iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
18. 11. 2016
20:05 na ČT1

1 2 3 4 5

14 hlasů
50103
zhlédnutí

13. komnata

Moderátor a tvůrce legendárních televizních soutěží překonal zhoubnou nemoc.

25 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

13. komnata Pavla Lukeše

  • 00:00:25 Tak, já když jsem se tady,
    Pavle,
  • 00:00:27 porozhlédla po vaší pracovně,
  • 00:00:28 tak jsem si nemohla
    nevšimnout
  • 00:00:30 klobouku z pořadu
    Šest ran do klobouku.
  • 00:00:34 Můžu se ho aspoň trošku
    dotknout?
  • 00:00:36 -Ale to víte, že jo.
  • 00:00:37 Takhle jsem ho vždycky
    nasazoval vítězům,
  • 00:00:40 poté, co se podepsali.
  • 00:00:42 -Tak to je krásný pocit.
  • 00:00:43 Ale máte tam spousty
    podpisů, opravdu.
  • 00:00:46 -Dokonce přímo nad vámi
    je Dáša Veškrnová.
  • 00:00:51 -Hm.
    -...Která s námi taky...
  • 00:00:53 To je totiž zájezdový klobouk.
  • 00:00:59 Dobrý večer, začíná soutěž,
    která má dvě mezihry.
  • 00:01:03 Tři herní kola
    pro čtyři smíšené dvojice
  • 00:01:05 a pět desítek diváků.
  • 00:01:07 Začíná Šest ran do klobouku.
  • 00:01:12 -Pavel Lukeš,
    mistr televizních soutěží.
  • 00:01:15 Autor pořadu
    Šest ran do klobouku
  • 00:01:17 nebo Dva z jednoho města.
  • 00:01:19 A taky otec dvou dětí
    a děda čtyř vnoučat.
  • 00:01:22 Svému nejmilejšímu koníčku,
    který je zároveň jeho prací,
  • 00:01:25 se věnuje desítky let.
  • 00:01:27 A nehodlá s tím přestat
    ani po sedmdesátce.
  • 00:01:29 Před dvěma lety,
    ale těžce onemocněl
  • 00:01:31 a návrat do života si musel
    vybojovat.
  • 00:01:34 Jenže Pavel Lukeš
    se jen tak nevzdává.
  • 00:01:37 -Já jsem se dostal
    k moderování v podstatě
  • 00:01:40 přes ochotnické divadlo,
  • 00:01:43 založil jsem si tenkrát
    soubor estrádní
  • 00:01:47 a z toho souboru
    si mě vybrali,
  • 00:01:50 abych psal soutěže
    pro nedělní odpolední čaje,
  • 00:01:55 kam chodili těch 15 až 18 let.
  • 00:01:59 A chodilo na ně
    kolem tisíce lidí.
  • 00:02:02 To bylo obrovské maso.
  • 00:02:05 A od příští sezóny jsem to
    začal konferovat já
  • 00:02:08 a strašně mě to bavilo.
  • 00:02:10 Dokonce se mi podařilo
    tam i zlikvidovat
  • 00:02:12 takové souboje různých part,
  • 00:02:15 které se tam různě
    pošťuchovaly,
  • 00:02:17 chodily si to vyřídit
    někam do zákulisí.
  • 00:02:21 Tak jsem je postavil
    proti sobě v soutěžích.
  • 00:02:25 A oni se prostě vyblbli
    v soutěžích a byl klid.
  • 00:02:33 -Nám je to jedno.
    -Tak tu trojku, viď?.
  • 00:02:36 -Otázka číslo 3, skřenec.
    Tak co říkáte?
  • 00:02:39 Struhadlo na zeleninu,
    nebo kra, anebo ryba.
  • 00:02:44 -Kra?
    -Ano.
  • 00:02:46 -Ledová?
    -No, kra.
  • 00:02:48 Struhadlo na zeleninu,
    kra a ryba.
  • 00:02:53 -Vypadá to, že to není kra
    a bude to kra.
  • 00:02:57 -To je hezká odpověď, ale...
  • 00:02:59 -Buď to bude ryba,
    anebo to struhadlo.
  • 00:03:00 -Tak jaká je odpověď?
  • 00:03:02 -To zase...
    Já bych řekla to struhadlo, jo?
  • 00:03:04 Jsi pro?
    Aby ses pak nezlobila.
  • 00:03:06 -Ale jestli to není ta ryba.
    Tak dobře.
  • 00:03:09 -Tak co?
  • 00:03:10 -Bude to kra,
    ale my říkáme struhadlo.
  • 00:03:12 -Je to kra.
    -Je to kra!
  • 00:03:15 -Tak tady vznikají všechny ty
    hádanky, soutěže, křížovky?
  • 00:03:19 -Ano.
  • 00:03:21 Akorát nevznikaly k pořadu
    Šest ran do klobouku,
  • 00:03:23 protože to ještě počítače
    nebyly.
  • 00:03:25 -A jak to tenkrát vznikalo?
  • 00:03:26 Protože dneska je to
    jednoduché,
  • 00:03:28 člověk se podívá na internet
    a najde úplně všechno.
  • 00:03:30 Jak to bylo tenkrát?
  • 00:03:32 -Jé, Zuzanko, teď jste mě
    ale překvapila.
  • 00:03:35 Moment.
  • 00:03:39 Hele, takhle to vznikalo.
  • 00:03:43 -No to je ale úžasné.
    -Takhle to vznikalo.
  • 00:03:46 Já jsem si to psal v ruce.
  • 00:03:48 -Co je to pustoryl?
  • 00:03:51 Dáte to hned anebo chcete tři
    varianty, tři možnosti?
  • 00:03:54 -Po té době toho proběhlo víc,
    tak bych byl radši.
  • 00:03:58 -Dám jen tři,
    ať to není tak složité.
  • 00:03:59 -Dobře.
  • 00:04:00 -Tak je to buď druh keře,
  • 00:04:02 nebo hmyzožravec
    podobný krtkovi,
  • 00:04:04 anebo by to mohl být hanlivý
    název pro hledače pokladů.
  • 00:04:09 -Ten pustoryl,
    to mi nepřipadá jako keř.
  • 00:04:13 Já bych řekl,
    že to bude špek, který...
  • 00:04:17 Oni se tam pokoušejí vždycky
    vymyslet,
  • 00:04:18 že to je ten hledač
    toho pokladu.
  • 00:04:20 -Že by na něj volali:
    "Ty jeden pustoryle.""
  • 00:04:23 -Pustoryle.
  • 00:04:24 -Tak ne, je to skutečně
    druh keře.
  • 00:04:27 Je to český, vonný
    nebo bílý jasmín.
  • 00:04:31 -No jo, tak to už je strašná
    doba.
  • 00:04:32 -A do dalších otázek
    už nepůjdeme, ne?
  • 00:04:34 -Radši ne.
  • 00:04:39 -Hezký dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:04:42 -Už potřetí se spolu
    setkáváme u pořadu
  • 00:04:43 Den plný her.
  • 00:04:45 Po Plzni, Babylonu
    u Domažlic,
  • 00:04:47 vás teď zveme na malou
    návštěvu přírodního divadla
  • 00:04:50 v Českém Krumlově.
  • 00:04:52 -Zkuste na malou chvíli
    zapomenout, že jste dospělí
  • 00:04:55 a vraťte se spolu s námi
    do dětských let,
  • 00:04:57 kdy jsme měli rádi pohádky.
  • 00:04:59 My teď v našich
    soutěžních hrách
  • 00:05:01 vám alespoň ty nejznámější
    připomeneme.
  • 00:05:04 -Nikdo nemůže být lepší
    na soutěže, než Pavel.
  • 00:05:07 On to uměl, on to našel.
  • 00:05:08 Pravda je, že našel všude
    různé věci.
  • 00:05:12 Když jsme dělali
    Šest ran do klobouku,
  • 00:05:14 víš, co to dalo za práci
  • 00:05:16 jen vymýšlet ty všechny
    slovní chytáky?
  • 00:05:19 Pavel je chodící...
    ...já nevím, co bych řekla...
  • 00:05:22 ...soutěžní maniak, nebo...
  • 00:05:25 Takhle, chodící encyklopedie
    televizních soutěží.
  • 00:05:30 -Tři, dva, jedna, start.
  • 00:05:33 Tak kdo to vyhraje?
    Kdo to vyhraje?
  • 00:05:35 A stop, ano děkuji, stop.
  • 00:05:38 Stop, stop, stop, děkujeme,
    děkujeme.
  • 00:05:40 Už jste nám přišli za vlaječku
    s názvem našeho pořadu,
  • 00:05:43 to znamená, že soutěžní hra
    byla velmi rychlá.
  • 00:05:46 -Období hvězdné slávy
    náhle skončilo
  • 00:05:49 a Pavel o svoji milovanou
    práci přišel.
  • 00:05:55 -To bylo ještě,
    myslím, v roce 88,
  • 00:05:59 tam za tím byla nějaká
    soudružka z UV.
  • 00:06:03 Ale on se nevzdal
  • 00:06:05 a jakmile to bylo možné,
    tak začal s tím kloboukem jezdit.
  • 00:06:08 To byla taková zájezdní
    vystoupení a táhl lidi dál.
  • 00:06:14 A potom se mu vlastně něco
    podobného stalo v 90. letech,
  • 00:06:18 kdy už v Praze ho nechtěli.
  • 00:06:21 Ale on si vymyslel
    Správný kľúč
  • 00:06:23 a byl na Slovensku
    strašně populární.
  • 00:06:26 Nevím, jestli si na to
    pamatujete,
  • 00:06:29 ale já, když jsem s ním přijel
    v 90. letech na Slovensko,
  • 00:06:31 tak tam bylo samé:
    "Pán Lukeš, pán Lukeš."
  • 00:06:34 -To byl život na houpačce,
    když jsem měl hodně práce,
  • 00:06:39 potom jsem neměl žádnou
    práci, dokonce žádné peníze,
  • 00:06:44 takže jsme v jistém období
    žili Lukešům na dluh.
  • 00:06:49 Půjčil jsem si, zaplatil jsem to
  • 00:06:52 a pak se něco našlo
    a zase jsem se dostal nahoru.
  • 00:06:57 Takže to bylo tak až na dno
  • 00:07:00 a potom jsem se musel zase
    vyškrábat nahoru.
  • 00:07:03 Na pracák jsem nikdy nešel
    z jednoho prostého důvodu,
  • 00:07:07 že jsem tam jednou přišel
    a slyšel jsem:
  • 00:07:10 "Hele, to je ten frajer
    z televize,
  • 00:07:13 ten musí být milionář
    a ještě si jde pro podporu."
  • 00:07:17 Tak jsem se otočil
    na kramflecích a vypadl jsem.
  • 00:07:21 Manželka mi vynadala.
  • 00:07:23 No, tak holt
    nebyly peníze, no.
  • 00:07:26 To se prostě musí vydržet
    nějakým jiným způsobem.
  • 00:07:30 -A co to pro bráchu
    znamenalo,
  • 00:07:31 když najednou přišel
    o televizní obrazovku,
  • 00:07:33 vyloženě o ten obraz,
    být viděn v televizi?
  • 00:07:36 -Tak to určitě nebylo
    jednoduché.
  • 00:07:38 Jako že by z toho dělal
    tragédii, to v žádném případě.
  • 00:07:42 -Takže ho to nepoložilo?
    -Rozhodně ne, to rozhodně ne.
  • 00:07:44 Bylo mu to vždycky líto,
    protože cítil,
  • 00:07:47 že je na vrcholu
    nějakých tvůrčích sil,
  • 00:07:51 a to by za něco stálo,
    to by dokázal.
  • 00:07:52 On prostě měl zkušenosti,
    měl nápady, a to všechno zamrzlo.
  • 00:07:59 Respektive si to nejprve psal
    do bloku, potom do počítače
  • 00:08:04 a až později z toho mohl
    něco uvolňovat, prodávat,
  • 00:08:09 pokud o to byl zájem.
  • 00:08:12 A vlastně to trvá
    do dnešních dnů.
  • 00:08:14 A už se k tomu špičkovému
    výkonu,
  • 00:08:16 jako moderátor před kamerou
    nemohl vrátit.
  • 00:08:21 -Když se v českém
    mediálním světě
  • 00:08:23 objevily komerční televize,
  • 00:08:25 začala Pavlovi práce
    zase přibývat.
  • 00:08:27 Věnoval se jí na 100%
    až do roku 2014,
  • 00:08:31 kdy začal pociťovat stále
    častější nevolnosti
  • 00:08:34 a další zdravotní potíže.
  • 00:08:38 -S Vítkem Pokorným
    jsme dělali spolu
  • 00:08:41 a tam už jsem cítil,
    že mi není dobře.
  • 00:08:45 Nechutenství,
    začal jsem shazovat.
  • 00:08:50 No, prostě...
  • 00:08:53 Strašná únava.
  • 00:08:56 A manželka mi z legrace
    říkala, protože měla cukrovku,
  • 00:09:00 že mi taky změří cukr.
  • 00:09:02 Tak mi ďobla a říkala:
    "Týjo, ty máš 14."
  • 00:09:07 Já jsem říkal: "Co to je?"
    Mě nezajímala nějaká čísla.
  • 00:09:10 "To musíš říct doktorovi."
  • 00:09:13 Já říkám: "Já tam nejdu,
    tam jdeš ty."
  • 00:09:15 Tak mu to práskla,
    on si mě hned zavolal,
  • 00:09:18 vyhnal mě na krev
    a večer mi volal,
  • 00:09:21 že jsou velmi špatné
    jaterní testy,
  • 00:09:26 a že si je za týden
    musíme zopakovat.
  • 00:09:29 Dobrý den.
    -Já vás vítám po delší době.
  • 00:09:31 Pojďte dál, posaďte se
    chvilku, odložte si.
  • 00:09:35 -Kdy jste pojal takové
    podezření,
  • 00:09:37 že když sem přišel
    s nějakými problémy,
  • 00:09:39 že by se to nemuselo týkat
    jenom srdce?
  • 00:09:41 -To bylo někdy
    koncem roku 2014,
  • 00:09:45 přišel se zažívacími potížemi
    a vypadalo to,
  • 00:09:47 že by to mohl být žlučník,
    nebo jaterní onemocnění.
  • 00:09:52 Prostě taková porucha trávení,
  • 00:09:53 která směřovala tímto
    směrem.
  • 00:09:55 A když jsme udělali
    laboratorní vyšetření,
  • 00:09:57 tak to vypadalo, že tam je
    ucpání žlučových cest.
  • 00:10:00 A protože to bylo
    tak netypické,
  • 00:10:03 tak jsem ho po všech
    doplňujících vyšetřeních
  • 00:10:05 poslal do nemocnice,
    protože jsem si říkal,
  • 00:10:08 že to musí objasnit
    až teprve chirurgický zákrok,
  • 00:10:11 při kterém se odebere tkáň,
    která je v břiše,
  • 00:10:14 a z té se potom může udělat
    přesnější diagnóza.
  • 00:10:16 Protože tam bylo podezření
    na zhoubné onemocnění.
  • 00:10:20 -Co jste si myslel, že vám
    vlastně je, ze začátku?
  • 00:10:23 -Tak já jsem to tušil.
  • 00:10:25 -Jedna horší varianta střídala
    ještě jinou v podstatě,
  • 00:10:30 jestli jsou to bílé krvinky
    nebo červené krvinky,
  • 00:10:35 vždycky v nějakém
    hororovém provedení.
  • 00:10:38 Potom jestli je to rakovina
    tohohle, tamtoho, slinivka.
  • 00:10:42 Prostě ta diagnóza
    byla hrozně dlouho neúplná.
  • 00:10:46 A on se v podstatě
    nějak smiřoval s tím,
  • 00:10:50 že to špatně dopadne.
  • 00:10:52 -To nejhorší bylo to první,
    když mi řekli, že to je rak.
  • 00:10:56 To snad bylo to nejhorší.
  • 00:11:01 Ani ne tak pro mě,
    jako pro manželku.
  • 00:11:05 Ona se bála, že jí odejdu.
  • 00:11:08 Ta mě podržela,
    ta mi pomohla úplně nejvíc.
  • 00:11:17 -"12 vteřin, radši řekněte dál.
    -Dál.
  • 00:11:21 -Osvědčení, nevadí.
  • 00:11:22 Poslední otázka na 5 vteřin:
    Životní poznání?
  • 00:11:24 -Zkušenosti."
  • 00:11:26 -On vám řekl, že je nemocný,
  • 00:11:28 nebo přišel za vámi a řekl,
    že nemůže pracovat?
  • 00:11:30 Jak to bylo tehdy?
  • 00:11:31 -Řekl mi, jak je na tom
    a já jsem mu řekl,
  • 00:11:34 že to bude dobrý,
    a že budeme dělat dál.
  • 00:11:38 A že ať si klidně
    tam vezme tu pauzu
  • 00:11:40 na nutné lékařské věci.
  • 00:11:43 A telefonoval mi
    z nemocnice,
  • 00:11:44 tak jsme si povídali.
  • 00:11:47 Tak jako s každým jiným
    člověkem.
  • 00:11:50 -Bylo na něm vidět,
  • 00:11:51 že mu v některých chvílích
    není opravdu dobře?
  • 00:11:55 -Tak to poznáte hned.
  • 00:12:00 -Přesná diagnóza
    však pořád nebyla jasná.
  • 00:12:03 Pavel ležel několik měsíců
    v nemocnici
  • 00:12:05 a podstupoval další a další
    vyšetření.
  • 00:12:10 -Docela důležité je
    v takové situaci vědět,
  • 00:12:13 že ten pacient má
    takzvaně pro co žít.
  • 00:12:18 Že má nějaký smysl,
    nějakou věc.
  • 00:12:21 A věděla jsem,
  • 00:12:22 že pro pana Lukeše
    je velmi důležitá jeho práce.
  • 00:12:25 A když přišel za mnou
    ještě na počátku vyšetřování,
  • 00:12:29 že by velice chtěl
    zúčastnit se natáčení,
  • 00:12:33 tak jsem se opravdu snažila,
  • 00:12:35 i když to nebylo
    úplně jednoduché,
  • 00:12:37 umožnit mu natáčení.
  • 00:12:40 -Měl jsem tam vynikající
    lékařku,
  • 00:12:42 která mě propouštěla
    na natáčení.
  • 00:12:46 Že pro mě přijel taxík,
    odvezl mě
  • 00:12:48 a zase mě potom přivezl
    do nemocnice.
  • 00:12:51 -Vím, že mu nebylo úplně
    dobře,
  • 00:12:53 ale i díky tomu, že jsme ho
    úplně neodsekli od té práce,
  • 00:12:59 tak si myslím, že to bylo to,
    co ho drželo
  • 00:13:01 a pomáhalo mu v tom boji
    s tím onemocněním.
  • 00:13:07 -Lékaři dospěli k názoru,
  • 00:13:09 že nejlepším řešením
    by byla břišní operace.
  • 00:13:12 Kvůli několikanásobnému
    bypassu
  • 00:13:14 z ní ale měli velké obavy.
  • 00:13:18 -Když mi to řekli,
    tak já říkám:
  • 00:13:19 "Paní doktorko,
    kolik teda mám ještě času?"
  • 00:13:23 Ona říkala:
    "Tak 3 až 6 měsíců."
  • 00:13:27 Já říkám:
    "Tak nad čím váháme?
  • 00:13:30 Mě to je jedno,
    jestli tady budu o 6 měsíců,
  • 00:13:35 nebo odejdu před tím."
  • 00:13:40 Tak se rozhodlo,
    že na tu operaci půjdu.
  • 00:13:43 Skončilo to tak,
    jak jsem předpokládal,
  • 00:13:45 že rozřízli a zase zašili,
  • 00:13:48 protože ty nádory byly tak
    veliké, že to nešlo odoperovat.
  • 00:13:52 No a honem,
    řekli chemoterapii.
  • 00:13:57 -Pamatuji si krátce na to,
    pár dnů,
  • 00:14:00 kdy jsem sedla k počítači
    a otevřela výsledky,
  • 00:14:03 a zjistila tu konečnou
    diagnózu,
  • 00:14:07 tak na jednu stranu to pro mě
    bylo velké překvapení
  • 00:14:10 a na druhou stranu
    jsem měla obrovskou radost,
  • 00:14:12 protože jsem věděla,
  • 00:14:14 že toto onemocnění
    je potencionálně vyléčitelné.
  • 00:14:24 -Račte dál, už jste očekáváni.
    Dobrý den.
  • 00:14:30 Tak pojďte dál, posaďte se.
  • 00:14:33 Choroba, s kterou se
    pan Lukeš u nás léčil
  • 00:14:37 se jmenuje lymfom,
    Non-Hodgkinský lymfom.
  • 00:14:40 Je to vzácné, ale ne zas tak
    extrémně vzácné onemocnění,
  • 00:14:45 z pohledu těch onemocnění krve.
  • 00:14:48 A v jeho případě to byl
    podtyp lymfomu,
  • 00:14:51 který má velkou šanci
    na uzdravení
  • 00:14:55 a na velmi dobrý efekt léčby.
  • 00:14:58 A hříchy vypadly.
    -No blbej jsem, blbej, pitomej.
  • 00:15:03 -A ten kašel vás prozradil.
    Ani ne krabička, ale kašel.
  • 00:15:07 -Paní doktorko,
    během té léčby
  • 00:15:09 měl nějaké psychické
    propady?
  • 00:15:11 -Ta první návštěva, kdy věděl,
    že je něco špatně v těle,
  • 00:15:15 že je tam pravděpodobně
    nádor, tak nepřicházel sám,
  • 00:15:19 přišel se svým synem.
  • 00:15:21 A to bylo naše první setkání.
  • 00:15:24 Byl sklíčený, depresivní,
    měla jsem trochu obavy.
  • 00:15:28 Bylo vidět,
    že to je citlivý člověk,
  • 00:15:30 jak se vyrovná s tou
    diagnózou a s tou informací,
  • 00:15:35 že bude dostávat chemoterapii.
  • 00:15:37 Protože to slovo chemoterapie
    v mnohých pacientech
  • 00:15:40 ještě vyvolává,
    když to musím říct,
  • 00:15:43 mnohdy neoprávněné obavy.
  • 00:15:45 Ale po prvních
    dvou, třech cyklech,
  • 00:15:50 kdy začal chodit
    i ambulantně,
  • 00:15:52 nemusel ležet v nemocnici,
    a ten stav se nezhoršoval,
  • 00:15:56 ale naopak zlepšoval,
  • 00:15:58 takže s tím šla
    ruku v ruce
  • 00:16:00 i změna jeho nálady
    a psychiky.
  • 00:16:02 Krevní obraz zcela v pořádku,
    tam není vůbec nic.
  • 00:16:07 Potom jsme dodělávali
    biochemii,
  • 00:16:10 kde děláme ještě nějaké
    markery
  • 00:16:12 z pohledu toho vašeho
    lymfomu
  • 00:16:14 a tam tak nic zásadního
    nebylo.
  • 00:16:18 Takže u mě dobré.
  • 00:16:20 -Takže v podstatě zdravý člověk.
    -Zdravý člověk.
  • 00:16:23 Potom, když mi řekla paní
    doktorka v Motole,
  • 00:16:27 že mě z toho dostane,
  • 00:16:30 tak jsem začal žít
    skoro normálním životem.
  • 00:16:35 S velmi omezeným kouřením,
    upozorňuji,
  • 00:16:38 a chodil jsem si každý den
    na procházku,
  • 00:16:42 která končila na malém pivu.
  • 00:16:46 Když mě přivezli z chemoterapie,
    šel jsem si lehnout.
  • 00:16:52 "To si dáš, ty už, jo?
    Dáš si to?
  • 00:16:54 No zvedni, zvedni tu packu."
  • 00:16:57 A po obědě kolem té třetí
    hodiny jsem říkal:
  • 00:17:02 "Tak Jacku, jdeme ven."
  • 00:17:04 A manželka mě přivedla
    před zrcadlo a řekla:
  • 00:17:07 "Podívej se, podívej se,
    jak vypadáš.
  • 00:17:11 A to chceš jít na pivo?"
  • 00:17:13 A já říkám: "Maminko,
  • 00:17:15 kdybych po čtyřech
    tam měl lézt, tak tam polezu.
  • 00:17:20 To je to, co mě léčí."
  • 00:17:23 -Řekněte mi, pamatujete si,
  • 00:17:24 když sem Pavel chodil
    a když se léčil,
  • 00:17:28 poznal jste na něm,
  • 00:17:29 že mu nebylo úplně
    někdy dobře?
  • 00:17:32 -To je právě to,
  • 00:17:33 že on to na sobě
    nějak nedával moc znát.
  • 00:17:35 Potom už to bylo vidět,
    když chodil na tu léčbu,
  • 00:17:38 tak to jako jo.
  • 00:17:40 -Když už jsem byl dohola,
    to už poznat bylo.
  • 00:17:44 -Ale navenek on byl takový
    statečný,
  • 00:17:46 ale uvnitř asi prožíval peklo.
  • 00:17:50 To se dá pochopit.
  • 00:17:51 A tady tomu říkal vždycky:
    "To je moje lékárna."
  • 00:17:55 Takže vždycky šel do lékárny,
  • 00:17:57 tady jsme se pobavili,
    nebo všichni,
  • 00:17:58 protože to je takový...
  • 00:18:00 Rodinný podnik.
    Klub takový.
  • 00:18:04 Tady není nikdo cizí.
  • 00:18:06 -Pravá venkovská
    hospoda v Praze.
  • 00:18:08 -Vždycky jsme si tady
    popovídali.
  • 00:18:10 -Když je člověk celý život
    zvyklý být mezi lidmi,
  • 00:18:14 tak to nejde zavřít se doma
    mezi čtyřmi stěnami
  • 00:18:18 a litovat se.
  • 00:18:21 To by byl první krok
    ke zkáze.
  • 00:18:24 Nedovedu si představit,
  • 00:18:25 že bych jako důchodce
    sedával na lavičce.
  • 00:18:29 Já se cítím ještě pořád
    plný síly.
  • 00:18:33 A chci tu sílu využít,
    prostě chci dělat.
  • 00:18:37 A až skončí práce,
    asi to bude horší.
  • 00:18:40 Ale já si něco najdu.
  • 00:18:43 Já si najdu něco,
    čím se budu bavit,
  • 00:18:47 v tom si věřím.
  • 00:18:50 -Léčba probíhala dobře,
    ale dva měsíce před tím,
  • 00:18:53 než se Pavel zcela uzdravil,
  • 00:18:55 mu na Nový rok náhle
    zemřela jeho žena Hanka.
  • 00:19:05 -Já si myslím, že to bylo
    horší, než ta rakovina.
  • 00:19:11 Já jsem 14 dní byl mimo.
  • 00:19:15 Já jsem nevěděl,
    co mám dělat.
  • 00:19:18 To bylo fakticky nejhorší,
    fakt to bylo...
  • 00:19:24 Nečekal jsem to.
  • 00:19:25 Ona ještě vlastně na toho
    Silvestra mi tady bulela
  • 00:19:29 a říkala:
    "Ty se z toho musíš dostat,
  • 00:19:32 co bych tady sama
    bez tebe dělala."
  • 00:19:36 A ono to potom druhý den
    bylo obráceně.
  • 00:19:46 No, prostě jsou to věci,
    které se stanou,
  • 00:19:49 nejdou předvídat,
  • 00:19:51 nemůže být na ně člověk
    připravený, nemůže.
  • 00:19:55 -Ona pro něj byla takový
    anděl strážný.
  • 00:19:57 Protože on se "chlubil",
  • 00:20:02 že neumí ani pořádně udělat
    čaj, že neumí tohle, tohle,
  • 00:20:07 že neví, kde co má,
  • 00:20:08 že nebýt Hanky,
    že by neexistoval.
  • 00:20:10 A to se samozřejmě
    říkalo v legraci.
  • 00:20:15 A najednou na to přišlo
    a ona to skoro byla pravda.
  • 00:20:19 -No, tak budeš běhat ještě
    jednou,
  • 00:20:21 to taky není moje bota.
  • 00:20:22 A ty jediné, co tam zbyly,
    ty jsou moje, tak běž.
  • 00:20:25 Boty.
  • 00:20:26 -Takže prostě s jejím
    odchodem se ten řád přetrhl.
  • 00:20:31 Není tam milovaná osoba,
    teď já nenajdu nic,
  • 00:20:34 prostě svět vzhůru nohama.
  • 00:20:36 To byl její odchod a to byla
    pro něj hrozně krutá doba.
  • 00:20:41 A teď si to pomalinku sedá,
  • 00:20:43 samozřejmě ta lítost
    z toho odchodu zůstává.
  • 00:20:47 -Ale jo, já si někdy
    s ní i pokecám,
  • 00:20:53 někdy se jí pochlubím,
  • 00:20:56 že jsme udělali tohle to,
    tohle to.
  • 00:21:00 A říkám, ač jsem kacíř,
    tak si řeknu: "A co kdyby."
  • 00:21:05 To tam pořád chodí
    ty myšlenky.
  • 00:21:11 Říkám, že zaplaťpánbůh,
    že ta práce je,
  • 00:21:14 že když je úplně nejhůř,
    tak listuju v knížkách
  • 00:21:18 a hledám si věci,
  • 00:21:20 které by se hodily
    do té tajenky.
  • 00:21:23 -Jak se s Pavlem dělá?
  • 00:21:25 Je přísný a přesvědčuje,
    jak to dělat, jak vypadat
  • 00:21:29 a jak se bavit s těmi
    soutěžícími? Jak to je?
  • 00:21:32 -Je přísný, je.
  • 00:21:34 -Ne, není přísný.
    -Laskavý?
  • 00:21:36 -Ne, ne ne ne.
  • 00:21:38 Pro mě je Pavel
    absolutní profík.
  • 00:21:43 Je to, když to řeknu hloupě,
  • 00:21:45 pan otec televizní soutěžní
    zábavy, pan otec moderátorů.
  • 00:21:49 Protože to, co řekne,
    to platí.
  • 00:21:51 A vždycky v tom je
    tak velká moudrost.
  • 00:21:53 Takže já vždycky,
  • 00:21:55 když mám za sebou natočeno
    nějakých 10, 15 dílů,
  • 00:21:57 tak vždycky řeknu:
    "Pavlíčku, prosím tě,
  • 00:21:59 řekni mi nějakou připomínku,
    něco potřebuju."
  • 00:22:02 A vždycky se přesně trefí.
  • 00:22:03 Nemusí moc mluvit,
    jenom to pojmenuje
  • 00:22:05 a je to tam.
  • 00:22:07 -Tři, dva, jedna, start!
  • 00:22:11 Ale přece jen.
  • 00:22:14 -Já si myslím,
    že mu hodně pomohlo to,
  • 00:22:16 že teď dělá ty křížovky,
    že musí pracovat.
  • 00:22:19 My když spolu teď mluvíme,
    tak vím, že mi vždycky říká:
  • 00:22:22 "Prosím tě,
    já tady píšu jako blbec,
  • 00:22:24 už nevím, co mám vymýšlet."
  • 00:22:25 Tak to mu vždycky
    hrozně pomohlo.
  • 00:22:27 -Toto je vítěz dvanáctého
    pokračování pořadu
  • 00:22:30 Šest ran do klobouku,
    Jana Fořtová,
  • 00:22:32 kterou poprosím,
  • 00:22:33 aby se nám zvěčnila
    na naší bílou buřinku.
  • 00:22:42 Děkuji.
  • 00:22:45 -Co jsi překvapený,
    co blbneš?
  • 00:22:48 -Ahoj, čau.
    -Ahoj.
  • 00:22:50 Ježišmarjá, my už se
    neumíme ani objímat.
  • 00:22:53 -Viď?
    Pojď si vzít místečko.
  • 00:22:55 -Hele já si sednu,
    posaď se taky.
  • 00:22:56 A ty už sis dal pivo,
    beze mě?
  • 00:22:58 -No trénink, viď.
    Ne, to je proti trémě.
  • 00:23:02 -A ještě kouříš, že se nestydíš.
    -Ale, to je taky doping.
  • 00:23:06 -Jo doping, já ti dám doping.
  • 00:23:08 Hele, když jsme třeba jeli
    na zájezd, já jsem říkala:
  • 00:23:11 "Pavlíku, mě se dneska
    nechce chodit po jevišti,
  • 00:23:13 přines mi židli."
  • 00:23:15 A Pavlík běžel
    a přinesl mi židli.
  • 00:23:16 Já jsem celou tu estrádu
    a všechno odkonferovala vsedě.
  • 00:23:21 -A když něco bylo, tak:
    "Pavlík tam doběhne."
  • 00:23:24 A Pavlík cupital.
  • 00:23:26 -A pak mi lidi říkali:
  • 00:23:27 "Ty toho Pavla nemáš ráda,
  • 00:23:29 že jsi na něj vždycky
    taková zlá?"
  • 00:23:31 Potom to zase říkali Pavlovi:
    "Proč jsi na tu Janu tak zlý?"
  • 00:23:35 A v podstatě
    nešlo o to být zlí,
  • 00:23:38 ale my jsme si nahrávali
    jeden druhému.
  • 00:23:39 Já jsem věděla, co mu mám
    říct, aby to nahrál na smeč
  • 00:23:42 a vypadala jsem
    jako hlupák já.
  • 00:23:44 -A obráceně pochopitelně.
  • 00:23:46 -Vidíte se vždycky,
    když tady Jana je?
  • 00:23:47 -Vždycky.
    -Jo, vždycky, no.
  • 00:23:51 Vždycky se vidíme a vždycky
    se takhle občas pošťuchujeme.
  • 00:23:54 -Víš co?
    To je to, o čem jsme mluvili.
  • 00:23:56 Člověk v životě
    nemá mnoho kamarádů,
  • 00:23:58 na které se může spolehnout.
  • 00:24:00 A Pavel je jeden z nich.
  • 00:24:01 To není důležité,
    jak máš daleko toho kamaráda.
  • 00:24:04 Ale jak cítíš, kdo to je.
  • 00:24:07 Je to dobrý.
    -Je.
  • 00:24:09 -Akorát stárneme, no.
  • 00:24:11 Když jsem se dívala
    na ty naše pořady,
  • 00:24:12 tak jsem si říkala:
  • 00:24:13 "To snad není možný,
    že jsme byli tak mladí."
  • 00:24:16 Ale byli.
    Tak Pavlíku čau.
  • 00:24:17 -Já tam jsem na obou
    s knírem ještě, člověče.
  • 00:24:20 -No, to já vím,
    to mě překvapilo.
  • 00:24:21 Štíhlý, pěkný.
  • 00:24:23 -No tak to jsem furt.
  • 00:24:24 -Když se vrátím
    ještě na začátek.
  • 00:24:27 Když vám řekli tu diagnózu,
  • 00:24:29 člověk si v nějakou vteřinu,
    v nějaký okamžik může...
  • 00:24:32 Nebo připustí si vůbec,
    že může umřít,
  • 00:24:34 že se blíží třeba konec?
  • 00:24:36 Jak to bylo pro vás?
  • 00:24:37 -Připustí si to, každopádně.
    Musí si to připustit.
  • 00:24:41 Akorát mi bylo tak nějak líto,
  • 00:24:43 že jsme sem půjčený
    na velmi krátkou dobu,
  • 00:24:46 a že jsem měl představu,
  • 00:24:48 že bych tady mohl být
    delší dobu.
  • 00:24:51 Protože tady je hezky.
  • 00:24:54 A má tady člověk své
    kamarády, svoji rodinu,
  • 00:25:00 svého psa a nechce to opustit.
  • 00:25:05 Titulky: Kristýna Derzsiová,
    Česká televize, 2016

Související