16. října 2005

Toulavá kamera se tentokrát rozjela k jednomu místu nedaleko Kopřivnice. Pozveme vás na gotický hrad Šostýn. Z původního souboru řetězce strážců Moravské brány zbyly dnes už jen trosky a z hradu je zřícenina. Povídat si budeme i o figurce šostýnské Venuše a pohnutém osudu Šostýna v době války. A protože ke každé zřícenině patří alespoň jedna pověst, nezůstaneme vám ji dlužni ani my.

V druhé reportáži se vydáme na pražský orloj. Ten se teď před zvídavými návštěvníky skrývá za lešením. Nejen hodinové strojky, ale i sochy potřebují čas od času nový kabát. A právě o ten se starají šikovné ruce manželů Matějíčkových. Ti teď ošetřují venkovní sochy, které na rozdíl od dvanácti apoštolů nejsou ukryty před nepřízní počasí střechou. Nejdřív nám je představí a pak nám budou povídat o tom, jak se vlastně takový orloj opravuje.

Pak se podíváme na Valašsko. Musíme vám říct, proč se Valašské Klobouky jmenují právě takhle, prozradíme něco z jeho historie a pak vám představíme staré řemeslo tamního kraje – soukenictví. A aby toho nebylo málo, řeč bude i o katovi.

Na následující reportáži je zajímavé to, že je celá spojená s výškami, nebem a lidskými osudy. Zavítáme do malé krušnohorské obce Kovářská. Partě kluků - nadšenců se tady povedl kousek vskutku husarský. Založili tady nejvýš položené letecké muzeum v Evropě. Najdete tady unikátní stroje i trosky havarovaných letadel, osobní věci posádek a různě důležité dokumenty, které se podařilo těmhle nadšencům získat. A tak se z kuriozní sbírky věnované událostem jednoho jediného dne – 11. září 1944 – stala sbírka, která tohle nenápadné město proslavila i za oceánem.

Období burčáku právě probíhá, a my se proto v naší poslední reportáži vypravili do sklípků v Petrově u Hodonína. Zavítáme do nejstaršího sklepa a prohlédneme si i jiné vinohradnické stavby, raritní a chráněné. Naši průvodci nám ale samozřejmě ukážou i to, jak vzniká kvasící zrající víno – burčák – i jeho podstatně vyšlechtěnější sourozenec – víno. Svatý Urban nad námi bude držet svou ochrannou vinařskou ruku.

Druhá největší hradní pevnost u nás - Helfštýn - hlídala celá staletí jednu z nejdůležitějších obchodních cest z Polska do Itálie, takzvanou Jantarovou stezku. Původní účel hradu byl ale úplně opačný. Na sklonku 13. století si ho nechal postavit loupeživý rytíř Friduš z Linavy, který projíždějící kupce přepadal. Jeho řádění udělal přítrž až mladý král Jan Lucemburský. Hrad taky nebyl nikdy dobyt, ačkoliv měl párkrát na kahánku. Dnes si tu na sklonku léta každoročně dávají dostaveníčko umělečtí kováři z celého světa.