iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
9. 7. 2006
15:30 na ČT1

1 2 3 4 5

3 hlasy
21752
zhlédnutí

Zahrada dětí

Příběh o prvním milostném vzplanutí a hledání cest v generačních sporech.

59 min | další Filmy »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Zahrada dětí

  • 00:01:10 Vojto, já budu pořád s tebou,
    budu ti pomáhat.
  • 00:01:19 Děláš to blbě, ty nešlukuješ.
    Hele, sleduj!
  • 00:01:26 -Já už radši vyvětrám.
    -Čeho se bojíš, ty gumo?
  • 00:01:31 -Vojta říkal, že nesmíme kouřit.
    -Ten má teď jiné starosti.
  • 00:01:38 -Honzo, mně se stýská.
    -Prý pomáhá žvýkat pomněnky.
  • 00:01:45 -Teď nerostou. -To je fakt,
    tak to nějak budeme muset vydržet.
  • 00:01:52 Když mně se chce pořád brečet.
  • 00:01:57 -Viděl jsi někdy brečet tátu?
    Já tedy ne. -Já zapnu tu troubu.
  • 00:02:09 Bacha, Peterková! Típni to, rychle!
  • 00:02:20 -Ahoj, kluci.
    -Dobrý den.
  • 00:02:26 Tak, jak se máte?
  • 00:02:31 Milánku, pojď sem ke mně. Pojď.
  • 00:02:39 Dýchni na mě.
    Dejte sem ty cigarety.
  • 00:02:45 -Už mám jen vajgla.
    -Tak dělej. Vojta o tom ví?
  • 00:02:56 -Umíte mluvit? Honzo, co je s ním?
    -Stýská se mu, je to ještě mrňous.
  • 00:03:05 Pojď sem, Milánku. Podívej se,
    tímhle bys tátu ani mámu nepotěšil.
  • 00:03:15 -Doležálek se mnou nekamarádí,
    když nekouřím. -To je hlupák.
  • 00:03:26 Pánové, ve škole musíte přidat.
  • 00:03:29 Honza si zopakuje vybraná slova
    a ty se doučíš s Vojtou množiny.
  • 00:03:36 Kluci, co to má znamenat? Takový
    nepořádek! Včera jsem tu uklízela.
  • 00:03:46 -Dobrý den. -Takhle by to nešlo!
    -Já vím, ten nepořádek. Kluci...
  • 00:03:54 -A teta zase nepřijela.
    -Zítra pro ni jedu.
  • 00:03:58 Slibuje to už měsíc.
  • 00:04:01 Pokud zítra nepřijede,
    musím ten návrh podat.
  • 00:04:06 -Zítra ji určitě přivezu.
    -Tak dobře. To je hrůza, tohle.
  • 00:04:12 -Vezmi si to. -Tady jsem vám
    přinesla lístky na oběd.
  • 00:04:20 -Nech toho! -Přestaň!
    A 600 korun na jídlo domů.
  • 00:04:25 A s penězi hospodařit, ukážete mi
    účtenky. Družinu máte zaplacenou.
  • 00:04:32 -A ve čtvrtek mi připrav špinavé
    prádlo. -To prádlo už je hotové.
  • 00:04:40 -Ivona ho vyprala. -To jsi hodná.
    Ještě, kdybys jim pomohla uklidit.
  • 00:04:47 -Spolehněte se. -Zítra se stavím,
    a v Praze zlom vaz.
  • 00:04:55 -Kluci, ahoj! -Na shledanou.
    -Děkujeme, na shledanou.
  • 00:05:03 Kolikrát jsem říkal, že když přijde
    Peterková, tak tu musí být pořádek!
  • 00:05:11 -Vojto, nějak se to odbarvilo.
    -SMĚJÍ SE. -Nech toho!
  • 00:05:19 -Ty ses naštvala? -Proč lžeš?
    -Já chci, abys to u ní měla dobré.
  • 00:05:26 Tak ze mě děláš pradlenu? Ale já
    neperu, máme automatickou pračku.
  • 00:05:33 -Jsi dobrý. -Proč se to obarvilo?
    -Horká voda se dává jen na cíchy.
  • 00:05:41 Hele, ukliď si ty boty.
  • 00:05:43 -Příště to vezmi k nám. Musíme
    jít, je to od půl. -Copak můžu?
  • 00:05:50 -Dneska to dávají naposledy.
    -Honzo, co to triko? Ukliď si to!
  • 00:05:57 To snad není možné.
  • 00:06:00 -Tady se něco pálí, ne? -Večeře!
    -Vy blbci! Hergot!
  • 00:06:10 To je bezvadné. Nesahej na to!
    To jste na to nemohli dát pozor?
  • 00:06:17 -To měl dělat on!
    -Tys měl umýt nádobí.
  • 00:06:23 -Proč jsi ho neumyl?
    -Tak jednou není umyté nádobí.
  • 00:06:28 Nekřič na mě! Vy mi pomáháte,
    to je bezvadné. Moc vám děkuju.
  • 00:06:35 -Já tobě také. Tohle bylo moje
    nejlepší tričko! -Nekřič na mě.
  • 00:06:43 -Ještě jednou a máš ji!
    -Proč do té Prahy museli jet?
  • 00:06:49 Já se bez tebe nemůžu vrátit,
    teto. Tak řekni něco!
  • 00:06:57 -Asi to nepůjde, Vojtíšku.
    -Ale, vždyť jsi mi to slíbila.
  • 00:07:06 -Teto, víš, co z nich bude?
    -Neříkej to, já to nechci slyšet.
  • 00:07:13 -Tak se mnou pojeď.
    -Nespím, chodím jako mátoha.
  • 00:07:19 -V hlavě si to nemůžu srovnat.
    Je to moje povinnost, ale... -Co?
  • 00:07:27 Víš, ženské po padesátce
    už toho moc nezbývá.
  • 00:07:33 A já jsem až do teď pořád
    jenom čekala a čekala...
  • 00:07:40 -Na co jsi čekala?
    -To je jedno. -Na mě, 12 let.
  • 00:07:46 -Václave, já jsem ti říkala...
    -Ano, abych počkal v pokoji.
  • 00:07:53 Jenže ty už balíš kufry, Eliško.
    Prosím tě, proč mu to nevysvětlíš?
  • 00:08:00 -Jindrák. Upřímnou soustrast.
    -Václave, nech nás.
  • 00:08:06 Já vím, a chytím tě až na nádraží.
  • 00:08:10 Co sis dosud užila? Copak máš dva
    životy, abys mohla jeden obětovat?
  • 00:08:18 Tak už mu to, prosím tě,
    konečně řekni.
  • 00:08:22 Za měsíc máme veselku.
    Tak teď už snad konečně chápeš, ne?
  • 00:08:37 -Kruci, a chápe někdo mě?
    -Tak vidíš. -Ale to je jedno.
  • 00:08:44 -Jak dlouho se dělají roštěnky?
    -Ty sám vaříš? -Vařím, večeře.
  • 00:08:54 Co se na mě tak koukáš?
    Já z Prahy nemůžu, kvůli místu.
  • 00:09:00 -A po ní to také nemůžeš chtít,
    když je v invalidním. -Já vím.
  • 00:09:07 Počkej. Jestli jí tu veselku
    nepožehnáš, bude nešťastná.
  • 00:09:13 -Václave... -Je to pravda.
    -Já radši jdu. -Počkej! -Na co?
  • 00:09:20 Ty se mnou stejně nepůjdeš.
  • 00:09:47 No, tak to smaž.
  • 00:09:53 Já to chápu,
    podmínky ke studiu máš těžké.
  • 00:09:58 Domácnost, výchova sourozenců,
    to zabere moc času.
  • 00:10:04 Ale ty ses pětkrát omlouval
    a já už ti dnes musím dát známku.
  • 00:10:14 Takže, dostatečná.
  • 00:10:26 Sluší mi?
  • 00:10:32 -Moc.
    -Dík. V té se budu Vojtovi líbit.
  • 00:10:37 -Ale Ivonko, zima je ještě daleko.
    -Proč to říkáš?
  • 00:10:43 -Divím se, jak jsi vytrvalá.
    -Tobě to vadí? -To jistě ne.
  • 00:10:50 -Ale nadšení se nekoná, že?
    -Záleží ti na tom? -Tvůj názor.
  • 00:10:56 -Chceš znát můj názor? Poslouchej.
    Nehodí se k tobě. -Jak to?
  • 00:11:03 Jakou má ten kluk budoucnost? Sotva
    odmaturuje, pak půjde asi na poštu.
  • 00:11:11 A tebe čeká kupa dětí, hora prádla,
    a maximálně jednou za týden,
  • 00:11:18 s vyplazeným jazykem, kino.
  • 00:11:21 -Bude dělat institut. -Potřebuješ
    někoho, kdo má perspektivu.
  • 00:11:28 -Já tě znám! -Já mám Vojtu ráda.
    -A nenamlouváš si to? Počkej!
  • 00:11:35 Přijede Ríša. Bude tě připravovat
    na zkoušky, tak se mu věnuj.
  • 00:11:42 Nejsem dnešní.
  • 00:11:49 Nechtějí mě nechat, táto.
  • 00:11:53 Ty jsi všechno držel v rukou...
    Mně to nějak nejde.
  • 00:12:01 -Chytím tě! -Milánku, co je?
    -Zrovna jdeme uklízet.
  • 00:12:07 Tak aby ses nepřetrhl. Seber to.
  • 00:12:13 A pojď sem, pojď.
    Honzo, ty také.
  • 00:12:26 Sedni si.
  • 00:12:30 V jednom městě stojí
    na kopci zámek.
  • 00:12:36 Kolem města je rovina,
    takže ten zámek je zdaleka vidět.
  • 00:12:42 Když přijdeš blíž k tomu zámku,
    vidíš, že to není obyčejný zámek.
  • 00:12:49 Tam místo hrabat a knížat bydlí
    normální holky a kluci jako vy.
  • 00:12:56 Takoví prckové, jako ty, Milánku.
  • 00:13:00 -Je tam velká zahrada. A víš,
    co je v ní? -Ne. -Spousta hraček.
  • 00:13:07 Autíčka na dálkové ovládání,
    celý den si můžeš hrát.
  • 00:13:13 -Jsou tam chlupatá zvířata, knížky.
    -To je pohádka? -To není pohádka.
  • 00:13:21 -Já ten zámek viděl.
    -A mají tam králíky? -Králíky?
  • 00:13:27 Kvůli Betyně. Tatínek řekl,
    že si ji můžu nechat.
  • 00:13:32 Tu si vezmeš s sebou.
    Chtěl bys tam bydlet?
  • 00:13:37 -A ty tam budeš s námi?
    -Já už nemůžu, já jsem moc velký.
  • 00:13:46 -Pojď a neposlouchej ho. -Co je?
    -Chce nás šoupnout do děcáku.
  • 00:13:53 -Co je s vámi? Vy nemáte radost?
    Milánku... -Nech mě být!
  • 00:14:00 -Vážíte si toho vůbec? Vy si to
    ani nezasloužíte. -To tedy ne.
  • 00:14:08 Šoupnout nás do děcáku! Táta
    s mámou by to nikdy nedovolili!
  • 00:14:19 -Jak to, že nepřijede?
    -Ten chlápek nemůže z Prahy.
  • 00:14:24 O té svatbě musela vědět
    už před měsícem. Pořád slibuje a...
  • 00:14:32 -Víš, co to znamená? -Já vím.
    Já už jsem to klukům říkal.
  • 00:14:39 -No a? -To nejde, paní Peterková.
    Snad je i jiná možnost, ne?
  • 00:14:46 -Je mi líto, Vojtěchu. -Jak to?
    -Ale tomu domovu se asi nevyhneme.
  • 00:14:53 -Kde je máš?
    -Spí nahoře.
  • 00:14:58 Zítra podám na komisi návrh,
    večer jim sbalím věci a pozítří...
  • 00:15:07 -A co soud, paní Peterková?
    -Soud?
  • 00:15:12 V naléhavých případech lze děti
    umístit i před soudním rozhodnutím.
  • 00:15:20 Paní Peterková, prosím vás,
    udělejte aspoň něco.
  • 00:15:33 -To je strašná cesta, děti.
    -Dobrý den. -Teto!
  • 00:15:39 -Počkej, ať mě neumačkáš.
    -Ty jsi fantastická.
  • 00:15:45 -Nemohla jsem to unést. -Ty kufry?
    -Těžké svědomí, tak jsem přijela.
  • 00:15:53 -Peterková, sociální pracovnice.
    -Vondrová, těší mě.
  • 00:15:58 Copak, že jste si to rozmyslela?
    Vojtěch říkal...
  • 00:16:04 -Já jsem...
    -Rozešli jsme se.
  • 00:16:08 Chtěl, abych se s ním odstěhovala
    k jeho matce a ta mě nesnáší.
  • 00:16:16 -Chápu, ale...
    -Dáš si kafe, teto? -To víš, dám.
  • 00:16:23 -Co když si to rozmyslí?
    -Urazil mě, už ho nechci ani vidět.
  • 00:16:31 Víte, já musím vědět, jestli
    váš zájem o ty kluky je trvalý.
  • 00:16:40 -Aha, vy mi nevěříte?
    -Já věřím každému, kdo mě nezklame.
  • 00:16:47 Jsem moc ráda, že jste přijela.
    A moc vám děkuji, za Vojtěcha.
  • 00:16:54 -Na shledanou.
    -Mějte se hezky. -Na shledanou.
  • 00:17:00 No, a dáme se do úklidu.
  • 00:17:04 -Není doma. -Jak to? -Někam šla.
    -Ale byli jsme domluveni, že bude.
  • 00:17:12 Vojto, já bych ji, na tvém místě,
    nebral tak vážně.
  • 00:17:17 Ona je mladá a vždycky se pro něco
    nadchne a pak ji to zase pustí.
  • 00:17:25 -Proč mi to říkáte? -Nechci, abys
    měl ještě víc problémů, než máš.
  • 00:17:33 Mám tady pro tebe takovou, kdyby
    ses neurazil, přátelskou výpomoc.
  • 00:17:50 -Žádnou nepotřebuji. Vezměte si to.
    -Někdy mi to vrátíš. -Vemte si to!
  • 00:17:59 -Tak promiň.
    -Ukaž, na kolik si ho ceníš?
  • 00:18:06 To bys musel hodně přidat. A příště
    nelži, když víš, že jsem doma.
  • 00:18:14 Já... Jak myslíš.
  • 00:18:23 -Pojď, máš tam dárek.
    -Teta uklízí, pomůžeme jí?
  • 00:18:29 -A co oslava? 18 máš jen jednou.
    -Ale ona má zas jen jedny ruce.
  • 00:18:37 Budeme mít někdy čas
    jenom pro sebe, Vojto?
  • 00:18:49 -Co proti mně má?
    -Kdo? Radek? Na to se vykašli.
  • 00:19:02 Ty jsi zlato, díky.
  • 00:19:10 -Prosím vás, kde tu bydlí
    Lorencovi? -Lorencovi?
  • 00:19:16 -Já jsem tu nová, ale na poště
    to budou vědět. -Děkuji vám.
  • 00:19:51 -Víš, co mě mrzí?
    -Ne. -Ale víš.
  • 00:19:59 -Tak mi to řekni.
    -Že jsi nebyl můj první kluk.
  • 00:20:13 Já bych chtěl být aspoň poslední.
    Vydržíš se mnou celý život?
  • 00:20:21 -Počkej, ale to je třeba 40 let.
    -Třeba 50.
  • 00:20:29 -Ty bys to se mnou vydržel?
    -Hm.
  • 00:20:35 -Ale to je děsně dlouhá doba.
    -Krátká, když mám někoho rád.
  • 00:20:43 -Mám poznámku, trojku a čtyřku.
    -Já dvě pětky z matiky a poznámku.
  • 00:20:53 -Kluci! -Dobrý den. -Mám tady
    dopis pro tetu. Vezmete jí to?
  • 00:21:01 -Jasně. -Neztratit!
    Je to z národního výboru.
  • 00:21:06 -Nebojte, máme tašku. Na shledanou.
    -A pozdravujte Vojtu!
  • 00:21:17 Bum, bum, bum, otevřete dům!
    Bum, bum, bum, otevřete dům!
  • 00:21:29 Jé!
  • 00:21:36 -Co zase je?
    -Co by bylo?
  • 00:21:44 -Ty jsi divný.
    -Nejsem.
  • 00:21:56 Vážená paní, zastavte se dne 5.4.
    ve 14.00 na Místní národní výbor,
  • 00:22:03 dveře č.206, k projednání dalšího
    postupu ve věci nezletilých
  • 00:22:10 Jana a Milana Lorence.
  • 00:22:13 Sociální odbor, oddělení péče
    o rodinu a dítě. Ti jsou nenápadní!
  • 00:22:21 -Jak to? -Budou tetu přemlouvat,
    aby nás šoupla do děcáku.
  • 00:22:27 -Mají málo dětí.
    -Ale Vojta říkal... -Ty mu věříš?
  • 00:22:33 -Vojta nelže! -A proč ti povídal
    ty pohádky? Doležálek v děcáku byl.
  • 00:22:41 -Řekne ti, jaké to je.
    -Doležálek kecá. -Chceš něco vědět?
  • 00:22:47 Jestli to vyžvaníš, tak uvidíš.
  • 00:22:51 Včera odpoledne jsem byl místo
    zeměpisu... Hádej, kde. V Trutnově.
  • 00:22:58 -Je to úplně obyčejný barák.
    -Co budeme dělat? -Tohle schováme.
  • 00:23:09 Vždyť už jsem se ti omluvil,
    dal jsem ti za pravdu, tak...
  • 00:23:19 To mě necháš tady takhle stát?
    Tak už něco řekni.
  • 00:23:27 -Já už se do Prahy nevrátím,
    Václave. -Eliško!
  • 00:23:34 Tobě vždycky stačilo
    vzít si oblek, kravatu,
  • 00:23:43 přinést růže, a já jsem
    hned běžela jako pejsek.
  • 00:23:50 Jenomže tohle na mě už neplatí.
  • 00:23:59 Tu kytku si vezmi. A v tom obleku
    ses tu také nemusel předvádět.
  • 00:24:10 -Promiň, jedu z pohřbu. Maminka
    umřela. -Cože? -V pátek v noci.
  • 00:24:19 A proč mi to říkáš až teď?
  • 00:24:26 -Václave...
    -Eliško!
  • 00:24:34 My dva si asi nejsme souzeni, viď?
    No, nebudeme to protahovat.
  • 00:24:42 Měj se hezky, buď tady šťastná
    a třeba se někdy přijeď podívat.
  • 00:24:52 A ty kytky dej do vody,
    cestou by uvadly.
  • 00:25:01 Václave! Proklínám den,
    kdy jsem tě poznala.
  • 00:25:15 Jsou to děti mojí sestry,
    tak co mám dělat?
  • 00:25:20 Začít žít s někým, koho máš ráda.
    Oni roztrhají boty i bez tebe.
  • 00:25:27 -Roztrhají, ale co z nich bude?
    -Podívej.
  • 00:25:32 U nás dělá nějaký doktor Kovář.
  • 00:25:36 Od dvou let vyrůstal v dětských
    domovech a dnes je kandidát věd.
  • 00:25:43 Říká: "těžké dětství,
    lehká dospělost."
  • 00:25:47 Jestli to kluci v hlavě mají,
    tak jim to z ní nikdo nevytluče.
  • 00:25:54 Copak ty umíš vychovávat děti?
    Tam na to mají vysoké školy.
  • 00:26:00 Ahoj.
  • 00:26:14 Vojto, já musím do Prahy.
  • 00:26:23 Na jak dlouho?
  • 00:26:28 Napořád.
  • 00:26:35 -Teto, víš, co chceš udělat?
    -Vím. Největší hřích svého života.
  • 00:26:42 Eliško...
  • 00:26:46 -Ale já nemohu jinak.
    -Ale můžeš. Jenomže nechceš, víš?
  • 00:26:54 Já vím, že se to nedá omluvit,
    ale snaž se mě trochu pochopit.
  • 00:27:02 -Moji bráchové půjdou do děcáku.
    To mám chápat? -Nekřič na mě.
  • 00:27:09 -Tys nás úplně odepsala, víš?
    -Co to říkáš? -Nech ho!
  • 00:27:15 On na to přijde,
    až bude mít sám někoho rád.
  • 00:27:20 -Bože!
    -No tak, Eliško...
  • 00:27:36 Z češtiny tu má čtyřku.
  • 00:27:39 Počty jsou o něco lepší,
    ale také žádná sláva.
  • 00:27:45 Ten otřes se projevil. Ale snad to
    bude lepší, když s vámi bydlí teta.
  • 00:27:53 -Určitě. -Ve středu chyběl Honza
    na zeměpis. Co s ním bylo?
  • 00:28:00 Ve středu? Aha, on byl
    naproti tetě na nádraží.
  • 00:28:07 Měla těžké kufry, tak jí pomáhal.
  • 00:28:11 -Pro jednou se to dá omluvit.
    -Dobře.
  • 00:28:15 -Proč jsi nebyl s tetou na národním
    výboru? -My jsme o ničem nevěděli.
  • 00:28:23 -Dostali jste pozvánku. -Nedostali!
    -Vojto, tomu se mi nechce věřit.
  • 00:28:30 -Večer k vám přijde paní Peterková,
    tak si to vyjasníte. -Dobře.
  • 00:28:38 -Máš babu! -Nemám!
    -Já ti ji dám! -Nedáš.
  • 00:28:44 -Co je? Už tu byla Peterková?
    -Co by tu dělala?
  • 00:28:49 Co jste tu dělali?
    Tos na ně nemohla dát pozor?
  • 00:28:54 -Co ten králík? Kdo ho sem dal?
    -Já.
  • 00:28:59 Vždyť ti sežere všechny množiny.
  • 00:29:02 Musíš tady hulit? Nech toho.
    Peterková bude zase křičet.
  • 00:29:09 Milánku, otevři okno.
    Honzo, pojď sem!
  • 00:29:13 Dýchni na mě.
  • 00:29:15 To kouření z tebe vymlátím!
    Odkud máš cigarety?
  • 00:29:20 -Dala jsem mu dvakrát šluknout.
    -To snad není pravda.
  • 00:29:26 Ty s nimi máš psát úkoly
    a učíš je kouřit?
  • 00:29:31 -Za takovou pomoc ti pěkně děkuju.
    -Nemusím tady být.
  • 00:29:37 To je výborné. Tak ty tady uděláš
    binec a teď si odejdeš, ano?
  • 00:29:44 A ještě se uraž!
  • 00:29:50 -Kluci, kde je ta pozvánka? Kde je?
    -O žádné pozvánce nevíme.
  • 00:29:57 -Mluvil jsem s Korcem. Nelži!
    -Tys lhal první. -Nebuď drzý.
  • 00:30:03 -A kde jsi byl ve středu?
    -Místo zemáku?
  • 00:30:08 V Trutnově, mrknout se
    na ten tvůj krásný zámek.
  • 00:30:13 Hodně dětí, žádná autíčka,
    žádné autodráhy. Nic!
  • 00:30:18 Ty jsi tedy vypečený brácha,
    naši by z tebe měli radost.
  • 00:30:25 Já jsem se bál, že budete smutní,
    tak jsem si vymýšlel,
  • 00:30:31 aby se vám tam šlo líp, víš?
  • 00:30:35 Vojto, prosím tě, nech si nás.
    My už budeme hodní.
  • 00:30:40 -To nejde, Milánku. -Ty mi nevěříš?
    -Ne. -Denně všude vyluxuju.
  • 00:30:48 -To není nic platné.
    -A co by nám pomohlo?
  • 00:30:53 -Táta s mámou, jinak nic. Vojta
    se na nás vykašle. -Řekni něco!
  • 00:31:01 -Říkal jsem, abys odnesl Betynu.
    -Každý večer budu bulit.
  • 00:31:07 -To se mi po našich nejvíc stýská.
    -Budeš tam mít Honzíka.
  • 00:31:14 -Můžou nás rozdělit. Doležálek
    to říkal. -To nevím. A uklízet!
  • 00:31:22 -Tady už si uklízej sám!
    -Honzo, ty také. Pojď sem!
  • 00:31:29 -Tys neslyšel? -Co tady vyvádíte?
    -Dobrý večer, paní Peterková.
  • 00:31:37 -Proč teta odjela? -Přijel za ní
    ten chlap z Prahy, usmířili se.
  • 00:31:45 A jsme zase tam, kde jsme byli.
    Tady je to zas jako po zemětřesení.
  • 00:31:53 -Byly třídní schůzky. -Já vím,
    ve škole se to s nimi houpe.
  • 00:31:59 -Oni se zlepší, začal jsem
    s nimi dřít. -Ty dři sám sebe.
  • 00:32:06 Do maturity koukej všechno dohnat,
    když ti ubyde starost o kluky.
  • 00:32:13 -Já to nedovolím!
    -O tom rozhodne soud.
  • 00:32:17 Táta říkal, že tři bráchové
    spolu dokážou všechno na světě.
  • 00:32:24 -Mám právo se o ně starat.
    Už mi bylo 18. -To jistě.
  • 00:32:30 Podívej, jak to tu vypadá.
  • 00:32:34 Děláš, co můžeš, a nikam to
    nevede. Škola ti zabere moc času.
  • 00:32:41 Staráš se o kluky, o domácnost,
    To nejde stihnout!
  • 00:32:46 -Já vím. -No, vidíš. V dětském
    domově budou mít veškerou péči.
  • 00:32:53 -Paní Peterková, seknu se školou.
    -Jak to? Co chceš dělat?
  • 00:33:01 -Dělal bych v lese, jako táta.
    -Rok před maturitou? To je škoda.
  • 00:33:09 -Ale je to řešení. -Já si toho
    vážím, co chceš pro kluky udělat.
  • 00:33:16 Lesáci dělají do tří, měl bych
    čas na kluky. To by šlo, ne?
  • 00:33:23 To jsou moc vážné věci,
    o tom se vyplácí spíš pochybovat.
  • 00:33:29 Teď pochybujete,
    ale tak mi aspoň dejte šanci.
  • 00:33:35 -To nezáleží jen na mně.
    -Zkuste to. -Teď zkusím uklidit.
  • 00:33:51 Co to máte? Kdes to vzal?
    Honzo, ukaž mi to.
  • 00:33:56 -Jsou od mámy. -Vsadili jsme se.
    -O co? -Prohrál jsem 5 korun.
  • 00:34:03 Říkal jsi, že když se dají
    bráchové dohromady...
  • 00:34:09 -Vy jste poslouchali za dveřmi?
    -To byla sázka. -To se dělá?
  • 00:34:16 -Jdi dál. -Co je?
    -Do smrti dobré, Vojto.
  • 00:34:23 -Já myslel, že kecáš. Že se nás
    chceš zbavit. -Já, že kecám?
  • 00:34:31 -Příště nemysli a nepřijdeš o nic.
    -A máš to. Tak utíkej.
  • 00:34:38 -Prohrál jsem rád. -Desetníky sem.
    -Aby ses nezbláznil...
  • 00:34:47 -Ivonko, vrátím se v 9,
    a beru si auto. -Jo.
  • 00:34:54 -Není doma. -Ale je.
    -Nechce s tebou mluvit.
  • 00:35:00 Já jí jenom něco řeknu.
  • 00:35:04 Ahoj, Ivono.
  • 00:35:09 HLASITÁ HUDBA.
  • 00:35:16 Můžeš to vypnout?
  • 00:35:22 Ivono!
  • 00:35:29 -Já to poslouchám. -Odpoledne
    jsem to přehnal, tak promiň.
  • 00:35:36 -To bych ti radila. -Tak už
    se nezlob a laskavě to vypni.
  • 00:35:43 -Děkuju. -Smažeme to. Úkoly jsem
    s nimi mohla udělat, to je fakt.
  • 00:35:50 -Ono bylo všechno špatné, ale teď
    máme šanci. -My dva? -Ne, kluci.
  • 00:35:57 -Seknu se školou, abych měl čas...
    -Ty chceš odejít ze školy?
  • 00:36:04 -Dělal bych v lese. -Jako co?
    -Jako lesní dělník. -Blázníš?
  • 00:36:11 -To je největší pitomost.
    -Tobě to vadí? -O tom nepochybuj.
  • 00:36:18 -Myslel jsem, že mě máš ráda.
    -Právě proto. -Je mi jich líto!
  • 00:36:25 -Ztratili rodiče a teď ztratí mě?
    -Proč by tě ztratili?
  • 00:36:31 -Copak dětský domov je něco
    hrozného? -Byla jsi tam?
  • 00:36:37 Ne, ale vím, jak to dopadne.
  • 00:36:40 Dopoledne budeš dřít v lese,
    odpoledne doma.
  • 00:36:45 Jednou týdně mě vezmeš do kina,
    ale to už si nebudeme mít co říct.
  • 00:36:52 -Jsou to bráchové! -A já jsem
    vzduch? Na mně ti nezáleží?
  • 00:36:58 -Promiň. Co to plácáš? -S tátou
    už nemůžu vydržet, a teď tohle.
  • 00:37:06 -Nemůžeš mi dělat takové seky.
    -Jaké? -Vykašlat se na školu.
  • 00:37:13 -Jestli to uděláš...
    -Tak se vykašleš ty na mě?
  • 00:37:18 To ne. Já si tě chci vážit.
    Chci, abys něco dokázal.
  • 00:37:24 -A to budu méněcenný? -Já jdu
    na vysokou, to nejde dohromady.
  • 00:37:31 -Aha, to nejde. Tak co mám dělat?
    -Dodělat aspoň gympl, Vojto.
  • 00:37:38 Vždyť to tam bez tebe vydrží,
    když si je budeš na víkendy brát.
  • 00:37:45 Za rok se ani nestačí zabydlet.
    A institut můžeš dělat dálkově.
  • 00:37:52 -Tak řekni něco.
    -Tobě na tom opravdu tak záleží?
  • 00:37:58 To jsi nevěděl?
  • 00:38:07 Já bych...
    Ale na kluky je to podraz.
  • 00:38:12 -Nepřeháněj. -Oni mi je za ten
    rok také nemusí vrátit, víš?
  • 00:38:20 -Vojto, já tě prosím.
    -Když... Tak já to risknu.
  • 00:38:29 Ale jen kvůli tobě, víš?
    Já tě nechci ztratit, Ivono.
  • 00:38:35 Já tě mám moc rád,
    ale musíš teď být pořád se mnou.
  • 00:38:40 -Hlavně zítra, až je budu balit.
    -Já zítra nemůžu. -Jak to?
  • 00:38:47 Ti kluci mají strašně smutné oči,
    já ten pohled nevydržím.
  • 00:38:53 Já mám zítra angličtinu,
    ale vynahradím ti to jindy.
  • 00:39:15 Tak kde je ten Korec?
  • 00:39:22 -Vojto, postarej se o ni.
    -Betynu si přece bereš s sebou.
  • 00:39:28 -Doležálek říkal, že do domova
    zvířata nesmí. -Třeba to dovolí.
  • 00:39:36 -Nechám ji tady, je tu zvyklá.
    -Jak chceš.
  • 00:39:41 -Chutná jí jetel ze zahrádky.
    Tatínek ho tam sekal. -Já vím.
  • 00:39:54 A tohle dej na hřbitov,
    maminka měla tulipány ráda.
  • 00:40:08 -Kde jste je natrhali? -V parku.
    Čekej na mě, já se vrátím.
  • 00:40:16 -Stejně ti nerozumí, králík
    je hloupý. -Až po tobě, Bobánku.
  • 00:40:24 V děcáku ti budu dobrý, viď?
  • 00:40:27 Teď musíme držet spolu,
    když se na nás Vojta vykašlal.
  • 00:40:33 -A už jsme jenom dva.
    -No, právě.
  • 00:40:39 Sakra, kde je?
    Měl tady přece dávno být, ne?
  • 00:40:51 Kluci, co na mě tak koukáte?
  • 00:40:55 Co blbnete, vždyť za rok se pro
    vás vrátím a zase budeme tři.
  • 00:41:02 -Srabe! -Cos to řekl, Honzo?
    -Že jsi srab.
  • 00:41:10 -Řekni to ještě jednou.
    -Třeba stokrát, ty srabe.
  • 00:41:16 Nechal ses od ní přemluvit.
    Od holky! Já tě nenávidím!
  • 00:41:22 -Věř mi. -Nevěřím ti ani slovo!
    -Co tady vyvádíte?
  • 00:41:28 -Musíme jet, komise je v jednu.
    -Třeba nás nechají doma, Vojto.
  • 00:41:35 Milánku, Peterková říkala,
    abyste byli sbalení.
  • 00:41:41 -Kluci, hned po komisi jedete,
    tak rychle. Honzíku... -Tak pojď.
  • 00:41:58 Zastavte, pane Korec.
  • 00:42:09 Ahoj. Já vás představím.
    To je Ríša, tohle je Vojta.
  • 00:42:16 Ty nejsi na té komisi?
  • 00:42:19 Já ti to vysvětlím.
    Říkala jsem, že mám anglinu...
  • 00:42:24 -Prosil jsem tě, abys přišla.
    -Ale on přijel Ríša. Zlobíš se?
  • 00:42:31 -Já jsem blbec.
    -Vojto, počkej. Vojto!
  • 00:42:49 -Vojto... -Pane Korec,
    mohl byste tamhle zastavit?
  • 00:42:55 -Neblázni, Vojto, spěcháme.
    -Zastavte, pane Korec.
  • 00:43:19 Dále otázka umístění Jana a Milana
    Lorencových v dětském domově.
  • 00:43:27 Po smrti rodičů se o ně staral
    starší bratr a paní Peterková.
  • 00:43:35 Situace byla komplikovaná
    příslibem tety o sirotky pečovat,
  • 00:43:43 ale pak od svého záměru ustoupila.
  • 00:43:48 Komise navrhuje dětský domov,
    i když neproběhlo soudní jednání.
  • 00:43:55 Případ je totiž naléhavý.
    Prosím o vyjádření.
  • 00:44:00 Podle mě je řešení jasné.
  • 00:44:03 -Žádný příbuzný nemá o chlapce
    zájem... -Vždyť je tu Vojta.
  • 00:44:11 -Před pár dny mu bylo 18.
    -Sama jsi říkala, že na ně nestačí.
  • 00:44:18 -To nepopírám.
    -O co ti tedy jde?
  • 00:44:22 -Jeho vztah k bratrům je mimořádný.
    -To je chvályhodné, v jeho věku.
  • 00:44:30 -Ale řeší to nějak situaci?
    -Já vím.
  • 00:44:35 -Tak tedy, souhlasíte s návrhem?
    -Já jsem proti.
  • 00:44:40 -A kdo se bude o bratry starat?
    -Já.
  • 00:44:46 Víš, že je to nad tvoje síly.
    Výchova, celá domácnost.
  • 00:44:52 -A ještě k tomu studuješ.
    -Ze školy odcházím.
  • 00:44:57 -Nastupuji jako lesní dělník.
    -V pondělí podepíše smlouvu.
  • 00:45:04 -Ale proč? Tady přece nejde
    o peníze. -Jemu jde o čas.
  • 00:45:11 -Nerozumím. -Při škole nemá čas,
    chce ji obětovat. -Před maturitou?
  • 00:45:18 -Já chci radši bráchy než maturitu.
    -Co tomu říká Ivona? -To je jedno.
  • 00:45:26 -Nepřeháněj. -Rozchází se s ní.
    -Kvůli tomu? -Také.
  • 00:45:32 -Chtěla, aby radši studoval.
    -Vojto, počkej na chodbě.
  • 00:45:43 Takový pocit zodpovědnosti
    v 18 letech je ojedinělý.
  • 00:45:51 Konečné rozhodnutí vydá soud.
  • 00:45:54 Přesto musíme zvážit, zda se Vojta
    dokáže o bratry dobře postarat.
  • 00:46:02 O tom se teď musíme poradit.
  • 00:46:14 Máte smůlu, pánové. Dostal jsem vás
    na starost, Peterková mi pomůže.
  • 00:46:22 Hurá!
  • 00:46:28 Kluci...
  • 00:46:33 -Odedneška nekouřím.
    -To chceme vidět, viď?
  • 00:46:38 Bacha, kluci, Peterková.
    Ten binec nesmí vidět.
  • 00:46:46 Hoď to sem.
  • 00:46:49 K zemi! Jde k oknu!
  • 00:46:56 -Vojto! Kluci! -Asi nejsou doma.
    -Korec. -Asi ne. Stavím se večer.
  • 00:47:12 -Dobré, jsou pryč.
    -To jsme je přečůrali!
  • 00:47:17 Aby ses nedivil, Milánku.
    Dali mi vás jen na zkoušku.
  • 00:47:22 -To se zvládne. -Jeden průšvih
    a berete dráhu, jasné?
  • 00:47:29 -Se mnou se pak už nikdo nebude
    bavit. Kolikátého je? -Proč?
  • 00:47:35 -Ať vím, kdy jsem zavedl pořádek.
    Žákovské na stůl. -Co?
  • 00:47:42 -Bez poznámek. Ty také. -Jasně.
    Má to říz, aby to s tebou neseklo.
  • 00:47:49 Neboj se, já sedím.
    Už ať je tady.
  • 00:47:54 No, pojďte. Dej to sem. Ukaž.
  • 00:48:04 To se mi snad zdá.
  • 00:48:07 Povrch kužele 4, diktát 5,
    zeměpis 3. Rušíš při vyučování?
  • 00:48:15 -Tak hele, aby tě přešly legrácky,
    tak víš, co tě čeká? -Koupelna.
  • 00:48:22 -A záchod. Teď ty.
    -Já jsem jí zapomněl. -Dej ji sem.
  • 00:48:31 Tak.
  • 00:48:36 Také pěkné, ty tvoje známky.
    Ty pliveš na spolužáky, Milánku?
  • 00:48:43 Pojď sem, kde jsi?
  • 00:48:46 Víš, co? Teď si plivneš do dlaní
    a vyčistíš nám všechny boty.
  • 00:48:54 Kluci, do konce roku ani jednu
    trojku. A budou služby jako dřív.
  • 00:49:01 -Nádobí, úklid, koupelna, všechno.
    -A můžeme přebírat korále.
  • 00:49:08 -Přeber si, co říkám. Už neslevím
    ani milimetr. -Vezmi si pravítko.
  • 00:49:16 Bude konec školního roku.
    Kdo teď upadne, už to nedohoní.
  • 00:49:22 -A vy přece nechcete být poslední.
    -Začíná nám asi pěkný maraton. -Jo.
  • 00:49:30 -To si piš, že začíná.
    -Celý táta.
  • 00:49:34 Tak pojďte.
  • 00:49:38 Ríša je asistent z vysoké chemické.
    Učí mě na zkoušky a bude v komisi.
  • 00:49:46 Snad nežárlíš? Zrovna, když jsi
    odvážel kluky, Radek ho přivedl.
  • 00:49:54 Ty bys to nepochopil, tak jsem
    zalhala tu anglinu. Tak řekni něco.
  • 00:50:01 Podej mi ty kolíčky, prosím tě.
  • 00:50:09 -Díky. Hele, co kdybychom se vzali?
    -Kam na to chodíš, prosím tě?
  • 00:50:19 Ty jsi janek. Proč si komplikovat
    život, když nemusíme?
  • 00:50:26 Tak já tě požádám o ruku
    a tobě to komplikuje život?
  • 00:50:31 -Vdávat se v osmnácti je volovina.
    -Proč, když máš někoho ráda?
  • 00:50:38 Právě proto se manželství vyhnu.
    Mám jiné plány, chci něco dokázat.
  • 00:50:46 -To můžeš i tady. -Prosím tě,
    já musím do Prahy, na vysokou.
  • 00:50:52 -Chci mít nejdřív nějaké postavení.
    -Postavení?
  • 00:50:58 -A nejde jen o to, aby ti lidé
    říkali paní doktorko? -Jsi ubohý.
  • 00:51:07 -Necháme toho, já se nechci hádat.
    -Tys s sebou klukům nedal prádlo?
  • 00:51:18 -Ne. Zůstali u mě.
    -Jak to? -Soud o tom rozhodl.
  • 00:51:28 -Už té nabídce k sňatku rozumím.
    -Jsou šťastní.
  • 00:51:33 -A co bude s tebou? -Jdu pracovat.
    -Víš, co si o tom myslím.
  • 00:51:40 -Ivono, vezmi to zpátky.
    -Já se nemíním takhle zahrabat.
  • 00:51:46 -Já jsem chtěla maximum nebo nic.
    Jsem už taková. -Počkej.
  • 00:51:53 -Přece se nechceš takhle rozejít?
    -Měla jsem to udělat už dávno.
  • 00:52:00 Ivono, počkej.
    Tak ti zase něco řeknu já, víš?
  • 00:52:05 Já se kvůli tobě hádal s rodiči,
    kluky jsem dal málem do děcáku.
  • 00:52:13 Proto, že sis to přála. A za to
    ty mi uděláš takový podraz?
  • 00:52:19 -Tak ti děkuju. -Nech mě být.
    -Už tě to se mnou nebaví, co?
  • 00:52:26 Místo, abys mi pomohla, tak nehneš
    ani prstem. Tak běž a nevracej se!
  • 00:52:55 Takhle ztratíš zbytečně 3 roky.
  • 00:53:00 Do maturity se to dá zařídit
    a pak si kluky vezmeš k sobě.
  • 00:53:09 Já si vážím tvého rozhodnutí,
    ale měl by sis to rozmyslet.
  • 00:53:16 Táta by to udělal také.
  • 00:53:18 -Nádobí umyté. -Fajn. Pak ještě
    vytřeš chodbu. Teď mi ukaž úkol.
  • 00:53:27 -Dýchni na mě. Pořádně!
    -Tak co, kecal jsem? -Dobré.
  • 00:53:37 Ty škrábeš, to je hrozné.
    Tohle je "t"? Ale je to dobře.
  • 00:53:43 A tohle si oprav, to není pravý
    úhel. Milánku, už to máš hotové?
  • 00:53:51 Tak fajn.
  • 00:53:55 -Koukejte, co jsem našel v kůlně.
    -Korále! -Mohli bychom je přebrat.
  • 00:54:03 -Nejsi divný? -Proč ne?
    Za to bude 30 korun na polárku.
  • 00:54:09 -To si nechám líbit.
    -Viď? Tak to ukliďte a jedeme.
  • 00:54:17 -Žluté! -Červené. -A na mě
    vždycky zbydou nejhorší barvy.
  • 00:54:23 -Tak, abyste věděli, dnes nezpívám.
    -Tak nezpívej, ale pusť magneťák.
  • 00:54:38 Tak, a už zaber, kamaráde.
  • 00:54:50 No, kluci se ve škole polepšili,
    máš tu pořádek, naklizeno...
  • 00:55:02 Začínám věřit, že to dokážeš.
    Přišel ti kamarád, tak já poběžím.
  • 00:55:10 -Měj se, Vojtíšku. -Na shledanou.
    -Na shledanou. -Ahoj.
  • 00:55:20 -Ahoj. -Ahoj.
    Co chceš? -Nic.
  • 00:55:29 -Tak proč jsi přišel?
    -Jen tak. Vadí ti to? -Nevadí.
  • 00:55:45 -Jaký byl mejdan?
    -U Ivony? Nebyli jsme tam.
  • 00:55:52 Jak to?
  • 00:55:58 Kdybys potřeboval někdy pomoct
    s klukama, tak já bych přišel.
  • 00:56:07 Dík.
  • 00:56:17 -Já bych si šel zaběhat, co?
    -Já také. -Tak jdeme, ne?
  • 00:56:43 Kolik?
  • 00:56:53 Pane Korec...
  • 00:56:56 -Proč jste mě nenechal vyhrávat?
    -Ty to pořád ještě nevíš? -Ne.
  • 00:57:03 Když je někdo od začátku nejlepší,
    obvykle daleko nedoběhne.
  • 00:57:10 Tak jsem tě držel při zdi.
    A vstávej, neválej se.
  • 00:57:16 -Jednou chci vyhrát pořádný závod.
    -Jeden důležitý jsi už vyhrál.
  • 00:57:23 To jsou samé řeči a žádný trénink.
    Pojď!
  • 00:57:30 Pozor a pal! Dýchej pořádně.
    Ruce nahoru!
  • 00:57:43 Delší krok!
  • 00:57:49 Skryté titulky vyrobilo
    Studio "V", s.r.o.

Související