29. dubna 2016

Policie obvinila předsedu krajně pravicové Národní demokracie Adama B. Bartoše ze tří trestných činů proti lidskosti. Ve svých knihách a projevech prý úmyslně podněcoval k nenávisti vůči Židům či imigrantům a popíral nebo ospravedlňoval genocidu. Bartoše policisté už včera zadrželi a v jeho bytě udělali domovní prohlídku. S návrhem na vazbu ale neuspěli. Podle Bartoše jde o politický proces na politickou objednávku.
Na co ukazuje obvinění A. Bartoše a jak se změnil přístup policie k extremistické scéně v poslední době, je další téma pro dvojici politiků a také politologa a odborníka na extremismus Martina Bastla.

Rakousko a Německo se obávají náporu uprchlíků z nových směrů – po uzavření tzv. balkánské trasy se podle nich teď proud migrantů přesune hlavně do Itálie. Víc migrantů podle německého deníku Passauer Neue Presse míří i přes Česko do Bavorska. Česká policie a ministr vnitra Chovanec to ale rezolutně popírají. Česko prý významnou tranzitní zemí není a čísla nijak dramaticky nerostou. Za deset měsíců. Kdy má policie kvůli migrační krizi zvýšenou pohotovost zadržela zhruba 3 500 cizinců. Žádostí o azyl v ČR dokonce ubylo – za první tři měsíce jich bylo 415 – meziročně o 24 méně.
Jestli je Česko připravené na větší nápor migrantů a jestli to v současnosti hrozí, probereme s dvojicí poslanců: Bronislavem Schwarzem /ANO/ a Stanislavem Mackovíkem /KSČM/.

Jednotné přijímací zkoušky na střední školy dopadly hůř než loni. Podle Jana Zíky, šéfa Cermatu, který pilotní provoz přijímaček zajišťuje, za výsledkem stojí hlavně letošní nastavení testů. V nich jde prý víc o rozpoznání kvalit studentů a jejich rozřazení, než o výsledek. Do testování se zapojilo 644 gymnázií a středních škol – tedy víc než polovina ze všech. Od příštího roku už má systém běžet naostro. Počítá s tím Senátem nedávno schválená novela školského zákona.
Nad smyslem a výsledky jednotných přijímacích zkoušek budou debatovat poslanec Jiří Zlatuška /ANO/, šéf Cermatu Jan Zíka a předseda asociace učitelů dějepisu Pavel Martinovský.

Do Evropy přijela první loď se zkapalněným zemním plynem. Spojené Státy se rozhodly povolit tamním těžařům vývoz v reakci na takzvanou břidličnou revoluci, která podle některých statistik dostala USA na pozici největšího těžaře ropy a plynu na světě. Evropa si zase chce novými zdroji zajistit větší nezávislost na ruských surovinách. Jednání o dovozu plynu proto nabrala nejvyšší obrátky po ruské anexi Krymu.
Co může změnit americký plyn v Evropě – politicky i finančně, probereme s expertem na energetiku Jiřím Gavorem.