iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
14. 10. 2012
10:00 na ČT1

1 2 3 4 5

9 hlasů
8114
zhlédnutí

Toulavá kamera

Náměšť nad Oslavou — Japonská keramika — Krkonoše – Slezská cesta — Zámek Hořovice — Park Eldorádo — Z historie sklářství

29 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Toulavá kamera

  • 00:00:19 Všechno má svůj příběh.
  • 00:00:22 Zříceniny hradů vyprávějí o časech
    své největší slávy,
  • 00:00:25 smírčí kříže podél cest varují
    před lidskou krutostí
  • 00:00:28 a starobylé kostelíky šeptají
    dávné prosby.
  • 00:00:31 Zápletky jsou pořád stejné,
    mění se jen osoby, obsazení
  • 00:00:35 a kulisy děje. Přetrvávají taky
    poselství v nich ukrytá,
  • 00:00:39 proto je dobré jim naslouchat.
  • 00:00:41 Takže zvu vás na další toulky
    za příběhy, přátelé.
  • 00:00:45 A o čem že budou?
  • 00:00:46 Třeba o muži, který za vlády
    Marie Terezie zavedl, světe div se,
  • 00:00:51 daň ze střechy. Víc nám o něm
    povědí v Náměšti nad Oslavou.
  • 00:00:55 Pak navštívíme ženu,
    které učarovala japonská keramika.
  • 00:00:59 Do techniky s podivným názvem raku
    nás zasvětí hrnčířka Irena Hirai.
  • 00:01:03 Nahlédneme i k našim
    severním sousedům.
  • 00:01:06 V rámci Toulek bez hranic
    se po jantarové cestě
  • 00:01:09 vydáme do polského
    městečka Karpacz.
  • 00:01:12 Stojí tam půvabný vikingský kostel.
  • 00:01:15 Následně se na kole projedeme
    v místech, kam se dlouho nesmělo.
  • 00:01:18 Do pedálů šlápneme v Brdech.
  • 00:01:21 Konkrétně v tamním
    vojenském újezdu.
  • 00:01:23 A což takhle výlet
    do bájného Eldoráda? Je libo?
  • 00:01:26 Jedno takové jsme skutečně
    objevili. Vyrostlo poblíž Krnova.
  • 00:01:30 Jen je plné pravěkých potvůrek.
  • 00:01:33 A nakonec si můžete vyzkoušet
    sílu svých plic.
  • 00:01:36 Pokud si ovšem troufnete fouknout
    do sklářské píšťaly.
  • 00:01:41 Festival Folkové prázdniny,
    soutěžní přehlídka
  • 00:01:44 trampských skupin nebo setkání
    harmonikářů z celé země.
  • 00:01:48 To vše se vejde
    do Náměšti nad Oslavou.
  • 00:01:51 Malého městečka, ve kterém žije
    nějakých 5000 lidí.
  • 00:01:54 Krom toho se může pochlubit zámkem,
    ve kterém světlo světa
  • 00:01:58 spatřila vůbec první tištěná
    česká gramatika.
  • 00:02:01 Dnes tam najdete třeba největší
    kolekcí renesančních gobelínů
  • 00:02:05 u nás. Zaměřit se pouze
    na ně by ovšem byla velká škoda.
  • 00:02:10 V Náměšti jako první
    jistě každého zaujme most
  • 00:02:14 vedoucí přes řeku Oslavu, který tu
    vyrostl v 1. polovině 18. století.
  • 00:02:18 Jde o jednu z nejvýznamnějších
    mostních staveb na Moravě,
  • 00:02:22 a to hlavně díky sochařské výzdobě.
  • 00:02:25 Autorem soch na náměšťském mostě
    je Josef Winterhalter starší,
  • 00:02:30 známý barokní sochař, který pracoval
    pro náměšťskou vrchnost.
  • 00:02:35 Všechny sochy, co jsou na mostě,
    jsou jeho návrhy,
  • 00:02:38 ale některé z nich sám vytesal,
    některé ne.
  • 00:02:41 Autorem zbylých soch
    je Alexandr Jelínek.
  • 00:02:45 Pod mostem vede příjemná cesta
    podél řeky,
  • 00:02:48 my se ale nepůjdeme jen tak projít.
  • 00:02:50 Máme v plánu
    tzv. Kulturní promenádu,
  • 00:02:53 která zahrnuje
    významné památky města.
  • 00:02:56 Nelze bohužel stihnout
    všechna zastavení,
  • 00:02:58 ale byl by hřích nenavštívit
    alespoň ty nejvýznamnější stavby.
  • 00:03:03 Toto je kaple sv. Anny,
    stojící v místě zvaném Špitálek.
  • 00:03:06 Budovy sloužily jako domov
    pro staré sluhy místní vrchnosti,
  • 00:03:10 dnes jsou v kapli pořádány
    komorní koncerty.
  • 00:03:13 Teď se přesuneme k dalšímu
    renesančnímu skvostu,
  • 00:03:16 budově radnice, kde můžete
    v přízemí nakouknout do muzea
  • 00:03:20 zvaného Papírníkova tiskárna.
  • 00:03:22 Jde o téměř autentické
    vybavení firmy
  • 00:03:24 založené roku 1926
    Vilémem Papírníkem.
  • 00:03:27 Stroje dokonce pocházejí
    z konce 19. století.
  • 00:03:30 Tahle tiskárna tiskla
    naprosto všechno,
  • 00:03:33 co si umíte představit.
  • 00:03:35 Od pohlednic, korespondenčních
    lístků až po obrovské plakáty
  • 00:03:38 na Náměšťské léto, což byla divadla,
    která se hrála na zámku,
  • 00:03:42 a podobné akce ve městě.
  • 00:03:45 Uprostřed stojí skutečný unikát,
    tiskařský stroj Norma
  • 00:03:48 z plzeňské Škodovky,
    který je pořád funkční.
  • 00:03:51 Syn zakladatele, pan Papírník,
    dostal v restituci
  • 00:03:54 znárodněné vybavení zpět
    a tento skvost věnoval muzeu.
  • 00:03:58 Pamětihodností hodnou
    vaší pozornosti
  • 00:04:01 je i empírová hrobka Haugwitzů.
  • 00:04:03 V objektu, který přiznává
    silný vliv antiky,
  • 00:04:06 se konal poslední pohřeb
    příslušníka hraběcího rodu r. 1995.
  • 00:04:12 Největším lákadlem města
    je ovšem zámek.
  • 00:04:15 V 16. století ho vystavěli
    českobratrští Žerotínové,
  • 00:04:19 jimž Náměšť vděčí
    za svůj ohromný rozkvět.
  • 00:04:22 Dalším významným rodem,
    který sídlo vlastnil,
  • 00:04:25 byli zmínění Haugwitzové.
    Žili tu až do roku 1945.
  • 00:04:31 Haugwitzové, i když na to měli
    potom zákonný nárok,
  • 00:04:36 o zámek zpátky nepožádali,
    ale spolupracují s námi,
  • 00:04:39 hlavně na pořádání
    různých kulturních akcí.
  • 00:04:42 Takový ten hlavní zámecký koncert,
    který se koná vždycky koncem září,
  • 00:04:47 tak na ten se sjíždějí
    i potomci tohoto rodu
  • 00:04:50 a berou to jako takové
    rodinné setkání.
  • 00:04:54 Nejvýznamnější muž z tohoto rodu,
    Bedřich Vilém Haugwitz,
  • 00:04:58 působil jako konferenční ministr
    císařovny Marie Terezie
  • 00:05:02 a rozjel celou sérii
    tereziánských reforem,
  • 00:05:05 kterou všichni dobře známe ze školy.
  • 00:05:07 Bedřich zavedl například
    daň ze střechy,
  • 00:05:10 čímž nejvíce zasáhl šlechtu,
    která měla střechy největší.
  • 00:05:14 Potomci Haugwitzů se sem
    po pádu železné opony
  • 00:05:17 sjíždějí z celého světa.
  • 00:05:19 Žijí v zemích našich sousedů,
    ale i v Saudské Arábii a v Kanadě.
  • 00:05:23 A že sem jezdí rádi,
    o tom snad není třeba pochybovat.
  • 00:05:26 Ostatně po jejich stopách
    se teď můžete vydat i vy.
  • 00:05:30 Zámek má v říjnu otevřeno
    o víkendech.
  • 00:05:32 Pro každého hrnčíře je sen
    dostat se na zkušenou do Japonska.
  • 00:05:36 Tam se totiž z generace
    na generaci předávají
  • 00:05:39 vůbec nejstarší
    technologie výpalu
  • 00:05:42 a používají různé druhy
    šamotových hlín i glazur,
  • 00:05:45 které si rodiny samy vyrábějí.
  • 00:05:47 Keramička Irena Hirai
    měla to štěstí,
  • 00:05:50 že se za muže ze země
    vycházejícího slunce provdala
  • 00:05:53 a žila tam 10 let.
  • 00:05:55 Během nich nasbírala
    cenné zkušenosti,
  • 00:05:57 které se po návratu do Čech
    rozhodla předávat dál.
  • 00:06:00 Nám předvedla výpal nazvaný raku.
  • 00:06:03 Jednou za rok se na zahradě
    manželů Hirai v osadě Bobr
  • 00:06:07 u Žacléře rozpálí pec.
  • 00:06:09 Předchází tomu ovšem její
    několikadenní plnění keramikou.
  • 00:06:12 A pak se nepřetržitě topí 34 hodin.
  • 00:06:15 Cílem je žár dosahující 1280°C.
    Další týden pak výrobky chladnou.
  • 00:06:19 Před samotným výpalem
    je ale nezbytně nutné
  • 00:06:22 položit na pec obětiny bohu ohně -
    sůl, rýži a saké, tedy rýžové víno,
  • 00:06:27 aby vše dobře dopadlo.
  • 00:06:29 V Japonsku ještě probíhá takzvané
    očištění toho prostoru,
  • 00:06:34 takže oni si pozvou
    šintoistického kněze,
  • 00:06:37 který to jakoby vysvětí,
    ten prostor,
  • 00:06:40 vyčistí od různé negativní energie
    a pak teprve se dají ty obětiny
  • 00:06:44 a pak teprve se zapaluje
    ten oheň.
  • 00:06:47 Irena své zkušenosti
    předává dál.
  • 00:06:49 Třeba jednoho z jejích žáků,
    Matěje,
  • 00:06:52 japonský styl nadchl natolik,
  • 00:06:54 že vytváří různé druhy
    čajových misek.
  • 00:06:57 Toto je junami, který se používá
    na běžnou konzumaci zeleného čaje,
  • 00:07:02 ale tady jsou vlastně dvě,
    které se nazývají čavan,
  • 00:07:05 a ty se používají
    při čajovém obřadu.
  • 00:07:07 U těch už je vyžadovaná
    naprostá originalita
  • 00:07:10 a vlastně nedokonalost z evropského
    pohledu a originalita každého kusu.
  • 00:07:18 -Když se vytočí ten symetrický tvar,
    krásný uhlazený,
  • 00:07:21 protože ten kruh se točí,
    tak potom následně se to deformuje.
  • 00:07:26 Nebo různé otisky prstů, předmětů.
  • 00:07:30 Nebo tady třeba vidíte
    jakoby zmáčknutí,
  • 00:07:33 takový otisk své duše,
    nebo nevím, jak bych to řekla,
  • 00:07:38 abyste do toho dali
    ještě něco jiného
  • 00:07:41 a aby každý ten kus
    byl trošku originální.
  • 00:07:44 Druhý výpal, u něhož jsme měli
    tu čest asistovat, se nazývá raku.
  • 00:07:48 Podle rodového znaku, který koncem
    16. století získala v Japonsku
  • 00:07:52 keramická rodina od tehdejšího
    lenního pána za neobyčejnou kvalitu
  • 00:07:56 a půvab svých čajových misek.
    Slovo znamená v překladu štěstí.
  • 00:08:00 Velice rychle vypalovali na teplotu
    800 nebo až 1000 stupňů.
  • 00:08:05 Když ta keramika byla rozžhavená,
    tak se vyndávala ven
  • 00:08:09 a následně chladila tím vzduchem
    nebo přímo dávala do studené vody.
  • 00:08:13 A tím zchlazením došlo k takovým
    popraskáním té glazury
  • 00:08:17 a dostalo to takovou jinou
    atmosféru,
  • 00:08:20 bylo trošku jinačí
    a urychlilo to ten výpal.
  • 00:08:25 Irena má ráda jednoduché dekory,
  • 00:08:28 buď maluje na syrovou glazuru
    barevným pigmentem,
  • 00:08:31 nebo vzory vyškrabává.
  • 00:08:33 Tím rytím dám pryč tu glazuru,
  • 00:08:35 takže tam udělám třeba
    nějakou travinu, nějaké rákosí.
  • 00:08:44 Teď to možná moc nebude vidět,
    až teprve následně po tom výpalu.
  • 00:08:50 Po čtyřech hodinách se doběla
    rozpálená keramika vyndá kleštěmi,
  • 00:08:54 které zanechávají typický otisk
    pro techniku raku.
  • 00:08:57 Pak se ještě prosypává pilinami
    a za půl hodiny ochladí vodou.
  • 00:09:01 Když se to vytáhne z těch pilin,
    tak to má takový povlak začerněný,
  • 00:09:06 dokonce někde to vypadá trošku
    jako stříbro
  • 00:09:09 a tou vodou a drátěnkou
    to odkrýváme, tady vidíte ty rýhy,
  • 00:09:14 jak jsem ryla do té glazury.
  • 00:09:19 Jak tam nebyla ta glazura,
    tak to vypadá jako černá linka.
  • 00:09:25 V Japonsku taky dávají keramici
    svému ateliéru i peci
  • 00:09:28 romantická jména.
    Ta pak zdobí jejich výrobky.
  • 00:09:32 Třeba Ireniny výtvory poznáte
    podle značky Asahy Gama.
  • 00:09:35 Asahy, to je slunce.
  • 00:09:38 A gama, to znamená právě ta pec,
    takže asahy gama,
  • 00:09:42 to je ranní vycházející slunce.
  • 00:09:44 Keramiku s nádechem Japonska
    Ireny Hirai
  • 00:09:47 si můžete náležitě vychutnat
    v Galerii v Trutnově.
  • 00:09:50 A to od 4. prosince.
  • 00:09:53 A teď si vyšlápneme
    na turisticky méně známou,
  • 00:09:56 ale velmi zajímavou túru.
  • 00:09:58 Vede z Pece pod Sněžkou
    přes Modrý důl
  • 00:10:01 k naší nejstarší horské boudě,
    Luční.
  • 00:10:04 Právě tudy se totiž vine
    stará Slezská cesta.
  • 00:10:07 Existuje už od 9. století
    a byla velmi důležitou
  • 00:10:10 krkonošskou spojnicí.
  • 00:10:12 Využívali ji obchodníci
    a třeba i pobělohorští uprchlíci.
  • 00:10:22 Jedna její část,
    nazývaná Jantarová,
  • 00:10:25 míří od Luční boudy
    do polského města Karpacz,
  • 00:10:28 které bude naším cílem.
  • 00:10:30 Máme tedy před sebou
    zhruba 15 kilometrů.
  • 00:10:33 Na Luční Boudu se vydáváme
    tak trochu turisticky opomíjenou,
  • 00:10:37 leč zajímavou cestou z Pece
    pod Sněžkou přes Obří a Modrý Důl.
  • 00:10:42 Asi půl kilometru za soutokem
    Úpy a Modrého potoka
  • 00:10:45 odbočíme přes dřevěnou lávku
    na žlutou značku,
  • 00:10:49 kde míjíme první rašeliniště.
  • 00:10:51 Poznáte ho
    podle převládajícího mechorostu.
  • 00:10:54 Rašeliník má úžasnou
    zadržovací schopnost vody.
  • 00:10:58 Říká se, že suchý rašeliník
    dokáže do sebe dostat
  • 00:11:01 až 30x tolik vody co váží.
    A samozřejmě ta voda se dá ždímat.
  • 00:11:06 Z rozcestí Modrého dolu je pořád
    ještě vidět sněhová mapa republiky.
  • 00:11:10 Nás ale čeká náročnější výšlap
    na samý hřeben k dalšímu,
  • 00:11:14 tentokrát subarktickému,
    Úpskému rašeliništi.
  • 00:11:17 Je staré 5000 až 8000 let
    podle zrnek pylu,
  • 00:11:20 která se v rašelině nerozkládají.
  • 00:11:24 Luční bouda je jednou
    z nejstarších u nás.
  • 00:11:27 Podle pověsti ji založili
    dva bratři,
  • 00:11:30 kteří se pohádali
    o zděděný majetek.
  • 00:11:32 A spor vyvrcholil na ostří nože.
  • 00:11:34 Mladší uprchl sem na hory
    a tady si postavil přístřešek
  • 00:11:38 z klečových větví.
  • 00:11:40 A když ho tady starší našel
    ve zbědovaném stavu,
  • 00:11:43 tak se ho zželelo a odvedl ho dolů
    a zachránil ho.
  • 00:11:46 Oba pak založili přístřešek
    pro turisty a pro poutníky.
  • 00:11:50 V roce 2010 byl u luční boudy
    umístěn
  • 00:11:52 symbolický hraniční
    šlechtický mezník,
  • 00:11:55 který připomíná významnou událost.
  • 00:11:58 Johan Šavgoč, Václav Morzín,
    Alois Harrach a Leopold I.
  • 00:12:01 se tady sešli,
    aby vyřešili staletý spor.
  • 00:12:04 Díky dohodě z 25. června 1710,
  • 00:12:08 kdy se zástupci šlechtických rodů
    z Krkonoš,
  • 00:12:11 jak z české tak slezské strany,
  • 00:12:13 dohodli na průběhu hranic
    mezi panstvími,
  • 00:12:16 máme dneska státní hranici
    v těch místech,
  • 00:12:19 tak jak byla tehdy vytyčena.
  • 00:12:23 Mapa z roku 1578 zachycuje,
  • 00:12:25 že právě tudy vedla z Vrchlabí
    přes Krkonoše
  • 00:12:28 jedna z nejstarších cest,
    zvaná Slezská.
  • 00:12:32 Byla to nejfrekventovanější
    cesta po hřebenech Krkonoš,
  • 00:12:36 umožňovala přenášení zboží
    na krosnách,
  • 00:12:39 ale zároveň tudy odcházeli
    exulanti z panství Branná,
  • 00:12:43 z evangelického panství,
    po Bílé hoře do Slezska,
  • 00:12:46 kde našli nový domov.
  • 00:12:50 Část cesty, po níž tehdy přecházeli
    hranice evangeličtí exulanti,
  • 00:12:54 se opravuje jednou z nejstarších
    technik, tzv. štětováním.
  • 00:12:58 Princip je takový, že uděláte
    z velkých kamenů obrubu
  • 00:13:02 a mezi narovnáte vedle sebe
    nastojato kameny tak,
  • 00:13:05 aby měly tu nejlepší plochu nahoru,
    po které se bude chodit,
  • 00:13:09 a potom ty jednotlivé velké kameny
    vyklínujete.
  • 00:13:13 A klínujete nejdřív většími kameny,
    pak menšími
  • 00:13:16 a úplně na závěr těmi nejmenšími.
  • 00:13:18 A vytvoří se zpevněné těleso,
    které odolává větru, vodě
  • 00:13:23 i botám turistů.
  • 00:13:28 Přes hranice scházíme
    do polského městečka Karpacz.
  • 00:13:31 Hned na kraji stojí opravdová
    rarita - kostel Wang,
  • 00:13:35 který je jediný
    v celé střední Evropě.
  • 00:13:38 Kostel postavili Vikingové
    ve 12. století v Norsku.
  • 00:13:44 Zajímavé je to, že kostel nemá vůbec
    žádný hřebík, všechno je ze dřeva.
  • 00:13:51 V roce 1841 ho koupil
    král pruský Ferdinanad Vilhelm IV.
  • 00:13:55 Nejprve byl na několika
    místech a potom skončil v Karpaczi.
  • 00:14:01 Zpátky se nezapomeňte zastavit
    u polského jezera Malý stav,
  • 00:14:05 které uvidíte z Cesty
    polsko-českého přátelství.
  • 00:14:08 Své kouzlo má ale i opačný pohled.
  • 00:14:13 Když byl v roce 1926 zřízen
    v Brdech vojenský prostor,
  • 00:14:17 území mezi Rokycany a Příbramí
  • 00:14:19 se stalo pro obyčejné smrtelníky
    zapovězeným
  • 00:14:22 a prakticky jím zůstalo
    až do dnešních časů.
  • 00:14:25 Od roku 2006 ale začala správa
    "újezdu"
  • 00:14:28 jeho okrajové části
    postupně zpřístupňovat.
  • 00:14:31 Poznávat je můžete prostřednictvím
    několika tras
  • 00:14:34 v délce téměř 60 kilometrů.
    Jsou určeny pro pěší i cyklisty.
  • 00:14:45 Výchozích míst je hned několik.
    My jsme si ale vybrali Hořovice.
  • 00:14:49 Jak uvidíte sami, i tohle malebné
    městečko na Berounsku
  • 00:14:53 má turistům co nabídnout.
  • 00:14:56 Náš dnešní výlet začínáme vpravdě
    romanticky, u Hořovického zámku.
  • 00:15:01 Počátky jeho výstavby spadají
    do konce 17. století.
  • 00:15:04 A než získal
    barokně-klasicistní tvář,
  • 00:15:07 projít musel několika přestavbami.
  • 00:15:09 Podíleli se na nich i umělci
    zvučných jmen
  • 00:15:12 včetně Matyáše Bernalda Brauna,
  • 00:15:14 který jeho exteriér ozdobil
    alegorickými sochami.
  • 00:15:18 Jako šlechtické sídlo sloužil areál
    knížecím pánům von Hanau
  • 00:15:22 až do roku 1945.
  • 00:15:24 Zámecké interiéry byly
    rekonstruovány
  • 00:15:27 do své současné podoby unikátním
    způsobem, přesně podle akvarelů,
  • 00:15:31 které namalovala v polovině
    20. století hraběnka Nosticová,
  • 00:15:37 častá návštěvnice hořovického zámku.
  • 00:15:39 A nám se podle těch akvarelů
    podařilo uvést zámek
  • 00:15:42 do téměř původního stavu,
  • 00:15:44 tak jak jej pamatovali
    poslední šlechtičtí majitelé.
  • 00:15:48 Nejen sály a komnaty dospělých,
    ale i svět dětí zámeckých pánů
  • 00:15:52 vám prohlídkový okruh ukáže.
  • 00:15:54 Prostory bývalé kuchyně totiž hostí
    unikátní výstavu -
  • 00:15:57 Hry a hračky malých aristokratů.
  • 00:15:59 Ty nejstarší pocházejí
    až ze 17. století.
  • 00:16:03 Rozdělena je na dvě části, první
    představuje hračky pro holčičky,
  • 00:16:08 kde se malé šlechtičny formou her
    seznamovaly s vedením domácnosti.
  • 00:16:14 Máme zde například model obytného
    domu se čtyřmi pokoji.
  • 00:16:19 Anebo pomocí panenek se připravovaly
    na svou mateřskou roli.
  • 00:16:23 No a mladí pánové,
    ti se zase připravovali
  • 00:16:26 především na kariéru vojenskou,
  • 00:16:28 takže oddělení věnované
    malým chlapečkům je vybaveno
  • 00:16:32 strategickými hrami,
    nejrůznějšími vojáčky, rytíři.
  • 00:16:38 Výlet do historie teď vystřídá
    cesta do samého nitra
  • 00:16:42 brdské přírody.
  • 00:16:43 Hranice vojenského újezdu
    začíná jen pár kilometrů
  • 00:16:47 od Hořovic. Ještě před pár lety
    se za ni nesmělo,
  • 00:16:50 dnes tu ale najdete nejsevernější
    z okrajových zón,
  • 00:16:53 které se návštěvníkům
    pravidelně otevírají.
  • 00:16:56 Jedna z tras vede kolem
    středověkého hradu Valdeka,
  • 00:16:59 opředeného mnoha legendami.
  • 00:17:01 Vypráví se o draku,
  • 00:17:02 který přelétá mezi Valdekem
    a blízkým Plešivcem.
  • 00:17:05 Případně na Valdeku můžete
    v kteroukoliv denní či noční dobu
  • 00:17:09 potkat bílou paní, která hlídá zlatý
    stůl s dvanácti zlatými židlemi.
  • 00:17:14 Jedna rodová legenda pánů z Valdeka
    vypráví dokonce o záhadném únosu
  • 00:17:18 tehdejšího majitele hradu,
    který byl dvěma jinochy unesen
  • 00:17:22 na nedalekou louku, kde se mu
    zjevila sama Panna Maria.
  • 00:17:26 A jak dál pověst praví, přikázala
    mu, aby na ní postavil klášter.
  • 00:17:30 Pod názvem Svatá Dobrotivá
    tu stojí dodnes.
  • 00:17:33 Oním hradním pánem
    byl Oldřich Zajíc,
  • 00:17:35 s jehož jménem je spojena i první
    zmínka o Valdeku z roku 1263.
  • 00:17:40 Obdivovat ale můžete zatím jen
    siluetu hradní zříceniny,
  • 00:17:43 protože stojí stále ještě
    v nepřístupném prostoru.
  • 00:17:46 To k nejcennější části
    zdejší přírody,
  • 00:17:49 Padrťským rybníkům v jižní zóně,
    můžete vyrazit už nyní.
  • 00:17:53 Jsme na hrázi
    Hořejšího padrťského rybníka,
  • 00:17:57 což je vlastně část cyklotrasy
    Vranovice-Trokavec,
  • 00:18:00 turisti po této trase můžou projet
    zhruba v délce 20 km
  • 00:18:04 a můžou si vychutnat
    krásy brdské přírody.
  • 00:18:07 Když budou mít štěstí,
    můžou tady narazit na orla mořského,
  • 00:18:11 který se tady vyskytuje
    v počtu šesti kusů,
  • 00:18:14 můžou tady vidět ledňáčka říčního,
    je tady hojná zmije obecná,
  • 00:18:18 některé jsou i černě zbarvené díky
    rašelině, která se tady vyskytuje.
  • 00:18:23 I když tu možná nepotkáte žádný
    vzácný druh zvířat,
  • 00:18:26 vězte, že brdská krajina
    vám natolik učaruje,
  • 00:18:29 že se do ní budete chtít vrátit.
    Ovšem mějte na paměti:
  • 00:18:33 Za hranice vojenského újezdu
    se můžete vydat pouze o víkendu
  • 00:18:37 či státním svátku, a to jen
    po přesně vyznačených trasách.
  • 00:18:43 Když v Hynčicích u Krnova
    vyrostli první pravěcí ještěři,
  • 00:18:47 neměl svět o dnešní módě dinosaurů
    a Jurských parků ani tušení.
  • 00:18:51 Už v 60. letech minulého století
    je tam totiž na své zahradě
  • 00:18:55 začali stavět dva snílci.
  • 00:18:57 František Jaich a jeho syn
    Bedřich Thurz. Ba co víc.
  • 00:19:01 Spolu s nimi vytvořili
    i pohádkové a bájné postavy.
  • 00:19:05 Své životní dílo pak nazvali
    příznačně Eldorádo.
  • 00:19:09 Tak račte vstoupit
    do jejich země zaslíbené.
  • 00:19:14 Zepředu je to obyčejný domek
    u silnice.
  • 00:19:17 Stačí ale vstoupit
    a jste v jiném světě.
  • 00:19:20 V kouzelné zahradě
    plné prehistorických zvířat,
  • 00:19:23 lovců mamutů, pohádkových postav
    a bytostí.
  • 00:19:26 Celkem je jich tu osmdesát.
  • 00:19:28 Všechny vytvořili vlastníma rukama,
    z kamene a betonu,
  • 00:19:31 naivní umělec František Jaich
    a jeho syn Bedřich Thurz,
  • 00:19:34 který dnes už sám,
    ve svých osmdesáti letech,
  • 00:19:38 ve společném díle pokračuje.
  • 00:19:41 Vzniklo to, že jsme chtěli udělat
    kus takového parku v rodině,
  • 00:19:45 abychom měli takovou oázu.
  • 00:19:47 Na jednu stranu otec napsal
    nahoru Panoptikum,
  • 00:19:50 slunce jak vychází ven,
  • 00:19:52 a z druhé strany Eldorádo,
    bo to nejsou ty parky,
  • 00:19:56 kterými člověk prochází,
    kde jsou květiny,
  • 00:19:59 to je to Eldorádo, takový ráj.
  • 00:20:03 Zahradní galerii začali budovat
    v roce 1956.
  • 00:20:06 Na začátku byli trpaslíci,
    dnes bydlí v domečku se Sněhurkou.
  • 00:20:10 A kamzíci, těm postavili rovnou
    celou skálu.
  • 00:20:14 V ní se pak usadila i Rumcajsova
    loupežnická rodinka.
  • 00:20:17 Když k domu přistavěli jeskyni,
    dostal se k nim, shodou okolností,
  • 00:20:21 slavný malíř a ilustrátor
    Zdeněk Burian.
  • 00:20:24 Tady nebylo nic předtím
    a pan Burian říkal, to by bylo něco,
  • 00:20:28 já vám pošlu námět,
    anatomii těch koster
  • 00:20:31 i rozměry těch opolidí čínských
    neboli Sinanthropus pekinensis.
  • 00:20:36 A otec říkal: Jo, jo, jo,
    to my se synem spíchnem.
  • 00:20:42 A takovým způsobem
    to tady vzniklo všechno.
  • 00:20:45 Podle skic Zdeňka Buriana
    a knížek Josefa Augusty.
  • 00:20:48 Tuny betonu a kamene
    dva nadšenci roky míchali
  • 00:20:51 s pořádnou dávnou fantazie
    a zapáleni pro svoji věc.
  • 00:20:55 Tak jsme tam chtěli dělat mamuta,
    ovšem dostali jsme -
  • 00:20:59 víte tady přicházejí
    také pozdravy ze zahraničí,
  • 00:21:03 a to přišel dopis,
    taká depeše z Argentiny,
  • 00:21:06 že mají tam v muzeu ty jako pakoně,
    říká se jim dinopteria.
  • 00:21:14 Pan Jaich se prý tehdy nechal
    přemluvit a místo mamuta,
  • 00:21:17 "kterého přece všichni znají",
  • 00:21:19 přišel na svět tento dvacetitunový
    drobeček,
  • 00:21:22 neznámý to savec třetihor.
  • 00:21:24 Přijeli si ho sem vyfotografovat
    až z Ameriky.
  • 00:21:27 Ty pohádky vznikly
    takovým způsobem,
  • 00:21:30 že jak jsme začali stavět ještěry,
    tak to okolí nás vnímalo,
  • 00:21:34 otce a mě, že ten je střelený
    a ten starý ještě víc.
  • 00:21:40 No, a tak jsme vytvořili
    taky tu ježibabu,
  • 00:21:43 ale to předcházelo před tím,
    že přišla i policie sem.
  • 00:21:48 Mohla za to jejich nahatá Diana,
    bohyně lovu,
  • 00:21:51 stála tehdy u silnice
    a pohoršovala okolí.
  • 00:21:54 Na příkaz policie ji museli rozbít.
  • 00:21:56 Táta říká: "Vem perlík,
    buchni ji do zad."
  • 00:21:59 Já jsem sebral sekáč,
    rozsekal jsem to, hlavu zvlášť,
  • 00:22:03 to tělo, to se nedá už použít.
  • 00:22:09 Bohyně druhotně posloužila
    do skály pro kamzíky,
  • 00:22:12 hlavu ale zachránili
    a později jí dotvořili nové tělo.
  • 00:22:16 Na truc a z recese tenkrát na místo
    sličné Diany
  • 00:22:19 postavili škaredou čarodějnici.
    Ale to lidem nestačilo.
  • 00:22:23 Oni řekli:
    "Ježibaba? Kde má tu svoju chalupu?
  • 00:22:26 A kde je ten Jeníček s Mařenkou?"
  • 00:22:28 Tak jsem přes zimu stlukl
    tu perníkovou chalůpku.
  • 00:22:32 S tátou napekli betonové perníčky
    a přidali dvě ztracené děti.
  • 00:22:37 V 97. roce Eldorádo poničila
    povodeň,
  • 00:22:39 pan Thurz ale tento
    neobyčejný svět obnovil.
  • 00:22:43 Kdo by se teho skutečně
    rád chytil,
  • 00:22:46 tak musí to mět nějak tady,
    rozumíte,
  • 00:22:49 že v každé postavičce mám kousek
    teho srdíčka.
  • 00:22:54 A jak někdo přijde, abych nevypadal
    jak nějaký vydřiduch.
  • 00:22:58 Takže ani nevybírá vstupné,
    je dobrovolné.
  • 00:23:01 Přestože otevřeno má každý den.
  • 00:23:04 Při větší návštěvě se ale raději
    domluvte předem.
  • 00:23:09 Jen málokdo asi ví,
    že kromě severočeských oblastí
  • 00:23:12 jsou jednou z kolébek
    našeho vyhlášeného sklářství
  • 00:23:16 i hluboké lesy v Posázaví.
  • 00:23:18 Díky dostatku kvalitního dřeva
    a křemičitých písků
  • 00:23:22 tam totiž už na konci středověku
    vyrostly první hutě.
  • 00:23:25 A tradiční výroba
    se v kraji udržela dodnes.
  • 00:23:29 Seznámit se s ní můžete
    i díky originální naučné stezce,
  • 00:23:33 která vznikla v rámci projektu
    "Rozhlédni se okolo Bohdanče".
  • 00:23:37 Tam taky naše putování
    odstartujeme.
  • 00:23:41 Obec Bohdaneč leží v nadmořské
    výšce 463 metry
  • 00:23:44 uprostřed romanticky
    zvlněné krajiny,
  • 00:23:46 kde se úrodná rovina Polabí
  • 00:23:48 začíná zvedat do kopců
    Českomoravské vysočiny.
  • 00:23:52 V květnu loňského roku vyrostla
    za vsí nevšední rozhledna,
  • 00:23:56 která se okamžitě stala centrem
    místního turistického ruchu.
  • 00:23:59 Složitá konstrukce
    je unikát s několika nej.
  • 00:24:04 Rozhledna Bohdanka stojí
    na bezejmenném kopci
  • 00:24:07 nedaleko obce Bohdanče,
    podle které dostala své jméno.
  • 00:24:10 Je vysoká 52 metrů, vyhlídková
    plošina je ve výšce 42 metrů.
  • 00:24:14 Při její stavbě bylo použito
    160 kubíků dřeva a 30 tun železa.
  • 00:24:20 Rozhledna je zajímavá
    svým technickým řešením,
  • 00:24:23 které je provedeno z kulatého dřeva,
    je to v podstatě v této výšce
  • 00:24:28 nejvyšší rozhledna
    v Evropě dle dostupných informací,
  • 00:24:31 které jsme si zjistili
    jak na internetu nebo kdekoli jinde.
  • 00:24:34 Při krásném počasí je z ní vidět
    Krkonoše, Sněžka, Blaník
  • 00:24:38 a další lokality v širokém okolí.
  • 00:24:42 Naučná stezka vás od rozhledny
    zavede rovnou do nedalekých Tasic
  • 00:24:47 se starou sklářskou hutí.
  • 00:24:49 Tady se v 80. letech minulého
    století natáčel seriál
  • 00:24:52 Synové a dcery Jakuba skláře,
    tehdy ještě za plného provozu.
  • 00:24:56 České sklárny, které se začaly
    stavět koncem 18. století,
  • 00:25:01 byly vlastně takové velké stodoly.
  • 00:25:03 Převážná část byla ze dřeva,
    pochopitelně dřevěný byl i krov.
  • 00:25:07 Ty velké nosné prvky,
    jako jsou tyto trámy,
  • 00:25:10 které přenášejí
    hlavní tíhu budovy,
  • 00:25:12 tak ty jsou ještě původní.
  • 00:25:14 Ty drobnější menší prvky se musely
    vyměnit po haváriích,
  • 00:25:18 po náročných zimách,
    dá se říct tak jednou za 50 let.
  • 00:25:21 Oheň v pecích sice už vyhasl,
    technika ale zůstala na svém místě.
  • 00:25:26 Díky tomu se tak můžete podrobně
    seznámit s funkcemi
  • 00:25:29 této jedné z nejstarších
    dochovaných skláren v Evropě.
  • 00:25:33 Srdcem každé sklárny
    je sklářská pec.
  • 00:25:35 Tady vidíte velkou pec,
    je to pec pánvová.
  • 00:25:38 Uvnitř je 10 velkých nádob,
  • 00:25:40 do jedné se vejde 300 kg skloviny,
    a těm říkáme pánve.
  • 00:25:44 A právě to umožňovalo tavení
    deseti barev současně.
  • 00:25:47 Pokud ale chcete vidět skláře
    při práci,
  • 00:25:50 stačí v cestě pokračovat
    do sousední Bělé,
  • 00:25:53 kde narazíte na funkční huť Anna,
    založenou v roce 1997.
  • 00:25:57 Tady vám představí výrobu
    sodno-draselného skla.
  • 00:26:00 Běžně se tu pracuje s teplotou
    od 1200 do 1500 stupňů Celsia.
  • 00:26:04 Právě probíhá vzorování
    nápojové soupravy
  • 00:26:08 s použitím hutního starého dekoru
    zvaný cracle.
  • 00:26:11 My jsme si tuhle techniku ještě
    vylepšili nálepem zvaným duha,
  • 00:26:15 složeným z několika
    základních barev.
  • 00:26:18 Původ této techniky, která vypadá
    jako jemná pavučinka ve skle,
  • 00:26:22 spočívá v obalení v dřevěných
    pilinách,
  • 00:26:25 vytvořením uhlíkové vrstvy
    a namočením do vody.
  • 00:26:29 Další zajímavostí
    vedle tohoto hutního dekoru
  • 00:26:32 je i tažená trumpetová nožička,
    která je dutá, z jednoho kusu skla.
  • 00:26:36 Ta se vyrábí za pomoci těchto
    dvou prkýnek zvaných klapačka.
  • 00:26:40 Je to starý sklářský nástroj
  • 00:26:42 a možná i od něj pochází
    lidové rčení "drž klapačku".
  • 00:26:46 Používají tady tradiční nástroje,
    které jsou mnohdy staré i sto let
  • 00:26:50 a skláři si je předávají
    z generace na generaci.
  • 00:26:54 Vedle klasických dřevěných forem
    používáme i formy kovové,
  • 00:26:57 zvané optiše, které sloužily
    k dekorování skla.
  • 00:27:02 Pokud seberete odvahu,
    můžete si fouknout do píšťaly
  • 00:27:06 a určitě nebuďte hned smutní,
  • 00:27:08 když se vám napoprvé
    nepovedou takovéto kousky.
  • 00:27:11 Prostě až učení
    dělá opravdové mistry.
  • 00:27:20 A nyní si můžete sami vyzkoušet,
    jak moc dobře svou zemi znáte.
  • 00:27:24 Je tu pravidelná soutěž.
  • 00:27:26 Pepa se minule ptal
    na královský hrad
  • 00:27:29 vybudovaný na Šumavě Karlem IV.
    Správně bylo za A, je to Kašperk.
  • 00:27:33 Výherci samozřejmě blahopřeji,
    a pokud ho chcete následovat,
  • 00:27:37 máte šanci.
  • 00:27:38 Tentokrát mě zajímá vrch,
    jehož si taky všiml otec vlasti.
  • 00:27:42 Dokonce na něm přikázal
    založit vinohrady.
  • 00:27:45 Býval rovněž oblíbeným místem
    Karla Hynka Máchy,
  • 00:27:48 kterému se ale nakonec
    stal osudným.
  • 00:27:52 Podobu kopce pak poznamenala
    těžba kamene, díky níž má typický,
  • 00:27:56 dalo by se říct vykousnutý tvar.
  • 00:27:59 Už tušíte, kam jsem vás zavedla?
    Co myslíte? Na...
  • 00:28:07 Odpovědi nám můžete volat
    nebo esemeskovat,
  • 00:28:10 a to opět do čtvrteční 14. hodiny.
  • 00:28:12 Jednomu z vás,
    který se trefí a bude vylosován,
  • 00:28:15 pak pošleme naše knížky,
    toulavé pexeso a kvarteto
  • 00:28:19 a taky batoh s logem pořadu.
  • 00:28:22 Takové tedy byly
    druhé říjnové Toulky.
  • 00:28:25 Jsem ráda, že jste se
    k nám přidali, a doufám,
  • 00:28:28 že příště opět pojedete.
  • 00:28:30 Pepa vás mimo jiné
    zavede na Vartovnu.
  • 00:28:32 Že nevíte,
    co si pod tím máte představit?
  • 00:28:35 Nevadí, přesně za týden
    se to dozvíte.
  • 00:28:37 Přece není kam spěchat.
  • 00:28:39 Jinak pořád s námi můžete
    vandrovat i prostřednictvím webu.
  • 00:28:42 Každý den ho pro vás obohacujeme
    o nové tipy, tak se na ně mrkněte.
  • 00:28:47 Já vám přeju krásný zbytek neděle
    a jen samé dobré zprávy.
  • 00:28:50 Na viděnou.
  • 00:28:53 Skryté titulky: Alena Kardová,
    Česká televize 2012