iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
2. 8. 2015
22:05 na ČT24

1 2 3 4 5

7 hlasů
13671
zhlédnutí

Objektiv - svět v pohybu

Příběhy lidí na cestách

Reportáže z nejrůznějších koutů světa plus rozhovory s cestovateli

27 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Objektiv - svět v pohybu

  • 00:00:03 OBJEKTIV - SVĚT V POHYBU
  • 00:00:08 Dobrý den,
    známá znělka ohlásila OBJEKTIV.
  • 00:00:11 Je jasné, že následující minuty
    budou patřit cestování.
  • 00:00:15 Dnes ale úplně jinak.
  • 00:00:16 Bude to povídání o místech,
    kam spolu každou neděli vyrážíme.
  • 00:00:20 S lidmi, kteří je navštívili.
  • 00:00:22 O reportážích v OBJEKTIVU
    s jejich autory.
  • 00:00:25 OBJEKTIV,
    to je svět v pohybu za 30 minut.
  • 00:00:27 I proto dnes
    z Národního technického muzea,
  • 00:00:30 ze stálé expozice, která má
    s cestováním mnoho společného.
  • 00:00:54 Dnes to bude povídání s lidmi,
    díky kterým každou neděli
  • 00:00:57 v OBJEKTIVU vyrážíme do světa,
    a o lidech,
  • 00:01:00 které na svých cestách potkávají.
  • 00:01:02 Naše pozvání přijali
    zkušení cestovatelé,
  • 00:01:04 Lucie Radová a Miroslav Čapek,
    dobrý den,
  • 00:01:06 díky, že jste si na nás našli čas.
  • 00:01:09 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:01:11 Lucie, vybavíte si
    nejsilnější příběh ze svých cest?
  • 00:01:15 Těch příběhů silných je spousty,
    ale který mi vždy
  • 00:01:19 jako první vyvstane v mysli,
    je ten, když jsem přijela na Bali
  • 00:01:24 a ujala se mě tam
    jedna balijská rodina.
  • 00:01:27 Když jsem se ubytovávala,
    tak ke mně přišel ten jeden syn
  • 00:01:30 a říkal: "Lucie, jak dlouho
    tady zůstaneš na Bali?"
  • 00:01:33 A já říkám: "Nevím, možná 14 dní."
  • 00:01:35 A on: "14 dní rozhodně,
    za 14 dní máme kremaci,
  • 00:01:37 to bude velká party."
  • 00:01:39 A já: "Aha, takže kremace je tady
    něco hodně veselého?"
  • 00:01:42 "Ano, máme 4 nebožtíky
    a možná budeme mít i 5,
  • 00:01:45 takže určitě přijeď."
  • 00:01:46 Druhý den jsem se vzbudila,
    on na mě klepal a říkal:
  • 00:01:50 "Lůco, máme 5 nebožtíků!"
  • 00:01:52 Takže jsem zůstala na kremaci
    a bylo to opravdu zajímavé.
  • 00:01:55 -Bylo to veselé?
    -Bylo to hodně veselé.
  • 00:01:58 Miroslave, člověk si spíše
    zapamatuje ze svých cest
  • 00:02:01 ty veselé nebo smutné příběhy?
  • 00:02:03 Určitě ty veselé.
  • 00:02:06 Ty smutné, když vás někdo
    někde okrade, to zná každý.
  • 00:02:09 Ale nebylo toho tak moc.
  • 00:02:11 Ty příjemné určitě,
    třeba lidé vám nabízejí nezištně,
  • 00:02:15 napadá mě, ubytování, byt,
    klíče od bytu.
  • 00:02:19 To se mi stalo třeba
    ve Stockholmu, Paříž,
  • 00:02:22 New York dokonce,
    kde každý říkal,
  • 00:02:25 tady se na Manhattanu
    všichni bojí,
  • 00:02:27 ani se nesmíš nikoho zeptat,
    kolik je hodin,
  • 00:02:30 protože on hned myslí,
    že ho chceš okrást.
  • 00:02:33 My jsme tam přilétli,
    teď ten časový posun,
  • 00:02:35 zpitomělí z toho všeho.
  • 00:02:37 Kontakt, který jsme tam měli,
    chtěli spát, ten tam nebyl,
  • 00:02:41 takže jsme se motali po ulici.
  • 00:02:43 A přišla k nám mladá dáma
    a povídá: "Vypadáte, co se děje,
  • 00:02:47 máte nějaký problém?"
  • 00:02:48 Tak jsem jí říkal,
    že nemáme zrovna kde spát.
  • 00:02:51 Tak říkala: "Tady bydlím za rohem,
    pojďte, mám tam garsonku,
  • 00:02:55 odejdu a půjdu spát
    ke svému příteli do Queensu,
  • 00:02:59 vy se tady vyspěte, vyřiďte si to
    a pak zabouchněte dveře."
  • 00:03:04 -Úžasné příběhy.
    -Mně se tohle třeba nestalo.
  • 00:03:07 Mně se to stalo několikrát,
    asi na 5 různých takových
  • 00:03:11 i velkých místech, v Londýně,
    v Brightonu.
  • 00:03:13 -A jak to děláte?
    -Musíš vypadat hodně zkroušeně.
  • 00:03:19 A že to nezneužijete.
  • 00:03:20 Těch příběhů budete mít určitě
    strašně moc,
  • 00:03:23 lidí jste na svých cestách
    určitě potkali mnoho.
  • 00:03:25 Na světě žije
    víc než 7 miliard lidí.
  • 00:03:28 Teď se podíváme
    na krátký sestřih fotek,
  • 00:03:30 jak ty některé tváře světa
    vypadají.
  • 00:03:35 HUDBA
  • 00:06:31 Krásná směs tváří
    lidí z celého světa,
  • 00:06:34 zachycených objektivy
    našich spolupracovníků.
  • 00:06:37 Dva z nich máme teď ve studiu.
  • 00:06:39 Miroslave, zmiňoval jste,
    že člověk narazí při cestách
  • 00:06:43 i na méně příjemné zážitky,
    asi vás okradli podle toho,
  • 00:06:46 co jste říkal.
  • 00:06:48 Kdybyste to měl zhodnotit
    po těch všech vašich cestách
  • 00:06:51 a setkání lidí, které jste potkal
    na svých cestách,
  • 00:06:54 že je na světě víc dobrých
    nebo zlých lidí?
  • 00:06:58 To je asi jednoznačné,
    na lumpy narazíte malinko,
  • 00:07:02 to se nedá říci.
  • 00:07:04 A kdyby člověk někam jel
    a představoval si,
  • 00:07:06 že tam budou samí lumpové,
    tak nemá cenu nikam jezdit.
  • 00:07:09 Samozřejmě že dobrých lidí
    je nesrovnatelně.
  • 00:07:13 Stalo se mi hrozně málo věcí,
    které by byly špatné.
  • 00:07:18 Takže po těch zkušenostech,
    když vyrážíte na cestu,
  • 00:07:21 vždy se těšíte,
    nikdy tam není opatrnost?
  • 00:07:24 Nevím, jestli se těším,
    ale ještě pořád vyrážím.
  • 00:07:28 Lucie, kdy jste se setkala
    s nejvýraznější osobností
  • 00:07:32 na světě, nejkrásnější bytostí,
    co si pamatujete dodnes?
  • 00:07:38 Když řekněte nejkrásnější,
    tak si vzpomenu na jednu paní
  • 00:07:42 z Uzbekistánu,
    takovou hodně starou,
  • 00:07:45 která seděla v Samarkandu
    a měla takový ten starý,
  • 00:07:48 strašně moudrý obličej.
  • 00:07:50 Ta doopravdy,
    když řeknete nejkrásnější,
  • 00:07:53 tak si ji vybavím.
  • 00:07:54 Ta podle mě ani nevěděla,
    že si ji fotím, že ji pozoruji.
  • 00:07:58 A jinak hodně osobnostně
    mě zasáhlo Japonsko,
  • 00:08:01 nevím proč, asi proto,
    že jsem měla nějaké stereotypy,
  • 00:08:05 že to bude rychlá země,
    že tam nebudou příjemní lidé.
  • 00:08:08 A bylo to úplně naopak.
  • 00:08:10 A hodně ráda vzpomínám na setkání
    s jednou holkou z Hirošimy, Maiko,
  • 00:08:15 jejíž rodiče právě zažili
    atomový výbuch nad Hirošimou.
  • 00:08:21 To mi vždy přijde zajímavé,
    že někdo si nese takovou historii,
  • 00:08:25 že se něco takového
    stane v rodině.
  • 00:08:28 Oba dva to přežili,
    ale vyprávěla mi,
  • 00:08:30 co jí vyprávěli její prarodiče,
    a bylo to hodně zajímavé.
  • 00:08:33 Zůstáváte s některými z lidí,
    které potkáte,
  • 00:08:36 kteří vás zaujmou, v kontaktu?
  • 00:08:39 Snažím se, přes internet
    je to docela jednoduché.
  • 00:08:42 Když mají přijet do Čech,
    tak se strašně snažím
  • 00:08:46 s nimi potkat.
  • 00:08:47 Když jsme natáčeli třeba v Panamě,
    tak nás tam vyloženě zachránila
  • 00:08:52 jedna paní, protože jsme jeli
    do Las Pablas na festival,
  • 00:08:57 také jsme z toho dělali reportáž.
  • 00:09:00 Já jsem trošku
    podcenila ubytování,
  • 00:09:02 přijeli jsme tam
    a nic jsme neměli,
  • 00:09:04 i když jsme měli mít zamluvené,
    ale nějak to nevyšlo.
  • 00:09:07 A tak se nás právě,
    teď si na to vzpomínám,
  • 00:09:10 ujala jedna paní
    a vozila nás po městě
  • 00:09:12 a chtěla nás udat
    k někomu ke kamarádům,
  • 00:09:14 takže se nás ujala tady ta paní,
    ubytovala nás,
  • 00:09:17 bylo to nejkrásnější ubytování,
    co jsme za celou dobu měli.
  • 00:09:21 A oni pak přijeli do Prahy
    asi ani ne za měsíc a půl
  • 00:09:24 a bydleli u nás celá rodinka.
  • 00:09:26 To je krásné.
  • 00:09:27 Mluvíte o tom,
    že asi mnohé příhody
  • 00:09:30 budou i podložené reportážemi
    v OBJEKTIVU,
  • 00:09:32 protože točíte na svých cestách
    a diváci mohou na obrazovkách
  • 00:09:36 vidět právě záběry z vašich cest.
  • 00:09:38 Miroslave, Lucie mluvila
    o stereotypech,
  • 00:09:40 že člověk jede do nějaké země
    a něco od ní očekává.
  • 00:09:43 Vy jste mluvila o Japonsku,
    že bude rychlé.
  • 00:09:45 Potvrzují se vám ty stereotypy,
    které platí?
  • 00:09:47 Dá se generalizovat,
    že lidé v Japonsku jsou rychlí,
  • 00:09:51 v Americe jsou hluční?
  • 00:09:52 Asi těžko, protože dost často
    třeba jezdím do Anglie,
  • 00:09:58 kde se o lidech všeobecně tvrdí,
    že jsou rezervovaní,
  • 00:10:03 že je musíte dlouho znát.
  • 00:10:07 A i tak, oni s vámi svým způsobem
    hrají takovou hru.
  • 00:10:11 Třeba ti Skotové jsou otevřenější
    a nevíte kolikrát,
  • 00:10:15 co si máte myslet,
    jak dešifrovat jejich povídání.
  • 00:10:19 Ale je to člověk od člověka.
  • 00:10:22 Teď mě napadá, točili jsme
    do OBJEKTIVU takovou věc,
  • 00:10:29 Tři muže ve člunu,
    jak plavali ti chlapíci po Temži.
  • 00:10:35 A kdykoli jsme přišli
    a tam jsem ukazoval
  • 00:10:40 tu knížku v českém překladu,
    tak všichni hrozně nadšení
  • 00:10:43 a všichni byli z toho paf,
    že nějací lidé z Čech
  • 00:10:47 čtou také takovou věc.
  • 00:10:49 Dokonce jeden chlapík
    na takovém zdymadle,
  • 00:10:52 když to viděl,
    tak nám hned přinesl,
  • 00:10:54 dostal metál od královny
    za nějaké šílené zásluhy
  • 00:10:57 na té řece Temži,
    tak kvůli nám otevřel zdymadlo
  • 00:11:01 jen proto, abychom mohli natočit
    záběr, jak ta loď proplouvá,
  • 00:11:05 kam se normálně nacpe
    několik lodí.
  • 00:11:07 A to nám ještě půjčil takovou
    plechovou bárku, takové necky,
  • 00:11:10 abychom tam mohli proplout
    a udělat si ten jeden záběr.
  • 00:11:14 Asi se nedá říci,
    že jsou lidé takoví jen tak,
  • 00:11:16 že to je někde napsané.
  • 00:11:18 Lucie, připravuje se
    člověk na cestu,
  • 00:11:20 aby nevyrobil nějaký trapas?
  • 00:11:23 Nastuduje si zvyklosti,
    co má nebo nemá dělat?
  • 00:11:26 Já myslím,
    že stačí pozorovat okolí.
  • 00:11:29 Většinou, když cestuji,
    že je to vyloženě dovolená,
  • 00:11:33 tak se nepřipravuji
    prakticky vůbec,
  • 00:11:35 to vždy přijedu
    a zjistím na místě, co je třeba.
  • 00:11:38 Ale když jedeme natáčet,
    tak to jsem šprtka,
  • 00:11:41 to mám krásně všechno
    předpřipravené,
  • 00:11:43 pomalu všechny stand upy a tak.
  • 00:11:45 Takže si myslím,
    že je důležité být citlivý
  • 00:11:49 k tomu prostředí okolo.
  • 00:11:51 Když jsou ženy zahalené,
    tak se zahalit.
  • 00:11:53 Nemyslím teď vyloženě
    nějaké muslimské země,
  • 00:11:56 ale třeba i na Bali,
    mít respekt k lidem,
  • 00:12:01 to je důležité.
  • 00:12:04 Nehladit děti po hlavě,
    to si pamatuji,
  • 00:12:09 to nedělám žádnému dítěti
    pro jistotu.
  • 00:12:12 Myslím, že se mi stalo pár věcí,
    ale už jsem je radši zapomněla.
  • 00:12:19 Takže pozorujete lidi kolem vás.
  • 00:12:22 Teď se podíváme na krátké video,
    co někdy cestovatel
  • 00:12:25 musí na svých cestách podstoupit.
  • 00:13:54 -Chutnalo?
    -Bylo to moc dobré.
  • 00:13:57 Akorát se vám zabodávají nožičky
    do dásní, to je nepříjemné.
  • 00:14:02 Miroslave, prošel jste si
    podobným zážitkem i vy
  • 00:14:05 na svých cestách?
  • 00:14:09 -Nikdy jste nejedl hmyz?
    -Ale jo, jo, vlastně jo.
  • 00:14:14 Jak jsme mluvili o Portugalsku
    tady předtím,
  • 00:14:18 tak jsem si vzpomněl,
    točil jsem tam
  • 00:14:22 s Monikou Štreitovou,
    to je ta flétnistka,
  • 00:14:24 oni nás vzali také jednou
    na večeři do rybí restaurace,
  • 00:14:28 tam byla spousta potvor,
    o kterých jsem netušil,
  • 00:14:30 jak se jedí, korýši.
  • 00:14:32 A on to tak jako vysvětloval
    ten její partner kolem stolu.
  • 00:14:36 Než se to dostalo ke mně,
    tak já už jsem to
  • 00:14:38 v podstatě celé snědl.
  • 00:14:40 Takže než mi řekl,
    jak se ti korýši jedí,
  • 00:14:42 tak se najednou zhrozil,
    že jsem to snědl
  • 00:14:44 i s těmi skořápkami a se vším,
    tak říkal, že to bude nemocnice,
  • 00:14:48 slepé střevo a to všechno.
  • 00:14:50 Zase jsem nechtěl vypadat
    jako idiot, tak jsem si vymyslel
  • 00:14:53 nejpitomější věc, řekl jsem,
    že v Číně je toto
  • 00:14:56 největší pochoutka,
    že když se to pořádně rozkouše,
  • 00:14:59 tak je to hrozně dobré.
  • 00:15:01 Tuto reportáž jste točil
    pro OBJEKTIV
  • 00:15:03 a my se na část z ní
    můžeme teď podívat.
  • 00:15:06 Když už jsme tak trošku
    nakousli jídlo,
  • 00:15:08 zkusme se tohoto tématu
    ještě chvilku podržet.
  • 00:15:11 Jídlo je totiž v Portugalsku
    fenomén, o kterém se dá básnit
  • 00:15:15 prakticky donekonečna.
  • 00:15:17 Jídlo a stolování
    je pro Portugalce
  • 00:15:20 strašně moc důležité,
    protož spousta schůzí
  • 00:15:24 se odehrává za stolem.
  • 00:15:26 A stolování má spoustu zvyků,
    které se dodržují.
  • 00:15:34 Portugalci například používají
    spoustu příborů.
  • 00:15:37 Ze začátku jsem vůbec nevěděla,
    na co ty příbory všechny jsou,
  • 00:15:41 že některé jsou na rybu
    a některé jsou na maso.
  • 00:15:45 Ze začátku to bylo hodně zmatené,
    co jsem předváděla u stolu.
  • 00:15:50 A také všechno jedí příborem.
  • 00:15:52 Např. hroznové víno
    si napichují vidličkou,
  • 00:15:57 to je pro nás Čechy velmi matoucí.
  • 00:16:00 Takže jsem měla
    například takové faux pas,
  • 00:16:03 že jsem jedla kuře rukou.
  • 00:16:05 A manžel se tak zděsil,
    že se pak týden se mnou nebavil.
  • 00:16:09 Kromě lásky k dobrému jídlu
    je pro Portugalsko typické
  • 00:16:13 také teskné fado,
    které je tak skličující,
  • 00:16:16 že po dvou hodinách budete mít
    možná neodolatelné nutkání
  • 00:16:20 vyskočit z okna.
  • 00:16:21 Ne nadarmo se o Portugalcích říká,
    že jsou to
  • 00:16:25 nejmelancholičtější jižané.
  • 00:16:28 ZPĚV
  • 00:16:38 Co je typické pro tento styl,
    jsou saudades,
  • 00:16:41 to je termín,
    který je velmi těžké přeložit,
  • 00:16:44 je skoro nepřeložitelný
    do češtiny.
  • 00:16:46 A je to smutek a stýskání,
    ale je to dost nepřesný překlad.
  • 00:16:52 A protože jde obvykle o stýskání
    po někom blízkém
  • 00:16:56 nebo po domově,
    vnucuje se na závěr otázka,
  • 00:16:58 jak to má se stýskáním Monika,
    jejíž portugalský obývák
  • 00:17:02 zdobí mimochodem fotky z dětství.
  • 00:17:05 Autorem je její otec,
    známý fotograf Jindřich Štreit.
  • 00:17:14 Domov, já se vlastně cítím doma
    úplně všude.
  • 00:17:18 Stejně tak dobře se cítím tady
    doma jako u nás v Čechách.
  • 00:17:23 Miroslave, vy na svých cestách
    často točíte Čechy,
  • 00:17:25 kteří žijí v různých zemích světa.
  • 00:17:28 Co jste vypozoroval?
  • 00:17:29 Za jak dlouho si člověk zvykne
    v jiné zemi, že ji považuje
  • 00:17:33 za svůj domov?
  • 00:17:34 To nevím,
    na to nedovedu odpovědět,
  • 00:17:37 je to asi člověk od člověka,
    nevím.
  • 00:17:39 A také si myslím,
    že třeba zvyknout,
  • 00:17:42 oni ti lidé se tam třeba zvyknou
    a najednou se jim v hlavě
  • 00:17:46 něco hne, zestárnou,
    a najednou se jim začne
  • 00:17:49 zase šíleně stýskat a vrací se.
  • 00:17:51 Asi se to nedá říci takhle,
    od kdy do kdy si člověk zvykne
  • 00:17:56 a pak už se cítí,
    že je tam doma.
  • 00:18:00 Nevím, myslím si,
    že to takhle nefunguje.
  • 00:18:04 Vy jste točil například
    s českou řádovou sestrou
  • 00:18:07 v Albánii, která tam žila
    mnoho let a zřejmě stále žije.
  • 00:18:10 Většinou se člověk rozhodne,
    že odejde do té země,
  • 00:18:13 konkrétně teď myslím Čecha
    do zahraničí, že si to naplánuje
  • 00:18:17 nebo nějakou shodou okolností
    se tam ocitne?
  • 00:18:20 To je zrovna ten příklad,
    jak jste tady mluvily
  • 00:18:23 o těch krásných lidech,
    tak mě napadlo,
  • 00:18:27 že to byl také takový krásný
    člověk tím, že se stále smála.
  • 00:18:33 Musela to mít těžké, Miky,
    v Albánii na hranici
  • 00:18:38 s Černou horou na severu Albánie.
  • 00:18:42 Ona chtěla na misii kamkoli,
    bylo jí to celkem jedno.
  • 00:18:47 Akorát mi pak říkala,
    že se rodiče strašně báli,
  • 00:18:50 že půjde někam,
    kde jsou tropické nemoci,
  • 00:18:53 komáři, hadi a všechno.
  • 00:18:55 A tak jí nakonec v Římě řekli,
    že by mohla jít do Albánie.
  • 00:18:59 Tak volala mámě domů a povídá:
    "Tak, mami, je to dobré,"
  • 00:19:03 tak jako pomalu na ni,
    "budu v Evropě."
  • 00:19:06 A máma: "To je skvělé,
    vůbec tam nejsou tropické nemoci.
  • 00:19:11 A kde to je?"
  • 00:19:12 A ona říká: "Albánie."
  • 00:19:14 To bylo v té době, tak 94.,
    kdy se tam pořád střílelo,
  • 00:19:19 tam bylo zle,
    tam lidé přišli o spoustu peněz.
  • 00:19:23 A máma na druhé straně telefonu:
    "Ty ses zbláznila?
  • 00:19:27 Tam se zabíjejí lidi."
  • 00:19:28 A ona říká: "Já jsem se na ni
    v tu chvíli rozkřičela
  • 00:19:32 a říkala jsem, že se tam střílí,
    je tam hrozně malé procento lidí,
  • 00:19:36 kteří se střílí,
    to jsou ti lumpové.
  • 00:19:38 A pak ty další miliony,
    které v tom musí žít,
  • 00:19:41 tak ty potřebují pomoc."
  • 00:19:43 A pak si tedy zvykla, přežila to.
  • 00:19:45 A ta říká, že je třeba doma tam,
    přijíždí sem občas za rodiči.
  • 00:19:49 Tedy nevím, jestli tam ještě je,
    ale říkala, že sem přijíždí občas,
  • 00:19:54 ale hrozně ráda se tam vrací.
  • 00:19:57 Říkají jí tam Miky,
    jmenuje se Michaela
  • 00:20:00 a říkají jí Miky.
  • 00:20:01 Máte za sebou asi nespočet zemí,
    které jste procestovali.
  • 00:20:05 Když si plánujete ty další,
    stále vás láká vyrazit
  • 00:20:08 do nějaké nové nebo naopak,
    rádi se vracíte na stejná místa?
  • 00:20:12 Já už se ráda vracím,
    mám ráda takovou tu jistotu.
  • 00:20:16 Každý rok jezdím,
    právě zítra odlétám do Španělska,
  • 00:20:20 do Valencie, k moři.
  • 00:20:23 Teď se chci také vrátit
    na stejná místa na Bali.
  • 00:20:27 Už nějak ztrácím energii
    objevovat to nové.
  • 00:20:31 A zase mě baví jít si trošku
    hlouběji v tom starém.
  • 00:20:34 Vracíte se na ta stejná
    konkrétní místa,
  • 00:20:37 abyste potkala ty lidi,
    jak se vyvinuly jejich příběhy?
  • 00:20:40 Přesně tak, zrovna na Bali
    se těším z toho důvodu,
  • 00:20:44 že tam vím, že potkám tu rodinu,
    že na severu potkám ty Čechy,
  • 00:20:48 kteří se tam potápějí.
  • 00:20:50 Nejradši bych jela třeba zrovna
    na Svalbard,
  • 00:20:53 do toho horského městečka
    Pyramiden.
  • 00:20:57 Takže určitě mě to
    mnohem víc láká.
  • 00:21:00 Možná je to i takový strach,
    že už nevím,
  • 00:21:02 jestli bych to dala.
  • 00:21:04 Ty cesty a ty příběhy lidí,
    které potkáváte na svých cestách,
  • 00:21:08 poznamenají cestovatele.
  • 00:21:10 Nosíte si ze svých cest suvenýry,
    abyste si to mohli připomínat?
  • 00:21:14 Já sbírám snad úplně všechny
    odstřižky od všeho,
  • 00:21:18 veškeré jízdenky,
    pak nevím, kam to dát,
  • 00:21:21 je to strašně zbytečné.
  • 00:21:23 Ale je mi líto to vyhodit.
  • 00:21:25 Třeba zrovna z toho Japonska,
    tam obyčejný lístek
  • 00:21:28 ze supermarketu je nádherný.
  • 00:21:30 Pak si to doma prohlížím,
    čichám k tomu.
  • 00:21:33 A pak si vozím misky.
  • 00:21:34 Kdyby mi někdo chtěl
    udělat radost,
  • 00:21:37 tak mi přiveze misku odkudkoli.
  • 00:21:39 -Velmi praktický suvenýr.
    -Ano, keramické misky.
  • 00:21:41 Plná miska ještě něčeho.
  • 00:21:43 Miroslave, ze všech vašich
    suvenýrů máte s sebou
  • 00:21:46 kabelu s příběhem.
  • 00:21:48 To nebyl záměr,
    vzal jsem si klobouk,
  • 00:21:51 který je shodou okolností
    z toho Porta,
  • 00:21:54 jak jsme o tom mluvili,
    protože jsem čekal, že bude pršet.
  • 00:21:58 A tu tašku, v tom mám svačinu.
  • 00:22:00 Ale původně mi ji šili
    v Cuscu v Peru.
  • 00:22:05 Viděl jsem tam takového chlápka,
    indiána na ulici,
  • 00:22:09 jak šije v ruce tyto věci.
  • 00:22:12 A já jsem měl kameru
    jen v takovém batohu.
  • 00:22:16 Tak jsem mu ji ukazoval
    a říkal jsem, jestli by mi neušil
  • 00:22:21 na to něco,
    protože jsme chtěli jet někam.
  • 00:22:24 A on říkal, abych přišel
    za 14 dní, že bude hotová,
  • 00:22:27 ale já na to zapomněl.
  • 00:22:28 Za 14 dní mi ten kámoš,
    s kterým jsem tam jel, říkal:
  • 00:22:31 "Oni ti tu asi šijí tu kabelu."
  • 00:22:33 Tak jsem tam šel,
    opravdu chlapík už měl toto hotové.
  • 00:22:36 Dodnes si pamatuji,
    jak trhal za ty řemeny
  • 00:22:39 a furt křičel "fuerte",
    že to je hodně silné,
  • 00:22:43 že to vydrží tu kameru.
  • 00:22:45 Už ale nevím, kolik to stálo.
  • 00:22:47 A vozíte si ji na cesty?
    Vypadá, že vydržela.
  • 00:22:50 Vydržela, to je pravda,
    byla asi fuerte.
  • 00:22:54 Většina lidí se těší,
    že si během dovolené oddychne
  • 00:22:57 jednou, maximálně dvakrát do roka.
  • 00:22:59 Kde relaxuje cestovatel?
  • 00:23:01 Na těch svých cestách,
    nebo když se vrátíte domů?
  • 00:23:05 Nikde, já jsem zjistila,
    že jsem neměla dovolenou dva roky.
  • 00:23:08 Když vyjedete,
    tak to doopravdy není relax,
  • 00:23:11 pokud pracujete.
  • 00:23:13 Nevím, jak to máte vy.
  • 00:23:15 Když něco natáčím,
    tak si oddychnu.
  • 00:23:17 Když jsem u moře, tak samozřejmě
    udělám třeba půl dne relax u moře,
  • 00:23:22 ale že bych někam jel programově,
    že bych se natáhl na týden k moři,
  • 00:23:27 to si nepamatuji,
    že bych něco takového podnikl,
  • 00:23:30 možná 20 let zpátky.
  • 00:23:33 To jsou pro nás dobré zprávy,
    protože vy na svých cestách
  • 00:23:37 točíte reportáže pro OBJEKTIV,
    takže se máme zase na co těšit,
  • 00:23:41 na další reportáže
    z vašich dalších cest.
  • 00:23:43 Já vám velmi děkuji
    za vaši návštěvu ve studiu,
  • 00:23:45 za velmi zajímavé povídání.
  • 00:23:47 Přeji vám šťastné cesty
    a na shledanou.
  • 00:23:49 -Děkujeme, na shledanou.
    -Díky, nashle.
  • 00:23:54 Už teď vám můžu slíbit,
    že vám vyrazí dech.
  • 00:23:57 Po dlouhých 1600 letech
    svět spatřil tajuplnou Petru.
  • 00:24:00 Turistický ruch je na Kamčatce
    teprve v začátcích.
  • 00:24:03 Nejmenší hotel na světě
    byste možná čekali
  • 00:24:05 spíš v Japonsku nebo v Hongkongu.
  • 00:24:07 Každý zrušil něco a dohromady
    málem zrušili celou televizi.
  • 00:24:10 Teď už tady není nic.
  • 00:24:12 Už abychom nějakou rybku vytáhli.
  • 00:24:15 Vynikající!
  • 00:24:29 Teď pro vás máme unikátní
    pohled na svět očima těch,
  • 00:24:32 které dobře znáte
    z každodenního vysílání.
  • 00:24:35 Kdykoli se kdekoli cokoli stane,
    dozvíte se to právě od nich.
  • 00:24:40 Zpravodajská elita České televize.
  • 00:24:42 Dnes nám jeden z nich prozradí,
    kde relaxuje.
  • 00:24:45 David Miřejovský má na starosti
    Slovensko, Rakousko a Maďarsko.
  • 00:24:49 Kam vyráží za oddychem?
  • 00:24:51 -Můžeme. -Druhý sociální balíček
    rozhodně není poslední.
  • 00:24:54 Premiér Fico plánuje, že do voleb,
    které budou příští rok,
  • 00:24:57 přijde ještě minimálně s jedním.
  • 00:24:59 -Bylo to v pohodě?
    -Je to OK. -Díky.
  • 00:25:02 Často natáčíme stovky kilometrů
    od Bratislavy.
  • 00:25:05 Na východním Slovensku,
    v Maďarsku nebo Rakousku.
  • 00:25:08 V autě trávíme denně dlouhé hodiny.
  • 00:25:11 Po návratu do redakce
    ještě natočený materiál zpracujeme
  • 00:25:14 a hotovou reportáž
    pošleme do Prahy.
  • 00:25:17 Když se stihnu vrátit domů dřív,
    než jdou děti spát,
  • 00:25:20 snažím se trávit
    všechen volný čas s rodinou.
  • 00:25:22 Dnes jsou starší synové
    ještě ve škole a ve školce.
  • 00:25:25 Tak vyrážíme na procházku
    s nejmladším Šimonem.
  • 00:25:28 Bratislava samozřejmě nabízí
    nespočet možností trávení
  • 00:25:31 volného času.
  • 00:25:33 My ale po celodenním shonu
    nejraději vyrážíme do přírody.
  • 00:25:36 Mám ale pocit,
    že to tak ve slovenské metropoli
  • 00:25:39 dělají skoro všichni.
  • 00:25:40 Okolí města je tak často
    doslova obsazené rodinami s dětmi.
  • 00:25:44 My proto vyrážíme
    o pár kilometrů dál, do Rakouska.
  • 00:25:47 Děti si oblíbily okolí
    městečka Hainburg.
  • 00:25:49 Mimochodem, na místním hradě
    si v roce 1252 vzal
  • 00:25:52 Přemysl Otakar II. za manželku
    Markétu Babenbergskou.
  • 00:25:56 Tříletého syna historie
    zatím vůbec nezajímá.
  • 00:25:59 Házet kamínky do Dunaje
    by ale vydržel hodiny.
  • 00:26:02 Šikula, stačí, stačí.
  • 00:26:07 Hej, hej! Tak dík.
  • 00:26:11 Tyto výlety pro mě mají výhodu,
    že jsme téměř sami v přírodě,
  • 00:26:15 přitom zároveň velmi blízko
    bratislavské redakce.
  • 00:26:18 Pokud by se objevila jakákoli
    aktuální zpráva,
  • 00:26:21 velmi rychle se dokážu vrátit.
  • 00:26:22 Dnes odpoledne ale zvládneme
    dokončit výlet tak,
  • 00:26:25 jak to děti vždycky vyžadují,
    zmrzlinou a zastávkou na hřišti
  • 00:26:29 v příhraniční rakouské obci Berg.
  • 00:26:31 Tři, dva, jedna, start, utíkej!
  • 00:26:35 Pokaždé, když jsme tady,
    tak mi přijde
  • 00:26:37 jako obrovská ironie dějin,
    že my si sem můžeme s dětmi
  • 00:26:40 bez jakýchkoli omezení
    jezdit hrát na hřiště
  • 00:26:42 a přitom tady byla železná opona.
  • 00:26:44 Ještě když já jsem byl ve věku
    mých synů, tak v těchto polích
  • 00:26:48 umírali lidé, kteří se snažili
    emigrovat do západní Evropy.
  • 00:26:51 Stačila jedna generace
    a z hranice je korso.
  • 00:26:54 Doufám, že jste si dnešní povídání
    o cestování s cestovateli užili.
  • 00:26:58 OBJEKTIV - SVĚT V POHYBU
    z Národního technického muzea
  • 00:27:01 tu bude opět příště.
  • 00:27:03 Už teď se na vás těšíme.
  • 00:27:05 Do té doby vám přeji
    krásné dny, na viděnou.
  • 00:27:28 Skryté titulky: Tomáš Seidl
    Česká televize, 2015

Související