iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
1. 5. 2011
22:05 na ČT2

1 2 3 4 5

44 hlasů
29880
zhlédnutí

Na plovárně

Jana Štěpánková

Česká herečka

21 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Na plovárně s Janou Štěpánkovou

  • 00:00:25 Dobrý večer.
  • 00:00:27 Když jsem se připravoval
    na dnešní PLOVÁRNU
  • 00:00:30 a představoval jsem si dámu,
    která dnes přijala naše pozvání,
  • 00:00:33 tak jsem začal být
    trochu nervózní.
  • 00:00:36 Protože ona má takový
    zkoumavý pohled.
  • 00:00:39 Lehce zdvižené obočí
    a ten zkoumavý pohled.
  • 00:00:44 Vždycky jsem si představil,
    jak položím tu otázku,
  • 00:00:47 ona nepatrně zvedne to obočí
    a řekne: Myslíte?
  • 00:00:52 Ale i přes toto riziko
    to stojí za to, protože nemít
  • 00:00:56 tuto velkou herečku NA PLOVÁRNĚ,
    by byla hrubá chyba.
  • 00:01:00 Vítám zde paní JANU ŠTĚPÁNKOVOU.
    Dobrý večer.
  • 00:01:03 -To bylo hezký.
  • 00:01:05 -Říkám si, jestli se to dědí?
  • 00:01:08 Přece děti se podobají
    svým rodičům, měl tohle někdo
  • 00:01:12 ve vaší rodině? Zkoumavý pohled?
  • 00:01:16 -Já to nevím. Já jsem po tom nešla,
    ale otec myslím, že jo.
  • 00:01:20 -Jo?-Jo, jo. Ten měl takový
    jako, že se zadíval.
  • 00:01:25 A člověk teď nevěděl, co honem.
  • 00:01:31 -On byl úsporný v projevu,
    moc toho...
  • 00:01:35 -Ne, on strašně málo mluvil.-Že?
    -Hm, velice málo. Velice.
  • 00:01:40 -To je pro dceru obtížné,
    hledat nějakou cestu,
  • 00:01:44 když tatínek toho moc nenamluví?
    -Máte pravdu.
  • 00:01:50 -Vy jste měla štěstí.
  • 00:01:52 Vzhledem k tomu, že jste vlastně
    převážnou část své herecké kariéry
  • 00:01:56 strávila v době totality,
    že jste se vůbec nehodila
  • 00:02:00 na typy těch zanícených straniček.
    To si neumím představit,
  • 00:02:04 že byste hrála někde předsedkyni
    stranického výboru.
  • 00:02:09 Tyhle role, to vás nemuselo
    obtěžovat, že?
  • 00:02:11 -Ne, to mě minulo, naprosto,
    zaplaťpánbůh.
  • 00:02:14 -A je to škoda, protože já bych
    toužil viděl film, kde byste
  • 00:02:17 s Květou Fialovou hrály
    předsedkyně stranického výboru.
  • 00:02:21 Ještě dohromady se Sváťou Benešem
    by vám to slušelo.
  • 00:02:24 To by byla taková pěkná
    stranická buňka.-To je hezký.
  • 00:02:27 -Ale nicméně hrála jste
    na divadle spoustu dramatických
  • 00:02:30 rolí - Janu z Arku, Médeu...
    -Stuartovnu, Makropulku...
  • 00:02:36 -Ale ve filmu vás mnoho
    takových úkolů nepotkalo...?
  • 00:02:40 -Ne. Nevím, co vám mám na to říct.
    -Je vám to líto?
  • 00:02:46 -Já nevím. Když jsem viděla český
    film, tak jsem si nikdy neřekla,
  • 00:02:50 to je škoda, že jsem to nehrála.
  • 00:02:53 Kdežto když vás mine role
    v divadle, tak víte,
  • 00:02:57 že je vám to líto a že už se
    k ní nikdy nedostanete.
  • 00:03:01 Protože to nejde.
  • 00:03:04 Ale ve filmu mě to nějak nepotkalo.
  • 00:03:07 A mně vždycky to musí nějak zavonět
    nebo oslovit, říkat si, kruciž,
  • 00:03:12 tohle by bylo dobrý si zahrát.
    Tak to jsem nějak neměla.
  • 00:03:16 -Nebudu se vás ptát, co říkal
    na vaše rozhodnutí stát se
  • 00:03:20 herečkou tatínek, protože na to se
    vás zřejmě ptají permanentně.
  • 00:03:25 Ale zajímalo by mě, protože děti
    bývají kritické k výkonům
  • 00:03:29 svých rodičů, jak jste se vy dívala
    na jeho výkony na divadle?
  • 00:03:33 -Jako od dětství?-Od dětství.
  • 00:03:36 -Jako malá jsem nesměla
    do hlediště, protože otec
  • 00:03:40 vždycky hrál v představení,
    která byla mládeži nepřístupná.
  • 00:03:45 Takže jsem seděla vedle
    v portále u hasiče.
  • 00:03:49 Takže jsem viděla dost
    těch představení.
  • 00:03:54 A pro mě jako malou to byl velký
    problém, protože já jsem neuměla
  • 00:03:59 tenkrát dost dobře oddělit otce
    od té role.
  • 00:04:04 Takže jsem viděla třeba
    ZUZANU VOJÍŘOVOU,
  • 00:04:07 úžasný představení.
    Ještě dneska ho vidím.
  • 00:04:11 Tam táta vždycky v těch
    představeních umíral.
  • 00:04:15 A já jsem nebyla schopná
    to vydejchat, takže jsem brečela.
  • 00:04:20 Brečela jsem nahlas,
    takže mě vždycky odtáhli pryč.
  • 00:04:24 Pak, když jsem už byla starší,
    a už jsem snad byla i na škole,
  • 00:04:29 tak jsem... To je taky
    taková historka.
  • 00:04:34 V Národním divadle se hrál CYRANO.
    A alternovali ho 3 herci.
  • 00:04:40 Otec, Karel Höger a Eduard Kohout.
  • 00:04:48 Já jsem samozřejmě viděla
    všechny tři.
  • 00:04:51 -To jsem vůbec netušil...-Ne?
  • 00:04:53 -Že to byly takhle silné alternace.
    -No ježiš.
  • 00:04:56 -To musela být velká zábava,
    to srovnání.-To bylo zajímavý.
  • 00:05:00 To bylo strašně zajímavý.
  • 00:05:03 Ale samozřejmě, že já jsem
    preferovala a milovala
  • 00:05:07 toho tátova Cyrana.
  • 00:05:09 A to byla derniéra, to už jsem
    viděla já nevím po kolikátý,
  • 00:05:15 a mně bylo tenkrát dost málo,
    asi takových 16 let.
  • 00:05:21 Já jsem přišla za ním do šatny
    a nesla jsem mu takovou
  • 00:05:25 ušmudlanou kytičku.
  • 00:05:27 On se tak na mě zase podíval
    těma očima - on měl prostě výraz,
  • 00:05:33 to byly oči, který mluvily.
  • 00:05:37 A on mi řekl:
    Tak dneska hraju pro tebe.
  • 00:05:42 To neměl říkat, protože jsem se
    odplavila v slzách.
  • 00:05:47 -Vy jste studovala DAMU
    od 15 let. To jde?
  • 00:05:51 -To je rarita, co?
  • 00:05:53 -Já jsem si myslel,
    že DAMU je vysoká škola?
  • 00:05:55 -Já jsem nesměla jako dítě
    nikdy hrát. Nikde.
  • 00:05:59 Nikde, ani besídky, prostě ne.
  • 00:06:05 A my jsme měli chalupu
    v Železné Rudě,
  • 00:06:08 a tam byl velice dobrý
    ochotnický spolek.
  • 00:06:12 A ti hráli tenkrát MĚŠŤÁKY.
    To byly prázdniny.
  • 00:06:16 A přišli za tátou, jestli by si
    s nimi jako nezahostoval.
  • 00:06:21 A já jsem tak stála u toho.
  • 00:06:23 Oni říkali, jestli bych taky
    si s nimi nechtěla zahrát?
  • 00:06:28 Já nesměla, takhle jsem se
    podívala na toho tátu,
  • 00:06:31 a on řekl, ale jo.
  • 00:06:35 Jenže nedomyslel podstatnou věc,
    že mně bylo patnáct.
  • 00:06:42 A té Polie je přes dvacet,
    což je generační rozdíl.
  • 00:06:47 -V tom věku jo.-To je strašný.
    To se nedá.
  • 00:06:52 Já jsem přišla na to představení,
    naučit se to není problém,
  • 00:06:57 ale o čem to je, to už...
  • 00:07:00 A tam byl dlouhý stůl, tam seděl
    otec, já jsem takhle přišla
  • 00:07:06 a otec měl nalepené vousy...
  • 00:07:13 ...a já jsem se na něj podívala...
  • 00:07:16 ...a najednou jsem byla
    jak žába před hadem.
  • 00:07:20 Já jsem viděla ty jeho oči - a nic.
    (ŠEPTÁ) Nic.
  • 00:07:26 Takže z pod těch vousů se ozvalo:
    Mluv!
  • 00:07:30 -To je hrozný.
  • 00:07:36 -Tak jsem začala mluvit.
  • 00:07:38 Ale mluvit tak, abych to měla
    rychle za sebou.
  • 00:07:41 Dovedete si to představit?
    No, ostuda.
  • 00:07:44 Já to zkrátím, bylo to hrozný.
  • 00:07:48 Ale chci tím říct,
    jak je mládí igelitový.
  • 00:07:53 Já jsem v těch necelých patnácti
    šla na podzim dělat zkoušky
  • 00:07:57 na konzervatoř. No dneska?
    Dneska by člověk chodil kanálama.
  • 00:08:03 A ještě k tý konzervatoři.
  • 00:08:06 Jak je u nás dobrým zvykem,
    tak tady byla školní reforma
  • 00:08:11 a zrušila se konzervatoř,
    na kterou jsem se dostala,
  • 00:08:17 a řekli, že toho je moc,
    že udělají jenom AMU.
  • 00:08:21 Ale co s námi, co jsme neměli
    maturitu?-A už jste byli přijati.
  • 00:08:26 -A byli jsme přijati.
    A nás nebylo málo.
  • 00:08:28 -Jak se to řešilo?-No, krásně.
  • 00:08:30 Pozvali brněnskou a pražskou
    konzervatoř na měsíc
  • 00:08:35 do zámku Protivína a dali nám
    úplné středoškolské vzdělání.
  • 00:08:44 Takže jsme dostali dispenc
    od ministra školství,
  • 00:08:47 že ač bez maturity,
    můžeme studovat na vysoké škole.
  • 00:08:51 -To je úžasný.
    -Tak úžasný to je, samozřejmě.
  • 00:08:55 -U nás je to taková tradice -
    takhle se dělají v Plzni práva.
  • 00:09:00 -Ježiš, to je hezký, ano,
    máte pravdu.
  • 00:09:03 -Kdo vás učil na DAMU?
  • 00:09:06 -V 1. ročníku Božena Pulpánová
    a Eva Vrchlická.
  • 00:09:14 A pak v 2. ročníku Miloš Nedbal.
  • 00:09:23 Nevím, jestli to mám dále
    rozebírat, ale ten nade mnou
  • 00:09:28 zlomil hůl.-Fakt?-Takže to
    vypadalo, že teda poletím.
  • 00:09:36 A ujali se mě Radovan Lukavský
    a Otomar Krejča.
  • 00:09:41 A teď se jako dohadovali,
    kolik mají lidí v té skupině,
  • 00:09:45 vzal si mě Otomar Krejča
    a s tím jsem teda doabsolvovala.
  • 00:09:49 -To musel být dobrý kantor.
  • 00:09:52 Měl takové to nadšení pro věc?
    -Jo, jo.
  • 00:09:55 -Ale zase vyžadoval absolutní
    oddanost, ne? -Ano.
  • 00:09:59 -No, tak když srovnáme
    vaše 3 angažmá: v Pardubicích,
  • 00:10:03 pak v Libni, pak na Vinohradech,
    kdybyste je měla nějak zhodnotit,
  • 00:10:10 co bylo takové nejšťastnější
    období pro vás?
  • 00:10:14 -Tak ty Pardubice.-Ty pardubice?
  • 00:10:17 Já myslel, že řeknete Vinohrady?
    -Taky. Ale ty Pardubice byl start.
  • 00:10:25 A tam se z toho učedníka
    stával tovaryš.
  • 00:10:30 Ale já jsem měla nezřízený štěstí.
  • 00:10:33 Protože - já dneska už to
    těm lidem moc neříká, ale já měla,
  • 00:10:39 teda my všichni jsme měli
    takový režiséry,
  • 00:10:43 o kterých se nikomu dneska nesní.
  • 00:10:46 My měli Karla Nováka,
    on byl ředitel a režisér.
  • 00:10:49 Karla Jerneka... to byli giganti.
    A na tom se člověk učil.
  • 00:10:56 A navíc, já nevím, jak to vůbec
    bylo možný, my jsme hráli
  • 00:11:01 světový repertoár.
  • 00:11:03 Tady se hrála PARTA BRUSIČE
    KARHANA, ŠEŘÍK V HLAVNI
  • 00:11:08 a BOŽENKA PŘIJEDE, což byl kombajn,
    kterým přijeli...-BOŽENKA PŘIJEDE?
  • 00:11:14 -A my jsme hráli L. Blase,
    my jsme hráli Shakespeara, Showa...
  • 00:11:21 Já nevím, teď mě honem -
    a na tomhle se člověk učí.
  • 00:11:28 A my jsme tam třeba měli
    československou premiéru SKŘIVÁNKA.
  • 00:11:34 To je svatá Jana. No bomba!
  • 00:11:39 Doslova bomba, protože si nás
    vyžádalo Karlínské divadlo,
  • 00:11:44 tenkrát - a možná i dnes - největší
    divadlo v Praze, a my jsme ho
  • 00:11:49 čtyřikrát vyprodali!
  • 00:11:51 A říkám proto, že tady se hrál
    takový repertoár.
  • 00:11:56 A taky asi nebyla televize.
    Takže to všecko hrálo roli.
  • 00:12:01 -Kolik let jste byla v Pardubicích?
    -5,5 roku.
  • 00:12:04 Dlouho, ale zaplaťpánbůh.
  • 00:12:08 -Nerado se odchází, že?
    To je těžké rozhodování.
  • 00:12:11 -Já už potom jsem docela šla ráda.
  • 00:12:14 Protože už tam nebyl Jernek -
    toho vyhodili, protože schvaloval
  • 00:12:18 maďarské povstání. Tak už letěl.
  • 00:12:22 A pak už to nebylo to.
  • 00:12:27 Jakmile tyhle osobnosti odejdou,
    tak to divadlo ztrácí.
  • 00:12:34 -S vaším manželem, ražisérem
    Jaroslavem Dudkem, jste se
  • 00:12:38 poznali už na škole?
  • 00:12:40 -V podstatě ano, ale já jsem,
    jak je zvykem, to možná znáte taky,
  • 00:12:46 já byla starší než on.
    Protože já byla výš.
  • 00:12:54 A on měl maturitu,
    takže šel až v osmnácti.
  • 00:12:57 Takže my z těch vyšších ročníků
    jsme se na ně koukali tak jako
  • 00:13:01 no jo... To je běžné,
    to se tak děje.
  • 00:13:05 Tak to jsme se tak jako znali.
  • 00:13:08 Ale pak jsme se blíž poznali
    v té Libni.
  • 00:13:12 -Vy jste spolu strávili
    40 let života?-Skoro. Myslím 39.
  • 00:13:17 -To je hodně.-To je hodně!
  • 00:13:19 -Není herečka, která je manželkou
    kmenového režiséra, není v určité
  • 00:13:24 izolaci v tom souboru?
  • 00:13:27 Protože ti herci tak rádi myjí záda
    tomu režisérovi, teď když u toho je
  • 00:13:33 ta manželka, tak to jde špatně.
  • 00:13:36 -Já myslím, že ne.
    -Ne?-Myslím, že ne.
  • 00:13:39 -A jste spíš poslušná herečka vůči
    režisérovi, nebo občas odbojná,
  • 00:13:44 když vám to nesedne?
    -Já vím, co chcete slyšet.
  • 00:13:47 Jsem poslušná ve chvíli, kdy vím,
    že ten režisér ví, co chce.
  • 00:13:54 Jsem absolutně poslušná. Opravdu.
  • 00:13:58 Ale když vidím, že jsou tam
    určitá manka...
  • 00:14:06 ...tak to nejsem poslušná.
  • 00:14:09 -To je vlastně takový zvláštní druh
    papiňáku, že člověk
  • 00:14:12 z toho nevyleze, že přijdete
    z toho divadla domů a tam to
  • 00:14:16 svým způsobem pokračuje.
  • 00:14:19 Protože máte stejné zážitky,
    stejný problém řešíte
  • 00:14:22 ve stejnou chvíli.
  • 00:14:24 -Tak tohle nebylo.-Ne?
    -Ne, tohle opravdu nebylo.
  • 00:14:28 Já nevím, čím to bylo?
  • 00:14:32 Bylo to asi tím, že on měl
    moc práce i jinde.
  • 00:14:38 To znamená že před divadlem
    na něj čekalo auto a jel točit.
  • 00:14:44 A večer se vrátil a šel
    na dozor svého představení.
  • 00:14:51 A připravoval se v noci
    na ten druhý den.
  • 00:14:55 -Chodil na dozory pravidelně?
    -No ježiš!
  • 00:14:58 -To už se dneska taky moc nevidí.
    -Ne, bohužel.
  • 00:15:00 -Dozory. A je to chyba?
    -To je strašná chyba.
  • 00:15:04 I když ta jeho představení
    vždycky takzvaně seděla.
  • 00:15:08 Ty se nehnuly, protože ten základ
    byl dobrej.
  • 00:15:12 Ale hlídal, jestli někde někdo
    neulítne a hned přišel a řekl to.
  • 00:15:18 Ježiš, to je tak strašně důležitý,
    strašně.
  • 00:15:23 -Když se to představení hraje
    2 roky, nebo taky 6 let,
  • 00:15:27 nebo taky 15 let, jako u nás,
    tak nánosy samozřejmě.
  • 00:15:31 -No jistě. Ale musí tam být někdo,
    kdo to koriguje.
  • 00:15:36 -Ale na Vinohradech tedy byl
    mimořádný herecký soubor.-Byl.
  • 00:15:40 -To, co jsem nikdy nepochopil,
    jak vám po tak úspěšné kariéře
  • 00:15:44 mohli říct v divadle,
    že s vámi nepočítají?
  • 00:15:49 To jste si musela myslet,
    že špatně slyšíte, ne?
  • 00:15:53 -No, já jsem byla už v penzi.
    -Ale co je to herecká penze?
  • 00:16:00 -To je jiná otázka.
  • 00:16:02 Ale mně vypršela ta smlouva.
  • 00:16:08 To znamená že oni by mně museli
    dát novou smlouvu.-No.-No!
  • 00:16:14 Tak tím to bylo.
  • 00:16:16 -Kolik let jste potom nehrála
    divadlo?-Asi deset.-Deset let?!
  • 00:16:21 -Hm, ale já jsem nechtěla.
  • 00:16:24 -Spousta herců zahořkne
    na to divadlo, když se mu
  • 00:16:27 něco takového stane,
    a už tam nikdy nevkročí.
  • 00:16:30 Pokud vím, tak Ladislav Pešek
    po své výpovědi už nikdy
  • 00:16:33 nepřekročil práh Národního divadla,
    a s tím vy jste neměla problém.
  • 00:16:37 Vy jste chodila na Vinohrady, ne?
  • 00:16:39 -Na premiéry jsem se šla dívat.
    -Na premiéry? -Ano.
  • 00:16:42 -Ale je to zvláštní pocit asi?
    -Ze začátku jo, dnes už ne.
  • 00:16:48 -S vaší televizní kariérou jsou
    neodmyslitelně spjaty především
  • 00:16:53 2 seriály: TAKOVÁ NORMÁLNÍ RODINKA
    a NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA.
  • 00:16:58 Je to docela rozdíl, když se točí
    seriál teď, a když se točil dřív.
  • 00:17:04 Dřív jste dostala 7 dílů,
    ty jste si přečetla a věděla jste,
  • 00:17:08 odkud kam ta vaše figura půjde.
  • 00:17:11 Teď dostanete 5 dílů, řeknou vám,
    že jich bude 250, vy netušíte,
  • 00:17:17 kam ta figura bude směřovat,
    a dokonce ani nevíte,
  • 00:17:20 kdo to bude psát,
    protože to budou psát všichni.
  • 00:17:23 To je těžké rozhodnutí, jestli
    vstoupit neznámého prostředí?
  • 00:17:28 -Marku, tenhle problém já nemám.
  • 00:17:30 -Nemáte? Nepřijala byste
    takovou roli?-Myslím, že ne.
  • 00:17:35 Myslím, že ne, protože já nemám
    půjčky - a to je hlavně myslím
  • 00:17:45 ten důvod herců,
    protože potřebují peníze.
  • 00:17:49 Opravdu, já to říkám na rovinu.
  • 00:17:52 Takže chtějí být v takovém seriálu,
    nekonečném seriálu.
  • 00:17:56 Takže já to nepotřebuju.
  • 00:17:59 -Nemít hypotéku přináší značnou
    uměleckou svobodu.
  • 00:18:02 -Teď jste to řekl krásně.
  • 00:18:05 Je to úžasný, protože vy si
    můžete vybírat.
  • 00:18:09 Jste absolutně svobodný člověk,
    proto jsem nehrála to divadlo,
  • 00:18:13 protože jsem si mohla vybírat.
  • 00:18:16 50 let jsem byla zaměstnanec.
    A vy jste musel hrát všecko.
  • 00:18:21 Líbí, nelíbí, co je komu do toho?
  • 00:18:24 Kdežto teď se vám to líbí,
    tak to děláte.
  • 00:18:27 -Ale to je změna.-To je...
    -Sundat okovy...-Ježišmarjá!
  • 00:18:32 -Sundat okovy není špatný.
    -Mně se to teď povedlo.
  • 00:18:35 -A ještě si to užíváte. V Ungeltu.
    -Teď jste to řekl. To je radost,
  • 00:18:40 protože přijdete tam,
    tam je genius loci.
  • 00:18:43 Tam už když přijdete,
    tak tam něco na vás dejchne.
  • 00:18:48 A když dostanete text...
  • 00:18:51 -A ještě pro vás, po těch
    Vinohradech, vám se to musí hrát
  • 00:18:55 levou zadní, protože hrajete,
    jako kdybyste hrála pro první
  • 00:18:59 4 řady, víc se tam toho nevejde.
  • 00:19:02 -Ale my jezdíme třeba
    do Karlových Varů...
  • 00:19:05 -Tak s tím nemáte potíž,
    to jste cvičená na velkou scénu.
  • 00:19:07 -To je pravda.
  • 00:19:08 -To jde vždycky líp,
    než když je to opačně.
  • 00:19:11 Když někdo vyroste v klubovém
    divadlu, studiovém, pak má přijít
  • 00:19:14 na velké jeviště.
  • 00:19:15 -To je pravda. To je radost.
    Takovýhle divadlo, to je radost.
  • 00:19:18 A ještě navíc je to radost,
    protože od určitého věku dámy
  • 00:19:22 nemají co hrát. Nejsou role.
  • 00:19:25 -Ono vůbec je daleko méně ženských
    rolí než těch mužských v divadle.
  • 00:19:29 -Proto mají taky menší gáže
    než páni.
  • 00:19:32 No jo, protože jsou méně
    využitelné.
  • 00:19:36 -Vy jste si tu hereckou pauzu
    zkrátila a vynahradila účinkováním
  • 00:19:41 v divadle Ungelt.
  • 00:19:43 A tam jste se potkala se jednou
    z dalších životních rolí, ne?
  • 00:19:48 -Jo, to je krásná hra
    a krásná role.
  • 00:19:52 To napsali dva Francouzi.
  • 00:19:58 A napsali to chlapi
    o dvou ženských, což je teda...
  • 00:20:02 -A že vám rozumíme? Pak že ne?
  • 00:20:06 -Je to o tom, že každá z nich se
    rozhodne, že takhle už život
  • 00:20:12 dál ne, že jinak. Je to o svobodě.
  • 00:20:20 -Když se podíváte zpátky
    na svůj život,
  • 00:20:23 jak dalece byl svobodný?
  • 00:20:26 -Já myslím, že svým způsobem
    svobodný byl.
  • 00:20:31 Já jsem, co jsem nechtěla,
    co bych vyloženě nemohla,
  • 00:20:40 tak jsem to neudělala.
  • 00:20:43 I životně myslím,
    že se nemám za co stydět.
  • 00:20:50 -Já vám přeji, aby vám ta svoboda
    vydržela i nadále, aby vám dělalo
  • 00:20:55 radost divadlo a publikum,
    protože myslím, že se můžeme
  • 00:21:01 ještě dlouho těšit
    z vašich výkonů na jevišti.
  • 00:21:06 Díky, že jste si udělala čas
    na PLOVÁRNU.-Já děkuji vám.-Díky.
  • 00:21:10 Dnes byla naším hostem
    paní JANA ŠTĚPÁNKOVÁ.
  • 00:21:15 SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská
    Česká televize, 2011

Související