iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
5. 8. 2018
11:00 na ČT1

1 2 3 4 5

4 hlasy
22824
zhlédnutí

Toulavá kamera

Zámek Náměšť nad Oslavou — Posázavský pacifik — Uhrovic mlýn — Týn nad Bečvou — Mezi kmeny a státem — Valtice

29 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

přehrát vše

  • Zámek Náměšť nad Oslavou

    1:33 do playlistu

    Zámek Náměšť nad Oslavou
    Zámek v Náměšti nad Oslavou získal svou renesanční podobu za éry pánů ze Žerotína. Už v té době byl významným společenským a kulturním centrem. Nejinak tomu bylo i později za Haugwitzů, kteří se jeho majiteli stali v době vlády Marie Terezie a sídlili tu až do roku 1945. Velkým lákadlem pro návštěvníky je královský apartmán. Rozkládá přes celé jižní křídlo, jsou to tři ložnice, jedna opravdu velkorysá koupelna a jídelna. Pozornost si zaslouží i výstava, která připomíná život na zámku v době první republiky. Právě v tomhle období totiž na sídle pobývala celá řada významných osobností.

  • Posázavský pacifik

    5:41 do playlistu

    Posázavský pacifik
    Posázaví je oblíbenou výletní lokalitou jen kousek za hranicí Prahy. Milovníci železnice se do ní s oblibou vydávají po trati, kterou trampové za první republiky pojmenovali Posázavský pacifik. Dráha byla postavena v několika etapách, její nejobtížnější úsek mezi Davlí a Jílovým u Prahy byl zprovozněn 1. května 1900. Společně se projedeme parním vlakem, který vyráží v rámci takzvaných nostalgických jízd. A připomeneme si nejen vznik lokálky, ale taky staré železniční stroje a samozřejmě i zajímavá místa, která si můžete v její blízkosti prohlédnout. Jedním z nich je technický unikát - Žampašský viadukt. Druhý nejvyšší kamenný most ve střední Evropě. Byl vybudován italskými kameníky v letech 1898 až 1900.

  • Uhrovic mlýn

    10:07 do playlistu

    Uhrovic mlýn
    Uhrovský, Uhrovic nebo také Rabasův mlýn najdete v hlubokém údolí mezi Milíčovem a obcí Slatina na Rakovnicku. Uprostřed krásné přírody na břehu říčky Javornice, jejíž voda kdysi poháněla mlýnská kola. První zmínka o něm pochází už z roku 1327. Svému účelu sloužil až do konce 2.světové války. Dnes patří rodině Jaroslava Durlína a do povědomí lidí se dostává především díky chovu exotických zvířat. Začalo to, když otec Jaroslava Durlína přivedl dvě velbloudí mláďata z cirkusu Berousek. Nezůstalo ale u nich, postupně přibývala další zvířata z nejrůznějších koutů světa. My se s některými obyvateli mlýna seznámíme.

  • Týn nad Bečvou

    14:27 do playlistu

    Týn nad Bečvou
    Týn nad Bečvou na Přerovsku proslavil hudební skladatel Bedřich Smetana, který si ho oblíbil. Procházky ve zdejších lesích i podél řeky Bečvy mu velmi prospívaly. Dokonce se proslýchá, že tamní skály a příroda kolem hradu Helfštýn ho inspirovaly k napsání opery Čertova stěna. Zda to tak skutečně bylo, to už asi nikdy nezjistíme. Ale mapovat jeho stopy v regionu se snaží místní muzeum, které tam kvůli skladateli vybudovali. Dozvíme se, kdy a proč se sem vypravil poprvé, ale i to, jaká smutná událost jeho života byla s obcí spjata. A bude nás zajímat, podle koho dostala jméno jedna ze zdejších lesních cest.

  • Mezi kmeny a státem

    18:25 do playlistu

    Mezi kmeny a státem
    Jak to vypadalo v Čechách, když slavné město na Vltavě ještě nebylo sídlem českých panovníků? Mohla se dnešní metropole nacházet na třeba na Kolínsku, zatímco pražská kotlina by byla poklidnou krajinou lánů a vesniček? Mohly být u Kouřimi položeny základy budoucího státu, který se začínal formovat v oblasti mezi kulturně vyspělou západní civilizací a Velkomoravskou říší? Na všechny tyto otázky se pokusíme najít odpověď na mezinárodní výstavě, kterou najdeme v kolínském muzeu. Prostřednictvím desítek artefaktů z českých i zahraničních muzeí, které dosud nebyly společně vystaveny, nás zavede do málo známého období našeho raného středověku.

  • Valtice

    22:41 do playlistu

    Valtice
    Jihomoravské Valtice bývají nazývány hlavním městem vína. Jejich dominantou je zámek, který býval rodovým sídlem knížecího rodu Lichtenštejnů. Do historie Feldsbergu, jak zní německý název města, se významně zapsal rok 1919, kdy byl na základě poválečných mírových smluv přiřazen k nově vzniklému Československu. To proto, aby železnice, která spojuje Znojmo s Břeclaví, neležela na území dvou států. Blízkost státní hranice však místní pocítili o dvě desetiletí později, kdy na ní začala růst Železná opona. Projdeme se místy, kam se smělo jen s propustkami, připomeneme některé smutné příběhy s ní spojené, ale taky se pokocháme krásami zdejší krajiny z neobvyklé kolonády.

  • Soutěž

Přehrát vše

Související