iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
30. 3. 2021
20:15 na ČT art

1 2 3 4 5

17 hlasů
9639
zhlédnutí

ArtZóna

Alena Mornštajnová — Deska Reality kapely Kolektivní halucinace — Jak probíhá otevírání divadel v zahraničí — Nová mateřská škola v Dolních Břežanech — Dokumentární tvorba v době covidu

51 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

ArtZóna

  • 00:00:01 ARTZÓNA
  • 00:00:24 -Dobrý večer
    u dalšího vydání ArtZóny.
  • 00:00:27 Ve Fenoménu se dnes zaměříme
    na to,
  • 00:00:29 jak dokumentární režiséři
    reflektují rok s covidem
  • 00:00:32 a čím naopak pandemie
    ovlivnila je samotné.
  • 00:00:36 Za zajímavou architekturou
    se podíváme do Dolních Břežan,
  • 00:00:39 kde mají novou školku.
  • 00:00:41 A její prohlídky se ujala
    a slamem okořenila Anna Háblová.
  • 00:00:45 Hranice reality prozkoumáme
    s kapelou Kolektivní Halucinace.
  • 00:00:52 A nebude chybět
    ani pohled do zahraničí.
  • 00:00:54 Tentokrát se budeme věnovat
    znovuotevírání divadel,
  • 00:00:57 tedy v těch šťastnějších zemích.
  • 00:01:00 A naším prvním hostem bude žena,
    která nejčastěji píše o ženách.
  • 00:01:05 Spisovatelka Alena Mornštajnová.
  • 00:01:12 -Lásku ke knížkám si Antonín
    vypěstoval
  • 00:01:15 během dlouhých hodin čekání
    na otcův příchod.
  • 00:01:18 Kdysi mu byly kromě vystrašené
    matky jediným společníkem.
  • 00:01:23 Dovolily mu zapomenout
    a dávaly naději,
  • 00:01:26 že existují i jiné, lepší světy
    a životy, než je ten jeho.
  • 00:01:31 -Co jsem ale věděl
    od první chvíle,
  • 00:01:34 od první stránky,
  • 00:01:36 kterou jsem přečetl
    ve vlaku z Prahy do Brna,
  • 00:01:39 tehdy to byla její první kniha
    Slepá mapa,
  • 00:01:41 tak jsem věděl,
    že to je skvělá spisovatelka.
  • 00:01:47 Já si z toho pamatuji
    dodnes takovou větu,
  • 00:01:51 která mě na první stránce
    zaujala.
  • 00:01:53 Člověk přichází na svět
    z nejrůznějších důvodů.
  • 00:01:56 Z lásky, náhodou, nebo omylem.
  • 00:02:00 Já jsem se narodila kvůli bytu.
  • 00:02:02 Od té chvíle jsem věděl,
    že to, co budu číst dál,
  • 00:02:05 tak bude román, který vyjde.
  • 00:02:10 -Vládu lidu,
  • 00:02:12 která tolik dolehla
    na plány dědy Leopolda,
  • 00:02:14 by Václav téměř nezaznamenal,
  • 00:02:16 kdyby jim jednoho dne
    paní učitelka
  • 00:02:18 s rozpačitým zakoktáváním
    neoznámila,
  • 00:02:21 že by ji nadále
    neměli oslovovat paní,
  • 00:02:23 ale soudružko učitelko.
  • 00:02:27 -Hotýlek a Slepou mapu
    beru jako, řekněme,
  • 00:02:29 přípravu terénu
    k tomu vrcholnému číslu,
  • 00:02:31 a tím je Hana.
  • 00:02:33 Tady se Aleně Mornštajnové
    podařilo něco,
  • 00:02:35 něco jedinečného, fenomenálního.
  • 00:02:37 Splnila veškeré ty požadavky
    na úspěšnou,
  • 00:02:40 ale stále ještě
    vysokou literaturu.
  • 00:02:42 Svědčí o tom opravdu
    mohutné prodeje,
  • 00:02:44 150 až 200 000 prodaných výtisků,
    to je naprosto fenomenální,
  • 00:02:47 bestsellerové číslo.
  • 00:02:49 -Město nemělo vodovod,
  • 00:02:51 a proto Meziříčští brali vodu
    ze studní
  • 00:02:54 na svých dvorcích a ve sklepech.
  • 00:02:56 A v jedné z nich, po staletí
    dávající vodu lidem,
  • 00:02:59 kteří si ji kdysi
    ve svém sklepě vyhloubili,
  • 00:03:02 se narodila smrt.
  • 00:03:04 -Ta výjimečnost je v tom,
  • 00:03:06 že například spolu
    s Kateřinou Tučkovou
  • 00:03:09 vytvořily
    novou podobu bestselleru.
  • 00:03:12 Ukázaly, že bestsellerem
    může být příběh,
  • 00:03:15 který je pojatý velmi náročně
    a který je ne třeba tragický,
  • 00:03:20 ale rozhodně nekončí
    nějakým happy endem.
  • 00:03:24 -Podívej se, Pavel je pryč,
    s tím nic nenaděláš.
  • 00:03:28 Všichni víme, že jste s Janou
    o jeho plánech neměli ani tušení.
  • 00:03:31 A proto ti radím,
    ať se k celé věci postavíš čelem,
  • 00:03:34 odsoudíš Pavlův útěk
    jako zradu socialismu
  • 00:03:37 a veřejně se ho zřekneš,
    jinou cestu nevidím.
  • 00:03:39 -Myslím si,
  • 00:03:41 že jí v budoucích pěti,
    sedmi letech čeká
  • 00:03:43 opravdu světový, bez nadsázky,
    globální sukces.
  • 00:03:46 Takže se do zahraničí dostane
    za chvilku
  • 00:03:49 opravdu jako autorka číslo jedna.
  • 00:03:53 -Alena Mornštajnová, dobrý večer.
    -Dobrý večer.
  • 00:03:56 -Vy jste se tak podivila,
  • 00:03:58 že by ten světový úspěch
    neměl přijít?
  • 00:04:00 -Já to slyším poprvé,
    takže pro mě to opravdu...
  • 00:04:04 Mě to až dojalo.
  • 00:04:06 -Třináct let trvalo, od okamžiku,
    kdy jste začala psát Slepou mapu,
  • 00:04:10 do okamžiku, kdy vyšla.
  • 00:04:13 Nechtěla jste udělat knihu,
    za kterou byste se styděla,
  • 00:04:16 říkala jste.
  • 00:04:18 Sama říkáte, že stále ještě
    máte pochybnosti při psaní.
  • 00:04:21 Mě jenom spíš zajímá,
  • 00:04:23 i při těch zkrácených
    intervalech mezi knihami,
  • 00:04:26 jestli převažuje nejistota
    nebo perfekcionismus?
  • 00:04:29 -Já vždycky se snažím napsat
    tu knížku tak,
  • 00:04:32 aby se líbila mně.
  • 00:04:34 V průběhu toho psaní
    ani tak moc na čtenáře nemyslím,
  • 00:04:37 i když přiznávám,
  • 00:04:39 že s každou další knihou
    na něj myslím tak trošku,
  • 00:04:43 možná že víc než na čtenáře,
    tak na recenzenty,
  • 00:04:45 protože už v uších slyším to,
    co asi bude znít v recenzích.
  • 00:04:49 A musím si dávat velký pozor,
    abych si to nepřipouštěla,
  • 00:04:53 abych opravdu dál psala,
    tak jak chci psát já, ne tak,
  • 00:04:57 jak to po mně chtějí druzí.
  • 00:04:59 -Sama občas čtete recenze.
  • 00:05:01 Říkala jste,
    že jedna věc byla pravdivá,
  • 00:05:06 a to je to, že jste musela
    zapracovat
  • 00:05:08 na psychologii postav poprvé
    ve svých dvou knihách.
  • 00:05:11 Myslíte, že Hana je skutečně
    to vrcholné dílo,
  • 00:05:14 jak to tady zaznělo?
  • 00:05:16 Nebo Tiché roky,
    nebo případně Listopád,
  • 00:05:19 nová kniha, která přijde?
  • 00:05:21 Protože Tiché roky opravdu
    z hlediska psychologie postav
  • 00:05:24 jsou velmi odlišné.
  • 00:05:26 -Ano, já bych si každou
    další knihou ráda posouvala dál
  • 00:05:29 a chtěla bych se zlepšovat,
    samozřejmě.
  • 00:05:31 Já si nemyslím,
    že Hana je nejlepší moje kniha.
  • 00:05:34 Já si tak jako nemyslím,
    že některá moje kniha vyčnívá.
  • 00:05:37 Já je mám všechny ráda.
  • 00:05:39 Ke každé mám samozřejmě,
    na každou mám jiné vzpomínky,
  • 00:05:43 na ten proces vzniku,
    i na ty motivace,
  • 00:05:46 proč jsem ty knížky psala.
  • 00:05:48 -Ale na kterou jste pyšnější,
    nebo nejpyšnější?
  • 00:05:50 -Samozřejmě Hana je nejúspěšnější,
  • 00:05:52 takže stala se takovou
    mojí vlajkovou lodí,
  • 00:05:55 to je pravda,
    ale já sama nemám třeba pocit,
  • 00:05:57 že by byla nejlepší,
    já si třeba myslím,
  • 00:05:59 že ty Tiché roky jsem
    zase posunula kousíček dál,
  • 00:06:02 právě tou psychologií postav.
  • 00:06:04 V Listopádu, který vyjde teď,
  • 00:06:06 tam možná zase tolik
    té psychologie není,
  • 00:06:09 ale ta je zase posunutá
    tak trošičku...
  • 00:06:12 Je zase trošičku jiná.
  • 00:06:14 Vždycky v každé knize
    to budu já.
  • 00:06:17 Píšu tak, jak píšu,
    ale chtěla bych,
  • 00:06:19 aby přece jenom ty moje knihy
    se jedna od druhé
  • 00:06:22 trochu něčím lišily.
  • 00:06:24 -My si teď trošku prolistujeme
    knihu,
  • 00:06:27 kterou jste teprve
    nedávno dopsala.
  • 00:06:30 -Listopad 1991.
  • 00:06:36 Moje milá Leničko,
    vzpomínáš si na mě ještě?
  • 00:06:40 Tak dlouho jsme se neviděly.
  • 00:06:43 Nebuď ale smutná.
    V duchu jsem pořád s tebou.
  • 00:06:47 -Alena Mornštajnová
    je spisovatelka,
  • 00:06:49 která vždycky překvapí,
    každá její kniha je jiná.
  • 00:06:52 Ona se nevrací k tomu,
    co už jednou napsala,
  • 00:06:55 co už bylo jednou sděleno,
    to je také případ Listopádu.
  • 00:06:59 Mně když se svěřila
    s tím tématem, tak jsem si říkal:
  • 00:07:02 Tak to je přesně to,
  • 00:07:04 na co člověk myslí
    několikrát za rok,
  • 00:07:06 jak by jeho život vypadal,
  • 00:07:07 kdyby tehdy v listopadu 89
    to tady komunisti zválcovali,
  • 00:07:11 nebo vzala do ruky armáda
    a všechno to dopadlo jinak.
  • 00:07:14 -Já si opravdu myslím,
    že Alena Mornštajnová je fenomén,
  • 00:07:17 a to, řekněme,
    z čtyř základních důvodů.
  • 00:07:20 Jednak píše prózu,
    píše románovou prózu,
  • 00:07:22 nepíše povídky.
  • 00:07:24 To je žánr, řekněme,
    ne podměrečný,
  • 00:07:26 ale ne tolik populární.
  • 00:07:28 Zadruhé, tematizuje dějiny
    20. století, a to ty dějiny,
  • 00:07:31 které jsou ještě uloženy,
    to znamená,
  • 00:07:33 mohou být aktivovány v té paměti,
  • 00:07:35 ať už generace naší
    nebo generace našich rodičů,
  • 00:07:37 případně prarodičů.
  • 00:07:39 Zatřetí, hlavní postavou
    je vždy žena nebo ženy,
  • 00:07:42 skrze různé generace.
  • 00:07:44 A začtvrté, myslím si,
    že její způsob psaní,
  • 00:07:46 její způsob vyprávění
    velmi zdařile
  • 00:07:48 jde po tom rozhraní mezi vysokou
    a populární literaturou.
  • 00:07:54 -Moje milá Leničko,
    tak jsem začínala dopisy,
  • 00:07:57 které jsem své holčičky
    posílala z vězení.
  • 00:08:00 Celkem jsem jich napsala 26.
  • 00:08:04 -Ten příběh je mnohem hlubší.
  • 00:08:06 Ona hovoří o vztahu matky
    a dcery.
  • 00:08:09 Jde vlastně o to,
    jestli je správné,
  • 00:08:11 aby člověk zničil svoji rodinu
    ve prospěch nějakého ideálu
  • 00:08:17 nebo nějaké velké myšlenky
    a jestli je možné to odpustit.
  • 00:08:22 -Část literární kritiky,
    řekl bych, někdy až dost zavile,
  • 00:08:25 jí vytýká, že píše podbízivě,
    že je to takový mainstream,
  • 00:08:30 že je to
    sentimentální literatura.
  • 00:08:33 A že je to vlastně
    až nějaké čtivo pro ženy.
  • 00:08:36 Nemá pro ni zkrátka šuplík.
  • 00:08:38 Tu literární kritiku jaksi
    znejišťuje, že má tolik čtenářů.
  • 00:08:43 A tohle přece vysoká literatura
    nám nedělá.
  • 00:08:48 Ty, ty, ty, jedna Mornštajnová!
    To se nedělá!
  • 00:08:51 -Jsou tady vlastně dva body,
  • 00:08:53 ze kterých lze nahlížet
    ten přicházející Listopád.
  • 00:08:56 První je ten, že Hana
    je v dosavadní bibliografii
  • 00:08:59 Aleny Mornštajnové
    opravdu opus magnum, knížka,
  • 00:09:02 která je perfektní,
    dokonalá, výjimečná.
  • 00:09:04 Velice těžko se bude autorce
    psát knížka lepší. To zaprvé.
  • 00:09:08 Ale zadruhé,
    apriorní očekávání znamená,
  • 00:09:10 že už vlastně máte v hlavě
    nějak dopředu hotový ten názor
  • 00:09:13 na tu knížku,
    že už od ní něco chcete.
  • 00:09:16 A to je samozřejmě špatně.
  • 00:09:21 -Listopád je opravdu jiná kniha.
  • 00:09:23 Alternativní současnost,
    samozřejmě s odkazem na minulost,
  • 00:09:28 je téma, kterému jste se
    ještě vlastně nevěnovala.
  • 00:09:31 -Mně se ten námět zdál zajímavý.
  • 00:09:33 Jak říkal pan Balaštík,
    je to určitá vize,
  • 00:09:36 která občas každého napadne.
  • 00:09:38 Jak bychom asi žili,
  • 00:09:40 kdyby to v tom roce 89
    dopadlo jinak.
  • 00:09:43 -Jak bychom se hlavně zachovali?
  • 00:09:45 -Jak bychom se zachovali? Ano.
  • 00:09:49 Jestli bychom dokázali
    aktivně bojovat,
  • 00:09:52 nebo jestli bychom
    zase sklapli paty.
  • 00:09:55 Tak to je další věc.
  • 00:09:57 Mě překvapilo, že se toho tématu
    nechopil už někdo jiný.
  • 00:10:00 Tak jsem se do toho pustila.
  • 00:10:02 -V čem je ta kniha jiná?
    Myslím třeba i stavbou.
  • 00:10:05 -Mám tam dvě vypravěčky,
    tou jednou vypravěčkou je dcera,
  • 00:10:09 která vypráví ten příběh
    ze svého úhlu pohledu.
  • 00:10:13 A druhý vypravěč je takový
    ten vševědoucí vypravěč.
  • 00:10:16 Já jsem tam potřebovala
    takový ten nadhled,
  • 00:10:19 který mi ten vševědoucí
    vypravěč tam dává.
  • 00:10:21 Já málokdy přepisuji,
    ale toto jsem musela přepsat,
  • 00:10:25 protože jsem původně měla
    to vyprávěné obojí dvojí
  • 00:10:28 v ich formě.
  • 00:10:30 Druhou část, kterou teď vypráví
    ten vševědoucí vypravěč,
  • 00:10:33 taky původně vyprávěla
    jedna z těch postav.
  • 00:10:36 Já bych nerada
    o tom zase nějak moc mluvila,
  • 00:10:39 abych neprozradila příliš mnoho,
  • 00:10:41 protože tady by se dalo
    hodně "vyspojlerovat".
  • 00:10:44 -Dobře, tak za dva týdny.
  • 00:10:46 Mužské hrdiny jste opět opustila.
    A jste u žen.
  • 00:10:50 Je to jenom opravdu proto,
    že se vám to lépe píše,
  • 00:10:53 nebo skrze ženy
    se i ty historické události,
  • 00:10:57 kterým se hodně věnujete,
    dají možná popisovat emočněji?
  • 00:11:02 -Já jsem měla mužského hrdinu
    i v Tichých rocích.
  • 00:11:05 -Otec Svatopluk.
  • 00:11:07 -Ano.
    Tam je taky hlavní hrdina muž.
  • 00:11:10 Nebo jeden z hlavních hrdinů.
    Teď jsem se vrátila k ženám.
  • 00:11:13 Já přiznávám,
    že se mi ty ženy píšou snáz,
  • 00:11:16 protože asi jako žena se
    do nich dokážu lépe vcítit.
  • 00:11:19 Tady jsem měla pocit,
  • 00:11:21 že někdy si budu muset do té
    postavy tak trošku stoupnout,
  • 00:11:24 protože jedna z těch žen,
    ta matka, je moje vrstevnice.
  • 00:11:28 Tam jsem si dokázala představit,
    jak bych asi...
  • 00:11:31 Nebo jaké pocity prožívala,
    co by asi prožívala.
  • 00:11:35 -V příspěvku řekl
    zajímavou věc Jiří Trávníček,
  • 00:11:38 že si vás literární kritici
    často neumí zařadit.
  • 00:11:41 Cítíte to tak?
  • 00:11:43 -Já musím říct,
    že to dost špatně nesu.
  • 00:11:46 To přiznávám.
  • 00:11:48 To je právě i ten důvod,
    proč nechci číst moc recenze.
  • 00:11:53 Oni mi právě vytýkají tu čtivost,
    že jim připadá,
  • 00:11:57 že ten můj text neklade odpor.
  • 00:11:59 To je argument,
    který já tak docela nepřijímám,
  • 00:12:03 kterým tedy nehodlám
    se jejich přáním řídit.
  • 00:12:08 -Vaše knihy už si začínají
    žít také svým vlastním životem,
  • 00:12:11 ať už v podobě třeba
    divadelních představení
  • 00:12:14 nebo audioknih.
  • 00:12:19 -Moje milá Leničko,
    tak jsem začínala dopisy,
  • 00:12:22 které jsem své holčičce...
  • 00:12:24 Pardon, já jsem si zapomněla
    nasadit brýle.
  • 00:12:28 -V té knize jsou tři party,
    nechci říct postavy.
  • 00:12:32 Ten hlavní part
    dělá Eva Elsnerová.
  • 00:12:36 Předevčírem jsme natočili
    jednu frekvenci
  • 00:12:38 s Veronikou Khek Kubařovou,
  • 00:12:40 Vilma Cibulková,
    která je tady dnes,
  • 00:12:43 má na její poměry
    velmi malý part.
  • 00:12:46 Ta čte dopisy hlavní postavy
    z vězení své dceři.
  • 00:12:52 -Uber, úplně to fakt necháme
    rovně...
  • 00:12:54 -Zase píšu. Ano.
  • 00:12:58 Jo, že mě zmlátili, ano.
    Vymlátili ze mě i kosti. Ano.
  • 00:13:02 -Listopád je pátým titulem
    Aleny Mornštajnové,
  • 00:13:05 který u nás točíme,
    my jsme začali Hanou.
  • 00:13:09 -Hlavu mám plnou mlhy.
    Občas je neproniknutelně hustá.
  • 00:13:14 Tak hustá, že jí
    neprosvitnou žádné myšlenky.
  • 00:13:18 -To byla první knížka
    od Aleny Mornštajnové,
  • 00:13:22 kterou jsem četla,
    tak jsem byla přesvědčena,
  • 00:13:25 že to je autobiografie,
  • 00:13:27 že ten příběh je natolik
    intenzivně napsán,
  • 00:13:30 že jsem měla pocit,
  • 00:13:32 že to musí být vzpomínky
    její rodiny.
  • 00:13:35 -Pro mě je u interpretace
    audioknihy
  • 00:13:37 nejdůležitější fantazie.
  • 00:13:40 To je věc, kterou
    vždycky připomínám hercům,
  • 00:13:43 aby si vyráběli v hlavě
    svoje vlastní obrázky.
  • 00:13:48 -A potom tam máte ještě,
    tam sedí nejenom zvukař,
  • 00:13:51 ale i režisér,
    který hlídá jakoby výraz
  • 00:13:54 a občas vás vrátí
    a něco vám třeba zdůrazní,
  • 00:13:58 že je určitě nějaká důležitost
    jakoby v tom nějakém odstavci,
  • 00:14:02 kterou by chtěl zdůraznit.
  • 00:14:04 Já bych si to nejradši zahrála,
    abych pravdu řekla.
  • 00:14:10 -Děti! Šup! Šup!
  • 00:14:12 Už sedí u stolu.
  • 00:14:16 Tak pojď! Máme svíčkovou!
  • 00:14:19 A věnečky!
  • 00:14:22 -Ten příběh je tak krásný,
    tak silný,
  • 00:14:24 že já jsem mu chtěl posloužit
    jako ten,
  • 00:14:27 kdo ho zprostředkuje pro jeviště,
    kdyby si asi přečetla ten scénář,
  • 00:14:31 tak by možná byla na začátku
    velmi zklamaná,
  • 00:14:34 co všechno tam není.
  • 00:14:36 Ale já jako režisér a zároveň
    autor té adaptace jsem věděl,
  • 00:14:40 co všechno dostanu
    do toho našeho vyprávění
  • 00:14:43 těmi mimoliterárními prostředky.
  • 00:14:46 Když jsem po očku pozoroval
    paní Mornštajnovou na premiéře,
  • 00:14:50 tak jsem věděl, že je spokojená,
    že nelitovala toho,
  • 00:14:53 že nám tu důvěru dala.
  • 00:14:55 -Musíte se přece vzpamatovat.
    -Sebrat se!
  • 00:14:57 -Přestat se litovat!
    -Žít dál!
  • 00:15:01 -Lenka Vlasáková
    má trošku smůlu,
  • 00:15:03 protože Hanu hraje Eva Novotná
    v Národním divadle Brno.
  • 00:15:08 Vy jste to viděla třikrát
    a moc se vám to líbilo.
  • 00:15:11 -Líbilo se mi to moc,
  • 00:15:13 jak říkal pan režisér
    Martin Glaser,
  • 00:15:15 tak já jsem ani nepoznala,
    co tam chybí.
  • 00:15:17 Já jsem se do toho
    tak jako položila.
  • 00:15:19 Zjistila jsem,
  • 00:15:21 že jsem to mohla napsat
    ještě stručněji,
  • 00:15:23 že ty motivy,
    co on tvrdil, že vynechal,
  • 00:15:26 tak já jsem v tu chvíli
    si to ani neuvědomila,
  • 00:15:28 nijak mi tam nechyběly.
  • 00:15:30 -Vám nevadí takhle pustit
    z ruky svoje dílo?
  • 00:15:33 -Ne, nevadí mi to.
  • 00:15:35 Už se na to dívám tak zpovzdálí
    a dávám důvěru těm lidem,
  • 00:15:38 kteří se toho chopili.
  • 00:15:40 Už je to interpretace,
    už je mi naprosto jasné,
  • 00:15:43 že ta kniha musí vypadat jinak
    než divadelní představení
  • 00:15:46 nebo třeba film.
  • 00:15:48 -Ale já jsem si poslechl,
    a slyšeli jsme z toho kousek,
  • 00:15:51 z Hany, s Terezou Dočkalovou
    a Lenkou Vlasákovou, a tedy...
  • 00:15:55 To je opravdu silná audiokniha!
  • 00:15:57 Mám někdy takový pocit,
    že si říkám,
  • 00:15:59 jestli to není ještě povýšení
    té knihy na další úroveň.
  • 00:16:03 Jak jste to vnímala vy?
  • 00:16:05 -Já mám zkušenost
    tedy s knihou Tiché roky.
  • 00:16:08 Každou knihu, když ji dokončíte,
    tak já ji musím číst dokola,
  • 00:16:12 dělají se korektury,
    už potom mám pocit, že tu knihu,
  • 00:16:17 že už nevím, co je lepší,
    jestli mám něco vynechat,
  • 00:16:22 nebo už prostě to nechci
    ani vidět ani slyšet
  • 00:16:24 a už se těším,
    až ta kniha vyjde,
  • 00:16:26 až získám trošku ten odstup
    a začnu tu knihu mít zase ráda.
  • 00:16:30 Obrátili se na mě
    z nakladatelství OneHotBook,
  • 00:16:33 jestli bych si neposlechla
    Tiché roky jako audioknihu
  • 00:16:36 a nenapsala k tomu,
    jak se mi to líbí.
  • 00:16:38 Já jsem, nechci říct,
    že jsem se kroutila,
  • 00:16:41 ale nebyla jsem nadšena,
    říkala jsem si,
  • 00:16:44 kousek si tedy poslechnu.
  • 00:16:46 Ale už jsem měla pocit,
    že to nechci slyšet.
  • 00:16:49 Začala jsem poslouchat
    a najednou jsem zjistila,
  • 00:16:51 že je to můj text.
  • 00:16:53 Já jsem samozřejmě věděla,
    jak to bude dál.
  • 00:16:56 Ale ti herci svým projevem,
    ta interpretace to povýší,
  • 00:16:59 posune to někam úplně jinam.
  • 00:17:01 Já jsem najednou to byla schopna
    vnímat ne jako svůj text.
  • 00:17:05 Najednou mě to začalo
    strašně zajímat,
  • 00:17:07 takže já jsem si poslechla
    tu audioknihu
  • 00:17:10 během asi dvou,
    tří odpoledne úplně celou.
  • 00:17:13 Byla jsem velice spokojená.
    Tak to mám u všech těch audioknih.
  • 00:17:17 -Náhody a osud jsou věci,
  • 00:17:19 které provází vaše hrdinky
    a hrdiny všemi knihami.
  • 00:17:24 Je to určitá míra fatalismu?
  • 00:17:27 -Já mám takový životní pocit,
    že my vlastně každý den,
  • 00:17:31 každou hodinu,
  • 00:17:34 v každém okamžiku
    svého života se rozhodujeme.
  • 00:17:39 Každé to rozhodnutí,
    ať je to sebemenší,
  • 00:17:42 jestli se vydáme na ulici
    doleva nebo doprava,
  • 00:17:44 nebo jestli sedneme
    na tramvaj tu nebo jinou,
  • 00:17:47 tak můžete ten náš život úplně
    hodit na nějakou jinou kolej,
  • 00:17:51 že každé rozhodnutí,
    i to sebemenší,
  • 00:17:53 může mít nedozírné následky.
  • 00:17:56 A to já právě přenáším
    i do těch svých knih,
  • 00:17:59 že nikdy nevíte, co bude zítra.
  • 00:18:01 -My vám hlavně přejeme,
    aby Listopád měl úspěch,
  • 00:18:04 především u čtenářů.
  • 00:18:05 A abyste si užila
    všechna ta autorská čtení,
  • 00:18:08 když už to teď snad
    bude zase brzy možné.
  • 00:18:11 Alena Mornštajnová. Moc děkujeme.
  • 00:18:13 -Děkuji.
  • 00:18:20 -Vypadá to, že po kapele Zrní,
    která se už dobře etablovala,
  • 00:18:24 nám Kladno servíruje další objev.
  • 00:18:26 Tříčlenný spolek
    s pozoruhodným názvem
  • 00:18:29 Kolektivní Halucinace
    produkuje zajímavou melanž
  • 00:18:32 na pomezí akustické
    a kytarové hudby.
  • 00:18:35 Texty jsou v češtině
  • 00:18:37 a vyplatí se jim věnovat
    víc než jeden poslech.
  • 00:18:40 Ideální hmota
    pro naši splitting recenzi.
  • 00:18:48 -Tvoji sousedi myslí, že ví,
    kdo jsi,
  • 00:18:50 a večer usínaj u zpráv a počasí.
  • 00:18:53 Čekáš za dveřma,
    klepe současnost,
  • 00:18:55 matka šílená má vážně dost.
  • 00:19:02 -U této kapely je od počátku
    patrné jakési rozkročení
  • 00:19:07 mezi akustickou hudbou
    a alternativní scénou.
  • 00:19:10 -Na toto propojení měla určitě
    vliv produkce Tomáše Neuwertha,
  • 00:19:15 který svým působením dokázal
    ta zneklidňující sdělení
  • 00:19:20 z těch písniček nějak zesílit.
  • 00:19:22 A navíc k tomu přidal nějaký
    synťákový recept na husí kůži.
  • 00:19:34 -U malých kapel,
  • 00:19:36 které třeba nemají
    úplně stoprocentní jasno
  • 00:19:38 ve svém směřování,
  • 00:19:40 je vždy dobré se spojit
    s nějakým nezávislým pohledem.
  • 00:19:44 Pokud je to někdo natolik
    zkušený jako Tomáš Neuwerth,
  • 00:19:47 tak je to o to lépe.
  • 00:19:51 -Dneska jsou za vodou
    a dřív byly ve straně.
  • 00:19:56 Ten život na hraně, ten přestane.
  • 00:20:01 -Jakubu Mühlfeitovi ten projev
    věříte ve všech polohách.
  • 00:20:05 Je tak akorát civilní,
    bez zbytečného patosu,
  • 00:20:08 na druhou stranu když je
    potřeba gradovat a zavelet,
  • 00:20:11 tak je slyšet.
  • 00:20:13 -A hvězdám tváří v tvář...
  • 00:20:18 -Když člověk slyší Jakuba
    Mühlfeita deklamovat a zpívat,
  • 00:20:22 tak se jenom těžko může zbavit
    asociací na Tonyho Ducháčka,
  • 00:20:27 kapelu Garáž, nebo Tomáše Hampla
    a kapelu Prouza.
  • 00:20:31 Je to takový
    ten typický zpěv, nezpěv.
  • 00:20:36 -Není třeba práce,
    ze které země pocházíme my,
  • 00:20:40 ze které oni, nemá smysl ptát se,
    kdo na čí straně stojí.
  • 00:20:44 -I když samozřejmě
    je to určitá z nouze ctnost,
  • 00:20:46 tak to má něco do sebe.
  • 00:20:49 Ta kapela je tím rozhodně
    o něco zajímavější,
  • 00:20:52 než kdyby šlo třeba
    o technicky dobrý,
  • 00:20:55 ale naprosto tuctový zpěv.
  • 00:20:59 -Černý oči. Proč nespíte?
  • 00:21:04 Černý oči! Jděte spát!
  • 00:21:09 -Černé oči, pro mě se
    v těch čtyřech minutách odehraje
  • 00:21:13 nějaký temný sci-fi příběh,
    se skvělým soundtrackem.
  • 00:21:16 Nevím, jestli to tak má být,
    ale takhle to na mě působí.
  • 00:21:19 -Poslouchejte, co se stalo
    20. června před 123 lety,
  • 00:21:23 tak jak mi to vyprávěly tety,
  • 00:21:25 co stály ve frontě
    u čadový studně,
  • 00:21:27 nikdy prý nebylo na Kladně
    tak smutně.
  • 00:21:31 -Píseň Siréna je, myslím si,
  • 00:21:34 docela důležitá v repertoáru
    Kolektivní Halucinace,
  • 00:21:38 protože pojednává o Kladně,
    tedy o místě,
  • 00:21:41 odkud skupina pochází.
  • 00:21:44 Já mám docela rád,
  • 00:21:46 když interpreti se obecně
    nezříkají těch svých kořenů,
  • 00:21:49 nezříkají se toho, odkud jsou.
  • 00:21:52 Snaží se s tím nějakým způsobem
    vyrovnat.
  • 00:21:55 -My, co tu dneska jsme,
    jsme už bez viny.
  • 00:21:58 Už k nebi nedýmaj
    kladenský komíny.
  • 00:22:00 Já jsem bez viny,
    ty jsi bez viny,
  • 00:22:03 on je bez viny, my jsme bez viny,
  • 00:22:05 oni jsou bez viny,
    nečteme noviny.
  • 00:22:09 A taky proč?
  • 00:22:12 -Je to deska, kterou si pustíš,
  • 00:22:14 a ona tě nechce
    od toho poslechu pustit pryč.
  • 00:22:17 Některé skladby jsou takové,
  • 00:22:20 že naléhavě nejdou opravdu
    vypnout.
  • 00:22:22 -Kdybych měl já sám hodnotit,
  • 00:22:25 asi bych se pravděpodobně
    pohyboval někde okolo 70 procent.
  • 00:22:28 -Hodnocení? Přesně 87 ze 100.
  • 00:22:36 -Žijete-li v této zemi,
    pak snadno můžete nabýt dojmu,
  • 00:22:39 že se celá planeta nachází
    ve stadiu
  • 00:22:41 těsně před apokalypsou.
  • 00:22:43 Ti šťastnější chodí do práce,
  • 00:22:45 ti méně šťastní ji nemají
    a vyhlíží pomoc.
  • 00:22:48 A každou minutu celosvětově
    vyhodíme 3 miliony roušek.
  • 00:22:52 Děti nechodí do školy,
  • 00:22:54 sport se provozuje
    jen kvůli marketingu,
  • 00:22:56 a kultura, ta je zavřená komplet.
  • 00:22:59 Když se ovšem porozhlédnete
    trochu detailněji, zjistíte,
  • 00:23:02 že kormidlovat stát se dá
    i jinak.
  • 00:23:04 A že je to pak znát
    i v kulturní branži.
  • 00:26:17 -Tomáš Přenosil z divadla
    Studia DVA. Dobrý večer.
  • 00:26:19 -Dobrý večer.
  • 00:26:21 -Viděli jsme, že v Paříži
    se protestuje, v Argentině,
  • 00:26:24 Austrálii, ve Velké Británii,
    všude se buď už otevřelo,
  • 00:26:28 nebo minimálně mají nějaký plán.
  • 00:26:30 Jak je to u nás?
  • 00:26:32 -Já musím jenom reagovat
    na ten příspěvek,
  • 00:26:34 jsem trochu dojatý,
  • 00:26:36 připomíná mi to červen
    loňského roku,
  • 00:26:38 kdy jsme také po první vlně
    otevírali.
  • 00:26:40 Taky trošku závidím,
    že to jinde jde
  • 00:26:42 a tady u nás to není úplně jasné,
    kdy k tomuto přijdeme,
  • 00:26:46 kdy třeba můžeme odehrát
    testovací představení
  • 00:26:49 nebo kdy se ta opatření rozvolní.
  • 00:26:51 Ten jasný plán je pro nás
    strašně důležitá věc.
  • 00:26:54 Abychom mohli začít hrát,
    abychom mohli plánovat.
  • 00:26:58 -Takže ten plán zatím není?
  • 00:27:00 -Když se zeptáte takto natvrdo,
    tak ano,
  • 00:27:02 v tuto chvíli ten plán není.
  • 00:27:04 My jsme se potkali
    s paní hlavní hygieničkou,
  • 00:27:07 s paní Svrčinovou,
    žádali jsme o to,
  • 00:27:09 že potřebujeme ten plán,
    my jsme to žádali už v únoru,
  • 00:27:12 my jsme to žádali vlastně
    i v září,
  • 00:27:14 že taková informace je třeba,
    chápu, že jsou jiné priority.
  • 00:27:17 Ale ten plán v tuto chvíli není,
    příslib je takový,
  • 00:27:20 že snad čtrnáct dní
    po Velikonocích bude jasněji,
  • 00:27:23 co dál.
  • 00:27:25 -Jaká je komunikace státu
    s kulturními organizacemi?
  • 00:27:28 -Je to tak,
    že rok jsou divadla zavřená.
  • 00:27:30 To je fakt.
  • 00:27:32 Rok v podstatě od začátku
    chceme nějaký dialog.
  • 00:27:34 Daří se navázat třeba jednotlivě
    s některými úředníky,
  • 00:27:37 kteří se ovšem vymění.
  • 00:27:39 Já už jsem těch epidemiologů
    zažil tolik,
  • 00:27:42 že vy se s někým na něčem
    dohodnete, připravíte,
  • 00:27:44 ten odejde a přijde někdo nový.
  • 00:27:47 Bohužel teď to vypadá,
    že plán není na nic,
  • 00:27:49 natož na divadla,
    která jsou až na posledním místě.
  • 00:27:52 -Za ten rok jste si určitě
    vyzkoušeli spoustu formátů toho,
  • 00:27:55 jak pracovat i tehdy,
    když je divadlo zavřené.
  • 00:27:58 Co vás nejvíce naplňovalo?
  • 00:27:59 -Je pravda, že my jsme hned
    12. března,
  • 00:28:02 10. se zavřela divadla,
  • 00:28:03 tak 12. března loňského roku
    jsme začali online vysílat,
  • 00:28:07 takovou talk show Jsme s vámi.
  • 00:28:09 Máme asi 54 dílů za sebou.
    5,5 milionu zhlédnutí.
  • 00:28:11 Přidali jsme k tomu
    loutkové večerníčky Boba Klepla
  • 00:28:14 a jeho rodinného divadla,
    teď jsme rozjeli podcasty.
  • 00:28:17 To všechno jsou skvělé věci,
  • 00:28:19 díky kterým zůstáváme
    s diváky v kontaktu.
  • 00:28:21 Máme formu takzvané
    dobrovolné vstupenky,
  • 00:28:24 která pokryje náklady
    na vznik toho streamu,
  • 00:28:26 herci vystupují zadarmo,
  • 00:28:28 ale že by to pokrylo
    náklady divadla, které,
  • 00:28:30 přestože je zavřené,
    tak musíte platit nájem,
  • 00:28:33 energie a podobné věci,
  • 00:28:35 takže čerpáme nějaké dotace
    v rámci státní podpory.
  • 00:28:37 Ale rozhodně to už dlouho,
  • 00:28:39 nejenom naše,
    ale mnoho divadel nevydrží.
  • 00:28:42 -Když se bavím s divadelníky,
    všichni říkají, že nezahálí,
  • 00:28:45 že zkouší a že jsou vesměs
    připraveni zahájit okamžitě.
  • 00:28:48 Platí to i pro vás?
  • 00:28:50 -My jsme připraveni
    začít hrát okamžitě,
  • 00:28:52 ať už pro testované diváky
    nebo ve zkušebním provozu,
  • 00:28:55 začít hrát hned znamená,
  • 00:28:57 že potřebujeme nějaký čas
    na rozjezd.
  • 00:28:59 V Německu v rámci
    toho testovacího provozu
  • 00:29:02 nasadili 9 představení,
  • 00:29:03 podařilo se jim dokonce
    jich několik odehrát.
  • 00:29:06 Vyprodáno měli za 4 minuty.
    Kéž by to samé se stalo i tady!
  • 00:29:09 -To se nepochybně stane.
    Tak brzy na viděnou!
  • 00:29:12 -Děkuji a nejpozději
    na letních scénách na shledanou.
  • 00:29:19 -Moje generace chodila do školek,
    které se podobaly jedna druhé.
  • 00:29:23 A bylo úplně jedno,
  • 00:29:25 jestli ta školka stála
    v Chebu nebo v Prešově.
  • 00:29:27 Šlo o typizované krabice
    s panelákovými okny,
  • 00:29:31 ze kterých jsme navíc ani
    neměli možnost vidět ven,
  • 00:29:33 jak byly vysoko.
  • 00:29:35 Tvrdé podlahy nebo ostré hrany
    se v nich neřešily vůbec.
  • 00:29:38 A proto je skvělé,
  • 00:29:40 že alespoň některé naše děti
    už chodí do budov,
  • 00:29:43 které jsou jim šité
    přímo na míru.
  • 00:29:54 -Myslím, že je to stavba,
    která vyvolává diskusi,
  • 00:29:59 protože dokonce mezi architekty
    se ne každému líbí.
  • 00:30:03 Pro stavaře to byl velký oříšek,
  • 00:30:05 protože všichni dnes
    umí udělat pravý úhel.
  • 00:30:09 Ale nikdo neumí udělat kruh.
  • 00:30:12 -Stavba je principiálně
    řešena tak,
  • 00:30:15 že na té jakoby komunikační ose,
    která je taková ta dlouhá chodba,
  • 00:30:20 tak jsou ty třídy jakoby
    navěšené, přišlo nám dobré,
  • 00:30:25 že mezi těmi jednotlivými prsty
    vznikají
  • 00:30:28 takové polosoukromé prostory.
  • 00:30:31 Když budou chtít, tak se
    nemusí ty děti navzájem rušit.
  • 00:30:35 A propojuje je vlastně
    ta kolodráha,
  • 00:30:37 která vede přes celou zahradu.
  • 00:30:42 -Bez velkých rozměrů
    máme tu fasády,
  • 00:30:45 školka do třech směrů,
    nejdřív do zahrady.
  • 00:30:50 -Nám třeba připadalo zajímavé
    to,
  • 00:30:53 že v jiné školce
    máte klasický parapet.
  • 00:30:58 Když si uvědomíte,
    jak je to dítě malé,
  • 00:31:00 tak ono moc toho přes to okno
    nevidí.
  • 00:31:04 Tady tím, že ta okna jsou
    spouštěná hodně nízko dolů,
  • 00:31:07 tak to dítě má to okno někde
    u pasu
  • 00:31:10 a opravdu krásně vidí ven.
  • 00:31:13 -Je to jedna místnost,
    to nám přišlo lepší,
  • 00:31:16 s tím, že ta přední část
    slouží jako ložnice,
  • 00:31:19 může sloužit,
    jsou tady navržené rolety,
  • 00:31:22 které se stáhnou.
  • 00:31:25 Ta kulatá okna mají screeny,
    v čele jsou žaluzie.
  • 00:31:29 Takže to celé
    je možné jakoby zatemnit.
  • 00:31:32 V této části jsou umístěné
    stolky.
  • 00:31:34 Tady je možné se prostě najíst
    a zároveň tady děti můžou spát.
  • 00:31:39 -S barevnými lesky,
    na kterých to jede,
  • 00:31:42 kontrastují desky,
    světle, tmavě šedé.
  • 00:31:47 -Náklady samozřejmě hrají roli.
  • 00:31:49 Ale my k tomu v Dolních
    Břežanech máme takový přístup,
  • 00:31:53 že veřejný sektor by měl být ten,
  • 00:31:56 který může trochu pustit chlup
    na to,
  • 00:31:59 aby vznikla dobrá architektura,
  • 00:32:01 protože historicky
    to tak vždycky bylo.
  • 00:32:05 -Ta školka je čtvrtá nebo pátá,
    kterou jsme dělali.
  • 00:32:08 Vždycky tam byl problém
    s nábytkem.
  • 00:32:11 Takže jsme to tady vyřešili tak,
    že jsme se snažili,
  • 00:32:14 v každé té herně
    je jedna stěna
  • 00:32:17 udělaná jakoby dvojitá.
  • 00:32:19 Proto jsou tady taky
    takhle hluboká okna,
  • 00:32:21 do kterých se dá sednout
    jak zevnitř, tak zvenku.
  • 00:32:24 A zároveň je tady relativně
    velké množství úložných prostor.
  • 00:32:29 Ty úložné prostory
    nejsou jenom zevnitř,
  • 00:32:33 ale právě jsou vymyšlené
    v rámci fasády tak,
  • 00:32:36 že někde v prostoru
    té dvojité stěny
  • 00:32:39 je jakoby ten prostor
    přidaný venkovní části,
  • 00:32:43 takže zvenku se obdobným
    způsobem jako tady zevnitř,
  • 00:32:47 se dají otevřít, jsou tam skříně,
    ne nějaká odrážedla, hračky,
  • 00:32:51 se kterými ty děti
    si hrají venku,
  • 00:32:53 popřípadě nějakou
    zahradní techniku.
  • 00:32:55 -Kdybych měla tuto stavbu
    shrnout,
  • 00:32:57 tak myslím,
    že její velkou devizou je to,
  • 00:32:59 že právě je umístěná blízko lesa,
    v přírodě, má i zahradu,
  • 00:33:03 kam mohou děti vyběhnout,
    také mě baví motiv skříní,
  • 00:33:06 které jsou zakomponované
    do stěny s okny,
  • 00:33:09 zároveň ten kruh se objevuje
    v různých aspektech a místech,
  • 00:33:14 nejen na zahradě,
    v rámci těchto herních ploch,
  • 00:33:17 ale i uvnitř je tam kruhový
    koberec nebo kruhové stolky.
  • 00:33:22 To, co vidím jako problém,
    tak je to,
  • 00:33:24 že není přirozeně odvětrávaná,
  • 00:33:26 mohla by být ještě o trochu
    víc zapojená do krajiny.
  • 00:33:38 -Oko dokumentaristy bývá
    většinou pevně svázáno
  • 00:33:41 s realitou.
  • 00:33:43 Je to však rok, co každodenní
    realitu výrazně postihla ta věc.
  • 00:33:46 A nás v ArtZóně tentokrát
    zajímá,
  • 00:33:49 jak dokumentaristé
    nastalou situaci reflektují,
  • 00:33:52 ale také do jaké míry
    dopady pandemie ovlivnily chod
  • 00:33:55 dokumentárního světa.
  • 00:34:01 -Ten děda, to byl
    ten první případ, který umřel.
  • 00:34:04 -Děkuju! Na shledanou.
    -Mějte se, nashle!
  • 00:34:07 -První měsíce toho lockdownu,
    toho prvního, před rokem,
  • 00:34:11 vlastně vypadaly,
  • 00:34:13 že vzniká obrovské prázdno
    v tom zaplněném prostoru
  • 00:34:16 tím naším kmitáním.
  • 00:34:20 Točili jsme to prázdno,
    co z něj může vyrůst.
  • 00:34:27 Vybereme si situace,
    jsme v nich a čekáme.
  • 00:34:32 Hodně tomu dáváme času.
  • 00:34:34 My se snažíme s Víťou
    tím filmem
  • 00:34:38 zaznamenat svět
    před jeho proměnou,
  • 00:34:42 s tím, že bychom hrozně
    rádi aspoň letmo zaznamenali,
  • 00:34:46 co to bude, to nové.
  • 00:34:49 I když je to
    hrozně ambiciózní myslet si,
  • 00:34:51 že přijde něco nového,
    třeba si toho ani nevšimneme,
  • 00:34:54 protože to bude postupné.
  • 00:34:56 -Potřebujeme solidaritu.
  • 00:34:58 Vědět,
    že jsme na jedné lodi všichni.
  • 00:35:00 -Mluví se o nějaké změně
    paradigmatu.
  • 00:35:03 Já si myslím,
    že to dělá ten covid.
  • 00:35:05 Tak jak lidi čekají
    na nějaký zlom,
  • 00:35:07 který přinese změnu v té
    naší kultuře euroamerické,
  • 00:35:11 na nějakou třeba
    i třetí světovou válku,
  • 00:35:14 tak já si myslím, že to je ono.
  • 00:35:19 -Taky byste byla hezčí
    bez tý roušky!
  • 00:35:21 Lidi jsou v nemocnici
    s pneumonií,
  • 00:35:24 paní, pneumonie je z roušek.
  • 00:35:26 -Točím film FAMU
    o protestních hnutích,
  • 00:35:30 která se vzedmula
    v době koronaviru.
  • 00:35:34 Jsem zaměřený hlavně na lidi,
  • 00:35:36 kteří na tyto demonstrace
    a happeningy chodí.
  • 00:35:40 Jestli je s nimi možné vést
    nějaký dialog.
  • 00:35:43 Ta koronakrize, myslím si,
  • 00:35:45 že česká společnost vystupuje
    v takové zvláštní obnaženosti,
  • 00:35:50 kdy na povrch vyplouvají
    dlouho opomíjené problémy,
  • 00:35:56 možná nefunkčnosti
    sociálního státu,
  • 00:35:59 možná nějaké celkové frustrace,
  • 00:36:02 třeba i z celého
    toho polistopadového vývoje.
  • 00:36:05 -Klíče! Všichni! Vyndejte je!
  • 00:36:07 -Můžu se vás zeptat,
    proč si myslíte,
  • 00:36:09 že máme největší počet zemřelých
    na milion obyvatel na světě?
  • 00:36:13 -Protože jsou zfalšovaná čísla,
    to je jasné.
  • 00:36:16 -Já jsem se rozhodl to natočit
    s využitím metody filmové ankety,
  • 00:36:21 protože mi přijde,
  • 00:36:23 že to je takový pozapomenutý
    žánr v dokumentární tvorbě.
  • 00:36:29 Moje pozice v tom filmu
    je taková oscilující.
  • 00:36:32 Já jsem zatím zkusil
    všechno možné.
  • 00:36:35 Ptal jsem se úplně nestranně,
  • 00:36:37 ptal jsem se zaujatě,
    ptal jsem se i třeba vyloženě,
  • 00:36:40 že jsem protiargumentoval
    známými fakty,
  • 00:36:44 takže já zatím možná hledám,
    možná to bude mišmaš všeho.
  • 00:36:48 Ten film bude o tom hledat
    pozici,
  • 00:36:50 jak si s lidmi rozumět.
  • 00:36:54 -Dokumentarista Lukáš Kokeš,
    dobrý večer.
  • 00:36:56 -Dobrý večer.
  • 00:36:58 -A programový ředitel Institutu
    dokumentárního filmu Zdeněk Blaha.
  • 00:37:02 Dobrý večer.
    -Dobrý večer.
  • 00:37:04 -Nastává opravdu nějaká změna
    pro dokumentaristy,
  • 00:37:07 jak o tom mluvila
    Marika Pecháčková?
  • 00:37:09 -Já myslím, že určitě
    nastává několik změn zároveň.
  • 00:37:12 Dokumentární film vždycky reaguje
    na současnou situaci
  • 00:37:15 a sami vidíme,
    všude, když chodíme po ulicích,
  • 00:37:18 že současná situace se proměnila,
    je jiná.
  • 00:37:20 Vidíme lidi v rouškách,
    zaznamenali to kolegové už loni,
  • 00:37:23 že se skvěle střihají
    odpovědi respondentů,
  • 00:37:26 protože není vidět
    ten synchronní obraz.
  • 00:37:29 Můžete nastřihat cokoliv
    pod rouškou.
  • 00:37:31 -Zdeňku, na East Doc Platform,
    které teď proběhlo,
  • 00:37:35 tak tam byly připravované
    projekty dokumentární,
  • 00:37:38 které ale nevypadaly,
  • 00:37:40 že by aktuálně reagovaly
    na covidovou situaci?
  • 00:37:42 -Dál běží klasické natáčení,
    běží vývoj, myslím,
  • 00:37:45 že zrovna pro vývoj,
    pro rozvíjení těch myšlenek
  • 00:37:48 je toto relativně dobrá doba
    pro dokumentaristy,
  • 00:37:50 protože je prostor a čas
    se tomu věnovat do jisté míry.
  • 00:37:54 Zrovna East Doc Platform,
    kterou jste tady zmiňoval,
  • 00:37:56 tak tam jsme měli
    přes 45 projektů
  • 00:37:59 z celé střední a východní Evropy,
    které byly ve vývoji, v produkci,
  • 00:38:03 takže je tam spousta témat,
    která se nedotýkají pandemie,
  • 00:38:06 ale obecně všeho možného.
  • 00:38:08 V tomto rozhodně se nic
    nezměnilo, chtěl bych říci.
  • 00:38:12 Ale co se týká témat,
    tak tam to běží dál.
  • 00:38:15 Zkrátka život se nezastaví.
  • 00:38:17 -Myslím, že budou mít
    výhodu dokumentaristé,
  • 00:38:20 kteří třeba zaznamenali
    ten svět před a po,
  • 00:38:22 že tam bude vidět nějaká proměna.
  • 00:38:24 Z nějakého globálního úhlu
    pohledu si myslím,
  • 00:38:27 že existuje určitý problém,
  • 00:38:29 setkali jsme se s ním právě
    i na East Doc Platform,
  • 00:38:32 že vám někteří představitelé
    festivalu říkají:
  • 00:38:35 Udělejte to,
    co nejméně o covidu můžete.
  • 00:38:37 Protože těch filmů
    bude opravdu hodně.
  • 00:38:39 -Teď jsme viděli tu ukázku
    z toho filmu
  • 00:38:42 od Víta Klusáka
    a Mariky Pecháčkové.
  • 00:38:44 To by mohl být přesně
    jeden z těch filmů,
  • 00:38:47 který už se na to dívá
    z té širší perspektivy,
  • 00:38:49 protože tady vzniká mnohem víc
    filmů na téma covidu a pandemie,
  • 00:38:53 které si kladou za cíl
    ten časosběr,
  • 00:38:55 podívat se na to,
    jak nás ovlivnila první vlna,
  • 00:38:58 jak se změnily nálady
    ve společnosti v té druhé vlně,
  • 00:39:00 což trošku naznačila
    druhá otázka od Josefa Švejdy,
  • 00:39:03 že bude zajímavější
    to vidět potom v tom kontextu.
  • 00:39:07 -Co se vlastně teď děje
    ve světě dokumentárního filmu?
  • 00:39:10 Nejenom u nás, ale obecně.
  • 00:39:12 -Už rok zhruba,
    aspoň z mé vlastní perspektivy,
  • 00:39:14 já čekám, kdy to skončí,
    odkládám jednotlivé natáčecí dny,
  • 00:39:19 odkládáme je třeba už půl roku.
  • 00:39:21 -Takže stejně
    jako u hraného filmu?
  • 00:39:24 -Přesně tak, zároveň si myslím,
  • 00:39:26 že dokumentární filmy
    vznikají dlouho,
  • 00:39:28 dva, tři, čtyři roky,
    takže mají určitou výhodu,
  • 00:39:31 že můžou nějakou dobu čekat
    na nějakou proměnu.
  • 00:39:35 Nicméně nikdo z nás neví,
    kdy to přestane,
  • 00:39:37 jestli to tady s námi
    bude ještě dva, tři roky další,
  • 00:39:41 tak i dokumentaristi
    se nevyhnou skutečnosti,
  • 00:39:44 kterou zastiňuje stín covidu.
  • 00:39:47 -Právě pandemie zasáhla
    nejenom tvorbu,
  • 00:39:50 ale i filmové festivaly.
  • 00:39:57 -Pro 37. ročník Famufestu
    jsme si vybrali
  • 00:40:01 tyto unikátní prostory
    Paláce U Stýblů,
  • 00:40:03 a to z toho důvodu,
  • 00:40:05 že se nachází v bezprostřední
    blízkosti kina Světozor,
  • 00:40:09 kde jsme měli a máme v plánu
    stále pořádat filmové projekce.
  • 00:40:16 Já bych možná chtěla představit
    Famufest trošku víc zeširoka.
  • 00:40:20 Jednou ze specifikací,
    kterou tento festival má,
  • 00:40:23 je, že jej organizují
    studenti FAMU.
  • 00:40:25 Každým rokem je to
    úplně jiná skupina studentů.
  • 00:40:28 Každá ta skupina studentů si
    vybírá své téma, své prostory.
  • 00:40:31 Naším letošním tématem
    je spektrum.
  • 00:40:34 Tím se snažíme poukázat
    na jedinečnost a různorodost
  • 00:40:38 studentské tvorby.
  • 00:40:48 -Festival je o scházení se,
  • 00:40:50 což v současné situaci
    není možné,
  • 00:40:52 i samotná ta organizace
    probíhá online,
  • 00:40:54 plánujeme tři verze,
    hybridní, online a fyzickou.
  • 00:40:57 Ale tak jako tak
    jsme se rozhodli,
  • 00:40:59 že určitě velkou část programu
    budeme nabízet i online.
  • 00:41:02 Vzhledem k tomu,
  • 00:41:03 že FAMU má dobré vztahy
    se zahraničními školami,
  • 00:41:06 tak jsme se rozhodli,
    že jim ten obsah nabídneme,
  • 00:41:09 což vnímáme
    jako velké pozitivum.
  • 00:41:10 Zároveň negativum této doby je,
  • 00:41:12 že trávíme hrozně moc času
    u počítačů
  • 00:41:14 a jsme zahlceni
    velkým množstvím obsahu.
  • 00:41:17 Takže jsme se rozhodli,
    že ten náš obsah i zredukujeme.
  • 00:41:20 Bude ho sice méně,
    ale bude kvalitní.
  • 00:41:29 -Letošní téma vychází ze situace,
    ve které se všichni nacházíme.
  • 00:41:33 Nějakým způsobem rozšiřujeme
    to téma adaptace
  • 00:41:36 o to téma vizualizace dat
  • 00:41:39 a problematiky vizualizace dat
    ve veřejném prostoru.
  • 00:41:43 A z toho nějakého našeho
    dvojího bytí
  • 00:41:46 v tom fyzickém světě
    a v tom online světě
  • 00:41:49 během posledního roku
    jsme se poučili
  • 00:41:52 a zároveň jsme nechtěli dělat
    z té pandemie
  • 00:41:55 a koronavirové krize
    nějaké dominantní téma festivalu.
  • 00:41:59 Věříme, že tím, že je přesycen
    do nějaké míry mediální prostor,
  • 00:42:04 tak je třeba se spíše věnovat
    i jiným tématům,
  • 00:42:07 nebo tématům s tím souvisejícím.
  • 00:42:16 Musíme přemýšlet o tom,
    co je to festival,
  • 00:42:19 co z té atmosféry
  • 00:42:21 a z toho unikátního prostředí
    jde do toho onlinu přenést.
  • 00:42:25 Musíme trávit mnohem delší čas
    třeba na přípravě rozhovorů,
  • 00:42:30 při nějaké kompenzaci
    toho doprovodného programu,
  • 00:42:33 jako jsou třeba
    nějaké vernisáže.
  • 00:42:42 Náš festival se na ty podmínky
    online adaptoval po svém,
  • 00:42:47 spustili jsme svoji
    vlastní online platformu.
  • 00:42:50 Stačí se pouze zaregistrovat
    pod svým emailem
  • 00:42:53 a potom můžou v průběhu
    toho festivalu,
  • 00:42:56 ale i během celého roku
    sledovat populární vědecké filmy,
  • 00:43:00 dokumenty, rozhovory s experty
    a expertkami po celý rok zdarma.
  • 00:43:08 -Všechny filmové festivaly
    v uplynulém roce šly online.
  • 00:43:12 Ale jak se s tím vyrovnaly
    dokumentární festivaly?
  • 00:43:15 Nebo samotní dokumentaristé?
  • 00:43:17 -Samozřejmě je to velký zásah,
  • 00:43:19 chybí strašně ten kontakt
    s diváky,
  • 00:43:21 zasahuje hlavně tvůrce,
    protože chybí ta zpětná vazba,
  • 00:43:24 možná se tam nepřipojí tolik
    lidí na tu následnou debatu,
  • 00:43:28 co by zůstalo v tom kině
    po tom filmu, už jenom proto,
  • 00:43:31 že doma v bytě vás rozptyluje
    spousta věcí,
  • 00:43:33 neuděláte si tolik času
    na ten festival,
  • 00:43:35 jako kdybyste někam jeli
  • 00:43:37 a tam strávíte ten čas
    jenom v tom kině.
  • 00:43:39 -Pro mě to není nic výjimečného,
  • 00:43:42 všechny dokumentární festivaly
    už dlouhou dobu
  • 00:43:44 mají svoje online videotéky.
  • 00:43:46 Já, protože mám rád dívání se
    na filmy,
  • 00:43:49 tak jsem ty online videotéky
    využíval už pět let, dejme tomu.
  • 00:43:53 -Pro dokumentaristy
  • 00:43:55 je ale velmi důležitou součástí
    festivalu ten samotný fakt,
  • 00:43:58 že to je určitá
    festivalová distribuce.
  • 00:44:00 Je to také výdělek pro ten film
  • 00:44:02 a pro producenty
    dokumentárních filmů.
  • 00:44:04 -V té dosavadní praxi
    bylo normální,
  • 00:44:07 že festivaly platily
    takzvané screening fees,
  • 00:44:09 ty byly nezávislé
    na počtu diváků,
  • 00:44:11 kteří ten festival navštíví.
  • 00:44:14 -A to zůstalo u VOD také?
  • 00:44:15 -To screening fee festivalové,
    to byla nějaká částka,
  • 00:44:18 nedá se říct, že by to byl
    hlavní výdělek toho filmu.
  • 00:44:21 Pro dokumentární film
    ta hlavní část toho výdělku
  • 00:44:24 je pak prodej do televize
    případně.
  • 00:44:26 Spousta festivalů zavedla model,
    že když ten film je na VOD,
  • 00:44:29 tak si nějak dělí podíl
    potom s producenty toho filmu.
  • 00:44:32 To znamená, to vstupné,
    které vydělají na tom onlinu,
  • 00:44:35 tak část toho odchází
    tomu producentovi,
  • 00:44:37 takže nějaká část
    je tam vykompenzována,
  • 00:44:39 nějaké screening fee
    tam zůstávají.
  • 00:44:41 Samozřejmě je to případ
    od případu.
  • 00:44:44 -Distribuce dokumentárních filmů
    je výdělečná velmi zřídka,
  • 00:44:47 podaří se jenom několika titulům,
  • 00:44:49 které jsou velké, výjimečné,
    univerzální.
  • 00:44:51 Ale valná většina dokumentární
    produkce není jakoby zisková.
  • 00:44:55 -U hraných filmů se často
    čeká s premiérou na to,
  • 00:44:57 až se zase otevřou kina,
    platí to i pro dokumenty?
  • 00:45:00 -Ty větší produkce,
    které mají velký potenciál,
  • 00:45:03 bavíme se o Sundance Cannes,
    vyloženě velký festival,
  • 00:45:06 tak tam samozřejmě čekání je.
  • 00:45:08 Nemůžeme od toho dokumentu
    ale čekat takový odsun,
  • 00:45:10 jako je u nové bondovky.
  • 00:45:12 Pro většinu těch producentů
    je ten online taky varianta,
  • 00:45:15 protože pořád ten festival
    je prestiž,
  • 00:45:17 jak to k lidem dostat.
  • 00:45:19 -V tuto chvíli z minulého roku
    existuje určitý přetlak
  • 00:45:22 i dokumentárních filmů,
    které čekaly loni,
  • 00:45:25 až se to celé rozeběhne,
    ono se to nerozeběhlo,
  • 00:45:27 ale dovedu si představit,
  • 00:45:29 že letos už je nasadí
    na ty festivaly.
  • 00:45:31 Znamená to, že vlastně
    spousta těch filmů
  • 00:45:34 se už teď v tuto chvíli
    nedostane na ty online edice,
  • 00:45:37 přestože by se třeba do těch
    fyzických výběrů mohly dostat.
  • 00:45:40 -Čeští, ale vlastně
    nejenom čeští diváci
  • 00:45:43 z toho online prostředí
    si spojují dokumentární filmy
  • 00:45:45 především s portálem Dafilms.cz,
    který letos slaví 15 let.
  • 00:45:57 -Dafilms.cz je jeden
    z prvních vývojových portálů,
  • 00:46:01 které v Evropě vůbec vznikly.
  • 00:46:03 Vznikal v době,
    kdy se zakládal YouTube například,
  • 00:46:06 když Netflix přecházel do online
    prostředí z prodeje DVD.
  • 00:46:10 Takže v tento čas,
  • 00:46:12 na půdě jihlavského festivalu
    vznikl nápad,
  • 00:46:14 že se začnou distribuovat
    dokumentární filmy online.
  • 00:46:17 Od té doby se Dafilms stal
    součástí takové sítě
  • 00:46:21 nejvýznamnějších evropských
    dokumentárních festivalů,
  • 00:46:24 takže jsme se stali
    i takovou globálně známou značkou
  • 00:46:28 pro dokumentární film.
  • 00:46:31 Od té doby jsme přidali,
    máme k dispozici 2500 filmů,
  • 00:46:36 držíme si primárně identitu
    dokumentární,
  • 00:46:40 ale zároveň nabízíme
    divákům i nějakou různorodost.
  • 00:46:58 My jsme během těch 15 let
    se snažili budovat
  • 00:47:02 jméno zaprvé
    dokumentárnímu žánru.
  • 00:47:06 Náš základní cíl byl
    propagovat dokumentární žánr.
  • 00:47:09 Aby se vůbec dokumentární film
    dostal k divákům.
  • 00:47:11 Třeba ten, který nemá
    prostor ve vysílání televize,
  • 00:47:15 dát prostor festivalovým filmům,
  • 00:47:17 aby se diváci k nim
    vůbec dostali.
  • 00:47:25 Ta pandemie samozřejmě byla spíše
    nepříjemná a smutná pro všechny,
  • 00:47:30 ale pro online distribuci
    to bylo období velmi vzrušující.
  • 00:47:34 Měli jsme obrovský zájem
    od diváků,
  • 00:47:37 trojnásobně se nám
    navýšily počty předplatitelů,
  • 00:47:40 pětinásobně se navýšila
    sledovanost filmů.
  • 00:47:43 Takže toto období s sebou
    přineslo to,
  • 00:47:46 že se filmy dostávaly
    na internet legálně mnohem dříve.
  • 00:47:50 Často taky ve svém období
    své premiéry.
  • 00:47:52 Naše zkušenost ukazuje,
  • 00:47:54 že online distribuce
    nekanibalizuje diváky,
  • 00:47:57 jenom nachází nové,
    v jiných regionech,
  • 00:48:00 kde třeba ten film
    není k dispozici.
  • 00:48:04 -To je věčná debata,
  • 00:48:06 jestli VOD platformy neškodí
    tomu klasickému kino uvedení.
  • 00:48:11 Jak to vnímáte vy?
  • 00:48:13 -Zase asi záleží na typu filmu,
    dovedu si představit,
  • 00:48:16 že je spousta filmů,
    kterým to samozřejmě neublíží,
  • 00:48:19 naopak jim to může prospět,
  • 00:48:21 protože nějaký
    propagační potenciál,
  • 00:48:23 který vznikne v době
    uvedení do kina,
  • 00:48:26 můžeme využít
    i pro uvedení v online.
  • 00:48:28 Rozšířit to povědomí,
    dostat to mezi víc diváků.
  • 00:48:31 -A nečekat 4, 5 měsíců
    po kino uvedení,
  • 00:48:33 aby se dělala nová kampaň?
  • 00:48:35 -Přesně tak,
    ale existují i velké filmy,
  • 00:48:37 kde to může být problém,
  • 00:48:39 tam nějaká časová následnost
    dává mnohem větší smysl.
  • 00:48:42 Ale v globálu bych řekl,
    že pro nás,
  • 00:48:45 tvůrce třeba těch
    méně exponovaných filmů,
  • 00:48:47 to může být přínosem.
  • 00:48:49 -Já si myslím, že právě
    pandemie v tomto může pomoct,
  • 00:48:52 v tom, že důležitost VOD
    portálů narostla mnohem víc,
  • 00:48:55 lidi si na to teď víc zvykli,
  • 00:48:57 to je i třeba vidět
    na změně uvažování u producentů,
  • 00:49:00 že mnohem spíš dají
    teď ten film na VOD,
  • 00:49:03 protože jsou k tomu dotlačeni,
  • 00:49:05 ale zároveň to může ukázat
    do budoucna cestu,
  • 00:49:07 že není třeba se čeho bát,
    VOD může odhalit diváky,
  • 00:49:10 kteří by normálně
    do toho kina nešli,
  • 00:49:12 protože kina ten dokument
    nenasadí,
  • 00:49:14 což je problém tady,
    protože je tam obava,
  • 00:49:17 že nepřijdou diváci.
  • 00:49:18 Dokumentární film
    obecně hledá uplatnění,
  • 00:49:21 kde se může divákům
    představit mimo festivaly.
  • 00:49:23 VOD je v tomto ideální cesta.
  • 00:49:25 -Ono to souvisí i s tím,
  • 00:49:27 co jsme řešili ohledně
    těch online edicí festivalů,
  • 00:49:30 tohle prostředí může najít
    a přilákat jiný typ diváků,
  • 00:49:33 který by třeba do toho kina
    nepřišel.
  • 00:49:35 Já to vidím sám na sobě,
  • 00:49:37 že spoustu filmů si radši
    pustím doma online,
  • 00:49:40 ty, na které jdu do kina,
    jsou trošku jiné
  • 00:49:42 a vybírám si je trochu jinak.
  • 00:49:44 -Jak vy vnímáte roli Dafilms.cz
    za těch 15 let?
  • 00:49:47 Z VOD platformy,
  • 00:49:49 která se věnovala
    dokumentárním filmům,
  • 00:49:52 se to rozšířilo
    i na filmy hrané.
  • 00:49:54 -Ta část hraných filmů,
    která na Dafilms je,
  • 00:49:57 což jsou většinou české filmy,
    česká produkce,
  • 00:49:59 tak můžou přitahovat diváky
    k dokumentům,
  • 00:50:01 které by je normálně neoslovily
    nebo diváci by ani nevěděli,
  • 00:50:05 že tento portál existuje,
    protože nehledají tento obsah.
  • 00:50:08 Takže v tomto je to záslužné.
  • 00:50:09 Jak vnímám tu roli Dafilms u nás?
    Velmi důležitě.
  • 00:50:12 Je nutné říct,
    není to jenom u nás,
  • 00:50:14 ten portál funguje globálně.
  • 00:50:16 To znamená, pomáhá
    i českým dokumentům
  • 00:50:18 dostat se k divákům v zahraničí.
  • 00:50:20 -Já to jenom vítám,
  • 00:50:22 sám jsem vždycky přemýšlel
    nad tím, nedostanu se,
  • 00:50:24 řeknu, třeba do Barcelony,
    nedostanu se na Sundance.
  • 00:50:27 Ocenil bych, kdybych na internetu
    našel jedno, dvě, tři místa,
  • 00:50:31 kde budu mít šanci
    tyto filmy vidět.
  • 00:50:33 Mám radost, že z Dafilms se
    stává jedno z takových center,
  • 00:50:36 kde mám na výběr
    mezi různými filmy
  • 00:50:38 třeba uvedenými loni
    na významných festivalech,
  • 00:50:41 konkrétně včera jsem si pustil
    Corpus Christi.
  • 00:50:44 -Zaplaťpánbůh za ten online,
    ale upřímně řečeno, ta kina,
  • 00:50:47 diváci, ten zážitek,
    už aby to zase bylo zpátky.
  • 00:50:51 Budeme se těšit i na vaše filmy
    nebo na organizaci vašich akcí.
  • 00:50:55 Lukáš Kokeš, Zdeněk Blaha.
    Děkujeme.
  • 00:50:58 -Děkuji za pozvání.
    Těším se na viděnou v kinech!
  • 00:51:01 -Díky za pozvání. Hezký večer.
  • 00:51:08 -To je pro dnešek všechno,
    příště bude naším hostem
  • 00:51:11 jeden z nejžádanějších
    dirigentů současnosti,
  • 00:51:13 rodák z Brna,
  • 00:51:15 který ovšem působí
    v německém Bambergu, Jakub Hrůša.
  • 00:51:18 Zhodnotíme také seriálový remake
    Děti ze stanice zoo
  • 00:51:22 a připomeneme si
    nedávno zesnulého básníka
  • 00:51:24 Lawrence Ferlinghettiho.
  • 00:51:26 Těšíme se na vás opět v úterý
    po osmé večer na ČT art.
  • 00:51:33 Skryté titulky: Petra Kinclová
    Česká televize, 2021

Související