iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
17. 2. 2002
10:00 na ČT1

1 2 3 4 5

300 hlasů
903012
zhlédnutí

Sanitka

11. díl

Havárie letadla v Suchdole u Prahy a zásah lékařů prověřuje jejich profesionální i morální kvality.

57 min | další Seriály »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Sanitka - Sanitka 11

  • 00:00:03 Proměny světa a tep lidských srdcí.
  • 00:00:14 A v každém zlomku tohoto času
    umírá člověk.
  • 00:00:19 Nebo se rodí.
  • 00:00:24 A vždycky je mu někdo nablízku.
  • 00:01:22 KQZ1, bezvědomí,
    jedeme do nemocnice.
  • 00:01:26 -Zastavte! Já nechci do nemocnice!
    -Klid, pane Cihelko.
  • 00:01:31 -Mám jít k vám, šéfe?
    -Ne, Fando. Pan Cihelka je klidný.
  • 00:01:37 Já tam nechci, pane doktore.
    Já chci umřít doma.
  • 00:01:42 -Ale lepší je žít, pane Cihelko.
    -Jo? Proč?
  • 00:01:49 -Třeba vás ještě něco pěkného čeká.
    -Jo? Co?
  • 00:02:03 Možná bude volat jeho vnuk.
    Ty kouříš?
  • 00:02:08 -Vnuk je dítě?
    -Asi 16 let.
  • 00:02:13 -Ale ty nevypadáš dobře.
    -Já vím, že ti nelíbím.
  • 00:02:19 Ale líbíš.
    No, já už musím jít.
  • 00:02:27 -Ani ruku mi nepodáš?
    -Ruce jsme si nikdy nepodávali.
  • 00:02:40 -Bojíš se stisknout?
    -Třeba by to bolelo.
  • 00:02:47 Bolest způsobujeme jen tomu,
    koho milujeme. To je citát.
  • 00:02:52 -Takže mě radši pusť.
    -Trápí tě něco?
  • 00:03:39 Kamile.
  • 00:03:47 Kamile, vstávej!
    V práci mi chrápat nebudeš!
  • 00:03:54 -Ty chrápeš, ani o tom nevíš.
    -Prvního půjdeš do penze.
  • 00:03:59 -A já se k tobě přidám.
    -Co je to za blbost?
  • 00:04:04 Když řezník nedokáže rozseknout
    zeměkouli naráz na dvě půlky,
  • 00:04:10 má to sbalit.
    To víš, řemeslo chce své.
  • 00:04:16 Každé seknutí musí sedět.
    To my dva už nedokážeme.
  • 00:04:21 Ani ty, ani já.
  • 00:04:25 Jakou zeměkouli? Co to meleš?
    Kam bys šel?
  • 00:04:30 Půjdu tam, odkud jsem přišel.
  • 00:04:36 Co blbneš?
  • 00:04:58 Co je?
    Sedíte tady jako na hřadě.
  • 00:05:03 -Nahoře na vás čeká doktor Dolejš.
    -Dolejš?
  • 00:05:10 -Tak co je?
    -Už jdeme.
  • 00:05:15 Je to čím dál horší.
  • 00:05:20 Promiňte.
  • 00:05:25 -Sedí doma, nic ji nebaví...
    -A léčí se?
  • 00:05:31 Ale ano. Cpou do ní prášky,
    ale k ničemu to nevede.
  • 00:05:36 Potřebovala by nějaký zájem.
    Něco, co by ji upoutalo.
  • 00:05:44 -Posaďte se.
    -Děkuji.
  • 00:05:52 Často mluví o vás. Zvláště teď,
    co se rozešla s Milanem.
  • 00:05:58 -Oni se rozešli?
    -Ano. A nikdo neví proč.
  • 00:06:06 Jedu na dva měsíce do Alžíru
    a ona zůstane sama.
  • 00:06:12 -Vaše paní jede s vámi?
    -Manželka před rokem zemřela.
  • 00:06:19 Ale myslím, že to Evu
    nijak nepoznamenalo.
  • 00:06:28 -Nedáte si kávu?
    -Ne, děkuji.
  • 00:06:37 Mám jenom ji.
    Chtěl jsem vás poprosit,
  • 00:06:43 kdyby vás to příliš neobtěžovalo,
    občas s ní pohovořit,
  • 00:06:48 trošku ji povzbudit.
    Byl bych vám moc vděčný.
  • 00:06:59 -Záchranná služba.
    -I tak to můžete chápat.
  • 00:07:08 Já to nechci chápat jinak,
    pane doktore.
  • 00:07:13 Rozumím.
  • 00:07:20 ZVONÍ TELEFON.
  • 00:07:28 Janderová. Ano, je doma.
    Malý moment.
  • 00:07:36 Vojto, doktorka Houdková.
  • 00:07:42 -Vždyť jsem s ní odpoledne mluvil.
    -Asi jsi jí nestihl všechno říct.
  • 00:07:53 Ahoj.
  • 00:08:00 Jo. To jsem slíbil,
    ale mám tady bráchu.
  • 00:08:07 Nešlo by to jindy?
  • 00:08:10 Evo...
  • 00:08:18 Jestli je to opravdu nutné,
    tak přijdu.
  • 00:08:24 No dobře.
  • 00:08:29 Za chvilku jsem tam. Pa. Ahoj.
  • 00:08:39 Já musím k Evě. Je jí mizerně.
  • 00:08:46 -Nemůžu ji v tom nechat.
    -Doufám, že budeš houkat.
  • 00:08:52 -Za hodinu jsem zpátky.
    -Musím brzo domů. -Přijede Lubor.
  • 00:08:58 Ona je v těžké depresi.
    Co kdyby se něco stalo?
  • 00:09:04 Tak pa. Ahoj.
  • 00:09:09 Jarda se s tebou chtěl poradit.
    Nabídli mu místo
  • 00:09:14 vedoucího oddělení v hudební škole.
    -Já se za hodinu vrátím.
  • 00:09:19 Nevrátíš.
    Chceš jít, tak běž.
  • 00:09:25 Ale já se o tebe budu prát.
  • 00:09:29 A nepřestanu, dokud nenecháš ji,
    nebo mě.
  • 00:10:00 -Mám pro tebe zajímavé čtení.
    -Čtení?
  • 00:10:06 Představ si, Karlík měl doma
    kroniku našeho ročníku.
  • 00:10:14 To jsi hodný.
  • 00:10:19 Tak co tě trápí?
  • 00:10:25 Já nevím. Nebo vím?
  • 00:10:32 -Napiješ se?
    -Ne.
  • 00:10:42 Na to, co bylo!
  • 00:10:47 Já si dám sodu. Můžu?
  • 00:10:54 Ty kombinuješ sedativa a whisky?
  • 00:11:04 A co bys mi radil místo pití?
  • 00:11:23 Vedle tebe jsem měla pocit, že
    všechno má smysl. Práce, láska...
  • 00:11:28 I čas se nějak zastavil.
    Chtěla bych to vrátit.
  • 00:11:44 Já přece vím, že to nejde.
  • 00:11:48 Ale kdyby ses aspoň tvářil,
    jako že to neskončilo.
  • 00:11:55 Jako že ty a já si pořád rozumíme.
  • 00:12:03 Já bych byla hrozně šťastná,
  • 00:12:08 kdybys za mnou občas přišel.
  • 00:12:15 Já přijdu.
  • 00:12:34 HODINY ODBÍJEJÍ.
  • 00:12:47 Líbí se ti?
    Jsou stříbrné. Vezmi si je.
  • 00:12:53 -Ale Evo!
    -Prosím tě, vezmi si je.
  • 00:12:58 Vždycky když se probudíš,
    tak si na mě vzpomeneš.
  • 00:13:03 Já pro tebe chci něco udělat.
  • 00:13:07 Mysli spíš na sebe.
  • 00:13:14 Kdy přijdeš?
  • 00:13:22 Ve čtvrtek?
  • 00:13:27 Třeba.
  • 00:13:34 Takže to bude, jako to bylo?
  • 00:13:45 Evo, nevěř na žádné jako.
  • 00:14:09 Ahoj. Ty už ležíš?
  • 00:14:13 Divíš se?
  • 00:14:17 -Kdy odešli?
    -V devět.
  • 00:14:32 -Eva je nemocná.
    -Co jí je?
  • 00:14:39 Frustrace.
  • 00:14:44 Má deprese, bojí se tmy.
  • 00:14:48 Takže tam budeš muset přespávat.
  • 00:14:55 Eliško, o tom nic nevíš.
  • 00:15:01 Vím toho dost, abych si všimla,
    že mi někdo odvádí muže.
  • 00:15:08 Já mám čisté svědomí.
  • 00:15:13 A udělám to,
    co budu pokládat za správné.
  • 00:15:20 K paní doktorce Houdkové
    už nevkročíš!
  • 00:15:31 Ještě nemám hotový pokoj,
    potřebuji vyměnit službu. Honzo!
  • 00:15:36 -Nemůžu. Jedu na svatbu bráchovi.
    -Vojto!
  • 00:15:41 -Já to za tebe vezmu.
    -Dík! Tak sedmého. -Jo.
  • 00:15:48 -Jde sem šéf. Máte ty připomínky?
    -Jaké?
  • 00:15:55 -Každý Čech má připomínky.
    -Připomínky k tomu projektu.
  • 00:16:00 Tak to bych měl. Navrhuji doplnit
    objekt hernou a kulečníkem.
  • 00:16:06 -A saunou a bazénem.
    -A kadeřnictví a masáže.
  • 00:16:11 -A chambre separé.
    -Hm. S tím souhlasím.
  • 00:16:22 -Jsou připomínky? -Nejsou.
    -Jak to, že nejsou? -Prostě nejsou.
  • 00:16:35 Tak povídejte, pánové!
  • 00:16:43 Pokud já vím, tak první návrh
    na budovu pro záchrannou službu
  • 00:16:47 pochází z roku 1911.
  • 00:16:52 -Takže jste se na to vykašlali.
    -Sám víte, že to nemá cenu.
  • 00:17:00 Kdybychom se vždy na vše vykašlali,
    tak dodnes jezdíme v žebřiňáku.
  • 00:17:06 -Tak my se na to podíváme.
    -To je pozdě.
  • 00:17:11 Připomínky jste nepodali, takže
    předložím svůj původní návrh.
  • 00:17:16 A mockrát vám děkuji, pánové.
  • 00:17:21 ZVONÍ TELEFON.
    -Janderová. Haló?
  • 00:17:33 Myslela jsem, že to je Richter.
    Zítra má přivézt nábytek.
  • 00:17:39 Zítra?
  • 00:17:44 -Já nebudu doma.
    -Vždyť jsi měl mít volno.
  • 00:17:50 No jo. Ale já musím k Evě.
  • 00:17:55 Takže to pokračuje?
  • 00:18:02 Jestli tomu tak chceš říkat,
    tak to pokračuje.
  • 00:18:13 Richter ten nábytek sám nesloží.
  • 00:18:19 Ahoj.
  • 00:18:22 Ahoj.
  • 00:18:25 Pojď dál. Nestůj tam.
  • 00:18:30 -Dobrý den. -Dobrý den.
    -To je Eliška, to je Eliška.
  • 00:18:40 -Janderová. Těší mě.
    -Pokorná. Mě taky těší.
  • 00:18:45 -Tak se konečně budu stěhovat.
    -Rodiče mají vilu.
  • 00:18:50 Konečně tady budete sami.
    Konečně šťastní.
  • 00:18:56 Pojď. Jdeme balit.
  • 00:19:05 Ale ne abys mě udala,
    že zaměstnávám děti.
  • 00:19:11 NĚKDO ZVONÍ.
  • 00:19:16 Málem mě přejelo auto.
    Mohla jsi být bohatá.
  • 00:19:22 -Vypadni!
    -Co to děláš?
  • 00:19:26 Eliško, ty nepustíš svého tatínka
    domů?
  • 00:19:47 -Co tady děláte, pane Šimáčku?
    -Čekám, až mě přejede auto.
  • 00:19:55 Dřív mě domů nepustí.
  • 00:19:59 To musíte jít dolů.
    Tady je malý provoz.
  • 00:20:21 -Manželství je jako loterie.
    -To ne. V loterii můžeš vyhrát.
  • 00:20:27 -Kup nám 5 zákusků a kafe.
    -To víš, že jo, Mamino.
  • 00:20:32 Aerotaxi spadlo u Suchdola?
  • 00:20:37 Kam přesně?
    Zahrádkářská kolonie u staré školy.
  • 00:20:42 -Stodesítka je v Dejvicích.
    -Tak tam zavolejte.
  • 00:20:47 KQZ110, tady KQZ2, kde jste?
  • 00:20:50 KQZ2, tady KQZ110,
    jsme u Internacionálu.
  • 00:20:55 KQZ110, u Suchdola spadlo letadlo.
  • 00:20:59 Jeďte Kamýckou ulicí
    a zahněte do ulice Na Rybářce.
  • 00:21:04 Tam je zahrádkářské kolonie
    u staré školy. Tam někde to je.
  • 00:21:09 -V kolik jsi to zvedla?
    -V 9.24. -Tak čau!
  • 00:21:14 Holky, mám na drátě letiště.
    Kolik jich tam je? 130?
  • 00:21:20 Asi 130. Děkujeme. Už tam jedeme.
  • 00:21:24 Pane Pudil, spadlo letadlo
    se 130 lidmi na palubě.
  • 00:21:30 -Pošlete všechno, co máte.
    -Základna Žižkov!
  • 00:21:34 Výjezd všech posádek. Letecká
    havárie u Suchdola. 130 lidí.
  • 00:21:40 Jeďte Kamýckou ulicí
    a zahněte do ulice Na Rybářce.
  • 00:21:45 Je tam zahrádkářské kolonie
    u staré školy. Konec.
  • 00:21:51 Zavolej ředitele. Je někde
    na cestě z ministerstva.
  • 00:21:57 Kdyby se vám ozvala nějaká posádka,
    pošlete ji do Suchdola.
  • 00:22:03 KQZ100, zde KQZ2, hlaste se!
  • 00:22:08 -ŘEDITEL: Zde KQZ100, co se děje?
    -Letecká havárie u Suchdola.
  • 00:22:13 Rozumím. Jedu tam. Volejte
    i lékaře, kteří mají volno.
  • 00:22:21 Kdo? Bezpečnost? Už to víme.
    Děkujeme. Vozy jsou na cestě.
  • 00:22:29 Požární útvar? Tady záchrana.
    U Suchdola spadlo letadlo.
  • 00:22:34 130 lidí na palubě. Už to víte?
    Ano, my jedeme.
  • 00:22:39 Všem posádkám v terénu.
    Co nejrychleji vyložit pacienty
  • 00:22:45 v nejbližší nemocnici
    bez ohledu na rajonizaci.
  • 00:22:50 Okamžitý odjezd k hromadnému
    neštěstí do Suchdola!
  • 00:23:28 My tady nejsme na vysvětlování,
    proč houkají po Praze sanitky.
  • 00:23:34 Zítra se to dočtete v novinách.
    Neblokujte nám linku.
  • 00:23:39 -Karlík se nehlásí. Nemáte číslo
    Holoubka? -Nemám.
  • 00:23:44 -Kdo má číslo Holoubka? -Já!
    -Prosím vás, půjčte mi ho.
  • 00:23:52 KQZ1, zde Evžen. Jsme na místě.
    Letadlo je rozmetáno po poli.
  • 00:23:57 Nic nehoří. Jsou tady mrtví
    a hodně raněných.
  • 00:24:02 -Pošlete všechno, co máte.
    -Pošleme, Evžene.
  • 00:24:14 Bezpečnost? Tady záchrana.
  • 00:24:18 Potřebujeme zajistit průjezdnost
    tras k nemocnicím.
  • 00:24:46 Jo. Hned tam jedu. Rozumím.
  • 00:24:51 Letecké neštěstí.
  • 00:24:55 -To je strašné.
    -Musím jim pomoct.
  • 00:25:00 -Já jsem nějaká špatná.
    -Potřebují doktory.Je tam 13O lidí.
  • 00:25:06 Chápu. Já si nevzala
    od včerejška prášky.
  • 00:25:53 -Spadlo letadlo.
    -Vojto!
  • 00:26:12 ZVONÍ TELEFON.
  • 00:26:21 Holoubek. Ano. Rozumím.
  • 00:26:27 -Spadlo letadlo.
    -A kde se to stalo?
  • 00:26:39 VYSÍLAČKA TAXI: Všem vozům!
    U Suchdola spadlo letadlo.
  • 00:26:44 Uzavřená trasa pro veškerý provoz
    začíná ulicí Korunovační...
  • 00:26:49 Otočte to, jedeme tam. Rozsviťte
    světla a trochu na to šlápněte.
  • 00:26:54 Jsem doktor Karlík ze záchranky.
  • 00:27:21 -Co blázníš, káčo pitomá?
    -To je doktor ze záchranky.
  • 00:27:26 Potřebujeme do Suchdola.
    Spadlo tam letadlo.
  • 00:28:27 Co je vám? To bude v pořádku.
    Pojďte.
  • 00:28:31 Klid. Tam se posadíte.
  • 00:30:05 Chlapi, rozdělte se!
    Prohledat celý prostor,
  • 00:30:10 vyšetřit, roztřídit.
    Mrtvé nechte na místě.
  • 00:30:44 Doktor Karlík zajistí spojení
    s dispečinkem. Odvoz raněných.
  • 00:30:50 -A víme už kam?
    -Těžké případy do Střešovic
  • 00:30:55 a Na František, to ostatní
    na Karlák, na Bulovku a do Motola.
  • 00:31:00 -Lehčí případy berte po dvou!
    -Dobrý den.
  • 00:31:05 -To není dneska nejlepší přání.
    -Můžu nějak pomoct?
  • 00:31:10 Ne, sedněte si do auta a čekejte.
  • 00:32:12 Pozor na hlavu!
  • 00:33:28 Kluci, pojďte sem!
  • 00:33:50 Ukaž!
  • 00:33:57 Nosítka!
  • 00:34:23 -Co jí je? -Nevíme. Nedýchá.
    -Jeďte Na František.
  • 00:35:16 Dispečink! Hlaste pro
    Vojenskou nemocnici Střešovice!
  • 00:35:21 Bindrová Milena. 1941.
    Zlomenina předloktí.
  • 00:35:26 Dušková Elena. 1927.
    Otevřená zlomenina bérce.
  • 00:35:32 Starší žena. Tržná rána na hlavě.
    Bezvědomí.
  • 00:35:39 Muž středního věku.
    Hemotorax a šok.
  • 00:35:45 Jedou do Vojenské nemocnice
    Střešovice.
  • 00:36:14 Dobrý den. Běžel jsem na středisko.
    Doktor Mrázek přijel se mnou.
  • 00:36:19 Děkuji vám, tak běžte.
  • 00:36:28 Prosím vás, zavolejte mamince.
    29 13 81.
  • 00:36:33 Já to zařídím.
  • 00:37:58 Diktuji: Muž. Zhmoždění mozku.
    Mnohočetné zlomeniny.
  • 00:38:05 Další muž.
    Otevřená fraktura obou bérců.
  • 00:38:11 Otřes mozku. Fraktura páteře.
    Žena. Otřes mozku.
  • 00:38:17 Fraktura krční páteře.
    To je zatím všechno.
  • 00:38:23 To je dost, že to zvedneš.
    Vezeme ti dva raněné.
  • 00:38:28 Starší žena v bezvědomí. Starší
    muž, zlomenina spodiny lebeční.
  • 00:38:34 Co? Moc dobře ne.
    Já se ti zase ozvu. Ahoj.
  • 00:38:41 KQZ134, pojedete jinam.
    Jeďte do Klimentské. Čekají vás.
  • 00:39:20 Moc by mě zajímalo,
    jak se dostal za ten převis.
  • 00:39:25 Sestřičko, byla se mnou moje žena.
    Neviděla jste ji?
  • 00:39:31 Neviděla. Je tady zmatek.
  • 00:39:35 Měla na sobě červený svetr
    a byla trochu blondýna.
  • 00:39:40 -Moc jí to slušelo.
    -Tak já se po ní podívám.
  • 00:39:45 Prosím vás, řekněte jí,
    že já už se rozvádět nechci.
  • 00:39:50 My jsme se totiž u toho moře
    rozhodli, že se rozvedeme.
  • 00:39:55 -A tenhle klíč...
    -Ležte a nestarejte se klíč!
  • 00:40:00 Já jsem jí ten klíč vzal.
    Jmenuje se Hana Kovářová.
  • 00:40:04 Podívám se.
  • 00:40:09 Kurty!
    Eliško, prosím tě, jdi pryč!
  • 00:40:16 Slyšela jsi? Vypadni!
  • 00:40:42 Pane doktore, Hana Kovářová.
    Červený svetr, blondýna.
  • 00:40:48 Nevíte, co s ní je?
  • 00:40:51 Kovářová. Leží bohužel tady.
    Exitus. Rozdrcená lebka.
  • 00:41:23 Eliško, proboha tě prosím,
    jdi pryč! To není pohled pro tebe.
  • 00:41:32 -Ten klíč vám musím vrátit.
    -Cože?
  • 00:41:37 Ležte! Hergot! Nikdo nic přesného
    ještě neví. Vypadněte už konečně!
  • 00:41:44 Jedeme! Rychle! Řekl jsem vám,
    abyste odsud vypadla!
  • 00:41:57 68 mrtvých, 52 raněných.
  • 00:42:04 Akce skončena 39 minut
    po přijetí prvního hlášení.
  • 00:42:09 Ano. Konec.
  • 00:42:12 Eliško!
  • 00:42:19 Co je vám, Eliško?
  • 00:42:24 Já jsem měla vrátit klíč.
    Nějaká Kovářová.
  • 00:42:31 -Zůstala tady?
    -Jo.
  • 00:42:36 Neplačte. To už je náš úděl.
  • 00:42:41 Tisíckrát jsem to zažil
    a tisíckrát jsem při tom umřel.
  • 00:42:46 Tak neplačte.
    Zachránili jsme 52 lidí. I vy.
  • 00:43:07 Jedna věc je jasná, pánové.
    39 minut, to tu ještě nebylo.
  • 00:43:14 -Hledám Elišku.
    -Tady nebyla. Já jsem ji neviděla.
  • 00:43:19 -Hledáš někoho?
    -Elišku.
  • 00:43:22 -Nejela s Pudilem?
    -Já ji viděl naposled v Suchdole.
  • 00:43:29 A že se jí omlouvám.
    Trochu mi praskly nervy.
  • 00:43:35 -Zítra se bude děkovat u primátora.
    -Já mám službu.
  • 00:43:43 Jen mě přejeď!
    Já mám pojistku za 40 tisíc!
  • 00:43:51 Vždyť vás něco přejede, člověče!
  • 00:44:03 -Pojedete s námi. Nastupte!
    -Já mám zetě na záchrance!
  • 00:44:14 -To je všechno?
    -Já pojedu s vámi.
  • 00:44:23 Pozor! Opatrně!
  • 00:44:33 Tak kluci, jak si myslím...
  • 00:44:37 -Já vím, Jakub Jandera.
    -Jakub? Znal jsem ho?
  • 00:44:43 To sotva. Jakub Jandera
    se v roce 1813 proslavil
  • 00:44:48 v bitvě u Chlumce.
    Pak se vydal polidšťovat svět.
  • 00:44:53 -Od té doby každý Jandera...
    -vyrýpne na tomhle kousku vesmíru
  • 00:44:58 svoje znamení.
  • 00:45:02 -Kabeši, připadá ti to směšné?
    -Ne. Nepřipadá.
  • 00:45:08 -Tak co je tady? Jedeme!
    -Jsem rád, že si to pamatujete.
  • 00:45:14 Když s vámi nebudu, tak je na vás,
    abyste udělali poctivé znamení.
  • 00:45:27 -A kam si sednu já?
    -Sem se nevejdeš.
  • 00:45:35 Tak hop!
  • 00:45:42 Kluci!
  • 00:45:47 -Nám můžeš věřit, táto.
    -Na to jsem čekal.
  • 00:45:52 -Jinak bych tady zůstal.
    -Tak šťastnou cestu.
  • 00:45:57 Šťastnou cestu, kluci!
  • 00:46:13 Příští týden to čeká mě.
  • 00:46:19 Najednou se mi nějak nechce.
  • 00:46:25 Za pár měsíců budeš mít svatbu.
    Zase se všichni sejdeme.
  • 00:46:34 Já vím. Jestli moc nepospíchám?
  • 00:46:44 Alžběta je přece hodná holka.
  • 00:46:50 -Já mám štěstí na hodné lidi.
    -Někdy si toho nevážíme, viď?
  • 00:47:13 -Kam jdeš?
    -Za Eliškou.
  • 00:47:32 -Dobrý den. Je tu Eliška?
    -Odjela za tátou na záchytku.
  • 00:47:37 Aha. Tak jí řekněte,
    že mám dneska šestnáctku.
  • 00:47:42 A že už se neuvidíme. Díky.
  • 00:47:48 Poskytli jste důkaz o vysokých
    kvalitách své připravenosti.
  • 00:47:54 Způsob, jakým jste
    ve vzorné spolupráci řešili
  • 00:48:01 následky leteckého neštěstí,
    vzbudil úctu i obdiv.
  • 00:48:08 Jménem Národního výboru hlavního
    města Prahy vám srdečně děkuji.
  • 00:48:21 A nyní mi dovolte, abych vás pozval
    na malé pohoštění. Prosím.
  • 00:48:31 -Šéfe, máte tu návštěvu!
    -Kdo zase...
  • 00:48:37 Dobrý den.
  • 00:48:43 -Dobrý den.
    -Já jsem Cihelka, pane doktore.
  • 00:48:48 -Co si přejete, pane Cihelko?
    -Vezl jste mě do nemocnice.
  • 00:48:55 -Ano. A co si přejete?
    -Já jsem vám přišel poděkovat.
  • 00:49:04 -Jak poděkovat?
    -Já do té nemocnice ani nechtěl.
  • 00:49:10 Ani jsem nechtěl žít.
    Ale vy jste mi řekl,
  • 00:49:15 že na mě třeba čeká něco pěkného.
    Našel jsem tam kamaráda.
  • 00:49:21 -Já jsem nějaký Krutina.
    -Jezdíme spolu do přírody.
  • 00:49:27 Roubujeme pláňata. Tuhle posedlost
    jsem podědil po tátovi.
  • 00:49:32 Všude rouboval pláňata.
    Prý aby pocestný,
  • 00:49:37 když si utrhne pěknou hrušku,
    aby na něj v dobrém vzpomínal.
  • 00:49:48 Děkuji.
  • 00:49:52 ZVONÍ TELEFON.
  • 00:49:55 Jandera. Slyším.
  • 00:49:59 Ano. Bílá Hora.
    Cyklista v bezvědomí. Jedu.
  • 00:50:07 -Děkuji vám.
    -Já vám děkuji, pane doktore.
  • 00:50:13 Připadáte mi jako dědečkové
    z pohádky.
  • 00:50:21 -Děkuji. Na shledanou.
    -Na shledanou.
  • 00:50:27 Děkuji.
  • 00:50:31 Vypni tu houkačku!
    Houkání se povoluje až na ulici.
  • 00:50:36 -To je pozdrav němé tváři, Pudil!
    -Jeď, ty...
  • 00:50:59 -Co se stalo?
    -Chtěla bych ti něco říct.
  • 00:51:06 -Já tobě taky.
    -Mám službu.
  • 00:51:10 -Já mám výjezd.
    -Kdy si to povíme?
  • 00:51:16 Třeba hned.
  • 00:51:26 SANITKA HOUKÁ.
  • 00:51:45 Tak co, paní Janderová? Dobrý den.
  • 00:51:50 Nezlobte se na Fandu.
    Ten trouba nejradši troubí pořád.
  • 00:51:59 To jste hodná,
    že jste nezapomněla na němou tvář.
  • 00:52:04 Měl bych pro vás afghánského chrta.
    To je pes do každé rodiny.
  • 00:52:09 -Tak si toho chrta nakrmte.
    -My se rozdělíme,viď? Nerozdělíme.
  • 00:52:16 -Myslíte, že ten barák bude, šéfe?
    -Pražáci nás nenechají.
  • 00:52:22 -Už nám začali houfně děkovat.
    -Šlápni na to, Fando.
  • 00:52:26 Musíme dát hrušku pocestnému,
    aby na nás s vděčností vzpomněl.
  • 00:52:32 -Tomu nerozumím, šéfe.
    -Jednou porozumíš.

Související