Na plovárně s Janou Štěpánkovou
- 00:00:25 Dobrý večer.
-
00:00:27
Když jsem se připravoval
na dnešní PLOVÁRNU -
00:00:30
a představoval jsem si dámu,
která dnes přijala naše pozvání, -
00:00:33
tak jsem začal být
trochu nervózní. -
00:00:36
Protože ona má takový
zkoumavý pohled. -
00:00:39
Lehce zdvižené obočí
a ten zkoumavý pohled. -
00:00:44
Vždycky jsem si představil,
jak položím tu otázku, -
00:00:47
ona nepatrně zvedne to obočí
a řekne: Myslíte? -
00:00:52
Ale i přes toto riziko
to stojí za to, protože nemít -
00:00:56
tuto velkou herečku NA PLOVÁRNĚ,
by byla hrubá chyba. -
00:01:00
Vítám zde paní JANU ŠTĚPÁNKOVOU.
Dobrý večer. - 00:01:03 -To bylo hezký.
- 00:01:05 -Říkám si, jestli se to dědí?
-
00:01:08
Přece děti se podobají
svým rodičům, měl tohle někdo - 00:01:12 ve vaší rodině? Zkoumavý pohled?
-
00:01:16
-Já to nevím. Já jsem po tom nešla,
ale otec myslím, že jo. -
00:01:20
-Jo?-Jo, jo. Ten měl takový
jako, že se zadíval. - 00:01:25 A člověk teď nevěděl, co honem.
-
00:01:31
-On byl úsporný v projevu,
moc toho... -
00:01:35
-Ne, on strašně málo mluvil.-Že?
-Hm, velice málo. Velice. -
00:01:40
-To je pro dceru obtížné,
hledat nějakou cestu, -
00:01:44
když tatínek toho moc nenamluví?
-Máte pravdu. - 00:01:50 -Vy jste měla štěstí.
-
00:01:52
Vzhledem k tomu, že jste vlastně
převážnou část své herecké kariéry -
00:01:56
strávila v době totality,
že jste se vůbec nehodila -
00:02:00
na typy těch zanícených straniček.
To si neumím představit, -
00:02:04
že byste hrála někde předsedkyni
stranického výboru. -
00:02:09
Tyhle role, to vás nemuselo
obtěžovat, že? -
00:02:11
-Ne, to mě minulo, naprosto,
zaplaťpánbůh. -
00:02:14
-A je to škoda, protože já bych
toužil viděl film, kde byste -
00:02:17
s Květou Fialovou hrály
předsedkyně stranického výboru. -
00:02:21
Ještě dohromady se Sváťou Benešem
by vám to slušelo. -
00:02:24
To by byla taková pěkná
stranická buňka.-To je hezký. -
00:02:27
-Ale nicméně hrála jste
na divadle spoustu dramatických -
00:02:30
rolí - Janu z Arku, Médeu...
-Stuartovnu, Makropulku... -
00:02:36
-Ale ve filmu vás mnoho
takových úkolů nepotkalo...? -
00:02:40
-Ne. Nevím, co vám mám na to říct.
-Je vám to líto? -
00:02:46
-Já nevím. Když jsem viděla český
film, tak jsem si nikdy neřekla, - 00:02:50 to je škoda, že jsem to nehrála.
-
00:02:53
Kdežto když vás mine role
v divadle, tak víte, -
00:02:57
že je vám to líto a že už se
k ní nikdy nedostanete. - 00:03:01 Protože to nejde.
- 00:03:04 Ale ve filmu mě to nějak nepotkalo.
-
00:03:07
A mně vždycky to musí nějak zavonět
nebo oslovit, říkat si, kruciž, -
00:03:12
tohle by bylo dobrý si zahrát.
Tak to jsem nějak neměla. -
00:03:16
-Nebudu se vás ptát, co říkal
na vaše rozhodnutí stát se -
00:03:20
herečkou tatínek, protože na to se
vás zřejmě ptají permanentně. -
00:03:25
Ale zajímalo by mě, protože děti
bývají kritické k výkonům -
00:03:29
svých rodičů, jak jste se vy dívala
na jeho výkony na divadle? - 00:03:33 -Jako od dětství?-Od dětství.
-
00:03:36
-Jako malá jsem nesměla
do hlediště, protože otec -
00:03:40
vždycky hrál v představení,
která byla mládeži nepřístupná. -
00:03:45
Takže jsem seděla vedle
v portále u hasiče. -
00:03:49
Takže jsem viděla dost
těch představení. -
00:03:54
A pro mě jako malou to byl velký
problém, protože já jsem neuměla -
00:03:59
tenkrát dost dobře oddělit otce
od té role. -
00:04:04
Takže jsem viděla třeba
ZUZANU VOJÍŘOVOU, -
00:04:07
úžasný představení.
Ještě dneska ho vidím. -
00:04:11
Tam táta vždycky v těch
představeních umíral. -
00:04:15
A já jsem nebyla schopná
to vydejchat, takže jsem brečela. -
00:04:20
Brečela jsem nahlas,
takže mě vždycky odtáhli pryč. -
00:04:24
Pak, když jsem už byla starší,
a už jsem snad byla i na škole, -
00:04:29
tak jsem... To je taky
taková historka. -
00:04:34
V Národním divadle se hrál CYRANO.
A alternovali ho 3 herci. - 00:04:40 Otec, Karel Höger a Eduard Kohout.
-
00:04:48
Já jsem samozřejmě viděla
všechny tři. - 00:04:51 -To jsem vůbec netušil...-Ne?
-
00:04:53
-Že to byly takhle silné alternace.
-No ježiš. -
00:04:56
-To musela být velká zábava,
to srovnání.-To bylo zajímavý. - 00:05:00 To bylo strašně zajímavý.
-
00:05:03
Ale samozřejmě, že já jsem
preferovala a milovala - 00:05:07 toho tátova Cyrana.
-
00:05:09
A to byla derniéra, to už jsem
viděla já nevím po kolikátý, -
00:05:15
a mně bylo tenkrát dost málo,
asi takových 16 let. -
00:05:21
Já jsem přišla za ním do šatny
a nesla jsem mu takovou - 00:05:25 ušmudlanou kytičku.
-
00:05:27
On se tak na mě zase podíval
těma očima - on měl prostě výraz, - 00:05:33 to byly oči, který mluvily.
-
00:05:37
A on mi řekl:
Tak dneska hraju pro tebe. -
00:05:42
To neměl říkat, protože jsem se
odplavila v slzách. -
00:05:47
-Vy jste studovala DAMU
od 15 let. To jde? - 00:05:51 -To je rarita, co?
-
00:05:53
-Já jsem si myslel,
že DAMU je vysoká škola? -
00:05:55
-Já jsem nesměla jako dítě
nikdy hrát. Nikde. - 00:05:59 Nikde, ani besídky, prostě ne.
-
00:06:05
A my jsme měli chalupu
v Železné Rudě, -
00:06:08
a tam byl velice dobrý
ochotnický spolek. -
00:06:12
A ti hráli tenkrát MĚŠŤÁKY.
To byly prázdniny. -
00:06:16
A přišli za tátou, jestli by si
s nimi jako nezahostoval. - 00:06:21 A já jsem tak stála u toho.
-
00:06:23
Oni říkali, jestli bych taky
si s nimi nechtěla zahrát? -
00:06:28
Já nesměla, takhle jsem se
podívala na toho tátu, - 00:06:31 a on řekl, ale jo.
-
00:06:35
Jenže nedomyslel podstatnou věc,
že mně bylo patnáct. -
00:06:42
A té Polie je přes dvacet,
což je generační rozdíl. -
00:06:47
-V tom věku jo.-To je strašný.
To se nedá. -
00:06:52
Já jsem přišla na to představení,
naučit se to není problém, - 00:06:57 ale o čem to je, to už...
-
00:07:00
A tam byl dlouhý stůl, tam seděl
otec, já jsem takhle přišla - 00:07:06 a otec měl nalepené vousy...
- 00:07:13 ...a já jsem se na něj podívala...
-
00:07:16
...a najednou jsem byla
jak žába před hadem. -
00:07:20
Já jsem viděla ty jeho oči - a nic.
(ŠEPTÁ) Nic. -
00:07:26
Takže z pod těch vousů se ozvalo:
Mluv! - 00:07:30 -To je hrozný.
- 00:07:36 -Tak jsem začala mluvit.
-
00:07:38
Ale mluvit tak, abych to měla
rychle za sebou. -
00:07:41
Dovedete si to představit?
No, ostuda. - 00:07:44 Já to zkrátím, bylo to hrozný.
-
00:07:48
Ale chci tím říct,
jak je mládí igelitový. -
00:07:53
Já jsem v těch necelých patnácti
šla na podzim dělat zkoušky -
00:07:57
na konzervatoř. No dneska?
Dneska by člověk chodil kanálama. - 00:08:03 A ještě k tý konzervatoři.
-
00:08:06
Jak je u nás dobrým zvykem,
tak tady byla školní reforma -
00:08:11
a zrušila se konzervatoř,
na kterou jsem se dostala, -
00:08:17
a řekli, že toho je moc,
že udělají jenom AMU. -
00:08:21
Ale co s námi, co jsme neměli
maturitu?-A už jste byli přijati. -
00:08:26
-A byli jsme přijati.
A nás nebylo málo. - 00:08:28 -Jak se to řešilo?-No, krásně.
-
00:08:30
Pozvali brněnskou a pražskou
konzervatoř na měsíc -
00:08:35
do zámku Protivína a dali nám
úplné středoškolské vzdělání. -
00:08:44
Takže jsme dostali dispenc
od ministra školství, -
00:08:47
že ač bez maturity,
můžeme studovat na vysoké škole. -
00:08:51
-To je úžasný.
-Tak úžasný to je, samozřejmě. -
00:08:55
-U nás je to taková tradice -
takhle se dělají v Plzni práva. -
00:09:00
-Ježiš, to je hezký, ano,
máte pravdu. - 00:09:03 -Kdo vás učil na DAMU?
-
00:09:06
-V 1. ročníku Božena Pulpánová
a Eva Vrchlická. - 00:09:14 A pak v 2. ročníku Miloš Nedbal.
-
00:09:23
Nevím, jestli to mám dále
rozebírat, ale ten nade mnou -
00:09:28
zlomil hůl.-Fakt?-Takže to
vypadalo, že teda poletím. -
00:09:36
A ujali se mě Radovan Lukavský
a Otomar Krejča. -
00:09:41
A teď se jako dohadovali,
kolik mají lidí v té skupině, -
00:09:45
vzal si mě Otomar Krejča
a s tím jsem teda doabsolvovala. - 00:09:49 -To musel být dobrý kantor.
-
00:09:52
Měl takové to nadšení pro věc?
-Jo, jo. -
00:09:55
-Ale zase vyžadoval absolutní
oddanost, ne? -Ano. -
00:09:59
-No, tak když srovnáme
vaše 3 angažmá: v Pardubicích, -
00:10:03
pak v Libni, pak na Vinohradech,
kdybyste je měla nějak zhodnotit, -
00:10:10
co bylo takové nejšťastnější
období pro vás? - 00:10:14 -Tak ty Pardubice.-Ty pardubice?
-
00:10:17
Já myslel, že řeknete Vinohrady?
-Taky. Ale ty Pardubice byl start. -
00:10:25
A tam se z toho učedníka
stával tovaryš. - 00:10:30 Ale já jsem měla nezřízený štěstí.
-
00:10:33
Protože - já dneska už to
těm lidem moc neříká, ale já měla, -
00:10:39
teda my všichni jsme měli
takový režiséry, - 00:10:43 o kterých se nikomu dneska nesní.
-
00:10:46
My měli Karla Nováka,
on byl ředitel a režisér. -
00:10:49
Karla Jerneka... to byli giganti.
A na tom se člověk učil. -
00:10:56
A navíc, já nevím, jak to vůbec
bylo možný, my jsme hráli - 00:11:01 světový repertoár.
-
00:11:03
Tady se hrála PARTA BRUSIČE
KARHANA, ŠEŘÍK V HLAVNI -
00:11:08
a BOŽENKA PŘIJEDE, což byl kombajn,
kterým přijeli...-BOŽENKA PŘIJEDE? -
00:11:14
-A my jsme hráli L. Blase,
my jsme hráli Shakespeara, Showa... -
00:11:21
Já nevím, teď mě honem -
a na tomhle se člověk učí. -
00:11:28
A my jsme tam třeba měli
československou premiéru SKŘIVÁNKA. - 00:11:34 To je svatá Jana. No bomba!
-
00:11:39
Doslova bomba, protože si nás
vyžádalo Karlínské divadlo, -
00:11:44
tenkrát - a možná i dnes - největší
divadlo v Praze, a my jsme ho - 00:11:49 čtyřikrát vyprodali!
-
00:11:51
A říkám proto, že tady se hrál
takový repertoár. -
00:11:56
A taky asi nebyla televize.
Takže to všecko hrálo roli. -
00:12:01
-Kolik let jste byla v Pardubicích?
-5,5 roku. - 00:12:04 Dlouho, ale zaplaťpánbůh.
-
00:12:08
-Nerado se odchází, že?
To je těžké rozhodování. - 00:12:11 -Já už potom jsem docela šla ráda.
-
00:12:14
Protože už tam nebyl Jernek -
toho vyhodili, protože schvaloval - 00:12:18 maďarské povstání. Tak už letěl.
- 00:12:22 A pak už to nebylo to.
-
00:12:27
Jakmile tyhle osobnosti odejdou,
tak to divadlo ztrácí. -
00:12:34
-S vaším manželem, ražisérem
Jaroslavem Dudkem, jste se - 00:12:38 poznali už na škole?
-
00:12:40
-V podstatě ano, ale já jsem,
jak je zvykem, to možná znáte taky, -
00:12:46
já byla starší než on.
Protože já byla výš. -
00:12:54
A on měl maturitu,
takže šel až v osmnácti. -
00:12:57
Takže my z těch vyšších ročníků
jsme se na ně koukali tak jako -
00:13:01
no jo... To je běžné,
to se tak děje. - 00:13:05 Tak to jsme se tak jako znali.
-
00:13:08
Ale pak jsme se blíž poznali
v té Libni. -
00:13:12
-Vy jste spolu strávili
40 let života?-Skoro. Myslím 39. - 00:13:17 -To je hodně.-To je hodně!
-
00:13:19
-Není herečka, která je manželkou
kmenového režiséra, není v určité - 00:13:24 izolaci v tom souboru?
-
00:13:27
Protože ti herci tak rádi myjí záda
tomu režisérovi, teď když u toho je - 00:13:33 ta manželka, tak to jde špatně.
-
00:13:36
-Já myslím, že ne.
-Ne?-Myslím, že ne. -
00:13:39
-A jste spíš poslušná herečka vůči
režisérovi, nebo občas odbojná, -
00:13:44
když vám to nesedne?
-Já vím, co chcete slyšet. -
00:13:47
Jsem poslušná ve chvíli, kdy vím,
že ten režisér ví, co chce. - 00:13:54 Jsem absolutně poslušná. Opravdu.
-
00:13:58
Ale když vidím, že jsou tam
určitá manka... - 00:14:06 ...tak to nejsem poslušná.
-
00:14:09
-To je vlastně takový zvláštní druh
papiňáku, že člověk -
00:14:12
z toho nevyleze, že přijdete
z toho divadla domů a tam to - 00:14:16 svým způsobem pokračuje.
-
00:14:19
Protože máte stejné zážitky,
stejný problém řešíte - 00:14:22 ve stejnou chvíli.
-
00:14:24
-Tak tohle nebylo.-Ne?
-Ne, tohle opravdu nebylo. - 00:14:28 Já nevím, čím to bylo?
-
00:14:32
Bylo to asi tím, že on měl
moc práce i jinde. -
00:14:38
To znamená že před divadlem
na něj čekalo auto a jel točit. -
00:14:44
A večer se vrátil a šel
na dozor svého představení. -
00:14:51
A připravoval se v noci
na ten druhý den. -
00:14:55
-Chodil na dozory pravidelně?
-No ježiš! -
00:14:58
-To už se dneska taky moc nevidí.
-Ne, bohužel. -
00:15:00
-Dozory. A je to chyba?
-To je strašná chyba. -
00:15:04
I když ta jeho představení
vždycky takzvaně seděla. -
00:15:08
Ty se nehnuly, protože ten základ
byl dobrej. -
00:15:12
Ale hlídal, jestli někde někdo
neulítne a hned přišel a řekl to. -
00:15:18
Ježiš, to je tak strašně důležitý,
strašně. -
00:15:23
-Když se to představení hraje
2 roky, nebo taky 6 let, -
00:15:27
nebo taky 15 let, jako u nás,
tak nánosy samozřejmě. -
00:15:31
-No jistě. Ale musí tam být někdo,
kdo to koriguje. -
00:15:36
-Ale na Vinohradech tedy byl
mimořádný herecký soubor.-Byl. -
00:15:40
-To, co jsem nikdy nepochopil,
jak vám po tak úspěšné kariéře -
00:15:44
mohli říct v divadle,
že s vámi nepočítají? -
00:15:49
To jste si musela myslet,
že špatně slyšíte, ne? -
00:15:53
-No, já jsem byla už v penzi.
-Ale co je to herecká penze? - 00:16:00 -To je jiná otázka.
- 00:16:02 Ale mně vypršela ta smlouva.
-
00:16:08
To znamená že oni by mně museli
dát novou smlouvu.-No.-No! - 00:16:14 Tak tím to bylo.
-
00:16:16
-Kolik let jste potom nehrála
divadlo?-Asi deset.-Deset let?! - 00:16:21 -Hm, ale já jsem nechtěla.
-
00:16:24
-Spousta herců zahořkne
na to divadlo, když se mu -
00:16:27
něco takového stane,
a už tam nikdy nevkročí. -
00:16:30
Pokud vím, tak Ladislav Pešek
po své výpovědi už nikdy -
00:16:33
nepřekročil práh Národního divadla,
a s tím vy jste neměla problém. - 00:16:37 Vy jste chodila na Vinohrady, ne?
-
00:16:39
-Na premiéry jsem se šla dívat.
-Na premiéry? -Ano. -
00:16:42
-Ale je to zvláštní pocit asi?
-Ze začátku jo, dnes už ne. -
00:16:48
-S vaší televizní kariérou jsou
neodmyslitelně spjaty především -
00:16:53
2 seriály: TAKOVÁ NORMÁLNÍ RODINKA
a NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA. -
00:16:58
Je to docela rozdíl, když se točí
seriál teď, a když se točil dřív. -
00:17:04
Dřív jste dostala 7 dílů,
ty jste si přečetla a věděla jste, - 00:17:08 odkud kam ta vaše figura půjde.
-
00:17:11
Teď dostanete 5 dílů, řeknou vám,
že jich bude 250, vy netušíte, -
00:17:17
kam ta figura bude směřovat,
a dokonce ani nevíte, -
00:17:20
kdo to bude psát,
protože to budou psát všichni. -
00:17:23
To je těžké rozhodnutí, jestli
vstoupit neznámého prostředí? - 00:17:28 -Marku, tenhle problém já nemám.
-
00:17:30
-Nemáte? Nepřijala byste
takovou roli?-Myslím, že ne. -
00:17:35
Myslím, že ne, protože já nemám
půjčky - a to je hlavně myslím -
00:17:45
ten důvod herců,
protože potřebují peníze. - 00:17:49 Opravdu, já to říkám na rovinu.
-
00:17:52
Takže chtějí být v takovém seriálu,
nekonečném seriálu. - 00:17:56 Takže já to nepotřebuju.
-
00:17:59
-Nemít hypotéku přináší značnou
uměleckou svobodu. - 00:18:02 -Teď jste to řekl krásně.
-
00:18:05
Je to úžasný, protože vy si
můžete vybírat. -
00:18:09
Jste absolutně svobodný člověk,
proto jsem nehrála to divadlo, - 00:18:13 protože jsem si mohla vybírat.
-
00:18:16
50 let jsem byla zaměstnanec.
A vy jste musel hrát všecko. - 00:18:21 Líbí, nelíbí, co je komu do toho?
-
00:18:24
Kdežto teď se vám to líbí,
tak to děláte. -
00:18:27
-Ale to je změna.-To je...
-Sundat okovy...-Ježišmarjá! -
00:18:32
-Sundat okovy není špatný.
-Mně se to teď povedlo. -
00:18:35
-A ještě si to užíváte. V Ungeltu.
-Teď jste to řekl. To je radost, -
00:18:40
protože přijdete tam,
tam je genius loci. -
00:18:43
Tam už když přijdete,
tak tam něco na vás dejchne. - 00:18:48 A když dostanete text...
-
00:18:51
-A ještě pro vás, po těch
Vinohradech, vám se to musí hrát -
00:18:55
levou zadní, protože hrajete,
jako kdybyste hrála pro první - 00:18:59 4 řady, víc se tam toho nevejde.
-
00:19:02
-Ale my jezdíme třeba
do Karlových Varů... -
00:19:05
-Tak s tím nemáte potíž,
to jste cvičená na velkou scénu. - 00:19:07 -To je pravda.
-
00:19:08
-To jde vždycky líp,
než když je to opačně. -
00:19:11
Když někdo vyroste v klubovém
divadlu, studiovém, pak má přijít - 00:19:14 na velké jeviště.
-
00:19:15
-To je pravda. To je radost.
Takovýhle divadlo, to je radost. -
00:19:18
A ještě navíc je to radost,
protože od určitého věku dámy - 00:19:22 nemají co hrát. Nejsou role.
-
00:19:25
-Ono vůbec je daleko méně ženských
rolí než těch mužských v divadle. -
00:19:29
-Proto mají taky menší gáže
než páni. -
00:19:32
No jo, protože jsou méně
využitelné. -
00:19:36
-Vy jste si tu hereckou pauzu
zkrátila a vynahradila účinkováním - 00:19:41 v divadle Ungelt.
-
00:19:43
A tam jste se potkala se jednou
z dalších životních rolí, ne? -
00:19:48
-Jo, to je krásná hra
a krásná role. - 00:19:52 To napsali dva Francouzi.
-
00:19:58
A napsali to chlapi
o dvou ženských, což je teda... - 00:20:02 -A že vám rozumíme? Pak že ne?
-
00:20:06
-Je to o tom, že každá z nich se
rozhodne, že takhle už život - 00:20:12 dál ne, že jinak. Je to o svobodě.
-
00:20:20
-Když se podíváte zpátky
na svůj život, - 00:20:23 jak dalece byl svobodný?
-
00:20:26
-Já myslím, že svým způsobem
svobodný byl. -
00:20:31
Já jsem, co jsem nechtěla,
co bych vyloženě nemohla, - 00:20:40 tak jsem to neudělala.
-
00:20:43
I životně myslím,
že se nemám za co stydět. -
00:20:50
-Já vám přeji, aby vám ta svoboda
vydržela i nadále, aby vám dělalo -
00:20:55
radost divadlo a publikum,
protože myslím, že se můžeme -
00:21:01
ještě dlouho těšit
z vašich výkonů na jevišti. -
00:21:06
Díky, že jste si udělala čas
na PLOVÁRNU.-Já děkuji vám.-Díky. -
00:21:10
Dnes byla naším hostem
paní JANA ŠTĚPÁNKOVÁ. -
00:21:15
SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská
Česká televize, 2011