iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
13. 1. 2002
10:00 na ČT1

1 2 3 4 5

61 hlasů
207737
zhlédnutí

Sanitka

6. díl

Nejen kvalifikovaní lékaři, ale i technické vybavení sanitek ovlivňuje záchranu lidského života. Doktor Jandera odmítá návrat k Evě.

58 min | další Seriály »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Sanitka - Sanitka 6

  • 00:00:03 Proměny světa a tep lidských srdcí.
  • 00:00:14 A v každém zlomku tohoto času
    umírá člověk.
  • 00:00:19 Nebo se rodí.
  • 00:00:25 A vždycky je mu někdo nablízku.
  • 00:01:02 Šéfe, je bledý a zpocený.
  • 00:01:12 -Stačila by jedna dávka dextranu.
    -Tep se zhoršuje.
  • 00:01:29 Dej to pryč, Fando.
    Je to zbytečné.
  • 00:01:39 Evžene, ohlas to.
  • 00:01:43 Tady Sestra 5, pacient zemřel.
    Jsme před Libeňským mostem.
  • 00:01:50 Bylo mu 35 let! Je to druhý případ
    vykrvácení za dva měsíce.
  • 00:01:55 -A přitom to chce jenom jedno.
    -Já vím.
  • 00:02:00 Vyměnit všechny auťáky.
  • 00:02:06 Takhle nějak by měl vypadat
    ten nový typ auta.
  • 00:02:11 -Hm. A kdy ho dodají?
    -Za rok. Ale to slibují už 4 roky.
  • 00:02:20 Za dva měsíce zbytečně vykrváceli
    2 lidé. Za 6 let to je 70 lidí.
  • 00:02:27 Seženu peníze a dovezeme
    nějaká auta z Jugoslávie.
  • 00:02:32 -Kdy budou?
    -Za rok.
  • 00:02:36 -Takže budeme 2 roky čekat.
    -A co tedy?
  • 00:02:40 Potřebuji dextran, stojany,
    sety a transfúzní jehly.
  • 00:02:45 Připevnění infúze na střechu
    už jsme zkoušeli. Selhalo to.
  • 00:02:51 Tak to zkusíme s lidskou rukou.
    Ta třeba neselže.
  • 00:03:02 Bohoušku, prosím vyměnit službu.
    Brácha má absolventský koncert.
  • 00:03:08 -Gratuluji. Co bude dělat?
    -Učit na hudební škole.
  • 00:03:13 -Co to táhnete?
    -Balím. Jedu do lázní.
  • 00:03:18 -Já myslel, že jdete do penze.
    -Ještě počkám.
  • 00:03:23 Já půjdu, až mi přijde poděkovat
    nějaký pacient, kterého jsem vezl.
  • 00:03:28 Tak to tady ztvrdnete na doživotí.
  • 00:03:58 A můžeme jít.
  • 00:04:03 -Byl jsi výborný!
    -Tati, prosím tě.
  • 00:04:08 -Fakt, skvělý. Teď už můžu umřít.
    -Co umřít? Ty nás přežiješ všechny.
  • 00:04:13 Teď teprve něco uvidíte! Do dějin
    hudby vstoupil rod Janderů!
  • 00:04:23 Dobrý večer.
  • 00:04:28 -Gratuluji.
    -Dík.
  • 00:04:33 -Přijde?
    -Ano. Ale má čas jen od půl třetí.
  • 00:04:38 -Co to smlouváte?
    -Nic. Zítra máme oslavu.
  • 00:04:43 -Můžu s tebou být jen do půl třetí.
    -To nevadí. Jdeme to oslavit.
  • 00:05:01 -Hrál jsi hezky, Jardo. Gratuluji.
    -Děkuji.
  • 00:05:08 -Dobrý večer.
    -Ahoj.
  • 00:05:11 Promiň.
  • 00:05:16 Jsi hodná, že jsi přišla.
    To jsem nečekal.
  • 00:05:22 -Ale já jsem čekala, že mi zavoláš.
    -Máš nějaké starosti?
  • 00:05:27 Už ne. Odvolala jsem žádost
    o rozvod kvůli rodičům.
  • 00:05:32 -Takže nejsi moc šťastná, že?
    -Ne. To je Eliška?
  • 00:05:40 Moc hezká.
  • 00:05:44 -Rád bych tě někdy viděl.
    -Chceš pokoušet osud?
  • 00:05:49 Promiň.
  • 00:05:55 -Na shledanou.
    -Ahoj.
  • 00:06:00 -To je Eva?
    -Hm.
  • 00:06:03 Moc hezká.
  • 00:06:10 Dej jí krok! Pojď sem!
  • 00:06:17 -Tak co? Ještě sis to nerozmyslel?
    -Ne.
  • 00:06:22 Příští úterý budu v Praze,
    tak přiveď někoho z rodiny.
  • 00:06:27 -Mysleli jsme,že to dohodnete dnes.
    -Musím promluvit s někým z rodiny.
  • 00:06:39 Dobrý den. Pojďte! Spadlo mu to
    z heveru rovnou na břicho.
  • 00:06:45 -Už jsem ho vytáhl.
    -Doufám, že jste ho tahal opatrně.
  • 00:06:50 Já to umím.
    Jsem instruktor Červeného kříže.
  • 00:06:55 -Šéfe, infúzi?
    -Vy s sebou vozíte infúzi?
  • 00:06:59 -Jo. Dextran. -Chcete nosítka?
    -Jo.
  • 00:07:05 Sestra 1, tady Sestra 5. Nasazena
    infúze dextranu. Přepínám.
  • 00:07:15 -Výš, Fando!
    -Je to Volkswagen.
  • 00:07:20 -Vy nemluvte!
    -Fando, začíná pršet.
  • 00:07:26 -Já vám ho prodám za 20 tisíc.
    -Mlčte! Fando, výš!
  • 00:07:33 -To klouže, šéfe.
    -Tak si to přendej!
  • 00:07:40 -Je to v hajzlu, šéfe!
    -Zaštípni to!
  • 00:07:45 Evžene, zastav! Já za to nemůžu,
    šéfe. Je to strašně hladké.
  • 00:07:50 -Stalo se něco?
    -Dej tam druhou. Dělej!
  • 00:07:58 -Teda Pudile!
    -Je to bohaté, no.
  • 00:08:04 Pudile, kdyby byla tyč s držákem,
    tak bych to nemusel držet.
  • 00:08:10 Co to mu říkáte?
    Volkswagen z roku 1950.
  • 00:08:15 -Kolik za to chce?
    -Dvacet tisíc. -Tak to ber.
  • 00:08:21 Evžene, čeká na tebe Jitka.
  • 00:08:28 Co blbneš, ty plašáku?
    Ženská zařve a on letí jako blázen.
  • 00:08:34 -Ahoj, Jituš.
    -Odvezeš mě domů?
  • 00:08:39 Nejde to. Je nás tu pár
    a slouží Jandera.
  • 00:08:44 -Chtěl mě odvézt Karel.
    -Karel létá Londýn?
  • 00:08:48 -Řekla jsem mu,že mám svého šoféra.
    -Tak pojď. Nějak to vymyslíme.
  • 00:08:54 SANITKA HOUKÁ.
  • 00:09:03 -Kde je?
    -Vzal si auto a odjel s Jitkou.
  • 00:09:10 -A ty jsi jim zamával, co?
    -Měl jsem práci u garáže.
  • 00:09:17 Jandera. Prosím, přehoďte pořadí,
    ať jede doktor Mádr.
  • 00:09:23 My máme poruchu na autě.
    Děkuji.
  • 00:09:28 To si ještě vyřídíme.
  • 00:09:36 Evžene, hlaste polohu! Přepínám.
  • 00:09:40 Doktor Mádr, výjezd. Malá Strana,
    Křížová ulice č.7, 1.patro.
  • 00:09:48 Sestra 5, zde Sestra 1.
    Evžene, hlaste polohu!
  • 00:09:54 Nováková Jarmila, tepenné krvácení.
    Rozumíte?
  • 00:10:00 Evžene, hlaste polohu!
  • 00:10:07 -Ten blbec se nehlásí.
    -Asi má vypnutou vysílačku.
  • 00:10:12 Jandera ho přetrhne.
  • 00:10:28 Pojď dál a zavři!
  • 00:10:41 Příjemný výlet, co?
  • 00:10:51 Co mi k tomu řekneš?
  • 00:11:04 Doktore, ona by se na mě vybodla.
  • 00:11:11 -To je všechno?
    -Co se k tomu ještě dá říct?
  • 00:11:19 ZVONÍ TELEFON.
  • 00:11:24 Evžen. Ano.
  • 00:11:35 Jandera.
    Ano. Vím. Zítra.
  • 00:11:42 Nezapomenu. Přijdu.
  • 00:11:51 Ředitel má zítra padesátiny.
  • 00:11:59 Fandovi řekni,
    že ten držák musí být zahnutý,
  • 00:12:04 aby tu baňku nesrážely kandelábry.
  • 00:12:15 Za ten výlet ti musím
    navrhnout trest.
  • 00:12:21 Když nechceme odpouštět jiným,
    nesmíme odpouštět hlavně sami sobě.
  • 00:12:27 Ahoj.
  • 00:12:36 Dneska přijede strejda Alžběty.
    To je ten trenér od koní.
  • 00:12:42 Tebe to ještě nepustilo?
  • 00:12:46 Ne. On by mě tam vzal,
    ale musí mluvit s někým z rodiny.
  • 00:12:52 Říkal jsem si, jestli byste tam
    se mnou nezašla vy.
  • 00:12:58 Já?
  • 00:13:01 Já mám dojem, že jste
    jediný člověk, který mi rozumí.
  • 00:13:08 -Mě tvoje důvěra těší, ale...
    -Děkuji moc!
  • 00:13:13 Buďte prosím v půl čtvrté
    u Valdeku. My tam budeme čekat.
  • 00:13:45 Dobrý večer.
  • 00:13:52 Myslela jsem, že už je Vojta doma.
    Volala jsem na záchranku.
  • 00:13:57 Řekli mi, že něco oslavoval,
    ale už jel domů.
  • 00:14:03 Promiňte, že se ptám.
    Jak jste se sem dostala?
  • 00:14:09 Já mám klíče.
  • 00:14:13 -Vy máte klíče od Vojtěchova bytu?
    -Vy ne?
  • 00:14:18 Takže jste tu vlastně jako doma.
    Tak se posaďte.
  • 00:14:23 -Děkuji. Přijdu jindy.
    -Proč jindy? Posaďte se.
  • 00:14:37 -Prosím.
    -Děkuji.
  • 00:15:07 Nezdá se vám, že jedna z nás
    je tady přebytečná?
  • 00:15:13 A vy jste zvědavá,
    jestli si toho Vojtěch všimne.
  • 00:15:29 Jako u zubaře. Nezdá se vám?
  • 00:15:34 Nezdá.
  • 00:15:39 -Nechcete?
    -Nechci. Děkuji.
  • 00:15:45 Prosím.
  • 00:16:07 NĚKDO ODEMYKÁ.
  • 00:16:28 Dobrého večera přeji.
  • 00:16:36 Jéjej! Tady něco nehraje.
  • 00:16:43 Tak si pustíme rádio. Ahoj!
  • 00:16:48 Tak jste se, děvčátka, seznámila.
  • 00:16:54 Ahoj, Eliško. Nemrač se.
  • 00:16:58 -Holky, to musíme zapít.
    -Co chceš zapíjet?
  • 00:17:03 Všechno. Štěstí, zdraví...
    A hlavně porozumění.
  • 00:17:08 Pojď sem!
  • 00:17:13 Tak to, Eliško, nalej!
    Nebo ty, Evičko. Nalejte to!
  • 00:17:21 -Nenechte se prosit.
    -Já to naleju.
  • 00:17:25 To je hodná holka.
    Víš, co je tohle?
  • 00:17:31 -Nevím.
    -Tak dávej pozor.
  • 00:17:36 -Kouzlo. Tohle víš?
    -Ne.
  • 00:17:41 -Tohle víš?
    -Ne. Dávej pozor.
  • 00:17:48 -Ty víš?
    -Já vím.
  • 00:17:52 Infúzní aparát. Od zítřka vozíme
    v těch našich popelnicích infúzi.
  • 00:17:59 -To je skvělé.
    -Co skvělé? To je senzační!
  • 00:18:04 A víte, kdo na to přišel?
    Fanda! Znáš ho?
  • 00:18:09 -Ano.
    -Saniťák Fanda. Nemá ani maturitu.
  • 00:18:17 Děti moje! Promiň.
  • 00:18:22 Víte, že nám každý rok
    zbytečně umírá deset lidí?
  • 00:18:27 Ale teď už to není pravda.
    My je s Fandou zachráníme.
  • 00:18:32 Takoví jsme my kluci!
  • 00:18:37 Holky, vy se mi líbíte i zezadu.
    Proč nepijete?
  • 00:18:45 Paní doktorka má dojem,
    že jedna z nás je tu přebytečná.
  • 00:18:50 Prosím tě! A která?
  • 00:18:55 -To bys nám snad měl říct ty, ne?
    -Já? A proč?
  • 00:19:02 Protože není možné, aby dvě ženské
    měly klíče od jednoho bytu.
  • 00:19:08 Holčičky moje milované,
    já mám dneska krásný den.
  • 00:19:14 Nebudeme si ho kazit, co?
  • 00:19:18 Ať chceš, nebo nechceš, jedna z nás
    ti dneska ten klíč vrátí.
  • 00:19:23 Copak? Jdeš mi dát pusinku?
    Nedáš? Ty taky ne?
  • 00:19:30 Já se vám nelíbím.
  • 00:19:39 Kdo chce vrátit, ať vrátí.
    Kdo nechce, ať nechá.
  • 00:19:44 U nás doma jsme dveře
    před nikým nezavírali.
  • 00:19:52 Tady je klíč.
    Už ho nebudu potřebovat.
  • 00:20:10 -Hezká, viď?
    -Hm.
  • 00:20:14 Mně se taky líbí.
    Jé, ona tady zapomněla tašku.
  • 00:20:24 Ona je hodná.
    Ona asi něco přinesla.
  • 00:20:30 Aspoň máš záminku,
    když za ní budeš chtít jít.
  • 00:20:37 Evičko, je mi špatně.
  • 00:20:50 Počkej, Vojto!
    Můžeš mě ještě chvilku vnímat?
  • 00:20:59 Vratislav odjíždí na rok na Kubu.
  • 00:21:05 Já mám jet s ním.
  • 00:21:10 Nic mi neřekneš?
  • 00:21:20 Jeď, Evičko. Jeď.
  • 00:21:32 Kdyby přišlo něco na infúzi,
    pustíš nás, viď?
  • 00:21:38 Takže vy budete dělat zajímavé
    případy a já zaražené větry.
  • 00:21:43 ZVONÍ TELEFON.
  • 00:21:47 Jandera.
  • 00:21:51 Jo. Jo. Moment.
  • 00:21:55 -Nějaký magor chce vyskočit z okna.
    -Až dopadne, obraťte se na mě.
  • 00:22:03 Tak já jedu. Nezapomeňte volat
    Bezpečnost a požárníky. Konec.
  • 00:22:13 -Co to je? -Nějaký cvok.
    -Paráda. Dva cvoci v sanitce.
  • 00:22:19 -Kdo je ten druhý?
    -Já. Kupuji vůz.
  • 00:22:24 -Ty?
    -Ano, prosím.
  • 00:22:47 Dobrý den.
  • 00:22:53 Tady! Přišel k nám před hodinou
    do kanceláře. Teď je na terase.
  • 00:22:59 -Je tam s ním někdo?
    -Inženýr Vočadlo.
  • 00:23:03 -Co vlastně chce?
    -Patent. Vynalezl perpetum mobile.
  • 00:23:09 Chce mluvit s ředitelem úřadu.
    Měl byste si svléknout plášť.
  • 00:23:15 -To je fakt.
    -Vy jste doktor ze záchranky?
  • 00:23:20 -Pojďte rychle. Je velmi rozrušený.
    -Evžene, pojď se mnou.
  • 00:23:50 Někoho jsem vám přivedl,
    pane Jarolíme, jak jste si přál.
  • 00:23:56 -Chtěl jste se mnou mluvit.
    -To je náš náměstek ředitele.
  • 00:24:01 -To je vedoucí kontrolního oddělení.
    -Už mám toho šikanování plné zuby.
  • 00:24:09 Posílají mě z jedné kanceláře
    do druhé a pořád se jen vymlouvají.
  • 00:24:17 Jen klid! Hezky seďte.
    V klidu pohovoříme.
  • 00:24:23 Každý jenom kecá a skutek utek.
    Já žádám záruky. Písemně a hned.
  • 00:24:31 -Bojí se,že mu vynález někdo zcizí.
    -Já pana Jarolíma chápu.
  • 00:24:38 Pracoval jsem na tom 8 let.
    Žádám záruku světové priority.
  • 00:24:46 Nechce dát přihlášku z ruky,
    takže nemůžeme vynález posoudit.
  • 00:24:52 Je to perpetum mobile.
  • 00:24:57 Nejdřív mi dejte mi patent,
    pak vám dám přihlášku.
  • 00:25:03 -Na jakém principu stroj pracuje?
    -To vám nemohu prozradit.
  • 00:25:08 Všechno jsem popsal v přihlášce.
    Vydejte mi patent.
  • 00:25:13 Pak vám vynález předvedu.
  • 00:25:18 -Kde máte ten vynález?
    -Doma. Ale je dobře zamčený.
  • 00:25:28 Perpetum mobile? Takže pořád běží?
  • 00:25:33 Už to běží 14 dní.
    Čestné slovo, soudruhu náměstku.
  • 00:25:38 Půjčte mi tu přihlášku.
    Jenom se podívám.
  • 00:25:43 Když bude v pořádku,
    dostanete patent.
  • 00:25:47 -Hned?
    -Během půl hodiny.
  • 00:25:53 -Vy jim to nařídíte?
    -Rád bych se vás na něco zeptal.
  • 00:25:58 -Četl přihlášku nějaký váš známý?
    -Jenom doktor.
  • 00:26:03 Ten mi řekl, že perpetum mobile
    ještě nikdy nikdo nevynalezl.
  • 00:26:08 -Doktor vám nevěří?
    -Ne. Nevěří.
  • 00:26:16 -Ale proč?
    -Spolčila se s ním moje žena.
  • 00:26:22 Ta mi taky nevěří. Už mi spálila
    dva vynálezy světové úrovně.
  • 00:26:32 Soudruhu náměstku, proč mi všichni
    házejí klacky pod nohy?
  • 00:26:37 Jestli mi nedáte to potvrzení,
    tak to skoncuji.
  • 00:26:43 -Aby všichni viděli, co mi udělali.
    -Prosím vás, klid!
  • 00:26:49 Sedněte si. Já vám to potvrzení
    hned vystavím. Klid!
  • 00:26:56 Hned jsem zpátky.
  • 00:27:50 Stáhněte žebřík a sbalte plachtu!
    Nebo skočím dolů!
  • 00:28:17 -Pojďte si pro to potvrzení.
    -Zůstaňte tam!
  • 00:28:22 Ale no tak!
  • 00:28:30 -Nechoďte ke mně, nebo skočím!
    -Klid, pane Jarolíme.
  • 00:28:35 -Vezměte si to.
    -Doktore, máte u mě telefon!
  • 00:28:43 Tak vy jste doktor!
    Všichni mě obelhali.
  • 00:28:51 Klid, pane Jarolíme.
  • 00:28:56 Přečtěte si to.
  • 00:29:06 -Uklidněte se!
    -Vyrazil mi zub!
  • 00:29:14 Kam se cpete lidi? Mějte rozum!
  • 00:29:19 -Je to chudák.
    -Žádný chudák. Vyrazil mi zub.
  • 00:29:27 Loket k tělu!
  • 00:29:33 Jemně, hoši. Pokračujte sami!
  • 00:29:38 -Dobrý den.
    -Jandera. Jarda. Dobrý den.
  • 00:29:43 -Prvního můžete nastoupit.
    -Výborně. To by šlo, viď?
  • 00:29:48 -Chtěl jsem jet na 14 dní ven.
    -Máme málo učitelů houslí.
  • 00:29:53 Práce je tu dost.
    Ale těch 14 dnů to ještě vydržím.
  • 00:29:59 Přál bych si, aby se vám tady
    líbilo. Tak hoši, pořádně!
  • 00:30:04 Ať slyší váš budoucí učitel,
    jak hezky hrajete.
  • 00:30:11 Každého čtvrt roku máme vystoupení
    pro rodiče a jednou za rok koncert.
  • 00:30:16 Váš předchůdce zde působil 17 let.
    Snad tady budete taky spokojen.
  • 00:30:23 Na shledanou. Těšilo mě.
  • 00:30:36 Tvoje první místo.
    Jardo, teď jsi opravdu dospělý.
  • 00:30:43 Jenomže ty děti hrály příšerně.
  • 00:30:54 -Dobrý den.
    -Copak? Bolí zuby?
  • 00:30:59 Chybí! Podívejte, doktore.
  • 00:31:04 A Jitka se má zítra vrátit
    z Bombaje.
  • 00:31:09 Slíbil jsem jí, že přivezu prádlo
    a pověsím záclony.
  • 00:31:14 -A to bez zubu nezvládneš?
    -Nechci, aby mě takhle viděla.
  • 00:31:19 Protézu mi dají až za tři dny.
    Tak jsem vás chtěl poprosit,
  • 00:31:24 jestli byste jí neřekl,
    že tu nejsem, že jsem musel odjet.
  • 00:31:30 Ukaž!
  • 00:31:36 Ty vypadáš!
  • 00:31:42 Tak mi dej číslo. Já jí zavolám.
    Řeknu jí,
  • 00:31:48 že jsi jel přebírat ty nové vozy.
    -Děkuji, doktore.
  • 00:31:56 -Evžen ji odvezl domů.
    -S majákem a houkačkou.
  • 00:32:03 -Asi.
    -Věděl jsi o tom?
  • 00:32:10 -Až když se vrátil.
    -Proč jsi nepodal hlášení?
  • 00:32:15 -Bylo mi ho líto.
    -Tobě ho bylo líto?
  • 00:32:21 Chlapa, který veze domů ženskou
    s houkačkou, nabourá taxík...
  • 00:32:28 A nechá si vyrazit zub a od
    každého vynadat za 1800 měsíčně.
  • 00:32:35 No.
  • 00:32:45 Teď dobře poslouchej!
  • 00:32:54 Nutno uvážiti, že auta záchranné
    služby se musí dostati
  • 00:32:59 i na periférii Prahy,
    kde mnohdy není ani cesty.
  • 00:33:05 Vybudování vlastního stánku pro
    záchrannou stanici zůstává vzdor
  • 00:33:11 všem snahám na mrtvém bodě.
    To podali 22.června 1936.
  • 00:33:19 Tak vynechte cesty na perifériích
    a pošlete to znova.
  • 00:33:24 Předloni zrušili vedle v baráku
    vinárnu. Dostal to Červený kříž.
  • 00:33:31 Včera jsme dostali odpověď
    na žádost o přidělení garáží.
  • 00:33:37 Byly přiděleny Mototechně.
  • 00:33:41 Tady je kopie žádosti z roku 1911.
  • 00:33:47 Ani za 50 let nemáme vlastní barák.
    Ale v tom, co máme, bude pořádek.
  • 00:33:56 Takže ti, soudruhu Jandero,
    uděluji důtku.
  • 00:34:01 Řidiči Evženu Adamcovi důtku
    s výstrahou a zadržení prémií.
  • 00:34:07 Při opakování přestupku hodinovou
    výpověď. Můžeš jít.
  • 00:34:29 Evžen žádné auťáky nepřebírá.
    Je v Praze.
  • 00:34:35 Měl nepříjemnost. Při jednom
    výjezdu mu vyrazili přední zub.
  • 00:34:41 -Nechtěl, abyste ho tak viděla.
    -Mně nezáleží na tom, jak vypadá.
  • 00:34:47 Jen chci, aby mi pověsil záclony,
    donesl prádlo a opravené rádio.
  • 00:34:57 Evžen je hrozně obětavý.
    Můj táta má těžkou cukrovku.
  • 00:35:03 A Evžen se o něj stará. Víte,
    že byl jedním z nejlepších pilotů?
  • 00:35:10 Tam jsme se poznali. A jednou při
    návratu z Paříže měl Evžen malér.
  • 00:35:15 Nějaké dohady s věží,
    hrubá nekázeň na ranveji...
  • 00:35:20 Má pocit, že přátelstvím se mnou
    si udržuje spojení s létáním.
  • 00:35:28 Pro něho je to hlubší vztah,
    než si myslíte.
  • 00:35:33 To mi je líto, ale bohužel
    se s tím nedá nic dělat.
  • 00:35:38 Já si totiž myslím, že soucit
    je velice chatrný základ čehokoli.
  • 00:35:45 -Tak byste mu to měla říct, ne?
    -A kdo se mi postará o tátu?
  • 00:35:56 -Bohoušku, ten pán vás hledá.
    -Dobrý den.
  • 00:36:01 Já jsem Šejnoha.
    Vezl jste mě před časem.
  • 00:36:06 -Úraz elektrickým proudem.
    -Už si vzpomínám.
  • 00:36:12 Já bych nepřišel, ale tady
    pan doktor říkal, že mě čekáte.
  • 00:36:17 -Myslel jsem, že se třeba našel.
    -Kdo?
  • 00:36:23 Ten deštník.
    Vzácná rodinná památka.
  • 00:36:29 -Měl rukověť ze slonoviny.
    -Já nemám váš deštník, pane.
  • 00:36:34 -Musel zůstat v sanitce.
    -Zeptejte se v garážích.
  • 00:36:39 -Tam už jsem se ptal.
    -Váš deštník nemám, pane!
  • 00:36:45 Doktore, jeďte.
  • 00:36:51 Ale...
  • 00:36:57 -Říkal jste, že na mě čeká.
    -Myslel jsem,že mu jdete poděkovat.
  • 00:37:04 -Za co?
    -Že vám zachránil život.
  • 00:37:17 -Dobrý den. Je tady Eliška?
    -Ano. Já vám ji zavolám.
  • 00:37:37 -Zapomněla sis u mě tašku.
    -Děkuji.
  • 00:37:44 Prosím.
  • 00:37:53 -Tady ti vracím ten klíč.
    -Nezlob se, já už ho nechci.
  • 00:38:08 -Co tedy chceš?
    -Aby to bylo jiné.
  • 00:38:13 Asi bychom si měli promluvit.
  • 00:38:24 Dneska jsi doma?
  • 00:38:31 Jsem.
  • 00:38:35 Tak ahoj.
  • 00:38:40 ZVONÍ TELEFON.
    -Jandera.
  • 00:38:44 -Prosím Jaroslava Janderu.
    -Jarda není doma.
  • 00:38:48 -Tady je Vacek.
    -Můžu mu něco vyřídit?
  • 00:38:54 -Ať přijede až pozítří. Zítra ne.
    -To je omyl. Tady je MUDr.Jandera.
  • 00:38:59 Dobrý den, pane doktore. Jarda
    u nás přece nastupuje u koní.
  • 00:39:04 -Ale o tom já nic nevím.
    -Byla u toho vaše paní.
  • 00:39:09 Paní Eliška. Řekla mi,
    že s tím všichni souhlasíte.
  • 00:39:14 -Já mu to vyřídím.
    -Děkuji. Na shledanou.
  • 00:39:29 Ahoj. Prosím tě,
    nemáš pro mě cigáro?
  • 00:39:34 -Ne!
    -Tak aspoň vlídné slovo.
  • 00:39:40 -Až příště. Čekám návštěvu.
    -No jo. Koukám.
  • 00:39:47 Doufám, že přijede s houkačkou,
    když si dává tak na čas.
  • 00:39:54 -Ještě něco?
    -Chtěl jsem ti něco říct.
  • 00:40:00 Párkrát jsem viděl tvého doktůrka
    v Palace s pěknou černovláskou.
  • 00:40:05 -Třeba ti to nevadí...
    -To jsi uhodl! NĚKDO ZVONÍ.
  • 00:40:11 Dělej! Běž pryč!
  • 00:40:16 Dobrý den, pane doktore.
    To je překvapení.
  • 00:40:21 -Já jsem panu doktorovi otevřel.
    -To jste udělal dobře, otče.
  • 00:40:26 -Tak si běž lehnout.
    -Nepotřebuju ležet. Dám si pivo.
  • 00:40:33 Pojďte dál, pane doktore.
    Už na vás čekáme.
  • 00:40:39 Mám pro vás radostnou zprávu.
    Kořínek mi to tady všechno nechal.
  • 00:40:44 -Takže se budeme rvát o koupelnu.
    -Vojto, pojď.
  • 00:40:49 Já myslel, že se tady koupete
    společně už dávno.
  • 00:40:55 -Jak jste to myslel, pane doktore?
    -Pojď, Vojto!
  • 00:41:10 Jestli ti jde jenom o ten klíč,
    tak řeknu Evě, aby mi ho vrátila.
  • 00:41:16 Tím se nic nevyřeší. Dá ti klíč,
    ale budete se scházet v Palace.
  • 00:41:25 Tobě jde zřejmě o to, abych se s ní
    už nikdy nesetkal, co?
  • 00:41:31 Ale to ti nemůžu zaručit.
    Ani nechci.
  • 00:41:38 Protože mezi mnou a Evou
    jde skutečně o pěkné přátelství.
  • 00:41:48 Přátelství?
  • 00:41:52 Ona to taky chápe jako přátelství?
  • 00:41:58 Myslím, že spíš jde o to,
    jak to chápu já.
  • 00:42:03 Ty víš, že já jsem kluk z vesnice.
  • 00:42:08 Když jsem přišel do Prahy,
    neměl jsem to jednoduché.
  • 00:42:13 Nikoho jsem tady neznal.
    Pochopitelně jsem hledal orientaci.
  • 00:42:20 Nejen ve městě, i mezi lidmi.
    A v té době jsem poznal Evu.
  • 00:42:29 Nebo ona poznala mě.
  • 00:42:34 Eva mi také
    velice pomohla při studiu.
  • 00:42:41 Já jí to nemůžu zapomenout.
    A taky ani nechci.
  • 00:42:47 Tomu můžeš věřit, ale nemusíš.
    Ale je to tak.
  • 00:42:57 A co když je to jinak?
  • 00:43:02 Co když to není jenom přátelství?
  • 00:43:09 Co když je to něco víc?
  • 00:43:16 Prostě jsi u ní našel to,
    co u mě nemáš.
  • 00:43:28 Přitahuje tě, že je každý den jiná.
    Že je náladová, že je...
  • 00:43:40 Vojto, proč se ti líbí, že si
    s tebou hraje, že tě provokuje?
  • 00:43:53 Vojto, řekni, že to tak není!
  • 00:43:59 Vojto, prosím tě, řekni něco.
  • 00:44:07 Víš, že máš možná pravdu?
    Možná to tak je.
  • 00:44:15 Ale já tě znova upozorňuji, že...
  • 00:44:21 Mezi mnou a Evou
    jde skutečně jenom o přátelství.
  • 00:44:27 To říkal Míla taky, než jsem ho
    našla s ženskou v posteli.
  • 00:44:38 -Co ti mám na to říct?
    -Vojto,já už to nemůžu zažít znovu!
  • 00:44:45 To ne!
  • 00:44:54 -Neodcházej!
    -Chceš mi ještě něco říct?
  • 00:45:01 -Já musím za Jardou.
    -Říkal jsi, že máš čas.
  • 00:45:06 To jsem ještě nevěděl, že jsi
    Jardovi vyjednala místo u koní.
  • 00:45:11 -Jarda má právo na svůj život.
    -Vždyť o něm nic nevíš.
  • 00:45:17 Ale ty víš všechno.
    Jarda za mnou přišel sám.
  • 00:45:25 Necháme toho.
    Já se nechci rozčílit.
  • 00:45:33 -Necháme toho.
    -Doktor se chce rozejít na úrovni.
  • 00:45:45 Vojto, prosím tě, neodcházej!
  • 00:45:53 Jestli odejdeš,
    tak už se nevrátíš.
  • 00:45:59 To záleží na tobě.
  • 00:46:11 Tak se měj hezky.
  • 00:46:18 Ahoj.
  • 00:46:25 Na shledanou.
  • 00:46:42 Dovolíš? Nikam nepojedeš!
  • 00:46:47 -Pojedu!
    -Pojď sem. Pusť to!
  • 00:46:51 -Nepustím.
    -Pusť to, ti povídám!
  • 00:46:56 Prosím.
  • 00:47:02 Když mi bylo pět let,
    tak mi maminka koupila housle.
  • 00:47:07 -A já jsem je vzal dvakrát do ruky.
    -S maminkou na mě nechoď.
  • 00:47:12 -Máš po mamince talent.
    -Já mám vytrhnout, že ty nehraješ?
  • 00:47:17 Nejde o mě, jde o tebe.
    S určitými okolnostmi nehneš.
  • 00:47:22 Nepředhazuj mi, že jsem slepý!
  • 00:47:26 Bude to obrovské riziko. Pády,
    otřesy... To není pro tvoje oči.
  • 00:47:31 A co je pro moje oči?
    Fidlání přiblblých dětiček?
  • 00:47:36 Čtvrtletní akademie pro rodiče
    a jednou za rok pro veřejnost?
  • 00:47:41 Chceš to vzdát? Ještě jsi
    ani nezačal. To chlap nedělá.
  • 00:47:47 -A co dělá chlap?
    -Především neutíká.
  • 00:47:55 Jakmile začneš utíkat, tak už
    se taky nemusíš nikdy zastavit.
  • 00:48:00 Ty jsi mi jednou řekl,
    že už jsem dospělý.
  • 00:48:06 Pořád si to ještě myslíš?
  • 00:48:13 Jsi dospělý, brácho.
  • 00:48:18 Tak se podle toho chovej
    a neponižuj mě.
  • 00:48:35 Já jsem ti jenom řekl,
    co jsem ti říct musel.
  • 00:48:40 A chci abys to znovu zvážil.
  • 00:48:44 Dneska volal Vacek,
    že máš nastoupit až pozítří.
  • 00:50:01 Mně se stává, že cvičím,
    a najednou vůbec nevím proč.
  • 00:50:09 Proč tahám smyčcem nahoru a dolů,
    když bych radši viděl
  • 00:50:14 zelenou trávu a modré nebe?
    Paganini ze mě stejně nebude.
  • 00:50:19 Velkou pardubickou taky nevyhraju.
  • 00:50:24 Takže lidstvo přijde o průměrného
    učitele nebo průměrného koňáka.
  • 00:50:29 Ani jedno, ani druhé
    není žádná ztráta.
  • 00:50:39 Takže se vlastně jedná
    o můj vnitřní pocit.
  • 00:50:44 A ten je pro mě dost důležitý.
    Chápeš?
  • 00:50:51 Já to zkrátka s těmi koňmi zkusím,
    brácho.
  • 00:50:57 Tam uvidím tu trávu a to nebe.
  • 00:51:03 To ještě vidět můžu.
    Ty ses taky kdysi rozhodoval.
  • 00:51:09 Já si tě proto vážím.
  • 00:51:13 Ale taky si potřebuju vážit
    sám sebe.
  • 00:51:34 Tak teď už o tebe strach nemám.
  • 00:51:38 Teď víš, co chceš.
    A to je to nejdůležitější.
  • 00:51:50 ZVONÍ TELEFON.
  • 00:51:58 Jandera.
  • 00:52:02 Hypoglykemické kóma. Rozumím. Jedu.
  • 00:52:08 -Brácho, musím do práce.
    -Já taky.
  • 00:52:14 Evžene, ty ses zbláznil.
    Tohle přece nemyslíš vážně.
  • 00:52:19 Dělal jsem kvůli ní čtyřiadvacítky,
    šetřil jsem na byt, koupil auto,
  • 00:52:24 chodil jsem nakupovat, pral...
    Všechno jsem to dělal kvůli ní.
  • 00:52:29 Já to chápu, ale přece...
    Takže nejedeš?
  • 00:52:35 Nejedu.
  • 00:52:41 -Tak co je?
    -Evžen nechce jet.
  • 00:52:45 -Kluci, jedeme!
    -Je to otec jeho Jitky.
  • 00:52:50 -Bude mi trapně, když ji uvidím.
    -Ty musíš jet, aby bylo trapně jí.
  • 00:52:55 -Vyzkoušíme infúzi?
    -Jenom ho napícháme.
  • 00:53:00 -Mohli bychom vyzkoušet náš patent.
    -Máš všechno? Držák máš?
  • 00:53:05 S držákem i spím.
  • 00:53:26 Já jsem hrozně ráda, že tě mám.
  • 00:53:35 Přijeli jste brzy.
    Jsem ti strašně vděčná.
  • 00:53:41 14 minut. To je naše běžná norma.
  • 00:53:52 Ale stejně. Vždyť tátu znáš.
  • 00:53:58 To je moje práce, Jitko.
    Jestli někoho znám, nebo neznám...
  • 00:54:04 To není důležité.
    Buď nás potřebuje, nebo ne.
  • 00:54:18 Já vím, Evžene.
    Měla jsem ti všechno vysvětlit.
  • 00:54:26 -Stačilo naznačit.
    -Evžene!
  • 00:54:31 Promiň. Už mě zase potřebuje
    někdo jiný.
  • 00:54:45 Měla byste se tatínkovi víc
    věnovat. Nebo to sama nestihnete?
  • 00:54:51 Na shledanou.
  • 00:55:13 -Šéfe, je to hotové.
    -Evžene, ohlas to.
  • 00:55:18 Sestra 1, tady Sestra 5. Glukóza
    připojena, pacient v pořádku.
  • 00:55:24 Sestra 5, rozumím. Fando,
    dej pozor, ať to zase nerozbiješ.
  • 00:55:45 Kluci, ono to funguje!

Související