iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
17. 8. 2002
15:00 na ČT2

1 2 3 4 5

14 hlasů
60945
zhlédnutí

Věra - nevěra

Miroslav Horníček a Jiří Sovák v malé komedii o zkoušce manželské věrnosti

33 min | další Filmy »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Věra - nevěra

  • 00:00:08 PÍSEŇ
  • 00:00:10 Máš-li tajné přání, věz,
  • 00:00:13 co za noci skrývá
    černý les.
  • 00:00:15 Když bílé ocúny rozkvetou,
  • 00:00:18 najdeš tam pod lípou staletou
    kámen lásky.
  • 00:00:23 Kámen lásky.
  • 00:00:26 Sáhni si na něj
    pár minut před půlnocí.
  • 00:00:31 Dávná báj,
    stará spoustu let,
  • 00:00:34 říká,
    že kdo mít chce lásku hned,
  • 00:00:36 má prý jít a dát tam dlaň,
    kámen prý přimluví se zaň.
  • 00:00:41 Kámen lásky.
  • 00:00:44 Kámen lásky.
  • 00:00:47 Sáhni si na něj
    pár minut před půlnocí.
  • 00:00:52 Já ten kámen nehledám,
    ale dám ti radu,
  • 00:00:55 sám si za ním skoč.
  • 00:00:58 Může být,
    že báji příliš nevěříš,
  • 00:01:00 tvé oči si o pomoc
    však říkají.
  • 00:01:03 Máš-li tajné přání, věz,
  • 00:01:05 že splnit se ti může
    ještě dnes,
  • 00:01:08 půjdeš černým houštím dál
  • 00:01:10 a před půlnocí
    sám tam svou dlaň dáš.
  • 00:01:13 Kámen lásky.
  • 00:01:15 Kámen lásky.
  • 00:01:18 Sáhni si na něj
    pár minut před půlnocí.
  • 00:01:37 No to je dobrý...
    To je skoro fór!
  • 00:01:43 Haló, co se děje?
  • 00:01:46 No co by se dělo?
    Stojíme, no...
  • 00:01:51 To vidím, vy chytrej!
  • 00:01:53 Tak když to vidím,
    tak se neptám.
  • 00:01:56 Já to konstatuju a volám o pomoc.
    Lidi, pomoc, stojíme!
  • 00:02:00 To je nějakýho kvaltu.
    Co je?
  • 00:02:03 Já jsem pracující,
    já pospíchám, víte?
  • 00:02:06 -Já totiž pracuju.
    -Aha.
  • 00:02:08 A já jsem patrně milionář.
    Já mám doly, co?
  • 00:02:11 Tak proč vás nenosej?
    Proč jezdíte lidovým výtahem?
  • 00:02:15 Každej dneska pospíchá.
    Čas využívat, to je kumšt.
  • 00:02:18 Když už stojíme, tak přemejšlejte,
    když máte čím.
  • 00:02:22 Vymyslete něco.
  • 00:02:24 Teď mě zrovna napadlo
    brát si do výtahu špunty do uší,
  • 00:02:28 abych nemusel poslouchat
    tyhle blbý řeči.
  • 00:02:31 Haló, lidi!
  • 00:02:33 Lidi!
  • 00:02:36 -Půjčte mi aspoň sirky.
    -Cože?
  • 00:02:38 Sirky mi půjčte.
  • 00:02:40 Já vám půjčím sirku,
    a vy to tady podpálíte.
  • 00:02:43 Já znám tyhle choleriky.
    A ve výtahu se nekouří.
  • 00:02:46 Jo, ale v jedoucím,
    tenhle stojí.
  • 00:02:49 Dejte sem sirky
    a nemluvte.
  • 00:02:51 Pozor, já házím, jo?
  • 00:02:55 To bych ale musel bejt tuleň,
    abych to chytil.
  • 00:03:00 -Tak použijte šály jako lasa.
    -Tam nedoskočím.
  • 00:03:03 Počkejte,
    já to zkusím jinak.
  • 00:03:07 No vidíte!
    Hlavou myslet, hlavou!
  • 00:03:10 Hlavně že vy máte takový oko.
  • 00:03:13 Ještě že si nezapalujeme
    křesadlem.
  • 00:03:23 -Tak co, už kouříte?
    -Jo.
  • 00:03:25 A už je vám líp?
  • 00:03:27 Cigareta slabého oslabí,
    silného posílí,
  • 00:03:29 jak říkal jeden major.
  • 00:03:31 -Major Boháček.
    -Vy ho znáte?
  • 00:03:34 -Já jsem pod ním sloužil.
    -Já pod ním taky soužil na vojně.
  • 00:03:38 Já jsem pod ním sloužil,
  • 00:03:40 to je takovejch osmadvacet
    třicet let.
  • 00:03:43 Moment, řekněte něco.
  • 00:03:45 On ji nikdo nezalejvá,
    ona pořád roste.
  • 00:03:47 Hergot, podle hlasu...
    Nejste vy Franta Málek?
  • 00:03:51 A vy nemusíte ani nic říkat,
    protože ty jseš Karel Bartůněk.
  • 00:03:56 Franto, já jsem tě neviděl,
    celý ty léta.
  • 00:03:59 Já tě nevidím ještě ani teď.
  • 00:04:02 -Jak vypadáš?
    -No to víš, že už jsem zborcenej.
  • 00:04:05 -To já jsem se vylepšil.
    -Ty jsi byl vždycky ukecanej.
  • 00:04:09 Hele, Franto,
    já jedu nahoru a ty dolů, jo?
  • 00:04:12 Já nevím, teď jsem úplně zmatenej.
    Původně jsem chtěl nahoru.
  • 00:04:16 No dobře, kam s tím hnou,
    tam pojedem, jo?
  • 00:04:19 Už to jede!
  • 00:04:21 Hele, já čekám v každým případě
    v přízemí!
  • 00:04:28 Tohle je Indie, támhle Sýrie,
    Libanon, Egypt...
  • 00:04:34 Tohle jistě poznáš.
  • 00:04:36 -To znám. Kuba.
    -Správně.
  • 00:04:39 -A tady Rajhrad.
    -To je v Indii?
  • 00:04:42 Jižní Morava.
  • 00:04:44 -To je víno?
    -Ne, slivovice.
  • 00:04:47 Mlčákovic slivovice.
  • 00:04:49 -Rodinu Mlčáků na Moravě neznáš?
    -Ne.
  • 00:04:51 Báječný lidi.
  • 00:04:53 Jednou jsem tam strávil dovolenou
    a od tý doby už tam nesmím.
  • 00:04:58 -Kdybys tam jel, pozdravuj je.
    -V Rajhradě, jo?
  • 00:05:01 -Karlíčku...
    -Tak na to setkání.
  • 00:05:04 To je věcí, tady...
    Ty to sbíráš?
  • 00:05:06 Ne, to jsou ty... suvenýry.
    Jak se to řekne česky?
  • 00:05:10 -Suvenýry.
    -Taky suvenýry?
  • 00:05:14 To jsi tam byl všude
    jako turista s Čedokem?
  • 00:05:17 -S ČKD. Já jsem montér, víš?
    -Aha.
  • 00:05:20 Támhle jsme stavěli elektrárnu,
    támhle cukrovar,
  • 00:05:24 prostě všude něco.
  • 00:05:26 Hergot, Franto, kolik je to let?
    Schválně.
  • 00:05:29 Neříkej, neříkej!
    Podle tvý váhy dost.
  • 00:05:32 No počkej,
    ty taky nejsi podvyživenej.
  • 00:05:35 Já ti něco ukážu,
    to nás rozsoudí.
  • 00:05:44 Ty, Franto, poslouchej,
    kdo je tohle?
  • 00:05:46 -To jsem já.
    -Cože?
  • 00:05:49 Já a ty při cvičení
    na vojně.
  • 00:05:53 Jé, při cvičení?
    Kdo je tohle?
  • 00:05:58 -To jseš ty.
    -Ne...
  • 00:06:00 Budeš se divit,
    to jseš ty.
  • 00:06:02 -A tohle je Kučera.
    -Ne, to jsem já, prosím.
  • 00:06:05 Ale já jsem se ptal,
    kdo je tohle.
  • 00:06:08 Tohle? To nevím.
  • 00:06:09 To je pohlednice,
    to bude nějaká Indka.
  • 00:06:12 Počkej, počkej...
    Já ti povím, kdo to je.
  • 00:06:15 -To je moje žena, člověče.
    -Ty sis vzal Indku?
  • 00:06:18 Ne, Valašku, ale ta podoba...
  • 00:06:20 Kdybys ji zabalil do toho...
    Jak se to jmenuje?
  • 00:06:24 Sárí.
  • 00:06:26 Jo, sárí.
    Tak to je celá ona, člověče.
  • 00:06:29 To se strašně těžko oblíká,
    ale lehce svlíká.
  • 00:06:32 -Tys to nosil?
    -Ne. Svlíkal.
  • 00:06:34 Aha.
  • 00:06:36 Tak víš co?
  • 00:06:38 Napijeme se na zdraví
    tvojí romantický ženy.
  • 00:06:41 -Můžu si zavolat?
    -Chceš seznam?
  • 00:06:44 Ne, domů.
  • 00:06:55 Hele, nemáš přece jenom
    ten seznam?
  • 00:06:59 No a k tomu bych chtěla
    takovej pletenej kabátek.
  • 00:07:02 Taky zelenej?
  • 00:07:04 ZVONÍ TELEFON
    Promiň.
  • 00:07:10 Prosím, ano...
  • 00:07:12 Cože?
  • 00:07:15 Aha, to telecí.
  • 00:07:18 Samozřejmě,
    vezmi ho víc, když bude.
  • 00:07:21 -Pejsku, a odkud voláš?
    -Z vrátnice.
  • 00:07:25 Já jsem musel ještě
    na to ředitelství.
  • 00:07:29 Já jsem se zpozdil, viď?
    No, to nic.
  • 00:07:32 Telecí, já vím.
    A papír.
  • 00:07:36 Cože?
    No jo...
  • 00:07:39 Já musím končit, pejsku.
  • 00:07:42 Já vím, dvě věci,
    to nezapomenu,
  • 00:07:44 ale musím končit,
  • 00:07:46 protože tady ve vrátnici
    čekají na linku.
  • 00:07:49 Jo.
    Tak pa, pejsku, pa.
  • 00:07:52 Cože? Haf.
  • 00:07:55 -Co to máš doma za rasu?
    -Cože?
  • 00:07:57 -Co máš za psa?
    -Já nemám psa.
  • 00:07:59 Dyť jsi s ním mluvil.
    Nebo s kým jsi to mluvil?
  • 00:08:03 -To bylo se ženou.
    -Jo tak...
  • 00:08:05 Jako že jsem říkal haf?
    To my si někdy říkáme.
  • 00:08:09 Můžu nalít?
    My si někdy říkáme haf, víš?
  • 00:08:12 No jo,
    to je stejný jako v Indii,
  • 00:08:14 tam na sebe zase syčej.
  • 00:08:16 Ty můj malej hroznýšku
    a tak, víš?
  • 00:08:19 -No jo, tam jsou zase hadi.
    -Ano, jedovatí.
  • 00:08:27 -Tak sss, kobro.
    -Hroznejši.
  • 00:08:33 Františku,
    já ještě budu muset pro telecí.
  • 00:08:36 -A nezapomeň na papír.
    -Ne.
  • 00:08:38 -Dopisní?
    -Ne, naopak.
  • 00:08:40 Poslouchej, Karle,
    nic mi do toho samozřejmě není,
  • 00:08:44 ale proč ty říkáš takový věci,
    že jsi ve vrátnici,
  • 00:08:47 že voláš z vrátnice,
    když to není pravda?
  • 00:08:50 Proč neřekneš rovnou,
    že jsi potkal kamaráda z vojny,
  • 00:08:53 že sedíš u něj, že pijeme slivovici
    a vedeme řeči?
  • 00:08:57 -Proč?
    -Počkej, počkej...
  • 00:08:59 Ty nejsi ženatej,
    jak já bych ti to vysvětlil...
  • 00:09:03 Ba ne,
    v tom bude něco jinýho.
  • 00:09:05 Říkal,
    že volá z vrátnice,
  • 00:09:07 a přitom jsem v telefonu
    jasně slyšela,
  • 00:09:10 jak někdo zapnul
    a vypnul rádio.
  • 00:09:13 Prosím tě, kde by se někde
    ve vrátnici vzalo rádio?
  • 00:09:17 -Snad bys nežárlila?
    -To ne, to nikdy.
  • 00:09:20 Ale proč mi neřekne pravdu?
  • 00:09:23 Nejlepší ženský jsou ty,
    který mají trošku špatný svědomí.
  • 00:09:27 To je tak od přírody,
    co ti mám povídat.
  • 00:09:31 Ty máš takovou krásnou
    romantickou ženu,
  • 00:09:34 tak pro ni musíš vytvořit
    podmínky.
  • 00:09:36 -Jak?
    -Aby měla trochu vůle,
  • 00:09:39 aby si mohla zaflirtovat,
    to ženská potřebuje.
  • 00:09:42 -Pak ti udělá pomyšlení.
    -Ale prosím tě, jak?
  • 00:09:45 -Trochu jí nahlodáš svědomí.
    -Ale jak?
  • 00:09:48 Tobě aby člověk říkal všechno.
    Obstaráš jí milence.
  • 00:09:51 -Ty ses zbláznil, Franto!
    -Platonickýho.
  • 00:09:54 Jo, znám chlapy!
  • 00:09:56 Platonický řeči jí bude vykládat
    přímo na lůžku.
  • 00:09:59 -Dyť ty neznáš ani sám sebe.
    -Někdy ne, někdy se neznám.
  • 00:10:03 To chce spolehlivýho kamaráda.
  • 00:10:06 Dyť ta ženská za to stojí,
    a ona ti pak udělá pomyšlení.
  • 00:10:10 Ty říkáš spolehlivýho kamaráda,
    ale sežeň spolehlivýho kamaráda!
  • 00:10:15 Počkej, kamaráde...
  • 00:10:17 Hele, Franto,
    a co kdybys ty sám...
  • 00:10:21 Ne, to ne!
    Tohle po mně nechtěj.
  • 00:10:24 Hele, ty jseš ideální typ.
    Teda pro tohle, jinak nevím.
  • 00:10:30 Byl jsi daleko, léta pryč,
    prakticky tě nezná.
  • 00:10:35 Jseš spolehlivej.
    Je na tebe spolehnutí, že jo?
  • 00:10:39 To jo.
  • 00:10:41 Znáš příhody, viděl jsi kdeco,
    dovedeš vyprávět.
  • 00:10:45 To si nejsem tak jistej,
    ale snad jo.
  • 00:10:48 Ale hlavní je,
    že je na tebe spolehnutí,
  • 00:10:52 abych věděl, že... jo?
  • 00:10:55 Počkej, ale jedna věc mě napadá,
    velice důležitá věc.
  • 00:10:59 -Já za čtrnáct dní odjíždím.
    -Ty zase jedeš?
  • 00:11:02 -A kam?
    -Do Berouna.
  • 00:11:07 Ale chtělo by to nápad.
  • 00:11:20 PÍSEŇ
    Máš-li tajné přání, věz,
  • 00:11:23 co za noci skrývá
    černý les.
  • 00:11:26 Když bílé ocúny rozkvetou,
  • 00:11:29 najdeš tam pod lípou staletou
    kámen lásky.
  • 00:11:34 Kámen lásky.
  • 00:11:37 Jak dlouho jsme už nebyli v baru?
    Aspoň rok.
  • 00:11:42 Dávná báj,
    stará spoustu let,
  • 00:11:45 říká,
    že kdo mít chce lásku hned,
  • 00:11:47 má prý jít
    a dát tam dlaň,
  • 00:11:50 a kámen prý přimluví se zaň.
  • 00:11:52 Kámen lásky.
  • 00:11:55 Kámen lásky...
  • 00:11:57 Jé, hele,
    támhle se uvolnil stůl.
  • 00:12:00 Aha.
    Tak já to tam přenesu, ne?
  • 00:12:03 Ale pejsku, nedělej, že nevíš,
    že se to nedělá.
  • 00:12:28 -Prosím.
    -Děkuji.
  • 00:12:36 Pane, co je vám?
    Honem, támhle ke stolu!
  • 00:12:44 Děkujeme, pánové.
    Ještě jeden koňak bych prosil.
  • 00:12:51 HRAJE
  • 00:12:55 Tři dny, tři noci.
    Nevěděli jsme, kde jsme.
  • 00:13:00 Zelené peklo.
  • 00:13:02 Jak bych vám to jenom
    přiblížil...
  • 00:13:05 Kolem neproniknutelná džungle.
    Miliardy moskytů.
  • 00:13:09 A hlad, to nebylo to nejhorší.
    Žízeň, ta byla strašná.
  • 00:13:16 Já jsem se obdivoval
    její statečnosti.
  • 00:13:20 Pak jsme se dopotáceli
    k jedné prastaré studni
  • 00:13:24 a tam jsme padli.
  • 00:13:29 Když jsem nabral trochu sil
    a rozhlédl se kolem,
  • 00:13:33 zjistil jsem,
    že už vedle mě neleží.
  • 00:13:37 Patrně ji unesli Šaškiové.
  • 00:13:41 Tam jsem ji také viděl
    naposledy.
  • 00:13:44 A nemohla spadnout
    do té studně?
  • 00:13:48 Ne.
    To by přece cáklo.
  • 00:13:53 Madam, to je pro mě Indie.
  • 00:14:00 Vracel jsem se tam
    jako šílený.
  • 00:14:03 Rok co rok jsem se tam vracel
    za tou tváří,
  • 00:14:07 prošel jsem Indii třikrát
    křížem krážem.
  • 00:14:10 A nyní pochopíte,
    madam,
  • 00:14:12 proč jsem omdlel,
    když jsem vás spatřil.
  • 00:14:15 Jste první,
    komu ukážu tu fotografii.
  • 00:14:19 Nemáte pocit, madam,
    že se díváte sama na sebe?
  • 00:14:34 -Zajímavej člověk, co?
    -Kdo?
  • 00:14:37 Ten, jak tam s námi seděl.
  • 00:14:40 Kolik ten toho prožil...
  • 00:14:46 To víš,
    někdo toho prožije moc
  • 00:14:49 a někomu musí stačit málo.
  • 00:14:53 Šaškiové...
    To musely bejt nerváky.
  • 00:14:57 -Pejsku...
    -Co je?
  • 00:14:59 Nepůjdeš spát?
  • 00:15:01 Kdepak, na to nemám ani pomyšlení.
    Mě to tak chytlo,
  • 00:15:05 že si najdu nějaký cestopis
    a budu si číst.
  • 00:15:08 Pivo by nebylo?
  • 00:15:10 -Pivo?
    -No.
  • 00:15:12 Chceš si číst,
    po pivu bys hned usnul.
  • 00:15:15 To je pravda.
  • 00:15:17 Tak ráno až vstanu,
    tak kdyby bylo pivo, vychlazený.
  • 00:15:20 Čti si klidně o Šaškiích.
    A ráno bude pivo. Vychlazený.
  • 00:15:49 Vracel jsem se tam
    jako šílený...
  • 00:15:52 Nezdá se vám,
    že hledíte na sebe?
  • 00:15:55 Křížem krážem, třikrát...
  • 00:16:38 Promiňte mi, milostivá, tuto lest,
    ale nemohu si pomoct.
  • 00:16:42 Celou noc se mi zdálo,
    že jste mě volala.
  • 00:16:45 Ale já jsem vás nevolala.
    Prosím vás, pusťte mě.
  • 00:16:48 Já chci jenom adresu
    nebo telefonní číslo.
  • 00:16:51 Ta představa je tak silná,
    že vás nemohu pustit.
  • 00:16:55 Dáte mi to číslo?
    Jinak vás nepustím.
  • 00:17:01 Hotovo, můžeme jet.
  • 00:17:04 Děkuju.
    A buďte spolu hodně šťastní.
  • 00:17:28 ZVONÍ ZVONKY
  • 00:17:33 To je krása, že jo?
  • 00:17:35 Tak piš.
  • 00:17:37 Podívej se, tady na Loretě
    budete poslouchat zvonky
  • 00:17:41 a ty jí budeš vykládat,
  • 00:17:43 že si ty zvonky slyšel
    při nějaký situaci,
  • 00:17:46 kdy ti bylo strašně těžko.
  • 00:17:48 -Prosím tě, to je blbý.
    -Počkej, to se nesmíš smát.
  • 00:17:52 Popiš nějakou situaci,
    třeba bouři.
  • 00:17:55 -Jo, já něco vymyslím.
    -Těžkou, dramatickou situaci.
  • 00:17:58 -Jdeme dál, pojď.
    -Počkej, já si to poznamenám.
  • 00:18:01 -Loreta, těžko.
    -Jo.
  • 00:18:03 Já si to potom budu psát dál.
  • 00:18:06 -Co tomu říkáš?
    -Nádhera.
  • 00:18:09 -To je prostředí, co?
    -To je krásný zákoutí.
  • 00:18:12 Pojď sem.
    Tady jí dáš tu růži.
  • 00:18:14 -Růži? Tady?
    -Napiš si to.
  • 00:18:17 A mám jí při tom vyprávět
    nějakou historku?
  • 00:18:20 Ne, tady bych mlčel.
    Mlčet.
  • 00:18:22 No počkej, aby si nemyslela,
    že jsem blbec.
  • 00:18:25 Ale ne, významně mlčet.
  • 00:18:27 Jako když máš hlavu
    plnou myšlenek
  • 00:18:29 a nemůžeš to ze sebe dostat.
  • 00:18:31 -Významně mlčet...
    -Stromovka.
  • 00:18:34 Pátej strom.
  • 00:18:37 Krásný to tady je,
    ale ten kravál...
  • 00:18:40 A co tady budu povídat?
    Něco o Horymírovi?
  • 00:18:43 Prosím tě,
    Horymíra sem netahej.
  • 00:18:45 Tak podívej se,
    historku máme,
  • 00:18:47 významný mlčení taky máme,
    to máš napsaný.
  • 00:18:51 Franto, hudba.
    To by chtělo hudbu.
  • 00:18:54 -Sem?
    -No ovšem.
  • 00:18:56 Hraješ na něco?
    Třeba na kytaru, nebo tak...
  • 00:18:59 Dej pokoj, prosím tě,
    na kytaru...
  • 00:19:02 Já jsem hrával
    v osmi letech na housle.
  • 00:19:05 Na housle?
    Počkej, ona miluje housle.
  • 00:19:07 Co bys ještě dneska zahrál?
  • 00:19:09 -Na housle? Tady?
    -No.
  • 00:19:11 Plynule a bez zastávky tak jedině
    Horo, horo, vysoká jsi.
  • 00:19:15 Z hlavy, bez pultíku?
    To je ohromný.
  • 00:19:18 Neblázni, copak tady
    můžu hrát na housle?
  • 00:19:20 Dyť skočí dolů,
    to je přece šílenství.
  • 00:19:23 Počkej, Františku,
    ona miluje housle,
  • 00:19:26 a kdybys tu písničku spojil
    s nějakou historkou...
  • 00:19:29 S jakou historkou?
  • 00:19:31 Copak v Indii uspávají hady
    houslema?
  • 00:19:34 Já vím, že ne, to je blbost.
    Hele, nedebatuj a zapiš si to.
  • 00:19:38 To je dobrej nápad, piš:
  • 00:19:40 Vyšehrad u zídky,
    Horo, horo, vysoká jsi.
  • 00:19:44 To nemusím psát,
    nic jinýho stejně neumím,
  • 00:19:47 takže to nemůžu poplést.
  • 00:19:49 Tak dobře,
    ale je to na tvoji zodpovědnost.
  • 00:19:53 ZVONKY
  • 00:20:06 Tuhle melodii jsem slyšel často,
    tam dole.
  • 00:20:11 Jednou jsem narazil
    na divokého slona,
  • 00:20:14 hnal mě před sebou
    strašně dlouho.
  • 00:20:17 Napřed jsem slyšel dusot,
    funění,
  • 00:20:19 a pak to přestalo
    a já zřetelně slyšel tyhle zvonky.
  • 00:20:25 -Tyhle zvonky?
    -Ano, tyhle zvonky.
  • 00:20:40 Rozhodl jsem se,
  • 00:20:43 že vám tuto růži dám
    právě na tomto místě.
  • 00:20:47 A jak víte,
    že miluju bílé růže?
  • 00:20:50 Mě ani nenapadlo,
    že byste mohla milovat jinou barvu.
  • 00:20:54 -Je to takový...
    -...vnitřní hlas.
  • 00:21:01 Ano.
    Instinkt, nebo co.
  • 00:21:18 HRAJE
  • 00:21:36 -Vaše píseň z dětství?
    -Ano.
  • 00:21:39 To mě naučil pan řídící.
  • 00:21:42 -Hrajte dál.
    -Ano.
  • 00:21:44 Nepřestávejte.
  • 00:22:04 -Hele.
    -Jé, kytka, a bílá!
  • 00:22:07 Oběhla jsem tři krámy,
    než jsem dostala bílou růži.
  • 00:22:11 -Vím, že je máš tolik rád.
    -To já už od mládí.
  • 00:22:14 -Volal Čálek.
    -Čálek?
  • 00:22:17 Nebo Bálek?
    Prostě ten povídálek z baru.
  • 00:22:20 -Málek.
    -Jo, Málek.
  • 00:22:23 -A co chtěl?
    -Nic. Proč?
  • 00:22:25 Jen tak,
    jako co je, a tak...
  • 00:22:28 Tak jsem si myslel,
  • 00:22:30 jestli bysme ho neměli
    někdy pozvat třeba na večeři.
  • 00:22:34 Na večeři?
  • 00:22:42 Ale vy mě přímo rozmazlujete.
  • 00:22:46 -Takový malý předkrm.
    -Malý předkrm?
  • 00:22:50 To by v Tibetu byl oběd
    a nebo večeře.
  • 00:22:53 A u takových chudších lámů
    oběd i večeře dohromady.
  • 00:22:57 -Vy jste byl v Tibetu?
    -V Tibetu jsem byl pětkrát.
  • 00:23:01 Popáté jsme se dokonce pokusili
    slézt severní stranu,
  • 00:23:04 kterou se ještě nikomu
    nepodařilo slézt.
  • 00:23:08 A popravdě řečeno, nám také ne.
    Asi v polovici nám došel provaz,
  • 00:23:12 takže jsme museli přespat
    v bivaku.
  • 00:23:15 Bivak?
    Co je to bivak?
  • 00:23:18 To je jaksi v závěsu,
    na skobách.
  • 00:23:22 Naštěstí jsme měli
    dostatek sušenek,
  • 00:23:24 takže jsme se dočkali rána...
  • 00:23:37 Viděl jste tygra?
  • 00:23:39 Tygra, milostivá?
  • 00:23:42 Jistě, tygra jsem viděl,
    ovšem to nebylo tak zlé.
  • 00:23:46 Horší bylo,
    že on viděl mě.
  • 00:23:49 Tygr je, jak víte,
    zvíře velice krvelačné,
  • 00:23:53 ten vás rozsápá,
    i když jaksi nemá hlad.
  • 00:23:57 Já jsem ho zastihl v okamžiku,
    kdy jsem byl sám,
  • 00:24:01 ovšem to je drastická příhoda,
    myslím, že není pro vaše ouška.
  • 00:24:05 -Povídejte.
    -Ano, ano...
  • 00:24:08 Tygra jsem spatřil
    před patnácti lety
  • 00:24:12 a v té situaci jsem byl
    naprosto sám,
  • 00:24:15 akorát jsem měl u sebe
    tchoří vábničku.
  • 00:24:18 -To je píšťalka?
    -Ne, tchoř je hluchý,
  • 00:24:21 zato má ovšem
    mimořádně vyvinutý čich.
  • 00:24:24 Ta tchoří vábnička,
    to je tekutina,
  • 00:24:27 kterou tam vyrábějí
    místní kouzelníci,
  • 00:24:29 a ta zapáchá třikrát silněji,
    než rozdrážděná tchořice.
  • 00:24:33 Oni tam loví tchoře
    a z jejich žláz dělají výtažky,
  • 00:24:37 a z toho potom nápoj,
    který pijí mladí bojovníci,
  • 00:24:40 takže při boji
    na ně nesedají moskyti.
  • 00:24:43 Jak jsem řekl,
    tu vábničku jsem měl při sobě,
  • 00:24:46 a když na mě vyrazil,
    kýchl.
  • 00:24:48 V okamžiku,
    kdy se na mě chystal skočit,
  • 00:24:51 frknul jsem mu to
    do tlamy,
  • 00:24:53 pardon,
    skropil jsem mu mordu.
  • 00:24:55 Účinek byl úžasný.
    Nejenom že utekl,
  • 00:24:58 ale dá se říct,
    že přímo zmizel.
  • 00:25:00 Když jsem se potom oklikou vracel,
    tak jsem ho našel,
  • 00:25:03 jak měl hlavu vsunutou
    do mateřídouškového keře
  • 00:25:07 a inhaloval.
  • 00:25:09 -Tam roste mateřídouška?
    -Jistě, tedy indická.
  • 00:25:13 Ta je takhle vysoká.
  • 00:25:41 Ovšem způsob, jak vy servírujete,
    madam,
  • 00:25:45 mně připomíná tance
    v Tichomoří,
  • 00:25:48 kde jsem byl
    na ostrově Tadžimišej.
  • 00:25:52 -Tadžimišej...
    -Ano, Tadžimišej...
  • 00:25:57 Tam jsem byl pozván jako
    první Evropan k jejich slavnosti,
  • 00:26:01 která začínala
    s rozbřeskem slunce,
  • 00:26:04 a končila,
    až když nikdo nemohl.
  • 00:26:08 Ti nejotrlejší vydrželi
    tři dny,
  • 00:26:11 a já tam byl, milostivá,
    celý týden.
  • 00:26:14 Z vedlejších ostrovů
    se tam přeplavilo
  • 00:26:18 několik nepřátelských domorodců...
  • 00:26:42 -Na závěr malý moučníček.
    -No tak to už vůbec ne.
  • 00:26:46 Ostatně, myslím,
    že už budeme muset končit.
  • 00:26:49 Nezdá se vám, milostivá,
    že jsem hovořil příliš?
  • 00:26:53 Ne, vůbec ne, naopak.
    Mám strach, jestli nemáte hlad.
  • 00:26:56 Hlad?
    To slovo neznám.
  • 00:26:59 To už jsem dávno škrtl
    ze seznamu svých jídel.
  • 00:27:02 Dnešní večer byl nejkrásnějším
    zážitkem mého života.
  • 00:27:19 Tak teď ti něco ukážu,
    podívej.
  • 00:27:23 Jé, to jsou frajeři,
    tihle vojáci.
  • 00:27:25 Tohle je Karel,
    můj muž.
  • 00:27:28 -A víš, kdo je tohle?
    -Ne.
  • 00:27:31 Tak to je František Málek.
  • 00:27:33 To je ten,
    co jsem ti o něm povídala, víš?
  • 00:27:36 -To je ten, co hraje na ty housle?
    -Přesně.
  • 00:27:40 Tak oni se znají?
  • 00:27:42 Ušili na mě boudu, taškáři,
    ale já jim to nedaruju.
  • 00:27:46 -A co budeš dělat?
    -Budu s nima hrát dál.
  • 00:27:50 A nejen, že budu hrát,
    já to teď začnu i režírovat.
  • 00:28:18 -Dobrý večer, madam.
    -Dobrý večer.
  • 00:28:21 Pokoj číslo deset, prosím.
  • 00:28:26 -Je možné odsud telefonovat?
    -Ano.
  • 00:28:46 Ano, je to možná šílené,
    ale je to nádherně šílené.
  • 00:28:51 Každý jiný muž by mě pozval
    na sklenku limonády nebo tak něco,
  • 00:28:55 ale vy...
  • 00:28:58 Říkal jste,
    že snad jen hudba by mohla.
  • 00:29:01 A věřte, Františku,
    když naslouchám vám,
  • 00:29:04 tak slyším hudbu vždycky.
  • 00:29:07 Co kdybych skočil pro nějaký nápoj,
    limonádu a pivo?
  • 00:29:11 Ano, to je báječné.
  • 00:29:13 Přesně tak by to řekl
    každý jiný muž,
  • 00:29:16 ale ve vás, Františku,
    jsou dálky.
  • 00:29:18 Nejen dálky dalekých zemí,
    ale i cizích životů.
  • 00:29:22 Jste jako horská bystřina,
    jako fontána, jako bouřka.
  • 00:29:27 Bojím se vás.
  • 00:29:30 KLEPÁNÍ
    Neotvírat!
  • 00:29:45 A pak se to prozradí
    a oslavíme to.
  • 00:29:47 To znamená, že Věře nevěříš,
    že ji chceš vyzkoušet.
  • 00:29:51 Právě proto, že jí věřím,
    tak jsme vymysleli tuhle legraci.
  • 00:29:55 Chápeš to?
    To je legrace.
  • 00:29:57 -A kamarádovi věříš taky?
    -Samozřejmě, na sto procent.
  • 00:30:00 -Oběma věříš?
    -Naprosto stejně.
  • 00:30:02 Máš tady vůz?
  • 00:30:04 Ne, Věra jela někam nakupovat.
    Proč?
  • 00:30:07 Nakupovat? Hmm...
    Ale v motelu toho moc nekoupí.
  • 00:30:11 Jak to, v motelu?
    V jakým motelu?
  • 00:30:13 Víš co? Nepij už.
    Budeš řídit.
  • 00:30:16 -Já? A co?
    -Můj vůz.
  • 00:30:18 Neměla byste tolik pít.
    Co kdyby byla kontrola?
  • 00:30:22 Do rána to přejde.
  • 00:30:25 Do rána?
    Copak vy nemusíte domů?
  • 00:30:29 Jsou chvíle,
    kdy člověk musí jenom jedno,
  • 00:30:32 jenom to, co chce.
  • 00:30:34 Ale Františku,
    vám to přece nebudu vyprávět.
  • 00:30:37 To vy jste mě sem zavál
    jako uragán, jako tornádo.
  • 00:30:41 -Zažil jste někdy tornádo?
    -Ne.
  • 00:30:44 Tak ho zažijete dnes.
  • 00:30:48 Pojďte sem.
    Blíž.
  • 00:30:52 A Karel je doma?
  • 00:30:59 Ale paní Věro, dyť já vůbec
    nejsem takový, jak jsem říkal.
  • 00:31:03 Já jsem sice byl v cizině,
    ale jaksi pracovně.
  • 00:31:06 A co slavnost
    na ostrově Tadžimišej?
  • 00:31:09 Ale takový ostrov
    vůbec neexistuje!
  • 00:31:11 Tornádo...
    Povídejte mi o tom, Františku.
  • 00:31:14 Já nesnesu ani průvan,
    já jsem domácký typ.
  • 00:31:17 Zelené peklo Amazonky,
    o tom chci slyšet!
  • 00:31:20 -Borůvkovej koláč, to je moje.
    -Já chci tornádo!
  • 00:32:04 Ne, paní Věro, ne!
  • 00:32:07 Paní Věro,
    já tam byl skutečně jenom pracovně,
  • 00:32:11 tam byla taková prima parta,
    takovej dobrej kolektiv,
  • 00:32:14 vždycky jsme plnili
    na sto procent.
  • 00:32:17 Paní Věro, prosím vás,
    věřte mi.
  • 00:32:19 Paní Věro, prosím vás...
  • 00:32:22 Tam byl takovej Jiroutka,
    s tím byla veliká legrace.
  • 00:32:28 Karle!
  • 00:32:33 -Kde se tu bereš?
    -Kde ty se tu bereš?
  • 00:32:36 Co tady děláš s Věrou?
  • 00:32:38 Ty jseš teda
    spolehlivej kamarád!
  • 00:32:42 Paní Věro,
    vysvětlete mu to!
  • 00:32:45 -Paní Věro, neodcházejte!
    -Věro!
  • 00:32:51 -Já ti to vysvětlím.
    -Co bys vysvětloval, prosím tě?
  • 00:32:55 Věro, já ti věřím!
    Věro, Věruško!
  • 00:33:02 Skryté titulky:
    Miloslava Čumpelíková

Související