Děti Antonína Kaliny

Mlčet o Antonínu Kalinovi by bylo trestuhodné. Už jenom skutečnost, že v roce 2012 získal v Izraeli hrdý titul „Spravedlivý mezi národy“ a dekoroval jej také prezident ČR státním vyznamenáním „Za zásluhy“, činí z Antonína Kaliny pozoruhodnou osobnost.

To podstatné se v životě třebíčského rodáka odehrálo za války. Strávil ji převážně v koncentračním táboře Buchenwald. Jako vězeň, jehož nejpravděpodobnější perspektivou byla smrt, dokázal čelit zrůdné vyhlazovací mašinerii lágru. V podmínkách podzemního odbojového hnutí dokázal různými rafinovanými způsoby uchránit před likvidací přes tisícovku vězněných židovských dětí.

Nabízí se srovnání s jinými slavnými zachránci z dějin druhé světové války: S Oskarem Schindlerem, který zachránil 1200 vězňů, převážně Židů (šlo o lidi, kteří pracovali v jeho továrně a pro ten účel je evakuoval před postupující frontou do bezpečnějších továren), anebo s Nicholasem Wintonem (o němž historikové uvádějí, že zachránil 689 dětí, převážně židovských uprchlíků z Československa). O těchto dvou mužích vycházejí knihy, natáčejí se o nich filmy. O Antonínu Kalinovi se – na rozdíl od dvou předchozích mužů – v českém prostředí zatím příliš neví. Jeho počínání v koncentračním táboře představuje napínavý a fascinující příběh laskavého, odvážného a organizačně schopného člověka, který každou minutu dával v sázku svůj život v nerovném boji se svými vězniteli.

Za svého života se Antonínu Kalinovi nedostalo žádného uznání. Zemřel v Praze ve věku 88 let.