iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
2. 9. 2020
21:25 na ČT2

1 2 3 4 5

44 hlasů
123373
zhlédnutí

Po jedné stopě

(Po jedné stopě do Iráku)

První kilometry

Turecko, Kurdistán a pak už první policejní střet. Koho napadlo ten dron vypouštět?

26 min | další Seriály »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Po jedné stopě

  • 00:00:36 -Ahoj, já jsem Martin Písařík,
    živím se jako herec.
  • 00:00:54 Občas i zpívám,
    takže i jako muzikálovej herec...
  • 00:01:02 Vždycky jsem rád cestoval
    s batohem po světě,
  • 00:01:05 a i na motorce,
    ale nikdy jsem nepřejel hranice.
  • 00:01:09 Vystřídal jsem asi šest motorek
    a jezdil spíš po Čechách.
  • 00:01:15 -Moje jméno je Igor Brezovar.
    Jsem Slovinec žijící v Praze,
  • 00:01:20 a najel jsem čtyři sta tisíc
    kilometrů se stejným motocyklem
  • 00:01:24 po všech kontinentech světa,
    sto dvacet tři států.
  • 00:01:30 S Martinem jsme si od začátku
    docela padli do noty.
  • 00:01:34 On je stejnej rebelík jako já.
    Má rád pivo, je komunikativní,
  • 00:01:39 a vidím, že do srdcí lidí
    se dostane lehce.
  • 00:01:43 Jsme na stejný úrovni,
  • 00:01:46 takže já si myslím,
    že to je dobrej společník.
  • 00:01:55 Kdybych věděl, že bude
    takovej muzikant se mnou,
  • 00:02:00 tak ho beru kolem světa.
  • 00:02:03 -Igor už celý svět projel sám,
    a teď má s sebou Písaříka.
  • 00:02:07 No, první společná cesta
    bude zároveň velká zkouška,
  • 00:02:11 a ta začala, jak jsem se dozvěděl,
    kam máme namířeno.
  • 00:02:15 Jedeme totiž do Iráku.
  • 00:02:18 -O mně je známo,
    že mám rád muslimský národ,
  • 00:02:22 muslimské jídlo,
    hudbu i architekturu,
  • 00:02:25 takže já se opravdu
    vyloženě těším do toho Iráku.
  • 00:02:29 -Teď jsem se zbláznil,
    no a chystáme cestu,
  • 00:02:33 která od začátku
    nebyla úplně snadná,
  • 00:02:35 ale nakonec to nějak dopadlo,
    takže jedeme na sever Iráku.
  • 00:02:40 Jsem zvědavej,
    jestli tam dojedu já,
  • 00:02:43 jestli tam dojede moje motorka,
  • 00:02:45 a jestli tam s Igorem
    dojedeme jako přátelé.
  • 00:02:55 A tak jsme vyrazili,
    očividně s dobrou náladou.
  • 00:02:59 První cíl:
    Dostat se co nejdříve do Turecka.
  • 00:03:02 Proto jsme během jednoho dne ujeli
    přes devět set kilometrů
  • 00:03:06 a přejeli tři hraniční přechody.
  • 00:03:09 O tom se Iráčanům může jen zdát,
    ale k tomu se ještě dostaneme.
  • 00:03:13 Přestávky byly
    po dvou stech kilometrech,
  • 00:03:16 a tak se musely náležitě využít.
  • 00:03:19 Ráno káva v Praze,
    večer pivo v Bělehradu.
  • 00:03:25 -Hoši, dneska jste
    v mém bývalém státu Jugoslávie.
  • 00:03:29 Není to sice můj rodnej jazyk,
    já mluvím slovinsky
  • 00:03:33 a oni slovinštině vůbec nerozuměj.
  • 00:03:36 Proto já jsem nucenej mluvit
    srbochorvatsky,
  • 00:03:40 respektive srbsky,
    aby zas nebyla válka.
  • 00:03:43 -Cesta byla dlouhá
    a překvapivě fajn.
  • 00:03:47 Já myslel, že budeme mít víc krizí,
    že budou větší problémy.
  • 00:03:52 Taky jsme si vyzkoušeli déšť,
  • 00:03:55 takže na něj budem ještě rádi
    vzpomínat za pár dní,
  • 00:03:58 že pršelo
    a bylo nám trošku chladno.
  • 00:04:00 -To je klasická pljeskavica,
    jugoslávská specialitka se sýrem,
  • 00:04:05 mletým masem,
    dobře pečená lepinja.
  • 00:04:09 A zítra, hoši,
    jestli můžu mluvit dál,
  • 00:04:12 nás čeká opět pernej den
    jako dneska.
  • 00:04:15 Já jsem vás na to doufám připravil,
    že to bude pernej den už od rána.
  • 00:04:22 Já jsem vstával ve čtyři,
  • 00:04:25 a interview, cesta, horko, déšť,
    všechno bylo,
  • 00:04:30 ale jsme v Bělehradě
    a dojeli jsme dobře.
  • 00:04:34 A zítra chceme Istanbul,
    opět taková těžká šňůra.
  • 00:04:41 -Jedeme nepřetržitě celý den
  • 00:04:45 a tak má člověk čas přemýšlet
    a plánovat.
  • 00:04:48 Možná bych vás měl tedy varovat,
    občas budu veršovat.
  • 00:04:53 Neujeli jsme plánovaných
    devět set šedesát kilometrů,
  • 00:04:57 co jsme měli ujet.
  • 00:05:00 Trošku nám to zhatila
    i změna času nebo časový posun,
  • 00:05:04 takže najednou jsme měli
    o hodinu víc,
  • 00:05:06 ale podařilo se nám
    dostat se přes hranice,
  • 00:05:10 a je dobře,
    že jsme to udělali takhle v noci,
  • 00:05:13 protože jsme projeli poměrně hladce
    přes hranice do Turecka.
  • 00:05:17 A protože už je jedenáct večer
    a jedeme zase dvanáct hodin,
  • 00:05:22 tak jsme tady našli hotýlek,
    tříhvězdičkovej.
  • 00:05:25 Jedna hvězdička mu zhasla,
    tak se pokusíme usmlouvat slevu.
  • 00:05:29 Tady přespíme, abychom
    brzo ráno dojeli do Istanbulu.
  • 00:05:33 -Martine, jedeme,
    zase tě čekám!
  • 00:05:37 -Dělej, zase tě čekám.
    -Jak, mě?
  • 00:05:40 -Mám pro tebe dárek.
  • 00:05:43 Ručka na plyn,
    to je poloviční tempomat.
  • 00:05:46 Takhle se to dá na ručičku
    a nezatěžuje to tady ty svaly.
  • 00:05:52 Stěžoval si mi, chudák,
    že ho bolí tady svalstvo od plynu.
  • 00:05:57 Nechal jsem ho schválně vydusit
    devět set kilometrů do Bělehradu
  • 00:06:02 a včerejších asi osm set,
  • 00:06:05 takže dneska dostane
    za odměnu toto.
  • 00:06:09 To jsem hodnej, že?
  • 00:06:13 Tak ti to předám.
    Víš, jak to funguje?
  • 00:06:17 Bez toho já neujedu
    ani kilometr.
  • 00:06:22 -A nechal jsi mě jet
    osmnáct set kilometrů...
  • 00:06:25 -Schválně, jestli to vydržíš.
  • 00:06:33 -Konstantinopol, Cařihrad,
    brána Orientu,
  • 00:06:37 to všechno je Istanbul,
  • 00:06:39 město s více obyvateli,
    než má celá Česká republika.
  • 00:06:43 Město, kde vedle sebe
    bez problémů žijí muslimové,
  • 00:06:46 židé i křesťané.
  • 00:06:49 Město, ve kterém se ztratíte,
    protože se v něm chcete ztratit.
  • 00:06:53 Město mladých studentů
    z celého světa, město vůní,
  • 00:06:57 město dvou kontinentů,
    které rozděluje Bosporská úžina.
  • 00:07:01 Pro nás vítaný odpočinek
    po téměř dvou tisících kilometrech
  • 00:07:05 ujetých za dva a půl dne.
  • 00:07:08 A zde, stále ještě v Evropě,
  • 00:07:10 poprvé nahlížím
    do muslimské kultury.
  • 00:07:18 -Jsme mezi dvěma nejznámějšími
    památkami Istanbulu,
  • 00:07:22 Hagia Sofia a Modrá mešita.
  • 00:07:31 Istanbul je temperamentní město.
  • 00:07:34 Strašná směsice lidí
    a vesměs jsou příjemní.
  • 00:07:39 -Pohled na derviše,
  • 00:07:41 kteří se celou věčnost točí
    na jednom místě,
  • 00:07:44 vždy doleva za svým srdcem,
  • 00:07:46 je opravdu mystický.
  • 00:07:48 My ovšem následovali své smysly.
    Ano, takhle voní orient.
  • 00:07:52 Krmili jsme kočky,
  • 00:07:55 které jsou v islámu posvátné
    pro svoji čistotnost,
  • 00:07:58 a lidé, včetně Igora,
    se o ně starají.
  • 00:08:02 Jó, kočky...
  • 00:08:13 A tady vpravo, hele, ty vole...
  • 00:08:18 Ahoj, ahoj!
  • 00:08:24 Člověče, proč nám ten Istanbul
    ukazuje ty krásy, když odjíždíme?
  • 00:08:31 Opouštíme Evropu,
    a já cítím sentiment.
  • 00:08:35 Totiž další kontinent
    nás za tím mostem čeká,
  • 00:08:39 Co tam asi je?
    Ano, děti, Asie.
  • 00:08:47 A Asie nás přivítala
    rozmarným počasím.
  • 00:08:50 Déšť, slunce, déšť, slunce,
  • 00:08:56 a pořád dokola.
  • 00:09:10 Lidé jsou tu vřelí a usměvaví.
  • 00:09:13 Podáváme si ruce, objímáme se...
    Zdá se, že jsme vítaní.
  • 00:09:24 Máme asi nejlepší parkování,
    který jsme kdy vůbec mohli mít.
  • 00:09:29 Bylo jenom těžký to dobrzdit,
  • 00:09:31 abysme neskončili
    i s motorkama v bazénu,
  • 00:09:34 kor na mý koze.
  • 00:09:40 Pamukkale je vlastně historický
    přírodní léčivý aquapark,
  • 00:09:46 což dokládají i zbytky římského
    lázeňského města Hierapolis.
  • 00:09:51 Ale díky přemíře turistů je většina
    travertinových jezírek uzavřena,
  • 00:09:56 a tak se lidé tísní
    v jedné kaskádě.
  • 00:09:59 Nám to ale nevadí,
  • 00:10:02 protože příroda nám nabízí
    i jiné pohledy,
  • 00:10:05 než co známe
    z klasických dokumentů.
  • 00:10:08 Zadeček ve žlutých plavkách,
    zadeček v černých plavkách...
  • 00:10:13 Igore, uhni.
  • 00:10:16 Všimli jsme si tady lidí,
    kteří se tím travertinem vymalujou,
  • 00:10:22 aby jim to asi pomohlo v kráse.
  • 00:10:26 No, musím říct,
    že hezký lidi se tím nemažou,
  • 00:10:30 a ti oškliví jo,
    ale asi jim to nepomůže, viď?
  • 00:10:42 Plujeme si krajinou
    jak na rybářské bárce.
  • 00:10:46 Díváme se do všech stran
    a máme jeden cíl.
  • 00:10:50 Tím cílem je Kurdistán,
  • 00:10:52 a ač jsem orgánů dárce,
    tyhle chvíle za nic bych nevyměnil.
  • 00:10:59 Turecko má rozlohu 780000 km2
    to je deset Českých republik,
  • 00:11:04 a my ho musíme během pár dnů
    celé přejet
  • 00:11:07 a při tom neopomenout
    úžasné památky a místa,
  • 00:11:11 která máme při cestě.
  • 00:11:13 Naštěstí mají Turci fantastické
    silnice s hladkým asfaltem,
  • 00:11:17 a tak se člověk
    lehce nechá unést.
  • 00:11:23 -Víš, co se mi líbí?
  • 00:11:25 Říká se v Čechách, že je potřeba
    se adaptovat v cizí zemi, viď?
  • 00:11:30 Tobě se to celkem daří.
    Ty jezdíš jako oni,
  • 00:11:34 sto deset přes vesnice,
    mezi krávama...
  • 00:11:37 Nějaký dopravní značky
    jim tady asi moc nevadí,
  • 00:11:41 protože to je prostě zběsilá jízda.
  • 00:11:45 -Já jsem jel pomalu,
    dyť tam byly retardéry.
  • 00:11:48 -No byly, ale... bum!
    Nevadí, přežils to.
  • 00:11:53 Přejedeme Konyu,
    ať se zítra netrápíme.
  • 00:11:57 -Já mám vyhlídnutej
    takovej malej rybníček,
  • 00:12:00 a u toho rybníčku by mohlo bejt
    malý městečko s malým pivíčkem.
  • 00:12:07 -Je nebezpečný jezdit v noci,
    nejsem toho zastáncem.
  • 00:12:11 Můj styl bejval zajet na pumpu,
    natankovat, udělat ňákou útratu.
  • 00:12:16 Znám muslimský národ,
    kterej je ochotnej ke všemu.
  • 00:12:21 -Pozor, a my musíme ještě slavit.
  • 00:12:24 Můj syn má rok,
    takže dneska zapíjíme.
  • 00:12:27 -Má rok?
    -Rok, přímo dnes.
  • 00:12:29 -To jsi souložil v březnu...
    -Jo, jestli já...
  • 00:12:34 Podél cesty stojí krásky,
    my je všechny míjíme.
  • 00:12:39 Odhazujem svoje masky,
    jako jeden myslíme.
  • 00:12:43 Nemyslíme na podvazky,
    když si večer vaříme.
  • 00:12:48 Zabalíme si svůj stan Husky,
    a dál společně frčíme.
  • 00:13:05 A pak mě Igor odvezl
    na jinou planetu.
  • 00:13:08 Jako kdybych se dostal
    do Hvězdných válek,
  • 00:13:11 jako bychom byli hobiti,
    jako bych se vrátil v čase.
  • 00:13:15 Oblast Kappadokia
    a její centrum Göreme.
  • 00:13:20 Něco takového jsem nikdy neviděl
    a asi nikde už neuvidím.
  • 00:13:28 Lávové vyvřeliny sloužily
    jako dobrý úkryt před nájezdníky
  • 00:13:33 už v dobách byzantské říše.
  • 00:13:35 Lidé si tu vydlabali
    parádní domečky.
  • 00:13:38 Ovšem jsme-li nahoře,
    musíme i dolů.
  • 00:13:41 -Venku prší,
    ale nám to nevadí,
  • 00:13:45 protože nás čeká uderground city,
    podzemní městečko.
  • 00:13:51 Koho to napadlo,
    přijít sem a žít pod zemí?
  • 00:13:58 Mě by teda moje
    s tím nápadem vyhnala.
  • 00:14:02 -Když město,
    tak museli mít všechno.
  • 00:14:04 Našli jsme tady místnost
    na hrobky, obývací pokoje,
  • 00:14:08 kde lidi žili,
    kde skladovali potraviny,
  • 00:14:11 a Igor už mě volá,
    protože našel i kostel.
  • 00:14:14 Takže prostě město
    se vším všudy.
  • 00:14:17 -Nazdar, sousede. Co ty tady?
  • 00:14:20 -Já jsem maličkej, ale co Igor?
  • 00:14:24 -Igor maličkej je,
    ale Igor je tlustej!
  • 00:14:30 A takhle, hoši,
    chcete ještě šest pater, jo?
  • 00:14:34 To je zážitek...
    Má to cenu si ničit záda?
  • 00:14:38 Fasády jsou stejný,
    okna i dveře jsou stejný,
  • 00:14:41 místnosti jsou stejný
    jak v prvním patře.
  • 00:14:44 Má cenu lézt do sedmého?
    Já zrovna vstávám
  • 00:14:48 a jdu se podívat,
    jestli prší nebo svítí slunce.
  • 00:14:52 -Nám došla teplá voda.
    Teče u vás teplá?
  • 00:14:55 U takových dveří není vhodný,
    aby žena práskla dveřma,
  • 00:15:00 protože kdyby těma dveřma práskla,
  • 00:15:04 tak se to tady asi celý zřítí.
  • 00:15:07 -Hoši!
    -Počkej, já tady mám vyprávění.
  • 00:15:10 -Našel jsem korbel,
    a je plnej!
  • 00:15:15 Ty jseš fakt ukecanej,
    ještě že bydlím o tři patra výš.
  • 00:15:20 -Máš doma ženu?
  • 00:15:24 -Jo, tak tahle dírka napovídá,
    co to bylo.
  • 00:15:28 A šlo to takhle, si myslím.
  • 00:15:31 -Hele, sousede, kde jseš?
  • 00:15:34 -Ale tohle byl opravdu záchod,
    tady je to vydloublý pro zádíčka,
  • 00:15:40 protože jak jsi včera zjistil,
  • 00:15:43 u tureckého záchodu
    se potřebuješ držet.
  • 00:15:46 -V Kaymakli v podzemí
    zalezli jsme hluboko.
  • 00:15:49 I když trochu chce se mi
    na motorku, naoko,
  • 00:15:53 užívám si toho chládku,
  • 00:15:56 a při místa nedostatku
    zajímám se jen,
  • 00:15:59 jestli dostanem se ven.
  • 00:16:04 Ven jsme se nakonec dostali
    a jeli si užít volný prostor.
  • 00:16:09 Rozloučili jsme se se stále žijícím
    Göreme vyhlídkou na město,
  • 00:16:13 kde lidé stejně jako před stovkami
    let obývají lávové homole,
  • 00:16:18 jako by čas
    vůbec nic neznamenal.
  • 00:16:20 Pro nás ale čas znamená jet dál.
  • 00:16:28 Než dojedeme na Mount Nemrut,
  • 00:16:31 chci vám ukázat, že jsem se opravdu
    snažil konkurovat
  • 00:16:35 Igorovu sto osmnáctilitrovému
    zadnímu kufru.
  • 00:16:38 Nejen já jsem se nad jeho
    naloženou motorkou pousmál,
  • 00:16:42 ale on má systém
    a ten funguje.
  • 00:16:45 -Martine, víš, jak se každej ptá,
    proč mám tak veliký kufry.
  • 00:16:50 Pravděpodobně bude
    dneska večer pršet,
  • 00:16:53 tak aby mi hadry a boty nezmokly,
    nemusím je tam ani tlačit
  • 00:16:58 a krásně do toho zapadnou.
  • 00:17:03 -A teď já se pokusím ty moje věci
    taky někam narvat.
  • 00:17:09 Člověče, to nevypadá dobře.
  • 00:17:12 Všichni se mně ptají,
    proč mám tak velký pytel.
  • 00:17:17 No, ale já to nezavřu.
  • 00:17:27 Ještě boty, viď...
  • 00:17:30 Trvá mi to o maličko dýl
    než Igorovi,
  • 00:17:33 je to v podstatě otázka pár minut.
  • 00:17:37 No jo, ale můžou mi to odnýst...
  • 00:17:41 No a samozřejmě
    se to nedá zamknout.
  • 00:18:02 -Dneska pojedem pomalu,
  • 00:18:05 jestli bude takováhle hudba,
    to je jako lehnout si na skálu.
  • 00:18:10 -Dneska máme pouze
    tři sta kilometrů do Mardinu,
  • 00:18:13 historický city vedle řeky Tigris.
  • 00:18:17 -Počkej, Eufrat, Tigris?
  • 00:18:21 -To jsi slyšel už v základní škole,
    Mezopotámie.
  • 00:18:24 ZPÍVÁ
    Já jsem si včera vypral ponožky,
  • 00:18:28 jenomže jsem je dal
    na motorku,
  • 00:18:34 aby uschly přes noc do rána...
  • 00:18:44 -A já je ztratil, já je ztratil...
    -Jo, ty jsi ztratil ponožky,
  • 00:18:52 jenomže mně místní pes ponožky
    z motorky vzal a odnes,
  • 00:19:01 svině pes.
  • 00:19:18 A bluesové tóny nás doprovodily
    až na posvátnou horu Nemrut,
  • 00:19:23 kde nás kromě úžasného výhledu
  • 00:19:26 čekají i pozůstatky
    devítimetrových soch bohů a krále.
  • 00:19:30 Tohle není z mé hlavy,
    to mi řekl Ahmed.
  • 00:19:44 Už jsme v tureckém Kurdistánu.
    Lidé jsou vřelejší a vřelejší.
  • 00:19:50 Ale půda bude víc a víc horká.
  • 00:19:53 O tom se konec konců nechtěně
    přesvědčíme už dnešní večer.
  • 00:19:57 A protože máme dron,
  • 00:19:59 a ten se používá
    ve válečném konfliktu
  • 00:20:02 například ke shazování granátů
    a ke špionáži,
  • 00:20:05 nechceme mít slovo dron ani
    na záznamu z kamer pro případ,
  • 00:20:10 že by nám na hranicích s Irákem
    materiál prohlíželi.
  • 00:20:14 A tak jsme místo slova dron
    začali používat slovo vrtulník.
  • 00:20:18 Jsme jako tajní agenti
    - protřepat, nemíchat...
  • 00:20:22 Jsme překvapený, že nikde v Turecku
    není problém s kamerou,
  • 00:20:27 všichni se chtěj točit,
    chtěj s námi mluvit,
  • 00:20:30 nevadí jim kamera ani vrtulník,
    kterej používáme.
  • 00:20:34 Ale tady, jak je ta výrazná
    helénistická památka...
  • 00:20:37 -...tak nám zakázali vrtulník,
    kamery i foťáky.
  • 00:20:41 -Ale my máme naštěstí telefony
    a na ně natočíme všechny ty krásy.
  • 00:20:49 Ručně navršená mohyla
    je padesát metrů vysoká.
  • 00:20:53 U nás se říká,
    že to je jako nosit dříví do lesa.
  • 00:20:57 Za krále Antiochose I.
    se pravděpodobně říkalo,
  • 00:21:00 že to je jako nosit kamení
    na Nemrut.
  • 00:21:05 Vypadá to, že jsme na úplně jiný
    cestě, než jsme byli doposud,
  • 00:21:10 protože jsme samozřejmě honili
    ty kilometry po dálnicích,
  • 00:21:14 ale teď jsme vjeli do hor,
    a je to tady úplně fantastický.
  • 00:21:18 Máme docela problém,
  • 00:21:20 protože zítra večer
    chceme překročit irácký hranice,
  • 00:21:24 ale odsud se skoro
    nedá odjet,
  • 00:21:26 takže vůbec nevím,
    co budeme dělat,
  • 00:21:29 asi tady prostě zůstaneme.
  • 00:21:33 Ale odjeli jsme,
    a ani jsme netušili,
  • 00:21:37 že za pár hodin budeme
    jen kousek k tomu,
  • 00:21:40 aby naše cesta skončila,
  • 00:21:42 a že se budeme bát o techniku,
    o natočený materiál, o sebe.
  • 00:21:46 Že nás jeden záběr z vrtulníku
    málem připraví o Irák.
  • 00:22:02 Hledáme ubytování.
  • 00:22:05 Sjeli jsme z dálnice,
    abysme prostě něco zažili.
  • 00:22:10 Je to maličká vesnice,
    kde chovají jen krávy,
  • 00:22:14 a ptáme se na ubytování,
  • 00:22:17 teda spíš kde si můžeme
    postavit stany.
  • 00:22:20 Vypadá to, že nás nechají
    u mešity, tak uvidíme.
  • 00:22:36 Tak tenhle dronový záběr nás stál
    desítky minut nervů a strachu.
  • 00:22:42 Vzlétli jsme pět kilometrů
    od syrské hranice
  • 00:22:45 a jen několik set metrů
    od vojenské základny.
  • 00:22:49 Za pár minut tu bylo obrněné
    vozidlo s kulometem na střeše
  • 00:22:53 a vyskákalo z něj
    osm plně ozbrojených vojáků.
  • 00:22:57 Kousek odtud se válčí,
    tady mají právo na cokoli.
  • 00:23:02 Lidé tu prostě mají strach,
  • 00:23:05 a my jsme do vesnice
    přinesli neklid.
  • 00:23:10 -Doufám, že v Iráku bude zkušeností
    s místníma ještě víc,
  • 00:23:15 akorát na ně nesmíme tak agresivně
    vlítnout s vrtulníkama
  • 00:23:19 a hromadou kamer,
  • 00:23:22 spíš pomalu, přes čajíček,
    a tak.
  • 00:23:26 -Pohoštění pod mešitou
    dostali jsme od Turka,
  • 00:23:29 přesto se tu mezi nima
    našla jedna potvůrka
  • 00:23:33 a zavolala na nás
    vojenskou hlídku.
  • 00:23:36 Přesto, díky Igorovi,
    vše proběhlo v klídku.
  • 00:23:39 Teď Igora mám v pozadí,
    a mouchy, ty nám nevadí.
  • 00:23:59 Čím jsme blíž k iráckým hranicím,
    tím jsme nervóznější,
  • 00:24:04 a jak se říká,
    nejsme schopni slova.
  • 00:24:07 -Ozýváme se vám z posledního
    tureckého města Mardin.
  • 00:24:13 -Jsme ve městě Mardin,
    posledním našem tureckém městě.
  • 00:24:20 Mardin jsme si užili
    jako praví turisti.
  • 00:24:23 Památky, procházky,
    čtyřicet dva stupňů ve stínu...
  • 00:24:27 Mladý lidi jsou tady oblíkaný
    úplně normálně,
  • 00:24:31 jsou tady všude
    značkový obchody,
  • 00:24:34 takže my tady vlastně
    vypadáme nejhůř.
  • 00:24:36 Teď jsme potkali slečnu, která
    nebyla zahalená, jak je zvykem.
  • 00:24:41 Měla džínečky, tričko,
    a měla na něm napsáno:
  • 00:24:44 Nejsem oblečená pro kluky.
  • 00:24:47 Čekal jsem všechno,
  • 00:24:49 ale napadlo by vás,
    že v Turecku potkáte Marilyn?
  • 00:24:53 A tak se tedy loučíme s Tureckem
    s upřímným přáním šťastné cesty.
  • 00:25:02 Co nás čeká? Nevíme.
    Jen úplně jiný svět.
  • 00:25:06 Na co asi myslíme?
    Jestli to neotočit zpět?
  • 00:25:10 Co když na nás za hranicí
    zaútočí bojovníci?
  • 00:25:13 Nebo bude pohodička,
    horký vzduch a mokrá trička?
  • 00:25:17 Držte se nás jako klíště
    a vše uvidíte příště.
  • 00:25:27 Skryté titulky: M. Čumpelíková,
    Česká televize 2019.

Související