iVysílání

Na plovárně s Janou Štěpánkovou

• 00:00:25 Dobrý večer.
• 00:00:27 Když jsem se připravoval
  na dnešní PLOVÁRNU
• 00:00:30 a představoval jsem si dámu,
  která dnes přijala naše pozvání,
• 00:00:33 tak jsem začal být
  trochu nervózní.
• 00:00:36 Protože ona má takový
  zkoumavý pohled.
• 00:00:39 Lehce zdvižené obočí
  a ten zkoumavý pohled.
• 00:00:44 Vždycky jsem si představil,
  jak položím tu otázku,
• 00:00:47 ona nepatrně zvedne to obočí
  a řekne: Myslíte?
• 00:00:52 Ale i přes toto riziko
  to stojí za to, protože nemít
• 00:00:56 tuto velkou herečku NA PLOVÁRNĚ,
  by byla hrubá chyba.
• 00:01:00 Vítám zde paní JANU ŠTĚPÁNKOVOU.
  Dobrý večer.
• 00:01:03 -To bylo hezký.
• 00:01:05 -Říkám si, jestli se to dědí?
• 00:01:08 Přece děti se podobají
  svým rodičům, měl tohle někdo
• 00:01:12 ve vaší rodině? Zkoumavý pohled?
• 00:01:16 -Já to nevím. Já jsem po tom nešla,
  ale otec myslím, že jo.
• 00:01:20 -Jo?-Jo, jo. Ten měl takový
  jako, že se zadíval.
• 00:01:25 A člověk teď nevěděl, co honem.
• 00:01:31 -On byl úsporný v projevu,
  moc toho...
• 00:01:35 -Ne, on strašně málo mluvil.-Že?
  -Hm, velice málo. Velice.
• 00:01:40 -To je pro dceru obtížné,
  hledat nějakou cestu,
• 00:01:44 když tatínek toho moc nenamluví?
  -Máte pravdu.
• 00:01:50 -Vy jste měla štěstí.
• 00:01:52 Vzhledem k tomu, že jste vlastně
  převážnou část své herecké kariéry
• 00:01:56 strávila v době totality,
  že jste se vůbec nehodila
• 00:02:00 na typy těch zanícených straniček.
  To si neumím představit,
• 00:02:04 že byste hrála někde předsedkyni
  stranického výboru.
• 00:02:09 Tyhle role, to vás nemuselo
  obtěžovat, že?
• 00:02:11 -Ne, to mě minulo, naprosto,
  zaplaťpánbůh.
• 00:02:14 -A je to škoda, protože já bych
  toužil viděl film, kde byste
• 00:02:17 s Květou Fialovou hrály
  předsedkyně stranického výboru.
• 00:02:21 Ještě dohromady se Sváťou Benešem
  by vám to slušelo.
• 00:02:24 To by byla taková pěkná
  stranická buňka.-To je hezký.
• 00:02:27 -Ale nicméně hrála jste
  na divadle spoustu dramatických
• 00:02:30 rolí - Janu z Arku, Médeu...
  -Stuartovnu, Makropulku...
• 00:02:36 -Ale ve filmu vás mnoho
  takových úkolů nepotkalo...?
• 00:02:40 -Ne. Nevím, co vám mám na to říct.
  -Je vám to líto?
• 00:02:46 -Já nevím. Když jsem viděla český
  film, tak jsem si nikdy neřekla,
• 00:02:50 to je škoda, že jsem to nehrála.
• 00:02:53 Kdežto když vás mine role
  v divadle, tak víte,
• 00:02:57 že je vám to líto a že už se
  k ní nikdy nedostanete.
• 00:03:01 Protože to nejde.
• 00:03:04 Ale ve filmu mě to nějak nepotkalo.
• 00:03:07 A mně vždycky to musí nějak zavonět
  nebo oslovit, říkat si, kruciž,
• 00:03:12 tohle by bylo dobrý si zahrát.
  Tak to jsem nějak neměla.
• 00:03:16 -Nebudu se vás ptát, co říkal
  na vaše rozhodnutí stát se
• 00:03:20 herečkou tatínek, protože na to se
  vás zřejmě ptají permanentně.
• 00:03:25 Ale zajímalo by mě, protože děti
  bývají kritické k výkonům
• 00:03:29 svých rodičů, jak jste se vy dívala
  na jeho výkony na divadle?
• 00:03:33 -Jako od dětství?-Od dětství.
• 00:03:36 -Jako malá jsem nesměla
  do hlediště, protože otec
• 00:03:40 vždycky hrál v představení,
  která byla mládeži nepřístupná.
• 00:03:45 Takže jsem seděla vedle
  v portále u hasiče.
• 00:03:49 Takže jsem viděla dost
  těch představení.
• 00:03:54 A pro mě jako malou to byl velký
  problém, protože já jsem neuměla
• 00:03:59 tenkrát dost dobře oddělit otce
  od té role.
• 00:04:04 Takže jsem viděla třeba
  ZUZANU VOJÍŘOVOU,
• 00:04:07 úžasný představení.
  Ještě dneska ho vidím.
• 00:04:11 Tam táta vždycky v těch
  představeních umíral.
• 00:04:15 A já jsem nebyla schopná
  to vydejchat, takže jsem brečela.
• 00:04:20 Brečela jsem nahlas,
  takže mě vždycky odtáhli pryč.
• 00:04:24 Pak, když jsem už byla starší,
  a už jsem snad byla i na škole,
• 00:04:29 tak jsem... To je taky
  taková historka.
• 00:04:34 V Národním divadle se hrál CYRANO.
  A alternovali ho 3 herci.
• 00:04:40 Otec, Karel Höger a Eduard Kohout.
• 00:04:48 Já jsem samozřejmě viděla
  všechny tři.
• 00:04:51 -To jsem vůbec netušil...-Ne?
• 00:04:53 -Že to byly takhle silné alternace.
  -No ježiš.
• 00:04:56 -To musela být velká zábava,
  to srovnání.-To bylo zajímavý.
• 00:05:00 To bylo strašně zajímavý.
• 00:05:03 Ale samozřejmě, že já jsem
  preferovala a milovala
• 00:05:07 toho tátova Cyrana.
• 00:05:09 A to byla derniéra, to už jsem
  viděla já nevím po kolikátý,
• 00:05:15 a mně bylo tenkrát dost málo,
  asi takových 16 let.
• 00:05:21 Já jsem přišla za ním do šatny
  a nesla jsem mu takovou
• 00:05:25 ušmudlanou kytičku.
• 00:05:27 On se tak na mě zase podíval
  těma očima - on měl prostě výraz,
• 00:05:33 to byly oči, který mluvily.
• 00:05:37 A on mi řekl:
  Tak dneska hraju pro tebe.
• 00:05:42 To neměl říkat, protože jsem se
  odplavila v slzách.
• 00:05:47 -Vy jste studovala DAMU
  od 15 let. To jde?
• 00:05:51 -To je rarita, co?
• 00:05:53 -Já jsem si myslel,
  že DAMU je vysoká škola?
• 00:05:55 -Já jsem nesměla jako dítě
  nikdy hrát. Nikde.
• 00:05:59 Nikde, ani besídky, prostě ne.
• 00:06:05 A my jsme měli chalupu
  v Železné Rudě,
• 00:06:08 a tam byl velice dobrý
  ochotnický spolek.
• 00:06:12 A ti hráli tenkrát MĚŠŤÁKY.
  To byly prázdniny.
• 00:06:16 A přišli za tátou, jestli by si
  s nimi jako nezahostoval.
• 00:06:21 A já jsem tak stála u toho.
• 00:06:23 Oni říkali, jestli bych taky
  si s nimi nechtěla zahrát?
• 00:06:28 Já nesměla, takhle jsem se
  podívala na toho tátu,
• 00:06:31 a on řekl, ale jo.
• 00:06:35 Jenže nedomyslel podstatnou věc,
  že mně bylo patnáct.
• 00:06:42 A té Polie je přes dvacet,
  což je generační rozdíl.
• 00:06:47 -V tom věku jo.-To je strašný.
  To se nedá.
• 00:06:52 Já jsem přišla na to představení,
  naučit se to není problém,
• 00:06:57 ale o čem to je, to už...
• 00:07:00 A tam byl dlouhý stůl, tam seděl
  otec, já jsem takhle přišla
• 00:07:06 a otec měl nalepené vousy...
• 00:07:13 ...a já jsem se na něj podívala...
• 00:07:16 ...a najednou jsem byla
  jak žába před hadem.
• 00:07:20 Já jsem viděla ty jeho oči - a nic.
  (ŠEPTÁ) Nic.
• 00:07:26 Takže z pod těch vousů se ozvalo:
  Mluv!
• 00:07:30 -To je hrozný.
• 00:07:36 -Tak jsem začala mluvit.
• 00:07:38 Ale mluvit tak, abych to měla
  rychle za sebou.
• 00:07:41 Dovedete si to představit?
  No, ostuda.
• 00:07:44 Já to zkrátím, bylo to hrozný.
• 00:07:48 Ale chci tím říct,
  jak je mládí igelitový.
• 00:07:53 Já jsem v těch necelých patnácti
  šla na podzim dělat zkoušky
• 00:07:57 na konzervatoř. No dneska?
  Dneska by člověk chodil kanálama.
• 00:08:03 A ještě k tý konzervatoři.
• 00:08:06 Jak je u nás dobrým zvykem,
  tak tady byla školní reforma
• 00:08:11 a zrušila se konzervatoř,
  na kterou jsem se dostala,
• 00:08:17 a řekli, že toho je moc,
  že udělají jenom AMU.
• 00:08:21 Ale co s námi, co jsme neměli
  maturitu?-A už jste byli přijati.
• 00:08:26 -A byli jsme přijati.
  A nás nebylo málo.
• 00:08:28 -Jak se to řešilo?-No, krásně.
• 00:08:30 Pozvali brněnskou a pražskou
  konzervatoř na měsíc
• 00:08:35 do zámku Protivína a dali nám
  úplné středoškolské vzdělání.
• 00:08:44 Takže jsme dostali dispenc
  od ministra školství,
• 00:08:47 že ač bez maturity,
  můžeme studovat na vysoké škole.
• 00:08:51 -To je úžasný.
  -Tak úžasný to je, samozřejmě.
• 00:08:55 -U nás je to taková tradice -
  takhle se dělají v Plzni práva.
• 00:09:00 -Ježiš, to je hezký, ano,
  máte pravdu.
• 00:09:03 -Kdo vás učil na DAMU?
• 00:09:06 -V 1. ročníku Božena Pulpánová
  a Eva Vrchlická.
• 00:09:14 A pak v 2. ročníku Miloš Nedbal.
• 00:09:23 Nevím, jestli to mám dále
  rozebírat, ale ten nade mnou
• 00:09:28 zlomil hůl.-Fakt?-Takže to
  vypadalo, že teda poletím.
• 00:09:36 A ujali se mě Radovan Lukavský
  a Otomar Krejča.
• 00:09:41 A teď se jako dohadovali,
  kolik mají lidí v té skupině,
• 00:09:45 vzal si mě Otomar Krejča
  a s tím jsem teda doabsolvovala.
• 00:09:49 -To musel být dobrý kantor.
• 00:09:52 Měl takové to nadšení pro věc?
  -Jo, jo.
• 00:09:55 -Ale zase vyžadoval absolutní
  oddanost, ne? -Ano.
• 00:09:59 -No, tak když srovnáme
  vaše 3 angažmá: v Pardubicích,
• 00:10:03 pak v Libni, pak na Vinohradech,
  kdybyste je měla nějak zhodnotit,
• 00:10:10 co bylo takové nejšťastnější
  období pro vás?
• 00:10:14 -Tak ty Pardubice.-Ty pardubice?
• 00:10:17 Já myslel, že řeknete Vinohrady?
  -Taky. Ale ty Pardubice byl start.
• 00:10:25 A tam se z toho učedníka
  stával tovaryš.
• 00:10:30 Ale já jsem měla nezřízený štěstí.
• 00:10:33 Protože - já dneska už to
  těm lidem moc neříká, ale já měla,
• 00:10:39 teda my všichni jsme měli
  takový režiséry,
• 00:10:43 o kterých se nikomu dneska nesní.
• 00:10:46 My měli Karla Nováka,
  on byl ředitel a režisér.
• 00:10:49 Karla Jerneka... to byli giganti.
  A na tom se člověk učil.
• 00:10:56 A navíc, já nevím, jak to vůbec
  bylo možný, my jsme hráli
• 00:11:01 světový repertoár.
• 00:11:03 Tady se hrála PARTA BRUSIČE
  KARHANA, ŠEŘÍK V HLAVNI
• 00:11:08 a BOŽENKA PŘIJEDE, což byl kombajn,
  kterým přijeli...-BOŽENKA PŘIJEDE?
• 00:11:14 -A my jsme hráli L. Blase,
  my jsme hráli Shakespeara, Showa...
• 00:11:21 Já nevím, teď mě honem -
  a na tomhle se člověk učí.
• 00:11:28 A my jsme tam třeba měli
  československou premiéru SKŘIVÁNKA.
• 00:11:34 To je svatá Jana. No bomba!
• 00:11:39 Doslova bomba, protože si nás
  vyžádalo Karlínské divadlo,
• 00:11:44 tenkrát - a možná i dnes - největší
  divadlo v Praze, a my jsme ho
• 00:11:49 čtyřikrát vyprodali!
• 00:11:51 A říkám proto, že tady se hrál
  takový repertoár.
• 00:11:56 A taky asi nebyla televize.
  Takže to všecko hrálo roli.
• 00:12:01 -Kolik let jste byla v Pardubicích?
  -5,5 roku.
• 00:12:04 Dlouho, ale zaplaťpánbůh.
• 00:12:08 -Nerado se odchází, že?
  To je těžké rozhodování.
• 00:12:11 -Já už potom jsem docela šla ráda.
• 00:12:14 Protože už tam nebyl Jernek -
  toho vyhodili, protože schvaloval
• 00:12:18 maďarské povstání. Tak už letěl.
• 00:12:22 A pak už to nebylo to.
• 00:12:27 Jakmile tyhle osobnosti odejdou,
  tak to divadlo ztrácí.
• 00:12:34 -S vaším manželem, ražisérem
  Jaroslavem Dudkem, jste se
• 00:12:38 poznali už na škole?
• 00:12:40 -V podstatě ano, ale já jsem,
  jak je zvykem, to možná znáte taky,
• 00:12:46 já byla starší než on.
  Protože já byla výš.
• 00:12:54 A on měl maturitu,
  takže šel až v osmnácti.
• 00:12:57 Takže my z těch vyšších ročníků
  jsme se na ně koukali tak jako
• 00:13:01 no jo... To je běžné,
  to se tak děje.
• 00:13:05 Tak to jsme se tak jako znali.
• 00:13:08 Ale pak jsme se blíž poznali
  v té Libni.
• 00:13:12 -Vy jste spolu strávili
  40 let života?-Skoro. Myslím 39.
• 00:13:17 -To je hodně.-To je hodně!
• 00:13:19 -Není herečka, která je manželkou
  kmenového režiséra, není v určité
• 00:13:24 izolaci v tom souboru?
• 00:13:27 Protože ti herci tak rádi myjí záda
  tomu režisérovi, teď když u toho je
• 00:13:33 ta manželka, tak to jde špatně.
• 00:13:36 -Já myslím, že ne.
  -Ne?-Myslím, že ne.
• 00:13:39 -A jste spíš poslušná herečka vůči
  režisérovi, nebo občas odbojná,
• 00:13:44 když vám to nesedne?
  -Já vím, co chcete slyšet.
• 00:13:47 Jsem poslušná ve chvíli, kdy vím,
  že ten režisér ví, co chce.
• 00:13:54 Jsem absolutně poslušná. Opravdu.
• 00:13:58 Ale když vidím, že jsou tam
  určitá manka...
• 00:14:06 ...tak to nejsem poslušná.
• 00:14:09 -To je vlastně takový zvláštní druh
  papiňáku, že člověk
• 00:14:12 z toho nevyleze, že přijdete
  z toho divadla domů a tam to
• 00:14:16 svým způsobem pokračuje.
• 00:14:19 Protože máte stejné zážitky,
  stejný problém řešíte
• 00:14:22 ve stejnou chvíli.
• 00:14:24 -Tak tohle nebylo.-Ne?
  -Ne, tohle opravdu nebylo.
• 00:14:28 Já nevím, čím to bylo?
• 00:14:32 Bylo to asi tím, že on měl
  moc práce i jinde.
• 00:14:38 To znamená že před divadlem
  na něj čekalo auto a jel točit.
• 00:14:44 A večer se vrátil a šel
  na dozor svého představení.
• 00:14:51 A připravoval se v noci
  na ten druhý den.
• 00:14:55 -Chodil na dozory pravidelně?
  -No ježiš!
• 00:14:58 -To už se dneska taky moc nevidí.
  -Ne, bohužel.
• 00:15:00 -Dozory. A je to chyba?
  -To je strašná chyba.
• 00:15:04 I když ta jeho představení
  vždycky takzvaně seděla.
• 00:15:08 Ty se nehnuly, protože ten základ
  byl dobrej.
• 00:15:12 Ale hlídal, jestli někde někdo
  neulítne a hned přišel a řekl to.
• 00:15:18 Ježiš, to je tak strašně důležitý,
  strašně.
• 00:15:23 -Když se to představení hraje
  2 roky, nebo taky 6 let,
• 00:15:27 nebo taky 15 let, jako u nás,
  tak nánosy samozřejmě.
• 00:15:31 -No jistě. Ale musí tam být někdo,
  kdo to koriguje.
• 00:15:36 -Ale na Vinohradech tedy byl
  mimořádný herecký soubor.-Byl.
• 00:15:40 -To, co jsem nikdy nepochopil,
  jak vám po tak úspěšné kariéře
• 00:15:44 mohli říct v divadle,
  že s vámi nepočítají?
• 00:15:49 To jste si musela myslet,
  že špatně slyšíte, ne?
• 00:15:53 -No, já jsem byla už v penzi.
  -Ale co je to herecká penze?
• 00:16:00 -To je jiná otázka.
• 00:16:02 Ale mně vypršela ta smlouva.
• 00:16:08 To znamená že oni by mně museli
  dát novou smlouvu.-No.-No!
• 00:16:14 Tak tím to bylo.
• 00:16:16 -Kolik let jste potom nehrála
  divadlo?-Asi deset.-Deset let?!
• 00:16:21 -Hm, ale já jsem nechtěla.
• 00:16:24 -Spousta herců zahořkne
  na to divadlo, když se mu
• 00:16:27 něco takového stane,
  a už tam nikdy nevkročí.
• 00:16:30 Pokud vím, tak Ladislav Pešek
  po své výpovědi už nikdy
• 00:16:33 nepřekročil práh Národního divadla,
  a s tím vy jste neměla problém.
• 00:16:37 Vy jste chodila na Vinohrady, ne?
• 00:16:39 -Na premiéry jsem se šla dívat.
  -Na premiéry? -Ano.
• 00:16:42 -Ale je to zvláštní pocit asi?
  -Ze začátku jo, dnes už ne.
• 00:16:48 -S vaší televizní kariérou jsou
  neodmyslitelně spjaty především
• 00:16:53 2 seriály: TAKOVÁ NORMÁLNÍ RODINKA
  a NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA.
• 00:16:58 Je to docela rozdíl, když se točí
  seriál teď, a když se točil dřív.
• 00:17:04 Dřív jste dostala 7 dílů,
  ty jste si přečetla a věděla jste,
• 00:17:08 odkud kam ta vaše figura půjde.
• 00:17:11 Teď dostanete 5 dílů, řeknou vám,
  že jich bude 250, vy netušíte,
• 00:17:17 kam ta figura bude směřovat,
  a dokonce ani nevíte,
• 00:17:20 kdo to bude psát,
  protože to budou psát všichni.
• 00:17:23 To je těžké rozhodnutí, jestli
  vstoupit neznámého prostředí?
• 00:17:28 -Marku, tenhle problém já nemám.
• 00:17:30 -Nemáte? Nepřijala byste
  takovou roli?-Myslím, že ne.
• 00:17:35 Myslím, že ne, protože já nemám
  půjčky - a to je hlavně myslím
• 00:17:45 ten důvod herců,
  protože potřebují peníze.
• 00:17:49 Opravdu, já to říkám na rovinu.
• 00:17:52 Takže chtějí být v takovém seriálu,
  nekonečném seriálu.
• 00:17:56 Takže já to nepotřebuju.
• 00:17:59 -Nemít hypotéku přináší značnou
  uměleckou svobodu.
• 00:18:02 -Teď jste to řekl krásně.
• 00:18:05 Je to úžasný, protože vy si
  můžete vybírat.
• 00:18:09 Jste absolutně svobodný člověk,
  proto jsem nehrála to divadlo,
• 00:18:13 protože jsem si mohla vybírat.
• 00:18:16 50 let jsem byla zaměstnanec.
  A vy jste musel hrát všecko.
• 00:18:21 Líbí, nelíbí, co je komu do toho?
• 00:18:24 Kdežto teď se vám to líbí,
  tak to děláte.
• 00:18:27 -Ale to je změna.-To je...
  -Sundat okovy...-Ježišmarjá!
• 00:18:32 -Sundat okovy není špatný.
  -Mně se to teď povedlo.
• 00:18:35 -A ještě si to užíváte. V Ungeltu.
  -Teď jste to řekl. To je radost,
• 00:18:40 protože přijdete tam,
  tam je genius loci.
• 00:18:43 Tam už když přijdete,
  tak tam něco na vás dejchne.
• 00:18:48 A když dostanete text...
• 00:18:51 -A ještě pro vás, po těch
  Vinohradech, vám se to musí hrát
• 00:18:55 levou zadní, protože hrajete,
  jako kdybyste hrála pro první
• 00:18:59 4 řady, víc se tam toho nevejde.
• 00:19:02 -Ale my jezdíme třeba
  do Karlových Varů...
• 00:19:05 -Tak s tím nemáte potíž,
  to jste cvičená na velkou scénu.
• 00:19:07 -To je pravda.
• 00:19:08 -To jde vždycky líp,
  než když je to opačně.
• 00:19:11 Když někdo vyroste v klubovém
  divadlu, studiovém, pak má přijít
• 00:19:14 na velké jeviště.
• 00:19:15 -To je pravda. To je radost.
  Takovýhle divadlo, to je radost.
• 00:19:18 A ještě navíc je to radost,
  protože od určitého věku dámy
• 00:19:22 nemají co hrát. Nejsou role.
• 00:19:25 -Ono vůbec je daleko méně ženských
  rolí než těch mužských v divadle.
• 00:19:29 -Proto mají taky menší gáže
  než páni.
• 00:19:32 No jo, protože jsou méně
  využitelné.
• 00:19:36 -Vy jste si tu hereckou pauzu
  zkrátila a vynahradila účinkováním
• 00:19:41 v divadle Ungelt.
• 00:19:43 A tam jste se potkala se jednou
  z dalších životních rolí, ne?
• 00:19:48 -Jo, to je krásná hra
  a krásná role.
• 00:19:52 To napsali dva Francouzi.
• 00:19:58 A napsali to chlapi
  o dvou ženských, což je teda...
• 00:20:02 -A že vám rozumíme? Pak že ne?
• 00:20:06 -Je to o tom, že každá z nich se
  rozhodne, že takhle už život
• 00:20:12 dál ne, že jinak. Je to o svobodě.
• 00:20:20 -Když se podíváte zpátky
  na svůj život,
• 00:20:23 jak dalece byl svobodný?
• 00:20:26 -Já myslím, že svým způsobem
  svobodný byl.
• 00:20:31 Já jsem, co jsem nechtěla,
  co bych vyloženě nemohla,
• 00:20:40 tak jsem to neudělala.
• 00:20:43 I životně myslím,
  že se nemám za co stydět.
• 00:20:50 -Já vám přeji, aby vám ta svoboda
  vydržela i nadále, aby vám dělalo
• 00:20:55 radost divadlo a publikum,
  protože myslím, že se můžeme
• 00:21:01 ještě dlouho těšit
  z vašich výkonů na jevišti.
• 00:21:06 Díky, že jste si udělala čas
  na PLOVÁRNU.-Já děkuji vám.-Díky.
• 00:21:10 Dnes byla naším hostem
  paní JANA ŠTĚPÁNKOVÁ.
• 00:21:15 SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská
  Česká televize, 2011