iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
24. 6. 2018
22:15 na ČT art

1 2 3 4 5

5 hlasů
6934
zhlédnutí

České komorní zlato

Zemlinského kvarteto

Souhra, přesvědčivost a emoce ve světovém smyčcovém kvartetu, které vzniklo v "ZUŠce".

25 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

České komorní zlato - Zemlinského kvarteto

  • 00:00:19 POTLESK
  • 00:00:25 -Vážení přátelé,
  • 00:00:27 jménem Penguin Quartetu
    vás srdečně vítám
  • 00:00:30 na dnešním koncertu.
  • 00:00:51 -S kvartetem zkoušíme v bytě
    mých rodičů
  • 00:00:54 na Strossmayerově náměstí.
  • 00:00:56 Máme tady fantastické zázemí,
    protože tatínek je klavírista
  • 00:01:00 a celý život hrál v klavírním triu.
  • 00:01:08 Máme tady báječné sousedy,
    kterým to nevadí a jsou rádi.
  • 00:01:13 Každý den tu můžeme zkoušet
    podle libosti.
  • 00:01:20 -S názvem Penguin Quartet
    jsme hráli na Pražském jaru,
  • 00:01:24 dostali jsme cenu
    Českého spolku pro komorní hudbu,
  • 00:01:28 ale s tímto názvem
    jsme měli potíže v zahraničí,
  • 00:01:31 protože Penguin Quartet znělo,
  • 00:01:33 že to jsou nějací studenti
    nebo jazz, legrace,
  • 00:01:36 tak jsme se rozhodli,
    že se budeme muset přejmenovat.
  • 00:01:40 Přicházet o koncerty jen proto,
    že se blbě jmenujeme, by byla škoda.
  • 00:01:44 RYCHLEJŠÍ MELODICKÁ HUDBA
  • 00:01:55 Pak někoho napadlo, že bychom se
    mohli jmenovat po Zemlinském,
  • 00:01:59 hráli jsme tedy jeho druhý kvartet,
  • 00:02:01 studovali jsme ho tehdy
    s Waltem Levinem,
  • 00:02:04 což byl LaSalle Quarte,
  • 00:02:06 který s tím kvartetem
    prvním Zemlinského kvartety natočil.
  • 00:02:10 Když jsme to před ním zmínili,
    tak byl nadšen a říkal,
  • 00:02:13 že to je vynikající.
  • 00:02:15 Zjistili jsme, že ten název je volný,
    což bylo důležité.
  • 00:02:19 -Ptali se nás,
    který z nás je Zemlinský,
  • 00:02:22 to se nám stalo mockrát.
  • 00:02:23 Myslím, že měl slovenského dědečka.
  • 00:02:25 -Prarodiče měli čtyři různé
    národnosti a dědeček měl to jméno,
  • 00:02:29 tak asi to byl Slovák.
  • 00:02:31 -Dneska budeme zkoušet Beethovenům
    kvartet F dur, op. 18, č. 1.
  • 00:02:38 ZKOUŠKA
  • 00:02:50 -Napadá mě,
    že na první zkoušce kvarteta,
  • 00:02:53 když jsem tam poprvé přišel,
    tak jsme hráli první větu z tohoto.
  • 00:02:59 Tenkrát to byla ligatura osminky,
    dvě šestnáctky,
  • 00:03:03 to jsem do toho koukal ve čtrnácti
    a ještě to bylo rychle.
  • 00:03:07 Cvičil jsem to doma
  • 00:03:08 raz, dva,
  • 00:03:09 teď jsem nevěděl,
    co s tím mám...
  • 00:03:11 Dodneška jsem z toho byl vykulený.
  • 00:03:14 -Z první zkoušky jsme byli
    taky vykulení a říkali jsme si,
  • 00:03:18 jestli jsme ho sem vzali dobře
    a chvíli jsme na to koukali,
  • 00:03:22 jestli mu to půjde,
    jestli to byl dobrý nápad mu říct.
  • 00:03:25 Problém byl v tom,
    že přišel na druhou zkoušku
  • 00:03:27 a celé to uměl.
  • 00:03:28 To jsme pak zas byli vykulení my.
  • 00:03:31 -Jsem František Souček,
    první housle.
  • 00:03:33 JEMNÁ, POMALÁ HUDBA
  • 00:03:41 Mám velké štěstí,
    protože díky jednomu mecenáši,
  • 00:03:45 částečně i sběrateli z Francie,
    který si nepřeje uvést své jméno,
  • 00:03:51 takže ho neřeknu
  • 00:03:53 a je to velice milý pán,
    zakoupil tyhle krásné, italské
  • 00:03:57 housle,
  • 00:03:58 které postavili bratři Carcassiové
    a zapůjčil mi je na dobu neurčitou.
  • 00:04:05 -Jmenuji se Vladimír Fortin
    a tento nástroj také patří
  • 00:04:10 do soukromé sbírky stejného,
    štědrého přítele.
  • 00:04:14 Tento nástroj je zvláštní tím,
    že vevnitř sice má vinětu,
  • 00:04:19 ale zjistilo se,
    že to je anonym
  • 00:04:22 a viněta, nálepka vevnitř
    je falzifikát.
  • 00:04:27 Praví se tam, že to je Luigi Testore,
    vyrobeno asi 1729,
  • 00:04:32 což není pravda.
  • 00:04:34 Kdyby to byl Testore,
  • 00:04:36 tak by to stálo
    několik milionů dolarů.
  • 00:04:45 -Jmenuji se Petr Holman
  • 00:04:47 a hraju v Zemlinského kvartetu
    na violu.
  • 00:04:50 Můj nástroj
    je z našich čtyřech nejmladší,
  • 00:04:56 je mu teprve 3,5 roků.
  • 00:04:59 -Jmenuji se Petr Střížek a hraji
    druhé housle v Zemlinského kvartetu.
  • 00:05:04 Hraju na francouzský nástroj
  • 00:05:06 z dílny francouzských houslařů,
  • 00:05:09 byly vyrobeny kolem roku 1900
  • 00:05:11 a původním majitelem byl sekundista
    Pražákova kvarteta Vlastimil Holek.
  • 00:05:17 POMALÁ MELODICKÁ HUDBA
  • 00:05:24 -Vezmu ty houpačky, jo?
  • 00:05:26 -Vedení na zkoušce nikdo z nás
    nemáme, vedeme se všichni navzájem.
  • 00:05:30 Nemáme jednoho, který by to vyloženě
    vedl, jsme demokratické kvarteto.
  • 00:05:36 Když je nejhůř,
    tak se to udělá podle prvních houslí.
  • 00:05:39 -Tak hraj.
  • 00:05:41 POMALÁ MELODICKÁ HUDBA
  • 00:05:47 -První housle, ono to je trošku
    jak v životě, druhé housle,
  • 00:05:51 i když v kvartetu to není tak,
  • 00:05:52 že by druhé housle
    byly na druhé koleji, tak to není.
  • 00:05:55 Hlasy musí být vyrovnané,
    záleží na tom, kdo zrovna vede,
  • 00:05:57 ale častěji vedou první housle.
  • 00:06:00 Mám rád, když kvarteto zní
    jako jeden celek.
  • 00:06:04 Na těchto houslích mám rád,
    že mají průraznou e-strunu,
  • 00:06:08 tu nejvyšší,
    když hraju průrazné tóny,
  • 00:06:10 tak housle zní velmi přirozeně
    a silně,
  • 00:06:13 aniž bych se o to musel
    strašně snažit.
  • 00:06:21 Mají krásný, silný,
    vysoký rejstřík,
  • 00:06:24 ale když jdete na střední struny
    nebo na g-strunu, na tu nejnižší,
  • 00:06:29 tak krásně zapadnou temnějším
    témbrem, barvou do barvy sekundu
  • 00:06:38 a hlavně violy.
  • 00:06:39 Připadají mi jako ideální,
    kvartetní housle.
  • 00:06:46 Když jsme ve škole malovali,
    čím budeme,
  • 00:06:48 tak jsem maloval housle.
  • 00:06:50 Mamka má ty obrázky
    snad někde schované.
  • 00:06:53 Spíš mě nic jiného nenapadlo,
    co bych mohl dělat.
  • 00:06:55 Přišlo mi automatické,
    že vedle školy chodím do ZUŠ,
  • 00:06:59 tenkrát to byla lidová škola umění,
  • 00:07:01 chodil jsem k paní profesorce
    Boženě Novotné, moc mě to bavilo,
  • 00:07:05 taky měla folklorní soubor,
    to mě taky moc bavilo.
  • 00:07:08 Spíš mi to přišlo samozřejmé.
  • 00:07:10 Celkem mám 7 žáků,
  • 00:07:12 podle nového rozvrhu
    mají 3 hodiny týdně,
  • 00:07:14 takže 21 hodin.
  • 00:07:17 Pojď si to zkusit ještě jednou.
  • 00:07:22 A lehce s tou rukou.
  • 00:07:24 Teď vypadám jako pedagog,
    že takhle všichni skončí.
  • 00:07:27 Pojďte ke mně všichni studovat,
    takhle dopadnete.
  • 00:07:30 Pamatuji si velmi dobře,
    obzvlášť, když učím na konzervatoři,
  • 00:07:33 když jsem tam studoval,
  • 00:07:35 tak se mi nelíbila
    Janáčkova houslová sonáta,
  • 00:07:38 nechápu, jak se mi to nemohlo líbit,
    to je přece jedna z nejlepších sonát.
  • 00:07:43 Nerad jsem hrál Mozarta,
    když mi bylo 16 let.
  • 00:07:46 Vidím to i na studentech,
    že si k Mozartovi hledají vztah.
  • 00:07:50 Mozartovy houslové koncerty,
    to je to nejlepší,
  • 00:07:52 co si můžu zahrát.
  • 00:07:53 To je ono, to nevadí,
    to je dobré.
  • 00:07:56 Chceš si to místo vzít ještě jednou.
  • 00:08:02 -O mé charakteristice
    jsem nepřemýšlel.
  • 00:08:05 Nehrát jen pod první housle
    nebo jen tak, aby to tak sedělo,
  • 00:08:09 ale ukázat svoji expresivitu.
  • 00:08:18 Moje housle by ve svém zvuku
    neměly být příliš dominantní
  • 00:08:22 a měly by přirozeně vplynout
    mezi vedoucí hlas prvních houslí
  • 00:08:31 a měly by spojit první housle
    se zvukem violy a violoncella.
  • 00:08:37 Tzn., že nepotřebuji
    tak silnou e-strunu, vysoké tóny,
  • 00:08:41 ale potřebuji pěkně barevnou
    a-strunu, d-strunu a géčko.
  • 00:08:47 MELODICKÁ HUDBA
  • 00:08:53 -Na violoncello pro kvarteto
    si cením,
  • 00:08:56 když má pěkné basy,
    že kvartetní zvuk má dobrý základ.
  • 00:09:01 Pro mě jsou hlavní struny c a g,
    aby dělaly dobrý, jadrný tón.
  • 00:09:09 Violoncello je nejbližší
    lidskému hlasu,
  • 00:09:16 určitě je to nejbližší mužskému
    hlasu, což je velmi přirozené
  • 00:09:25 na poslech.
  • 00:09:27 Je spoustu posluchačů,
  • 00:09:28 kteří mají raději violoncello
    než housle,
  • 00:09:32 nebo kdyby si měli vybrat,
    tak by se raději učili na
  • 00:09:35 violoncello.
  • 00:09:36 Na druhou stranu je slavný
    Dvořákům výrok:
  • 00:09:40 "Dole to bručí, nahoře to kvičí,
    co pro to mám proboha napsat?".
  • 00:09:46 MELODICKÁ HUDBA
  • 00:10:00 Co krásnějšího si člověk může přát,
    než jen tak hrát ostatním
  • 00:10:05 a pak přednést melodii.
  • 00:10:09 MELODICKÁ HUDBA
  • 00:10:20 -Viola nemá standardní velikost.
  • 00:10:22 U violy se měří zadní deska,
  • 00:10:27 velikost může být od 39 cm
    až po extrémních 44 cm.
  • 00:10:35 Zásadní rozdíl je ve strunách,
    že ladění je o kvintu nižší.
  • 00:10:40 Chybí mi vrchní struna e,
    kterou mají houslisti,
  • 00:10:42 naopak mi přibývá spodní struna c,
    kterou houslisti nemají.
  • 00:10:47 Celý zvuk je posazený o něco níž,
  • 00:10:50 díky větší velikosti je hraní nižší,
    tmavěji zabarvené.
  • 00:10:57 Ve chvíli, když jsem šel na Matfyz,
    kam jsem se bez problémů dostal,
  • 00:11:04 vždycky mi to šlo,
    tak už jsem za sebou měl gympl,
  • 00:11:08 kde jsem zase víc a víc hrál,
    a tou dobou už existovalo kvarteto,
  • 00:11:14 sice na jednodušších úrovních,
    ale už jsme hráli.
  • 00:11:20 Tak jsem se rozhodl,
  • 00:11:22 že bych zároveň s Matfyzem
    mohl zkusit konzervatoř.
  • 00:11:26 JEMNĚ LADĚNÁ HUDBA
  • 00:11:51 -V kvartetu jsou krystalicky
    jasné 4 hlasy
  • 00:11:54 a posluchači se velice dobře
    můžou orientovat v tom,
  • 00:11:59 kdy který hlas hraje,
    kdy která hlas naopak poslouchá,
  • 00:12:03 kdy hlasy hrají spolu
    a to se snažíme vynést,
  • 00:12:06 aby lidi pochopili,
    co se v hudbě děje.
  • 00:12:11 -V kvartetu je pro mě úloha
    hlídat řemeslo,
  • 00:12:18 to co nás naučili profesoři,
    tzn. souhru, intonaci.
  • 00:12:24 Ostatním moc nepovídám do frází
    a do vzletných, hudebních věcí.
  • 00:12:33 Dávám mantinely,
    ve kterých potom se moji kolegové
  • 00:12:39 mohou svobodně pohybovat.
  • 00:12:42 DYNAMICKÁ HUDBA
  • 00:12:51 -Člověk se nesmí bát říci
    základní charaktery.
  • 00:12:55 Když pominu technickou stránku,
    která by měla být samo sebou,
  • 00:12:59 že to bude čistě, v rytmu, spolu,
    že to bude mít CD parametry,
  • 00:13:03 tak je důležité si říct,
    jak to chceme hrát.
  • 00:13:07 Jestli věta bude tanečně,
    nebo to bude spíš veselé,
  • 00:13:11 jestli to budeme hrát víc na barvu,
    i nějaká místa.
  • 00:13:18 Mít nějaké mimohudební představy
  • 00:13:22 a nemusí to být zrovna
    něco konkrétního.
  • 00:13:25 To radím i studentům,
    nemusí to být zrovna veselé,
  • 00:13:28 může to být žlutá.
  • 00:13:31 LADĚNÍ STRUN
  • 00:13:41 -Myslím, že to,
    že nám to pořád drží,
  • 00:13:45 tak je to tím, že jsme začínali,
    protože nás to bavilo.
  • 00:13:58 Byl to koncert humoru,
    hráli jsme legrační skladby,
  • 00:14:01 tenkrát jsme na to měli ještě čas.
  • 00:14:03 Tohle je skladba Beatles in Bush.
  • 00:14:06 Kolega se svíjí, je to moc pěkné.
  • 00:14:12 -Mělo to obrovský ohlas,
    byl narvaný Eden,
  • 00:14:15 na tohle lidi rádi chodili,
    když jsme hráli takové blbosti.
  • 00:14:21 POTLESK
  • 00:14:28 Pamatuji se, že jsme před pár lety,
    vždycky děláme vánoční PF.
  • 00:14:33 Vymyslel to Vláďa
    a na PF byli 4 smajlíci.
  • 00:14:37 Jeden smajlík byl s pivem,
    to byl Stříža.
  • 00:14:42 Druhý smajlík byl inteligent
    s brýlemi, to byl Petr, violista.
  • 00:14:48 Pak tam byl smajlík, který spí,
    to byl Vláďa.
  • 00:14:51 A pak tam byl červený,
    naštvaný smajlík,
  • 00:14:53 tak to jsem byl já.
  • 00:15:01 -Byli jsme ve spoustě států Evropy,
    v Číně, Japonsku, Jižní Koreji,
  • 00:15:07 mockrát v Kanadě, USA,
    chybí nám ještě Austrálie a Afrika.
  • 00:15:18 -Tady je další unikátní věc
    v našem kvartetu,
  • 00:15:24 která nám strašně ulehčuje život,
  • 00:15:26 protože veškerou organizaci
    má na starosti Petr Holman,
  • 00:15:31 který studoval Matfyz,
  • 00:15:33 takže má k organizování
    velice blízko a k plánování.
  • 00:15:38 U nás to je velice jednoduché,
    že se o všechno stará Péťa.
  • 00:15:47 -Spolupracujeme
    s Pražským komorním baletem,
  • 00:15:50 vystupujeme v jejich představení,
    které se jmenuje Tři české kvartety.
  • 00:15:55 Je to velmi krásná
    a originální spolupráce,
  • 00:15:59 je to pro nás vytržení
    ze standardního,
  • 00:16:03 normálního koncertního života,
  • 00:16:06 protože se tam výrazně přidává
    prvek pohybu a baletu.
  • 00:16:12 I atmosféra je úplně jiná.
  • 00:16:16 Jedná se o smyčcový kvartet op. 51,
    slovanský, Antonína Dvořáka,
  • 00:16:21 smyčcový kvartet D moll
    Vladimíra Sommera
  • 00:16:24 a velmi stará, známá,
    nádherná choreografie Pavla Šmoka
  • 00:16:29 na muziku Bedřicha Smetany,
  • 00:16:32 smyčcový kvartet č. 1
    "Z mého života".
  • 00:16:40 -Pro nás je na tom nejzajímavější
    vizualizace hudby, kterou hrajeme,
  • 00:16:45 že jsme zvyklí hrát Smetanu,
    Dvořáka, Sommera,
  • 00:16:48 ale když vidíte spojení hudby
    s pohybem,
  • 00:16:52 jak se to vizuálně ztvární,
  • 00:16:55 tak od té doby máme přesné obrazy.
  • 00:16:58 Při hraní se nám v hlavě vybavuje
    velice osvěžující balet
  • 00:17:03 a je to zajímavý přínos do muziky.
  • 00:17:05 MELODICKÁ HUDBA
  • 00:17:28 Spolupráce je vzájemná,
    musíme hrát to, co máme v notách,
  • 00:17:33 ale jsou místa,
    která musíme baletu přizpůsobit.
  • 00:17:38 Víme, že některé pasáže
    musíme hrát pomaleji.
  • 00:17:41 Víme, že někde musíme počkat
    na další začátek věty.
  • 00:17:45 Naopak ve spoustě míst
    se oni musí držet nás, podle toho,
  • 00:17:50 jak to zahrajeme.
  • 00:17:51 Je to dost interakce,
    pro nás je to velmi zajímavé
  • 00:17:55 a oni říkají, že je to pro ně
    úplně něco jiného než s nahrávkou,
  • 00:18:00 protože na pódiu je prvek života
    a živé hudby,
  • 00:18:04 to je interakce
  • 00:18:06 a má to vždycky
    mnohem lepší atmosféru,
  • 00:18:10 než když to hrají jen s nahrávkou.
  • 00:18:13 Pro nás je to trochu něco jiného,
    než normálně děláme
  • 00:18:16 a velmi se na to těšíme.
  • 00:18:18 POMALÁ HUDBA
  • 00:18:39 -Na klasickou hudbu, kterou hrajeme,
    si musíte udělat vnitřně čas.
  • 00:18:44 Musíte si sednout,
    naladit se na to
  • 00:18:48 a poslechnout si to se vším všudy,
    je to o detailu.
  • 00:18:51 Jako když se jdete podívat na
    výstavu, třeba Monu Lisu,
  • 00:18:55 zaplatíte si to,
    je tam stádo turistů,
  • 00:18:58 tak na ni kouknete a jdete pryč
    a obraz jste neviděl.
  • 00:19:01 Musíte k němu jít a podívat se
    na detaily,
  • 00:19:04 v tom je obraz geniální.
  • 00:19:06 DYNAMICKÁ HUDBA
  • 00:19:17 POMALÁ HUDBA
  • 00:19:54 RYCHLÁ, SVIŽNÁ HUDBA
  • 00:20:26 -Dříve jsme cvičili každý den,
    zkoušeli každý den,
  • 00:20:29 soustředili jsme se strašně moc
    na studování,
  • 00:20:32 abychom hráli dobře, perfektně,
    aby se to líbilo profesorům,
  • 00:20:36 u kterých jsme studovali,
    případně soutěžní porotě.
  • 00:20:40 Teď už máme svobodu,
    kdy si to můžeme jen užívat.
  • 00:20:45 Když se sejdeme na koncertě
    a hrajeme třeba Dvořáka,
  • 00:20:50 tak to, že lidé mají pocit,
    že z toho máme radost,
  • 00:20:56 tak opravdu máme
    a moc si koncerty užíváme.
  • 00:21:14 POTLESK
  • 00:21:26 -Myslím, že lidé hodně ocení
    naši komunikaci na pódiu
  • 00:21:31 a všeobecnou pohodu,
    kterou předáváme.
  • 00:21:36 Jak bych to řekl.
  • 00:21:42 -Je pravda, že velmi často
    po koncertě přijdou posluchači
  • 00:21:47 a říkají nám,
    že mají z našeho hraní radost,
  • 00:21:52 že odcházejí, usmívají se.
  • 00:21:56 Nebo nám pořadatelé říkají,
  • 00:21:58 jak se koukáme na odcházející lidi,
    tak mají dobrou náladu, usmívají se.
  • 00:22:05 MELODICKÁ HUDBA
  • 00:22:30 -Už spolu hrajeme poměrně dlouho,
    máme za sebou 23 let
  • 00:22:38 a je tam docela znát,
    že jsme sehraní,
  • 00:22:43 hrajeme spolu dlouho,
    už jsme na sebe zvyklí
  • 00:22:46 a máme dobré návyky v tom,
    jak spolu hrát,
  • 00:22:50 co dělat, jak silněji, slaběji,
    s kým, jak, proč.
  • 00:22:54 Co se týče komorních zvyků a návyků,
    že jsme docela daleko
  • 00:22:59 a díky tomu máme dobrý zvuk.
  • 00:23:03 Jednolitý, homogenní,
    to je to,
  • 00:23:06 co by člověk
    měl po kvartetu vyžadovat.
  • 00:23:09 To si myslím,
    že díky zkušenostem máme.
  • 00:23:13 POMALÁ MELODICKÁ HUDBA
  • 00:23:23 -Na to, že spolu hrajeme 20 let,
    tak jsme neustále kamarádi,
  • 00:23:28 jsme v pohodě, máme rádi hudbu,
    rádi spolu hrajeme,
  • 00:23:31 cestujeme, spousta legrace
  • 00:23:34 a v tom si myslím,
    že mnohdy není úplně obvyklé.
  • 00:23:41 -Když jsme na nějakém zájezdě
  • 00:23:44 nuceni bydlet v dvoulůžkových
    pokojích na hotelu,
  • 00:23:47 tak je nám jedno,
    kdo s kým bude bydlet.
  • 00:23:50 Když si vezmete
    profesionální kvarteta,
  • 00:23:53 tak tohle je dost unikátní.
  • 00:23:55 -Asi to funguje,
    protože když zkoušíme,
  • 00:23:58 tak jsme schopní si do krve vynadat,
    jak to tady hraješ,
  • 00:24:01 proč to tahle, jak to cítíš,
    každý to cítí nějak jinak
  • 00:24:04 a nemůžeme se dohodnout.
  • 00:24:05 Ale když zavřeme nástroje,
    tak půjdeme klidně na pivo.
  • 00:24:09 POMALÁ MELODICKÁ HUDBA
  • 00:24:32 -To je pěkná muzika.
  • 00:24:33 -Dobrou noc.
  • 00:24:34 POTLESK
  • 00:24:35 Skryté titulky: Lucie Richterová,
    Česká televize 2017

Související