iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
5. 12. 2014
19:20 na ČT art

1 2 3 4 5

26 hlasů
13502
zhlédnutí

Fenomén underground

Bílá místa v příběhu PPU

Nejslavnější undergroundová kapela má ve svém osudu několik tajemství, o kterých dosud věděla jen hrstka vyvolených.

51 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Fenomén Underground - Bílá místa v příběhu PPU

  • 00:00:21 ZPĚV
  • 00:00:25 Kanárek umřel
    nebo srab chcíp.
  • 00:00:44 Někdo ho líznul
    nebo snad píp.
  • 00:01:05 Já si myslím,
    že za úspěchem Plastic People
  • 00:01:09 jsou dva faktory.
  • 00:01:11 První je kvalita Mejlových skladeb.
  • 00:01:14 On měl výborné nápady,
    autorský rukopis, který byl
  • 00:01:19 nezaměnitelný a skutečně originální
    a zároveň se jeho hudba
  • 00:01:23 pořád vyvíjela.
  • 00:01:25 Málokdy se vidí skladatel,
    který by dokázal po 3 desetiletí
  • 00:01:30 tvořit pořád na vysoké úrovni.
  • 00:01:33 Další důležitá věc je zvuk kapely.
  • 00:01:36 To je neodlučitelné, protože kdyby ty
    skladby hrála průměrnější
  • 00:01:41 nebo míň osobitá kapela
    než Plastic People,
  • 00:01:44 tak by nikdy nemohli takhle vyznít.
  • 00:01:47 Plastic People
    jsou nepochybně legendou.
  • 00:01:50 To není jen proto, že hráli
    dobrou hudbu, to je podle mě
  • 00:01:55 nesporné, ale tady je neuvěřitelně
    silný příběh, který tady nemá
  • 00:01:59 žádná jiná kapela.
  • 00:02:01 V tom příběhu je drama, odvaha,
    tvůrčí zarputilost, soudní proces,
  • 00:02:06 vězení i propojení "vlasatců"
    z undergroundu s opozičními
  • 00:02:11 intelektuály, což vedlo
    ke vzniku Charty 77.
  • 00:02:27 ZPÍVAJÍ ANGLICKY
  • 00:02:41 Naše kapela vznikla tady v Kaštanu,
    protože právě tady jsem se potkal
  • 00:02:48 s Michalem Jernekem,
    který byl mým spolužákem
  • 00:02:53 ze Střední všeobecně vzdělávací
    školy Parléřova.
  • 00:02:57 Byl zajímavý tím,
    že byl velice prazvláštní kombinací
  • 00:03:01 cynika a romantika.
  • 00:03:06 Tyto vlastnosti se zdají být
    velice protichůdné, ale podle mne
  • 00:03:11 to byla přesně jeho charakteristika.
  • 00:03:14 Tenkrát jsme byli tak trochu
    v pozici začátečníků,
  • 00:03:17 takže bylo těžké posoudit
    kvalitu toho, jakým způsobem člověk
  • 00:03:22 hraje nebo zpívá, ale on byl
    typický frontman.
  • 00:03:25 Převážná část našeho repertoáru
    byli The Roling Stones.
  • 00:03:29 On byl na to fantastický zpěvák,
    fantastická harmonika.
  • 00:03:33 Plakáty vypadaly jako parte
    a hráli jsme celí v černém,
  • 00:03:37 bedny jsme měli černé s bílými kříži
    a s nápisem The Undertakers.
  • 00:03:43 Zkoušet jsme začali v roce 1964.
  • 00:03:46 V roce 1965 už jsme hráli
    a od samého začátku
  • 00:03:50 na naše vystoupení chodil
    jak Jirka Števich, tak Mejla Hlavsa.
  • 00:03:55 V té době jim bylo
    neuvěřitelných 14 let.
  • 00:03:59 Števich s Hlavsou se nechovali tak,
    jako se chovala většina diváků
  • 00:04:06 v sále, kteří popíjeli pivečko
    a balili holky, tancovali, atd.
  • 00:04:11 Naopak stáli u pódia,
    myslím speciálně na Ořechovce,
  • 00:04:16 kde jsme hráli.
  • 00:04:24 Stáli tam, různě si ukazovali.
  • 00:04:27 Samozřejmě, když se to opakovalo
    sobotu co sobotu, začali jsme
  • 00:04:33 s nimi komunikovat, přičemž je
    potřeba říct, že Jirka Števich byl
  • 00:04:38 vždycky introvert, dostat z něj
    slovo byl vždy problém,
  • 00:04:43 a Mejla Hlavsa byl pravý opak.
  • 00:04:46 Krásný kamarád k pivu nebo pro
    jakýkoliv rozhovor.
  • 00:04:51 Na práci nikoliv, ale jako vypravěč
    byl prostě dokonalý.
  • 00:04:56 Já jsem je viděl na Bílé Hoře,
    kde zkoušeli na hroznou aparaturu,
  • 00:05:02 ale na první pohled bylo jasné,
    že Mejla je hráč.
  • 00:05:07 Z toho důvodu jsem ho oslovil,
    pak jsem ho přivedl.
  • 00:05:11 Bohužel, Mejla v té době,
    protože mu bylo 16, byl ještě
  • 00:05:18 poměrně rozevlátý a kapela
    samozřejmě těžce nesla,
  • 00:05:24 když Mejla třeba nepřišel na zkoušku
    nebo přišel o hodinu, o dvě později.
  • 00:05:29 Bylo to běžné.
  • 00:05:31 Po nějaké době jsme doslova ukecali
    již tehdy skvělého baskytaristu
  • 00:05:39 Edu Parmu a Mejlovi jsme řekli:
    "Nazdar".
  • 00:05:43 Eda Parma v našich řadách
    Mejlu Hlavsu nahradil.
  • 00:06:06 Zajímavé je, že jsme tam my tři
    nikdy nehráli v té kapele spolu.
  • 00:06:11 Mejla tam hrál,
    když já jsem se vracel z vojny.
  • 00:06:15 Zeman tam hrál, když já jsem byl
    na vojně a Hlavsou také ne.
  • 00:06:19 Vystřídali jsme se tam tři
    a nebylo to současně.
  • 00:06:25 Michal se vrátil v září 1968,
    kdy společně se Števichem a
  • 00:06:31 Hlavsou založili, a to je důležité,
    v restauraci U Rusů,
  • 00:06:37 zdůrazňuji ? v restauraci U Rusů,
    to je symtomatické,
  • 00:06:41 tady v Liborově ulici v Břevnově,
    založili skupinu
  • 00:06:46 The Plastic People of the Universe.
  • 00:06:58 Brabec na bicí, Jernek ? zpěv,
    Mejla na basu a já na kytaru.
  • 00:07:05 Hráli jsme ve čtyřech.
  • 00:07:09 Mejla byl dobrý hudebník a nechápu,
    proč o sobě říkal, že nebude hrát
  • 00:07:16 tak dobře jako třeba Bill Wymann
    z Rolling Stones.
  • 00:07:22 Hudbu měl v sobě.
  • 00:07:25 Mejla byl fantastický,
    když byl mladý.
  • 00:07:30 Zkošky probíhaly jinak
    než vystoupení.
  • 00:07:33 Při zkouškách to bral
    tak nějak ležérně,
  • 00:07:37 ale při vystoupení byl
    nejvzornější z nás.
  • 00:07:42 Dozíral na nalíčení,
    aby bylo v pořádku,
  • 00:07:46 jestli všechno funguje,
    byl z toho nervózní, jak se patří.
  • 00:07:50 Kolikrát mu bylo i špatně.
  • 00:07:53 Nikdy nebyl opilý.
  • 00:07:55 ZPÍVAJÍ ANGLICKY
  • 00:08:17 Na Ořechovce jsme hráli
    3x do týdne.
  • 00:08:21 Byl to pátek, sobota a neděle.
  • 00:08:24 Hráli jsme nějaké své věci
    a Velvety.
  • 00:08:41 Nic jsme nestudovali,
    proto o nás říkali, že neumíme hrát.
  • 00:08:47 My jsme se to ale časem naučili.
  • 00:08:51 Ta hudba byla přesná.
  • 00:08:54 Hráli jsme na Ořechovce
    nebo s Plastikama
  • 00:08:58 a ta hudba byla v pořádku.
  • 00:09:03 V té době jsem se svými kamarády
    chodil do hospody U Holečků
  • 00:09:09 a tam chodili studenti a studentky
    z právnické fakulty.
  • 00:09:16 Najednou mi jedna
    z těch přítelkyň říká:
  • 00:09:20 "Hele, jela jsem kolem Ořechovky.
    Ty jsi tam dřív hrával."
  • 00:09:28 Odpověděl jsem, že ano.
  • 00:09:32 "Já jsem tam vešla
    a hrála tam úžasná kapela."
  • 00:09:37 Já jsem se zamyslel a říkám:
    "Do prdele, kdo by tam mohl hrát?"
  • 00:09:44 Jediné, co mi stále tanulo na mysl
    byl Mejla se Števichem.
  • 00:09:50 Řekl jsem si ale:
    "To je blbost, ti nejsou schopni
  • 00:09:55 nikdy nic dát dohromady."
  • 00:09:57 Vlezl jsem tam v momentě, kdy hráli.
  • 00:10:00 A protože jsem to všechno znal,
    tu atmosféru a v podstatě i je,
  • 00:10:06 ten první moment, když jsem to viděl,
    to byl nejsilnější okamžik
  • 00:10:10 mého života.
  • 00:10:12 Já jsem vůbec nechápal,
    co se děje.
  • 00:10:15 Já jsem měl pocit,
    že mi to ustřelilo hlavu,
  • 00:10:18 jako když dostaneš drogu.
  • 00:10:22 Já jsem na to koukal
    jako relativně zkušený bigbíťák
  • 00:10:25 a nechápal jsem, jak to dělají.
  • 00:10:28 Byl jsem úplně rozzářený
    a rozradostněný,
  • 00:10:31 když jsem za nimi přišel.
  • 00:10:33 Ten bubeník byl mladý kluk,
    který sotva zvládal sebe,
  • 00:10:38 ale hrálo to.
  • 00:10:41 Bylo mi okamžitě jasné,
    že ho můžou vyměnit.
  • 00:10:47 O tom jsem byl přesvědčený.
  • 00:10:50 Tak jsem na ně nastoupil:
    "Ahoj volové, já chci s vámi hrát."
  • 00:11:02 No, a tak to dopadlo.
    Byl to nářez.
  • 00:11:06 Bylo to tak jiné,
    pocitově to bylo opravdu jinde
  • 00:11:09 než ostatní kapely.
  • 00:11:12 Bylo to fakt výjimečné.
  • 00:11:15 Byla to jiná frekvence cítění.
  • 00:11:18 Pořád jsem nemohl chytit, kde to je.
    Do té doby jsem hrál klasický bigbít.
  • 00:11:24 Jim Hendrix, Ben Friedman, Kings.
  • 00:11:27 Oni hráli taky, ale to byla naprosto
    jiná pocitová orientace.
  • 00:11:34 To se musel člověk přerodit
    z normálního muzikanta
  • 00:11:39 na "plastický fenomén".
  • 00:11:44 ZPĚV
  • 00:11:45 Člověk, ze zoufalství
    snadno pomate se.
  • 00:11:53 Muchomůrky bílé
    budu sbírat v lese.
  • 00:12:03 Mirka byla přesně ta důležitá ženská,
    která Mejlu zformovala.
  • 00:12:10 To, čím Mejla byl,
    byl hodně díky Mirce.
  • 00:12:14 Já jsem říkal, že to byla víla,
    která se sem přišla na chvilku
  • 00:12:19 podívat mezi lidi a zase odešla.
  • 00:12:24 To jsem já se sestrou, když mi byly
    asi tři a jí bylo sedm.
  • 00:12:30 Můj táta byl hudebník.
  • 00:12:33 Ona měla takové známé
    jako Karla Černocha, Viktora Sodomu,
  • 00:12:37 dokonce mi sehnala do památníku
    věnování od Petra Nováka,
  • 00:12:42 kterého jsem měla ráda.
  • 00:12:45 Pak se potkala s Mejlou a od té
    doby všechny tyto lidi opustila.
  • 00:12:50 Byla velmi chytrá
    a na druhou stranu byla v té době
  • 00:12:55 taková magická.
  • 00:12:58 Myslím si, že ji měl Mejla hodně rád,
    že to byla jeho velká láska.
  • 00:13:05 Řekla bych, že ta láska byla
    naprosto vzájemná.
  • 00:13:09 Když se podíváš na všechny fotky,
    vypadají takto.
  • 00:13:18 Jezdili jsme do Jugoslávie
    na prázdniny.
  • 00:13:22 Když se dali Mirka s Mejlou
    dohromady a Mejla slyšel
  • 00:13:26 o Jugoslávii, tak ho okamžitě
    napadlo, že se podívá tam,
  • 00:13:31 kde jezdil Vinetou na koni,
    takže on měl podle mě
  • 00:13:34 to indiánské období od mládí.
  • 00:13:37 Nakonec to dopadlo tak,
    že jsme tam jely my se sestrou,
  • 00:13:42 mí rodiče, jeho rodiče a jeho bratr
    s manželkou, takže to byl takový
  • 00:13:47 velký rodinný výlet.
  • 00:13:53 Postupem času,
    sestra byla o rok starší a Mejla,
  • 00:13:57 co si budeme povídat, nebyl zrovna
    rodinný typ, nastala doba,
  • 00:14:02 kdy ona chtěla založit rodinu
    a mít děti, což se jim nedařilo.
  • 00:14:09 Mejla byl do světa,
    potřeboval poznávat lidi
  • 00:14:13 a šlo mu hlavně o hudbu.
  • 00:14:15 Mirka začala chodit
    s Milanem Kochem.
  • 00:14:19 Byl to básník, překládal
    z angličtiny a byl to takový
  • 00:14:23 démonický typ.
  • 00:14:25 Mejla měl opravdu tenkrát
    docela těžké deprese,
  • 00:14:29 byl z toho strašně zničený,
    že se s ním Mirka rozešla.
  • 00:14:41 Brali se 15. prosince 1973
    a mám takový pocit,
  • 00:14:47 že Milan odešel rok po tom.
  • 00:14:52 Byli u jeho sestry na nějakých
    narozeninách nebo oslavě
  • 00:14:57 a vraceli se
    v nočních hodinách domů.
  • 00:15:02 Snad tam čekali na první tramvaj.
  • 00:15:06 Já nevím, jak to bylo, ale znám
    verzi od Mirky, že se chtěl jít
  • 00:15:13 vyčurat, a šel kousek stranou.
  • 00:15:17 V Ďáblicích je takový násep
    a vjíždí se do tunelu.
  • 00:15:22 Údajně sklouzl dolů, tramvaj ho
    sebrala a táhla ho několik metrů.
  • 00:15:30 Ona tam ještě nějakou dobu čekala,
    protože si tam na lavici
  • 00:15:35 odložil aktovku.
  • 00:15:37 Ji to zničilo.
  • 00:15:40 Byl to druhý odchod člověka a navíc,
    já si myslím, že ona hrozně toužila
  • 00:15:46 po dětech a jí se to nepodařilo
    ani s tím Kochem.
  • 00:15:50 Zavřela se do sebe.
    Prostě ji to vzalo.
  • 00:16:01 Byla z toho strašně nešťastná
    a vyřízená.
  • 00:16:05 Začala přepisovat jeho básničky.
  • 00:16:08 Vyprávěla nám, že až je dopíše,
    odejde, ale nikdo to nebral vážně.
  • 00:16:14 Na schránce měla napsáno:
    Milan Koch, Mirka Kochová.
  • 00:16:19 Když Milan zemřel, ona udělala
    před jeho jméno křížek.
  • 00:16:25 Když jsme pak přišli do jejího bytu
    a dozvěděli jsme se, že to udělala,
  • 00:16:31 byl křížek i před jejím jménem.
  • 00:16:34 Ona si ho tam udělala
    a pak si pustila plyn.
  • 00:16:37 ZPĚV
  • 00:16:39 Neprocitnu tady, až na jiným světě.
    Muchomůrky bílé budu sbírat v létě.
  • 00:16:57 Egon Bondy věnoval text
    Muchomůrky bílé Mirce.
  • 00:17:04 Bondy napsal text a Mejla
    tu úžasnou hudbu,
  • 00:17:09 když se Mirka zabila.
  • 00:17:25 ZPĚV
  • 00:17:26 Otče, Otče, proč jsi mě opustil.
    Odejmi kalich hořkosti ode mne.
  • 00:17:35 Já jsem poprvé slyšela Plastiky
    na Hrádečku u Havlů ve stodole.
  • 00:17:44 S Olgou jsme měly vždy
    takový rituál, že jsme si napřed
  • 00:17:49 po dlouhé cestě daly kafíčko,
    několik cigaret jsme si zapálily
  • 00:17:54 a posléze jsme se věnovaly
    společnosti.
  • 00:17:57 Najednou tam někdo vtrhl, já
    nevěděla, že je to Ivan Jirous,
  • 00:18:02 A říká: "Holky, holky, do stodoly!"
  • 00:18:05 Ptala jsem se, kdo to je.
  • 00:18:07 Nevěděla jsem, že má přezdívku Magor
    a řekla jsem: "To je magor."
  • 00:18:13 Olga mi říká: "No, to je Magor!"
  • 00:18:16 Takhle jsem se seznámila
    přes Ivana Jirouse s tím,
  • 00:18:21 že tam Plastici skutečně jsou.
  • 00:18:23 Oni mezi tím ladili, moc nedoladili.
  • 00:18:28 Přišla jsem, sedla jsem si
    vedle Olgy ve stodole.
  • 00:18:32 Bylo to krásné, bylo toho dost.
  • 00:18:35 Úplně mě to fascinoval
  • 00:18:40 Václav Havel, který seděl
    a byl u vytržení.
  • 00:18:43 On měl skutečně nirvánu.
  • 00:18:45 To bylo tlačené od Havla.
  • 00:18:48 Ona jim zpívala na Hrádečku,
    jemu se to hrozně líbilo,
  • 00:18:55 tomu věřím,
    protože ona zpívala pěkně.
  • 00:18:59 On měl dojem,
    že by se to mělo spojit.
  • 00:19:02 Přistoupili jsme na to s tím,
    že by to nemuselo být špatné,
  • 00:19:07 kdyby se ozval sem tam
    nějaký ženský hlas, ale já jsem
  • 00:19:11 Mejlovi vždycky tvrdil,
    že nejlepší zpěvačka je zpěvák.
  • 00:19:17 Václav mi zavolal, nevím,
    jestli pro mě přijel
  • 00:19:21 nebo jsem se někam dostavila já,
    ale v každém případě vím,
  • 00:19:26 že jsme jeli autem do Podskalské.
  • 00:19:29 Říkala jsem Václavovi:
    "Hele, jedou za námi."
  • 00:19:32 On tvrdil, že ne,
    ale on na to neměl nikdy buňky.
  • 00:19:36 Navíc byl tak zvyklý,
    že má doprovod StB, že to zřejmě
  • 00:19:40 vůbec nevnímal.
  • 00:19:42 Řekla jsem, že jedou za námi.
  • 00:19:45 Podařilo se nám tam nějak rychle
    zaparkovat a vběhli jsme do domu.
  • 00:19:50 Zrovna jsme zkoušeli u mě
    v bytě v Podskalské.
  • 00:19:53 Kubiška přišla na zkoušku.
  • 00:19:56 V té době to byla taková hezká
    a sympatická dívka.
  • 00:20:03 Bavili jsme se
    a Kaba měl takový vtípek.
  • 00:20:08 Ptali jsme se, kolik jí vlastně je,
    kdy se narodila.
  • 00:20:13 V roce 1942, tak jí je 42.
  • 00:20:23 Kubiška trochu zkoušela, ale myslím,
    že se jí to nezdálo.
  • 00:20:29 Rozhodně na víc
    jak na dvě zkoušky nepřišla.
  • 00:20:33 Odehrála se celá nahrávka,
    kterou mi ti kluci chtěli přehrát.
  • 00:20:38 Poté jsem byla volaná
    na StB na výslech.
  • 00:20:45 Tam mi začali říkat:
    "Paní Kubišová, můžete si dělat
  • 00:20:50 co chcete, zpívejte si, s kým chcete,
    ale s Plastikama tedy ne."
  • 00:20:54 Nevím, co za tím bylo,
    jestli jí už tehdy vyhrožovali.
  • 00:20:59 Byla to jedna z verzí,
    že to vzdala proto,
  • 00:21:03 že jí vyhrožovali, že ona půjde
    do kriminálu a dítě
  • 00:21:07 do kojeneckého ústavu.
  • 00:21:09 Možná, že to vzdala
    tady z těch důvodů.
  • 00:21:13 Nám oficiálně řekla, že ty texty
    z té desky jsou spíše pro chlápka.
  • 00:21:18 Já jsem si s nimi bohužel nezahrála.
  • 00:21:21 Líbili se mi, ale v tom,
    jak hráli svou muziku.
  • 00:21:25 Sama jsem se tam moc neviděla.
  • 00:21:28 ZPĚV
  • 00:21:29 Byla ve mně lampa plná petroleje
    a tu lampu večer muži rozsvěceli.
  • 00:21:42 Václav měl vůbec takové nápady.
    Jednak mě pořád potřeboval vdát
  • 00:21:47 a potom mě pořád potřeboval
    vidět jako zpěvačku.
  • 00:21:51 ZPĚV
  • 00:21:52 Lásku totiž vůbec nikdy neviděli.
  • 00:22:03 Bylo od nich hezké,
    že mě brali aspoň jako kolegyni.
  • 00:22:08 Tehdy to bylo na hraně.
  • 00:22:14 Zpěvačka pop music a underground.
  • 00:22:20 Oni si mohli říct,
    že se jim to nemělo přihodit.
  • 00:22:24 Ale byl to sen Václava Havla,
    tak by se jim to bývalo
  • 00:22:29 bylo přihodilo.
  • 00:22:40 Tomáš mi říkal,
    že jim tam tamtamy donesly zprávu
  • 00:22:44 o rozpadu PP (Plastic People).
  • 00:22:46 Ve zkratce ti vylíčím, o co šlo.
  • 00:22:49 Prostě se ukázalo, že s názvem PP
    nemáme nejmenší šanci vystoupit.
  • 00:22:54 Kulturní referenti
    v celém Československu mají
  • 00:22:58 instrukci PP nezřizovat.
  • 00:23:01 Takže spadla klec.
  • 00:23:03 Hrát znovu ve stodolách je spojeno
    s několika problémy.
  • 00:23:08 Organizátor bude mít okamžitě průser,
    majitel objektu
  • 00:23:12 nevídané problémy, stejný také
    posluchači-diváci.
  • 00:23:18 Zkrátka je to blbý.
  • 00:23:20 Navíc se dějí pozoruhodné věci.
  • 00:23:23 Porotcům, kteří nás chtěli prosadit
    do celostátního finále Rock Festu,
  • 00:23:28 bylo jasně naznačeno,
    ať od toho upustí,
  • 00:23:31 že to prostě neprojde.
  • 00:23:34 Temno hadr.
  • 00:23:35 Nicméně za námi byla jedna paní
    z poroty s tím, že si myslí,
  • 00:23:40 že bychom měli co nejdřív
    někde zahrát, aby se ukázalo,
  • 00:23:44 že nám jde o muziku a ne o věci,
    které nám různí ideologové
  • 00:23:48 přisuzují.
  • 00:23:50 Že bychom to měli udělat
    třeba pod jiným názvem.
  • 00:23:54 V tom případě sežene zřizovatele.
  • 00:23:58 Pánové se zašprajcli,
    že pod jiným názvem hrát nebudou.
  • 00:24:03 Název to mimochodem není blbej:
    "Maskovaní bandité rytmu".
  • 00:24:07 Že už nejde jen o muziku, že jsou
    důležitější věci, než hrát atd.
  • 00:24:12 Takže jsem řekl:
    "Dobře, počkáme, jak chcete vy
  • 00:24:17 a Magor a až se časy zlepší,
    potom spustíme."
  • 00:24:22 Já s Míšou budu do té doby hrát
    s Bandity.
  • 00:24:26 Tak jsem začal dělat novou kapelu,
    alespoň na ten květen.
  • 00:24:31 Jestli jsme se rozpadli, není jisté,
    jen čekáme, až budeme moct hrát.
  • 00:24:36 Dobré, ne?
    Ať žijí Maskovaní bandité rytmu.
  • 00:24:40 Mejla přišel s nápadem, že můžeme
    hrát, ale pod nějakým jiným názvem.
  • 00:24:45 Zkoušely se různé jiné názvy.
  • 00:24:49 Zrovna jsme byli v hospodě
    na Klamovce, chytl jsem ho pod krkem
  • 00:24:55 a řekl Jsem: "Ty chceš opustit
    název Plastic People?"
  • 00:24:58 A vyťal jsem mu dvě pecky.
  • 00:25:01 Vím, že už když se točila
    "Hovězí porážka", chtěl se Mejla
  • 00:25:07 od názvu Plastic People
    odstřihnout.
  • 00:25:12 Nemyslím, si, že to bylo
    na doporučení StBáků.
  • 00:25:20 Myslím, že to bylo proto,
    že nechtěl být tak svázaný
  • 00:25:24 těmi kořeny, chtěl se osvobodit
    od názvu Plastic People.
  • 00:25:30 Řekl, že mění název kapely
    na Hovězí porážku.
  • 00:25:35 U kávy jsme nad tím
    pokyvovali hlavou.
  • 00:25:39 Když to oznámil Paulovi Wilsonovi,
    tak ten ho s tím poslal do háje.
  • 00:25:44 "Firma nemění názvy," řekl.
  • 00:25:46 On se snažil Plastiky prosadit
    v Kanadě a změna na Hovězí porážku
  • 00:25:52 nepřipadala v úvahu.
  • 00:25:57 To neprošlo.
  • 00:26:01 Pak přišel Mejla s názvem Půlnoc.
  • 00:26:05 Honza Brabec se naštval.
  • 00:26:08 Já s Kábou jsme byli takoví nejistí,
    nicméně jsme se ptali,
  • 00:26:15 jak to bude vypadat.
  • 00:26:19 Trochu nechtě jsme v té Půlnoci
    začali fungovat.
  • 00:26:25 Já jsem na to koukal
    ze vzdálenosti 12 000 km,
  • 00:26:29 takže jsem to viděl jinak.
  • 00:26:32 Podle mě to byl jasný scénář StB,
    jak rozsekat mou důvěru
  • 00:26:37 vůči Mejlovi.
  • 00:26:41 Já jsem se s Mejlou sešel v Buffalo
    a bylo mi to divné, protože to bylo
  • 00:26:47 v roce 1988 a Mejla byl
    najednou v Americe.
  • 00:26:51 Drobně jsme si popovídali.
  • 00:26:54 Druhý den jsem říkal? "To tvé
    cestování je úplně zadarmo?"
  • 00:26:58 Mejla se ptal, jak to myslím.
  • 00:27:00 Odpověděl jsem:
    "Jen tak, jak to říkám."
  • 00:27:03 V té době lidi jako Mejla
    do zahraničí moc nejezdili.
  • 00:27:09 Nebo jeli a už se nevrátili.
  • 00:27:15 StBáci povolenky na vycestování
    speciálně do Ameriky
  • 00:27:20 na několikaměsíční pobyt
    nerozdávali jako odměnu.
  • 00:27:24 Nebo to jako odměnu rozdávali.
  • 00:27:30 Když jsme jeli do USA poprvé
    pod názvem Půlnoc,
  • 00:27:35 tak to od pořadatelů bylo
    stejně dobré, protože na každém
  • 00:27:40 klubu, kde jsme hráli
    a bylo to asi 15 klubů,
  • 00:27:45 bylo stejně napsáno Plastic People.
  • 00:27:48 Někde bylo napsáno: Půlnoc
    a hned pod tím Plastic People.
  • 00:27:53 Všichni věděli, že nejsme
    nějaká Půlnoc z Evropy.
  • 00:28:14 Myslím si, že to, že Vráťa odjel,
    pro něj bylo mnohem bolestnější,
  • 00:28:19 než to, kdyby na něj nasadili
    150 StBáků.
  • 00:28:30 Kvůli Mejlovi vedle zbudovali
    byt pro chlapíka,
  • 00:28:35 který tam měl odposlech.
  • 00:28:38 Říkala jsem: "Mejlo,
    nebav se s ním, není ti to divné?"
  • 00:28:42 V poslední fázi, když se začali
    vystěhovávat, vymysleli,
  • 00:28:47 že na něj nasadí nějaký trestný čin.
  • 00:28:52 Byl to jejich plán.
  • 00:28:54 Všude po okolí, po sousedech
    a po domech rozhlásili,
  • 00:28:58 že Hlavsa vykrádá auta.
  • 00:29:00 Mysleli si,
    že takové věci budou fungovat.
  • 00:29:04 Od samého počátku, kby viděli,
    že Mejla je originál, snažili se,
  • 00:29:09 aby vypadal jako nedůvěryhodný,
    rozmazlený, popř.
  • 00:29:17 spolupracující člověk.
  • 00:29:36 Případ Mejly, toho, co je kolem něj,
    je zapsán jako agent v seznamech.
  • 00:29:44 Je to složité.
  • 00:29:50 Metodika je: cukr a bič.
  • 00:29:52 Vůdčí složky toho hnutí
    je třeba likvidovat
  • 00:29:56 a jiným je třeba dát zase šanci.
  • 00:29:59 Přesně tohle se stalo.
  • 00:30:02 Jedny zavírali,
    Jirous a já jsme seděli v base
  • 00:30:06 a Půlnoc jela do Ameriky.
  • 00:30:11 Oni nepotřebovali jeho podpis.
  • 00:30:14 Jim stačilo, že Půlnoc
    jela do USA v roce 1987.
  • 00:30:19 Někteří přátelé jeli také
    v roce 1987 do USA.
  • 00:30:24 Nikdo po nich nic nechtěl.
    Já jsem jela v 80. letech
  • 00:30:28 do Rakouska za tátou.
  • 00:30:30 Ani mě schválně
    nepozvali k výslechu.
  • 00:30:33 Chtěli, aby se říkalo:
    "Hlavsová si jede do Vídně."
  • 00:30:39 Oni potřebovali zrušit tu ikonu,
    jméno a to mohl zrušit jedině Mejla.
  • 00:30:45 Mejla byl zakládající člen.
  • 00:30:48 Ani Pepa, ani Kába ani Brabenec
    nemohli říct: "Ruším Plastic People."
  • 00:30:55 V jeho svazku prochází 12 agentů,
    kteří napráskali na Mejlu i to,
  • 00:31:00 kde si spravoval auto.
  • 00:31:04 Oni podle mého názoru věděli
    o Mejlovi víc, než věděl on o sobě.
  • 00:31:09 Oni potřebovali, aby ten vliv,
    který za ním šel, aby synonymum
  • 00:31:15 svobody v muzice ? Plastic People,
    aby zmizelo.
  • 00:31:20 Za to mu byli ochotní nasypat.
  • 00:31:26 Jestli tenhle bárkový obchod
    explicitně nastal, to já neumím říct.
  • 00:31:31 Já o tom nemám doklad.
  • 00:31:34 Mejlův svazek je skartovaný,
    ale všechny děje, které následovaly,
  • 00:31:40 nebo které kolem toho existují,
    ty v tomto duchu fungují.
  • 00:31:46 Já si myslím, že to nepodepsal.
  • 00:31:50 Myslím si, že bych to nějak poznala.
  • 00:31:54 Že bych to vycítila z jeho chování.
  • 00:31:59 A potom - to utrpení člověka,
    který se nemůže očistit,
  • 00:32:06 to se nedá nahrát.
  • 00:32:13 Já jsem měl StB na krku 13 let,
    z toho mě 3 roky nutili
  • 00:32:19 k vystěhování a zhruba
    stejně dlouhou dobu ke spolupráci.
  • 00:32:24 Po třech letech jsem byl opravdu
    hodně "rozebranej".
  • 00:32:31 Výslechy byly 3x ? 4x týdně
    a bylo to drsné,
  • 00:32:34 tak jsem jim řekl jasně,
    že mě nikam nikdy nedostanou.
  • 00:32:39 Musím říci, že to bylo díky
    mé manželce, která jasně říkala,
  • 00:32:44 že nikam nepojede a já bych
    bez ní také nikam nejel.
  • 00:32:49 Po tomto výslechu, kdy jsem jim
    natvrdo řekl, že nikam nepojedu,
  • 00:32:54 mi řekli: "Tak dobře, my vás
    přinutíme ke spolupráci."
  • 00:32:58 Další 3 roky mě tvrdě nutili
    ke spolupráci.
  • 00:33:01 Já jsem to nikdy neudělal.
  • 00:33:04 Já jsem s nimi vedl válku
    o těchto dvou věcech.
  • 00:33:08 Spoustu bitev jsem prohrál,
    ale tohle jsem neudělal.
  • 00:33:12 Poslední výslech na toto téma
    byl někdy v roce 1987 ? 1988.
  • 00:33:17 To už byli trochu vlažnější,
    už se trochu stahovali.
  • 00:33:22 Nastoupil Gorbačov
    a věci najednou měly jiný směr.
  • 00:33:28 Odváželi mě na výslech a říkali:
    "Tak co, dneska nám to podepíšeš?"
  • 00:33:33 Odpověděl jsem: "Nezlobte se pánové,
    víte dobře, že je to nesmysl!"
  • 00:33:37 Zastavili, vyhodili mě z auta
    a řekli, že to vlastně nevadí.
  • 00:33:42 "My z tebe toho agenta uděláme."
  • 00:33:45 Co tato slova znamenají,
    jsem si uvědomil až v roce 1991,
  • 00:33:49 když vyšly seznamy,
    které vydal Rudý kráva.
  • 00:33:54 Byl jsem naprosto šokovaný.
  • 00:33:59 Říkal jsem si: "Co mám dělat?"
  • 00:34:02 Byl jsem za Petruškou Šustrovou,
    mluvil jsem o tom s Honzou Rumlem.
  • 00:34:06 Říkali mi: "Vykašli se na to."
  • 00:34:09 Honza byl tehdy na ministerstvu
    vnitra, projel můj svazek a říkal,
  • 00:34:14 že tam nic není.
  • 00:34:16 Říkal jsem si:
    "Tak, můžu je okamžitě žalovat.
  • 00:34:21 Ale čeho docílím?
  • 00:34:23 Dostanu lustrační osvědčení
    a budu pobíhat po lidech
  • 00:34:27 a ukazovat ho? To snad ne!"
  • 00:34:30 Nechal jsem to být.
  • 00:34:33 V roce 1992 vyšly v Reflexu
    fotografie 2. zprávy StB
  • 00:34:38 a tam byl jeden z těch mých StBáků.
  • 00:34:41 Já jsem za těch 13 let nevěděl,
    jak se jmenují.
  • 00:34:44 Jednou to byl Mareš, jindy Klíma.
  • 00:34:47 Podle té fotografie jsem našel
    jeho bydliště.
  • 00:34:51 Jmenoval se Jaroslav Švec.
  • 00:34:53 Bylo tam asi 5 Jaroslavů Šveců.
  • 00:34:55 Jeden z nich bydlel v Počernicích
    na tom známém sídlišti
  • 00:35:00 ministerstva vnitra.
  • 00:35:02 Vzal jsem kolegu z kapely
    Tomáše Šilu a jeli jsme tam.
  • 00:35:06 Já jsem zazvonil, přišel otevřít.
    Upřímně ti říkám, že mi ho bylo líto.
  • 00:35:11 Byla to troska, opravdová troska.
  • 00:35:14 Řekl jsem, že chci vědět
    jen dvě věci.
  • 00:35:17 Nutili jste mě k vystěhování,
    ke spolupráci, nikdy jsem
  • 00:35:21 vám to nepodepsal.
  • 00:35:23 Jak je možné, že jsem se dostal
    do seznamů?
  • 00:35:27 On říkal: "S vaším a nejen s vaším
    svazkem si u nás na oddělení mohl
  • 00:35:32 každý dělat, co chtěl."
  • 00:35:34 Zeptal jsem se:
    "Jste tohle ochoten říct u soudu?"
  • 00:35:38 Odpověděl mi: "Ne, protože jsem
    vázán mlčením."
  • 00:35:42 Mně to stačilo.
    Tohle mi stačilo.
  • 00:35:52 Neupil se k smrti, nezničili ho,
    neválel se někde ožralý.
  • 00:35:58 Do poslední chvíle tvořil.
  • 00:36:01 Na našem tátovi pracovali od jeho 16
    let a opravdu, to, co si ti StBáci
  • 00:36:08 vytyčili, jeho cestu,
    po které ho sráželi,
  • 00:36:14 to se jim v mnohém podařilo.
  • 00:36:19 Jediné, co bych chtěla je, aby lidé,
    kteří si myslí, že to podepsal,
  • 00:36:24 aby dokázali Mejlovi odpustit,
    protože kdo nám řekne, jak to bylo?
  • 00:36:49 Pane, udělej ze mne nástroj
    svého pokoje, abych přinášel lásku,
  • 00:36:54 kde je nenávist, odpuštění,
    kde je urážka, jednotu, kde je
  • 00:37:00 nesvornost, víru, kde je pochybnost,
    pravdu, kde je blud, naději, kde je
  • 00:37:08 zoufalství, radost, kde je smutek,
    světlo, kde vládne tma.
  • 00:37:15 Pomoz mi,
    abych netoužil po útěše, ale těšil,
  • 00:37:19 po porozumění, ale rozuměl,
    po lásce, ale miloval.
  • 00:37:25 Vždyť kdo dává, ten dostane,
    kdo odpouští, tomu se odpustí,
  • 00:37:30 kdo umírá, vstane k životu.
    Amen.
  • 00:37:39 Nikdo to nečekal.
  • 00:37:42 Do poslední chvíle jsme nevěděli,
    že je na tom tak špatně.
  • 00:37:46 Do poslední chvíle jsme zkoušeli
    a Mejla dokonce něco nahrál
  • 00:37:51 na mou desku, kterou jsem
    v té době vydával.
  • 00:37:55 Bylo to hrozné.
  • 00:37:57 Bydlel jsem v té době u Vráti
    a 14 dní jsme pili slané pivo,
  • 00:38:02 protože jsme brečeli do půllitru.
  • 00:38:05 Bylo to hrozné.
  • 00:38:09 Když byl už Mejla pryč,
    proběhla schůze a většina kapely
  • 00:38:14 UVPP se na to vysrala.
  • 00:38:21 Říkal jsem: "Neblbněte chlapci,
    máme tady 8 písní,
  • 00:38:27 tak je nahrajeme bez Mejly.
  • 00:38:30 Prostě to uzavřeme."
  • 00:38:33 Nahráli jsme to, byly koncerty
    a nějak se začalo hrát.
  • 00:38:37 ZPĚV
  • 00:38:38 Televizní idylka
    přistřihla jim křidýlka.
  • 00:38:46 Vypneme to, vypneme
    a do řiti půjdeme.
  • 00:38:56 Evo, Evo, Adame, v náruč boží padáme.
  • 00:39:06 Televizní idylka
    přistřihnem jim křidýlka.
  • 00:39:12 Já jsem někde prohlásil,
    když se mě ptal nějaký novinář,
  • 00:39:17 proč jsme pokračovali dál,
    řekl jsem mu: "Když umře jeden člen
  • 00:39:22 rodiny, neznamená to, že se musí
    ta rodina rozpadnout celá."
  • 00:39:29 Pokračovali jsme, jak se dalo
    bez Mejly.
  • 00:39:33 ZPĚV
  • 00:39:36 Tvýho otce milá ovce
    dozvíš se na obrazovce.
  • 00:39:45 Evo, Evo, Adame, v náruč boží padáme.
  • 00:39:56 Moje milá ovečko,
    to až půjde o všechno...
  • 00:40:05 Vypneme to, vypneme
    a do řiti půjdeme.
  • 00:40:11 My jsme si nemysleli,
    že budeme hrát dál.
  • 00:40:15 Více méně to vyprovokovala
    Jana Hlavsová, která chtěla,
  • 00:40:20 abychom zahráli
    na Mejlových narozeninách,
  • 00:40:23 což bylo 3 měsíce po jeho smrti.
  • 00:40:26 Já jsem oslovil Evu Turnovou,
    i když Vráťa a Kába budou tvrdit,
  • 00:40:32 že to byli oni, já jsem jí volal
    hlavně z toho důvodu,
  • 00:40:38 že už s Mejlou hrála.
  • 00:40:44 Mezi tím mi volal
    Ivo Pospíšil a říkal:
  • 00:40:48 "Mejla teď umřel, hele,
    Ivan Král to odehraje."
  • 00:41:00 Ptal jsem se:
    "Ještě jsi chtěl něco?"
  • 00:41:04 "-Ne, jen toho Ivana Krále."
    "-Nic jiného nemáš?"
  • 00:41:09 "-Ne."
    "-Tak čau."
  • 00:41:15 Když jsem hráli s DG 307 na Cibulce,
    vždycky mi vybouchlo kombo.
  • 00:41:21 Bylo to zpravidla
    u každého 10. koncertu.
  • 00:41:25 Mejla bydlel blízko,
    tak jsem u něj zazvonila,
  • 00:41:29 jestli by mi nepůjčil aparát,
    což byla hrozná troufalost.
  • 00:41:34 On byl hrozně ochotný,
    přinesl mi ho tam
  • 00:41:39 a byl tam na celý koncert.
  • 00:41:43 Možná mě zaregistroval,
    a když dělali s Dušanem
  • 00:41:49 a Honzou Vozárem ty digitální
    Plastiky, nabídl mi, jestli tam
  • 00:41:55 nechci hrát na druhou basu.
  • 00:41:57 ZPĚV
  • 00:41:59 Apokalyptický pták
    zakrývá celou oblohu.
  • 00:42:03 Apokalyptický pták
    spouští železnou oponu
  • 00:42:08 Apokalyptický pták
    žvejká krvavou masu.
  • 00:42:14 Apokalyptický pták
    zpívá o nečasu.
  • 00:42:19 Když přemýšleli o tom,
    koho vezmou místo Mejly,
  • 00:42:25 tak z toho existuje
    nějaký záznam z hospody.
  • 00:42:28 Nahrávali to pro ostatní.
  • 00:42:30 A tam je pak už jen takové:
  • 00:42:33 HOVOŘÍ JAKO OPILÁ
    "...a má dlouhý nohy."
  • 00:42:37 Jednak jsem si jim asi líbila
    a byl to dobrý tah,
  • 00:42:42 protože jsem jiný druh.
  • 00:42:45 ...Vzít tam jiný druh, než někoho,
    kdo by napodoboval Mejlu
  • 00:42:49 a snažil se tam podobně hopsat.
  • 00:42:52 To nešlo.
  • 00:42:55 Vyžrala jsem si to ale docela dost,
    protože mě nikdo nebral vážně.
  • 00:42:59 ZPĚV
  • 00:43:01 Pojď, projedem se v tkáni melounu
    a neber si ty nože.
  • 00:43:09 Zažeň vzadu obludu,
    s prázdnou hlavou pluje se líp.
  • 00:43:17 Buď žába i ryba,
    ve vývoji chyba.
  • 00:43:26 Jsem ptáků tajemství
    pod mořem draků.
  • 00:43:35 Byla tam spousta fanoušků,
    kteří chtěli, aby to znělo tak,
  • 00:43:39 jako když oni byli mladí.
  • 00:43:41 Chtěli si tím potvrdit představu
    o sobě samých, když byli mladí,
  • 00:43:46 svobodní a otevření.
  • 00:43:49 Chtěli po té kapele,
    aby jim to vrátila.
  • 00:43:52 To už bez toho Mejly ani nešlo.
  • 00:43:55 Pro mě to bylo špatné v tom,
    že jsem cítila strašnou frustraci,
  • 00:44:00 že s tím nic neudělám.
  • 00:44:02 Je to postavené na base,
    kterou nehraju tak dobře jako on,
  • 00:44:06 zároveň to nemůžu vykompenzovat tím,
    že bych tam vymyslela nějaké
  • 00:44:11 své figury, takže já jsem hrála něco,
    co vymyslel někdo, kdo byl
  • 00:44:16 vůdce, charismatický, kdo to celé
    založil, kdo to celé vymyslel,
  • 00:44:21 kdo dobře hrál,
    na kom to bylo postavené.
  • 00:44:24 Já jsem tam byla ale jako interpret,
    od kterého se trochu čekalo,
  • 00:44:28 že budu toto všechno splňovat.
  • 00:44:31 Já jsem toho nebyla vůbec schopna.
  • 00:44:34 Něco se změnilo,
    ale nějakou dobu to trvalo.
  • 00:44:37 Jsem tam už 13 let.
  • 00:44:40 Už to, že jsme to vydrželi, je
    nejlepší skupinová psychoterapie,
  • 00:44:45 na kterou bych nikdy neměla prachy.
  • 00:45:03 ZPĚV
  • 00:45:32 Je strašně dobře, že Plastic People
    i po Mejlově smrti pokračovali.
  • 00:45:37 Já jsem tomu v té době nevěřil,
    ale ukázalo se, že ta kapela je
  • 00:45:42 skutečně životná.
  • 00:45:44 Může stále čerpat z toho,
    že má dlouhý repertoár,
  • 00:45:48 který v podstatě neměla příležitost
    příliš hrát, protože ty dlouhé cykly
  • 00:45:53 jako Pašije nebo Jak bude po smrti
    odehráli vždy jen jednou.
  • 00:45:58 Byla tedy příležitost se k nim vrátit
    v novém aranžmá s orchestrem.
  • 00:46:03 To bylo vždy zajímavé.
  • 00:46:07 Ukazuje se, že i běžné koncerty
    v sobě mají stále velkou sílu.
  • 00:46:17 ZPĚV
  • 00:46:38 Složil jsem 6-7 věcí
    a vždy jsem si promítal,
  • 00:46:42 jak by to třeba Mejla zahrál,
    co by tomu dal, jak bych se
  • 00:46:47 k tomu trochu přiblížil.
  • 00:46:51 Jde o atmosféru.
  • 00:47:01 Chodí tam hodně mladí,
    kteří chtějí být rebelové
  • 00:47:05 a něco tam cítí, něco tam hledají.
  • 00:47:08 To je hrozně pěkné.
  • 00:47:11 Pak tam chodí lidi,
    kteří se chtějí dostat k někomu
  • 00:47:15 aspoň trochu slavnému a třeba ke
    Gottovi do šatny by se nedostali,
  • 00:47:20 tak třeba přijdou do Balkonu,
    protože tam normálně sedíme u stolu
  • 00:47:25 a můžou třeba s Vráťou kecat.
  • 00:47:30 Velmi důležitá je reakce
    mladší generace a jejich reakce
  • 00:47:39 mě docela těší, a to daleko víc,
    než když tam někdo vykřikuje,
  • 00:47:44 co by chtěl zahrát, protože to
    naposled slyšel v roce 1974.
  • 00:47:48 Tak mu slušně řekneme, že tak
    jako v 74. už hold nehrajeme.
  • 00:47:53 Že budeme po 40 letech
    sami sebe napodobovat.
  • 00:47:58 Dlouhé nebo novější věci
    jsou přijímány docela dobře.
  • 00:48:19 Opravdu dobrý muzikant
    a skladatel tady není.
  • 00:48:24 Oni to tak všichni možná neuznají,
    ale já jsem věřil, že ten Mejla...
  • 00:48:34 To je úplně klasika.
  • 00:48:40 Oni se na to vyserou, ale to by mohly
    hrát filharmonie po celém světě.
  • 00:49:00 My jsme vždycky s Mejlou říkali,
    že je lepší hrát blbě dobrou muziku
  • 00:49:06 než vyšňořeně sračky.
  • 00:49:09 Ono to platí dodnes.
  • 00:49:22 My hrajeme, těch 100?200 lidí
    se dostaví a není nějaký velký důvod
  • 00:49:30 zachraňovat situaci
    a cvičit nový repertoár.
  • 00:49:39 Projevuje se tady samozřejmě lenost.
  • 00:49:42 ZPĚV
  • 00:49:43 Facka za fackou,
    za fackou maska
  • 00:49:46 cesta necestou,
    v cestě je cesta,
  • 00:49:50 vlna za vlnou,
    vlní se moře,
  • 00:49:54 písek se bortí,
    skřípe mi v zubech.
  • 00:50:00 To musí přijít, ta energie,
    lidi musí oslovit múza.
  • 00:50:08 Hudba není,
    jako když kopeš díru do země.
  • 00:50:21 Já jsem byla u kartářky a říkám:
    "Mě už to v téhle kapele
  • 00:50:26 často štve."
  • 00:50:28 No, a kartářka mi řekla:
  • 00:50:31 "Já tu kapelu neznám,
    vy teď budete hodně cestovat
  • 00:50:35 a jednou vás tam vidím
    jako nejstarší."
  • 00:50:39 Říkala jsem si,
    že to nemůžu klukům říct.
  • 00:50:53 Ta stopa, která znamenala duch
    původního "plastikovství",
  • 00:50:59 ta tam pořád drží.
  • 00:51:02 Ten indiánský tah na branku,
    který z Mejly vyzařoval,
  • 00:51:08 když do toho šel, to tam prostě je
    a pořád to tam bude.
  • 00:51:21 Skryté titulky: Eva Hadwigerová
    Česká televize 2014

Související