iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
5. 10. 2020
09:50 na ČT1

1 2 3 4 5

2 hlasy
12763
zhlédnutí

Přehlídka ztracených peněz čili Jak se zachovat?

Jiřina Bohdalová a Vladimír Menšík v mikrokomedii o ztrátě peněz a o tom, jaké škody dokáže napáchat ve vztahu dvou lidí…

20 min | další Filmy »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Přehlídka ztracených peněz čili Jak se zachovat?

  • 00:01:22 -Alfréde?
  • 00:01:23 -Hm?
  • 00:01:27 -Alfréde...
  • 00:01:30 Mně se stalo něco strašnýho.
  • 00:01:33 -No to je strašný.
  • 00:01:36 -Tak prosím tebe nespi,
  • 00:01:38 mně se opravdu stalo
    něco strašnýho.
  • 00:01:41 -A co, žlučník?
    Zase jsi měla záchvat nebo co?
  • 00:01:44 -Ale ne.
  • 00:01:45 Já...
  • 00:01:47 Já jsem ztratila peníze.
  • 00:01:50 -Co?
    -No.
  • 00:01:53 -A kolik?
    -Dvě stovky.
  • 00:01:59 -Dvě stovky?
  • 00:02:01 -Já bych ti úplně brečela.
  • 00:02:04 -No...
  • 00:02:06 Za to si toho tak koupíme.
    Ty ztratíš dvě stovky...
  • 00:02:10 A jak se ti to vůbec stalo?
  • 00:02:11 -To právě nevím.
  • 00:02:13 Než jsem šla z domova,
  • 00:02:15 tak jsem si vyndala z portmonky
    peníze na nákup, rozumíš.
  • 00:02:19 A portmonku jsem si dala
    do tašky.
  • 00:02:21 -Proč do tašky?
  • 00:02:22 -No, co proč, tak...
    To dělám vždycky tak.
  • 00:02:26 -Pak se ale ovšem nedivím, že...
    -Ale prosím tebe.
  • 00:02:27 A teď se vrátím
    a portmonka je fuč.
  • 00:02:32 To mi jí asi někdo
    z tý tašky vytáhl.
  • 00:02:36 -Asi.
    -Asi no.
  • 00:02:38 -To určitě.
    -Asi určitě, když je pryč.
  • 00:02:40 -To určitě,
    protože já ti říkám pořád,
  • 00:02:41 že tobě jednou někdo sundá kabát
    a ty o tom vůbec nebudeš vědět.
  • 00:02:45 Protože jsi furt někde v luftě.
  • 00:02:47 Ty chodíš jako náměsíčná,
    prosím, tady to je,
  • 00:02:49 dvě stě jsou fuč.
  • 00:02:50 Prosím tě nech mě.
  • 00:02:52 -No tak...
    ...už mi to nevyčítej, no.
  • 00:02:55 Vždyť mě to mrzí víc než tebe.
  • 00:02:58 -Co?
    Ne.
  • 00:03:00 Ono tě to mrzí?
  • 00:03:02 Ale to se podívejme,
    ono jí to mrzí.
  • 00:03:05 Takže já teď vlastně
    mám být dojatý,
  • 00:03:06 že tady nezpíváš
    a nejódluješ, že jo?
  • 00:03:08 Že tě to mrzí.
  • 00:03:10 -Jsem si mohla myslet.
  • 00:03:11 -Nech to, prosím tě, bejt,
    vezmi si svoje.
  • 00:03:14 -Že já pitomá jsem nemlčela.
  • 00:03:17 Nemusela jsem ti říct vůbec nic.
  • 00:03:19 -No, to by se nám ty dvě stovky
    vrátily, viď?
  • 00:03:20 -Ale já jdu a jako husa ve svý
    naivnosti ti všechno přiznám.
  • 00:03:25 -V čem?
    -Co v čem?
  • 00:03:27 -V naivnosti?
    -No.
  • 00:03:28 -No to je ohromná naivnost,
    za dvě stovky.
  • 00:03:31 Tak já bych chtěl bejt naivní furt.
  • 00:03:33 A říkáš husa, tam ještě chybí
    nějaký přídavný jméno, miláčku.
  • 00:03:35 -Prosím tebe, nešil, no.
    Tak jsem ztratila dvě stovky, no.
  • 00:03:40 -To je ti málo,
    ztratila dvě stovky?
  • 00:03:41 -Jednou v životě ztratím
    portmonku...
  • 00:03:45 Hele, kdybych si zlomila nohu,
    tak by to snad bylo horší, ne?
  • 00:03:49 -Co by na tom bylo horšího?
  • 00:03:51 -No co, ta noha.
    -No ta noha.
  • 00:03:55 -To bys ovšem takhle
    nevyváděl, viď?
  • 00:03:57 -A proč bych taky vyváděl?
  • 00:03:58 -No samozřejmě,
    protože by to byla moje noha.
  • 00:04:00 -No, ty si někde v samoobsluze
    zlomíš mojí nohu?
  • 00:04:03 Jaká je v tom logika, prosím tě?
  • 00:04:05 -Ty jsi ale vtipnej zase, no.
  • 00:04:08 -No.
  • 00:04:11 Kdyby sis zlomila nohu,
    tak jednak by ti ji dali do sádry,
  • 00:04:15 to by bylo zadarmo
    a taky na krátko.
  • 00:04:17 Jenomže když ztratíš dvě stovky,
    tak jsou jednou pro vždycky fuč.
  • 00:04:20 V tom je ten rozdíl.
  • 00:04:21 -No, no, no, jako by se něco
    takovýho tobě stát nemohlo.
  • 00:04:25 Na tvým místě bych mluvila
    nejmíň,
  • 00:04:27 na tvým místě bych radši mlčela.
  • 00:04:30 SMÍCH
  • 00:04:31 -Jé jé, no už jsme doma
    a už je to tady.
  • 00:04:34 Ona se ztratí portmonka,
    dokonce s penězi,
  • 00:04:37 ale ono se bude mluvit o mně.
  • 00:04:40 Oni se teď budou vytahovat
    moje chyby, že jo?
  • 00:04:42 No tak prosím, posluž si.
  • 00:04:43 -A ono je se snad bez chyb, ne?
    -To já neříkám.
  • 00:04:46 -No tak.
  • 00:04:47 -Ale ono, i kdyby se bylo
    bez chyb,
  • 00:04:49 tak ono už by se na mně něco
    našlo, že jo?
  • 00:04:51 Ono už by se něco vytáhlo,
    prosím, posluž si, já jsem zvědav.
  • 00:04:53 -Tak to ono by se nemuselo
    chodit nedaleko, že?
  • 00:04:55 -No, prosím, například?
  • 00:04:56 -Například...
    -No, například?
  • 00:04:57 -Například před týdnem se
    nechal v restauraci zapalovač.
  • 00:05:01 -Naštěstí tvůj.
    -Sprosťáku.
  • 00:05:03 A před měsícem se, pokud vím,
    hledala občanka.
  • 00:05:06 -Občanka,
    jenomže občanka se našla,
  • 00:05:07 ale dvě stě korun je jednou
    provždycky v čudu ti povídám.
  • 00:05:09 -Pokud si pamatuju, tak včera
    se nechal na ulici stát auťák.
  • 00:05:15 -No, včera, jenže on se tam
    nechává stávat furt, víš?
  • 00:05:17 -Ovšem nezamčenej.
    -No.
  • 00:05:20 Jé, teď kdyby ses viděla.
  • 00:05:22 No to je ohromný,
    a jakou máš fantazii.
  • 00:05:25 Tohle, tamto, tohle...
    No, prosím, pokračuj.
  • 00:05:28 Já jsem ohromně zvědavej.
  • 00:05:30 Já se nestačím divit,
    když se tak na tebe koukám.
  • 00:05:31 -To snad stačí, ne?
  • 00:05:33 -Co?
  • 00:05:34 -Totiž kdyby se ztratil ten auťák,
    tak by bylo čtyřicet tisíc v tahu.
  • 00:05:39 No.
  • 00:05:41 A vyčítala jsem ti to?
  • 00:05:44 Ani slovo.
  • 00:05:46 Ale hlavně, že se tu kvůli
    mizernejm dvěma stovkám řve!
  • 00:05:54 -Co?
    -Řve.
  • 00:05:57 -Ono se tady řve.
    Tady se řve.-Jo.
  • 00:06:02 -To je zajímavý, já jsem zatím
    nic takovýho neslyšel.
  • 00:06:06 Ale aby tě to nemrzelo,
    tak se může řvát!
  • 00:06:08 A kvůli mizernejm dvěma
    stovkám, říkáš?!
  • 00:06:10 -No to jsem neřekla.
  • 00:06:12 -Ty jsi řekla mizerný dvě stovky.
    -Mizerný jsem neřekla.
  • 00:06:14 -Já jsem to dobře slyšel,
    nezapírej to.
  • 00:06:15 -Neřekla.
  • 00:06:16 -Víš, jaký to jsou dneska peníze,
    dvě stovky?
  • 00:06:18 Víš, jak já se musím
    na dvě stovky nadřít?
  • 00:06:19 -Ty, jo?
  • 00:06:20 -Když dneska s dvěma stovkama
    jdeš do obchodu,
  • 00:06:22 tak si můžeš za dvě stovky...
  • 00:06:25 -No, co?
  • 00:06:25 -...jakýkoli velikosti.
    A klidně v Bílý labuti třeba.
  • 00:06:28 -No fááájn.
    -Když mizerný dvě stovky.
  • 00:06:30 -Tak abys mi ty dvě stovky
    nevyčítal,
  • 00:06:33 abys o ten zbytečnej mamón
    nepřišel, jo,
  • 00:06:37 tak počkej, já ti ukážu.
  • 00:06:40 -Co chceš dělat?
  • 00:06:41 -Počkej.
    -Co chceš dělat?
  • 00:06:42 -Počkej, to budeš koukat.
  • 00:06:44 -Pojď sem, neotvírej furt ten
    nábytek, vždyť to zničíš.
  • 00:06:46 -Já půjdu a prodám ten starej
    náramek od mámy.
  • 00:06:49 -No to tě nesmí ovšem
    ani napadnout.
  • 00:06:51 -Jak to?
    To je náramek od mojí maminky.
  • 00:06:54 -To je od tvojí maminky, ale co
    by maminka řekla, kdyby...
  • 00:06:56 Povídám, to tě nesmí
    ani napadnout.
  • 00:06:58 -Mně je to všechno jedno.
    Já ho klidně střelím.
  • 00:07:01 -Prosím.
    -Klidně ho střelím.
  • 00:07:02 -Prosím.
  • 00:07:03 Chytrá jsi na to dost.
  • 00:07:05 -Ježišmarjá, tady není,
    kde je ten náramek?
  • 00:07:07 -Jé, tak my jsme ztratili
    i ten náramek, že jo?
  • 00:07:09 -Prosím tě, dávám to tady
    do téhle zásuvky...
  • 00:07:10 -Tak ho ukaž.
    To jsem teda zvědav.
  • 00:07:13 -Jéžišmarjá, ježíšikriste,
    portmonka.
  • 00:07:19 -Jaká portmonka?
    -Jaká portmonka...
  • 00:07:22 No portmonka, no.
    No.
  • 00:07:24 A v ní jsou ty dvě stovky.
  • 00:07:27 Takže já jsem vlastně měla celou
    tu dobu tu portmonku v zásuvce.
  • 00:07:32 Vidíš to?
  • 00:07:35 Vidíš to?!
  • 00:07:36 -No, to vidím.
  • 00:07:38 Takže stejně, kdyby...
  • 00:07:41 Ty máš tuhle portmonku tohle to,
    v tomhle tom?
  • 00:07:44 A ty o tom vůbec nevíš.
  • 00:07:46 -Takže se vlastně vůbec nic
    nestalo.
  • 00:07:50 Ale ty řeči...
  • 00:07:52 -Co?
    -Co?
  • 00:07:53 -Co jsi to řekla?
    -Nic.
  • 00:07:55 -Že se nic nestalo?
  • 00:07:57 -No nic...
  • 00:07:59 -A to, že místo odpočinku
    já mám nervy v kýblu,
  • 00:08:02 to je ti fuk, že jo?!
  • 00:08:27 -Alfréde?
    -Ahoj kočičko.
  • 00:08:33 PLÁČE
  • 00:08:36 -Alfréde, já jsem...
    Mně se stalo něco strašnýho.
  • 00:08:41 -Co?
  • 00:08:41 Co by se tobě mohlo stát asi tak
    strašnýho, nechceš mně říct?
  • 00:08:45 -Ty mi budeš určitě
    hrozně nadávat.
  • 00:08:47 -Já? Copak už jsem ti někdy
    nadával? Prosím tě.
  • 00:08:50 -Ne, ne, budeš, já totiž,
    já jsem...-Co je?
  • 00:08:53 Proč pláčeš? Pojď sem.
    Co se ti stalo?
  • 00:08:57 No co? Tak mi to pověz.
  • 00:08:59 Tak mi to prosím tě pověz,
  • 00:09:01 já jsem ti přece ještě nikdy
    neukousl nos.
  • 00:09:03 Nebo ukous?
  • 00:09:04 UBREČENĚ, NESROZUMITELNĚ
    -Já jsem ztratila portmonku.
  • 00:09:07 -Já nevím zase nic,
    já ti nerozumím. Co jsi ztratila?
  • 00:09:10 -Že jsem ztratila portmonku
    i s penězi.
  • 00:09:15 -Kvůli tomu pláčeš?
    Portmonku i s penězi.
  • 00:09:18 Jo, to jsi tam měla jistě
    pár drobných, viď?
  • 00:09:21 No.
  • 00:09:22 -To je právě to.
    -Co?
  • 00:09:24 -No kolik? Dvacet?
  • 00:09:29 -Sto dvacet.
    Pusinku.
  • 00:09:30 -Prosím tě, sto dvacet korun,
    vždyť přece si dáváš peníze na...
  • 00:09:35 Co se dá dělat,
    to se může stát každýmu.
  • 00:09:38 -Ty jsi tak hodnej, Alfréde.
    Ty jsi tak hodnej.
  • 00:09:42 -No proč, vždyť říkám,
    to se může stát každýmu.
  • 00:09:44 -No, ono to bylo dvě stě,
    dvě stě, pusinku.
  • 00:09:48 -Počkej, počkej.
  • 00:09:50 A kde jsi je měla...
  • 00:09:53 Tak dvě stě korun, to jsou peníze,
  • 00:09:55 ale jak se říká,
    život dal, život vzal.
  • 00:09:58 Horší by bylo,
    kdyby sis zlomila nohu.
  • 00:10:00 -Že jo, viď?
    -No.
  • 00:10:03 -Ale Alfréde,
    mě to stejně strašně mrzí.
  • 00:10:07 -Ale takhle přece nemůžeš
    vyvádět, no, dvě stě korun.
  • 00:10:10 Vždyť si vzpomeň,
    já taky nejsem...
  • 00:10:12 Tady jsem nemohl minulý týden
    najít občanský průkaz.
  • 00:10:15 Hledal jsem ho asi 14 dní
  • 00:10:17 a před týdnem jsem ztratil taky
    tvůj zapalovač v restauraci,
  • 00:10:19 vzpomeň si.
  • 00:10:20 Řekla jsi mi něco?
    -Ne.
  • 00:10:21 -No, řekla jsi mi, ale...
  • 00:10:22 A včera, to ty ani nevíš, já ti
    nechal na ulici zaparkovaný vůz,
  • 00:10:26 ale ne to, ne tohleto...
  • 00:10:27 -Nezamčený?
    -Nezamčený.
  • 00:10:30 Jo víš, co by to bylo?
    V luftu 40 tisíc.
  • 00:10:32 Tak dvě stě korun proti tomu.
  • 00:10:33 -No, to by bylo...
    Tohle to mi neříkej.
  • 00:10:36 -Co?
  • 00:10:37 -To je ještě horší,
    než kdybys mi nadával.
  • 00:10:39 -A proč bych ti nadával kvůli
    mizernejm dvěma stovkám.
  • 00:10:41 Prosím tě, víš co, už o tom
    nebudeme mluvit.
  • 00:10:43 -Tak dobře, tak už o tom
    nebudeme mluvit.
  • 00:10:47 -No.
  • 00:10:49 -Ale já o tom musím mluvit.
    -A proč ale?
  • 00:10:53 -Copak to nechápeš?
    -Ne, to nechápu.
  • 00:10:56 -Já jsem toho plná, celá plná.
  • 00:10:59 -Proboha, to je nesmysl, říkám,
    nejlíp je o tom vůbec nemluvit.
  • 00:11:03 Jako by se nic nestalo, co?
  • 00:11:04 -Tak dobře, no.
    -No, vidíš.
  • 00:11:08 -Ale já tě znám.
    -Jak to?
  • 00:11:10 -Ty o tom nebudeš mluvit, víš?
    Ale uvnitř, uvnitř se budeš žrát.
  • 00:11:17 -Já a žrát?
    Prosím tě, copak jsem primitiv?
  • 00:11:19 -Jsi, miláčku, jsi.
  • 00:11:21 Jinak jsi tedy ohromně velkorysý,
    tedy snažíš se,
  • 00:11:25 ale jakmile šlo o peníze, tak jsi
    vždycky byl strašnej primitiv.
  • 00:11:29 Ne, počkej, strašnej.
  • 00:11:31 -Prosím, prosím, posluž si,
    já jsem teda primitiv,
  • 00:11:33 ale já už nebudu říkat vůbec nic.
  • 00:11:35 -To je to nejjednodušší.
  • 00:11:37 Tak když já se trápím, jo,
    tak ty budeš mlčet, pít
  • 00:11:42 a tvářit se jako vrah.
  • 00:11:44 Ovšem pít se nebude.
  • 00:11:48 -No prosím.
  • 00:11:49 -Ano, totiž budeš mít pořád
    před očima ty mizerný dvě stovky,
  • 00:11:54 já to poznám a já...
  • 00:11:57 Já budu chodit
    do koupelny plakat.
  • 00:12:01 -Prosím tě, Evo,
    mohla bys mně říct,
  • 00:12:03 proč ty všechno takhle
    dramatizuješ?
  • 00:12:05 -Já?
    -No jistě. Kdo? Já ne.
  • 00:12:07 Stalo se něco?
    Říkám nestalo.
  • 00:12:09 Copak jsme malé děti?
  • 00:12:10 Pitomý dvě stovky
    a ty tady takhle...
  • 00:12:12 Víš co?
    Víš co?
  • 00:12:14 Já ti takhle ty dvě stovky vrátím,
  • 00:12:18 ty si mysli,
    jako že se nic nestalo,
  • 00:12:20 že jsi nic neztratila,
    utři si slzičky, usměj se,
  • 00:12:24 dej mně pusinku, no a je to.
  • 00:12:26 Co je?
  • 00:12:29 -Ty to děláš schválně.
    -Já? Proč?
  • 00:12:31 -Ano. Ty mě chceš ponížit,
    abych já si to vyčítala ještě víc.
  • 00:12:35 -Ježišmarjá.
  • 00:12:37 -Ano, chceš udělat,
    jakej jsi velkorysej grand...
  • 00:12:40 -Ježišmarjá.
  • 00:12:41 -...abych já si připadala
    jako socio parazit.
  • 00:12:44 -Co mám podle tebe teda
    krutibrko dělat?
  • 00:12:46 -Nic. Už o tom vůbec nemluv.
  • 00:12:51 -Tak já jsem říkal,
    abychom o tom...
  • 00:12:52 Dobře, prosím, nebudeme mluvit.
  • 00:12:54 Já si vezmu zase
    ty dvě stovky takhle.
  • 00:12:56 Nejen, že nebudu nic mluvit,
  • 00:12:58 aby ses na mě nemusela
    ani koukat, tak já jdu.
  • 00:13:00 -Klidně si jdi.
  • 00:13:02 Já přece tady můžu
    zůstat sama, že jo?
  • 00:13:04 Ještě ke všemu v tomhle stavu.
  • 00:13:06 Já můžu bejt už furt sama!
  • 00:13:09 Rozumíš, nafurt!
  • 00:13:12 -Prosím, promiň, já teda nepůjdu
    nikam, nemusím se jít projít,
  • 00:13:15 sednu si tady s tebou
    a budeme spolu sedět.
  • 00:13:17 Co z toho budeme mít,
    to ovšem, nevím.
  • 00:13:19 -To je taky jedno.
  • 00:13:24 No, než takhle,
    tak to si radši jdi.
  • 00:13:28 -Co jsem, prosím tě,
    zase řekl strašnýho?
  • 00:13:30 -Nic, ale ten tón,
    jakým jsi to řekl!
  • 00:13:34 -Co? Takže já jsem neřekl nic,
    ale ten tón, ten ti na tom vadí?
  • 00:13:37 Tak já ti něco povím,
    já už toho mám dost!
  • 00:13:40 Ty ztratíš peněženku, v ní ztratíš
    peníze a já jsem zas ten špatnej!
  • 00:13:44 Já jsem ten, kterej tě ponižuje
    a kterej ti ničí život, že jo?!
  • 00:13:47 -To jsem si mohla myslet,
    že to takhle dopadne.
  • 00:13:51 Hlavně, že o tom nebudeme
    mluvit, že?
  • 00:13:53 Hlavně, že jsme grandi, hlavně,
    že to byla... Kam jdeš?
  • 00:13:58 -Do hospody, na pivo.
  • 00:14:01 -Jen si klidně jdi
    a nemusíš se už nikdy vracet!
  • 00:14:06 Nikdy!
  • 00:14:08 Já tady nemůžu zůstat sama.
  • 00:14:09 -Evo, Evičko!
  • 00:14:11 Evo, podívej se, co jsem našel.
  • 00:14:12 -Ježiš, to není možný.
  • 00:14:13 -Ano, v předsíni ležela tvoje
    peněženka.
  • 00:14:15 Moment, moment, moment.
    Jestli tam sk...
  • 00:14:18 -No tak, Alfréde, no tak.
  • 00:14:18 -Ale to je gól.
    -Ale tak...
  • 00:14:22 -Takže ona kdyby se bejvala
    ztratila portmonka,
  • 00:14:24 tak se neztratily
    dvě stovky, ale pět.
  • 00:14:27 Takže ono se tady lhalo.
  • 00:14:29 -Ale...
    -Ono se mě šidilo, že jo?
  • 00:14:33 -Ts, šidilo.
  • 00:14:35 To je ten tyátr,
    co jsi kolem toho nadělal.
  • 00:14:38 -Tyátr já?
    -Samozřejmě!
  • 00:14:41 A neříkala jsem ti to?!
  • 00:14:42 Jakmile jde o peníze,
    tak jsi učiněnej primitiv!
  • 00:14:47 Ty jeden...
  • 00:14:50 ...primitive!
  • 00:15:21 -Ahoj Evi.
  • 00:15:22 -Ahoj.
  • 00:15:24 -Dneska je ti tam takový vedro.
  • 00:15:26 -Jo?
  • 00:15:28 Jak to, že už jsi zpátky?
  • 00:15:30 -Počítám nejmíň takových
    pětadvacet stupňů.
  • 00:15:33 A v parku kvete šeřík.
  • 00:15:35 -Hm.
  • 00:15:36 Nákup máš?
  • 00:15:37 -Pozdravuje tě ta, odnaproti,
    paní Bucáková.
  • 00:15:42 -Alfréde, já jsem se tě ptala,
    jestli máš ten nákup.
  • 00:15:46 Poslyš, byl jsi vůbec
    v tý samoobsluze?
  • 00:15:49 -No byl, totiž nebyl.
    -Tak byl nebo nebyl?
  • 00:15:53 -Nebyl, jak jsi mi dala
    ty peníze, tak...
  • 00:15:56 Jak bych ti to řekl...
  • 00:15:57 -Co jak bys mi to řekl? Co?
  • 00:16:00 -No, jak ty jsi mi dala ty dvě
    stovky, tak jsou pryč, tedy jako.
  • 00:16:06 -Takže jako?
  • 00:16:10 -No ne, prostě já ty dvě stovky
    nemám, jsou fuč, představ si.
  • 00:16:15 -No to je výborný,
    dvě stovky a fuč.
  • 00:16:19 -Já to taky nemůžu pochopit,
  • 00:16:20 přece ty jsi mi je dávala
    v předsíni, že jo?
  • 00:16:21 Já jsem si je dal do tý kapsy,
    jako si je dávám vždycky.
  • 00:16:24 Přijdu do tý samoobsluhy,
  • 00:16:25 před tím jsem nikde nic
    nekupoval.
  • 00:16:26 Peníze jsem nevytahoval,
    prosím,
  • 00:16:27 já se propantovávám
    a peníze nikde.
  • 00:16:29 Asi mi je někdo vyfouk.
  • 00:16:31 -Hm, vyfouk, jo?
    -No.
  • 00:16:33 -No dobře, tak pokračuj.
  • 00:16:35 -Tam jeden koukal,
    tak jsem si myslel,
  • 00:16:36 jestli on mi tohle to ne to...
  • 00:16:38 Zase říct mu to nemůžeš.
  • 00:16:40 Já bych se nejradši neviděl.
  • 00:16:43 Když vím, jak ty šetříš korunku
    ke korunce, na novej kostým,
  • 00:16:45 jak jsi v těch věcech
    taková tohle to...
  • 00:16:47 Já bych se ani neviděl.
  • 00:16:48 -Podej mi cigaretu.
    -Prosím.
  • 00:16:51 -Ale zase, Evičko, prosím tě,
    uvědom si laskavě,
  • 00:16:53 já jsem ještě v životě
    nikdy nic neztratil.
  • 00:16:55 Já jsem přece ani ze svých
    peněz...
  • 00:16:56 -Podívej, Alfréde, dřív bych ti
    možná udělala scénu...
  • 00:17:00 -No, to určitě.
  • 00:17:01 -Asi bych hystericky brečela
    a vyčítala ti první poslední...
  • 00:17:06 Tak mi, prosím tebe snad zapal.
  • 00:17:08 -Já to právě chci, ale já jsem
    snad asi ztratil i ten tvůj.
  • 00:17:11 -Cože? Můj zapalovač?
    No to snad...
  • 00:17:12 -To bychom se nemohli divit.
  • 00:17:14 Když ti někdo vezme,
    tak ti čmajzne i....
  • 00:17:15 Prosím.
  • 00:17:20 -Děkuju.
  • 00:17:21 -Co budeme dělat?
  • 00:17:23 -No, dneska máme už svý léta,
    hochu, že?
  • 00:17:25 -To ano.
    -No.
  • 00:17:26 A taky rozum.
  • 00:17:28 -No, člověk je tak...
  • 00:17:29 -Tedy jak kdo, co?
  • 00:17:31 -No, to jsi řekla moc hezky,
    děkuju.
  • 00:17:33 -Dřív bych ti tedy určitě vynadala
    do hňupů a budižkničemu...
  • 00:17:39 -To dřív teda určitě.
    -Ano a do primitivů.
  • 00:17:43 Ovšem k čemu by to bylo dobrý?
  • 00:17:45 -Ty peníze...
  • 00:17:46 -Ty ztracený dvě stovky,
    ty jsou navždy pryč.
  • 00:17:49 A my dva bychom si zbytečně
    ničili nervy.
  • 00:17:52 Nemám pravdu?
    -No, to ano.
  • 00:17:53 -No tak.
  • 00:17:56 -My bychom vlastně
    ani neměli...
  • 00:17:58 Evičko, vždyť jsme lidi.
    -Právě proto, podej mi kabelku.
  • 00:18:03 -Prosím?
    -Abys mi podal kabelku.
  • 00:18:06 -Kabelku.
  • 00:18:07 -Ne tam, ale tam.
  • 00:18:10 -Tam.
  • 00:18:12 -A nepobíhej tady pořád
    a sedni si.
  • 00:18:14 -Ano.
    -No, sedni si.
  • 00:18:18 No, to víš, dvakrát nadšená teda
    nejsem, že jsi je ztratil...
  • 00:18:21 -Jsem úplně k ničemu.
  • 00:18:22 -...ale nakonec stát se to může
    Alfréde každému.
  • 00:18:24 Dokonce možná i mně.
  • 00:18:28 -Tobě ne, ty oproti mně máš
    všechno tak v pořádku vždycky,
  • 00:18:31 že...
  • 00:18:32 -Alfréde, já jsem řekla
    snad možná.
  • 00:18:35 -To jsem já přeslechl.
    -No, tak mě dobře poslouchej.
  • 00:18:38 Tak tady máš ty dvě stovky
    ještě jednou, na.
  • 00:18:45 Alfréde, život dal, život vzal,
    nebudeme přece malicherní, ne?
  • 00:18:48 Teď plav do tý samoobsluhy.
  • 00:18:50 A ne abys je ztratil ještě jednou,
    ty popleto.
  • 00:18:55 -Já nemůžu, Evičko.
    -No tak...
  • 00:18:57 Co je ti?
  • 00:18:59 -No jak bych ti to řekl,
  • 00:19:01 já jsem z tamtoho i z tohohle
    celej takovej tumpachovej, víš?
  • 00:19:04 -No, co koukáš, co?
  • 00:19:06 -Ne, je to od tebe velice hezký,
    ale je to takový nezvyklý.
  • 00:19:10 Evo, není ti něco?
  • 00:19:12 -Ale ne, nic.
  • 00:19:14 No tak už jdi...
  • 00:19:16 -Tak já jdu.
    -No.
  • 00:19:19 Ty jsi...
  • 00:19:21 -Tak já jdu.
  • 00:19:22 -No tak Alfréde,
    ty jsi celej popletenej.
  • 00:19:26 -Já si teď takhle to...
    -Drž si, ano, drž si penízky.
  • 00:19:30 BOUCHNUTÍ DVEŘÍ
  • 00:19:43 Mami?
  • 00:19:44 Jo, tak jak jsem ti říkala,
  • 00:19:45 že Alfréd zapomněl ty prachy
    na nákup v předsíni, jo?
  • 00:19:48 Tak jsem tě poslechla,
    ztopila je
  • 00:19:51 a nechala ho při tom,
    že je ztratil.
  • 00:19:54 Co?
  • 00:19:55 No jasně, dala jsem mu je
    jako podruhý.
  • 00:19:57 No ten ti byl úplně naměkko.
  • 00:20:01 Cože?
  • 00:20:03 Jo kdyby je ztratil doopravdy?
  • 00:20:05 No mami, kdyby je ztratil
    doopravdy,
  • 00:20:08 tak já bych ho snad roztrhla
    jak herinka, rozumíš?!
  • 00:20:12 Já bych udělala takovej rambajs,
    že by od něj pes kost nevzal!
  • 00:20:16 No mami, dvě stovky...!
  • 00:20:40 Titulky: Kristýna Derzsiová,
    Česká televize, 2020

Související