24. listopadu 2019

Lada je nejen ženské jméno, ale i označení země ležící ladem. Takových míst bylo na Šumavě hodně, a tak řada osad, které v krajině nehostinných horských pralesů pro své dřevorubce založil kolem poloviny 18. století kníže Schwarzenberg, má tohle slovo ve svém názvu. Třeba Švajglova, Černá, Hrabická, Svinná i ta dnes nejznámější - Borová, jež se stala oblíbeným rekreačním centrem jihozápadní Šumavy a mají pod správou široké okolí. Až do druhé světové války měla ovšem větší význam dva kilometry vzdálená a už málem zapomenutá ves Nový Svět. Zavítáme do míst, kde dřív vládl čilý ruch a taky se po kraji rozhlédneme z Alpské vyhlídky.

Jan Blažej Santini Aichl vytvořil za svůj život víc než 80 jedinečných staveb v různých koutech naší země. Řada z nich se nachází na Českomoravské vrchovině, kde tento soubor děl tvoří takzvané Žďárské ohnisko barokní gotiky. Vévodí mu bezpochyby kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené Hoře, který je zapsán i na seznam kulturního dědictví UNESCO. K němu však nezamíříme. My si prohlédneme některé možná ne tolik známé stavby v okolí, které bychom však rozhodně neměli přehlížet, protože jsou neméně úchvatné a každá z nich vypráví svůj vlastní pozoruhodný příběh. Naším cílem bude trojice svatostánků ve Zvoli, Bobrové a Obyčtově.

V Brně se přeneseme o několik set let proti proudu času. Na tamním Výstavišti budeme mít možnost prohlédnout si vzácný poklad dávných Inků. Patero korun, posmrtné masky, ruce z ryzího zlata, ale i mnohé obyčejnější předměty vyprávějí příběh říše, která existovala necelé století, pak po příchodu španělských conquistadorů zanikla. Jako poslední z trojice velkých předkolumbovských civilizací. Její pozůstatky, včetně zmíněných skvostů z drahého kovu, svědčí o velké moci jejích vládců. Připomeneme si vznik říše, její historii a dozvíme se spoustu zajímavostí o životě jejích obyvatel.

Mírně zvlněná krajina s lesíky, poli a vískami jako na dlani. Takové je okolí Stříbrné Skalice ve středním Posázaví. Toto dnes ospalé městečko proslavila v minulosti těžba stříbra, která v 16. století dala dokonce podnět k úvahám o založení královské mincovny v našem hlavním městě. Tyhle čas už jsou ovšem jen vzpomínkou. V poslední době oblast láká kupříkladu milovníky počítačové hry Kingdom Come, která začíná dobytím místního hradu. Podíváme se, kde stával, a co na jeho místě naleznete dnes. Prohlédneme si taky dva zajímavé svatostánky a zavítáme do několika obcí.

Umělec a výtvarník Ondřej Vávra z Nového Bydžova propadl už v dětství kouzlu betlémů. Jak sám přiznává, jako malý kluk se těch strnulých figurek spíš bál. Nakonec se ale staly jeho největší zálibou a přivedly ho i k tomu, že se jako samouk naučil malovat, vyřezávat ze dřeva a vytvářet krajiny z přírodních materiálů. Přesně tak, jak to odpradávna dělali lidoví umělci. Tím bezděky navázal na východočeskou betlémářskou tradici, jejíž kořeny sahají až do poloviny 18. století. Poklady z jeho sbírky jsou teď k vidění v muzeu hraček v Novém Bydžově. Při jeho návštěvě nasajeme atmosféru blížících se Vánoc.

Pokud se obyvatelé několika brněnských sídlišť rozhodnou vyrazit do přírody, nemusí se trmácet nikterak daleko. Mezi paneláky totiž mají k dispozici oboru. Své jméno dostala po 391 metrů vysokém kopci Holedná a celoročně se v ní můžete projít členitou krajinou s údolíčky a jezírky a potkat lesní zvěř, která ji obývá. Ať už jde o divočáky nebo daňky, jejichž stáda se dají pozorovat hodně zblízka. Oborou vede dvojice naučných stezek. První je dlouhá zhruba 600 metrů a zaměřená na děti. Ty se na panelech zábavnou formou dozvědí základní informace o tom, jak funguje les a jaká zvířata se v něm dají potkat. Druhá je určena návštěvníkům starším a projdete ji zhruba za hodinu a půl.