10. září 2006

V druhohorách tady bylo moře, dnes zde narazíte na dokonalé skalní město, které vlastně vzniklo díky zvětrávání hornin. Překvapivě krásné kamenné útvary jsme prošli celé – začali jsme v tzv. voštinách a přes skalní výklenky jsme došli až ke skalním tunelům. Dřív byla tahle krása přístupná jen s doprovodem, dnes nám geoložka Zuzana Vařilová poskytla odborný výklad a našli jsme pro vás taky některé legendy spojené s tímto místem. A kdeže jsme vzali inspiraci k naší první reportáži? V Tiských stěnách, které jsou součástí Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce.

Pak se vypravíme proti proudu času. Členové sdružení Curia Vítkov nám ukážou, jak se žilo dřív. Pokoušejí se totiž oživovat tradici starých řemesel a předvádět je lidem. O životě v raném středověku, o válčení mužů a povinnostech žen – o tom všem bude naše druhá reportáž z Horního Vítkova na Liberecku. Dvorec jako repliku šlechtického sídla 12. století se tam snaží zbudovat právě členové vítkovského sdružení. Hlavními průvodci nám budou stylově velmož, tkadlena i šperkář.

V blízkosti Jičína najdete pět hradů. My zavítáme na jeden z nich. Říká se mu Kumburk a jeho nejstarší podoba pochází z roku 1325. Tehdy to byla jen hranolová věž a jednoduchá zeď. Hrad se postupně stal pro své strategické postavení a snahu svých majitelů zbudovat odolnou tvrz téměř nedobytný, a dokonce i vězením. Pro koho? Dozvíte se v reportáži, jíž nás provede Eva Ulrychová, archeoložka z jičínského muzea. A řeč bude i toulavém duchu panny Meluzíny.

O tom, že jablko nepadá daleko od stromu, nás přesvědčí vášnivý kaktusář Miloš Duben z Jásenné u Jaroměře. Pichlavé kráse propadl i jeho syn Tomáš. Oba nám ukážou, na co jsou ve své sbírce ostnatých krasavců pyšní, a povědí nám, jak se takový kaktus pěstuje či jak se o něj pak starat.

V jihomoravském Mikulově jsme se prošli zachovalou židovskou čtvrtí. Židům se tady dařilo, nejčastěji obchodovali s látkami, dobytkem nebo vínem a dorazili sem, když byli vyhnáni z královských měst, třeba z Jihlavy. Sídlil tady zemský rabinát, pobýval tu známý rabi Löw, jehož mimo jiné proslavila i pověst o Golemovi. Nás se ujala paní Leskovjanová a ta nás seznámí s náhrobkem, kvůli němuž sem jezdí židé z celého světa.

Poslední reportáž nás zavedla do západních Čech, tedy konkrétně do Vyššího Brodu a na Čertovu stěnu. Vyšší Brod vznikl hlavně díky cisterciákům. Ti tady nechali vystavět klášter a podle pověsti se prý při jeho stavbě museli vypořádat s nástrahami, které na ně políčili čerti. Vy se dozvíte, proč tenhle vyšebrodský příběh dopadl dobře – a to proto, abychom vás nalákali na další zastávku, jíž je Čertova stěna. Ta vznikla jako třetihorní jezero a od ní po modré společně dojdeme až k Čertovu kopytu. A proč právě sem? Odpověď hledejte v závěrečném toulání.

Takzvané rebelantské zvony, obrácené srdcem vzhůru, najdeme v Rovensku pod Troskami. Ve městě stávala dřevěná zvonice už ve druhé polovině 14. století. Bohužel ale shořela za třicetileté války. Starousedlíci zvonici znovu postavili a osadili ji novými zvony nazvanými po svatém Václavovi, Janu Křtiteli a Jiřím. Místní byli vesměs protestanti a zvony využívali i ke svolávání lidí k revoltě proti vrchnosti. Ta proto nechala obrátit zvony srdcem vzhůru. A od té doby se jim říká rebelantské.