iVysílání

Na plovárně s Ivanem Mrázem

• 00:00:25 Dobrý večer.
• 00:00:27 Osudy fotbalových internacionálů
  bývají velmi často smutné.
• 00:00:31 A taky se stává, že tito vynikající
  hráči končí v úplném zapomnění.
• 00:00:36 To ale není případ našeho
  dnešního hosta, vynikajícího
• 00:00:41 reprezentanta, který, když jde
  po ulici, tak mu lidé háží
• 00:00:46 pod nohy květiny.
• 00:00:48 Neděje se to ovšem na české ulici -
  tady se samozřejmě tyhle věci
• 00:00:51 nenosí, ale v Kostarice ano.
• 00:00:55 A já vítám NA PLOVÁRNĚ vynikajícího
  fotbalistu a také trenéra
• 00:00:59 pana IVANA MRÁZE, kterému
  v Kostarice neřeknou prý jinak
• 00:01:03 než Don Ivan, je to pravda?
• 00:01:06 Přesně tak.
• 00:01:07 A zajímavé na tom je to,
  že mně to už řekli,
• 00:01:10 když mi bylo asi pětatřicet,
  když jsem tam byl poprvé.
• 00:01:14 A to Don vždycky se dává takovému
  člověku, co je vážený.
• 00:01:19 Mně to v těch šestatřiceti
  nepřipadalo, že bych měl být
• 00:01:22 moc vážený. Ale pak asi,
  zřejmě s výsledky, to přišlo.
• 00:01:27 Dneska už ten Don není tak
  zajímavý, jako byl předtím.
• 00:01:30 Dneska už v té televizi
  je kterýkoli fotbalista Don.
• 00:01:34 Ti komentátoři už jsou z toho tak
  zblblí, že už říkají Don klukovi,
• 00:01:38 kterému je 19
  a podaří se mu vstřelit gól.
• 00:01:41 To je tzv. tichý Don,
  ten toho moc nenamluví většinou
• 00:01:44 v médiích, ale hlavně když střelil.
• 00:01:46 Ale bylo to příjemné.
• 00:01:48 Je pravda to s těmi květinami?
• 00:01:51 S květinami je to pravda,
  ale neházeli mi to pod nohy,
• 00:01:53 ale dávali mi to víceméně
  z radosti nebo s potěšením.
• 00:01:56 A někdy mi dávali pomeranče
  nebo ananasy.
• 00:01:59 Záleží na tom, jak kdo.
• 00:02:01 Lidi, kteří chodili na fotbal,
  tak samozřejmě těch 80 % je těch,
• 00:02:05 kteří se potřebují zbavit
  toho svého tlaku sociálního.
• 00:02:11 Nemá peníze na svůj život,
  ale jde na ten fotbal,
• 00:02:17 zaplatí si tam, vykřičí se tam
  z toho, odchází a má obrovskou
• 00:02:22 radost, takže zajde k sobě
  na políčko nebo ukradne sousedovi
• 00:02:27 banán a přinese mi ho.
• 00:02:29 Protože jsem Don Ivan
  a vyhráli jsme utkání.
• 00:02:31 Ale to už je dneska dost dlouho,
  co jsem já jako trenér skončil.
• 00:02:38 Je mentalita těch kostarických
  hráčů hodně odlišná od té naší?
• 00:02:41 Já myslím, že jsou dost podobné
  v tom, že se jim moc nechce
• 00:02:47 tvrdě pracovat.
• 00:02:49 Hodně by rádi vydělávali,
  ale zase dost málo odevzdávají.
• 00:02:55 Oni jsou o trošku pozadu za námi,
  protože zřejmě ta Evropa
• 00:02:59 v té profesionalitě je daleko
  před Amerikou, možná i desítky let.
• 00:03:05 Když jsem tam v 78. přišel,
  tak se trénovalo od 11 do 1.
• 00:03:10 V 11 přišlo prvních 5, v 11:30
  dalších 5, do 12 se srovnávaly
• 00:03:16 branky a ve 12 odcházelo zase
  prvních 5, protože mají
• 00:03:21 pracovní povinnosti.
• 00:03:22 Takže ten fotbal byl úplně
  normální, vůbec neměl šanci
• 00:03:27 se probojovat na nějakou
  světovou úroveň.
• 00:03:33 Pak jsme začali trénovat
  dvoufázově, ostatní kluby
• 00:03:35 to kopírovaly, takže pomalu
  se to začalo vypracovávat.
• 00:03:39 Udělali jsme několik seminářů...
• 00:03:42 A nakonec Kostarika se dostala
  v devadesátém na MS,
• 00:03:45 což pro Kostariku to je dodneška
  zaznamenáno v kalendáři
• 00:03:48 jako národní svátek.
• 00:03:51 Nemáte pocit, že ten jejich fotbal
  je takový hravější než ten náš?
• 00:03:55 Ten pocit nemám, to je fakt.
• 00:03:57 Celá ta Latinská Amerika má fotbal
  úplně jiný, než ho máme my.
• 00:04:03 My ho máme organizovaný,
  jako máme celý život organizovaný,
• 00:04:08 tak máme i fotbal organizovaný,
  až někdy přeorganizovaný.
• 00:04:12 Ubírá se na kreativitě člověka,
  což by se nemělo dít,
• 00:04:17 protože fotbal je proto hezký, že
  je tam nápaditost a že se tam dějí
• 00:04:22 věci, které divák neočekává.
• 00:04:25 Když vidím, jak se rozehrává - míč
  dostane útočník a přihraje
• 00:04:30 to tam, a já to vím dopředu,
  tak v tom není zajímavost fotbalu.
• 00:04:34 Zajímavost fotbalu je v tom,
  co se děje, že ten kluk,
• 00:04:38 který je na hřišti, vyprovokuje
  něco, co ten divák nečeká.
• 00:04:42 A to je pak ten spontánní výbuch
  té radosti z toho gólu
• 00:04:47 nebo vystřelení nebo něčeho
  takového.
• 00:04:50 Ten evropský fotbal je
  takový urputný, co?
• 00:04:52 Je to už takové gladiátorské.
• 00:04:55 To už jsou chlapíci kolem 190 cm,
  všichni mají ramena, všichni mají
• 00:05:01 vyvinuté svalstvo,
  běhají moc dobře.
• 00:05:04 Ale zase raději se podívám
  na ten latinskoamerický fotbal.
• 00:05:10 Tam ty emoce jsou ale docela
  takové dramatičtější než u nás?
• 00:05:15 Tam je ten výbuch daleko silnější,
  ale zase ten dopad nebo ten konec
• 00:05:22 je daleko rychlejší.
• 00:05:24 U nás je výbuch pomalejší, vybuchne
  to a ještě dlouho to přetrvává.
• 00:05:29 Tam to vybuchne a je to jako
  se smrtí.
• 00:05:32 Zemře dneska, takže dneska ještě
  smutníme, ale zítra už zase nevíme,
• 00:05:39 že vůbec byl.
• 00:05:40 Ty emoce jsou strašně silné,
  ale jsou vtěsnané
• 00:05:43 do velmi krátké doby.
• 00:05:46 Vždyť se říkají takové zkazky,
  že rozhodčího oběsili na břevně?
• 00:05:50 -No to byla pravda.
  -Jo?
• 00:05:52 To je pravda. To bylo na MS
  v nějakém utkání myslím někde
• 00:05:56 v Argentině. Ale to je už dávno,
  to je tak 20 let.
• 00:06:01 To se ještě chovali
  ti fanoušci slušně.
• 00:06:03 To se ještě chovali slušně,
  netrýznili ho, nemučili ho předtím.
• 00:06:07 Jak ti hráči berou porážku?
• 00:06:10 Když prohrají, snášejí to hůř
  než ti naši, nebo se přes to
• 00:06:14 přenesou tak, jak jste říkal,
  jako přes tu smrt?
• 00:06:16 Víte, že to byl můj takový bod,
  který jsem nechápal.
• 00:06:21 Celý život vlastně žiju ve fotbale,
  s fotbalem atd., ale my,
• 00:06:27 když jsme prohráli, tak nejdřív
  nám ten trenér dal zabrat.
• 00:06:31 A my jsme celou cestu,
  když jsme hráli venku,
• 00:06:36 byli smutní, maximálně se někdo
  začetl do knížky, aby ho neviděl.
• 00:06:42 A navíc jsme si taky probírali
  proč. Ale tihle jsou jiní.
• 00:06:47 Skončí utkání, tak ještě
  v té kabině je člověk znectí,
• 00:06:51 ale nasednou do autobusu
  a už jedou.
• 00:06:55 Už si tam nasadí sluchátka,
  už začnou tleskat apod.
• 00:06:58 Já říkám, vždyť jste prohráli,
  proboha, co oslavujete?
• 00:07:02 A oni, proč máme být smutní?
  Život jde dál.
• 00:07:05 V něčem mají pravdu,
  ale jako trenéra mě ta
• 00:07:08 jejich odpověď neuspokojuje.
• 00:07:10 Ale jsou tací, už je asi nezměníme.
• 00:07:13 Tam chodí hodně lidí na fotbal?
• 00:07:15 To záleží taky na úrovni fotbalu,
  na tom, na jakém stupni je
• 00:07:19 právě reprezentační mužstvo.
• 00:07:22 Když už má reprezentační mužstvo
  naději, že se tedy probojuje
• 00:07:25 na další MS, tak ten fotbal
  jakoby získává kyslík.
• 00:07:29 Lidi začínají chodit na tu ligu,
  začínají plnit stadiony,
• 00:07:33 začínají nosit národní dresy,
  ta reprezentace je pro ně
• 00:07:37 úplně jako opium.
• 00:07:40 Takže ty kluby mají větší návštěvy,
  trošku víc vydělávají atd.,
• 00:07:44 takže to funguje a je to takové
  radostnější ovzduší.
• 00:07:47 Teď momentálně, protože poslední
  dobou nevyhráli 13. utkání zase,
• 00:07:53 takže to bylo všechno v útlumu.
• 00:07:55 Na hřiště na stadion, kam normálně
  chodí 8000 diváků, přišlo 500...
• 00:07:59 Ale fotbal je vášeň.
• 00:08:02 Když si představíte, co ten člověk
  v té Kostarice má dělat?
• 00:08:11 V pátek, někteří už od čtvrtka,
  začnou flámovat.
• 00:08:15 Čtvrtek, pátek, sobota - ty jejich
  fiesty, velmi hezké,
• 00:08:19 to zase nemůžu proti nim bojovat,
  protože by byla škoda nezúčastnit
• 00:08:23 se těchto fiest.
• 00:08:25 Jiný sport tam není.
• 00:08:27 Teď po mnoha letech se objevil
  nějaký běžec, který skončil
• 00:08:29 na olympiádě v semifinále
  a měl 10. nejlepší čas,
• 00:08:34 tak trošku na něj.
  Ale jinak tam sportů moc není.
• 00:08:38 Tak ten fotbal je jediný,
  který vzbuzuje vášně.
• 00:08:42 Ale když mluvíte o množství
  těch sportů, je pravda,
• 00:08:45 že vy jste mj. na Kostarice
  prezidentem
• 00:08:47 Federace zimních sportů?
• 00:08:51 Je to pravda.
• 00:08:53 Nebráním se tomu.
• 00:08:55 Co tam je takhle za zimní sporty,
  v Kostarice?
• 00:09:00 Člověk se musí tím životem
  taky bavit.
• 00:09:04 Za Česko soutěžil Jan Němec,
  vítěz Světového poháru
• 00:09:10 ve sjezdovém lyžování na trávě,
  6-7krát, je to osobnost.
• 00:09:16 A tady nějak se rozhodli,
  že skončí s reprezentací ČR
• 00:09:22 a že bude hledat někde azyl.
• 00:09:25 Jeho manažeři si vzpomněli na mě,
  jestli bysme nemohli spolu vytvořit
• 00:09:29 něco v Kostarice?
  Já jsem se tomu nebránil.
• 00:09:32 Já jsem si myslel, že kdyby ten
  Němec skutečně se tam uchytil
• 00:09:37 a začal dělat, tak oni se tam
  chytnou na ty sporty.
• 00:09:42 Tam je hodně kopečků.
• 00:09:44 Tam by se daly postavit
  2 - 3 dráhy, aby ty děti měly
• 00:09:47 zase nějakou motivaci k životu.
• 00:09:52 Ale mě fascinuje to množné číslo,
  že je to Federace zimních sportů,
• 00:09:56 tak co pod to ještě spadá?
• 00:09:59 Tam jsou ještě boby, sáňky,
  sjezdové lyžování - to všechno
• 00:10:06 patří pod zimní sporty.
• 00:10:08 -A tam jsou nějaké hory?
  -Nemají, ale časem možná...
• 00:10:12 Musíme taky vidět trošku život
  dopředu.
• 00:10:16 Že by vyrostly? To ne.
• 00:10:18 Vyrobí tam ty kanony na sníh
  a uděláme to. Vždyť tady taky,
• 00:10:23 když není sníh v zimě,
  tak nastoupí děla.
• 00:10:26 Zatím nemáme jasný plán.
• 00:10:28 Zatím máme jasný plán, že by
  ten Němec reprezentoval Kostariku
• 00:10:33 a že by se stal trenérem,
  kde by se otevřela škola lyžování.
• 00:10:37 Kostarika by získala trošku renomé
  v téhle sportovní sféře
• 00:10:42 a já bych se bavil.
• 00:10:45 Představte si to. Já jsem v životě
  nebyl žádným předsedou, nikdy.
• 00:10:49 Být předsedou Federace zimních
  sportů v Kostarice je krásné.
• 00:10:52 Je to nádhera. Nic za to nemít,
  mít jenom tohle jméno.
• 00:10:56 To je skoro jako z Járy Cimrmana.
• 00:10:59 Já myslím, že máte pravdu.
• 00:11:01 Já jsem hodně chodil
  do tohoto divadélka.
• 00:11:04 Když se vrátíme k vašim začátkům,
  tak vy jste hrával za Slovan,
• 00:11:08 za Spartu, Duklu a za Maastricht?
• 00:11:12 Ano, skončil jsem pak ve Spartě.
• 00:11:15 Který z těch klubů vám nejvíc
  přirostl k srdci?
• 00:11:18 Sparta. Tam jsem zažil prakticky
  nejkrásnější chvíle
• 00:11:22 mého fotbalového života.
• 00:11:25 Jak ty ligové tituly,
  tak samozřejmě olympiádu,
• 00:11:28 kde jsem ještě ve sparťanském dresu
  reprezentoval.
• 00:11:32 Takže to skutečně emocionálně,
  ještě i dneska, cítím nejlépe.
• 00:11:40 Ale jako lidsky mi dal Maastricht,
  kde mě naučili chovat se,
• 00:11:45 oblékat se, kde mě naučili žít.
• 00:11:48 Protože já jsem přišel
  z Československa, Maastricht byl
• 00:11:52 malé holandské město, dneska už je
  to velkoměsto, ale s kulturou.
• 00:11:57 Zažil jsem tam zážitky,
  které se neopakují.
• 00:12:06 Jedeme vlakem z utkání, večeříme
  v jídelním voze a já, jako správný
• 00:12:13 český fotbalista,
  si dám po utkání pivo.
• 00:12:17 Pak na tréninku mě zavolal kapitán,
  potřebujeme si s tebou promluvit.
• 00:12:23 Kluci v kabině už ho informovali,
  tak on říkal, hele, my hrajeme
• 00:12:29 fotbal za peníze, my potřebujeme
  uživit rodiny.
• 00:12:33 My bychom rádi věděli,
  jestli chceš pokračovat,
• 00:12:36 protože takhle pít alkohol
  to tady neexistuje.
• 00:12:41 Nebo se s námi dáš dohromady
  a my tě budeme podporovat,
• 00:12:46 protože máme dojem, že umíš
  a že bys mohl být naší posilou.
• 00:12:50 To na základě toho jednoho piva?
• 00:12:52 Já jsem zblednul a říkal jsem,
  pánové, já to pivo nemusím mít,
• 00:12:56 pan Jiří nám říkal, dejte si
  jedno pivo, abyste dobře spali.
• 00:13:02 Ale pak skončila sezona,
  tak mi říkal, jedeme do Španělska.
• 00:13:07 Tam jsme byli 2 týdny,
  a já je neviděl.
• 00:13:12 Já jsem říkal, kde jste?
• 00:13:14 Oni přes den spali
  a v noci flámovali.
• 00:13:17 A zase pak přišla sezona
  a nedotkli se toho.
• 00:13:22 Jeden náš hráč otvíral bar
  a přišel tam slavný J. Kraj.
• 00:13:25 Představte si - v Česku!
  A všichni jsme pili džusy.
• 00:13:30 To je disciplína.
• 00:13:33 A to bylo před 30 lety, nebo kolik,
  já už si ani nepamatuji,
• 00:13:37 v minulém století.
• 00:13:39 Máte utkání, na které nezapomenete?
• 00:13:41 S Trenčínem, kdy jsem dal
  všech 5 gólů.
• 00:13:44 5 gólů v jednom zápase?
• 00:13:45 A pak ještě nezapomenu na 1. utkání
  reprezentace, kdy jsem dal 2 góly
• 00:13:51 tehdy v Západním Německu.
• 00:13:53 To bylo vítězství na půdě Německa,
  které až teď, asi před rokem,
• 00:13:58 zopakovala naše reprezentace.
  Tam jsem dal 2 góly.
• 00:14:03 Těch 5 gólů s tím Trenčínem,
  víte přesně, jak jste je dal?
• 00:14:07 Já si vlastně ty góly
  ani moc nepamatuju.
• 00:14:09 Já si pamatuju nějaký gól,
  který jsem dal tady nějakému
• 00:14:13 švýcarskému celku z voleje,
  kdy to byla jedna tyč,
• 00:14:18 druhá tyč a gól.
  Ale moc si jich nepamatuju.
• 00:14:22 Když se podíváte na dnešní fotbal
  a vzpomenete si na ty doby,
• 00:14:27 kdy hrál třeba Pellé, myslíte si,
  že kdyby bylo Pellému dneska 20,
• 00:14:31 že by stejně vynikal
  nad těmi ostatními?
• 00:14:35 A nebo se ta úroveň tak zvedla,
  že by to byl dneska
• 00:14:37 jeden sice z dobrých,
  ale průměrných hráčů?
• 00:14:41 Já jsem měl tu čest hrát
  proti Pellému.
• 00:14:44 Myslím si, že Pellé byl jeden
  z mála, který by asi přežil
• 00:14:48 všechny tyhle fotbalové pokroky
  a i dneska by byl
• 00:14:51 vynikajícím hráčem.
• 00:14:53 Na jakém stadionu to bylo?
• 00:14:55 V Chile. My jsme tam hráli
  reprezentační mužstvo
• 00:14:58 Československa na hexagonálu.
  Myslím, že to bylo v 65. nebo 66.
• 00:15:04 Taky se dřív tak často přerušovala
  hra kvůli faulům, jako je to dnes?
• 00:15:10 Ne, protože dneska je ten sport
  daleko mužnější.
• 00:15:12 Dneska se víc aplikují skluzy,
  každý hráč to už umí,
• 00:15:16 a je to fyzicky velmi náročné.
• 00:15:20 Předtím se přece jen hrálo
  víc techničtěji,
• 00:15:24 víc se přihrávalo, hráči byli
  takoví víc ohleduplnější.
• 00:15:28 Nezdá se vám, že ten jihoamerický
  fotbal je míň brutální
• 00:15:33 než ten evropský?
• 00:15:35 Ne, to vidíte v reprezentaci.
• 00:15:39 Ona v reprezentaci se kombinuje
  ta evropská zkušenost
• 00:15:43 těch latinskoamerických hráčů
  s tou dovedností
• 00:15:47 lantinskoamerických hráčů,
  co jsou ve velkých klubech.
• 00:15:50 Takže tohle umějí
  a prodají to velmi dobře.
• 00:15:53 Ale ten latinskoamerický fotbal
  je hrozně brutální.
• 00:15:57 Tam vás tahají za tričko
  v jednom kuse.
• 00:15:59 Tam nevidíte, jestli hrají házenou
  s tričkem - unikne ti hráč,
• 00:16:02 tak jde dolů. To je jenom
  taková legenda, latinskoamerický
• 00:16:07 fotbal není moc v rukavičkách.
• 00:16:11 Fotbal je hra, kde se odjakživa
  vždycky prodávaly
• 00:16:14 a kupovaly zápasy.
• 00:16:16 Já myslím, že vy už jste tak daleko
  od té hráčské kariéry,
• 00:16:20 že už o tom i můžete mluvit,
  zažil jste to někdy?
• 00:16:24 Já jako hráč jsem to osobně
  nezažil.
• 00:16:28 Mě nikdo nechtěl uplatit, ani
  z mých spoluhráčů nikdo neříkal,
• 00:16:34 že bychom něco měli prodat.
• 00:16:37 My jsme jednou hráli takové utkání
  Sparta - Slavia, a tam jsme se
• 00:16:42 dohodli, že bude remíza.
• 00:16:45 Hráli jsme to někde na venkově,
  v Turnově nebo v Trutnově?
• 00:16:50 Teď jsme hráli a chtě nechtě Slavia
  dala 1. gól, my jsme dali taky,
• 00:16:58 říkali jsme, to už je dobrý,
  skončíme.
• 00:17:00 A najednou jsme dali my gól.
• 00:17:02 A oni říkali, co blbnete?
  Nehrajeme nerozhodně.
• 00:17:04 My jsme říkali, tak pojďte.
• 00:17:06 A my jsme se snažili hrát rukou,
  fauly a nemohli jsme udělat
• 00:17:09 penaltu, aby vyrovnali.
• 00:17:12 Já si říkám, jak těžké musí být
  hrát něco, když vás někdo uplatí,
• 00:17:16 abyste prohrál?
• 00:17:18 To by mě zajímalo, hlavně jak
  funguje ten mechanismus?
• 00:17:20 Jestli se to řekne všem,
  nebo jenom někomu, a komu?
• 00:17:25 A co ti, co to nevědí?
• 00:17:27 Zkušenost takovou nepřímou mám,
  protože moji hráči,
• 00:17:32 když jsem byl trenér Sparty,
  tak prodali zápas.
• 00:17:36 Já jsem si říkal, to snad není
  možný, co ti kluci tam dělají,
• 00:17:42 vždyť já jsem jim říkal
  něco jiného.
• 00:17:46 Ale jako hráč, to jsem nezažil
  a nevím ani,
• 00:17:50 jak bych k tomu přistoupil?
• 00:17:52 Já myslím, že na tu svoji zbabělou
  povahu bych snad ani nenastoupil.
• 00:17:57 Ještě to s vámi něco citově dělá,
  když se jdete podívat
• 00:18:00 na Spartu na stadion?
• 00:18:02 Nejenom na stadion, ale už když jdu
  kolem, tak mi to dělá. To už stačí.
• 00:18:07 Vím, že tady jsem blízko,
  tak už mi to stačí.
• 00:18:10 A chodíte se podívat vždycky,
  když přijedete?
• 00:18:12 Jo, vždycky chodím, ukazuji dětem,
  s kterými jsem tady,
• 00:18:16 vždycky přijedu s nějakým mužstvem
  z mé školy, tak jdeme na Spartu
• 00:18:21 a řeknu, tak tady jsem účinkoval.
• 00:18:24 Stadion nebyl tak kvalitní,
  ale fotbal byl kvalitní,
• 00:18:27 abyste si nemysleli.
• 00:18:29 Vy jste v Kostarice strávil 18 let?
• 00:18:32 Já jsem tam byl od 1978-81
  a teď jsem tam od 89 doteď.
• 00:18:39 Vlastně vy jste Slovák, mluvíte
  dokonale česky a žijete 18 let
• 00:18:43 ve španělsky mluvící zemi.
• 00:18:45 Děláte pro to něco, abyste si
  takhle skvěle udržel jazyk?
• 00:18:49 Já bych řekl, že já patřím
  do skupiny antitalentů,
• 00:18:52 kteří se nenaučí nikdy dobře
  nějakou cizí řeč.
• 00:18:57 Takže já tu španělštinu taky
  zvládám, ale ta čeština
• 00:19:01 se mi nalepila dost silně,
  protože jsem tady žil
• 00:19:04 od mých 20 let vlastně nejvíc let
  a nejvíc jsem ji používal.
• 00:19:08 Dokonce jako novinář.
  Takže ta se mi chytla.
• 00:19:11 Takže já mluvím španělsky
  s českým přízvukem.
• 00:19:13 Když se díváte do budoucnosti,
  vidíte své stáří spíš v Kostarice,
• 00:19:17 nebo tady?
• 00:19:19 Víte, to je otázka velmi zajímavá,
  protože hlava mi říká něco
• 00:19:23 a srdce mi říká něco.
• 00:19:25 Hlava mi říká, zůstaň tam.
• 00:19:28 Je tam sluníčko,
  je to něco úplně jiného.
• 00:19:32 Jsou tam ty zimní sporty.
• 00:19:34 Ještě zimní sporty, kdyby už
  náhodou, když tam přituhne.
• 00:19:37 Holky se pořád usmívají...
• 00:19:39 Ne na mě, oni se dívají na mě,
  ale tam za mnou někdo jde...
• 00:19:42 Usmívají se, už i to je
  kus toho sluníčka.
• 00:19:46 Ráno se vstává lehčeji.
• 00:19:48 Tady, když vstávám a je 8 hodin,
  já si myslím, že je 5.
• 00:19:53 Tam je 5, a myslím si, že je 11.
• 00:19:56 Hlava mi říká, zůstaň tam,
  nemáš tam chřipku,
• 00:20:00 nemáš tam žádné potíže.
• 00:20:03 Ale zase zpověď.
• 00:20:06 Já jsem do Prahy přijel
  ze Slovenska, protože jsem chtěl.
• 00:20:11 My jsme jezdívali se Slovanem
  Bratislava vždycky den před utkáním
• 00:20:15 do Prahy a měli jsme volno.
• 00:20:19 Večeře byla v 6 hodin
  a měli jsme do 10 volno.
• 00:20:22 Bydleli jsme vždycky
  v hotelu Paříž.
• 00:20:24 A já jsem se toulal uličkami
  a říkal jsem si, proboha,
• 00:20:29 proč bych nemohl přijít do Prahy.
  Jak se dostat do Prahy?
• 00:20:33 A pak najednou to přišlo.
• 00:20:36 Jak se v těch přestupech dělají
  takový fóry, jestli za to něco
• 00:20:41 dostanu, tak já jako blbeček
  jsem říkal, ne, jdu, chci.
• 00:20:46 Takže se mi ten můj sen splnil.
• 00:20:49 A pak mě zase osud, který je
  nevyzpytatelný, zavál chvilku
• 00:20:56 do Holandska, do Kostariky,
  pak do Itálie a zpět do Kostariky.
• 00:21:02 Takže vlastně sice tu Prahu
  jsem dostal,
• 00:21:04 ale ještě jsem si ji neužil.
• 00:21:06 Doufám, že ten cit zvítězí
  nad tím rozumem. Doufám.
• 00:21:11 Tak jo, moc vám děkuji,
  že jste při téhle návštěvě našel
• 00:21:14 chvilku času přijít k nám
  NA PLOVÁRNU a přeji všechno dobré,
• 00:21:18 ať už se rozhodnete podle hlavy,
  nebo podle srdce. Díky.
• 00:21:22 Já taky děkuji moc.
• 00:21:23 Dnes byl naším hostem
  pan IVAN MRÁZ.
• 00:21:28 Skryté titulky: Simona Sedmihorská
  Česká televize 2008