iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
7. 9. 2007
21:30 na ČT1

1 2 3 4 5

71 hlasů
53904
zhlédnutí

13. komnata

Herečka Jaroslava Obermaierová hrála v trezorovém filmu i režimním seriálu.

26 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

13. komnata Jaroslavy Obermaierové

  • 00:00:05 HUDBA
  • 00:00:26 -Ahoj, našel jsi to dobře?
    -Našel.
  • 00:00:28 -Jarka.
    -Kryštof.
  • 00:00:30 -Doufám, že mi nebudeš vykat.
    -Budeme si tykat.
  • 00:00:33 No, já bych byla taková...
    jako, že jsem už hodně letitá, víš.
  • 00:00:39 Já se ještě podívám...
    Ne, ve schránce nic nemám.
  • 00:00:43 HUDBA
  • 00:00:46 Jo, já myslím, že jo...
  • 00:00:48 Tak pojď dál.
  • 00:00:50 Věděl jsem,
    že jako mladá herečka
  • 00:00:52 měla krásné role
    v divadle i ve filmu.
  • 00:00:54 Že hrála v "Souhvězdí panny",
    ve slavné Moskalykově "Babičce",
  • 00:00:58 v Jirešově "Žertu",
    v Lipského "Happyendu".
  • 00:01:00 Dnes si ji ovšem diváci
    většinou spojují
  • 00:01:03 s rolí manželky pověstného
    "Majora Zemana"
  • 00:01:05 z režimního seriálu.
  • 00:01:08 Tak jsem chtěl zjistit,
  • 00:01:10 jak moc se herec musí
    přizpůsobit době, ve které žije,
  • 00:01:13 a co to s ním udělá.
  • 00:01:16 HUDBA
  • 00:01:20 -Líbí se ti?
    -Jo, je zajímavý.
  • 00:01:23 Pojď se podívat,
    když už mluvíme o 13. komnatě...
  • 00:01:27 Když už tedy...
    Jsem z toho celá pryč.
  • 00:01:32 A co je tu napsáno:
    13. komnata.
  • 00:01:39 -Autor Jiří N. Trnka.
    -No, vida..!
  • 00:01:43 Tak to se hodí.
  • 00:01:46 Tenkrát to stálo
    2.750 korun...
  • 00:01:48 Tak to máte doslova
    13. komnatu doma.
  • 00:01:50 No.
  • 00:01:52 Já nevím, jestli se
    k nějaké dopátráme.
  • 00:01:55 Já si myslím,
    že každý má nějakou,
  • 00:01:59 ale o takové té nejvnitřnější
    se asi strašně těžko mluví.
  • 00:02:05 -A tohle je tatínek?
    -Tatínek.
  • 00:02:07 Byl fešák.
  • 00:02:10 Dokonce mi říkala maminka,
    když se naši brali...
  • 00:02:14 Oni se naši rozvedli,
    když mi bylo pět let
  • 00:02:16 a on pak zemřel,
    když mi bylo devět,
  • 00:02:18 takže já jsem ho moc nezažila.
  • 00:02:19 Ale maminka mi říkala,
    že byl hrdý,
  • 00:02:21 protože se podobal...
  • 00:02:23 No, možná, že vzdáleně
    Karlovi Hegerovi.
  • 00:02:25 Ale, že si ho lidé na ulici pletli.
  • 00:02:28 Já jsem pak jednou
    s panem Hegerem hrála,
  • 00:02:30 a to jsem zase hrdá já.
  • 00:02:32 My jsme žily v takovéhle
    skupince: babička, maminka a já.
  • 00:02:36 Hodně dlouho.
  • 00:02:37 Protože...tatínek...jednak
    spolu naši nežili
  • 00:02:40 a zemřel na infarkt.
  • 00:02:42 Jemu bylo 42 roků.
  • 00:02:45 Jak jsi se rozhodla,
    že budeš herečkou?
  • 00:02:49 Já myslím, že to se člověk
    moc nerozhodne,
  • 00:02:50 že to buď přijde,
    nebo nepřijde.
  • 00:02:53 Mně to přišlo tak,
    že jsem jako maličká...
  • 00:02:57 asi ve čtyřech letech,
    tak jsem chodila do baletu.
  • 00:03:03 A když jsem tam chodila
    asi 4, 5 let,
  • 00:03:06 tak jsme se tam doslechli,
  • 00:03:07 že jsou zkoušky v Národním
    divadle. V takové přípravce.
  • 00:03:12 Přípravka se tomu říkalo.
  • 00:03:13 A tam jsem začala chodit,
    tam nás začali brát na jeviště.
  • 00:03:17 Tak jsem čuchla trochu k tomu,
    co je to jeviště...
  • 00:03:20 I když tedy rovnou Národní,
    to má málokdo.
  • 00:03:25 A protože jsem se
    docela dobře učila,
  • 00:03:28 bavila mě čeština,
    tak jsem taky recitovala.
  • 00:03:31 Takže se mi tak propojil
    ten pohyb s poezií.
  • 00:03:37 Já mám fotek,
    že je ani neuneseš.
  • 00:03:40 Takže jestli máš
    tak týden čas,
  • 00:03:44 tak ten týden můžeme
    tady posedět
  • 00:03:48 a třeba bys mi to pomohl složit.
  • 00:03:51 To je starý kufr
    ještě po tatínkovi.
  • 00:03:53 Pane jo.
  • 00:03:54 A kde jsi začínala?
    Kde bylo prní angažmá?
  • 00:03:57 První angažmá bylo na Kladně,
    Divadlo Jaroslava Průchy,
  • 00:04:01 tam jsem hrála moc ráda.
  • 00:04:03 Tady zrovna jsem zahlédla
    nějakou fotku z toho období.
  • 00:04:09 To je Dívka se džbánem,
    zase s Petrem Olivou,
  • 00:04:12 to byl můj častý partner.
  • 00:04:17 Děti ahoj, ahoj.
  • 00:04:18 -Ahoj Oldíku, ahoj Peťulko.
    -Ahoj, ahojky.
  • 00:04:20 Jé, jé...
    Se nám oholil.
  • 00:04:24 Olda, no jo.
    Ostříhaný, oholený.
  • 00:04:27 Nádherný člověk.
    To je škoda ho nesnímat.
  • 00:04:31 Mladý kluk je to teď.
    Pojď se sejmout.
  • 00:04:36 HUDBA A ZPĚV
  • 00:04:42 Musím říct, že vždycky
    to bylo pěkné,
  • 00:04:44 protože s Jarkou
    je spolupráce skvělá.
  • 00:04:46 Je to jednak dobrá kamarádka,
    výborná kolegyně.
  • 00:04:53 A tuhle prohlásila, když jsme
    tady zkoušeli hru od Moliéra
  • 00:04:57 ve spolku paní Julie Julištové,
    tak prohlásila:
  • 00:05:02 "My už spolu hrajeme tak často,
  • 00:05:04 že snad budeme pohřbení
    i v jedné urně."
  • 00:05:09 To je takový její černý humor.
  • 00:05:14 Co to bylo pro herce
    "jít na oblast" tehdy?
  • 00:05:17 No, tak ono to Kladno
    byla taková oblast napůl,
  • 00:05:19 protože většina herců
    kromě snad dvou, tří,
  • 00:05:22 tak jsme dojížděli z Prahy.
  • 00:05:25 A pro mě to bylo příjemné
    angažmá v tom,
  • 00:05:28 že tam nebylo moc mladých holek.
  • 00:05:33 Takže jsem si zahrála
    Julii a Manon
  • 00:05:37 a všechny možné takovéhle role.
  • 00:05:42 "Co jste to se mnou udělal Péťo?
  • 00:05:44 Proč už nemám višňový sad
    tak ráda jako dřív?
  • 00:05:47 Víte, byla jsem do něj
    i zamilovaná.
  • 00:05:50 Zdálo se mi, že na celé světě
    nemůže být hezčí místo
  • 00:05:53 než je náš sad.
  • 00:05:55 Celá zem je náš sad.
    Velká a krásná zem.
  • 00:05:58 Je na ní mnoho kouzelných míst.
    Podívejte Áňo."
  • 00:06:02 -No, hodně herců tam začínalo.
    -Hodně.
  • 00:06:05 Miloš Vávra, Míša Pavlata
    můj kolega.
  • 00:06:08 Do toho Kladna jsem šel já,
    protože Antonín Dvořák,
  • 00:06:11 který tam byl tehdy ředitelem,
    tak řekl:
  • 00:06:14 "Přesto, že tě vůbec nepotřebuji,
    tak Jarunka si přeje,
  • 00:06:18 abys tam byl,
    dobrá vezmu tě."
  • 00:06:20 Strašně moc pak
    nás odešlo do Prahy.
  • 00:06:23 Ty jsi šla kam?
  • 00:06:25 No, my jsme tam totiž dělali
    inscenaci Rozmarného léta.
  • 00:06:29 Míša hrál Arnoštka,
    já jsem dělala Annu,
  • 00:06:34 Franta Vicena dělal...nevím už.
  • 00:06:37 Miluška Myslíková
    dělala Důrovou.
  • 00:06:40 A dělal to Evžen Sokolovský,
  • 00:06:42 který byl šéf-režisér
    v Divadle E. F. Buriana.
  • 00:06:46 A nabídl mně a Pavlatovi
    angažmá,
  • 00:06:48 protože tam potřeboval
    také mladší lidi.
  • 00:06:52 Takže my jsme po těch třech
    sezónách odešli do "Déčka".
  • 00:07:01 Asi o rok a půl později,
  • 00:07:03 kdy mě Sokolovký angažoval
    do divadla E. F. Buriana,
  • 00:07:06 líčil to naše setkání
    asi takhle:
  • 00:07:08 "Tak on ten Pavlata byl
    asi týden v angažmá
  • 00:07:12 a přišel za mnou a řekl mi:
    Co s tou Obermaierovou uděláme?
  • 00:07:16 Jako my dva.
  • 00:07:17 Tak já jsem ji vzal,
  • 00:07:18 protože jsem ji pak potřeboval
    ještě víc než jeho."
  • 00:07:21 HUDBA
  • 00:07:23 Ona tam hrála daleko víc než já,
  • 00:07:24 protože ona byla daleko
    lepší než já.
  • 00:07:29 Jarka Obermaierová byla příliš
    krásná holka na to,
  • 00:07:31 aby mohla chodit
    jenom s jedním klukem.
  • 00:07:34 To je veřejné tajemství,
  • 00:07:35 že já jsem s ní chodil 5 let,
    z toho ona se mnou 3.
  • 00:07:38 Ostatně se zeptejte i producenta
    tohoto pořadu,
  • 00:07:40 který k tomu má co říct,
    sledujte pozorně titulky.
  • 00:07:44 Ale já jenom chci říct,
  • 00:07:46 že to byla opravdu
    překrásná holka.
  • 00:07:51 Takže tady tím průchodem
    jsem chodila, představ si,
  • 00:07:54 20 let.
  • 00:07:57 Uteklo to jako voda,
    jako všechno.
  • 00:08:00 -A jaké se tady hrálo divadlo?
    -No, divadlo...
  • 00:08:02 Já si myslím s odstupem doby,
  • 00:08:04 když dneska vidím některá
    divadla a některá představení
  • 00:08:08 a srovnám to, tak si myslím,
    že ne úplně špatné.
  • 00:08:12 Ale bylo to hodně "ode zdi
    ke zdi", a jak která inscenace.
  • 00:08:16 Ale myslím si, že tady bylo
    hodně pěkných inscenací
  • 00:08:20 ať už je dělal Sokolovský
    nebo Honza Kačer, Jirka Frehar.
  • 00:08:30 Povedly se některé věci moc.
  • 00:08:33 A někdy zase to byly
    takové patlaniny
  • 00:08:37 už vzhledem k výběru textu.
  • 00:08:41 První průšvih byl,
    když jsme dělali Krásnou Helenu.
  • 00:08:47 Petr Hakt napsal takovou verzi
  • 00:08:48 Offenbachovi operety
    pro činnoherce.
  • 00:08:51 Tak jsme to hráli,
    byla to taková zábavička.
  • 00:08:54 A o přestávce na premiéře
  • 00:08:57 jsme se ptal toho tajemníka
    Národního výboru, co tomu říká.
  • 00:09:01 A on byl úplně zpocený,
    bledý, říká:
  • 00:09:03 "To je hrůza!
  • 00:09:04 Já se dívám tu na toho,
    tu na támhle toho tajemníka."
  • 00:09:07 A já říkám: "Proč?"
  • 00:09:08 "Vždyť to zesměšňuje zasedání
    Ústředního výboru KSČ."
  • 00:09:14 Jak tam byl ten sněm bohů
    a jeden tam říkal:
  • 00:09:17 "Já jsem muž od Heleny,
    muž od Heleny, muž od Heleny."
  • 00:09:21 Tak oni v tom viděli,
  • 00:09:22 že zesměšňujeme
    stranické shromáždění.
  • 00:09:30 "Láska je nebe,
    vítr, který fičí,
  • 00:09:34 naděje, jež nás žene vpřed.
  • 00:09:37 Láska, to není v sprostém chtíči
    svá nahá těla utápět.
  • 00:09:44 Markéta brala bohužel
    verše vážně."
  • 00:09:48 Byla jsi ve straně?
  • 00:09:50 Já jsem byla bohužel
    slabý článek,
  • 00:09:51 protože můj dědeček
    založil stranu.
  • 00:09:53 A všichni to věděli,
  • 00:09:54 že jsem z takové chudé,
    proletářské rodiny,
  • 00:09:57 tak se jim to strašně líbilo,
    hodilo.
  • 00:09:59 Že jsem takový prototyp šikovný.
    Taková mladá, slavná...
  • 00:10:02 Mládí vpřed.
  • 00:10:04 No, mě to moc nebavilo,
  • 00:10:07 protože jsem v zásadě
    apolitický člověk,
  • 00:10:09 ale asi jsem neměla dost sil.
  • 00:10:12 Když tě někdo rok pořád
    pronásleduje,
  • 00:10:14 abys něco podepsal, řekneš:
    "No, dobře."
  • 00:10:17 I když jsem samozřejmě tušila,
    že to nebudu mít jednoduché.
  • 00:10:20 Nebyl to populární
    krok samozřejmě.
  • 00:10:23 -A byl to velký tlak?
    -Byl strašný, strašný.
  • 00:10:25 S výhrůžkami, že už si
    nezahraješ v televizi a tak.
  • 00:10:30 A já jsem v tu dobu měla
    takové šťastné období,
  • 00:10:33 že jsem hrála krásné role,
    velké a mě to bavilo hlavně.
  • 00:10:39 Protože o penězích
    se tenkrát mluvit nedalo,
  • 00:10:41 ty honoráře byly směšné.
  • 00:10:42 Já si pamatuji svůj první
    honorář za film na Barrandově,
  • 00:10:46 hlavní role, bylo to
    4 a půl tisíce.
  • 00:10:51 O kariérismu to nebylo,
    protože ona byla žádaná herečka.
  • 00:10:57 A že by kvůli tomu získávala
    role, to rozhodně ne.
  • 00:11:04 Ticho Nely!
  • 00:11:06 Změnily se po vstupu
    do strany ty role?
  • 00:11:10 No, trošku jsem tak...
  • 00:11:13 Maminka mi říkala,
    když ještě žila:
  • 00:11:16 "Jé, ty budeš mít starosti."
  • 00:11:18 Tak samozřejmě ubylo té práce,
    rolí, těch nabídek.
  • 00:11:22 Bylo to spíš na obtíž potom?
  • 00:11:24 Bylo to, jak se dnes hodně říká,
    kontraproduktivní.
  • 00:11:26 Já jsem samozřejmě si nemyslela,
    že z toho budu něco mít,
  • 00:11:31 naopak, měla jsem obavy.
  • 00:11:33 Ale, že to dopadne
    až tak naopak...
  • 00:11:36 Samozřejmě lidé, kteří mě znali
    a věděli, co jim zahraji,
  • 00:11:41 tak si mě vždycky třeba vybrali
    do toho obsazení.
  • 00:11:46 Ale nebylo to úplně jednoduché.
  • 00:11:50 A já si myslím, že prostě herec
    nemá v politice co dělat.
  • 00:11:55 -Nedělej to nikdy.
    -Já to nedělám.
  • 00:11:57 Jak se tak na tebe dívám,
    tak ne.
  • 00:12:03 -Škoda, že spí.
    -Mám je vzbudit?
  • 00:12:08 To bych si vyčítal.
  • 00:12:12 -Co myslíš, poznají ještě tátu?
    -Aby ne.
  • 00:12:17 V kychuni přece vísí tvoje foto.
  • 00:12:20 Postarala jsem se,
    aby nezapomněly.
  • 00:12:25 To byla příjemná, pěkná osoba.
    Mně se docela líbila.
  • 00:12:29 Vycházeli jsme spolu dobře.
  • 00:12:31 Byla trošku naivní,
    nebyla žádný velký vzdělanec.
  • 00:12:35 A pokud jde o tu nomenklaturu,
  • 00:12:39 tak k tomu ji asi více méně
    přiměl Větrovec.
  • 00:12:44 Rudá záře nad Kladnem?
    Zápotocká?
  • 00:12:51 "-Ty na mě nemluvíš?
    -Ono už se smí?"
  • 00:12:56 Ne, to jsem nehrála určitě.
  • 00:12:58 "Co říkáš? Promiň.
  • 00:13:01 Tak vidíš. A pak na tebe
    má člověk mluvit.
  • 00:13:05 Holky už jsi zase
    vystrčil za dveře?
  • 00:13:08 Co? Ne, šly...
  • 00:13:10 Já vlastně ani nevím,
    kam šly, vidíš.
  • 00:13:14 A vrátit straně její
    revoluční charakter, puntík."
  • 00:13:20 Ne, Zápotockou určitě ne.
  • 00:13:23 Určitě ne. To ne,
    to bych si pamatovala snad.
  • 00:13:30 "-Je zdráv?
    -Ale je, to musím zaklepat.
  • 00:13:32 Teď zrovna nevytáhl
    třetí den paty z domu
  • 00:13:34 píše nějaký strašně dlouhý
    článek do Svobody.
  • 00:13:37 Říká: "To bude rána až to vyjde.
  • 00:13:40 To bude rána, jako když zapálíš
    magazín s municí."
  • 00:13:47 A jak se na to třeba
    tvářili kolegové?
  • 00:13:51 To víš, taky mi to
    někteří dali znát.
  • 00:13:53 Hlavně kolem revoluce.
    To bylo tak nepříjemné období.
  • 00:13:57 Pak se vlastně i to naše divadlo
    rozsypalo, to "Déčko",
  • 00:14:01 protože tam byly velké
    názorové rozdíly.
  • 00:14:05 Lidé, co mě neměli rádi...
  • 00:14:10 Ať už třeba nějaké kolegyně
    z důvodů, že jsem hrála lépe,
  • 00:14:15 tak říkaly: "Ona hraje,
    protože je ve straně,"
  • 00:14:18 což byla blbost.
  • 00:14:19 No, ale nechme toho už.
    Mě to nebaví.
  • 00:14:23 Jarka, ta mě nikdy...
  • 00:14:25 Já nevím, v jakých orgánech
    byla...
  • 00:14:27 Já jsem se toho nezúčastnil.
  • 00:14:29 Vím, že ve straně byla,
  • 00:14:31 ale nikdy se nějak nepříznivě
    neprojevovala pro mě.
  • 00:14:40 Když je ti 25 nebo 30,
  • 00:14:43 tak ten život bereš
    úplně jinak než v šedesáti.
  • 00:14:49 Já jsem byla ráda,
    že mám práci nějakou,
  • 00:14:54 že dělám divadlo,
    že mám prima kamarády.
  • 00:14:58 Pak později, daleko později
    jsem měla dítě.
  • 00:15:03 A takovéhle věci,
    které si uchovávám,
  • 00:15:06 které jsou pro mě důležité.
  • 00:15:11 Mně maminka onemocněla,
    tátu už jsem dávno neměla.
  • 00:15:17 A najednou jsem přišla
    do jiného stavu,
  • 00:15:20 a to je takové zvláštní,
    to asi ta příroda tak dělá.
  • 00:15:25 Protože jsem najednou věděla,
  • 00:15:27 že maminka je opravdu
    nevyléčitelně nemocná,
  • 00:15:30 tak jsem začala mít
    strašný strach, že budu sama.
  • 00:15:37 Takže vlastně ten syn
    můj přišel na svět proto,
  • 00:15:40 že jsem nechtěla být sama.
  • 00:15:43 Pak jsem byla ráda,
    že ho mám, jsem ráda.
  • 00:15:45 Takže ti netikaly
    biologické hodiny?
  • 00:15:47 To mě tak nějak nenapadlo.
  • 00:15:50 Až později, když jsem
    v té porodnici zjistila,
  • 00:15:52 že jsem jedna
    z nejstarších matek.
  • 00:15:56 Ale chtěla jsem ho pak už,
    ale předtím mě to nenapadlo.
  • 00:16:02 Máma je herečka,
    tak byla asi hodně vytížená.
  • 00:16:04 Pamatuješ si,
    jak to vlastně bylo?
  • 00:16:07 Vím, že většinou byla máma
    vždycky na všechno sama.
  • 00:16:14 Protože ti chlapi většinou,
    až na pár světlých výjimek,
  • 00:16:21 ti chlapi ji víceméně nechali
    a pak opustili.
  • 00:16:24 Spíš měla takové kamarády
  • 00:16:27 a většinou se spoléhala
    spíš sama na sebe.
  • 00:16:29 Já ji obdivuji a vždycky budu,
    je úžasná,
  • 00:16:33 vždycky se dokázala
    o mě postarat, o sebe,
  • 00:16:37 všechno zařídit.
  • 00:16:38 I když já jsem měl hodně
    problémů zdravotních
  • 00:16:41 a i s učením.
    A problémy i psychické a tak.
  • 00:16:46 Vždycky jsme všechno zvládli.
  • 00:16:48 Já říkám: já, máma a pes
    jsme vždycky byli rodina.
  • 00:16:52 A žádného chlapa, tátu jsme
    nepotřebovali a bylo.
  • 00:17:01 Prosím tě, to já mám
    právě vždycky strach...
  • 00:17:03 On je takový zvláštní Jára.
    Je hrozně hodný.
  • 00:17:06 Ale já mám pocit, že on si tak
    zvykl být se mnou a s Nelinkou,
  • 00:17:10 že má pocit, že celý život
    takhle prožije,
  • 00:17:12 což samozřejmě nejde.
  • 00:17:14 A já si vůbec neumím představit,
    co s ním bude,
  • 00:17:16 až já tu třeba nebudu.
  • 00:17:18 Ne, že bych to plánovala rychle,
    ale stát se to může,
  • 00:17:22 to je přirozené.
  • 00:17:23 Tak nevím, jak on si beze mě
    poradí s tím životem.
  • 00:17:27 Určitě nějak jo.
  • 00:17:30 Já to takhle otevřu,
    sice tady bude světlo.
  • 00:17:33 Teď vypadl zámek...
  • 00:17:37 Samozřejmě mi hrozně vadilo,
    když pak vyšly na povrch věci,
  • 00:17:41 které se děly
    v padesátých letech.
  • 00:17:45 Mně bylo 5, takže jsem
    o tom věděla houby.
  • 00:17:48 Něco jsme se dozvěděli
    v osmašedesátém,
  • 00:17:50 pak byla stopka, a pak to zase
    kolem osmdesátéhodevátého...
  • 00:17:55 Jsou to věci pro mě nepřijatelné
    a odsouzeníhodné.
  • 00:18:01 Zavírat lidi proto,
  • 00:18:03 že si myslí něco jiného
    než co je oficiální trend,
  • 00:18:05 je absurdní.
  • 00:18:08 To bylo hnusné.
  • 00:18:12 Člověk si připadal, že za to
    nějakým způsobem může,
  • 00:18:16 i když samozřejmě
    jedinec nezmůže nic.
  • 00:18:18 Ale máš takový
    hrozně pitomý pocit.
  • 00:18:24 To bylo špatné.
  • 00:18:26 Já vím, že řadě lidí
    se asi strašlivě ukřivdilo.
  • 00:18:32 Ale já myslím, že v každé
    době se lidem ukřivdí.
  • 00:18:38 ZAKLEPÁNÍ
  • 00:18:39 "Vstupte.
  • 00:18:43 -Dobrý den.
    -Vítám vás soudruzi.
  • 00:18:47 Doufám, že nás ohlásili
    z okresního veliteství VB?
  • 00:18:50 Ano, kapitána Zemana a..."
  • 00:18:54 Musel třeba člověk, herec
    brát věci, i když třeba věděl,
  • 00:18:57 že to je pitomost,
    že to třeba dělal pro peníze?
  • 00:19:01 To byla taková obrácená
    mince komerce.
  • 00:19:03 Teď vezmeš komerční kravinu.
  • 00:19:06 Byla prostě nějaká práce,
    nějaké filmování.
  • 00:19:09 Dělali jsme lecjaké věci,
  • 00:19:12 které by člověka
    ani jakoby nebavily.
  • 00:19:16 "Sem nikdo nesmí!
  • 00:19:18 Ale já...
  • 00:19:19 Vždyť mě znáte
    soudruhu strážmistře.
  • 00:19:21 Vy tam někoho máte
    soudružko Svobodová?
  • 00:19:23 Ano, totiž...
    Lidi z mého domova."
  • 00:19:31 Když vezmu seriál Major Zeman,
    tak když mi zavolala produkce,
  • 00:19:36 tak já jsem ani nevěděla,
  • 00:19:38 že to bude takhle
    rozsáhlý seriál.
  • 00:19:43 To se s tebou nikdo nebavil,
  • 00:19:46 že budeš Majorová-Zemanová
    tolik dílů.
  • 00:19:49 To možná byl daný počet dílů.
  • 00:19:52 Já jsem fakt vůbec nevěděla,
    že tam ještě budu.
  • 00:19:57 Byla to prostě práce,
    bylo to natáčení.
  • 00:20:01 A teď už nevím časově,
    to neumím zařadit,
  • 00:20:06 ale dělali jsme během třeba
    i seriál Byl jednou jeden dům,
  • 00:20:09 krásný seriál dodnes.
  • 00:20:11 Dělala jsem Radúza a Mahulenu
    a Babičku s Moskylakem.
  • 00:20:15 Tak to byla prostě jedna
    z řady rolí a tak jsem to brala.
  • 00:20:22 A bylo mi fajn.
  • 00:20:26 A kdyby tak mohl člověk
    tu dobu vrátit,
  • 00:20:30 ta léta ubrat a vrátit,
    tak by to bylo fajn.
  • 00:20:37 No, ale bohužel.
  • 00:20:45 Tak byli herci, kteří odmítli
    nějaké role, asi jo.
  • 00:20:51 Ale třeba v Zemanovi
    hráli všichni herci.
  • 00:20:54 Nevím, kdy si dovolil
    odmítnout Zemana.
  • 00:20:57 Ahoj Irenko!
  • 00:21:00 Přijď pak!
  • 00:21:03 Proč se jí tohle pak
    kolem revoluce vyčítalo,
  • 00:21:06 že hrála v Majoru Zemanovi?
  • 00:21:07 Jako kdyby se zapomnělo na to,
    že hrála i v jiných věcech,
  • 00:21:09 že měla takový oblouk.
  • 00:21:12 Že hrála i v dost
    protichůdných věcech.
  • 00:21:16 Tak Jarka hrála v různých věcech,
    od Žertu počínaje,
  • 00:21:19 ve kterém jsem já hrál také,
  • 00:21:21 až po různé seriály
    normalizační.
  • 00:21:24 V tom hrál tehdy kde kdo,
    já například ne,
  • 00:21:26 ale to jenom proto,
    že mi to nikdo nenabídl.
  • 00:21:29 Já ti řeknu svoji úvahu
    naprosto úpřímnou.
  • 00:21:31 Když točil Sequens
    30 případů majora Zemana,
  • 00:21:33 já jsem viděl ty první díly,
    tak jsem si říkal:
  • 00:21:35 "Panebože tady je 30 filmů,
    všechny jste točili beze mě,
  • 00:21:38 jak je to možné?"
  • 00:21:40 No, a potom jsm byl šťastný
    a modlil jsem se,
  • 00:21:42 aby si mě Sequens nevšiml
    náhodou.
  • 00:21:45 On si mě nevšiml
    a chvála pánu Bohu.
  • 00:21:47 To je prostě tak.
  • 00:21:51 Já nemám vůbec žádné iluze
    o hereckém povolání.
  • 00:21:53 A nechci si teď kálet
    do vlastního hnízda,
  • 00:21:55 ale kdyby sem přišli teď Číňani,
  • 00:21:59 tak do čtrnácti dnů se v Praze
    hraje čínsky.
  • 00:22:02 A bude jistě několik
    desítek herců,
  • 00:22:04 kteří si nalíčí šikmé oči.
  • 00:22:08 Ahoj.
    Ahojky holky.
  • 00:22:12 Nazdar.
  • 00:22:14 Tady jsem nechala vodu...
  • 00:22:18 -Viděl jsi film Mefisto?
    -Hm.
  • 00:22:20 Krásný film s Brandauerem,
    kde právě je to o herci,
  • 00:22:23 kteý se zaprodá.
    On to hrál úžasně.
  • 00:22:27 Na ten film vzpomínám ráda.
  • 00:22:30 Už jsem ho také dlouho neviděla,
    ráda bych si ho osvěžila.
  • 00:22:33 Protože já jsem na něj
    shodou okolností
  • 00:22:35 dělala kamerovky v Budapešti.
  • 00:22:39 Jenomže pan režisér měl
    představu takové "junóny".
  • 00:22:42 A přece jenom, i když nejsem
    žádná křehulka,
  • 00:22:44 tak jsem nebyla ten typ.
  • 00:22:46 A hlavně jsem byla
    už v jiném stavu,
  • 00:22:48 takže i kdyby si mě vybral,
    tak bych to asi nemohla točit.
  • 00:22:53 Ale mrzelo mě to,
  • 00:22:55 protože je to nádherný film
    o tom,
  • 00:22:57 jak ten herec to musí buď umět
    s tím režimem nějak skoulet,
  • 00:23:03 anebo tedy jde kamsi.
  • 00:23:09 "Paní přednostová, nechtěla
    byste mě zaškolit, prosím?!
  • 00:23:13 Ježišmarjá, pane Miloš,
    s tímhle já už nechci nic mít.
  • 00:23:20 Já už jsem v přechodu.
  • 00:23:24 -V čem?
    -V pře...
  • 00:23:28 To je hrozný.
  • 00:23:33 Já vás chápu pane Miloš,
    vopravdu, víte.
  • 00:23:36 Snad kdybych byla mladší.
  • 00:23:42 Co to do vás chlapi
    tady na té stanici vjelo?
  • 00:23:46 Nejdřív pan výpravčí Hubička
    s těma razítkama,
  • 00:23:48 teď zase vy s tím
    otíráním parůžků?"
  • 00:23:53 ŠTĚKOT
  • 00:23:55 Nelino!
  • 00:23:58 Čekal jsem drama,
  • 00:23:59 ale našel jsem milou,
    unavenou herečku
  • 00:24:01 zmítající se mezi dabingem,
    zájezdovkami,
  • 00:24:03 divadlem a televizí.
  • 00:24:06 Jenže oni herci vždycky
    trochu hrají,
  • 00:24:08 i když mluví jen o sobě.
  • 00:24:10 A své tajné komnaty zamykají
    i sami před sebou.
  • 00:24:15 Když jsi hrála ve filmech,
    které byly pak v trezoru,
  • 00:24:17 a potom v seriálech,
    které byly poplatné své době,
  • 00:24:21 jestli ty jsi z toho
    neměla zmatek?
  • 00:24:23 Já ne, možná divák.
  • 00:24:26 Něco se ti muselo líbit víc
  • 00:24:29 nebo s něčím jsi musela
    sympatizovat víc...
  • 00:24:33 No, tak samozřejmě jsem si
    vážila Žertu, protože si myslím,
  • 00:24:35 že to byl a je krásný film.
  • 00:24:38 Mohla jsem hrát vedle
    Pepíčka Somra, s Míšou Pavlatou,
  • 00:24:41 Luděk Munzar.
  • 00:24:43 To byl moc krásný zážitek.
  • 00:24:46 Taky jsem díky Žertu
    poprvé navštívila sklípek.
  • 00:24:49 Když byla premiéra,
  • 00:24:51 tak jsem poprvé v životě
    byla v moravském sklípku.
  • 00:24:54 Takže to si pamatuji.
  • 00:24:55 To vís, to bylo asi tak,
    že když jsem hrála v Žertu,
  • 00:25:00 tak se to nelíbilo komunistům,
  • 00:25:02 když jsem hrála
    Martu Gottwaldovou,
  • 00:25:04 tak se to zase nelíbilo
    těm druhým.
  • 00:25:07 A je to herecký život, Mefisto.
    Prostě je to tak.
  • 00:25:11 Jak je to od Vlacha po Bacha,
    od Šumavy k Tatrám
  • 00:25:15 a dál to radši neřeknu.
    Je to prostě život.
  • 00:25:19 A já to měla tak
    i v tom soukromí
  • 00:25:22 i v tom hereckém životě.
    Asi to tak má být.
  • 00:25:34 Titulky: Klára Derzsiová,
    Česká televize, 2007

Související