iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
24. 2. 2001
17:05 na ČT1

1 2 3 4 5

21 hlasů
163175
zhlédnutí

Létající Čestmír 2/6

Šest květináčů

Komediální sci-fi seriál pro celou rodinu

44 min | další Děti a mládež »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Létající Čestmír - Šest květináčů

  • 00:00:06 .
  • 00:00:15 .
  • 00:00:24 Cestou do školy je Čestmír Trnka
    pohlcen meteoritem.
  • 00:00:30 A octne se na planetě květin.
  • 00:00:34 Do třídy přijde pozdě, učitelka mu
    nevěří, a pozve si do školy tatínka.
  • 00:00:41 Čestmír si z planety donesl
    2 květiny.
  • 00:00:46 Díky nim může létat
    a stát se dospělým.
  • 00:00:50 Všechny tety vždy říkaly,
    že je Čestmír celý tatínek.
  • 00:00:56 A tak je zde náhle místo
    Čestmíra pan Trnka.
  • 00:01:01 To chlapci umožní, aby učitelku
    navštívil jako svůj vlastní tatínek.
  • 00:01:08 Když je mu zabaveno naslouchátko,
    v noci si klidně pro něj zaletí.
  • 00:01:15 Z krádeže aparátu je však
    obviněn učitel Filip Janda.
  • 00:01:21 Čestmír se ke svému činu přizná.
  • 00:01:25 Jeho prohlášení, že přiletěl do
    sborovny oknem, působí nevěrohodně.
  • 00:01:32 Zvláště, když zatají, existenci
    zázračných květin, aby o ně nepřišel.
  • 00:01:40 Postavení učitele se tak zhorší, a
    Čestmíra čeká trest za to, že lže.
  • 00:02:01 -Tak ahoj.
    -Seď, já ti ještě neřekl vše.
  • 00:02:07 -Ale tati, uteče mi David.
    -A to se zboří svět?
  • 00:02:11 Nechci už nikde slyšet, že jsi
    lhář! Máš měsíc domácí vězení!
  • 00:02:18 -Celý měsíc?
    -Ano!
  • 00:02:21 A teď už jdi.
  • 00:02:30 -Ahoj.
    -Kde jsi byl?
  • 00:02:33 Tak hele, z nepřístupných bych
    brala "Vítěz nad piráty".
  • 00:02:39 -A "Vášeň ve tvých očích".
    -Půjdeme na ty piráty. Co říkáš?
  • 00:02:46 -Nemůžu, mám domácí vězení.
    -A na co tu květinu tedy máš?
  • 00:02:54 -Vždyť jsi nám to slíbil.
    -To jsi nás tedy otrávil.
  • 00:03:03 Kolegyně Klepáčová tvrdí,
    že jste ten předmět vzal.
  • 00:03:08 -A Trnku jste donutil k přiznání.
    -To je nesmysl.
  • 00:03:12 Samozřejmě. Sama tomu nevěřím. Děti
    vás mají rády a chtěly vám pomoct.
  • 00:03:18 -To je všechno?
    -Bohužel ne.
  • 00:03:21 Zítra bude váš případ projednán
    kárnou komisí.
  • 00:03:36 Penalta.
  • 00:03:38 Já vím, že jsi to myslel dobře,
    ale co sis to vymyslel za pitomost?
  • 00:03:44 -Jakou?
    -To, že jsi přilétl oknem.
  • 00:03:48 Ale vždyť je to pravda.
    Já si někdy vymýšlím, to je fakt.
  • 00:03:54 Ale teď jsem vážně nelhal.
  • 00:03:58 Jenže já mám kvůli tobě kárnou
    komisi. Tak jedem!
  • 00:04:04 Gól!
  • 00:04:11 -Ahoj.
    -Takže, učit se, a ani na krok.
  • 00:04:16 Mamince řekni,
    že nepřijdu k obědu.
  • 00:04:46 Jdeš nějak brzo. Ale, Čestmír se
    někde toulá, už tady měl být.
  • 00:04:53 -Ty si nesedneš na své místo?
    -Sednu, já jen zkoušel tuhle židli.
  • 00:04:58 -Ty máš něco s hlasem?
    -Trochu jsem nastydl.
  • 00:05:03 S tím domácím vězením to byla chyba.
  • 00:05:07 -Proč?
    -Měl by se trochu proběhnout.
  • 00:05:11 Pošli ho ven a dej mu nějakou
    korunu na cukrárnu.
  • 00:05:21 To koukám jako blázen,
    ráno děláš takové dílo.
  • 00:05:26 -Ahoj. Co se děje?
    -Táta všechno Čestmírovi odpustil.
  • 00:05:31 A prý ho mám pustit ven
    a dát mu na cukrárnu.
  • 00:05:35 -A kdy se bude učit?
    -Ty máš dneska volno, že ano?
  • 00:05:44 -No a co?
    -Že bys za něj mohla napsat úkoly.
  • 00:05:48 -To tedy...
    -Co tedy?! Já ti to tedy poroučím!
  • 00:05:55 Abys věděla, že držím slovo,
    tak do toho kina večer jdeme.
  • 00:06:02 Vážně, jsem to já, Barčo.
    Čichnul jsem si.
  • 00:06:07 Ale jen málo,
    za chvilku to bude pryč.
  • 00:06:12 Čestmíre, ty už jsi doma?
  • 00:06:15 Na tenise se domluvíme.
    Ahoj.
  • 00:06:19 Jak to, že nejdeš jíst?
    Otevři!
  • 00:06:24 -Nemůžu.
    -Proč?
  • 00:06:28 Protože, protože...
    Nemůžu se dotknout kliky.
  • 00:06:33 Je nějaká zelektrizovaná
    a dává šílené rány.
  • 00:06:40 To je zajímavé,
    že mně to nic nedělá.
  • 00:06:44 To máš tedy štěstí,
    asi jsem víc vodivý.
  • 00:06:48 Spíš upovídaný.
    Pojď ke stolu.
  • 00:06:54 No, to je dost,
    musela jsem to znovu hřát.
  • 00:06:57 -Ale já už jsem jedl.
    -Kdy?
  • 00:06:59 Vlastně nejedl, ale nemám hlad.
  • 00:07:02 Hele, bez řečí. Tatínek byl tak
    laskav, že ti ten trest odpustil.
  • 00:07:16 -Zuzko!
    -To je bezvadné.
  • 00:07:20 -Táta je moc hodný.
    -Tady máš a něco si kup.
  • 00:07:26 -Zuzanko!
    -Co je?
  • 00:07:34 Hele, brácho jestli máš nějaké
    úkoly, tak mi je dej.
  • 00:07:40 -To je ale hodná sestra.
    -Nemluv, a dej mi sešity.
  • 00:07:45 Má pro mě přijít Filip.
  • 00:07:59 -Tak dál - 84 děleno 57.
    -Nevím.
  • 00:08:06 Nevím. Tak mě alespoň poslouchej,
    když ti to vysvětluji.
  • 00:08:12 -A nech to lízátko.
    -A proč?
  • 00:08:15 Táta říkal,
    že stejně nemůžu propadnout.
  • 00:08:19 Byla by to pro vás ostuda.
  • 00:08:30 Táta je stejně chytrý, že ano?
  • 00:08:36 Nechcete? Tuhle, jak jsem měl úkol
    za dvě, táta mi jich koupil deset.
  • 00:08:43 Já teď dávám opisovat úkoly Frantovi
    a on mi za to říká Velký vezíre.
  • 00:08:49 A takhle se přitom klaní,
    prima, co?
  • 00:08:53 Já nevím,
    co to toho tátu napadlo.
  • 00:08:57 Nejdřív mu dá trest,
    a pak ho zruší.
  • 00:09:02 84 děleno 57... Sakra, já už
    to dneska počítám podruhé.
  • 00:09:11 Měl by sis najít pořádný byt
    a od těch Blechů odejít.
  • 00:09:17 Já bych potřeboval udělat věcí.
  • 00:09:27 Ten tvůj brácha,
    to je pro mě pekelná záhada.
  • 00:09:50 -Co když bude vyprodáno?
    -Neboj se. Po tenise koupíme lístky.
  • 00:09:58 -Au...
    -Promiňte, pane Vágnere.
  • 00:10:03 Člověče, vy jste mi dal.
    Myslím, že jsem dohrál.
  • 00:10:09 Podívejte, už jde.
  • 00:10:14 -Dovolte, abych vám pogratuloval.
    -Gratuluji.
  • 00:10:17 -Ale, prosím vás.
    -Krajský přebor se nevyhrává denně.
  • 00:10:22 Je to pro naše město velká čest.
  • 00:10:32 Dobrý den.
  • 00:10:34 -Otakárku, jdeme si pro tebe.
    -Zase si sedáš, když jsi uhřátý.
  • 00:10:40 -Za trest po večeři žádný pudink.
    -Tak, tak.
  • 00:10:45 A jak to vypadáš? Už jsme ti říkaly,
    abys šel k holiči.
  • 00:10:52 Děvčata, prosím vás, až doma.
    Tady přece...
  • 00:10:57 -Zítra se sejde kárná komise.
    -Opravdu?
  • 00:11:02 Ano. Co když ho kvůli nám
    vyhodí ze školy?
  • 00:11:08 Já bych věděla, jak ho zachránit.
  • 00:11:22 -Ahoj.
    -Dobrý den.
  • 00:11:25 Ty se tady potloukáš a úkoly
    za sebe necháš psát sestru?
  • 00:11:29 Prosím...Té kárné komise se
    bát nemusíte. Já to zařídím.
  • 00:11:37 Prosím tě, jen to ne.
    Zase si něco vymyslíš!
  • 00:11:45 Dovolíš?
  • 00:11:48 -Půjdeš se školníkem na šachy?
    -Ano.
  • 00:11:50 -Já jdu s Filipem do kina.
    -A na co?
  • 00:11:53 -Vítěz nad piráty.
    -Prosím tě.
  • 00:11:57 No co?
  • 00:12:00 Já jsem měl takový pocit, že
    rozumní lidé na takové věci nechodí.
  • 00:12:06 Co Čestmír? Učil se?
    Zavolej ho.
  • 00:12:13 -Je přece venku!
    -To snad ne!
  • 00:12:20 -Řekl jsem přece, aby zůstal doma!
    -To tedy ne!
  • 00:12:25 Nařídil jsi mi, abych ho poslala
    ven! A dala mu na cukrárnu!
  • 00:12:30 A já musela napsat jeho úkoly.
    Už je tady.
  • 00:12:35 Čestmíre!
  • 00:12:40 Já jsem snad skutečně nemocný
    člověk. Nevím, co mluvím.
  • 00:12:45 Mám vidiny. Já jsem úplně
    vyřízený člověk.
  • 00:12:51 -Dobrý večer.
    -Ahoj.
  • 00:12:59 Čestmíre, pamatuj si,
    tvé domácí vězení stále trvá.
  • 00:13:06 I kdybych tě osobně posílal
    ven, ty zůstaneš doma.
  • 00:13:13 I kdybychom s maminkou třeba
    klečeli a posílali tě ven.
  • 00:13:21 Ty zůstaneš doma. Rozumíš?
  • 00:13:43 -Čestmírku spíš?
    -Hm...
  • 00:13:55 Poslouchej. Musíme teď být
    na tatínka moc hodní.
  • 00:14:02 Nesmíme ho rozčilovat.
    On je asi nemocný.
  • 00:14:09 Ty si myslíš, že mi táty není líto?
    On je strašný chudák, opravdu.
  • 00:14:19 Ty jsi můj hodný chlapec.
    Tak spinkej.
  • 00:14:49 Dobrý večer.
  • 00:14:52 Děkujeme.
  • 00:14:54 Hele, já mám dojem,
    že tamhle je táta.
  • 00:15:02 -No a co?
    -Doma říkal, že jde na šachy.
  • 00:15:10 To by mě zajímalo,
    co je to tam s ním za lidi.
  • 00:15:15 Jdi si sednout,
    já dojdu pro zmrzlinu.
  • 00:15:22 Je tady asi Filip s vaší Zuzanou.
  • 00:15:25 -No nazdar. A viděli mě?
    -Asi ano. Dívali se sem.
  • 00:15:30 Nemůže přece vědět, že jsi
    Čestmír. Myslí si, že viděla tátu.
  • 00:15:34 Právě, tátu. Ten bude mít zase
    pěkně zamotanou hlavu.
  • 00:15:39 Pojďme pryč.
  • 00:16:22 Nemysli na tu kárnou komisi,
    určitě to dobře dopadne. Co je?
  • 00:16:30 Nic. V kterém okně bydlí Čestmír?
  • 00:16:36 -Úplně nahoře. Proč?
    -Jenom tak.
  • 00:16:43 Myslím si, že ten tvůj brácha
    je pěkné kvítko, ale nelže.
  • 00:16:51 Představ si, že jsem včera večer
    třikrát v šachu porazil školníka.
  • 00:16:57 No vidíš, jaký jsi chlapík.
  • 00:17:00 Můžeš mi říct, jak jsi mohl porážet
    školníka? Viděla jsem tě v kině.
  • 00:17:09 -Kde bych já se vzal včera v kině?
    -Můžeš nám to vysvětlit?
  • 00:17:19 -Já že jsem byl v kině?
    -Byl.
  • 00:17:22 -S nějakou paní a s nějakým pánem.
    -Co to bylo za lidi?
  • 00:17:27 Já byl u Bláhy.
  • 00:17:29 Přísahám, že jsem ho viděla v kině.
  • 00:17:34 Proboha, copak jsem vážně blázen?
    Čestmír! Ten kluk snad ještě spí.
  • 00:17:41 Čestmíre, vstávat!
  • 00:17:48 -No Čestmíre, co tam děláš?
    -Ona mi uletěla.
  • 00:17:55 Ona si sama umí otevřít klec.
  • 00:17:59 Je to jasné, já jsem se zbláznil.
  • 00:18:07 -Přece nemůžeme být dva...
    -Jenom se uklidněte.
  • 00:18:11 Toto blábolení mi nic nedá. Znova.
    Nejdřív jsem se viděl ve skříni.
  • 00:18:18 Přitom jsem vám měl špatně
    uvázanou kravatu.
  • 00:18:24 Pak jsem šel na šachy. A v tu
    samou dobu mě viděla dcera v kině.
  • 00:18:31 Pak jsem viděl syna,
    jak chodí po stěně.
  • 00:18:36 Tohle je ten pán, co seděl
    v noci u Pelců na skříni!
  • 00:18:42 Dneska si budeme kreslit piráty.
    Jistě jste je viděli na obrázku.
  • 00:18:49 Někdo třeba četl dobrodružnou
    knížku, a jiní třeba viděli film.
  • 00:18:55 To říká schválně.
  • 00:18:58 -Čestmíre, víš něco o pirátech?
    -Ano.
  • 00:19:04 Bartáková a Pelc toho ví také dost.
    Vyndejte si pastelky a začněte.
  • 00:19:19 -On nás v tom kině poznal.
    -Ale jak je to možné?
  • 00:19:23 -Vždyť jsme vypadali jinak.
    -Nebavte se.
  • 00:19:29 Tak začneme.
  • 00:19:38 Pojďte sem.
  • 00:19:43 Nechcete se mi náhodou
    k něčemu přiznat?
  • 00:19:48 -A k čemu?
    -Jak to bylo s tím kinem?
  • 00:19:56 Moment. Kárná komise se
    sejde ve 14 hodin.
  • 00:20:02 Co tady děláte?
    Už je po přestávce. Jděte.
  • 00:20:09 Všechno ví.
  • 00:20:15 -Ale jak se to mohlo stát?
    -Pan Padevět si dělá, co chce.
  • 00:20:21 Vždycky, když jde domů,
    zavře vodu.
  • 00:20:25 -Ale světlo nechá svítit.
    -Padevěte!
  • 00:20:30 Prosím.
  • 00:20:32 Když nebudete poslouchat Zuzanu,
    bude vaši práci dělat někdo jiný.
  • 00:20:38 Pane profesore,
    přijel pan docent Ťuhýk.
  • 00:20:44 -Objednala jste mě u holiče?
    -Ano.
  • 00:20:50 Co vám to udělá? Vždyť to máte
    za půl hodiny hotové.
  • 00:20:55 -A my budeme mít sporák v pořádku.
    -No.
  • 00:21:00 Mámo, pan Křepelka se přijde
    večer podívat na ten náš sporák.
  • 00:21:06 To jste moc hodný.
  • 00:21:11 Oskare, co tady děláš?
    Proč jsi nešel domů?
  • 00:21:18 -Já jsem ztratil klíče.
    -Už zase!
  • 00:21:23 -Nekřič na něj.
    -Tak budeš mámě vynášet umyvadla.
  • 00:21:28 Ucpal se nám odpad. Vy byste
    se na to nechtěl podívat, co?
  • 00:21:33 To jste tedy uhádl.
  • 00:21:35 Já jsem strašný člověk, podáte mi
    prst, a já vám už škubu s rukávem.
  • 00:21:42 -Docent Šubrt.
    -Pojďte dál.
  • 00:21:46 Tady pan docent přivezl poznámky
    z pozůstalosti profesora Perichota.
  • 00:21:52 -Luise Perichota?
    -Ano.
  • 00:21:55 -Má naprosto geniální nápady.
    -To je úchvatné.
  • 00:22:02 To by se dalo využít pro naše účely.
  • 00:22:07 A proč myslíte, že jsem vám to
    přivezl. Máte v rukou vzácnost.
  • 00:22:14 Jediný exemplář. A bude záležet
    jen na vás, jak toho využijete.
  • 00:22:27 Na to vaše revma jedině
    skořicové obklady.
  • 00:22:32 -Teplé nebo studené?
    -Ledové.
  • 00:22:36 Poslyšte, to, co radíte tomu
    pánovi, je nesmysl.
  • 00:22:40 To je zajímavé, že to tolika
    lidem pomohlo.
  • 00:22:44 Má diplom.
    Génius, já jsem pro něj nula.
  • 00:22:51 Frajírek jeden.
  • 00:22:53 Další.
  • 00:22:55 Oskare!
  • 00:23:02 -Co je?
    -Vyneseš to do kanálu.
  • 00:23:07 To jste slyšela, jak v noci
    u Pelců našli pana Trnku na skříni?
  • 00:23:16 Dobrý den, pane profesore.
  • 00:23:19 Dobrý den.
  • 00:23:21 Pojďte si sednout,
    váš čas je dražší.
  • 00:23:23 Není třeba,
    mám s sebou zajímavé čtení.
  • 00:23:38 Rychle, ručník.
  • 00:23:41 To Oskar.
  • 00:23:43 Rychle, vysušit pana profesora.
  • 00:23:49 Jediný exemplář.
  • 00:23:53 Tady - je to celé zničené.
  • 00:23:57 Svěřili mi světově významné
    unikáty, a já je zničil.
  • 00:24:02 Nezničil jste je vy,
    ale ten holič.
  • 00:24:08 -Kolik je?
    -Za pět minut dvě.
  • 00:24:12 -Připrav se.
    -To je těžké vypočítat.
  • 00:24:16 Nebylo by dobré,
    aby ses tam objevil moc brzo.
  • 00:24:20 Třeba se mi přistání povede, když
    bude mluvit naše učitelka Klepáčová.
  • 00:24:26 Zabavený předmět zmizel ze zásuvky,
    a k činu se přihlásil žák Trnka.
  • 00:24:37 Ten chlapec řekl, že přiletěl do
    školy oknem, aby kryl kolegu Jandu.
  • 00:24:47 Znovu prohlašuji,
    že jsem nic nevzal.
  • 00:24:50 Už jste někdy viděl žáka,
    aby přiletěl...
  • 00:24:54 A já ho právě vidím.
  • 00:25:00 To je přece Trnka.
  • 00:25:12 Trnko!
  • 00:25:14 Trnko, co to má znamenat?
  • 00:25:17 Já jsem vám jen chtěl ukázat,
    jak jsem tuhle přilétl do sborovny.
  • 00:25:24 -To je neuvěřitelné.
    -Musíme vyšetřit, jak to, že létá.
  • 00:25:33 -Už letí.
    -Filip je zachráněný.
  • 00:25:36 Ale Klepáčka chce vědět,
    jak to, že létám.
  • 00:25:40 No nazdar.
  • 00:25:41 Ukážeme jim tu kytku,
    a oni nám ji vezmou.
  • 00:25:46 -Čestmíre, jsi tam?
    -Co potřebuješ, tati?
  • 00:25:49 Nic, jen tě kontroluji.
  • 00:25:55 -Jak to uděláme?
    -To by chtělo...
  • 00:25:58 Kytku jim sice ukázat, ale zařídit
    to tak, aby nám ji nemohli vzít.
  • 00:26:04 Nemůžeme připustit,
    aby děti jen tak létaly.
  • 00:26:09 -A proč ne?
    -No, aby létaly děti, a my ne?
  • 00:26:15 Děti přece dovedou plno věcí,
    které my už nedokážeme.
  • 00:26:20 Musíme aspoň vědět, jak to dělají.
    Jestli v tom není něco nekalého.
  • 00:26:27 Pelc.
  • 00:26:29 Bartáková, vy už také?
  • 00:26:32 My jsme tedy přiletěli říct, jak to
    děláme. Ale jen jednomu z vás.
  • 00:26:38 Komu?
  • 00:26:40 Komu?
  • 00:26:41 Paní ředitelce, ale nesmí naše
    tajemství prozradit.
  • 00:26:46 -Ne, ne. Jaképak tajemství?
    -Vy jste nikdy neměla tajemství?
  • 00:26:53 -Co je vám do toho?
    -No vidíte, že máte.
  • 00:26:58 Tak proč by děti neměly
    mít tajemství?
  • 00:27:02 Ale prosím vás, děti...
  • 00:27:07 Dobře, já to slibuji.
    Povídej.
  • 00:27:13 Ale my bychom potřebovali,
    abyste tady byla s námi jen vy.
  • 00:27:19 Ano. Necháte nás laskavě o samotě?
  • 00:27:23 Prosím.
  • 00:27:26 To je neslýchané,
    co si dnes děti mohou dovolit.
  • 00:27:33 Davide, židli.
    Báro, kytku.
  • 00:27:38 Posaďte se.
  • 00:27:45 -Čichněte si.
    -K tomu?
  • 00:27:49 -Proč ne?
    -A teď to zkuste.
  • 00:27:56 Jé, jé... Děti, to je nádhera.
  • 00:28:02 Kdybych alespoň teď přišel
    s něčím novým.
  • 00:28:06 To víte, že přijdete.
  • 00:28:13 Dobrý den.
    Je to prostě nádhera.
  • 00:28:26 Já mám pocit,
    že paní ředitelka létá.
  • 00:28:32 Paní ředitelka létá!
  • 00:28:41 Dovolte.
  • 00:28:43 Promiňte.
  • 00:28:50 Krucinál.
  • 00:28:54 Bohužel, pane profesore, nemohu
    nic prozradit, dala jsem slovo.
  • 00:28:58 Udělejte výjimku, je to zájem vědy.
    Víte, co by lidem létání přineslo?
  • 00:29:04 Jistě byste ve svém nadšení polevil,
    kdybyste věděl, co by to přineslo.
  • 00:29:11 Mohly by se zrušit ploty, zahrady,
    prostě by se jen kradlo.
  • 00:29:17 Vezměte si třeba Trnku. Létání mu
    umožnilo vloupat se do mého stolu.
  • 00:29:24 Ale to je nesmysl.
  • 00:29:27 Trvám na tom,
    aby létání bylo dětem zakázáno.
  • 00:29:32 A aby ta síla, která to umožňuje,
    jim byla zabavena.
  • 00:29:36 Ale paní kolegyně. Děti netouží
    po létání, aby mohly krást.
  • 00:29:42 Myslím, že jim tuto možnost
    ponecháme.
  • 00:29:47 -Nemáte kousek papíru?
    -Prosím.
  • 00:29:50 Rád bych si udělal pár poznámek.
  • 00:29:54 Nikdy mě nenapadlo, že mezi
    námi a dětmi je tak velký rozdíl.
  • 00:30:05 -Vy si dnes nezahrajete?
    -Mám ještě práci.
  • 00:30:09 -Nechal jste téct vodu?
    -Co?
  • 00:30:10 -Vodu?
    -Ano.
  • 00:30:12 Já to ještě zkontroluji.
  • 00:30:17 Jdu domů.
  • 00:30:19 To je krásná představa
    - létající člověk.
  • 00:30:24 Pochopitelně byly by s tím
    nějaké potíže.
  • 00:30:28 Já jsem si tady udělal pár poznámek.
  • 00:30:32 Dobrý večer.
  • 00:30:39 -Pane Blecha, neviděl jste Křepelku?
    -Je u nás, spravuje sporák.
  • 00:30:44 Čtyřikrát guláš a plný džbán.
  • 00:30:51 Teď to přišlo z tiskárny.
  • 00:30:56 Koho tipuješ na muže roku?
  • 00:30:59 Určitě to bude někdo, kdo má
    na kontě něco významného.
  • 00:31:03 No? Anketa teprve začíná,
    já myslím, že doktor Vogel.
  • 00:31:09 Ten frajírek.
  • 00:31:17 Poslyšte, pane, doktor Vogel
    vyhrál krajský přebor.
  • 00:31:23 -Co jste dokázal vy?
    -Jenom přistřihnout vousy.
  • 00:31:29 Pánové, hrajeme.
  • 00:31:35 -Promiňte, pane profesore.
    -To mi snad děláte schválně.
  • 00:31:42 Čestmír také říkal, že ty kytky
    z toho kamene chtějí lidem pomoct.
  • 00:31:49 Mít ten kámen pan profesor,
    měl by po starostech.
  • 00:31:53 Myslíš ty také na někoho jiného
    než na toho profesora?
  • 00:31:57 Když já jsem nikoho takového
    nepoznala.
  • 00:32:05 Filipe, vidíš to?
  • 00:32:09 Co?
  • 00:32:10 Ty to nevidíš?
  • 00:32:38 Vždyť je to kámen.
  • 00:33:04 Filipe!
  • 00:33:23 Frajeři doktorští.
  • 00:33:29 Dobrý večer.
  • 00:33:35 Filipe!
  • 00:33:40 Filipe!
  • 00:34:10 Filipe.
  • 00:34:12 -Zuzano.
    -Ty máš vousy. Jak to?
  • 00:34:16 Vždyť já tam byl skoro rok,
    tam je jiný čas.
  • 00:34:20 -Já jsem se o tebe bála.
    -Tam se mi nemohlo nic stát.
  • 00:34:24 Je to svět těch
    nejhodnějších bytostí.
  • 00:34:28 Dali mi tam ta
    nejdůležitější semínka.
  • 00:34:31 Až tyhle květiny vyrostou, tak
    lidé budou zdraví, chytří a dobří.
  • 00:34:37 -Svět se úplně změní.
    -Zasadíme je hned.
  • 00:34:57 -Kolik těch semínek máš?
    -Šest.
  • 00:35:00 Ale jsou úplně jiná než ty, co si
    přinesl Čestmír. Proč se tam svítí?
  • 00:35:05 Pan Padevět zase zapomněl zhasnout.
  • 00:35:29 Tak.
  • 00:35:34 Dávej pozor,
    musíš se v tom vyznat.
  • 00:35:38 Tohleto je květina zdraví.
    Tahleta chytrosti.
  • 00:35:43 Tahleta, ta znásobuje tělesnou
    sílu a obratnost.
  • 00:35:48 Tohle je kytka sluchu,
    tohle je květina dobra.
  • 00:35:55 A k téhleté květině tam
    čichají za odměnu.
  • 00:36:00 K té si čichneš a omládneš,
    zkrátka žiješ znovu.
  • 00:36:07 To je úžasné, Filipe.
  • 00:36:11 Proč je tady takové ticho?
  • 00:36:15 Voda! Zatracený Padevět,
    světlo nechá svítit, a vodu zavře!
  • 00:36:25 Půjdeme.
  • 00:36:26 Ta semínka mohou úplně
    změnit celý život.
  • 00:36:31 Je to chvíle velkého štěstí
    pro všechny lidi.
  • 00:36:38 Zatracená práce!
  • 00:36:42 Ještě nastydnu.
  • 00:36:50 Au.
  • 00:36:53 Zase vy!
  • 00:36:55 -Vy mi to děláte schválně.
    -Promiňte, pane profesore.
  • 00:36:58 To už přestává všechno,
    to je přímo spiknutí.
  • 00:37:04 Uklidněte se. Pojďte,
    pan Blecha to tak určitě nemyslel.
  • 00:37:24 Nekousej tu tužku!
  • 00:37:26 Vezmi to do ruky a piš!
    Honem!
  • 00:37:30 -Večeře!
    -Pojď sem!
  • 00:37:34 -Pomoz mi s tím.
    -Kde máš to jídlo?
  • 00:37:38 Tašku.
  • 00:37:40 Béďo.
  • 00:37:44 Co tohleto?
  • 00:37:45 -Jak to vypadáš?
    -Co se stalo?
  • 00:37:49 -Proč jsi tak mokrý?
    -Hned se převléknu do suchého.
  • 00:37:53 -Proč mi bereš tu pažitku?
    -To nic.
  • 00:37:56 -A kde je to jídlo?
    -Večeře bude, i pivo.
  • 00:37:58 -Honem, papír.
    -To je můj sešit!
  • 00:38:01 Dej to sem. A červenou tužku.
  • 00:38:05 Pojď se mnou,
    namaluješ mi ucho a činku.
  • 00:38:10 On se snad zbláznil.
  • 00:38:13 Koukám, že tu máte veselo.
  • 00:38:52 To jsem si mohl myslet,
    světla jako na bále.
  • 00:38:56 A voda zavřená,
    zatracený Padevět!
  • 00:39:01 A hele.
  • 00:39:06 A je to teplé.
  • 00:39:12 Gulášek.
  • 00:39:16 No počkej, Padevěte, ty budeš
    koukat, až budou prázdné kastrůlky.
  • 00:39:24 To ti udělám.
    A není to špatné.
  • 00:39:29 Cítím, že nejsem momentálně
    schopen přijít s něčím novým.
  • 00:39:34 -Je na čase to vzdát.
    -Nesmíte se unáhlit.
  • 00:39:40 To je zase on.
  • 00:39:43 Slyšíte, jak čvachtá?
  • 00:39:47 Ten člověk není normální.
    A proč je neustále tak vlhký?
  • 00:39:55 -Kde ses tak dlouho toulal?
    -Za trest nedostaneš pudink.
  • 00:40:02 Prosím vás, dejte mi pokoj.
    Mám vážné starosti!
  • 00:40:12 No tohle!
  • 00:40:14 Otakárku! Takhle se mluví se
    staršími sestřičkami?
  • 00:40:19 To by se rodiče divili.
  • 00:40:22 Pochop, Cecílie,
    chci se vzdát vedení ústavu.
  • 00:40:26 To by bylo krásné.
    Budeš doma.
  • 00:40:31 Budeš si hrát s kamínky.
  • 00:40:34 A co abychom hned zavolali
    docenta Ťuhýka?
  • 00:40:39 Máš tady návštěvu.
  • 00:40:43 -To nemohlo počkat do rána?
    -Dobrý večer.
  • 00:40:48 Pan docent Ťuhýk. Dobrý den,
    tady Langmajerová.
  • 00:40:54 Chci vám říct,
    že můj bratr se vzdává funkce.
  • 00:41:01 -Ne, nevzdává se.
    -Co to je za chování?!
  • 00:41:03 Mám pro to své chování
    vážné důvody.
  • 00:41:08 -Jaké důvody?
    -Mám pro vás radostnou zprávu.
  • 00:41:12 Pod vaším vedením stane ústav
    v čele světové vědy.
  • 00:41:16 Ale nesmysl.
  • 00:41:17 -Vzdává se funkce!
    -Nevzdává se fumkce!
  • 00:41:21 -Vzdává se funkce.
    -Nevzdává se funkce.
  • 00:41:24 Během 48 hodin se stanete
    tvůrcem dokonalejšího lidstva.
  • 00:41:28 -A jaké máte důkazy?
    -Že si neděláte legraci.
  • 00:41:32 -Pane docente...
    -Co je?
  • 00:41:36 -Ten nezdvořák zavěsil.
    -Kde je důkaz?
  • 00:41:41 Zítra vám předám základ
    vašich budoucích úspěchů.
  • 00:41:45 -A co to bude?
    -6 květináčů.
  • 00:41:52 No Bedřichu?
  • 00:41:55 -Jak to, že jsi už zase mokrý?
    -Jak to děláte?
  • 00:42:00 -Už je to tady - večeře.
    -Nech to, Oskare!
  • 00:42:03 Pozor. Vyleješ to!
  • 00:42:05 Vždyť je to prázdné!
  • 00:42:08 Byl jsem ve třech hospodách,
    nic teplého už není.
  • 00:42:13 -Vezmeme si chleba s máslem.
    -Tak to ne, já jdu domů.
  • 00:42:17 -A kdy to doděláte?
    -Přijdu ráno.
  • 00:42:20 Ale najedený,
    nalačno nedělám.
  • 00:42:23 -A hned se vyrovnáme.
    -Já mám hlad!
  • 00:42:26 -Dejte mi něco k jídlu!
    -No tak, Oskare.
  • 00:42:31 Nevidíš, že kluk roste
    a musí jíst. Co to znamená?
  • 00:42:38 -Vysvětli mi to.
    -To je těžké.
  • 00:42:41 Ale ujišťuji tě, že tenhle
    půst se nám náramně vyplatí.

Související