iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
24. 3. 2021
20:05 na ČT art

1 2 3 4 5

5 hlasů
19007
zhlédnutí

Na plovárně

Andrej Barla

Známý kameraman a fotograf slovenského původu

25 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Na plovárně s Andrejem Barlou

  • 00:00:26 -Dobrý večer.
  • 00:00:28 V loňském roce oslavil skromně
    a v tichosti své osmdesátiny
  • 00:00:32 vynikající kameraman
    a fotograf pan ANDREJ BARLA.
  • 00:00:36 Díky němu jsme se mohli podívat
    na takové filmy,
  • 00:00:40 jako např. "Romance pro křídlovku"
    nebo "Zlatá reneta",
  • 00:00:44 ale také stál za kamerou
    při natáčení seriálu
  • 00:00:47 "Cirkus Humberto"
    nebo "Zlá krev".
  • 00:00:50 Dnes mám to potěšení přivítat ho
    NA PLOVÁRNĚ.
  • 00:00:53 Dobrý večer.
    -Dobrý večer.
  • 00:00:56 -Pane Barlo, vy jste z východního
    Slovenska původně, že?
  • 00:01:00 A to je docela dlouhá cesta
    k filmové kameře.
  • 00:01:04 Vy jste se nenarodil
    v nějakém velkém městě,
  • 00:01:07 to byla spíš ves, že?
  • 00:01:09 -Ves ani ne,
    bylo to okresní město.
  • 00:01:12 Okresní město je to dodneška.
    -To jsem asi urazil.
  • 00:01:16 Pokud se dívají obyvatelé
    okresního města,
  • 00:01:19 tak se omlouvám,
    že jsem si myslel, že je to ves.
  • 00:01:22 Tak městečko.
  • 00:01:24 A v rodině jste měli někoho,
    kdo se zabýval uměním?
  • 00:01:27 -Měl jsem dva strejdy,
    kteří dělali akvarely,
  • 00:01:31 shodou okolností byli faráři.
    -Aha. A váš tatínek?
  • 00:01:35 -V té době, kdy jsem se narodil,
    byl ředitelem pošty v Sečovcích.
  • 00:01:40 -Měli vaši rodiče nějakou představu
    o tom, čím by chtěli, abyste byl?
  • 00:01:45 -To teda vůbec si nevzpomínám.
  • 00:01:48 Jenom si přáli,
    abych něčím nebyl.
  • 00:01:51 -A čím chtěli,
    abyste nebyl?
  • 00:01:54 -Abych nebyl malířem.
    -Fakt?
  • 00:01:57 -Já jsem se chtěl stát malířem,
    o tom jsem snil
  • 00:02:01 a proto jsem se hlásil
    na Střední uměleckou průmyslovou
  • 00:02:05 školu do Bratislavy.
  • 00:02:07 Tam jsem uspěl
    při přijímacích zkouškách.
  • 00:02:12 A toužil jsem tedy dělat grafiku.
  • 00:02:16 Na to jsem neměl,
    tak mě šoupli na fotografii.
  • 00:02:21 Jestli chci studovat,
    tak na obor fotografie.
  • 00:02:25 -Já bych řekl, že fotograf,
    a pak zejména kameraman,
  • 00:02:30 že to vlastně je druh malby, ne?
  • 00:02:33 -Dá se to tak říct.
  • 00:02:35 -Je to taky zaznamenání
    skutečnosti toho, co vidíte,
  • 00:02:39 ale tím subjektivním pohledem.
  • 00:02:41 -Ano, zvláště pak,
    že osvětlení,
  • 00:02:45 které je velmi významnou složkou
    obrazu,
  • 00:02:49 tak to mohu ovlivňovat
    zásadním způsobem.
  • 00:02:54 -Ten váš život je vlastně takový
    oblouk od fotografie k fotografii.
  • 00:02:58 Protože vy jste se teď k ní vrátil,
    jestli se nepletu.
  • 00:03:02 Máte za sebou výstavu,
    je to tak?
  • 00:03:05 -Já jsem fotografoval stále,
    bez ohledu na to,
  • 00:03:08 jestli se filmuje nebo nefilmuje.
  • 00:03:11 Takže mám fotografickou praxi
    od roku 1954 dodneška.
  • 00:03:15 -Jak jste si oblíbil digitál?
  • 00:03:18 -Digitál já považuju za pokrok.
  • 00:03:21 Za skvělou možnost ovlivňovat
    lépe filmový obraz
  • 00:03:26 vlastně už v prvotním záznamu.
  • 00:03:32 Ne že bych si myslel,
    až bude film hotov,
  • 00:03:36 takže ještě to nebo ono dopracuju.
  • 00:03:39 Protože už v digitálním snímání
    ten obrázek vidím
  • 00:03:43 na monitoru teď hned.
  • 00:03:45 Takže zásahy mohu dělat
    na místě natáčení.
  • 00:03:49 -Když jste byl na škole,
    tak jste točili ty školní filmy
  • 00:03:54 s Jurajem Jakubiskem,
    jestli se nepletu.
  • 00:03:57 Byl to váš první režisér,
    s kterým jste spolupracoval?
  • 00:04:00 Nebo byl před ním ještě někdo?
  • 00:04:03 -Ne, nebyl.
    My jsme přišli na FAMU současně.
  • 00:04:07 I když vlastně on o rok později,
    protože Jakubisko musel na vojnu.
  • 00:04:13 Takže on si vojnu absolvoval
    před nástupem na Filmovou fakultu.
  • 00:04:19 Zato my jsme museli na vojnu potom.
  • 00:04:24 -Víte, že jsou ty filmy
    u filmových diváků,
  • 00:04:27 i ty vaše školní filmy,
    že jsou poměrně vysoko hodnocené?
  • 00:04:31 -Tak to slyším poprvé.
    -Jo? Bylo už tehdy jasné,
  • 00:04:34 že Jakubisko bude někdo,
    kdo se do dějin filmu zapíše?
  • 00:04:39 -Ano, určitě,
    měl nápady a viděl obrazově.
  • 00:04:43 To je velký štěstí pro kameramana.
  • 00:04:46 Narazil jsem na režiséry,
    kteří některé věci tak dobře
  • 00:04:51 a hladce jaksi nebrali.
  • 00:04:56 -A ona to je otázka,
    když zase režisér vidí obrazově,
  • 00:05:01 tak nedává vám příliš malý prostor
    jako kameramanovi?
  • 00:05:05 Nemělo by to být tak,
    že režisér chce vyprávět příběh
  • 00:05:09 a kameraman mu umožní
    to obrazově vidět?
  • 00:05:14 -Já se domnívám,
    že je to pro kameramana štěstí.
  • 00:05:18 -Jo.
    -Protože lépe si rozumí.
  • 00:05:20 -Ale víc vám do toho mluví.
  • 00:05:23 -No tak,
    já si to rád poslechnu a...
  • 00:05:27 -Pak si to...
    -Pokud se domnívám,
  • 00:05:30 že se mýlí,
    tak se pokouším mu vysvětlit
  • 00:05:34 svými argumenty, proč by to mělo
    být trochu jinak nebo úplně jinak.
  • 00:05:41 -Vás si pak velmi brzo vybral
    Otakar Vávra.
  • 00:05:45 To bylo pro film "Zlatá reneta",
    že?-Ano.
  • 00:05:49 -To bylo první,
    co jste spolu dělali.
  • 00:05:51 Jednak vám musím říct,
    že jsem vůbec netušil,
  • 00:05:54 že kostýmy k tomu filmu dělal
    Kamil Lhoták.
  • 00:05:58 -Lhoták předtím kostýmy nedělal,
    ale...
  • 00:06:01 ale Otakar Vávra chtěl právě
    tím filmem udělat - moje domněnka,
  • 00:06:07 ale všecko tomu nasvědčuje -
    udělat tlustou čáru
  • 00:06:12 za dosavadní prací a vidět nově,
    moderněji ten film.
  • 00:06:21 Tak proto Lhoták.
  • 00:06:24 A proto kameraman neprofesionál.
    Aby to viděl jinak.
  • 00:06:30 Zjevně se poradil s mými kantory
    a ti mě doporučili.
  • 00:06:35 Na to přistoupil
    a natočili jsme můj první film
  • 00:06:40 a jeho skutečně velký
    mezinárodní úspěch.
  • 00:06:47 Protože se dostal na festival
    do San Sebastiánu
  • 00:06:53 a s tím filmem tam získal
    hlavní cenu.
  • 00:06:56 Takže to bylo pro něj
    velké vítězství.
  • 00:07:00 -No i pro vás.
    -Pro mě taky.
  • 00:07:03 Ale když hovoříme
    o Otakaru Vávrovi,
  • 00:07:06 tak to byl zlom v jeho životě
    velmi významný.
  • 00:07:09 -Jaký to byl partner
    pro spolupráci?
  • 00:07:12 -Já bych řekl, že ideální.
    Ideální.
  • 00:07:16 -On měl samozřejmě taková
    ta období pozdější potom,
  • 00:07:19 kdy točil "Dny zrady"
    a tenhle typ filmu.
  • 00:07:22 On byl vždycky flexibilní.
  • 00:07:24 Mluvili jste o tom někdy,
    o té jeho životní filosofii?
  • 00:07:29 -Tohle téma jsme nikdy neprobírali.
    -Vůbec.
  • 00:07:34 Vy jste pak udělali spolu
    "Romanci pro křídlovku",
  • 00:07:38 což je dneska opravdu
    legendární film.
  • 00:07:42 Já tuším,
    že Jaromíru Hanzlíkovi
  • 00:07:45 bylo tehdy asi 18 let.
    -Ještě mu nebylo 18.
  • 00:07:48 -Ještě mu nebylo 18.
    To muselo být zjevení, ne?
  • 00:07:51 -To jistě ano.
  • 00:07:54 A taky podle toho se k němu
    ve štábu chovali.
  • 00:08:00 Ale s mým švengrem Jiřím Epsteinem
    jsme se rozhodli,
  • 00:08:04 že mu budeme oba říkat
    "pane Hanzlíku".
  • 00:08:09 Takhle my jsme ho oslovovali,
    abychom podpořili jeho postavení
  • 00:08:14 i jaksi v tom štábu.
  • 00:08:17 -Ten film tak hezky plyne.
  • 00:08:20 Vypadá to,
    jako když vám opravdu někdo
  • 00:08:24 v klidu večer na zápraží
    vykládá příběh,
  • 00:08:27 když se člověk dívá
    na "Romanci pro křídlovku".
  • 00:08:31 Bylo takové to natáčení?
  • 00:08:34 -Natáčení bylo docela složité.
  • 00:08:37 Protože já jsem se snažil -
    a myslím,
  • 00:08:41 že jsem toho taky dosáhl -
    natáčet film tak,
  • 00:08:45 jak se to doopravdy natáčet má.
  • 00:08:50 Jak nás to učili
    na Filmové fakultě.
  • 00:08:53 Docent Šmok byl mým hlavním
    profesorem, tedy šéfem katedry,
  • 00:08:58 ale ročníkovým profesorem
    byl Jan Kališ.
  • 00:09:02 Když natáčíme v podvečer,
    tak skutečně v podvečer,
  • 00:09:06 ne jenom zaclonit objektiv,
    aby bylo nějaké šero,
  • 00:09:10 a sem tam rozsvítit nějakou lampu.
  • 00:09:13 Když má být slunečno,
    tak tedy má být.
  • 00:09:16 Když je scéna roztočená,
    tak musím zachovat
  • 00:09:20 světelnou situaci,
    jaká byla na začátku.
  • 00:09:23 Velmi mě těší,
    že se mi to přece jenom podařilo -
  • 00:09:28 a byl jsem mockrát napomínán -
    tuto věc dodržet.
  • 00:09:32 Tak došlo to tak daleko -
    a já považuji za... za metál,
  • 00:09:38 když teď nedávno probíhala
    digitalizace a z pánů kolegů
  • 00:09:43 si každý vybral ze svého filmu,
    který se digitalizoval,
  • 00:09:49 nějakou scénu.
  • 00:09:51 Jako denní, noční
    a v takovém průměrném jasu.
  • 00:09:56 Tak jedna z těch scén,
    kterou jsem si tam vybral
  • 00:10:00 jako takovou průměrnou,
    byla jízda na kolotoči.
  • 00:10:05 Kdy Cigánová naskočí
    na tu sedačku a spolu jedou.
  • 00:10:10 A tento záběr jsem si vybral.
  • 00:10:13 A páni kolegové,
    když to proběhlo v projekci,
  • 00:10:16 tak zatleskali.
    -To potěší.
  • 00:10:19 -To je pro mě metál.
    -To chápu.
  • 00:10:22 -Ta scéna má ohromnej půvab.
  • 00:10:25 -Oba ty filmy, jak "Zlatá reneta",
    tak "Romance pro křídlovku",
  • 00:10:30 jsou postaveny na scénáři
    Františka Hrubína.
  • 00:10:33 Chodil na plac?
  • 00:10:36 -Na "Romanci" si vzpomínám,
    že ano.
  • 00:10:41 U toho prvního filmu taky,
    ale na "Romanci" to měl i blíž,
  • 00:10:47 protože nedaleko
    od Vysokého Újezda,
  • 00:10:51 kde byl postavený ten kolotoč
    a maringotky,
  • 00:10:55 on měl nedaleko
    od toho místa chalupu.
  • 00:10:59 Vlastně rodný dům.
    V Lešanech.
  • 00:11:05 To je přes kopeček jenom.
  • 00:11:08 František Hrubín byl milý člověk,
    nemluvil do toho, nepokoušel se.
  • 00:11:13 Prostě byl tam svědkem,
    díval se.
  • 00:11:18 A filmaři stejně nemohou půvab
    jazyka věrně reprodukovat.
  • 00:11:22 Prostě je to jiná disciplína.
  • 00:11:25 Bral to v potaz,
    že mu děj někde spěchá,
  • 00:11:28 někdy se zpomalí, někdy usne,
    když je to potřeba v dramatu.
  • 00:11:34 Takže i to všecko ostatní by se
    tomu mělo přizpůsobit.
  • 00:11:38 O dramatu rozhoduje autor scénáře.
  • 00:11:44 A filmaři, pokud tedy převádějí
    nějaké literární dílo
  • 00:11:48 psané jako knihu,
    tak na to musí dbát,
  • 00:11:51 ctít toho autora.
  • 00:11:55 -Nemáte pocit, že dnešnímu filmu
    trošku schází trpělivost?
  • 00:12:00 Když se občas dívám
    na starší snímky,
  • 00:12:04 tak třeba,
    když se tam objeví písnička,
  • 00:12:08 v tom starším filmu
    je klidně možné,
  • 00:12:10 že je tam celá sloka nebo i dvě.
  • 00:12:13 To dneska by téměř nepřicházelo
    v úvahu.
  • 00:12:16 Vždycky je tam jenom malinký
    úryvek, všecko se to zkracuje.
  • 00:12:19 Já jsem si to vybavil, když byli
    "Hříšní lidé města pražského",
  • 00:12:23 kde Věra Nerušilová zpívá
    v té knajpě tu píseň.
  • 00:12:26 Tam jsou asi tři sloky.
  • 00:12:28 Já jsem si říkal, panejo,
    to by dneska nebylo vůbec možné.
  • 00:12:32 To by nikdo nestrpěl,
    že by takhle dlouho tam někdo
  • 00:12:35 zpíval píseň v detektivce.
  • 00:12:37 -No tak já bych vydržel
    přirozeně písničku,
  • 00:12:41 ale když má svůj dramatický význam.
  • 00:12:44 Připouštím,
    že ve filmu je možné všechno,
  • 00:12:48 ale ve filmu by mělo být
    všechno tak,
  • 00:12:51 aby to prospělo filmovému dramatu.
  • 00:12:56 -Vy jste s Otakarem Vávrou točil
    taky takové filmy jako "Sokolovo".
  • 00:13:01 Což teda byl film
    s obrovskou účastí armády.
  • 00:13:05 A říkám si,
    že pro kameramana to musí být
  • 00:13:09 docela stresující zážitek,
    když máte takové množství techniky
  • 00:13:14 a vojáků a teď se to všecko
    dá do pohybu.
  • 00:13:17 Není to noční můra pro kameramana?
    -Prostě je to filmový děj.
  • 00:13:22 Tam je u takového válečného filmu
    akorát určitý stres pro kameramana,
  • 00:13:28 jen aby se té surovině nic nestalo,
    jen aby všechno proběhlo.
  • 00:13:34 Protože ti ubozí lidé
    v tom mrazu,
  • 00:13:38 v blátě a já nevím,
    za hodně nepříznivých podmínek
  • 00:13:42 si hrají na válku.
  • 00:13:46 Jenomže oni doopravdy musí
    do toho sněhu padnout,
  • 00:13:50 tím blátem projít,
    ve vodě pochodovat a tak podobně.
  • 00:13:54 Takže oni jsou ti chudáci.
  • 00:13:56 -Tam moc velké šance na opakování
    záběrů asi nebyly, ne?
  • 00:14:02 -Ne, nebyly.
    A hlavně mrzlo.
  • 00:14:04 Moji kolegové ze štábu
    se chodili koukat na moje vousy.
  • 00:14:09 A když viděli,
    jak jsou omrzlé,
  • 00:14:11 tak říkali,
    dneska je to dobrý,
  • 00:14:14 dneska je asi jenom tak
    minus deset.
  • 00:14:17 Bylo to skutečně
    na fyzickou výdrž a na vůli.
  • 00:14:23 Dodržet podmínky
    bylo vskutku náročné.
  • 00:14:28 Počasí náročné.
  • 00:14:31 -Myslíte si,
    že to Otakaru Vávru bavilo velet?
  • 00:14:35 Protože na takovémhle filmu
    to je fakt jako generál,
  • 00:14:38 který spustí to vojsko.
  • 00:14:41 To je přece obrovská masa lidí,
    které on diriguje.
  • 00:14:46 -To já se domnívám,
    že by to každý jen tak nezvládl.
  • 00:14:53 Zavelet tomu,
    aby to fungovalo, jak má,
  • 00:14:55 to je nesnadné.
  • 00:14:57 -Patřil mezi rychlé režiséry,
    nebo pomalé?
  • 00:15:01 -Otakar Vávra byl rychlík.
    -Rychlík.
  • 00:15:04 -Ano, věděl vždycky, co chce,
    jaké je jeho přání.
  • 00:15:09 On byl vždycky připraven.
  • 00:15:12 -Máte to radši,
    než když režisér přemýšlí hodně?
  • 00:15:17 -Já mám radši připravené lidi,
    protože vím,
  • 00:15:21 že sledujeme nějaký cíl.
  • 00:15:23 Ne možná tak,
    možná to bude jinak.
  • 00:15:27 Prostě já mám jasnou představu
    a tu si přeju dostat na plátno.
  • 00:15:34 -Vy jste spolupracoval s celou
    řadou vynikajících režisérů.
  • 00:15:38 Byl mezi nimi někdo,
    o kterém byste mohl říct,
  • 00:15:42 tenhle člověk mě
    vysloveně inspiroval?
  • 00:15:45 -To byl Juraj Herz.
  • 00:15:47 -Juraj Herz.
    V jakém směru?
  • 00:15:50 -Připravený, věděl,
    co si přeje.
  • 00:15:56 Já jsem s ním dělal první film
    "Holky z porcelánu".
  • 00:16:00 Odjeli jsme na místo natáčení.
  • 00:16:08 A za čtyři týdny jsme se vrátili
    s natočeným filmem.
  • 00:16:13 To v té době nebylo běžné
    na Barrandově.
  • 00:16:18 Zakrátko, já nevím,
    třeba za rok,
  • 00:16:21 přišel s námětem "Holka na zabití".
  • 00:16:25 To jsme odjeli na chalupu
    do Pece pod Sněžkou,
  • 00:16:29 do hotelu,
    který byl před rekonstrukcí,
  • 00:16:33 takže byl prázdný.
  • 00:16:35 V tom hotelu my jsme všichni
    bydleli, tam jsme natáčeli.
  • 00:16:40 Přirozeně i okolí,
    na Sněžce a tak podobně.
  • 00:16:42 A za pět týdnů jsme se vrátili
    s natočeným filmem do Prahy.
  • 00:16:47 Tak to byl ohromný rychlík
    a natočil filmy,
  • 00:16:51 na kterých není vůbec vidět,
    že by se spěchalo.
  • 00:16:54 -On měl i to výtvarné vidění
    zajímavé, že jo?
  • 00:16:58 -Ano,
    měl pro výtvarno velké pochopení.
  • 00:17:02 A vyšel vstříc,
    když bylo potřeba.
  • 00:17:05 Já nevím, třeba jsme seděli
    odpoledne někde po natáčení
  • 00:17:09 v hospodě, říkal jsem:
    "Hele, tady se teď změnilo počasí.
  • 00:17:14 To bysme mohli natočit
    ještě nějaké prostřihy."
  • 00:17:17 On říkal: "Přirozeně,
    pusť se do toho."
  • 00:17:20 Byla výhoda,
    že jsme v tom hotelu bydleli
  • 00:17:23 a v tom prostředí jsme byli.
  • 00:17:25 Takže když byla nějaká
    změna počasí,
  • 00:17:27 tak jsme ji prostě měli před očima.
  • 00:17:30 -To je i pro herce osvěžující,
    když ta práce odsejpá.
  • 00:17:34 -To bych řekl.
  • 00:17:36 I ta svěžest si myslím,
    že je v tom filmu patrná.
  • 00:17:43 -V době, kdy vy jste točil,
    tak byl jeden faktor poměrně
  • 00:17:47 zásadní, a to, že se točilo
    na film a byl to drahý materiál.
  • 00:17:52 A vy jste byli limitovaní
    tím materiálem.
  • 00:17:55 Takže režisér ani kameraman
    si nemohli dovolit opakovat
  • 00:18:00 jeden záběr 20krát nebo 30krát.
  • 00:18:03 Nemáte pocit,
    že to prospělo té tvorbě?
  • 00:18:06 Že si to každý musel zatraceně
    dobře rozmyslet, co se bude dít.
  • 00:18:11 Zatímco dneska,
    když se točí na záznam,
  • 00:18:14 tak je to jedno,
    jestli uděláte 20 záběrů
  • 00:18:16 nebo 40 záběrů,
    může se točit pořád.
  • 00:18:19 -Domnívám se,
    že to ohraničení
  • 00:18:23 v množství materiálu mělo svůj
    význam, že filmaři museli přijít
  • 00:18:29 na místo natáčení připraveni,
    aby věděli, co se má dělat a jak.
  • 00:18:35 Když to bude jinak,
    ta práce je taková,
  • 00:18:39 že tak trošku plaveme.
  • 00:18:41 A nejsme si jisti,
    co se mnohdy provalí.
  • 00:18:47 Takže chudák...
    chudák divák někdy.
  • 00:18:50 -Jo, s tím bych souhlasil.
  • 00:18:53 Vy jste taky měli ten stres,
    co se s tím stane v laboratoři?
  • 00:18:57 To taky člověk nikdy nevěděl.
  • 00:19:00 -To skutečně v laboratoři
    to bylo velké napětí.
  • 00:19:04 Protože jak jsem ráno přišel
    na Barrandov,
  • 00:19:08 tak moje první cesta vedla
    do Filmových laboratoří,
  • 00:19:12 do oddělení nálezů.
    To je oddělení,
  • 00:19:15 kde se zkoumala
    filmová surovina po vyvolání.
  • 00:19:19 A toto oddělení sepsalo krátký
    protokol o stavu toho filmu.
  • 00:19:25 Kde je něco odřeného,
    hledali prostě různá poškození,
  • 00:19:30 aby to mohli nějak evidovat.
  • 00:19:35 Takže tam jsem vstoupil a zeptal
    jsem se, v jakém to je stavu.
  • 00:19:38 Když řekli, je to dobrý,
    no tak ze mě spadlo napětí
  • 00:19:42 a mohl jsem v klidu na natáčení.
  • 00:19:45 -Přišel jste někdy o záběry,
    které vás opravdu mrzely?
  • 00:19:49 Že už se to pak nepodaří,
    když se to musí přetočit
  • 00:19:52 kvůli materiálu,
    že už to nikdy podruhé není ono?
  • 00:19:55 -To se mi samozřejmě stalo
    několikrát.
  • 00:19:59 A opravdu, podruhé už to nebylo
    takové jako poprvé.
  • 00:20:03 -Vybavuje se vám konkrétní situace?
    -No ono jich bylo dost.
  • 00:20:08 -Hodně. Vaším dalším
    spolupracovníkem,
  • 00:20:11 se kterým jste udělal
    spoustu krásných věcí,
  • 00:20:14 byl režisér František Filip.
  • 00:20:17 Vy jste dělali společně
    "Cirkus Humberto".
  • 00:20:19 A to jsem si říkal,
    to musela být zkouška trpělivosti.
  • 00:20:23 Protože to množství zvířat,
    to je taky postrach
  • 00:20:27 každého filmaře.
    Zvíře vám nepřijde na značku
  • 00:20:30 tak jako herec a nezastaví se
    a nepodívá tím správným směrem.
  • 00:20:35 Jak jste to zvládali?
  • 00:20:38 -My jsme natáčeli v zásadě
    na dvě kamery.
  • 00:20:40 Hraná scéna,
    seděli herci proti sobě,
  • 00:20:44 tak jedna snímala jednoho herce
    a druhá kamera druhého.
  • 00:20:48 A ukázalo se to mockrát
    jako výhoda.
  • 00:20:51 Byl samozřejmě dokonale připraven,
    takže záběr se třeba jel jednou.
  • 00:20:56 Takže on scény nazkoušel,
    dlouho nazkoušel,
  • 00:21:01 pak se postavil za kameru
    a jelo se.
  • 00:21:04 A záleželo,
    jestli to byla třístovka,
  • 00:21:08 neboli to bylo to běžné
    velké balení materiálu,
  • 00:21:11 a natáčeli jsme.
  • 00:21:13 A když jsme byli asi v polovině
    seriálu "Cirkusu Humberto",
  • 00:21:18 tak jsme zjistili,
    že je spousta zbytků materiálu.
  • 00:21:22 Ta scéna byla dlouhá na 300 metrů,
    ale nebyla celých 300,
  • 00:21:27 byla já nevím, něco.
  • 00:21:30 Tak přišel jsem s návrhem,
    že si půjčím němou ruční kameru,
  • 00:21:34 a ty zbytky založím do této kamery.
  • 00:21:37 Tu zase schovám,
    protože u dvou kamer
  • 00:21:41 byli dva švenkři,
    takže já jsem tam jen tak už stál,
  • 00:21:45 neměl jsem tam co dělat.
  • 00:21:47 Takhle jsem natočil
    různé prostřihy.
  • 00:21:51 A Filip říkal:
    "Když chceš, tak si to natoč."
  • 00:21:54 A pak se mu to velmi hodilo,
    tyhle ty záběry.
  • 00:21:58 Protože filmová surovina byla
    už tak jako tak zaplacená.
  • 00:22:03 A na tom by se vlastně vyhodila,
    takhle jsme ji využili
  • 00:22:07 v mnoha a mnoha případech.
  • 00:22:10 -František Filip,
    to byl taky velmi laskavý režisér.
  • 00:22:15 -Nepochybně.
  • 00:22:17 František Filip byl laskavý,
    ale dokázal být i přísný.
  • 00:22:22 Protože byl to cílevědomý člověk,
    tak věděl,
  • 00:22:26 jaké je jeho přání a co prospěje
    tomu filmovému dramatu.
  • 00:22:31 Úkoly, které dával,
    byly vždycky k věci.
  • 00:22:35 Dlouho zkoušel a věděl,
    kdy už je nazkoušeno,
  • 00:22:39 kdy se má točit.
  • 00:22:42 Takže byl to rozhodně člověk
    cílevědomý.
  • 00:22:47 Věděl,
    v jakém tempu má filmový štáb
  • 00:22:50 pracovat, aby něčeho dosáhl.
    A aby bral ohledy i na herce,
  • 00:22:56 kteří čekají,
    než my se dohodneme.
  • 00:22:59 -Vy jste dělal časosběrný dokument
    o rekonstrukci svaté Barbory?
  • 00:23:03 -Ano, ano, v Kutné Hoře.
  • 00:23:05 -To se člověk podívá do míst,
    kam by se normálně nedostal, že?
  • 00:23:10 -Určitě.
    Já jsem byl na svaté Barboře
  • 00:23:12 u sklepa a na střeše,
    a to několikrát nahoru a dolů.
  • 00:23:17 To bylo velké potěšení,
    dostat se ke stropu.
  • 00:23:20 A na stropě opravovali ještě erby,
    které tam byly namalované,
  • 00:23:26 takže já jsem skutečně byl
    pod klenbou i na té střeše
  • 00:23:30 a ve sklepení.
    Prostě celé to mám prošlé.
  • 00:23:35 -To člověk žasne,
    co tehdy dovedli, že?
  • 00:23:39 -No to je něco, co...
  • 00:23:41 I ti restaurátoři,
    kameníci to nechápali,
  • 00:23:45 jak to někdo mohl poskládat.
  • 00:23:48 Když třeba vyměňovali
    nějaký kus v klenbě,
  • 00:23:52 nemohli ho tam dostat.
  • 00:23:56 Jak vymyslet způsob, aby...
  • 00:23:59 Samozřejmě,
    byli to mistři.
  • 00:24:01 To ne,
    že by to byli nějací amatéři.
  • 00:24:04 To byli vrcholní kameníci
    restaurátoři, co něco umí.
  • 00:24:09 Rozebrat a znovu je složit
    je skoro nadlidský úkol.
  • 00:24:13 U jedné klenby opravdu,
    tam dlouho zkoumali a nemohli...
  • 00:24:18 Neosekáme to?
  • 00:24:20 Prostě musíme to tam dostat,
    skutečně se tím velmi,
  • 00:24:24 velmi, velmi trápili.
  • 00:24:26 Ale dostali to tam tak,
    jak to mělo být.
  • 00:24:29 -Kdyby vám někdo řekl,
    že do konce života
  • 00:24:33 už můžete vidět jenom jeden film.
  • 00:24:36 Že už vám žádný jiný film
    nepromítnou, jenom jeden.
  • 00:24:41 Abyste si vybral jeden film,
    který byste chtěl ještě vidět,
  • 00:24:45 co byste si vybral?
    -No...
  • 00:24:52 Já bych si vybral svůj první film.
    -Ten první?
  • 00:24:55 -Ten první.
    -"Zlatou renetu".
  • 00:24:58 -"Zlatou renetu".
    -Tak jo.
  • 00:25:01 Pane Barlo, děkuju moc,
    že jste si udělal čas.
  • 00:25:04 Gratuluju k jubileju
    a přeju pevné zdraví.
  • 00:25:08 Díky, že jste byl NA PLOVÁRNĚ.
    -Děkuji.
  • 00:25:11 -Díky. Dnes byl naším hostem
    NA PLOVÁRNĚ pan ANDREJ BARLA.
  • 00:25:18 SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská
    Česká televize, 2021