iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
8. 11. 2017
21:45 na ČT art

1 2 3 4 5

10 hlasů
7037
zhlédnutí

Sólo pro jednu ruku

Vzrušující příběh o posedlosti hudbou a historii zásadní skladby Leoše Janáčka, na jejímž začátku stálo válečné zranění pianistovy ruky.

25 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Sólo pro jednu ruku

  • 00:00:02 KLAVÍRNÍ PODKRES
  • 00:00:07 Lidská ruka je
    hromosvod nálad.
  • 00:00:09 Umí tvořit i ničit.
  • 00:00:15 Umí hladit i fackovat.
  • 00:00:18 Ruka může nahradit zrak,
    umí tančit a hrát.
  • 00:00:24 Lidská ruka je bytost,
    která dokáže všechno.
  • 00:00:34 Když klavírní virtuos
    přijde o ruku,
  • 00:00:36 je to tragédie.
  • 00:00:54 -Dobrý, ano. Pojďme si
    ještě prohrát dvojku.
  • 00:00:58 Tam bych vás chtěl poprosit.
  • 00:01:01 Šetřeme tu dynamiku
    co to jde,
  • 00:01:03 když se v těch frázích
    dostáváme jakoby do
  • 00:01:06 týdádádam týdádádam.
  • 00:01:09 Pozor, aby to nebylo
    brzo silně, jo?
  • 00:01:12 Ty plochy jsou dlouhé,
    tak aby měly pořád co říct,
  • 00:01:15 pokud možno.
  • 00:01:20 Příběh úžasné skladby
  • 00:01:22 pro žesťový orchestr
    a klavír levou rukou
  • 00:01:25 musíme nutně začít vyprávět
    od Otakara Hollmanna.
  • 00:01:29 Dnes už zapomenutého pianisty,
    který inspiroval řadu skladatelů
  • 00:01:33 k mistrovským kompozicím.
  • 00:01:44 Narodil jsem se v roce 1894
    ve Vídni.
  • 00:01:48 Matka překypovala temperamentem
    a měla ráda společnost.
  • 00:01:51 Často si prozpěvovala
    a někdy hrála na citeru.
  • 00:02:02 Do dvora často zavítaly
    cikánské kapely
  • 00:02:05 a objevovali se muž se ženou
    a flašinetem.
  • 00:02:09 Záhadou mi však zůstávalo,
  • 00:02:11 proč jen ten muž u flašinetu
    měl zpravidla jen jednu nohu
  • 00:02:15 a místo druhé připevněný
    nějaký dřevěný klacek.
  • 00:02:20 Nikdo mi neřekl,
    že šlo o válečného invalidu,
  • 00:02:23 a také jsem netušil,
  • 00:02:24 že onu písničku budu jednou
    sám hrát jednou rukou.
  • 00:02:43 Od dětství jsem miloval hudbu
    a toužil studovat na konzervatoři.
  • 00:02:48 Na klavír jsem cvičil
    každou volnou chvíli,
  • 00:02:51 ale pro zanedbávání
    školních povinností
  • 00:02:54 mi otec doma klavír zamykal.
  • 00:02:57 Proto jsem utekl
    z domova do Zagrebu
  • 00:03:00 a živil se jako pianista
    v biografu.
  • 00:03:06 V Zagrebu prožil jsem
    řadu měsíců
  • 00:03:08 s kapsami naplněnými
    mocným přebytkem peněz,
  • 00:03:11 ve šťastné duchovní pohodě,
    volný jako pták.
  • 00:03:17 ZPĚV PTÁKŮ
  • 00:03:23 Dvakrát jsem byl raněn
    na východní frontě,
  • 00:03:26 a to v roce 1916.
  • 00:03:30 První průstřel pravé ruky
    byl hladký, jenom do palce,
  • 00:03:34 bez zasažení kosti
    a nezanechal žádné následky.
  • 00:03:41 Ale v listopadu, když jsem byl
    nasazen do první linie
  • 00:03:44 v rumunských Karpatech,
  • 00:03:46 byla to řežba.
  • 00:03:48 Moje pravá ruka byla
    opět zasažena.
  • 00:03:51 Bledé prsty visely bezvládně
    a rozhoupaly se,
  • 00:03:54 když jsem se jich
    slabě dotkl.
  • 00:04:04 -To střelné zranění
    bylo v oblasti
  • 00:04:07 zápěstních a záprstních kůstek.
  • 00:04:09 To je takový složitý mechanismus,
    který umožňuje pohyb v zápěstí.
  • 00:04:15 Ale je známo,
  • 00:04:17 že při ohnutí ruky, větší část,
    60 % ohybu se dělá
  • 00:04:21 mezi dvěma řadami těchto kostí.
  • 00:04:24 A tyto kosti zápěstní jsou zde
    de facto zcela zničeny.
  • 00:04:30 TIKOT
  • 00:04:37 Jestli potřebujeme ke každé
    činnosti obvykle obě ruce,
  • 00:04:40 tak je to zejména důležité
    u hudebníků.
  • 00:04:44 A speciálně u pianistů
  • 00:04:47 si nedovede většina lidí
    představit, že by někdo mohl
  • 00:04:51 hrát složité koncertní skladby
    pouze jednou rukou.
  • 00:04:55 Léčil jsem se ve vídeňské
    Vojenské nemocnici.
  • 00:04:59 Jakmile tomu zdravotní
    stav dovoloval,
  • 00:05:01 začal jsem zde pravidelně
    cvičit levou rukou.
  • 00:05:06 Za rok ovládal jsem všechny
    existující klavírní skladby
  • 00:05:10 pro jednu ruku.
  • 00:05:11 -Ta ruka mu nebyla, nebo
    nemusela být amputována,
  • 00:05:15 nicméně nebyl schopen
    s takto znetvořenou rukou
  • 00:05:20 ještě kvůli zánětlivým
    komplikacím pokračovat
  • 00:05:24 v koncertní dráze.
  • 00:05:26 Začal se zajímat
    o levoruké pianisty
  • 00:05:30 a o skladby pro klavír
    a levou ruku.
  • 00:05:34 Koncem roku 1917 slyšel jsem
    na matiné ve vídeňské Dvorní opeře
  • 00:05:39 hrát poprvé jednorukého pianistu,
    hraběte Zichyho.
  • 00:05:45 Slyšel jsem též
    Paula Wittgensteina,
  • 00:05:47 jež po amputaci pravice
    hrál levou rukou.
  • 00:05:50 V obou případech dojem
    nikterak povzbuzující.
  • 00:05:53 V Zichyho případě
    hra téměř odpuzovala.
  • 00:05:58 Mezitím jsem se oženil
    a přestěhoval do Prahy.
  • 00:06:02 Netrvalo dlouho a manželka
    zemřela nečekaně na zápal plic.
  • 00:06:06 Nebyl jsem k ničemu
    a léčil se na nervy v sanatoriu.
  • 00:06:10 Když jsem zase oživl,
    rozhodl jsem se,
  • 00:06:13 že se za žádnou cenu nevzdám
    kariéry pianisty.
  • 00:06:26 -Pardon. Zkusme v té pětce
    hrát přece jen trošku míň.
  • 00:06:30 Vy už tam máte forte, že?
  • 00:06:32 Vlastně to pokračuje
    v rámci toho...
  • 00:06:35 Hrajte nějaké takové
    mezzoforte,
  • 00:06:37 protože flétna je
    v nízké poloze
  • 00:06:40 a vůbec ji pak není slyšet.
  • 00:06:42 Ona má ten pohyb.
    Tádýdáda. Jýjátáda.
  • 00:06:45 To z toho potřebujeme
    víc dostat, jo?
  • 00:06:49 HUDBA
  • 00:07:04 -Je řada klavíristů,
    kteří hrají levou rukou,
  • 00:07:07 ale těch opravdu dobrých
    je velice málo.
  • 00:07:10 Dají se spočítat,
    dejme tomu v Evropě,
  • 00:07:14 na prstech obou rukou.
  • 00:07:18 Někteří pianisté v minulosti
    byli velmi slavní.
  • 00:07:22 Ve 20. století
    např. Leon Fleischer.
  • 00:07:25 Americký pianista, který
    utrpěl fokální dystonii.
  • 00:07:30 To je taková zvláštní nemoc.
  • 00:07:32 A ta má vlastně na svědomí
  • 00:07:34 kariéru většiny
    levorukých pianistů.
  • 00:07:38 To je taková nejběžnější
    profesionální choroba.
  • 00:07:51 V dnešní době je málo
    úrazů u pianistů.
  • 00:07:54 Pianisté nemusejí
    rukovat na vojnu,
  • 00:07:58 takže se takové úrazy
    prakticky nestávají.
  • 00:08:12 MLUVÍ JAPONSKY
  • 00:08:54 -Fokální dystonie je mimovolní
    nebolestivé křeče prstů
  • 00:08:59 u některých činností.
  • 00:09:02 Často u hudebníků,
    to hovoříme o hudební křeči.
  • 00:09:06 Nebo i u lidí, kteří psali.
    Křeč písařů.
  • 00:09:09 Ale je např. známo,
  • 00:09:11 že Robert Schumann musel
  • 00:09:13 ve svých 23 letech ukončit
    hraní z not,
  • 00:09:16 ačkoliv byl vynikajícím pianistou
    právě pro potíže tohoto typu.
  • 00:09:21 Ta hlavní příčina tkví
    v dysfunkci jednak
  • 00:09:24 senzomotorické kůry mozkové
    a jednak tzv. bazálních ganglií.
  • 00:09:29 Ale chirurg ruky se tímto
    v podstatě nezabývá.
  • 00:10:20 KLAVÍRNÍ SKLADBA
  • 00:10:59 Žádal jsem
    nejlepší skladatele,
  • 00:11:01 zda by nezkomponovali pro mne
    plnohodnotnou klavírní skladbu
  • 00:11:06 pro levou ruku.
  • 00:11:07 A nakonec jsem se odvážil
    oslovit také Leoše Janáčka.
  • 00:11:20 -Samozřejmě, že se psaly
    etudy pro třeba levou ruku,
  • 00:11:24 ale jedině z důvodu
    lepšího procvičení.
  • 00:11:27 To bylo už ve francouzské hudbě.
  • 00:11:31 Pochopitelně Liszt si cvičil
    levou ruku více, a tak.
  • 00:11:36 Jenomže tady šlo o
    samostatnou uměleckou skladbu
  • 00:11:40 a k tomu byl Janáček vyzván
    Hollmannem, který se s ním
  • 00:11:45 nejprve snažil navázat
    kontakt, ale neúspěšně.
  • 00:11:49 Potom intervenoval
    prostřednictvím skladatelů,
  • 00:11:52 Janáčkových žáků,
    prostřednictvím Václava Kaprála,
  • 00:11:56 otce skladatelky
    Vítězslavy Kaprálové,
  • 00:11:59 a Ludvíka Kundery,
  • 00:12:01 což byl takový nepřímý
    asistent Janáčkův.
  • 00:12:07 Slovutný mistře,
  • 00:12:09 válečné zranění znemožnilo
    mi účastenství
  • 00:12:12 na hudebně-reprodukčním životě,
  • 00:12:14 a chtěje se mu přece jen
    věnovat, jsem nucen
  • 00:12:17 z nedostatku původních
    klavírních děl pro levou ruku
  • 00:12:21 hodnoty umělecké
  • 00:12:22 prositi skladatele československé
    o napsání takových děl.
  • 00:12:26 S výrazem nejhlubší úcty
    oddaný Otakar Hollmann.
  • 00:12:32 SMÍCH
  • 00:12:37 -Janáček zprvu reagoval
    spíše odmítavě.
  • 00:12:40 Dokonce bych řekl, že se až
    mnohdy krutě vyjadřoval,
  • 00:12:47 když Hollmannovi řekl:
  • 00:12:51 "Těžko tančit tomu,
    kdo má jen jednu nohu."
  • 00:12:57 Slovutný mistře,
    zcela náhodně četl jsem
  • 00:13:00 dnešní Prager Tagblatt.
  • 00:13:02 Zpráva, jež dovoluji si
    k tomuto dopisu přiložiti,
  • 00:13:05 ohromila mě tak,
  • 00:13:07 že netroufám si
    vlastním očím věřiti,
  • 00:13:09 a znova a znova čtu.
  • 00:13:11 Mistře, promiňte, prosím,
    promiňte,
  • 00:13:13 zakládá se vše na pravdě?
  • 00:13:15 Prosil jsem vás svého času
    o skladbu pro levou ruku.
  • 00:13:19 A dnes, když slyším, že jste
    právě dokončil Capriccio,
  • 00:13:23 bojím se, ani netušíte jak,
    že to vše není reálná skutečnost,
  • 00:13:27 a že bych ji směl hrát
    poprvé já.
  • 00:13:29 Je to možné?
  • 00:13:30 Poctěte mě, prosím, odpovědí.
    Jediným slůvkem.
  • 00:13:34 Vážený pane,
    napsal jsem Capriccio.
  • 00:13:36 Víte, jen pro levou ruku psát,
  • 00:13:39 to by byla schválnost
    až dětinská.
  • 00:13:42 Bylo třeba důvodů jiných
    a příčin věcných a vnitřních.
  • 00:13:46 Nevím ještě, jak bude
    živý tón působit.
  • 00:13:49 Interest na díle má
    i paní Štěpánová ? Kurzová.
  • 00:13:55 Vy ovšem ho máte dvojitě.
  • 00:13:58 Kdo si s tím pospíší,
    ať si to zahraje.
  • 00:14:02 Kladu si za čest potvrdit
    příjem partitury
  • 00:14:05 vašeho Capriccia.
  • 00:14:07 S jeho studiem započnu ihned,
    a jakmile jej ovládnu technicky,
  • 00:14:11 a dílo jako celek i duševně,
  • 00:14:13 dovolím si podati zprávu.
  • 00:14:15 Prosím vás, vraťte mi už
    tu partituru Capriccia.
  • 00:14:19 Nemohu si vysvětliti
    příčinu vašeho rozhodnutí
  • 00:14:22 a přiznávám se,
    že se mě bolestně dotklo.
  • 00:14:25 Studoval jsem klavírní part
    a byl s prací,
  • 00:14:28 až na několik málo taktů,
    jež špatně se mi hrály,
  • 00:14:31 vlastně již hotov.
  • 00:14:33 A proto nemohu než prositi vás,
  • 00:14:35 byste mi vzácnou svou přízeň
    laskavě zachovati ráčil
  • 00:14:39 a k připravovanému prvnímu
    provedení
  • 00:14:42 svého souhlasu mi neodepřel.
  • 00:14:44 -Janáček dokonce s tou skladbou
    tak trošičku obchodoval
  • 00:14:48 a já si osobně myslím, že to
    bylo v zájmu věci v tom smyslu,
  • 00:14:54 že chtěl, aby Hollmann
    si té skladby velice vážil,
  • 00:14:58 a aby ji určitě
    co nejdříve provedl.
  • 00:15:01 Po počátečním nedorozumění
  • 00:15:03 domluvil jsem si
    s mistrem konzultaci.
  • 00:15:06 Sotva jsem stanul
    před jeho zahradním domkem,
  • 00:15:10 zmocnila se mě
    skličující obava,
  • 00:15:12 jak asi posoudí mistr
    mé tancování jednou nohou.
  • 00:15:19 Janáček pozorně poslouchal
  • 00:15:21 a teprve, když dozněl
    poslední takt skladby,
  • 00:15:24 prohodil úsečně: "Budete
    to hrát take v Brně."
  • 00:15:30 POTLESK
  • 00:16:44 -Janáček původně neměl chuť
    napsat tuto skladbu.
  • 00:16:47 A je zajímavé,
  • 00:16:49 že nakonec ho pravděpodobně
    ten příběh člověka,
  • 00:16:53 který hledá možnosti pro to,
    aby mohl dál koncertovat,
  • 00:16:57 ho nějakým způsobem chytl
  • 00:17:00 a uvědomil si
    celou tragiku toho,
  • 00:17:03 když koncertního pianistu
    postihne taková věc,
  • 00:17:06 že může hrát
    pouze jednou rukou.
  • 00:17:09 Ta skladba opravdu má
    charakter takové skepse
  • 00:17:12 a na druhé straně velké
    naléhavosti a naděje.
  • 00:17:16 Končí velmi optimisticky,
  • 00:17:18 což je pro Janáčka
    velmi příznačné.
  • 00:17:21 Končí to zase
    janáčkovskou katarzí.
  • 00:17:26 -Capriccio je už samotným
    názvem něco mimořádného,
  • 00:17:30 protože Capriccio se nějak
    ustálilo od 16. století
  • 00:17:34 a vždycky se to považovalo
    za něco,
  • 00:17:37 co je technicky
    velice extravagantní,
  • 00:17:40 čili je tam nějaká vypjatá
    buďto schválnost,
  • 00:17:44 nebo něco takového,
    co se blíží třeba i fuze.
  • 00:17:49 Čili nějaké takové
    velmi komplikované formě.
  • 00:17:52 A současně v tom musela být
    taková ta svéhlavost,
  • 00:17:57 protože etymologie je jasná.
  • 00:17:59 Capra je koza,
    čili je to kozí kus.
  • 00:18:03 Koza dělá schválnosti
    a je těžko ovladatelná,
  • 00:18:07 tak takhle to vzniklo.
  • 00:18:10 -Zajímavý je i název skladby.
  • 00:18:13 Původní název skladby
    byl Vzdor.
  • 00:18:20 Můžeme se zamýšlet nad tím,
    co to znamená.
  • 00:18:24 Co znamená slůvko vzdor,
    a co znamená slůvko capriccio.
  • 00:18:28 Kapric jako rozmar
  • 00:18:29 a vzdor je zase
    trošičku něco jiného.
  • 00:18:32 I v té hudbě obojí cítíme.
  • 00:18:56 Ta skladba zrcadlí
    osud Otakara Hollmanna,
  • 00:18:59 který byl znám tím,
  • 00:19:01 že svými koncerty
    protestoval proti válce.
  • 00:19:16 Tady si myslím, že došlo
    k nějakému souznění,
  • 00:19:20 protože Janáček byl
    programní skladatel
  • 00:19:22 a jeho skladby jsou inspirovány
    jak moravským folklorem,
  • 00:19:28 tak ale i tou sociální notou,
  • 00:19:31 která je v Capricciu
    velice silně cítit.
  • 00:19:37 HUDBA
  • 00:19:52 -Ta druhá věta je typická
    janáčkovská pomalá věta,
  • 00:19:56 protože je to adagio
  • 00:19:57 a je tak vroucně rozezpívaná
    v tom sólovém klavíře.
  • 00:20:06 Papapi, papapi, papapapi.
  • 00:20:10 Ten klavír udělá melodii.
    Pápipá. Pápipapa.
  • 00:20:18 Teď samozřejmě
    nebyl by to Janáček,
  • 00:20:21 aby tam nebyly ty velice ostré
    kontrastní kadencovité útvary,
  • 00:20:26 a to je tady ta kadence vivo
    v klavíru.
  • 00:20:41 Ten doprovod je
    naprosto atypický.
  • 00:20:43 To není žádný stálý doprovod,
  • 00:20:45 to jsou jenom barvy
    k tomu přikládané.
  • 00:21:01 Ten sólový nástroj je
    pořád slyšitelný
  • 00:21:04 a jsme vděční za to,
    když se objeví sólo v žestích,
  • 00:21:08 který je tam sedm.
  • 00:21:11 A ta flétna se chová jinak
    než ty ostatní nástroje.
  • 00:21:24 Papapipa.
  • 00:21:25 To Janáček často dělá.
  • 00:21:27 Nebo pipipapapám.
    Rozjede takovou figuru.
  • 00:21:30 A to je to jeho ostinato.
  • 00:21:59 -Obouruký pianista nemůže nikdy
    hrát tu skladbu tak dokonale
  • 00:22:03 jako pianista s jednou rukou,
  • 00:22:06 který se přímo specializuje
    na skladby pro levou ruku.
  • 00:22:17 -Vycházel jsem z konečné verze,
    kterou Janáček autorizoval
  • 00:22:21 a myslím si, že to je
    opravdu verze hratelná.
  • 00:22:24 Až na možná tempa, která
    tam Janáček předepsal,
  • 00:22:28 tak opravdu jsou
    pro instrumentalisty
  • 00:22:30 na hranici hratelnosti,
    a někdy až za hranicí.
  • 00:22:34 HUDBA
  • 00:22:43 -Tam je harmonie
    a melodie dohromady,
  • 00:22:47 což je přirozené
    u každé skladby.
  • 00:22:49 Tady je potřeba hrát
    jednou ruku.
  • 00:22:52 To je právě
    ta celková obtížnost,
  • 00:22:54 i celkové té skladby,
  • 00:22:56 protože je potřeba hrát
    oba party obou rukou
  • 00:22:59 v jedné ruce.
  • 00:23:00 Tam je potřeba,
  • 00:23:01 aby ta ruka
    nezačala být v křeči.
  • 00:23:03 Když začne být v křeči,
    není možné to dohrát.
  • 00:23:06 Tam je potřeba odpočívat,
    tu ruku relaxovat,
  • 00:23:10 aby nenastaly problémy.
  • 00:23:11 -Myslím, že to je také
    záležitost toho,
  • 00:23:14 co ten sólista je schopen...
  • 00:23:16 Nemyslím schopen,
    ale co chce hrát,
  • 00:23:19 a co chce sdělit obecenstvu.
  • 00:23:22 Takže za každou cenu
    se toho tempa držet
  • 00:23:25 není vždycky dobré řešení.
  • 00:23:45 Hollmannova zásluha
    je nesporná.
  • 00:23:48 Vášní pro hudbu přiměl
    Leoše Janáčka
  • 00:23:51 k úplně novému pojetí
    klavírní skladby.
  • 00:23:55 Janáček vytvořil dílo,
  • 00:23:58 které dodnes vzrušuje
    svou plnokrevností.
  • 00:24:02 Otakar Hollmann svým životním
    příběhem povzbuzuje.
  • 00:24:07 Jako vlídná ruka přítele.
  • 00:24:15 -Capriccio je naprosto
    bezprecedentně
  • 00:24:18 jedna z vrcholných
    modernistických skladeb 20. let.
  • 00:24:21 Je jich opravdu málo
    tak dokonalých
  • 00:24:24 a měli bychom se k ní
    častěji vracet.
  • 00:24:51 Skryté titulky: K. Komárková
    Česká televize, 2017

Související