iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
10. 12. 2018
19:20 na ČT art

1 2 3 4 5

7 hlasů
13348
zhlédnutí

Divadlo Na zábradlí

Tradice v novém (2000–2017)

Seriál o historii malého, ale významem velkého pražského divadla.

26 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Divadlo Na zábradlí - Tradice v novém (2000–2017)

  • 00:00:06 *V Praze jsou takové ulice,
  • 00:00:08 které vedou vždycky jinam
    a někdy nikam.
  • 00:00:11 Místa, která jsou někdy někde
    a jindy jinde.
  • 00:00:14 Včera večer
    jsem prošel jedním z nich
  • 00:00:17 a vstoupil jsem jinam.
  • 00:00:23 Bylo tam náměstíčko plné deště
  • 00:00:25 a dům, na kterém svítilo slovo:
    divadlo.
  • 00:00:29 Ze zvyku jsem pohlédl vzhůru,
    zda nespatřím
  • 00:00:31 trojspřeží s pozdviženými kopyty,
  • 00:00:33 ale napršelo mi do očí,
    takže nevím.
  • 00:00:43 Byl tam dvůr s pavlačemi
    a okénko s nápisem: vyprodáno.
  • 00:00:56 Sebevražda Petra Lébla
    před Vánoci v roce 1999
  • 00:01:00 zaklapla další slavnou etapu
    Divadla Na zábradlí.
  • 00:01:06 Na otázku, kdo divadlo povede
    v poléblovské éře,
  • 00:01:09 se jen těžko hledá odpověď.
  • 00:01:13 Lébl se po smrti pro mnohé
    stává modlou.
  • 00:01:16 Soubor se zmítá ve smutku, zlobě
    a je bez vize budoucnosti.*
  • 00:01:23 -Tím, jak jsme tam pořád žili,
    byli furt spolu,
  • 00:01:26 tak jako když se taková věc
    stane v rodině.
  • 00:01:29 To divadlo se strašně semklo.
  • 00:01:31 My jsme vlastně to trauma
    museli vydejchat zase spolu.
  • 00:01:37 -50 vdov a jeden robot.
    To jsem byla já.
  • 00:01:44 Já tu dobu mám jako velmi
    zamlženou,
  • 00:01:49 protože já jsem vlastně věděla,
  • 00:01:52 že musím nějakým způsobem vydržet,
    udržet.
  • 00:01:57 -Tak ono to bylo asi tak citlivý,
    že myslím,
  • 00:01:59 že v tu dobu by tam nikdo z venku
    ani nemohl přijít,
  • 00:02:03 protože by vlastně...
    To nešlo.
  • 00:02:07 -S čímkoliv se přišlo,
    tak vlastně vždycky odněkud
  • 00:02:09 přišla odezva, že jestli si to
    Petr přál a nebo nepřál.
  • 00:02:15 Docela dlouho to trvalo,
  • 00:02:20 tahle ta trošku schizofrenická
    situace.
  • 00:02:26 *Petr Lébl je v divadle
    stále přítomen.
  • 00:02:28 Prostřednictvím dopisů členům
    souboru,
  • 00:02:30 závěti i představy,
    co se Zábradlím dál.
  • 00:02:33 Jedním z jeho přání je,
    aby divadlo vedl Pitínský.*
  • 00:02:37 -My jsme tenkrát chtěli Pitínskýho,
    vášnivě.
  • 00:02:41 My jsme mu s Petrou Špalkovou
    napsaly dopis.
  • 00:02:45 Ale to je asi tak těžký vstoupit
    do týhle situace...
  • 00:02:52 *Jan Antonín Pitínský Na zábradlí
    pravidelně hostuje od roku 1993.
  • 00:02:57 A jeho inscenace si v ohlasu
    nezadají s Léblovými.
  • 00:03:01 Funkce uměleckého šéfa
    ho ale neláká.
  • 00:03:04 A tak je nakonec umělecké vedení
    svěřeno triumvirátu:
  • 00:03:07 Pitínský - Ornest - Slámová.*
  • 00:03:12 -Fungoval výborně.
  • 00:03:14 Špinavou práci jsem dělala já
    a hoši měli nápady.
  • 00:03:20 Já si dělám legraci,
    ale samozřejmě Zdeněk
  • 00:03:24 režíroval po vlastech českých,
    takže ten tam neseděl.
  • 00:03:29 A Jiří Ornest hrál a myslím,
    že v té době taky něco režíroval,
  • 00:03:36 takže takovou opravdu tu práci
    toho takzvaného uměleckého šéfa -
  • 00:03:40 dennodenní, běžnou,
    kdy musíte rozhodovat,
  • 00:03:43 co se bude hrát, kdo zaskočí,
    proč se něco děje, neděje.
  • 00:03:47 Tak to jsem musela dělat já.
  • 00:03:51 -Asi to nebylo nejšťastnější,
    protože při některých situacích,
  • 00:03:56 které žádaly přesné rozhodnutí,
    tak se vůči tomu vymezovali lidé:
  • 00:04:02 Říkali:
    "Ale on tady nebyl Píťa."
  • 00:04:05 Nebo: "Tady nebyl tenhle ten
    člověk."
  • 00:04:07 "To musejí říct všichni."
  • 00:04:09 -Já jsem kolikrát zjistila,
    že někam přijdu
  • 00:04:11 a že s nima mluvil Zdeněk
    a něco domluvil
  • 00:04:14 a já jsem věděla,
    že už to neplatí.
  • 00:04:16 Protože to divadlo je živý
    organismus.
  • 00:04:19 Tam se to každý den mění.
  • 00:04:21 -Divadlo není demokratický ústav.
    Divadlo potřebuje autoritu.
  • 00:04:24 To je autoritářská záležitost,
    když má tedy stálý soubor.
  • 00:04:28 Tam to nemůžete odhlasovat.
  • 00:04:36 -Pane?
    -Pane?
  • 00:04:45 -Jo! Cha cha cha!
  • 00:04:49 *Jiří Pokorný Na zábradlí
    poprvé režíroval
  • 00:04:51 ještě za šéfování Petra Lébla.
  • 00:04:53 Když v roce 2004
    nastuduje Carriérovu Terasu,
  • 00:04:56 která se setká s velkým ohlasem
    u diváků i kritiky,
  • 00:04:59 zrodí se myšlenka,
    jestli právě on není ten pravý,
  • 00:05:02 kdo by měl divadlo do budoucna
    umělecky vést.*
  • 00:05:07 -Do toho divadla chodil,
    to divadlo znal.
  • 00:05:10 A ta Terasa se stala takovou
    zlomovou,
  • 00:05:13 kdy jsme se s ním začali
    namlouvat.
  • 00:05:18 -Prakticky stav toho souboru,
    který byl v naprostém rozkladu,
  • 00:05:23 někam stigmatizovaný,
  • 00:05:26 tak si vysloveně říkal
    o nějaké koncepční uchopení.
  • 00:05:29 To znamená - nějakou soustavnější
    dramaturgii,
  • 00:05:31 vlastně nastolení jakoby
    "nového tvaru".
  • 00:05:34 -Samozřejmě i on narážel
    na to dědictví Petra Lébla,
  • 00:05:39 protože ho možná trošku razantně
    chtěl vymýtit
  • 00:05:46 a změnit i ten bar, tu kavárnu,
    aby vypadala jinak.
  • 00:05:51 A změnit jakože...
  • 00:05:54 A proti tomu se částečně
    to divadlo,
  • 00:05:57 který už z Petra Lébla
    mělo mučedníka
  • 00:05:59 a toho idealizovaného velkýho
    režiséra
  • 00:06:03 se začalo vůči tomu vyhraňovat.
  • 00:06:07 -Já jsem prakticky nikdy
    neměl ani kompetence
  • 00:06:10 a vlastně možná v počátcích
    ani vůli nebo chuť
  • 00:06:13 jako umělecký šéf vystupovat,
    ačkoliv jsem byl takto brán.
  • 00:06:16 My jsme vystupovali
    s Ivanou Slámovou,
  • 00:06:19 výlučnou dramaturgyní jako tandem,
    který vlastně přicházel
  • 00:06:23 s impulzy, s podněty a tak dál.
    Já jsem je samozřejmě realizoval.
  • 00:06:28 -Já jsem ho opravdu nechala to
    šéfovat,
  • 00:06:31 protože i mně to bylo příjemný,
    protože dělat šéfdramaturga
  • 00:06:35 a ještě napůl uměleckýho šéfa,
    to je docela nálož.
  • 00:06:40 A Jirka v tý době měl prostě
    úžasně dobrý období.
  • 00:06:45 Strašně dobrý období.
  • 00:06:48 *Už v první sezóně
    působení Jiřího Pokorného
  • 00:06:50 na pozici uměleckého šéfa
    je zřejmé,
  • 00:06:52 že Divadlo Na zábradlí
    se bude do budoucna
  • 00:06:55 věnovat především soudobé
    světové dramatice
  • 00:06:57 reflektující život "tady a teď".
    Významnou součástí nové koncepce
  • 00:07:02 se stane cyklus
    Československé jaro.*
  • 00:07:06 -Já jsem teda čekala,
    že nás ta odborná veřejnost,
  • 00:07:09 že nás v tomhle podpoří.
  • 00:07:11 Ale oni se naopak od toho úplně
    odklonili
  • 00:07:14 a vlastně to jenom víceméně
    kritizovali.
  • 00:07:17 Tak to člověku nepřidá,
    že jo.
  • 00:07:20 Celý ty tři roky byly
    strašně náročný pro to divadlo,
  • 00:07:23 protože je vždycky hrozně těžký,
    podle mě,
  • 00:07:27 hrát hry, který nikdo nikdy
    neviděl.
  • 00:07:30 Tady vlastně pro ty herce pokaždý
    umět oživit,
  • 00:07:36 rozanimovat tu postavu,
    kterou nikdy ještě neviděli...
  • 00:07:40 U Hamleta asi všichni víme,
    co byl asi zač.
  • 00:07:44 A tak to fakt bylo těžký.
    A měli jsme těch premiér hodně.
  • 00:07:47 A ty 3 roky byly strašně
    náročný.
  • 00:07:49 Myslím, že jsme se opravdu
    vyčerpali.
  • 00:07:54 -Samozřejmě u některých
    těch inscenací 4 reprízy a dost,
  • 00:07:59 že se nevrátila ta investice,
    i když jsme to předpokládali,
  • 00:08:05 tak bychom prostě potřebovali
    nějaký, já nevím,
  • 00:08:13 půl roku mít oraz
    a začít nějak odznovu.
  • 00:08:20 Ale zpětně si myslí,
    že pro český divadlo bylo dobře,
  • 00:08:27 že se udělalo Československé jaro.
  • 00:08:37 -Jiří měl osobní problémy,
    takže ta situace
  • 00:08:40 se stala trošku neúnosná,
  • 00:08:43 protože vlastně přestal dělat
    dobře.
  • 00:08:46 Možná ho přestal dělat úplně,
    toho uměleckýho šéfa,
  • 00:08:50 abych byla přesná.
  • 00:08:51 -Já jsem byl prakticky odejit.
  • 00:08:54 Tam se nakumulovalo příliš prvků,
    souhrn -
  • 00:08:56 rozpad mé rodiny,
    má přílišná eklektičnost,
  • 00:08:59 že jsem vlastně hodně pracoval
    i pro jiná divadla...
  • 00:09:05 Ale existuje takové přirovnání -
    je to vlastně princip vařené žáby.
  • 00:09:10 A pokud hodíte žábu do hrnce
    v vroucí vodou,
  • 00:09:14 tak dostane přirozený reflex, šok
    a snaží se zachránit.
  • 00:09:17 Chce se dostat ven.
  • 00:09:19 Kdežto když tu žábu vložíte
    do hrnce se studenou vodou
  • 00:09:22 a pomalu ohříváte,
    tak ona se uvaří.
  • 00:09:25 A já jsem se možná dostal
    po těch bezmála deseti letech
  • 00:09:28 spolupráce s Divadlem Na zábradlí
    do toho stavu,
  • 00:09:30 kdy už jsem byl vlastně
    v tom domečku pro panenky uvařen.
  • 00:09:34 *Po odvolání Jiřího Pokorného
    se situace opakuje.
  • 00:09:37 Pozice uměleckého šéfa
    není obsazena
  • 00:09:39 a místo ní pracuje od ledna 2007
    poradní sbor ředitele ve složení:
  • 00:09:44 Igor Chmela, Juraj Nvota,
    Jiří Ornest a Ivana Slámová.*
  • 00:09:49 -Jako umělečtí šéfové opravdu
    nerostou na stromech.
  • 00:09:55 A nedají se získat přes job.cz,
    jakože se vypíší podmínky.
  • 00:10:02 A v té době jsme oslovovali...
  • 00:10:06 Třeba Jana Mikuláška
    jsme oslovovali.
  • 00:10:09 A on řekl, že má nejdřív čas
    až za rok a půl.
  • 00:10:13 -Třeba Honzu Friče.
  • 00:10:15 Tenkrát to byl čerstvý absolvent
    DAMU, velmi nadějný.
  • 00:10:19 My jsme ho oslovili,
    udělal u nás inscenaci...
  • 00:10:23 Všichni vlastně byli spokojení
    a šťastní.
  • 00:10:27 -Nějak jsem měl pocit,
    že to prostě přijmout nemám.
  • 00:10:31 Má v tom prsty jistě
    i nějaká ta tradice,
  • 00:10:34 ale mně připadalo,
    že jsem velice nezkušený.
  • 00:10:37 A věděl jsem, že je potřeba
    v tom divadle
  • 00:10:39 udělat hodně velkou reorganizaci
  • 00:10:43 nebo prostě to hodně otočit
    jiným směrem.
  • 00:10:46 A na to jsem nějakým způsobem
    nenašel sílu.
  • 00:10:50 Možná je to blbě.
  • 00:10:54 *Nakonec v roce 2010
    na funkci uměleckého šéfa
  • 00:10:57 nastupuje režisér David Czesany.
    A Doubravka Svobodová
  • 00:11:01 se už dlouho nemůže zbavit pocitu,
    že je čas Zábradlí opustit.*
  • 00:11:07 -Takže, když došlo k jisté
    stabilizaci
  • 00:11:11 a bylo vypsaný výběrový řízení,
    tak mně se vlastně ulevilo.
  • 00:11:15 *Doubravka Svobodová a její tým
    se se Zábradlím rozloučí.
  • 00:11:20 Jak jinak, než čechovovskou
    inscenací -
  • 00:11:23 Višňovým sadem
    v režii Jana Friče.
  • 00:11:26 V konkurzu na nové vedení
    zvítězí tým
  • 00:11:28 Štědroň - Viceníková - Mikulášek,
  • 00:11:30 který má za sebou úspěšné působení
    v brněnské Redutě.*
  • 00:11:37 -My jsme o tom velmi dlouho
    přemýšleli spolu s dramaturgyní
  • 00:11:42 a uměleckou šéfkou
    Dorou Viceníkovou,
  • 00:11:45 ale taky s budoucím kmenovým
    režisérem Janem Mikuláškem
  • 00:11:47 a scénografem Markem Spinem.
  • 00:11:50 -To pro mě bylo naprosto
    vysněné divadlo.
  • 00:11:52 A v životě mě nenapadlo,
    že bychom tam někdy mohli působit.
  • 00:11:55 Divadlo s úžasnou atmosférou,
    s geniem loci, s úžasnými herci...
  • 00:12:00 Ten bar byl naprosto magický.
  • 00:12:04 Takže pro mě to bylo opravdu
    to nejkrásnější divadlo,
  • 00:12:06 co vůbec existuje.
  • 00:12:09 -Takže jsme vlastně všichni museli
    zvednout kotvy z toho Brna.
  • 00:12:13 Někdo, kdo tam byl skoro
    celý život.
  • 00:12:16 Já po pár letech - tak takový
    jako velký stěhování nastalo.
  • 00:12:38 -Nedá se to vymazat, myslím.
  • 00:12:40 Nebo že by tam člověk přišel
  • 00:12:42 a že by si řekl,
    že to tam vymete.
  • 00:12:45 To jako není možný,
    ale zároveň si myslím,
  • 00:12:48 že je zbytečný se tím nějak
    svazovat.
  • 00:12:52 A že by člověk měl i v takovým
    divadle,
  • 00:12:55 který má takhle bohatou historii,
  • 00:12:58 tak že by tam stejně měl dělat to,
    co on chce.
  • 00:13:02 Ale zároveň už samozřejmě
    vstupuje do nějaké historie.
  • 00:13:07 To tam prostě ve vzduchu je a bude
    to tam vždycky, podle mě.
  • 00:13:11 -Nemůžeme takto slepě lpět
    na tradici.
  • 00:13:15 Musíme se snažit vytvářet
    nové hodnoty.
  • 00:13:19 A při tom se samozřejmě
    často mýlíme,
  • 00:13:22 ale z toho vzniká tradice.
  • 00:13:24 -My jsme chtěli udělat
    nějakou čáru
  • 00:13:26 a vykročit a svobodně
    a zvolna se nadechnout.
  • 00:13:30 Jakoby metaforicky - otevřít okna
    a nechat tam proudit nový vzduch.
  • 00:13:35 -Mě překvapily titulky v novinách
    nebo časopisech
  • 00:13:39 jako "šalina na nábřeží".
  • 00:13:41 My jsme to takhle vůbec necítili
    a vlastně,
  • 00:13:45 pokud bychom se podívali
    do biografií českých divadelníků,
  • 00:13:49 těžko budeme rozlišovat,
    kdo je z Brna, kdo je z Prahy.
  • 00:13:54 Myslím si, že především záleží
    na kvalitě
  • 00:13:58 toho scénického zpracování
    a ne na tom, odkud člověk je.
  • 00:14:06 *První změnou, kterou na sebe
    nové vedení strhlo pozornost,
  • 00:14:08 byla změna kultovního
    Fárova loga
  • 00:14:11 a celé vizuální komunikace
    Divadla Na zábradlí.*
  • 00:14:22 -Samozřejmě, když se sáhne
    na něco tak viditelnýho,
  • 00:14:24 tradičního jako je logo,
    tak to samozřejmě zvedne velký...
  • 00:14:29 Nebo udělá velký halo.
  • 00:14:32 Ale to je ten záměr,
    se kterým se to dělá.
  • 00:14:34 Aby se té veřejnosti sdělilo:
    "Bacha, začíná se něco dít."
  • 00:14:38 -Reakce byla poměrně hysterická,
  • 00:14:41 ovšem myslím si,
    že úplně zbytečně hysterická.
  • 00:14:46 My jsme to logo nezničili,
    to logo samozřejmě setrvává.
  • 00:14:50 Pokud se náš následník
    bude chtít
  • 00:14:52 toho dřívějšího loga chopit,
    tak samozřejmě může.
  • 00:14:55 -Vlastně jsme zjistili,
    jak je zajímavý,
  • 00:14:57 jak pro lidi jsou ty symboly
    důležitý,
  • 00:15:00 jak na to někdy až hystericky
    reagují.
  • 00:15:04 Tady vlastně ani nešlo o to,
    jestli je to logo hezký, zajímavý,
  • 00:15:07 designový, ale vlastně šlo
    o tu symboliku.
  • 00:15:11 A je možný, že na někoho
    to působilo arogantně.
  • 00:15:14 Je to možný.
  • 00:15:21 *V první sezóně přenáší nový tým
    do Prahy
  • 00:15:23 své slavné brněnské tituly.
  • 00:15:26 Inscenace Jana Mikuláška
    Korespondence V+W,
  • 00:15:30 Europeana, Buržuazie,
    Zlatá šedesátá.
  • 00:15:35 Annu Kareninu a Kabaret Kafka
    Daniela Špinara.
  • 00:15:39 Nové útočiště najde Na zábradlí
    i nezávislý projekt
  • 00:15:42 Miloše Orsona Štědroně
    Divadlo Gočár.*
  • 00:15:47 -Z Brna jsme si přivedli
    i zásadní herce,
  • 00:15:51 kteří účinkují v těchto
    inscenacích.
  • 00:15:53 A vlastně se veškeré ty inscenace
    musely vyrábět znovu
  • 00:15:56 a přesně na míru
    Divadla Na zábradlí.
  • 00:15:59 -Mně osobně překvapilo,
  • 00:16:01 jak je to jeviště opravdu
    skutečně strašně malinký.
  • 00:16:04 Že vlastně i ty dekorace,
    které jsme měli pro Redutu,
  • 00:16:06 tak se tam nevejdou.
    To mě opravdu překvapilo,
  • 00:16:09 protože z toho diváckého
    hlediska
  • 00:16:11 jsem vždycky na scéně viděla
    tak ohromné dekorace,
  • 00:16:14 že jsem nechápala,
    kam to mohli tehdy stavět.
  • 00:16:20 -Když už člověk jednou je,
    no tak má koukat, aby byl!
  • 00:16:28 *První inscenací nastudovanou
    Na zábradlí
  • 00:16:30 je pokračování Zlatých šedesátých -
    Šedá sedmdesátá.
  • 00:16:34 Generačně podmíněný odraz doby,
    do které se jeho autoři narodili.*
  • 00:16:39 -Já se s tím jevištěm vlastně
    srovnávám doteďka.
  • 00:16:42 Protože samozřejmě je to
    takový hodně netradiční prostor,
  • 00:16:47 komorní, ale zároveň
    je tam to kukátko,
  • 00:16:50 který si spíš spojujeme s nějakým
    větším klasickým prostorem.
  • 00:16:54 Jsou ta místa, který se třeba
    velice špatně svítí.
  • 00:16:59 Já třeba i rád pracuju s šířkou,
  • 00:17:02 která tam samozřejmě vůbec není,
    v tom aranžování.
  • 00:17:05 Takže je to neustálá výzva
    a snažím se pořád
  • 00:17:08 ten prostor jakoby pochopit
    a ještě z něj vytěžit víc.
  • 00:17:17 -Vlastně jsme se s tím naučili
    nějakým způsobem žít
  • 00:17:19 a naopak tady ta blízkost
    a kontaktnost
  • 00:17:23 je strašným způsobem osvobodivá,
    když nemusíte myslet na to,
  • 00:17:26 že každý večer musíte zaplnit
    stovky míst,
  • 00:17:28 ale můžete dělat divadlo,
  • 00:17:30 které máte rád a lidi si ho najdou,
    tak to je ohromný.
  • 00:17:34 -Venoušku, dávej si pozor.
    Komunisti jsou zlí.
  • 00:17:42 *Do Divadla Na zábradlí
    se vrací Jan Frič.
  • 00:17:45 Na jaře roku 2014
    nastuduje Velvet Havel,
  • 00:17:48 text skladatele a libretisty
    Miloše Orsona Štědroně
  • 00:17:51 o soukromých životních osudech
    Václava Havla a jeho rodiny.*
  • 00:17:59 ZPĚV: Strejda můj,
    to byl frajer.
  • 00:18:04 Strejda můj...
  • 00:18:08 -Na zábradlí je výborný
    technický zázemí.
  • 00:18:10 Těch ostatních složek,
  • 00:18:12 jako jsou osvětlovači, zvukaři -
    úžasný.
  • 00:18:15 Nebo rekvizitáři a maskérna.
  • 00:18:18 A všichni ty lidi to chtěli dělat,
    všichni chtěli spolupracovat
  • 00:18:24 s Honzou Fričem, všichni se v tom
    chtěli vlastně angažovat.
  • 00:18:28 Takže tohle je, podle mě,
    taky vzácnost,
  • 00:18:32 která se třeba úplně neděje
    při každým zkoušení.
  • 00:18:35 A tady se to stalo.
  • 00:18:49 *Projekt, se kterým tým
    Štědroň - Viceníková - Mikulášek
  • 00:18:52 Divadlo Na zábradlí získali,
    se jmenoval Tradice v novém.
  • 00:18:56 A tato tradice se svým způsobem
    vztahuje
  • 00:18:58 ke slavné éře Jana Grossmana.
  • 00:19:01 I dnes se na Zábradlí
    klade důraz na téma
  • 00:19:04 a inscenace vyzývají diváky
    k přemýšlení.
  • 00:19:07 Repertoáru dominují adaptace
  • 00:19:09 původně nedramatických textů
    a autorské inscenace.*
  • 00:19:13 -Ta autorská tvorba...
  • 00:19:15 Přece jenom je při ní potřeba
    takový vědomý souhlas všech,
  • 00:19:19 určitá trpělivost,
    naladění se jeden na druhýho.
  • 00:19:23 A jenom ve chvíli,
    kdy tohle funguje,
  • 00:19:26 tak je možný podobným způsobem
    pracovat.
  • 00:19:28 -Je to vlastně
    inscenace na téma.
  • 00:19:31 Takže my vlastně začínáme
    od ničeho,
  • 00:19:34 máme nějaký scénář, jsou nějaký
    texty, nějaký inspirace...
  • 00:19:40 Jakože to má vycházet především
    z nás.
  • 00:19:43 -Kdy si všichni uvědomujeme,
    že to je docela náročný
  • 00:19:46 a ten výsledek není nikdy
    jistej.
  • 00:19:50 Protože pokud není na začátku žádný
    pevný text,
  • 00:19:54 který je nějak jednoznačně
    uznávaný,
  • 00:19:58 že to je nějaká klasika,
    která má svoji jednoznačnou
  • 00:20:00 kvalitu, tak ve chvíli,
    kdy nemáte na začátku nic,
  • 00:20:04 tak je to fakt takový
    dobrodružný projekt, no.
  • 00:20:07 Taková výprava, na jejímž konci
    fakt nevíte, co to bude.
  • 00:20:11 -Klasický hry nás nelákají
    asi z toho důvodu,
  • 00:20:13 nebo mě osobně nelákají,
    protože to vidím v každým divadle,
  • 00:20:18 vlastně tady ten pokus
    o moderní interpretaci klasiky
  • 00:20:21 se stává čím dál silnější
    dramaturgickou tendencí.
  • 00:20:25 A myslím si, že řada jiných divadel
    to dělá třeba i líp
  • 00:20:28 nebo má k tomu prostě
    i vhodnější prostředky.
  • 00:20:33 Ať už je to velikost scény, kostýmů
    a tak dále.
  • 00:20:36 Takže si myslím,
    že to můžeme nechat jiným.
  • 00:20:43 *Listopadová revoluce
    přinesla Divadlu Na zábradlí
  • 00:20:46 tvůrčí svobodu, ale současně
    i problémy s legendárním foyer.
  • 00:20:50 To se totiž nachází
    už ve vedlejším Pachtově paláci,
  • 00:20:53 a tak si ho divadlo musí
    od nového majitele pronajímat.
  • 00:20:57 V roce 2015 se divadlu už nepodaří
    podnájemní smlouvu prodloužit
  • 00:21:01 a o foyer, kterým se vstupuje
    do divadelního sálu, přijde.*
  • 00:21:08 -Chodilo se přes provizorně
    zastřešený dvorek,
  • 00:21:11 který byl zastřešený
    plátěnými stany.
  • 00:21:15 A samozřejmě byl vytápěný
  • 00:21:18 ten provizorně zastřešený dvorek
    s velkým únikem tepla.
  • 00:21:22 A v zimních měsících
    to bylo velmi nepříjemné.
  • 00:21:25 Vlastně jsme se děsili každého
    sněžení
  • 00:21:28 a každého velkého přívalového
    deště.
  • 00:21:31 A věděli jsme, že toto je
    jenom provizorní krok.
  • 00:21:35 A čekali jsme na vysoutěžení
    architektonického projektu
  • 00:21:39 a získání prostředků
    od našeho zřizovatele
  • 00:21:41 z Magistrátu hlavního města Prahy
    na to poměrně
  • 00:21:45 velkorysé zastřešení
    Divadla Na zábradlí.
  • 00:21:52 A vznikne v tom foyer kromě toho
    samotného zastřešení,
  • 00:21:56 troufám si tvrdit,
    jakýsi nový prostor,
  • 00:21:59 jakési nové shromaždiště
    pro diváky Divadla Na zábradlí.
  • 00:22:05 *V roce 2016 dochází
    k největší přestavbě
  • 00:22:08 v dějinách Divadla Na zábradlí.
  • 00:22:10 Především se zastřešuje dvorek
    divadla,
  • 00:22:13 kterým se bude nově vstupovat
    do sálu.
  • 00:22:16 Zásadní rekonstrukce celého domu
    a jeho modernizace
  • 00:22:19 s sebou paradoxně přináší
    návrat
  • 00:22:21 do počátků divadelní scény
    na Anenském náměstí.
  • 00:22:25 Původní vstup do divadla
    vedl totiž právě přes dvorek.*
  • 00:22:31 -Uvidíme, všichni jsme zvědaví.
  • 00:22:32 Ony ty novostavby samozřejmě
    někdy mají takový technicistní,
  • 00:22:36 někdy chladný charakter.
  • 00:22:39 A Zábradlí zvlášť.
    Ty prostory dole byly příjemný,
  • 00:22:44 že člověk měl pocit,
    že je u někoho v obýváku.
  • 00:22:47 Tam ty koberce a to všechno.
  • 00:22:49 Tak teď to bude asi takový
    hodně velký obrat někam jinam.
  • 00:22:53 Ale nejsme to my,
    kteří tu atmosféru vyhánějí.
  • 00:22:58 Prostě ta rekonstrukce byla nutná,
    no.
  • 00:23:02 *Divadlo Na zábradlí.
  • 00:23:04 Legendární divadelní prostor
    v romantickém zákoutí staré Prahy.
  • 00:23:10 Místo, které se zapsalo
    do divadelních dějin.
  • 00:23:14 Místo, kde je genius loci
    takřka hmatatelný.
  • 00:23:18 Nezmizí s moderní přestavbou?*
  • 00:23:22 -To uvidíme.
    To nikdo netuší.
  • 00:23:25 Ale doufám, že pokud ho ztratí,
    tak si najde nového.
  • 00:23:31 -V tom divadle, prostě,
    když tam vlezete,
  • 00:23:34 tak tam je cítit, že se tam něco
    děje a že se tam něco dělo.
  • 00:23:39 Vím, že to zní hrozně debilně,
  • 00:23:42 ale není to nějaký prostor,
    kde by nic nebylo.
  • 00:23:49 -Já v duchy nevěřím
    a v divadelní už teda vůbec ne,
  • 00:23:52 takže ne, ale samozřejmě,
    jestli v to někdo věří,
  • 00:23:57 tak je možný, že to tam sám tím
    strachem potom třeba vnese,
  • 00:24:01 nějakou špatnou energii,
    to je možný.
  • 00:24:11 -No, já doufám, že budeme mít
    dost vlastní soudnosti,
  • 00:24:14 že když zjistíme, že už tomu
    divadlu nic nepřinášíme,
  • 00:24:19 že už jsme sami sebou unavení,
    tak že se zvedneme
  • 00:24:23 a půjdeme a nebudeme kolem toho
    dělat žádný drama,
  • 00:24:29 i když jsme divadelníci.
    A že to nedopadne tak,
  • 00:24:34 že tam budeme na doživotí,
    že tam zhijeme
  • 00:24:40 a stanou se z nás takový nějaký
    muzejní neživotný kousky.
  • 00:24:48 *Tak takových bylo 60 let
    malého,
  • 00:24:51 ale významem a osobnostmi
    velkého českého divadla.
  • 00:24:56 Divadla Na zábradlí.
  • 00:24:58 Místa, kde se čas od času
    dějí zázraky.
  • 00:25:03 Na malém náměstíčku,
    kde stojí dům s nápisem divadlo.
  • 00:25:08 Ale trojspřeží tu nenajdete.
  • 00:25:10 A uvnitř je dvůr s pavlačemi
    a okénko s nápisem vyprodáno.*
  • 00:25:21 Skryté titulky: Alena Fenclová
    2018

Související