iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
14. 9. 2019
17:50 na ČT2

1 2 3 4 5

5 hlasů
6078
zhlédnutí

Půlstoletí SOS dětských vesniček

Jak těžce se v průběhu 50 let od svého vzniku prosazoval projekt SOS vesniček, který zachránil mnoho dětí od dospívání v ústavní péči nebo asociálním prostředí původních rodin?

26 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Půlstoletí SOS dětských vesniček

  • 00:00:14 *Děti jsou to nejkrásnější,
    co na světě máme.
  • 00:00:17 Ale ne všechny mají to štěstí,
    aby mohly v klidu rozkvést,
  • 00:00:21 aby se o ně někdo postaral.*
  • 00:00:26 -Myšlenka SOS dětských vesniček
    vznikla v rakouském Imstu.
  • 00:00:29 U zrodu této myšlenky stál
    pan Hermann Gmeiner,
  • 00:00:33 kdy po II. světové válce zjistil,
    že sirotčince jsou plné dětí.
  • 00:00:37 Oslovil ženy,
    které samy děti neměly.
  • 00:00:43 Byly to vdovy nebo ženy,
    které žily osamoceně.
  • 00:00:46 A těmto ženám a dětem se snažil
    vytvořit domov.
  • 00:00:50 V tehdejším Československu se tato
    myšlenka objevila v roce 1967.
  • 00:00:56 V té době vznikl dokument
    Vyměním dítě za automobil.
  • 00:01:00 A na základě tady toho dokumentu
    manželé Semerádovi
  • 00:01:04 dali první vklad na konto 777...,
  • 00:01:12 které vlastně iniciovalo
    celonárodní linku,
  • 00:01:16 kterou někdy s nadsázkou
    přirovnáváme
  • 00:01:18 ke sbírce na Národní divadlo,
  • 00:01:20 protože díky této celonárodní
    sbírce
  • 00:01:23 se vybralo více než
    20 milionů korun.
  • 00:01:27 *Což by v přepočtu na dnešní
    hodnotu peněz
  • 00:01:30 bylo téměř půl miliardy.*
  • 00:01:31 -Díky této sumě peněz se mohla
    začít stavět první vesnička,
  • 00:01:35 která je dodnes
    v Karlových Varech.
  • 00:01:39 V roce 1973 se otevírala druhá
    vesnička,
  • 00:01:43 která je ve Chvalčově,
  • 00:01:46 to je taková malá vesnička
    pod Hostýnským vrchem.
  • 00:01:49 A naše třetí vesnička v Brně,
  • 00:01:51 tak ta se otevírala až v roce
    2003.
  • 00:01:57 KOMENTÁŘ ARCHIVU:
    Konec května 1969.
  • 00:02:00 Slavnostní shromáždění na místě
    budoucí vesničky.
  • 00:02:05 Její účastníci se tu sešli,
    aby byli přítomni
  • 00:02:08 zahájení výstavby
    první československé
  • 00:02:11 SOS dětské vesničky SOS vesničky
    pro opuštěné děti.
  • 00:02:14 *Během výstavby se začaly hledat
    ty nejdůležitější osoby -
  • 00:02:18 budoucí náhradní maminky.
  • 00:02:21 Do výběrového řízení
    se jich přihlásilo přes 60.*
  • 00:02:26 -Já bych chtěl říct,
    že jsme takové to nehrubší síto,
  • 00:02:30 nebo ten nejhrubší výběr
    nyní skončili,
  • 00:02:33 že jsme z těch prvních přihlášek
    vybrali 25 maminek,
  • 00:02:36 které přicházejí v úvahu.
  • 00:02:39 *12 z nich potom absolvovalo
    3měsíční vzdělávací kurz.*
  • 00:02:44 -My jsme musely projít kojeneckým
    ústavem, asi 3 týdny,
  • 00:02:47 pak jsme šly - dětská psychiatrie,
    zase 3 týdny, měsíc.
  • 00:02:51 Pak dětský domov, v nemocnici
    jsem pracovala
  • 00:02:55 a ještě při tom kurz šití.
  • 00:02:59 Prostě jsme toho hodně prošly
    a dělaly jsme z toho zkoušky.
  • 00:03:04 *První vesnička byla otevřena
    na Den dětí roku 1970.
  • 00:03:12 O půl století později
    jsou pěstouni rozeseti
  • 00:03:15 i mimo vesničky po celé republice.*
  • 00:03:21 -Byly jsme schváleni
  • 00:03:22 jak pro adopci,
    tak pro pěstounskou péči.
  • 00:03:26 První nabídka přišla
    pro pěstounskou péči,
  • 00:03:29 tak jsme kývli a Filip je tady.
  • 00:03:38 -Vy z toho dětského domova
    vytáhnete to jedno dítě,
  • 00:03:40 který, já nevím, jak by dopadlo,
    ale když se podíváte
  • 00:03:43 na televizi nebo někam,
  • 00:03:46 tak vidíte ty děti,
    nedopadají dobře.
  • 00:03:49 A když vytáhnete jedno to dítě
    a ono opravdu dopadne dobře!
  • 00:03:57 -Když jsem byla malá,
    tak se mi stalo to neštěstí,
  • 00:03:59 vlastně se to stalo kvůli tomu,
    že nás nehlídala
  • 00:04:03 ta biologická máma
    a nechala nás samotný doma.
  • 00:04:08 -Ve své praxi se často rodičů ptám,
    a to můžou být
  • 00:04:11 biologičtí rodiče nebo pěstouni,
  • 00:04:14 co je pro vývoj dítěte
    to nejdůležitější?
  • 00:04:17 A někteří řeknou disciplína,
    někteří řeknou
  • 00:04:21 materiální zabezpečení,
    ale někteří řeknou:
  • 00:04:23 Aby ho někdo měl rád.
  • 00:04:26 -Pojďte k nám, já vám dám...
    -Pojďte sem!
  • 00:04:29 -Máme dvě biologické děti,
    máme Štěpánka a Marušku.
  • 00:04:33 Ostatní děti jsou v pěstounské
    péči.
  • 00:04:35 Renča a Vojta
    byli v příbuzenecké péči,
  • 00:04:38 dvojčátka Kristián, Saša
    jsou v klasický pěstounský péči.
  • 00:04:45 -Jsme vyškoleni na roli pěstounů
    a tam jich vidíte hodně a...
  • 00:04:51 -On tam byl schovanej v kočárku,
    takový velký dredy měl
  • 00:04:54 a úplně strašně ošklivej byl
    v tu dobu.
  • 00:04:57 A já jsem se ho tak...
    To byla úplně taková láska.
  • 00:05:00 Já jsem ho viděla a řekla jsem:
    Mami, můžu se s ním vyfotit?
  • 00:05:03 Můžu k němu jít?
    Aspoň si ho nějak poňukat a tak.
  • 00:05:05 -Říkám: Nemůžeš jen tak někomu
    lízt do kočárku a koukat.
  • 00:05:08 -Ukaž se, jak jsi teďka
    krásnej kluk!
  • 00:05:11 A prvně jsem se ptala,
    jak se jmenuje, viď, a takový.
  • 00:05:14 Tak on řekl, že se jmenuje
    Sašenka a tak.
  • 00:05:17 -Tak mně s tím tak vyrazila dech,
    říkala:
  • 00:05:21 Já musím jít na chviličku
    na vzduch.
  • 00:05:23 -Potom jsme jeli zpátky autem.
  • 00:05:25 Já furt na něj:
    Mami, vezmeme si ho... A tak.
  • 00:05:28 -Ráno, když jsme pak odjížděli
    domů,
  • 00:05:30 tak jsme vlastně všechny děti
    obtelefonovali,
  • 00:05:33 jestli by mohly přijet,
    že jim musíme něco říct.
  • 00:05:35 Tak všichni: Jo, jo.
    Tak přijely.
  • 00:05:37 A my jsme jim řekli,
  • 00:05:39 že bychom mohli mít Sašíka,
    co na to.
  • 00:05:41 Tak se začaly všechny vyjadřovat
    a naše rada rozhodla, že ano.
  • 00:05:46 Tak pak nebyl žádnej problém.
  • 00:05:51 *V lednu 1974 bylo
    Sdružení SOS vesniček
  • 00:05:55 nuceno předat obě vesničky státu.
    Stejně tak muselo odevzdat
  • 00:06:00 zasíťovaný pozemek v Brně,
    kde měla vyrůst třetí vesnička.
  • 00:06:04 I více než 11 milionů korun
    určených na její výstavbu.
  • 00:06:09 To vše jen proto, že se jednalo
    o neziskovou organizaci
  • 00:06:14 a to tehdejšímu režimu
    nebylo po vůli.*
  • 00:06:19 -Tak mě ta práce s děckama
    bavila.
  • 00:06:21 Tak jsem se nejdřív zeptala
    rodičů,
  • 00:06:24 co na to říkají, a své sestry Emy.
  • 00:06:27 Ona mi řekla:
    "Víš co? Tu tvoji práci
  • 00:06:30 může dělat každý, co děláš,
    ale tady to málokdo.
  • 00:06:35 A tak ty se na to hodíš,
    tak tam běž."
  • 00:06:39 *Sdružení přestalo formálně
    existovat 1. dubna 1975.
  • 00:06:47 Ale vesničky plnily svou funkci
    dál.*
  • 00:06:55 -Jak to vypadalo, no.
    Byl jsem v tý vesničce,
  • 00:06:58 bydleli jsme v tom baráčku
    a spali jsme po dvou na pokojích.
  • 00:07:02 -Její výchova byla dobrá.
    Naučila nás důslednosti.
  • 00:07:07 A museli jsme mamce pomáhat,
  • 00:07:09 protože jinak by to všechno mamka
    nezvládla.
  • 00:07:13 Takže čím jsme byli starší,
    tím jsme dělali víc a víc.
  • 00:07:17 -Taky potřebuje, aby měl doma
    nějaké povinnosti.
  • 00:07:23 Každé dítě, které pracuje
    a pomáhá doma, tak nemá čas zlobit.
  • 00:07:30 I když na to zlobení
    je tady prostoru dost.
  • 00:07:35 -Jo, byla jsem dost přísná.
    S takovýma klukama,
  • 00:07:37 jak říkal Zdeněk,
    když to nejde přes mozeček,
  • 00:07:40 tak to půjde přes zadeček.
  • 00:07:43 Tak ne že bych je bila.
    Oni byly biti asi někdy dost,
  • 00:07:47 ten Zdeněk byl asi předtím hodně
    bitý.
  • 00:07:50 Ale stačilo,
    když jsem s nima nemluvila.
  • 00:07:53 Hrozně jim to vadilo.
    Já prostě s tebou nemluvím.
  • 00:07:55 A dokud se neomluvíš,
    nebavím se s tebou.
  • 00:08:00 -V čem já ještě vidím obrovskou
    výhodu SOS vesniček je,
  • 00:08:04 že děti mají nějaký konkrétní
    vzor.
  • 00:08:07 Vidí, jak funguje běžný život.
  • 00:08:09 Děti z SOS vesniček nebo
    pěstounské péče vidí,
  • 00:08:13 jak funguje domácnost,
    vidí, co je potřeba obstarat...
  • 00:08:16 -Tak jasně, že se doma uklízí.
    To mají rozdělený.
  • 00:08:20 Jeden den má vysávání tamten,
    k tomu má nákup, k tomu má koše...
  • 00:08:26 Takhle to střídají.
    Ty tři věci zvládne každej.
  • 00:08:30 A až budou starší, tak budou vědět,
    že tohle se má!
  • 00:08:33 Takže to je úplně parádní.
  • 00:08:35 Přijdeme k nim a bude tam uklizeno,
    načančáno,
  • 00:08:38 protože budou vědět,
    že se to dělalo celej život!
  • 00:08:42 *Ihned po revoluci obnovili
  • 00:08:44 bývalí zakladatelé sdružení
    jeho činnost.
  • 00:08:47 Také Václav Havel byl SOS dětským
    vesničkám hodně nakloněn.
  • 00:08:52 A od ledna 1991 se československé
    sdružení SOS dětských vesniček
  • 00:08:58 stalo řádným členem
    mezinárodní federace.*
  • 00:09:03 -SOS vesničky, jsem moc ráda,
    že existují.
  • 00:09:07 Když bylo nejhůř, poskytly nám
    psychologa,
  • 00:09:09 přijeli, nabídli nám takové to
    sdílení.
  • 00:09:16 -To byla výhoda, že tam jezdili
    ti psychologové.
  • 00:09:19 To opravdu jsem ráda,
    protože tam nám
  • 00:09:22 pan profesor Matějíček
    vždycky radil, co máme dělat.
  • 00:09:26 A už chtěl po nás vědět
    a pak nás pochválil.
  • 00:09:29 A pak nám řekl:
  • 00:09:31 No, ale, víte, ještě to by mohl
    umět a tady toto...
  • 00:09:34 A teď my jsme se všichni snažili,
    aby to děcko,
  • 00:09:37 že přijde pan profesor Matějíček
    a pochválí.
  • 00:09:40 Takže to bylo výborné.
  • 00:09:44 -V České republice máme to obrovské
    štěstí,
  • 00:09:47 že úspěšně navazujeme na unikátní
    výzkumy
  • 00:09:51 profesora Matějíčka, Dunovského
    a celé řady jeho dalších kolegů.
  • 00:10:00 -Všechny děti ve vesničce
    jsou také sledovány
  • 00:10:02 po psychologické stránce.
  • 00:10:04 Upřímně řečeno - je to jedno
    z nejradostnějších sledování,
  • 00:10:07 jaké vůbec máme.
  • 00:10:09 Totiž děti se přizpůsobují
    novému prostředí
  • 00:10:11 někdy až překvapivě rychle.
  • 00:10:13 -A ten odkaz z oblasti
    té náhradní péče
  • 00:10:16 říká jednu základní věc -
    dítě, a zvláště tedy
  • 00:10:20 v mladším věku, potřebuje pro svůj
    vývoj
  • 00:10:24 emočně vřelý vzájemně uspokojivý
    stabilní vztah.
  • 00:10:31 -Fungujou tam tety. To, když třeba
    mamka si chce dát volno,
  • 00:10:37 tak poprosí, jestli by nás třeba
    nemohla hlídat teta a tak.
  • 00:10:43 Takže fungujou.
  • 00:10:45 -Jedem!
    Nakopem jim co?
  • 00:10:48 -Zadky!
    -Jo!
  • 00:10:50 -Mamce a i mně pomohla
    ta SOS vesnička.
  • 00:10:57 *V říjnu 1993 se v Lucerně
  • 00:11:00 konal velký koncert
    pro SOS dětské vesničky.
  • 00:11:05 A díky tomu se vesničky opět
    dostaly do povědomí veřejnosti.*
  • 00:11:14 -Mamce to dalo nějaký jakoby
    domov,
  • 00:11:17 kde může vychovávat všechny ty
    děti.
  • 00:11:20 A mně to taky dalo domov,
    protože kdybych neměla mamku,
  • 00:11:23 tak skončím v dětském domově
    zpátky.
  • 00:11:33 -Když jsme přišli do vesničky,
    tak vlastně tady jsme
  • 00:11:36 pocítili takový ten klid
    na výchovu dětí, na tu spolupráci.
  • 00:11:39 Ta vesnička dokázala po tom jít
    a říct nám:
  • 00:11:41 "Hele, můžeme vám pomoct
    tady v tom.
  • 00:11:44 Pojď, půjdeme, uděláme spolu tady
    to.
  • 00:11:46 -Myslím, že ty dětské vesničky mají
    přínos v tom,
  • 00:11:49 že vlastně z těch dětí
    vychovají slušné lidi.
  • 00:11:56 -Hlavním přínosem SOS dětských
    vesniček
  • 00:11:59 je dát každému dítěti láskyplný
    domov.
  • 00:12:02 Pěstounské rodiny nejenom
    že dávají všanc
  • 00:12:05 svůj všechen volný čas,
    svůj domov,
  • 00:12:09 svoji rodinu dětem,
    které k nim přichází,
  • 00:12:14 ale ještě musí pracovat s ne úplně
    jednoduchými osudy.
  • 00:12:21 -Byly mi tři roky,
    když se to stalo.
  • 00:12:23 Můj starší brácha Vojta škrtl
    zápalkou,
  • 00:12:26 myslel si, že to zhaslo,
  • 00:12:27 ale položil to na ubrus,
    který začal hořet.
  • 00:12:30 Takže začal hořet celý ten byt.
    Schovala jsem se
  • 00:12:33 do postele pod peřinu,
    což byl hloupej nápad.
  • 00:12:37 Jak jsem tam byla,
    tak to chytlo i na mně.
  • 00:12:40 Ale ta máma pro mě nechtěla jít,
    takže tam šli hasiči.
  • 00:12:44 A potom už se ke mně nehlásila
    ani ta biologická máma.
  • 00:12:48 Vlastně do té nemocnice si pro mě
    přišla tady ta pěstounka.
  • 00:12:56 -Všechna tahle raná traumata
  • 00:12:59 může pomoci překonat
    ten kvalitní pečovatel.
  • 00:13:03 A budu mu říkat teta, máma, táta...
    To je jedno.
  • 00:13:06 Nebo to bude teta z vesničky,
    ale ta mi poskytne to,
  • 00:13:09 co mě celý ten život ochrání
    a to,
  • 00:13:12 co mi pomůže překonat to špatné,
    co jsem v dětství zažil.
  • 00:13:15 -Kdyby nás vlastně nevychovala,
    byli bychom v dětském domově,
  • 00:13:19 tak bysme asi lítali po kriminále,
  • 00:13:22 byli by z nás, dejme tomu,
    lumpové a to.
  • 00:13:24 A takhle jsme vlastně vyrostli
    a vychovala z nás normální lidi.
  • 00:13:27 -Dalo mi to to, že jsem nevyrůstal
    někde
  • 00:13:30 po nějakých těch ústavech,
    že se mamka o nás dobře starala
  • 00:13:34 a chtěla, ať dobře vkročíme
    do toho života.
  • 00:13:38 -Tak moje děti, bych řekla,
    že jsou úspěšné v životě.
  • 00:13:43 Vyučily se a všechny pracují.
  • 00:13:51 -Když přijde ten jeden, druhej,
    třetí, čtvrtej, pátej, šestej...
  • 00:13:55 To vás tak nabije.
    A kór, když se jim potom daří.
  • 00:13:58 Tadyhle to je úplně suprový.
  • 00:14:03 -Je potvrzeno mnoha výzkumy,
    i na základě
  • 00:14:06 dlouhodobého pozorování, že dítě,
    které vyrůstá v ústavní výchově,
  • 00:14:11 se vyvíjí jiným způsobem
    než dítě,
  • 00:14:14 které vyrůstá doma se svými rodiči,
    s maminkou, s tatínkem.
  • 00:14:18 Pro děti je důležité vyrůstat
    doma.
  • 00:14:24 -Mám velkou radost, posouvá se,
    je z něho normální kluk.
  • 00:14:29 -Já hraju softball už 11 let,
    jsem v reprezentaci
  • 00:14:33 a budeme mít teďko mistrovství
    Evropy.
  • 00:14:37 A pokud se umístíme do 6. místa,
  • 00:14:39 tak budeme hrát kvalifikaci
    na olympijské hry.
  • 00:14:48 *Stejně jako správní rodiče,
    i pěstouni
  • 00:14:51 pomáhají dětem realizovat
    jejich sny.*
  • 00:14:55 -Sportovní fotografie patří
    jakoby ke mně,
  • 00:14:59 protože se věnuju sportu
    a věnuju se tomu hrozně dlouho.
  • 00:15:04 A baví mě zachytávat jakoby
    ty momenty.
  • 00:15:12 -Já nějak tu svoji biologickou mámu
    už nevnímám.
  • 00:15:14 Já ji prostě nechci znát, nechci,
    aby se o ní už mluvilo...
  • 00:15:19 Já prostě mamku mám tuhle tu
    a nechci mít jinou!
  • 00:15:24 -Dobrý pěstoun může být velmi často
    lepší než rodič.
  • 00:15:29 A v mnoha případech to tak je.
  • 00:15:31 -Nikdy mi to nevadilo,
    že nejsem jakoby z normální rodiny,
  • 00:15:34 protože jsem to brala
    jako svoji rodinu,
  • 00:15:36 takže jsem byla spokojená.
  • 00:15:39 -Pro mě jako máma je tady ta,
    se kterou jsem vyrůstala,
  • 00:15:42 žiju a která se o mě prostě
    stará.
  • 00:15:53 -Já mám jednu mamku, ta mě
    vychovala. A myslím, že dobře.
  • 00:15:58 -Taky se nás lidi ptali,
    proč se každej jmenujeme jinak.
  • 00:16:03 No a když mi bylo 18 let,
  • 00:16:05 tak jsem se nechal přejmenovat
    na Rous.
  • 00:16:09 -Ne, ne, neměla jsem vlastní děti.
    Já jsem...
  • 00:16:13 Prostě jsem se nevdala
    a já to tak beru.
  • 00:16:15 Já musím zachovávat všechno
    přikázání, ne?
  • 00:16:19 Takže to já bych jako ne...
    Stejně bych se bála porodu.
  • 00:16:27 -Štefan.
    -Maja.
  • 00:16:28 -Kristián.
    -Vanesa.
  • 00:16:30 -Marek.
    -Nikolka!
  • 00:16:32 -Šaša.
    -Vojtík.
  • 00:16:34 -My, kdybysme je neměli,
    tak jsme z toho nemocný.
  • 00:16:37 Takhle, když jich máme dost,
    hodně,
  • 00:16:40 tak to máme rádi,
    když je nás moc.
  • 00:16:43 -Přemýšlím nad dalším dítětem,
    protože není dobré,
  • 00:16:48 aby byl Filípek sám.
    Uvidíme, jestli nějaké další bude.
  • 00:16:55 A teď čekám, jestli nám kouzelný
    telefon zazvoní znovu.
  • 00:17:00 ZVONÍ TELEFON
  • 00:17:02 *Kouzelným telefonem nazývají
    pěstouni telefonát
  • 00:17:05 od sociální pracovnice.
    Má pro ně dobrou zprávu,
  • 00:17:10 že si mohou přijet pro nové
    dítě.*
  • 00:17:13 -Když u nás poprvé zazněl
    kouzelný telefon -
  • 00:17:17 já si z něho moc nepamatuju.
    Protože to byl takovej šok!
  • 00:17:24 -Pěstounů je v České republice
    nedostatek.
  • 00:17:26 Takže já osobně si vážím každého
    člověka,
  • 00:17:29 který se rozhodne přijmout
    k sobě domů,
  • 00:17:32 do svého srdce dítě,
    které to potřebuje.
  • 00:17:36 -Má to smysl, má.
  • 00:17:38 Každý dítě, který vytáhnete
    z dětského domova má smysl!
  • 00:17:48 -Cílem dlouhodobé pěstounské péče
    je umožnit dítěti normální dětství.
  • 00:17:54 Připravit se na život,
    prožívat ty situace,
  • 00:17:58 přiběhnout odpoledne za mámou,
    za tátou,
  • 00:18:05 postěžovat si, že ve školce
    se něco nepovedlo,
  • 00:18:09 nebo sdělit se, že se něco povedlo,
    společně se učit, chodit na výlety.
  • 00:18:18 Nebo i taková jednoduchá věc -
    naučit se jezdit na kole.
  • 00:18:24 -SOS dětské vesničky v současné
    době nejsou už jenom ty vesničky,
  • 00:18:30 jak je všichni znáte,
    ale SOS dětské vesničky
  • 00:18:32 poskytují i mnoho jiných služeb.
  • 00:18:36 Zabýváme se od preventivné pomoci
    po pomoc následnou.
  • 00:18:41 A jedna z těch nových preventivních
    služeb je SOS KOMPAS.
  • 00:18:46 SOS kompas znamená,
    že naše sociální pracovnice
  • 00:18:50 ukazují ohroženým rodinám směr,
    aby se staraly tak,
  • 00:18:55 aby děti mohly zůstat doma
    a nemusely být odebrány.
  • 00:18:59 *Rozkvět těchto služeb začal
    po roce 2013.
  • 00:19:03 A jedno z takových center
    je v Zábřehu na Moravě.*
  • 00:19:07 -Není to tak, že my bychom
    se starali o nějaké děti,
  • 00:19:10 který jsou v nějakým domečku
    jakoby pobytově, to tak není.
  • 00:19:14 My povětšinou vyjíždíme
    za těma rodinami do terénu
  • 00:19:18 a společně s těmi rodiči
    přicházet na to,
  • 00:19:21 co by tak té rodině mohlo
    pomoct.
  • 00:19:24 Zuzi, a máte nějakou představu,
  • 00:19:25 co tam budou po Kačence chtít
    u toho zápisu?
  • 00:19:29 Velkou roli tam hraje nějaká
    důvěra těch lidí vůči nám.
  • 00:19:32 Dáváme maminkám na vědomí,
    aby měly srovnání,
  • 00:19:35 co třeba by mělo umět roční dítě,
    co by mělo umět dvouletý dítě.
  • 00:19:39 A takhle se posunujeme.
  • 00:19:42 ZPĚV: Pásla ovečky v černém
    lese.
  • 00:19:44 Já na ni dupy dupy dup...
    Výborně!
  • 00:19:49 *Sociální pracovnice ze všech osmi
    poboček
  • 00:19:52 pomáhají ročně stovkám rodin.
  • 00:19:56 Najezdí za nimi při svých
    opakovaných návštěvách
  • 00:19:58 téměř 90 tisíc kilometrů za rok.*
  • 00:20:05 -Já hodně často myslím na Míšu
    a na ten její zdravotní stav.
  • 00:20:08 Jestli tam...
    Jak to teď aktuálně je.
  • 00:20:13 -Je to těžké.
    Vlastně Míša už bojuje
  • 00:20:15 i s tou roztroušenou sklerózou,
    už to bude vlastně šestý rok.
  • 00:20:18 A jak má před tou operací,
  • 00:20:21 tak my teď máme hodně ty výjezdy
    do Olomouce.
  • 00:20:23 Tady u té maminky je to hodně
    o psychické podpoře.
  • 00:20:31 No je to o té střelce kompasu,
    která nějak reaguje
  • 00:20:34 na nějaký magnetizmus
    a my ty rodiny někam nasměrujeme.
  • 00:20:40 Samozřejmě, pokud to nejde,
    někdy se to také stane,
  • 00:20:44 tak dítě z rodiny odchází.
  • 00:20:47 Může odejít do některé
    z našich dalších služeb.
  • 00:20:50 Jedna z nich je SOS SLUNÍČKO.
  • 00:20:55 -Dobrý den.
    Já jsem pan Honza.
  • 00:20:58 Přišel jsem vám zahrát
    Člověče nezlob se.
  • 00:21:02 -SOS SLUNÍČKO je krizové zařízení
    pro děti od narození do 18 let.
  • 00:21:07 A v tomto zařízení děti
    tráví nezbytně nutnou dobu,
  • 00:21:11 než si rodiče buď zastabilizují
    situaci doma tak,
  • 00:21:17 aby se dítě mohlo vrátit zpátky.
  • 00:21:19 A nebo, než se najde dítěti
    jiné trvalé umístění.
  • 00:21:25 Další službu, kterou poskytujeme,
    je SOS KOTVA.
  • 00:21:29 SOS KOTVA je takzvaný
    DŮM NAPŮL CESTY,
  • 00:21:32 do kterého přijímáme děti
    nebo mladé dospělé.
  • 00:21:36 A mají k dispozici podporu sociální
    pracovnice
  • 00:21:40 nebo sociálního pracovníka,
    který jim pomáhá v případě,
  • 00:21:43 že si nejsou úplně jistí.
  • 00:21:46 Je to třeba při napsání životopisu,
    žádosti o zaměstnání,
  • 00:21:51 příprava na první pohovor
    a tak dále.
  • 00:21:55 *SOS dětské vesničky pomohou
    prostřednictvím
  • 00:21:58 všech svých služeb ročně zhruba
    1200 ohrožených dětí.*
  • 00:22:11 -Oni třeba mají tu potřebu
    ještě něco napsat.
  • 00:22:13 A právě tím, i když to říkají
    průběžně,
  • 00:22:16 ale i ta jejich potřeba
    na tom papíru...
  • 00:22:19 Já to prostě nemůžu dočíst,
    já vždycky začnu brečet.
  • 00:22:24 To je asi moje největší slabost.
  • 00:22:28 *"Mami, sice tě občas zlobím
    a nelíbí se ti to,
  • 00:22:31 ale vždy budeš vědět,
    že jsem tvůj.
  • 00:22:36 Jsi ta nejlepší maminka,
    kterou mám.
  • 00:22:40 Vždy se o mě postaráš z lásky.
    Mám tě rád."*
  • 00:22:48 -Máma to s náma zvládla.
  • 00:22:51 A smekám před ní klobouk,
    že to takhle s náma...
  • 00:22:57 I když jsme někdy nebyli hodní,
    tak že to s náma zvládla.
  • 00:23:02 -Přemýšlela jsem o tom,
    že bych chtěla být
  • 00:23:04 něco jako máma s tátou,
    jenomže příklad
  • 00:23:07 si brát z mojí mámy a táty,
    to prostě nejde, protože oni...
  • 00:23:10 Já stejnak věřím,
    že oni jednou budou mít
  • 00:23:13 nad hlavou svatozář.
  • 00:23:19 -Tak moc?
    -Jo.
  • 00:23:21 -Jestli je pěstounství povolání?
  • 00:23:24 Já si myslím, že je povolání,
    ale povolání
  • 00:23:27 v tom pravém smyslu slova.
  • 00:23:30 Tedy že člověk k tomu musí být
    povolán.
  • 00:23:32 -Mamko, děkuju ti, žes nás
    vychovala.
  • 00:23:35 A jsem ti za to strašně moc
    vděčnej.
  • 00:23:44 -Oni věděly, že je mám ráda.
    Já jsem sice říkala,
  • 00:23:46 na to mazlení moc nejsem,
    protože Valaši jsou tvrdí,
  • 00:23:51 a říkal pan profesor Matějíček...
  • 00:23:54 -Ale je to tak.
    Protože toto by nikdo neudělal.
  • 00:24:03 -Já si taky někdy říkám,
    že nechápu, jak to může dělat.
  • 00:24:06 Protože já bych asi tolik děcek
    nezvládla vychovat.
  • 00:24:11 -Takže já pevně věřím,
    že 21. století
  • 00:24:14 nám přinese velkou individualizaci
    z hlediska našich
  • 00:24:17 zdravotních potřeb,
    ale i výchovných potřeb.
  • 00:24:20 A myslím si, že SOS dětské
    vesničky
  • 00:24:22 tady v tom stále mohou sehrát ještě
    velmi velkou a důležitou úlohu.
  • 00:24:29 -Opravdu jde vidět,
    že ta práce s těma dětma
  • 00:24:31 se vyplatí i do jejich budoucnosti.
  • 00:24:33 To, co my do nich dáme
    se vždycky stoprocentně vrátí.
  • 00:24:39 -Když bude chtít někdo dělat
    pěstouna nebo pěstounku,
  • 00:24:43 ať vydrží, ať vytrvá.
    Stojí to za to.
  • 00:24:50 Aspoň jeden lidskej život,
    kterej vychová dobře, stojí za to.
  • 00:25:01 Já jsem rád, že jsem v té vesničce
    byl.
  • 00:25:04 -Život byl zajímavý, žádná nuda.
  • 00:25:08 -Náš odkaz jsou naše děti.
  • 00:25:11 To je asi nejkrásnější,
    co můžeme říct.
  • 00:25:14 Že naším odkazem jsou opravdu
    naše děti.
  • 00:25:18 -SOS dětské vesničky
    jsou dobrá věc,
  • 00:25:20 protože to zařídí domov
    plno dětem,
  • 00:25:22 který jsou v dětských domovech
    a nemají vlastní rodiče.
  • 00:25:25 Tak to mi přijde dobrý
    na vesničkách. Určitě.
  • 00:25:34 Skryté titulky: Alena Fenclová
    2019

Související