iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
10. 11. 2019
10:00 na ČT1

1 2 3 4 5

8 hlasů
29393
zhlédnutí

Toulavá kamera

Anežský klášter — Písecké hory — Výstava Baron Trenck — Dražice — Toulky Radnickem — Horolezci v Českém ráji

27 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

přehrát vše

  • Anežský klášter

    1:12 do playlistu

    Anežský klášter
    Letos v listopadu uplyne přesně 30 let od svatořečení české přemyslovské princezny Anežky papežem Janem Pavlem II. Mohla být císařovnou nebo královnou na některém z evropských panovnických dvorů, ona si ovšem vybrala jinou cestu. Odmítla německého monarchu i vladaře anglického a zůstala v Praze, aby mohla pomáhat chudým a nemocným. Celé své věno dala na vybudování kláštera, který byl první gotickou stavbou v české metropoli. Za jeho zdmi se podle pověstí odehrálo několik zázraků a dodnes v něm vzpomínají na takzvanou Vlaštovčí vodu. Prozradíme vám, čemu se tak říkalo a areál si prohlédneme.

  • Písecké hory

    5:02 do playlistu

    Písecké hory
    Písecké hory se rozkládají v bezprostřední blízkosti jihočeského města, které jim dalo název. Dnes jsou pro svou výjimečnou krajinnou a druhovou pestrost chráněny coby přírodní park. Název „hory“ v tomto případě neupozorňuje na výšku zdejších vrchu, ale odkazuje na hornickou minulost oblasti. Úplně zavádějící přesto není, protože jde o kopcovitý terén s nejvyšší části přesahující nadmořskou výšku 600 metrů. Turisty jím vedou kilometry upravených stezek pro pěší i cyklisty, na nichž je čeká celá řada zajímavých míst. My například vystoupáme na rozhlednu Jarník a zjistíme, jaké minerály se v krajině nacházely. Obdivovat budeme třeba durbachit.

  • Výstava Baron Trenck

    8:54 do playlistu

    Výstava Baron Trenck
    Vášnivý bojovník s prudkou povahou, ale také muž, který si nikdy nebral servítky. Takový byl František svobodný pán z Trencku. Proslul v bojích s Osmany a během válek o rakouské dědictví patřili jeho panduři k nejobávanějším jednotkám na bojišti. Vypráví se třeba o obsazení Českých Budějovic a zajetí pruského generála nebo uloupení stříbrného servisu Fridricha Velkého při prohrané bitvě u Horního Žďáru na Trutnovsku. Kromě toho byl baron také nejslavnějším vězněm na brněnském Špilberku. Tam ho dnes připomíná výstava prezentující výsledky zkoumání jeho ostatků. Mimo jiné se na ní dozvíme i to, jak vlastně vypadal a kolik z legend s ním spjatých se zakládá na pravdě.

  • Dražice

    12:42 do playlistu

    Dražice
    Český svaz ochránců přírody letos slaví čtyřicátiny. Spolek má asi sedm tisíc členů a víc než tři sta základních organizací. Jedna z nich působí v Radnicích na Rokycansku. V okolní krajině vznikly jejich zásluhou tři naučné stezky. Na té, která vede donedávna ještě málo známým údolím Olešenského potoka, spojili její členové síly s příznivci geocachingu. Vybudovali na ní deset zastavení, kde připomínají největší chlouby údolí, které nazvali Mločím. Cestou do Radnic se zastavíme u sochy Ježíše Krista a setkáme se taky se skřítky. V Radnicích samotných pak ochránci pro mnohé překvapivě zachránili chátrající synagogu.

  • Toulky Radnickem

    16:52 do playlistu

    Toulky Radnickem
    Z nevysokého návrší dohlíží na dolní tok řeky Jizery už od roku 1264 hrad Dražice. Vznikl jako hlavní sídlo starobylého českého rodu pánů z Dražic, jejichž erb zdobí tři vinné listy. Jeho příslušníky historické prameny po celé jedno století zaznamenávaly po boku posledních Přemyslovců i prvních Lucemburků na českém trůně. Zastávali vysoké státní i církevní funkce. Nejvýznamnějším byl bezpochyby pražský biskup Jan IV. z Dražic. A právě ten vybudoval na rodovém sídle jeho nejcennější část, hradní palác. Už v 16. století začal ovšem komplex chátrat a do dnešních časů se toho z něj příliš nedochovalo. Podobný osud hrozil dalšímu dílu biskupa, dražickému kostelu. Ten se naštěstí dočkal záchrany.

  • Horolezci v Českém ráji

    20:42 do playlistu

    Horolezci v Českém ráji
    O Praze se říká, že má stovku věží. Jsou ale místa, kde najdete věží tisíce. Skalní města Českého ráje jsou vyhledávaným cílem nejen pěších turistů a cyklistů, ale i horolezců. Pískovcové věže tu zdolávají už od konce devatenáctého století. Zajímavé je, že průkopníky skalního lezení tu byli Němci. Těm tehdy přestaly stačit lokality v Českosaském Švýcarsku. Místní je ovšem mezi kamennými skvosty neviděli moc rádi, dokonce měli pocit, že je ničí. Nakonec se ale inspirovali a začali jejich vrcholy dobývat taky. Jak to všechno bylo, se mohou zájemci dozvědět v nové expozici turnovského muzea.

  • Soutěž

Přehrát vše