iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
2. 4. 2017
15:30 na ČT2

1 2 3 4 5

4 hlasy
5411
zhlédnutí

Cesty víry

Vězení je jen začátek

Skončit zde může velmi snadno každý z nás. Cesta zpět je ale o mnoho těžší. Portrét Mezinárodního vězeňského společenství, které pomáhá odsouzeným i propuštěným vězňům.

25 min | další Náboženské »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Cesty víry - Vězení je jen začátek

  • 00:00:11 -Už nikdy nic nebudeš,
  • 00:00:12 nikdo tě nemá rád,
  • 00:00:14 všichni tě opustili...
  • 00:00:20 -Nikdo mě neposuzuje,
    mají mě tady rádi.
  • 00:00:23 Jsem užitečnej.
  • 00:00:35 -Ano, dneska můžeme 10x, ahoj...
  • 00:00:43 Kratičce představím, kdo tu je.
  • 00:00:45 Lenku představovat nemusím,
    tu všichni znáte,
  • 00:00:49 a tady tenhle
    šikovnej a výmluvnej bráška
  • 00:00:52 vám potom na konci
    poví něco o sobě.
  • 00:00:59 Jmenuje se Pavel
    a jeho žena je Jitka.
  • 00:01:03 -Můj život byl odmalička
    dost problematickej v tom,
  • 00:01:08 že jsme měli nevlastního otce,
    měl jsem ještě 3 sourozence,
  • 00:01:12 a ten nás velice tvrdě vychovával.
  • 00:01:15 Nebál bych se slova "týral?.
  • 00:01:20 To znamenalo to,
    že jsem od 13 let byl na ulici,
  • 00:01:24 protože jsem neměl pocit,
    že by mě někdo někde přijímal.
  • 00:01:29 Že mě doma nechtějí,
    že mě nemají rádi.
  • 00:01:32 Seznámil jsem se s partou kluků,
    kteří byli starší než já,
  • 00:01:36 byli to vyhlášení rváči
  • 00:01:38 a vzali mě mezi sebe
    jako mladýho kluka.
  • 00:01:42 Snažil jsem se jim
    připodobnit ve rvačkách,
  • 00:01:46 chodili jsme po diskotékách,
    mlátili jsme lidi...
  • 00:01:50 V 16 jsem se dostal
    poprvý do vězení.
  • 00:01:53 Ve rvačce jsem pobodal
    člověka nožem.
  • 00:02:00 To poznám, to je tatínek.
  • 00:02:09 Takovýhle oči má,
    když se zlobí, vykoulený, že jo?
  • 00:02:16 Poznali jsme se tak,
    že když jsem uvěřil ve vězení,
  • 00:02:19 tak jsem se modlil za to,
    abych na svobodě sehnal práci.
  • 00:02:24 Měl jsem jen základní vzdělání,
    ale chtěl jsem žít nový život,
  • 00:02:29 chtěl jsem ho žít poctivě,
    takže jsem si sháněl práci,
  • 00:02:33 a nakonec jsem ji sehnal v pekárně,
    kde jsem se zapracoval
  • 00:02:37 a stal se vedoucím směny.
  • 00:02:41 A pak tam přišla Jitka,
    ani ne proto,
  • 00:02:43 že by potřebovala peníze,
  • 00:02:46 ale protože měla deprese,
  • 00:02:48 a fyzická práce jí pomáhala
    se z depresí dostat.
  • 00:02:59 -Budu posílat dárky.
  • 00:03:03 Je to projekt,
    který se jmenuje Andělský strom,
  • 00:03:08 a je to projekt Mezinárodního
    vězeňského společenství.
  • 00:03:13 Funguje to už 2. rokem.
  • 00:03:18 Je to projekt,
  • 00:03:19 ve kterém dobrovolníci
    posílají dárky uvězněným dětem...
  • 00:03:25 Teda...
  • 00:03:28 Uvězněných rodičů.
  • 00:03:33 Spolu s dopisem od rodiče,
    který je ve vězení.
  • 00:03:37 Mám zkušenost z minulýho roku,
  • 00:03:40 kdy mně dokonce volala jedna paní,
    jestli dorazily ty dárky,
  • 00:03:44 a koupila obrovskou krabici.
  • 00:03:48 Informovala mě o tom,
    jak peníze na dárky sehnala.
  • 00:03:54 Byla to nějaká paní z vesničky.
  • 00:03:56 Chodila dům po domu
    a sama mi řekla,
  • 00:03:59 že žebrala peníze na tyto děti.
  • 00:04:04 To mě docela překvapilo,
    co jsou lidé ochotní udělat.
  • 00:04:10 To bylo takový hezký.
  • 00:04:13 Myslím si,
    že to je výbornej projekt
  • 00:04:16 a že lidi soucítěj s těma rodinama.
  • 00:04:21 Oni se třeba dostanou
    úplně na pokraj chudoby...
  • 00:04:24 Spousta rodičů s dětmi
    se musejí přestěhovat na ubytovnu
  • 00:04:29 nebo do azylových domů,
    aby vůbec uživili rodinu,
  • 00:04:33 protože ztratili
    příjem otce nebo i matky.
  • 00:04:42 Vím, že je to bohulibá činnost...
  • 00:04:44 Takže jsem ani nějak neváhala.
  • 00:04:50 Já jsem ho poznala
    už jako věřícího.
  • 00:04:53 On byl prostě úplně jinej
    než lidi, co jsem se setkávala.
  • 00:04:57 Svítil, byl takovej pokojnej,
    pohodovej, radostnej...
  • 00:05:03 A mě hrozně zasáhlo, jakej byl.
  • 00:05:06 A to o něm bylo známo,
    že je kriminálník,
  • 00:05:09 takže si každej představí
    nějakýho grázla,
  • 00:05:14 a když jsem ho poznala,
    tak jsem si říkala, že není možný,
  • 00:05:20 aby byl tak špatnej.
  • 00:05:23 Ale protože uvěřil,
    stal se úplně jiným člověkem.
  • 00:05:30 A mě ta jeho víra a pohoda
    přitahovaly.
  • 00:05:43 -V současnosti je naše organizace
    největší dobrovolnická křesťanská,
  • 00:05:48 která vůbec na světě existuje.
  • 00:05:53 Jsou to stovky tisíc dobrovolníků
    ze 127 zemí světa
  • 00:05:56 a Mezinárodní vězeňské společenství
    je od r. 2011
  • 00:06:00 součástí téhle veliké rodiny.
  • 00:06:05 Základní vize je
    pomoci lidem uvnitř věznic,
  • 00:06:09 ale i propuštěným, obětem,
    rodinám, dětem...
  • 00:06:14 Případně i zaměstnancům věznic.
  • 00:06:17 Čili mít celý záběr na vězeňství.
  • 00:06:20 To je poměrně neobvyklý,
  • 00:06:22 protože většinou se organizace
    dělí na pomoc lidem ve vězení,
  • 00:06:27 případně obětem.
  • 00:06:29 A mezi nimi
    nebývá tak úplně soulad.
  • 00:06:35 S mužem jsme nějakou dobu
    žili v Americe
  • 00:06:39 a potom sem za námi
    přijížděli nejrůznější známí.
  • 00:06:42 Jednou přijel Mike Timis,
    to jméno nám nic neříkalo,
  • 00:06:46 ale věděli jsme, že je právník.
  • 00:06:49 Když jsme se potom blíž seznámili,
    tak nám vypravoval o tom,
  • 00:06:53 že je součástí této organizace.
  • 00:06:56 To bylo někdy po r. 2000.
  • 00:06:58 Přiznám se, že jsem o tom
    neměla ani zdání.
  • 00:07:02 Ale on začal vyprávět o programech
  • 00:07:05 a zejména Andělský strom
    mě úplně fascinoval.
  • 00:07:08 Prvně jsme si uvědomila,
    že odsouzení lidi mají děti!
  • 00:07:13 Že se jim po těch dětech stejská!
  • 00:07:15 Že ty děti jsou neviditelnou
    obětí toho, co se stalo!
  • 00:07:21 A že za to vůbec nemůžou,
    že mají tatínka v kriminále!
  • 00:07:25 Nebo dokonce maminku.
  • 00:07:29 Takže jsem asi rok
    dělala tlumočnici
  • 00:07:32 v ženské věznici
    Světlá nad Sázavou.
  • 00:07:34 Pravidelně jsem tam jezdila
    a sbírala zkušenosti.
  • 00:07:40 -Bylo to úděsné.
  • 00:07:45 Role otce se změní v roli dítěte.
  • 00:07:48 Dítě má pocit,
    že se o něj dostatečně nestarají,
  • 00:07:53 že není středem zájmu,
  • 00:07:55 že už na věky nemám auto,
  • 00:07:58 že to, co považuji za klíčové,
    to jsou moje přednášky
  • 00:08:02 a nějaké knížky nikdo nedoceňuje.
  • 00:08:05 A najednou moje žena někde běhá!
  • 00:08:09 Čili ten šok trval dlouhou dobu.
  • 00:08:11 Pak přišla 2. fáze,
    kdy najednou zjišťujete,
  • 00:08:15 jak vám je jí líto,
  • 00:08:17 protože je
    opravdu uštvaná a utahaná.
  • 00:08:21 Je to neuvěřitelnej výdej energie.
  • 00:08:25 A pak přijde ta 3. fáze,
    kdy se před ní hluboce skloním
  • 00:08:30 a řeknu si: na tohle bych neměl.
  • 00:08:33 A i když to moc neumím,
    tak bych jí chtěl nějak pomoct,
  • 00:08:37 protože je to práce perfektní.
  • 00:08:43 -Já bych rozdala nějaký otázky,
    který jste mi včera připravovali.
  • 00:08:49 Měli bychom asi 10 minut na to
    být v malých skupinkách.
  • 00:08:54 Nevím, kolik vás je,
    ale asi tak po 4?
  • 00:08:59 Jakému typu utrpení čelíte?
  • 00:09:01 -Psychickýmu.
  • 00:09:03 Někdo možná fyzickýmu,
    ale my většinou psychickýmu.
  • 00:09:15 -Si můžem napsat.
  • 00:09:18 Když najdeš v trestu
    nějakej vyšší smysl,
  • 00:09:21 tak se ti bude líp dýchat.
  • 00:09:23 Než když budeš jen
    vnímat okolí a prostředí.
  • 00:09:29 To jsou depresivní věci,
    co tady člověk vnímá a přijímá.
  • 00:09:37 A já jsem vypnul tím,
    že jsem byl na tý cele,
  • 00:09:41 měl jsem tam svůj koutek
  • 00:09:42 a byl jsem schopnej
    třeba 10 hodin něco psát.
  • 00:09:46 Studoval jsem
    a zajímal jsem se o lidi.
  • 00:09:49 Vyšel jsem na chodbu,
    viděl jsem na jeho tváři,
  • 00:09:53 že se trápí, tak jsem se ho chytil...
  • 00:09:57 Mě zajímali jen takoví lidi.
  • 00:09:59 Drogy a to všechno šlo kolem mě.
  • 00:10:01 Teďka jdeme do azylovýho domu.
  • 00:10:05 Jdeme tam s dětma,
    protože bysme rádi,
  • 00:10:09 aby navazovali na to,
    co děláme my.
  • 00:10:12 Aby viděli, jaký máme vztah
    k těmto lidem na okraji.
  • 00:10:17 Že nám to není úplně cizí,
    že ty lidi máme rádi,
  • 00:10:20 že se jim snažíme
    přinést tam naději, světlo,
  • 00:10:24 evangelium,
    které může proměnit jejich život.
  • 00:10:28 Myslím, že je dobře,
    když moje děti uvidí,
  • 00:10:31 kam se až člověk může dostat.
  • 00:10:33 Díky drogám, díky alkoholu...
  • 00:10:35 Neříkám,
    že jsou tam všichni proto,
  • 00:10:38 ale je to dnes
    opravdu velký problém,
  • 00:10:40 a většina lidí tak končí.
  • 00:10:43 Jsou to bezdomovci
    a nevědí, co dál.
  • 00:10:52 Dobrý den.
  • 00:10:54 Vás neznám, vy jste tu nová!
  • 00:10:57 -Podruhý jsem tady, zpátky.
  • 00:11:00 -No jo, no...
  • 00:11:08 To zvládneme.
  • 00:11:21 -Dlouho jsme vás neviděli.
  • 00:11:25 Ale tady je to lepší, ne?
  • 00:11:27 Než tady vedle?
  • 00:11:30 Ale zas to máte všude daleko,
    že jo?
  • 00:11:37 -To tak bývá, no.
  • 00:11:41 -Teď nemám žádnou trestnou činnost,
    nepřipadá mi nic, jsem normální!
  • 00:11:47 -Drž se tý naděje takhle!
  • 00:11:50 -Naději mám furt!
  • 00:11:51 -Drž se tý naděje,
    kterou jsem ti dal já!
  • 00:11:54 -Já si myslím, že jo!
  • 00:11:56 -Věřím, že se brzy
    setkáme za lepších okolností!
  • 00:12:01 -Já si myslím, že jo!
  • 00:12:03 -Sedím na tý vazbě
  • 00:12:05 a z jedný strany
    slyším silný myšlenky.
  • 00:12:10 Jsi špína, nikdy nic nebudeš,
    nikdo tě nemá rád,
  • 00:12:14 všichni tě opustili, jsi sám.
  • 00:12:17 Podívej se, co máš za sebou.
  • 00:12:19 Od 16 sedíš. Bude ti 30,
    máš odsezeno 11
  • 00:12:22 a dostaneš dalších 13.
  • 00:12:24 Tvůj život vlastně nemá smysl,
    hoď si to.
  • 00:12:27 A já jsem přemejšlel,
    že si to skutečně hodím.
  • 00:12:30 Ale z druhý strany přicházelo:
    hele, Bůh zná tvoji situaci.
  • 00:12:34 Takže ve chvíli,
    když jsem četl Písmo
  • 00:12:37 a dostal jsem se k listům Římanům
    atd.,
  • 00:12:40 tak ke mně začal
    Duch svatý tak promlouvat,
  • 00:12:44 že jsem začal vidět
    všechnu špínu, co jsem kdy udělal,
  • 00:12:49 snad od svého dětství.
  • 00:12:53 Bylo to hrozně těžký období,
  • 00:12:55 protože zhruba 2 měsíce jsem se
    musel ponořit do svého nitra,
  • 00:12:59 a Bůh mi ukázal,
    komu jsem co proved.
  • 00:13:02 A já jsem tu situaci vzal tak,
    že jsem řekl: Bože, odpusť mi.
  • 00:13:07 Postupně jsem 2 měsíce
    vyznával svoje hříchy,
  • 00:13:10 všechnu tu špínu,
    kterou jsem kdy udělal,
  • 00:13:13 a čím víc jsem ty hříchy vyznával
    Bohu,
  • 00:13:16 tím víc jsem byl šťastnej.
  • 00:13:20 -Smyslem všech těchto setkání
  • 00:13:22 je zabránit
    dalšímu recidivnímu chování
  • 00:13:25 a upadání do situací,
    které sami nejsou schopni zvládat
  • 00:13:29 a potřebují,
    aby je někdo na svobodě provázel.
  • 00:13:36 Ale není možné
    stoupnout si tady k bráně a říct:
  • 00:13:40 my vám pomůžeme.
  • 00:13:41 Musíme se seznámit předem.
  • 00:13:44 A musíme vytipovat
    motivované odsouzené,
  • 00:13:47 kteří o tuto pomoc zájem mají.
  • 00:13:50 Já jsem moc ráda,
    že s námi dnes byl brácha Pavel,
  • 00:13:54 že mohl mluvit k odsouzeným.
  • 00:13:56 Často bereme do věznice lidi,
  • 00:13:59 kteří mají sami zkušenost
    s výkonem trestu.
  • 00:14:03 A já si toho vážím, protože on se
    před těma lidma otevře.
  • 00:14:08 Nestydí se říct, co kdy udělal.
  • 00:14:11 A dělá to ne proto,
    protože by se chtěl exhibovat,
  • 00:14:14 ale protože jim chce pomoci,
  • 00:14:16 aby se v nich uvolnily
    všechny ty mechanismy
  • 00:14:20 skrývání a zapírání.
  • 00:14:21 A zároveň jim dává
    obrovskou naději v tom,
  • 00:14:24 že když jsem to dokázal já,
    můžeš to dokázat i ty.
  • 00:14:28 Může to dokázat každý.
  • 00:14:31 A samozřejmě že Pavla
  • 00:14:32 budou odsouzení
    a lidi po propuštění
  • 00:14:35 vnímat úplně jinak než mě.
  • 00:14:38 Protože o mně si řeknou:
    co ty o tom víš?
  • 00:14:41 Ale on ví.
  • 00:14:48 -Ahoj!
  • 00:14:54 -Dobrý den!
  • 00:14:56 -Ahoj, kotě!
  • 00:14:58 Nazdar, Davide!
  • 00:15:02 -Rádi bysme vám představili
    bratra Valeše,
  • 00:15:05 který nám svým způsobem
    zachránil život.
  • 00:15:08 Ujal se nás,
    provází nás na cestě víry
  • 00:15:11 jak v dobrým, tak ve zlým.
  • 00:15:14 S Miladou, manželkou, se nás ujali
    a mohli jsme je poznat.
  • 00:15:19 Díky jeho zkušenostem
    se máme od koho učit.
  • 00:15:23 -Tak tohle je moc, to vynechte.
  • 00:15:28 Ty půjdeš taky nahoru, viď, potom?
  • 00:15:32 Oni zřejmě dole nejsou...
  • 00:15:35 On totiž teď od 4 hodin
    má být dorost.
  • 00:15:39 My se známe od chvíle,
  • 00:15:41 kdy ho horní katolický farář
    poslal ke mně.
  • 00:15:46 Já prý chodím do vězení,
    tak bude mít u mě větší pochopení,
  • 00:15:53 což se díky Bohu stalo.
  • 00:15:57 Takže naše 1. setkání
    bylo na zahradě.
  • 00:16:00 Dali jsme tam 2 židle,
    Davídek byl ještě malej...
  • 00:16:05 Hodně malej...
  • 00:16:08 A tam jsme vedli první rozhovory.
  • 00:16:11 O tom, jak to je,
    když se člověk otevře Bohu
  • 00:16:16 a začíná s ním žít a jak to je,
  • 00:16:21 když jde od 10 k 5
    i v takovém úseku života,
  • 00:16:25 co potřebuje...
  • 00:16:28 -Pomohli mi tím,
    že mi nahradili rodinu.
  • 00:16:31 Ale nejdůležitější bylo,
    abych se postavil pevně k víře,
  • 00:16:35 protože on nemůže být u všeho, že.
  • 00:16:38 Bůh je u všeho.
  • 00:16:41 Na začátku jsme samozřejmě
    byli závislí na něm,
  • 00:16:45 na jeho víře, na jeho pomoci...
  • 00:16:48 A pak jsme se
    postupně jeho ruky pouštěli
  • 00:16:51 a zkoušeli jsme to sami.
  • 00:16:53 Občas jsme zjistili,
    že se topíme,
  • 00:16:55 ale měli jsme ho nablízku.
  • 00:16:58 Víme, že když se
    děti nedostanou do kriminálu,
  • 00:17:02 tak křesťani většinou
    neberou drogy, nekouří trávu.
  • 00:17:06 To je naše naděje,
    to samé bychom rádi předali jim,
  • 00:17:09 i když to není vždy ideální.
  • 00:17:12 Oni vědí, že taky nejsme ideální.
  • 00:17:14 Znají moji minulost...
  • 00:17:17 Je to stejný příběh:
  • 00:17:19 něco poděláme
    a prosíme o odpuštění,
  • 00:17:22 ujasníme si to, vyznáme si to,
    odpustíme si a jdeme dál.
  • 00:17:35 -Myslíte, že bysme sem mohli
    k vám jezdit i jindy?
  • 00:17:39 Protože ono je to daleko blíž,
    než co teď jezdíme.
  • 00:17:46 My nemůžeme nic,
    co je do mrazáku.
  • 00:17:49 Jen to, co je k okamžité spotřebě,
  • 00:17:52 my to vezmeme
    pro takových 10 lidí.
  • 00:17:58 -Tak si tady vezmeme vozejček.
  • 00:18:02 -Tak řekněte, co máme dělat.
  • 00:18:07 -Do banky jezdíme rok a půl.
  • 00:18:09 Dřív jsme dělali sbírky v církvích,
    abychom měli na potraviny.
  • 00:18:14 Když někdo vyjde z vězení,
    tak čeká 2 měsíce,
  • 00:18:18 než vůbec dostane
    nějakou 1. pomoc.
  • 00:18:21 A do té doby se musí
    nějak protlouct.
  • 00:18:26 A nám potravinová banka
    úžasně šetří peníze.
  • 00:18:31 Není nutné dělat
    teďka sbírky na to,
  • 00:18:33 abychom šli s klientem nakoupit,
  • 00:18:36 ale můžeme mu dát základní hygienu
    a základní jídlo do doby,
  • 00:18:40 než nějaký ty dávky má.
  • 00:18:42 A když pak začne
    splácet svoje dluhy,
  • 00:18:45 tak je na tom tak strašně špatně,
  • 00:18:47 že je to opravdu
    na hranici veliké bídy.
  • 00:18:50 A nějaká ta pomoc
    jednou za 2 týdny je obrovská.
  • 00:18:56 -Mílo, můžu ti to diktovat?
  • 00:19:00 24 mléka...
  • 00:19:03 20 čaj...
  • 00:19:07 Cukr 10...
  • 00:19:10 Ještě počkejte...
  • 00:19:27 -Teď jedeme z potravinový banky
  • 00:19:29 do klubu pro propuštěný
    a jejich kamarády,
  • 00:19:32 vezeme plný auto jídla
    a jedeme na takovou malou večeři.
  • 00:19:40 V klubu jsou hlavně
    lidi po propuštění,
  • 00:19:43 kteří nemají
    vlastní funkční rodinu.
  • 00:19:47 Žijou nějak osaměle.
  • 00:19:52 Jsou tam i klienti,
  • 00:19:53 kteří opakovaně
    nezvládají vydržet na ubytovně,
  • 00:19:58 nezvládají třeba nepít.
  • 00:20:04 Vrací se ke svému drogovému
    nebo alkoholovému návyku.
  • 00:20:11 Ten klub pak pro ně
    tvoří jediný zázemí,
  • 00:20:15 kde jsou opravdu vřele přijímaný.
  • 00:20:38 Kamarádi, protože Laděnka
    má dneska narozeniny...
  • 00:20:42 -17.
  • 00:20:43 -No dobře,
    tak jsem se o 3 dny spletla.
  • 00:20:48 Takže dáme ještě
    1 písničku pro Laděnku?
  • 00:20:58 Tenhle klub vznikl
  • 00:21:00 v návaznosti na projekt
    přípravy na propuštění,
  • 00:21:03 kdy bylo zapotřebí
    vytvořit nějakej prostor pro to,
  • 00:21:07 když ten člověk vyjde ven,
    tak aby věděl,
  • 00:21:10 že se mu někde někdo věnuje.
  • 00:21:19 Jak jsi strávila narozky?
  • 00:21:22 -Byla jsem ožralá.
  • 00:21:27 -Která tekutina to způsobila?
  • 00:21:30 -Vodka.
  • 00:21:31 -No výborný.
  • 00:21:34 Každej z těch lidí
  • 00:21:35 může dát druhejm
    nějakou zkušenost.
  • 00:21:38 Kde už bydlí, jakej udělal pokrok.
  • 00:21:40 Nebo může přijít
    s naprostým selháním.
  • 00:21:43 Nestyděj se za svoje propady,
    přijdou a řeknou:
  • 00:21:47 je to hrozný, já už zase chlastám.
  • 00:21:50 Nejsem teď schopen se pomodlit.
  • 00:21:52 A ty druhý mu pomůžou
    a vezmou to nějak na sebe.
  • 00:21:56 I v tom je možný si pomáhat.
  • 00:21:59 Potom nastanou situace,
    kdy se někdo stěhuje
  • 00:22:03 nebo potřebuje jinou pomoc
    a ti ostatní řeknou: já přijdu.
  • 00:22:11 -Leden a únor je slabší,
    ale jinak to jde.
  • 00:22:15 A jak jsem měla žloutenku C,
    tak ještě léčba do toho.
  • 00:22:19 Tak taky ta psychika...
  • 00:22:22 Dávám to sice zdatně,
    ale uvidím, co dál.
  • 00:22:25 -A máš kde bydlet teď?
  • 00:22:27 -Asi mi padne bydlení teď,
  • 00:22:29 protože jsem nedostala
    sociální dávky, je to těžší.
  • 00:22:33 -Tak pak o tom promluvíme.
  • 00:22:35 -Děkuju.
  • 00:22:41 -Tak ty jeď pro auto
    a jakmile my dozpíváme,
  • 00:22:44 tak bysme vyběhli
    pro krabice z potravinový banky.
  • 00:23:11 -Já se tady cejtím užitečnej
  • 00:23:13 a jsem tady v takový
  • 00:23:15 bratrsko-sesterský přátelský
    atmosféře.
  • 00:23:18 Nikdo mě neposuzuje,
    mají mě tady rádi
  • 00:23:21 a jsem užitečnej, no.
  • 00:23:24 Děvčata, tady máte holčičí potřeby!
  • 00:23:38 -Taková hloupost
    jako sloužit ve vězení
  • 00:23:40 by mě v životě nenapadla.
  • 00:23:42 To je jenom a jenom
    Boží nápad a Boží vedení.
  • 00:23:47 Pro mě bylo i těžký
    tuto Boží výzvu přijmout.
  • 00:23:54 Dlouho jsem s tím bojovala,
    oponovala jsem
  • 00:23:57 a nechtěla jsem do toho vězení jít.
  • 00:24:00 Poslušnost z mý strany nebyla.
  • 00:24:02 Potom jsem pochopila,
    že to, co Bůh člověku nabídne
  • 00:24:06 a co po něm chce,
    tak ho zároveň pro to vybaví.
  • 00:24:10 A dokonce mu potom
    z toho dá velikou radost.
  • 00:24:15 Bez Boží opory
    by to ale vůbec nemělo smysl.
  • 00:24:21 Už si teď ani nedovedu
  • 00:24:22 představit nic jinýho,
    abych pravdu řekla.
  • 00:24:26 A jenom mě to
    pořád víc a víc překvapuje.
  • 00:24:30 Překvapuje mě, že to,
    k čemu jsem dřív měla odpor,
  • 00:24:33 třeba setkat se s vrahem,
  • 00:24:35 jít do prostor za nějakýma mřížema,
  • 00:24:39 to se mi opravdu přímo hnusilo.
  • 00:24:46 A najednou z toho zažívám radost.
  • 00:24:51 A dává mi to úplně jiný rozměr
    vidění věcí.
  • 00:24:55 Ty lidi mě nesmírně obohacujou
    a není na světě žádnej vězeň,
  • 00:24:59 kterej by člověku i něco nedal.
  • 00:25:03 Ať byl odsouzenej za cokoliv,
    tak má určitě některý vlastnosti,
  • 00:25:07 za který si zaslouží úctu
    a z kterých je možný se učit.
  • 00:25:14 Skryté titulky: Hana Svanovská,
    Česká televize 2017
  • 00:25:36 .

Související