iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
1. 12. 2013
18:15 na ČT2

1 2 3 4 5

11 hlasů
9989
zhlédnutí

Na plovárně

Bob Beamon

Americký atlet

25 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Na plovárně s Bobem Beamonem

  • 00:00:26 -Dobrý večer.
  • 00:00:28 Psal se rok 1968, a na olympiádě
    v Mexiku se chystalo finále stovky.
  • 00:00:34 Měl to být nejlepší závod
    olympiády,
  • 00:00:38 takže všichni fotografové
    stáli podél běžecké dráhy.
  • 00:00:42 A zatím se za jejich zády
    odehrál skok, který vešel do dějin.
  • 00:00:47 Americký dálkař Bob Beamon
    se rozběhl a přistál
  • 00:00:51 na vzdálenosti 8 metrů
    a 90 centimetrů.
  • 00:00:57 Stávající světový
    rekord tak vylepšil
  • 00:01:00 o 55 cm, a ten jeho nový
    rekord vydržel 23 let.
  • 00:01:04 Tedy ten světový rekord.
  • 00:01:07 Ten jeho olympijský rekord,
    ten ještě dodnes nikdo nepřekonal.
  • 00:01:12 Jenom jednomu fotografovi
    se podařilo zachytit Boba Beamona
  • 00:01:17 v tom slavném skoku a na té fotce
    postavil celou další
  • 00:01:21 úspěšnou kariéru.
  • 00:01:24 Teď by to mohlo vypadat,
    že naším hostem bude ten fotograf,
  • 00:01:28 ale je to ještě daleko lepší.
  • 00:01:30 Naším hostem totiž bude
    ten fenomenální skokan BOB BEAMON,
  • 00:01:35 který přijel do Ostravy
    jako čestný host na Zlatou tretru.
  • 00:01:39 Good evening.
  • 00:01:41 Pane Beamone, co by bylo správnější
    říct - že sport změnil váš život,
  • 00:01:45 a nebo, že vám sport
    zachránil život?
  • 00:01:50 -Díky sportu vypadám mnohem líp.
    Ale ten výkon, to bylo pro mě...
  • 00:01:59 To byl opravdu úžasný zážitek.
  • 00:02:02 Já bych řekl,
    že cokoli je významné,
  • 00:02:06 ale obzvlášť jsou to
    olympijské hry.
  • 00:02:13 A když si vedete dobře,
    věci se změní.
  • 00:02:17 Ve smyslu sportovních zkušeností.
  • 00:02:20 Takže ano, byla to pro mě naprosto
    vrcholná sportovní zkušenost.
  • 00:02:24 Naprosto.
  • 00:02:26 -Kdo byl ten moudrý člověk,
    který objevil váš talent?
  • 00:02:31 -Řekl bych,
    že můj trenér na střední škole.
  • 00:02:34 Myslím, že věděl, co ve mně je
    a pokračoval v práci se mnou.
  • 00:02:45 Můj trenér ze střední
    Larry Ellis,
  • 00:02:48 stal se z něho taky
    olympijský trenér.
  • 00:02:51 -A věděl jste hned od začátku,
    že skok daleký je pro vás
  • 00:02:54 ta pravá disciplína, nebo jste
    předtím zkoušel i jiné disciplíny?
  • 00:03:00 -Zkoušel jsem všechno možné.
  • 00:03:04 Zkoušel jsem fotbal.
    Myslím americký fotbal.
  • 00:03:08 Zkoušel jsem baseball
    i jiné sporty,
  • 00:03:12 které mě příliš nebavily,
    jako basketbal a běh.
  • 00:03:22 Ale na druhou stranu to byly
    sporty, které pro mě byly
  • 00:03:25 jako velká výzva,
    daly mi možnost se zlepšit.
  • 00:03:28 Takže atletika a basketbal
    byly pro mě velmi důležité.
  • 00:03:41 -Pokud vím,
    tak jste dostal stipendium
  • 00:03:44 na Texaské univerzitě v El Pasu?
    -Ano.
  • 00:03:47 -Lišil se hodně život
    na univerzitě od toho,
  • 00:03:50 na co jste byl předtím zvyklý?
  • 00:03:53 -Víte,
    já jsem městský kluk z New Yorku.
  • 00:03:56 Pokus o přesun
    z New Yorku do Texasu,
  • 00:04:00 kde je tolik kovbojů, v té době.
    Ale oni to byli hodní kovbojové.
  • 00:04:10 Chci jenom říct,
    že chvílemi to bylo...
  • 00:04:16 Víte, pro mladého kluka,
    bylo mi dvacet, devatenáct...
  • 00:04:20 Nezbývá vám,
    než se přizpůsobit.
  • 00:04:24 Ale oproti New Yorku
    to byla obrovská změna.
  • 00:04:28 V jednom to bylo dobré.
  • 00:04:31 Na texaské universitě v El Pasu
    jsem se zcela oddal atletice.
  • 00:04:43 -Ale oni vás z té školy vyhodili,
    pokud vím.
  • 00:04:47 -Během nějaké doby. Víte, dovolte
    mi vrátit se k několika věcem.
  • 00:04:52 Léta šedesát sedm a šedesát osm,
    to byly zlomové roky
  • 00:04:56 v dějinách lidstva.
  • 00:05:01 Ve smyslu protestů.
  • 00:05:08 Tím myslím boj
    za zrovnoprávnění žen.
  • 00:05:16 Protesty proti válce ve Vietnamu,
    smrt Martina Luthera Kinga,
  • 00:05:20 smrt Roberta Kennedyho...
  • 00:05:24 Dva týdny před olympiádou v Mexiku
    postříleli v ulicích Mexico City
  • 00:05:29 téměř tisícovku studentů.
  • 00:05:32 Byla to doba protestů
    po celém světě.
  • 00:05:36 Ano, přišel jsem o stipendium,
    ale to je...
  • 00:05:41 Byly věci, za kterými jsem si stál
    a vnímal jsem je velice silně,
  • 00:05:46 jako Afroameričan.
    Všude byla cítit změna.
  • 00:05:52 Říká se tomu moderní obrození
    Spojených států.
  • 00:05:56 Myslím, že tahle éra změnila směr
    vývoje Spojených států.
  • 00:06:01 Bylo nutné věci změnit.
  • 00:06:08 Ale to nebylo jen ve Státech,
    to bylo i v téhle zemi.
  • 00:06:12 -No, k nám tehdy vtrhli Rusové.
    -Přesně tak.
  • 00:06:18 -Těžká doba to byla.
    -To ano.
  • 00:06:22 A v téhle době jsem přišel
    o stipendium, ale byla to doba,
  • 00:06:26 kdy bylo hrozně důležité promluvit.
  • 00:06:30 Jako student, jako někdo,
    kdo chtěl ve své zemi něco změnit.
  • 00:06:38 -Ovšem vy jste tehdy přišel nejenom
    o stipendium, ale taky o trenéra.
  • 00:06:43 Mám pravdu?
  • 00:06:46 -Ano, ale myslím,
    že tak se na to nemůžeme dívat,
  • 00:06:50 protože když jsem přišel
    o stipendium,
  • 00:06:54 měl jsem spoustu jiných nabídek,
    kde bych mohl dokončit školu.
  • 00:06:59 Tím pádem to nebyl konec,
    školu jsem stejně dodělal,
  • 00:07:04 ale ne v El Pasu.
  • 00:07:10 A co mě na lidech v El Pasu
    potěšilo, bylo to,
  • 00:07:14 že tam vznikl fond pro studenty,
    kteří přišli o stipendium,
  • 00:07:19 aby mohli pokračovat ve studiu.
  • 00:07:27 Byli tam skvělí lidé,
    kteří chápali význam toho,
  • 00:07:31 o co jsme se pokoušeli.
  • 00:07:36 -Když jste přišel v roce šedesát osm
    do olympijského týmu,
  • 00:07:41 bylo tam cítit nějaké rasové napětí
    mezi Afroameričany
  • 00:07:46 a bílými sportovci?
  • 00:07:51 -V olympijském týmu? Ne, vůbec ne!
  • 00:07:54 Jedna z úžasných věcí na sportu
    je to, že - a tak to bylo vždycky,
  • 00:07:59 že politika, názory,
    které by vám mohly nějak ublížit,
  • 00:08:04 rasové rozdíly a tak dále.
  • 00:08:22 Sport je to jediné místo,
    kde s někým můžete soutěžit,
  • 00:08:26 a nezáleží na tom,
    jakou máte barvu, z jaké jste země.
  • 00:08:31 Pro mě to bylo
    velice neutrální prostředí.
  • 00:08:35 Nemluvili jsme o politice,
    soutěžili jsme.
  • 00:08:42 A myslím, že v tomhle jsme si
    skvěle rozuměli.
  • 00:08:46 Na žádné soutěži,
    nikdy jste nic takového neviděl.
  • 00:08:55 -Pokud já vím, tak při kvalifikaci
    na olympiádě v Mexiku
  • 00:08:58 jste skákal v ponožkách.
  • 00:09:01 A na ten historický skok jste si
    ponožky sundal. Pomohlo to?
  • 00:09:05 Proč jste si sundal ponožky?
  • 00:09:15 -Víte, mě při těch přípravních
    skocích trápily boty.
  • 00:09:19 Bylo potřeba udělat tři skoky,
    abych se dostal do finále.
  • 00:09:24 Musel jsem prostě provést
    nějakou změnu,
  • 00:09:27 protože ty boty mi byly moc volné.
  • 00:09:30 Ten styl boty mi neseděl.
  • 00:09:33 Tak jsem si vzal jiné
    a ty nové boty mi padly...
  • 00:09:44 Ty mi padly naprosto dokonale.
  • 00:09:50 Vlastně to byly asi nejlepší boty,
    co jsem kdy měl.
  • 00:09:58 -A kde jsou dnes? V muzeu?
    -Ano, to máte pravdu.
  • 00:10:02 Byly to adidasky
    a pro mě byly strašně důležité
  • 00:10:06 při tom mém druhém skoku,
    který se konal den na to,
  • 00:10:10 při finále. Velmi důležité.
  • 00:10:13 Já myslím,
    že jsem se rozhodl velice moudře.
  • 00:10:17 -To ano, ale stejně je zajímavé,
    jak takový malý detail,
  • 00:10:22 jako že si sundáte ponožky,
    že to dokáže tolik změnit.
  • 00:10:27 -To víte, vybavení je důležité,
  • 00:10:33 ale jsou důležitější věci.
  • 00:10:37 Já myslím, že hlavně vaše mysl
    musí být někde, kde se cítíte
  • 00:10:41 velice kladně, kde cítíte,
    že jste schopen zvítězit.
  • 00:10:49 Takže dohromady
    se správným vybavením,
  • 00:10:53 se správným postojem vyhraju.
  • 00:10:56 Že jsem trénoval tolik let
    a teď přišel můj čas.
  • 00:11:01 Čas ukázat, co dokážu,
    že jsem ve formě,
  • 00:11:05 koukají na mě miliony lidí,
    musím si to užít.
  • 00:11:08 Je to šance, která může přijít
    jen jednou za život.
  • 00:11:14 -To je pravda. A jak dlouho to trvá,
    takový jeden pokus?
  • 00:11:19 Já myslím od momentu,
    kdy se odrazíte, do okamžiku,
  • 00:11:23 kdy dopadnete.
  • 00:11:25 Jak dlouho trvá ten let?
    Dvě vteřiny?
  • 00:11:29 -No, víte, pro mě to bylo něco
    jiného, protože když jsem se
  • 00:11:34 odrazil a byl jsem ve vzduchu,
    právě jsem se kouknul na hodinky
  • 00:11:39 a říkal jsem si,
    tohle je na mě nějaké dlouhé,
  • 00:11:42 je čas přistát!
  • 00:11:45 Ne, bylo to velice rychlé,
    ale bylo to takové...
  • 00:11:49 takové pudové.
  • 00:11:52 Nemusel jsem o ničem přemýšlet,
    bylo to jen - udělej to.
  • 00:11:57 -Takže jste musel tušit,
    že jste udělal něco mimořádného.
  • 00:12:02 -Já jsem hlavně přemýšlel o tom,
    jestli se zvedne bílý praporek,
  • 00:12:07 nebo červený praporek.
  • 00:12:10 A když se zvedl bílý,
    řekl jsem si, jo,
  • 00:12:14 teď při druhém pokusu
    to pořádně rozbalím!
  • 00:12:18 A co bylo zajímavé, že ten člověk,
    co měl elektronické měřidlo,
  • 00:12:23 on měl takové kukátko
    a pořád s tím hýbal.
  • 00:12:27 A pak zavolal někoho jiného
    a říkal, já to tady nikde nevidím.
  • 00:12:32 Já jsem na konci, a nevidím to.
  • 00:12:35 Tak museli běžet do nejbližšího
    železářství a museli sehnat
  • 00:12:40 obyčejné pásmo, aby to změřili.
  • 00:12:49 -Takže oni museli přinést...
  • 00:12:52 -Ano, obyčejný metr.
    Asi si ho půjčili někde v obchodě.
  • 00:12:56 Ale byly to chvíle,
    kdy vůbec nevíte, co se děje.
  • 00:13:10 Čekáte pět minut, deset minut,
    patnáct minut...
  • 00:13:15 -Tak dlouho?
    -Ano.
  • 00:13:17 A pak to napsali na tabuli.
  • 00:13:20 Mě vůbec nenapadlo,
    že to je můj výkon.
  • 00:13:24 Mohl to být třeba, já nevím,
    hod diskem,
  • 00:13:28 protože jsem nebyl zvyklý
    na ten metrický systém.
  • 00:13:37 Ale můj kolega Ralph Boston
    to spočítal a řekl:
  • 00:13:41 "Dvacet devět stop. Právě jsi
    skočil přes dvacet devět stop."
  • 00:13:46 My jsme zrovna šli spolu,
    když mi řekl "dvacet devět stop".
  • 00:13:51 A najednou mě zvedali ze země.
  • 00:13:57 Protože mě to nejdřív nedocházelo,
    v ten moment.
  • 00:14:01 Ale když jsem si to uvědomil,
    upadl jsem na zem.
  • 00:14:09 A potom první, co mě napadlo,
    když jsme zase začali chodit,
  • 00:14:13 panejo, já se probudím a zjistím,
    že tohle je nádherný sen.
  • 00:14:18 Tohle je něco, o čem sním.
    To se mi nemůže přihodit.
  • 00:14:22 A proto tenhle den beru
    jako velice vzácný okamžik,
  • 00:14:27 z mnoha různých důvodů.
  • 00:14:30 Jednak, že jsem do toho šel,
  • 00:14:39 i když byly chvíle,
    kdy jsem nechtěl dělat sport.
  • 00:14:43 Chtěl jsem se věnovat jiným věcem.
  • 00:14:50 Ale tohle se stalo
    částí mého života.
  • 00:14:54 A o té části by měli slyšet lidé,
    kterým je tolik, co bylo tehdy mně.
  • 00:15:00 Nebo i mladší.
  • 00:15:03 Aby věděli, že tu je světlo,
    které zažene tmu.
  • 00:15:10 Nemusí to být zrovna to,
  • 00:15:13 že dokážete skočit
    osm metrů devadesát.
  • 00:15:17 Ale, že jasně cítíte,
    že jste schopen uspět v tom,
  • 00:15:22 co chcete.
  • 00:15:28 Já na to většinou koukám tak,
    že sport mi dal nejkrásnější
  • 00:15:33 zážitky v životě.
  • 00:15:36 Bylo to krásné, jako kdybych
    pocítil nějakou milost.
  • 00:15:40 Ale zažil jsem i jiné vrcholy.
  • 00:15:43 Mám úžasnou dceru,
    kterou miluju, rodinu.
  • 00:15:48 Mít rodinu, to je stejně krásné.
    A možná i krásnější.
  • 00:15:58 -Slyšel jste, co po vašem
    skoku řekl Igor Ter-Ovanesjan,
  • 00:16:03 sovětský skokan?
  • 00:16:06 Prý se otočil k ostatním skokanům
    a řekl něco jako ve smyslu:
  • 00:16:11 "Já tam nejdu, to je trapný."
  • 00:16:14 Když viděl ten váš obrovský skok,
    tak se styděl skákat. Což chápu.
  • 00:16:20 -Na tom Igorově výroku
    je zajímavé, že myslím,
  • 00:16:24 že právě kvůli tomu,
    že byla olympiáda
  • 00:16:28 a kvůli velikosti tohohle člověka
    jsem cítil...
  • 00:16:35 Víte, to mě ten den donutilo
    Igora porazit.
  • 00:16:39 Já jsem ho obdivoval.
  • 00:16:41 A obdivoval jsem i svého kolegu
    z našeho týmu, Ralpha Bostona.
  • 00:16:46 To byla velká konkurence.
  • 00:16:49 A potom, co jsem skočil
    a na tabuli se objevil výsledek,
  • 00:16:54 řekl jsem si,
    tak teď musím skákat jako o život,
  • 00:16:58 protože teď přijdou oni na řadu.
  • 00:17:02 Protože Igor, Ralf Boston,
    Lynn Davies, oni nejspíš přeskočí
  • 00:17:07 celé doskočiště, takže musím být
    připraven na druhý skok.
  • 00:17:11 Samozřejmě jsem netušil,
    na co myslí oni,
  • 00:17:15 ale z hlediska soutěže
    byste nikdy neměl mít pocit,
  • 00:17:19 že ti druzí nemůžou udělat to samé,
    co vy.
  • 00:17:23 Nebo být ještě lepší. Já si řekl,
    buď připravený na druhý skok.
  • 00:17:28 Ale to nejzajímavější
    na té celé věci bylo,
  • 00:17:32 že potom, co jsem skočil, najednou
    celý stadion zakryly mraky.
  • 00:17:40 Byla tam tma jako o půlnoci
    a začalo pršet.
  • 00:17:44 Hned po měření,
    když se výsledek objevil na tabuli.
  • 00:17:59 Nejvíc se mi přiblížil Klaus Beer
    z východního Německa.
  • 00:18:04 A samozřejmě Ralph Boston,
    ten měl bronz.
  • 00:18:16 A já si říkal,
  • 00:18:22 to je tak zvláštní,
    že najednou začalo pršet.
  • 00:18:29 -Jaký je to pocit,
    zlikvidovat na 23 let
  • 00:18:33 jednu sportovní disciplínu?
  • 00:18:36 -Jedna z nejdůležitějších věcí...
  • 00:18:41 Já jsem o tom mluvil
    s jedním velmi slavným atletem,
  • 00:18:45 který léta běhal s Jesse Owensem.
  • 00:18:51 Bylo to tehdy, když jsem na jednom
    mistrovství překonal halový rekord.
  • 00:18:57 Skočil jsem osm metrů třicet.
  • 00:19:00 A ten atlet mi řekl:
    "To, cos dneska udělal,
  • 00:19:04 to můžeš dělat celý den,
    když budeš chtít.
  • 00:19:14 Dostaneš vyznamenání,
    budou ti tleskat,
  • 00:19:18 ale ty musíš vyhrát zlatou medaili.
  • 00:19:26 Musíš vyhrát zlato!"
  • 00:19:29 -Je v tom takový rozdíl?
    -To si pište! Zcela určitě!
  • 00:19:36 -A když dokážete něco takového,
    jako byl ten váš skok,
  • 00:19:41 není to pak trochu těžké,
    udržet si pořád tu motivaci?
  • 00:19:47 -Ano, mně bylo tehdy 22,
  • 00:19:55 a najednou jsem samá sláva.
  • 00:19:58 Chodím na oběd s prezidentem
    Spojených států.
  • 00:20:05 To se najednou všechno tak změní.
  • 00:20:16 Nicméně...
  • 00:20:21 musíte...
  • 00:20:25 Buď se vrátíte zpátky do reality,
  • 00:20:29 nebo zůstanete v téhle té bublině
    krásných představ.
  • 00:20:34 Ale můžete obě
    ty možnosti propojit.
  • 00:20:38 Jenže stává se hodně často,
    že spousta lidí to nezvládne.
  • 00:20:47 Ale ono je potřeba srovnat se
    se skutečností.
  • 00:20:51 Co budeš dělat,
    až přestaneš se skákáním?
  • 00:20:55 Co budeš dělat, až bude po všem?
  • 00:20:58 A hodně lidí se mě ptalo,
    co budeš dělat, až tohle skončí?
  • 00:21:03 Potřeboval jsem jít do školy,
    dokončit vzdělání,
  • 00:21:08 jít na univerzitu - tohle všechno
    bylo potřeba udělat.
  • 00:21:12 A musím se přiznat,
    že mi chvilku trvalo,
  • 00:21:16 než jsem to všechno pochopil.
  • 00:21:20 Ale nakonec... nakonec jsem
    přišel na to, kudy vede má cesta.
  • 00:21:26 -Dnes jste činný v mnoha směrech,
    vedete na Floridě
  • 00:21:31 muzeum umělců-sportovců,
    kteří malují. Je to tak?
  • 00:21:35 -Olympioniků. Olympijských malířů.
  • 00:21:39 -To je mezi olympioniky
    tolik malířů?
  • 00:21:43 -Okolo stovky.
    -To jsem netušil.-Ano.
  • 00:21:47 Jeden z pánů, co byl v mém týmu...
  • 00:21:50 Tedy vlastně bych měl říct,
    já byl v jeho týmu,
  • 00:21:54 protože to byl jeden
    ze zasloužilých členů,
  • 00:21:58 který vyhrál čtyři zlaté po sobě:
  • 00:22:01 1956, 1960, 1964 a 1968.
  • 00:22:05 Byl to slavný Al Oerter, diskař.
  • 00:22:09 A ten vždycky tvrdil, že olympiáda
    by měla mít ještě jednu část,
  • 00:22:14 a ta by se zabývala
    kulturou a uměním.
  • 00:22:17 A že by to měla být soutěž.
  • 00:22:21 A tak dal vzniknout programu
    jménem Umění olympioniků,
  • 00:22:26 kde jsou sportovci umělci.
  • 00:22:29 V různých oborech:
  • 00:22:38 zpěv, tanec, poezie, malování,
    hudba, cokoliv, herectví...
  • 00:22:43 Ale v našem muzeu jsou k vidění
    malby a výtvarná díla,
  • 00:22:48 která pocházejí
    od atletů olympioniků.
  • 00:23:00 -A to je teda na Floridě?
  • 00:23:03 -Ano,
    ve městě Fort Myers na Floridě.
  • 00:23:06 A já už jsem druhým rokem předseda
    organizace Art of Olympians.
  • 00:23:11 Naším cílem je mít taková muzea
    na všech pěti kontinentech.
  • 00:23:16 Tak,
    jako je pět olympijských kruhů.
  • 00:23:24 -Vy také malujete, že? Obrazy?
  • 00:23:28 -Ano, maluju obrazy,
    používám akrylové barvy.
  • 00:23:34 Ale když tvořím, tak mám rád...
  • 00:23:38 Víte, mě věci napadají
    velice rychle.
  • 00:23:42 Takže najednou cítím,
    tahle barva se mi nelíbí.
  • 00:23:50 Takže se musím vrátit na začátek
    a celý obraz přemalovat.
  • 00:23:54 A tak jsem začal používat
    počítačový program,
  • 00:23:59 kde můžu změnit barvu okamžitě.
  • 00:24:02 Takže pro mě je ten počítačový
    program nová cesta, jak malovat.
  • 00:24:13 Už jsem pár věcí takhle udělal.
  • 00:24:17 Vzal jsem obraz,
    přenesl ho do počítače
  • 00:24:20 a změnil jsem celé pojetí.
  • 00:24:24 A také jsem svoje výtvarné nápady
    přenesl do módy.
  • 00:24:34 Lidé nosí moje kravaty, šátky...
    Takže tímhle se teď zabývám.
  • 00:24:39 Navrhl jsem i kravaty a šátky,
    které byly součástí
  • 00:24:44 zahájení olympiády.
  • 00:24:53 -Takže máte pořád spoustu zábavy.
    -To ano.
  • 00:24:57 -My jsme moc rádi,
    že jste byl naším hostem.
  • 00:25:00 Velice vám děkuji, že jste přišel.
    -Já moc děkuju za pozvání.
  • 00:25:05 -Dnes byl naším hostem BOB BEAMON.
  • 00:25:10 SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská
    Česká televize, 2013