iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
24. 6. 2013
20:55 na ČT1

1 2 3 4 5

48 hlasů
135891
zhlédnutí

Rub a líc

Vojenské mise

Zjevné i skryté tváře moderní doby zkoumá Iveta Toušlová.

40 min | další Vzdělávání »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Rub a líc vojenských misí

  • 00:00:15 Kuvajt, Bosna a Hercegovina,
    Chorvatsko,
  • 00:00:17 Albánie, Turecko, Kosovo,
    Makedonie,
  • 00:00:21 Irák, Afghánistán
    a nejnověji taky africké Mali.
  • 00:00:25 Tušíte, co mají tato místa
    společného?
  • 00:00:28 Do všech jsme vyslali
    naše vojáky.
  • 00:00:31 Mimochodem, jen za letošek bychom
    za jejich účast
  • 00:00:33 na zahraničních misích
    měli zaplatit
  • 00:00:35 zhruba
    jednu a půl miliardy korun.
  • 00:00:38 Jsou to smysluplně vynaložené
    peníze?
  • 00:00:41 A co je to za lidi,
    kteří se do válkou
  • 00:00:43 ohrožených nebo sužovaných míst
    vydávají?
  • 00:00:46 Žoldáci, kterým jde o peníze,
    dobrodruzi potřebující adrenalin,
  • 00:00:51 odvážní muži a ženy
    zachraňující životy druhých
  • 00:00:54 s nasazením toho vlastního,
    anebo mají od všeho trochu?
  • 00:00:58 Právě o tom bude dnešní Rub a líc,
    dobrý večer.
  • 00:01:05 A co konkrétně vám nabídneme?
  • 00:01:08 Třeba příběh vojáka,
    který v Afghánistánu
  • 00:01:10 pohlédl zblízka do tváře smrti.
  • 00:01:12 Pod autem,
    které Ivan Vorel řídil,
  • 00:01:14 vybuchla nálož.
  • 00:01:16 Jeho kamarád zahynul
    a jemu lékaři dávali
  • 00:01:18 minimální šanci na přežití.
  • 00:01:20 Navštívíme taky ženu,
    jíž zahraniční mise vzala syna.
  • 00:01:22 Jeho život skončil
    pod lavinou bahna a kamení.
  • 00:01:25 Dozvíte se rovněž,
    jak vnímají opakované odjezdy
  • 00:01:27 svých blízkých do nebezpečí
    jejich rodiny.
  • 00:01:30 Snaží se jim tuto práci
    rozmluvit nebo si už zvykly?
  • 00:01:32 A co dámy v uniformě?
    Co jim pobyt v drsném prostředí
  • 00:01:35 navíc hlavně mezi muži
    dal a vzal?
  • 00:01:37 A jak následně
    přetavil jejich vztahy?
  • 00:01:39 Na odpověď si počkejte.
  • 00:01:43 Za zhruba dvacet let
    se na zahraničních misích
  • 00:01:45 vystřídalo přes 30 tisíc
    mužů a žen.
  • 00:01:49 Dříve se mohli zapojit
    i vojáci v záloze,
  • 00:01:51 dnes odjíždějí
    hlavně profesionálové.
  • 00:01:54 Pokud jsou někde zapotřebí,
    armáda prostě zavelí
  • 00:01:57 a oni se pustí do přípravy.
  • 00:01:59 Minimálně devět měsíců
    trénují plnění konkrétních úkolů
  • 00:02:02 a taky pobyt
    v extrémních podmínkách.
  • 00:02:05 Cvičí nejen tělo, ale i ducha,
    aby vše zvládli.
  • 00:02:09 Od roku 1990 celých třináct let
    začínala každá jejich cesta
  • 00:02:13 na výcvikové základně
    v Českém Krumlově.
  • 00:02:16 Dnes armáda k těmto účelům
    používá různé prostory
  • 00:02:20 nebo specializované středisko
    Vojenské akademie ve Vyškově.
  • 00:02:26 Michal Novotný
    je polní medik.
  • 00:02:29 Kromě několika misí
    má za sebou
  • 00:02:31 taky speciální výcvik
    ve Spojených státech.
  • 00:02:33 A jako jediný Čech
    se pyšní
  • 00:02:35 americkou Bronzovou hvězdou
    za záchranu života v boji.
  • 00:02:42 Zdravotníkem
    je taky Jitka Dušková.
  • 00:02:45 I ona už prošla řadou zemí
    zmítaných válkou.
  • 00:02:47 Od Albánie v 90. letech
    až po dnešní Afghánistán.
  • 00:02:53 Dostat ještě další,
    ale tak až za půl hodinky.
  • 00:03:00 -Teď tedy s sebou chlapi
    flákněte,
  • 00:03:02 protože pokud to koupíte
    při tom samoošetření
  • 00:03:05 nikde stát nebudete,
    máte s sebou komplet vercajk,
  • 00:03:08 máte u sebe kvérák
    a kolem vás to lítá.
  • 00:03:13 -Co se týče toho prvního výjezdu
    do mise,
  • 00:03:15 to bylo v březnu 2008
    a po návratu domů
  • 00:03:20 jsem měl možnost,
    protože tam jsme bohužel
  • 00:03:22 taky měli nějaké těžké raněné
    i mrtvé,
  • 00:03:25 tak jsem měl možnost
    dostat se do Ameriky
  • 00:03:28 na velice prestižní kurzy,
    kde jsem byl přes rok a půl.
  • 00:03:31 To byl výborný kurz.
    Ať už jejich základní zdravotnický,
  • 00:03:34 tak pak ještě dva speciální.
  • 00:03:40 A tam už mně to opravdu
    hodně dalo zabrat.
  • 00:03:45 -Já jsem se vojákem stala
    z toho důvodu toho,
  • 00:03:48 že jsem po škole začala pracovat
    tady ve vojenské nemocnici.
  • 00:03:53 A některé kolegyně
    se vrátily z misí,
  • 00:03:56 povídaly o tom.
    A byl to asi takový můj
  • 00:04:02 dětský sen se někam podívat,
    něco zažít.
  • 00:04:04 A taky televizí jsem byla -
    seriál Mash na mě zapůsobil.
  • 00:04:13 11. září jsme odjeli
    do Afghánistánu
  • 00:04:15 na šest měsíců
    taky s polní nemocnicí.
  • 00:04:18 A to byla hodně těžká mise.
    Než se ta základna vybudovala,
  • 00:04:23 tak jsme neměli s domovem
    skoro žádný kontakt.
  • 00:04:27 Dopis, že jsme v pořádku,
    že se nám nic nestalo,
  • 00:04:31 tak přišel vlastně
    až po měsíci a půl.
  • 00:04:34 Takže ta komunikace,
    to odloučení na tom bylo nejhorší.
  • 00:04:39 Dřív byla účast na misích
    dobrovolná,
  • 00:04:42 dnes nemají vojáci na výběr.
  • 00:04:44 Některým z nich to nemusí
    vyhovovat,
  • 00:04:46 ale armáda vidí
    v těchto aktivitách
  • 00:04:49 smysl své existence
    v době míru.
  • 00:04:54 Vojáci mají možnost
    zúročit v praktické činnosti to,
  • 00:04:56 k čemu se připravují,
    protože samozřejmě
  • 00:05:00 nic jiného vojáka neprověří
    tak, jako účast v boji.
  • 00:05:04 A naši vojáci měli možnost
    se ukázat tolikrát
  • 00:05:08 v pozitivním světle,
    že jim, jejich velitelům,
  • 00:05:11 naší veřejnosti to dodalo
    v armádu
  • 00:05:14 poměrně značnou důvěru.
  • 00:05:18 Na misi ale přece jen
    nemůže vyjet každý voják.
  • 00:05:20 Při výběru vhodných adeptů
  • 00:05:22 hrají důležitou roli
    zdravotní testy.
  • 00:05:24 Mají za úkol vyloučit
    nejen jedince s fyzickými problémy,
  • 00:05:27 ale i ty
    psychicky nestabilní.
  • 00:05:33 Pokud vybíráte člověka
    do zaměstnání kamkoliv,
  • 00:05:35 tak děláte takzvaný
    "pozitivní výběr".
  • 00:05:37 Ale my prostě vycházíme z toho,
    že voják je někdo,
  • 00:05:40 kdo je dostatečně tělesně
    i duševně zdráv
  • 00:05:44 a připraven k tomu,
    aby takovou misi zvládl.
  • 00:05:48 A z toho množství vojáků
    my vybíráme ty,
  • 00:05:51 o kterých si myslíme,
    že toho schopni nejsou
  • 00:05:54 a ty se z toho výjezdu
    snažíme vyloučit.
  • 00:05:58 -Není to o tom po někom střílet,
    ale pokud jste houslista,
  • 00:06:03 celý život trénujete na housle
    a pak byste nikdy
  • 00:06:05 nehrál na koncertu, tak je to
    smyslu pozbývající, bych řekl.
  • 00:06:10 Já se musím přiznat,
    že se těším.
  • 00:06:19 Tam můžete provádět věci,
    které jsou tady nereálný.
  • 00:06:22 Tady nemůžu přijít do nemocnice
    a asistovat chirurgovi.
  • 00:06:25 Kdežto tam můžu.
  • 00:06:29 Američané mě dekorovali
    bronzovou hvězdou
  • 00:06:31 právě za ten incident
    u toho amerického vojáka.
  • 00:06:34 Měl jedinou končetinu,
    to byla tuším levá ruka,
  • 00:06:40 protože si vyšlápl
    desetikilovou nálož.
  • 00:06:42 Takže jsem tady to,
    co tady vidíte,
  • 00:06:45 přesně to jsem dělal.
  • 00:06:48 Zaškrtil jsem mu
    krvácející končetiny,
  • 00:06:50 stabilizovali jsme ho,
    nějaké léky proti bolesti
  • 00:06:53 a v tu chvíli tam už sedal
    vrtulník
  • 00:06:55 a ten člověk šel na sál.
  • 00:06:57 Toho se bojím mnohem víc,
    než smrti.
  • 00:06:59 Skončit někde s jednou rukou
    na vozíku,
  • 00:07:03 než přímo té smrti.
  • 00:07:07 Naplňuje vás to
    nějakým pocitem pomoci,
  • 00:07:10 protože tady to lidi berou
    jako samozřejmost.
  • 00:07:13 V tom Afghánistánu,
    i když oni neměli nic,
  • 00:07:16 tak nám přinesli, já nevím,
    zelený čaj.
  • 00:07:19 I o to málo se chtěli rozdělit.
    A poděkovali nám.
  • 00:07:24 Víte,
    že tu práci neděláte nadarmo.
  • 00:07:28 Ta mise každého ovlivní,
    každého to nějak změní.
  • 00:07:30 Nějakým způsobem.
    Nemůže ho nezměnit.
  • 00:07:33 Lidi, které by ta mise
    nějak nezměnila,
  • 00:07:36 ty lidi sem nepustíme,
    protože to jsou psychopati.
  • 00:07:39 To znamená, že každého
    ta mise nějak ovlivní.
  • 00:07:42 A záleží samozřejmě
    na založení každého člověka,
  • 00:07:45 jestli si z toho vezme
    to pozitivní, nebo to negativní.
  • 00:07:51 -Samozřejmě tam si vyděláme
    víc než tady doma,
  • 00:07:53 ale zase to není jenom o těch
    penězích.
  • 00:07:55 Tady u nás v této společnosti
    ten člověk je zvyklý
  • 00:07:59 na určité problémy, které se mu
    zdají vyloženě nicotný,
  • 00:08:02 když je venku v Afghánistánu.
    Když kolem vás umírají lidi,
  • 00:08:09 tak tady vám přijde to,
    že je někdo naštvaný,
  • 00:08:13 že si nesedne v autobuse,
    nebo že musí odpoledne na poštu -
  • 00:08:17 to jsou prostě
    úplně jiné situace.
  • 00:08:19 Takže v tomhle si myslím,
    že člověk hodně dozraje.
  • 00:08:26 -Negativa jsou třeba,
    že vojáci v podstatě
  • 00:08:28 neustále rotují,
    jejich životní cyklus
  • 00:08:32 je zaměřen na přípravu do mise,
    samotnou misi,
  • 00:08:37 pak krátkou rekonvalescenci
    a znovu zahájení výcviku
  • 00:08:42 pro další rotaci.
    Takže ten život je poměrně
  • 00:08:45 jednostranně zaměřený
    na činnost v jednom regionu.
  • 00:08:51 Někteří jsou v Afghánistánu
    počtvrté.
  • 00:08:53 Někteří dokonce byli i víckrát,
    třeba zdravotnický personál.
  • 00:08:59 Prověří to rozhodně
    ten partnerský vztah.
  • 00:09:03 Když odjíždíte, tak si říkáte -
    tak dobrý.
  • 00:09:11 Na té první misi jsem chodila
    s přítelem skoro rok.
  • 00:09:15 Pak mi přišel dopis,
    ať se nezlobím, že jako ne.
  • 00:09:23 Tak teď, doufám, poslední partner
    počkal ty čtyři měsíce,
  • 00:09:28 když jsem byla na té poslední
    misi v Afghánistánu.
  • 00:09:33 Znali jsme se necelé dva měsíce
    a vydržel.
  • 00:09:36 Tak doufám,
    že ten už vydrží.
  • 00:09:40 Odloučení ale nepřináší
    jen rozpady vztahů.
  • 00:09:43 Z domova přicházejí
    taky daleko smutnější zprávy.
  • 00:09:46 Zasáhnou o to razantněji,
    že jste na jejich vstřebání sám,
  • 00:09:50 navíc daleko.
  • 00:09:54 Když jsem byla na první misi
    v Turecku,
  • 00:09:56 tak mi umřel děda.
  • 00:09:58 A na té druhé misi v Afghánistánu
    mi umřela babička.
  • 00:10:01 Takže to bylo taky jako...
  • 00:10:08 Když mi armáda řekne,
    jestli chci jet na misi,
  • 00:10:11 tak pojedu, protože si říkám,
    že když jsem třeba
  • 00:10:16 nemohla pomoct někomu,
    kdo mě pomáhal vychovávat,
  • 00:10:22 nebo kdo se o mě staral,
    tak že to můžu odčinit.
  • 00:10:34 "Válka je anachronismus.
  • 00:10:36 Vítězství bude jednou dosaženo
    bez děl a bez bodáků."
  • 00:10:40 Pronesl paradoxně muž,
    který toužil dobýt planetu -
  • 00:10:43 Napoleon Bonaparte.
  • 00:10:45 Od časů malého císaře
    sice uplynulo hodně vody,
  • 00:10:48 ale jeho vize se bohužel
    nenaplnila.
  • 00:10:50 A protože dějiny píší
    vítězové,
  • 00:10:53 stavějí si taky
    pomníky svých úspěchů.
  • 00:10:56 Zmiňme třeba
    Pařížskou Invalidovnu,
  • 00:10:58 Britské válečné muzeum,
    nebo náš Vojenský historický ústav.
  • 00:11:03 Ten se rozsahem a uceleností
    sbírek
  • 00:11:06 řadí do první desítky
    armádních muzeí na světě.
  • 00:11:09 Ochraňuje
    na 300 tisíc předmětů.
  • 00:11:12 Jsou mezi nimi vzpomínky na slavné
    československé legionáře -
  • 00:11:15 vojsko, které vzniklo
    dřív než náš samotný stát.
  • 00:11:19 Na bojovníky
    ve II. světové válce,
  • 00:11:22 ale taky na účastníky
    novodobých vojenských misí.
  • 00:11:25 A jak za chvíli uvidíte,
    rozhodně se nejedná
  • 00:11:28 pouze o dokumenty,
    uniformy nebo vyznamenání.
  • 00:11:34 Když se na to podíváte -
    malinký volant,
  • 00:11:37 ovládat se to dá jednou rukou
    a vlastně řídíte náklaďák.
  • 00:11:40 To je bezvadný.
    Je to fantastická kára.
  • 00:11:46 Terénní pancéřové auto Humvee
    odolá střelám ze všech kulometů.
  • 00:11:49 Jezdili v něm příslušníci
    Provinčního rekonstrukčního týmu
  • 00:11:52 v afghánském Lógaru.
  • 00:11:54 Teď je
    největším sbírkovým předmětem
  • 00:11:56 Vojenského historického ústavu.
  • 00:11:58 Ovšem zdaleka ne jediným pokladem
    z našich misí.
  • 00:12:03 Tady ta bizarní záležitost
    je popelník
  • 00:12:06 a je patrně vyrobený z nějakého
    ohřívače.
  • 00:12:09 Krásná nerezová práce.
  • 00:12:13 V rohu této místnosti je k vidění
    část kaple.
  • 00:12:17 Je to vyráběno v provizorních
    podmínkách.
  • 00:12:23 -Tohle je šachovnice.
    Nějaká kombinovaná hrací deska.
  • 00:12:27 Je to vyrobený
    na bezvadný americký překližce.
  • 00:12:32 Společenské hry, filmy
    nebo třeba počítačové bitvy -
  • 00:12:34 i tak dnes vojáci relaxují
    po bojovém nasazení.
  • 00:12:38 Díky internetu
    se taky čas od času
  • 00:12:40 dokáží spojit s přáteli a rodinou
  • 00:12:43 a popovídat si s nimi
    po skypu nebo ICQ.
  • 00:12:45 Pro legionáře,
    kteří za I. světové války
  • 00:12:47 bojovali v Rusku, Francii
    a Itálii,
  • 00:12:50 patřily tyhle možnosti
    do oblasti sci-fi.
  • 00:12:52 Odkázáni jeden na druhého
    si ale zábavu taky našli.
  • 00:12:58 Vyřezávaný příbor.
    A nebo kráječ chleba.
  • 00:13:01 Ten vagón, to je v podstatě
    maketa pekárenského vagónu.
  • 00:13:04 Naše legie v Rusku,
    někdy se jim i říkalo
  • 00:13:07 "vojsko na kolečkách",
    takže oni si v podstatě
  • 00:13:09 ty prostředky denní potřeby
    museli vyrábět sami.
  • 00:13:12 Po sportu
    člověku vždycky vyhládne.
  • 00:13:14 I jídelní pomůcky
    si ve volném čase dokázali vyrobit.
  • 00:13:17 A když už jsme u jídla.
    Jaké dobroty si dopřávají
  • 00:13:19 na posilněnou
    vojáci na misích dnes?
  • 00:13:23 Americké jídelní dávky
    jsou samozřejmě poživatelné,
  • 00:13:25 nicméně čerstvá strava
    je takový značný motivátor.
  • 00:13:30 A proto, když si vojáci
    chtěli vyrobit šťouchané brambory
  • 00:13:33 z klasických brambor,
    které tam byly k dispozici,
  • 00:13:36 tak si k tomu museli vyrobit
    i svoje vlastní nářadí.
  • 00:13:40 Vojenský historický ústav
    si v každém kontingentu
  • 00:13:42 vyškolí jednoho člověka,
  • 00:13:44 který má za úkol
    vybírat nejzajímavější předměty.
  • 00:13:47 Ty pak putují do Česka
    a v budoucnu se stanou
  • 00:13:49 součástí stálé expozice
    v muzeu na pražském Vítkově.
  • 00:13:55 Tyhle ty hodiny
    visely v operační místnosti
  • 00:13:58 na naší předsunuté základně
    v provincii Vardak.
  • 00:14:02 A 1. 9. 2012 se v prostoru
    vjezdu na základnu
  • 00:14:08 odpálil sebevražedný atentátník.
    Ty hodiny spadly na zem
  • 00:14:10 a zastavily se přesně v okamžiku
    výbuchu.
  • 00:14:13 Stres ventilují vojáci
    různými způsoby.
  • 00:14:16 Alkohol mezi ně oficiálně
    nepatří.
  • 00:14:18 Na základnách platí
    takzvaný suchý zákon.
  • 00:14:20 Vtípky ovšem povolené jsou.
  • 00:14:22 Tohle to je vlajka, která vlála
    u ubikací vojenské policie,
  • 00:14:25 což je známé, ta přesmyčka
    VP = vepři.
  • 00:14:31 Všechny sesbírané předměty
    jsou jen prostředkem k tomu,
  • 00:14:34 jak zachytit
    alespoň částečně to,
  • 00:14:36 co naši vojáci daleko od domova
    prožívají ve svém nitru.
  • 00:14:39 Některé výtvory
    jsou jen praktickými pomůckami,
  • 00:14:42 jiné nemají daleko
    k uměleckým dílům.
  • 00:14:46 Je to prostě člověk,
    který je v té operaci.
  • 00:14:48 Musí se nějak zabavit.
  • 00:14:51 Vše se opakuje,
    vše už tu jednou bylo.
  • 00:14:53 Podle mého názoru se duše veterána,
    duše vojáka moc nemění.
  • 00:15:00 Z bezmála čtyř desítek zahraničních
    misí,
  • 00:15:03 do kterých se Češi
    od počátku 90. let zapojili,
  • 00:15:06 se zhruba čtvrtina
    odehrávala v Afghánistánu.
  • 00:15:09 První skupina
    tam vyrazila už v roce 2002.
  • 00:15:12 Tvořili ji hlavně lékaři,
  • 00:15:14 kteří v polní nemocnici
    ošetřovali zraněné a nemocné.
  • 00:15:18 Další týmy pak asistovaly
    při obnově země
  • 00:15:20 nebo učily
    a pořád ještě učí místní vojáky.
  • 00:15:24 Dohromady se
    do všech tamních akcí
  • 00:15:27 zapojily
    na tři tisícovky mužů a žen,
  • 00:15:30 přičemž pět z nich
    se domů už nikdy nevrátilo.
  • 00:15:34 Afghánistán
    se tak v počtu mrtvých
  • 00:15:36 zařadil na druhé místo,
    hned za Chorvatsko.
  • 00:15:38 Celkem zahynulo v cizině
    dvacet našich vojáků.
  • 00:15:44 Rodina Nikolaje Martynova
    pochází z Ruska.
  • 00:15:46 Do Čech se přistěhovala
    v roce 1993,
  • 00:15:49 kdy se maminka provdala
    do jedné západočeské vesničky.
  • 00:15:53 Nikolaj
    i jeho dvojče Alexandr
  • 00:15:55 se podle rodinné tradice
    stali profesionálními vojáky.
  • 00:15:58 Koljova 4. mise
    vedla do Afghánistánu.
  • 00:16:02 Zdrávas Maria milostiplná,
    Pána s tebou.
  • 00:16:04 Požehnaná tys mezi ženami...
  • 00:16:08 Já jsem se vlastně s Koljou
    potkal poprvé
  • 00:16:11 při přípravě na misi
    do Afghánistánu.
  • 00:16:15 Byl to takový pokojný kluk,
    dobře se s ním povídalo.
  • 00:16:22 Byl zvláštní taky tím,
    že pocházel z Ruska
  • 00:16:24 a měl takovou zvláštní dikci,
    tak si ho pamatuju.
  • 00:16:26 Takového pokojného pohodáře,
    dobrýho kluka.
  • 00:17:09 Ovšem při jednom návratu z patroly
    udeřil osud
  • 00:17:11 v podobě průtrže mračen.
    Pod vozem se utrhla silnice.
  • 00:17:15 Kolju, který pomáhal kamarádům
    ven a zachraňoval vybavení,
  • 00:17:18 zavalila nečekaná lavina
    kamení a bahna.
  • 00:17:24 Smrt vojáka je noční můrou
    nejen pro blízké,
  • 00:17:26 ale i pro velitele,
    kteří je vedou do boje.
  • 00:17:29 Jednotka podplukovníka
    Martina Botíka
  • 00:17:32 strávila v Afghánistánu
    většinu loňského roku,
  • 00:17:34 naštěstí beze ztrát.
  • 00:17:38 Byli jsme dobře připraveni
    a měli jsme obrovské štěstí.
  • 00:17:40 Já jsem neměl
    žádného raněného vojáka.
  • 00:17:42 Věděl jsem, že pokud se něco
    takového stane,
  • 00:17:48 budu to muset oznámit rodičům,
    budu muset nějak konat.
  • 00:17:51 A bylo to pro mě o to těžší,
    že jsem tam s sebou vezl kluky,
  • 00:17:55 kteří měli doma manželky,
    které čekaly rodinu.
  • 00:18:00 -Já jsem se snažila
    to nějak nevnímat,
  • 00:18:02 co se tam všechno děje,
    ale jsem zdravotní sestra,
  • 00:18:05 tak vím, co všechno se
    při těch patrolách
  • 00:18:07 a i na základně může stát.
  • 00:18:09 Co tady budu dělat
    s domečkem a s miminem?
  • 00:18:12 A v tomhle tom si myslím,
    že ty mise nestojí za to.
  • 00:18:15 -Máme pořád strach,
    máte míň času na všechno,
  • 00:18:17 na děti taky,
    takže je to hrozně těžký.
  • 00:18:23 Ten život jde,
    ale jak říkala Lenka -
  • 00:18:27 můj muž tu práci má rád,
    tak to tolerujeme
  • 00:18:32 a bereme to tak, jak to je.
  • 00:18:39 -Naším úkolem bylo mentorovat
    pěší afghánský prapor.
  • 00:18:43 Mentorovat pro nás znamenalo,
    že jsme žili po boku
  • 00:18:47 na jejich a na společných konečných
    základnách.
  • 00:18:50 Byli jsme s nima 24 hodin denně,
    pomáhali jsme jim
  • 00:18:53 plánovat jejich operace.
    V průběhu těch 220 dní
  • 00:18:58 jsme provedli asi 200 bojových
    patrol.
  • 00:19:01 To byla jedna z našich prvních
    bojových operací,
  • 00:19:05 kdy jsme se dostali
    do prvního střetnutí s nepřítelem.
  • 00:19:15 Ty nebezpečné situace
    přicházely každodenně.
  • 00:19:17 Přicházelo to tím životem
    v tom jižním Vardaku.
  • 00:19:20 Přes nástražné výbušné systémy
    až po léčky
  • 00:19:23 a nástřely těch našich
    CZECH POINTŮ,
  • 00:19:27 kde jsme měli vojáky.
    Nehledě na to,
  • 00:19:30 že v průběhu toho našeho působení
    na jednu základnu
  • 00:19:34 na vojáky zaútočil i sebevrah
    s naloženým autem.
  • 00:19:38 A během toho útoku
    zmizely dvě třetiny základny.
  • 00:19:47 Ty boje probíhaly
    za běžného provozu na dálnici.
  • 00:19:51 Tak jsme si vždycky desetkrát
    rozmysleli, co budeme dělat,
  • 00:19:54 aby nedošlo ke zranění civilistů,
    protože to by asi bylo
  • 00:19:57 to nejhorší,
    co by se nám mohlo přihodit.
  • 00:19:59 Protože pak by se okamžitě
    všechno obrátilo proti nám.
  • 00:20:04 -Ten asymetrický konflikt
    není černobílý.
  • 00:20:06 Je to vícebarevná záležitost,
    kde se velice těžce identifikuje,
  • 00:20:10 kdo je nepřítel
    a kdo nepřítel není.
  • 00:20:12 Dá se velice těžko definovat
    ten konkrétní protivník.
  • 00:20:15 Dává to vojákům zkušenosti.
  • 00:20:17 Na druhou stranu
    je mylné se domnívat,
  • 00:20:20 že to vojákům, nebo armádě
    České republiky, nic nebere.
  • 00:20:23 Je to v řadě případů
    dlouhodobé odloučení,
  • 00:20:26 specificky v Afghánistánu
    je to 6 až 19 měsíců.
  • 00:20:30 Má to určitě
    vliv na rodinné vztahy.
  • 00:20:36 -Já jsem třeba měla strach,
    protože manžel odjel na misi
  • 00:20:39 a byli jsme jenom dva.
    Přijel a bylo miminko.
  • 00:20:41 Tak jsem z toho měla
    takový trošku strach,
  • 00:20:43 jak to v té divočině přijme.
    -A přijal.
  • 00:20:49 Stál jsem tady.
  • 00:20:51 A jsem po boku své manželky,
    takže dobrý.
  • 00:20:53 Založení rodiny plánoval
    taky Nikolaj Martynov.
  • 00:20:56 Jeho ztrátu nese matka
    hodně těžce,
  • 00:20:58 možná o to hůř,
    že jednoho syna jí v Afghánistánu
  • 00:21:00 už těžce zranili - v dobách
    sovětské invaze v 80. letech.
  • 00:21:24 Byli jsme tam
    v zájmu České republiky,
  • 00:21:26 která nás tam vyslala.
  • 00:21:28 Já si myslím,
    že je to povinnost každého občana.
  • 00:21:31 Napadají mě slova od Vysockého:
  • 00:22:15 Ztráta bratra-dvojčete
    bolí.
  • 00:22:21 Ale nicméně,
    i když se časem všechno zahojí,
  • 00:22:28 tak takové ty následky,
    si myslím,
  • 00:22:32 budou pořád u mě přetrvávat.
  • 00:22:36 To, že jsem přišel o blízkého
    člověka.
  • 00:22:39 Jeho smrt jsem v podstatě
    ani nemohl nijak ovlivnit.
  • 00:22:45 Z mého pohledu právě ty věci,
    které jsou spojené se smrtí,
  • 00:22:48 tak si myslím, že i ti vojáci
    si dnes před misí
  • 00:22:52 mnohem víc na tělo připouštějí,
    že se nemusejí vrátit.
  • 00:22:58 A takovýmhle způsobem
    o tom mluví,
  • 00:23:00 že si třeba uvědomili,
    co je důležitý.
  • 00:23:03 Třeba si najednou váží toho,
    že se tady neválčí,
  • 00:23:06 že může jít v klidu
    na procházku s dětmi.
  • 00:23:08 Začne nějak pečovat
    o svůj život, o svoji rodinu
  • 00:23:12 třeba mnohem intenzivněji,
    než tomu bylo dosud.
  • 00:23:17 -Moji vojáci velmi vyspěli.
  • 00:23:19 My jsme se na tu misi připravovali
    9 měsíců,
  • 00:23:21 protože ono je něco jiného
    sám provádět bojové operace
  • 00:23:25 a nebo někoho při těch bojových
    operacích řídit a mentorovat.
  • 00:23:29 Tam je řada lidí,
    mezi jordánskými vojáky,
  • 00:23:32 kteří nemají žádné vzdělání,
  • 00:23:34 nedokáži udržet pozornost
    delší dobu,
  • 00:23:37 takže ono to bylo hodně náročné
    pro ty vojáky.
  • 00:23:40 Museli projevit hodně trpělivosti
    a neskutečně tím vyspěli.
  • 00:23:45 -Pokud hovoříme o tom,
    jak v Afghánistánu jsme
  • 00:23:49 nebo nejsme úspěšní,
    změnil se přístup ke vzdělání,
  • 00:23:52 změnil se
    přístup ke zdravotní péči,
  • 00:23:54 změnila se infrastruktura...
  • 00:23:57 Z hlediska bezpečnosti Afghánistán
    pořád není ideální zemí na světě,
  • 00:24:01 ale myslím si,
    že se dělá maximum pro to,
  • 00:24:03 aby ten úspěch té operace
    byl hmatatelný.
  • 00:24:07 Když se teď vracím domů,
    tak je to intenzivnější,
  • 00:24:10 než ty návraty ještě předtím.
    Prostě dokážu ten čas,
  • 00:24:16 který strávím v práci
    vyhodnotit trošku jinak
  • 00:24:20 při tom návratu,
    než jak jsem to hodnotil
  • 00:24:23 ještě v době,
    když jsme byli jenom přátelé
  • 00:24:25 a neměli jsme děti.
  • 00:24:31 Bitvy a války
    inspirovaly odnepaměti umělce.
  • 00:24:34 Hold jim vzdávali malíři,
    spisovatelé
  • 00:24:37 a po vynálezu celuloidu
    také scénáristi a režiséři.
  • 00:24:41 Jedním z prvních snímků
    na toto téma
  • 00:24:44 byl Chaplinův
    Dobrý voják Charlie,
  • 00:24:46 natočený v roce 1918.
    Sklidil úspěch,
  • 00:24:50 takže další podobná díla
    na sebe nenechala dlouho čekat.
  • 00:24:54 Rekord v návštěvnosti
    drží oscarový film
  • 00:24:57 Zachraňte vojína Ryana,
    který tvůrcům vydělal
  • 00:25:00 snových 479 miliónů dolarů.
  • 00:25:05 Ale nemluvme pouze
    o počinech hollywoodských.
  • 00:25:07 Válka, a dokonce
    i novodobé vojenské mise,
  • 00:25:10 pronikly taky
    do české kinematografie.
  • 00:25:13 Třeba na podzim
    bude mít premiéru snímek
  • 00:25:16 Všiváci
    režiséra Romana Kšparovského.
  • 00:25:19 Vojáka,
    který se vrátil z Afghánistánu,
  • 00:25:22 v něm hraje Ondřej Vetchý.
  • 00:25:28 -Co tvůj brácha vlastně dělá?
    -Bojuje.
  • 00:25:32 Mě spíš zajímal
    ten sociální podtext.
  • 00:25:36 To znamená -
    dívat se na toho vojáka
  • 00:25:38 jak funguje v rámci válečného
    konfliktu,
  • 00:25:40 jaký tam má postavení
    a jak ty věci prožívá.
  • 00:25:43 Před sto lety
    neměli vojáci při filmování
  • 00:25:45 na takové úvahy ani pomyšlení.
  • 00:25:47 Byli rádi,
    že dokázali zaznamenat
  • 00:25:49 alespoň zlomek toho,
    co se kolem nich děje.
  • 00:25:51 Jedny z nejstarších
    dochovaných záběrů
  • 00:25:53 pocházejí z Ukrajiny
    z roku 1918,
  • 00:25:56 kdy se československé legie
    přesouvaly po mostě přes Dněpr.
  • 00:26:02 V těchto konkrétních věcech
    se sebeprezentace
  • 00:26:05 u těchto legionářů
    v podstatě neprojevuje.
  • 00:26:08 Protože ty legie zpočátku
    točily ten materiál tak,
  • 00:26:12 že vedle fotografií to byl hlavně
    dokumentační materiál.
  • 00:26:17 Dogmatickou propagandu 50. let
  • 00:26:19 přerušil nástup
    takzvané české nové vlny.
  • 00:26:21 Filmaři se snažili
    odbourat stalinistický kult
  • 00:26:24 a reportážním stylem natáčení
    chtěli docílit
  • 00:26:26 spíš existenciálního pohledu
    na svět.
  • 00:26:29 Odvaha.
    Bez ní není vojáka!
  • 00:26:32 Průpravná tělesná cvičení
    vedou k bojové zdatnosti.
  • 00:26:36 O tělocvičné nářadí
    není nouze!
  • 00:26:38 Stačí krumpáč a motyka.
  • 00:26:40 Vždyť vojáci jsou
    stavitelé, mostaři, ženisté...
  • 00:26:44 Jako jeden z příkladů můžeme uvést
    film Cintorín bez mena.
  • 00:26:54 SLOVENSKY:
    Armáda na ústupu
  • 00:26:55 nezanechává za sebou honosné
    hřbitovy.
  • 00:27:01 Až od toho 71. roku
    se začíná projevovat
  • 00:27:04 ta normalizační atmosféra,
    která samozřejmě v podstatě
  • 00:27:08 tu kvalitu 60. let
    totálně zlikviduje.
  • 00:27:12 -COPAK JE TO ZA VOJÁKA?
    nebo CHLAPCI A CHLAPI.
  • 00:27:15 To byly tendenční záležitosti
    a obsahovaly
  • 00:27:17 pramálo z reálného života.
  • 00:27:19 Víme dobře,
    že kolem nácviku na spartakiádu
  • 00:27:21 je v celo-útvarové organizaci SSM
    i v celém pluku
  • 00:27:24 hodně otázek a problémů...
  • 00:27:28 Ticho, ticho, soudruzi.
    Ještě jsem neskončil!
  • 00:27:33 V těch 90. letech
    už tu máme filmy,
  • 00:27:35 které sice reflektují
    tu minulost,
  • 00:27:37 třeba kritickýma očima.
    Udělala se samozřejmě
  • 00:27:40 spousta témat, která se do té doby
    dělat nemohla.
  • 00:27:43 Ale trošku se možná ztrácí
    ta vícevýznamovost.
  • 00:27:48 -Evžen Vločka, malíř.
    -SLOVENSKY: To je pěkné řemeslo.
  • 00:27:53 Jak rychle umíte chodit
    na štaflích?
  • 00:27:56 -Já jsem akademický malíř.
    Maluju obrazy.-Aha!!!
  • 00:28:03 TMAVOMODRÝ SVĚT,
    nebo teď vzniklý TOBRUK -
  • 00:28:05 to jsou skutečně filmy,
    které se věnují vojákovi.
  • 00:28:08 Snaží se mu věnovat
    i z jeho milostného pohledu,
  • 00:28:11 jak prožívá lásku
    v nějakém trojúhelníku...
  • 00:28:30 Nejblíž asi k těm akčním filmům
    byl Tobruk.
  • 00:28:32 Každopádně si myslím,
    že ten je velice pěkně nasnímaný.
  • 00:28:35 Je to kombinace napětí
    a akce.
  • 00:28:41 Ten náš film jako propaganda
    není důležitý
  • 00:28:43 jako agitovat pro to,
    aby někdo vstupoval do armády.
  • 00:28:47 Je důležitý spíš naznačit,
    že člověk,
  • 00:28:49 který se cítí povolán k tomu,
    aby pracoval pro armádu,
  • 00:28:53 tak by se tomu měl skutečně
    věnovat.
  • 00:29:00 Vojáci,
    kteří se z misí vracejí,
  • 00:29:02 si přivážejí hlavně vzpomínky.
    A logicky ne moc dobré.
  • 00:29:06 Výbuchy, zranění kamarádů,
    smrt na obou stranách fronty
  • 00:29:10 se pro mnohé
    stávají noční můrou
  • 00:29:13 a ovlivňují jejich další
    život.
  • 00:29:15 Američtí odborníci
    sledovali změny v chování
  • 00:29:18 účastníků bojů
    už po Občanské válce,
  • 00:29:21 větší pozornost pak vzbudily
    po prvním světovém konfliktu.
  • 00:29:25 Tehdy se psychickým problémům
    rakousko-uherských vojáků
  • 00:29:28 věnoval třeba
    i věhlasný Sigmund Freud.
  • 00:29:31 Po válce v Koreji a Vietnamu
    pak američtí psychiatři
  • 00:29:34 přišli s diagnózou
    takzvaného
  • 00:29:36 posttraumatického stresového
    syndromu.
  • 00:29:40 Podle oficiálních čísel
    vyhledá po návratu z boje
  • 00:29:43 zhruba jedno procento vojáků
    psychologa nebo psychiatra.
  • 00:29:47 Samotní veteráni ale mluví
    o počtech desetinásobně vyšších.
  • 00:29:51 A problémů, které je doma čekají,
    může být podstatně víc.
  • 00:29:59 Když vůz Ivana Vorla
    najel 31. května 2011
  • 00:30:03 v Afghánistánu na výbušninu,
    zahynuli v něm dva lidé.
  • 00:30:07 Vedle tamního tlumočníka
  • 00:30:09 taky Ivanův parťák a kamarád
    Robert Vyroubal.
  • 00:30:18 No, ono to vypadá,
    že jdu normálně,
  • 00:30:24 ale je tady velký ALE.
    Zkrátka mám potíže
  • 00:30:28 se stabilitou,
    nohy cítím asi tak na 5%,
  • 00:30:35 snažím se seč to lze.
    Doktoři mi dávali 5%-10% přežití.
  • 00:30:41 Moje motivace je taková,
    abych to dával do kupy,
  • 00:30:45 abych se přiblížil
    k tomu normálu.
  • 00:30:49 V Afghánistánu jsme najeli
    na improvizovaný nástražný systém,
  • 00:30:53 vyhodili nás
    prachsprostě do povětří.
  • 00:30:56 Zlomených 7 žeber, 7 děr v plicích,
    poškozená páteř
  • 00:31:01 a jedna z nejhorších věcí je ta,
    že jsem měl skříplý nervy.
  • 00:31:09 -Když jsme se dozvěděli,
    co se stalo,
  • 00:31:11 tak to tady všichni
    dost těžce nesli.
  • 00:31:15 Člověk je rád,
    že se ten stav zlepšuje.
  • 00:31:19 I když to asi nebude,
    co to bývalo, to víme všichni.
  • 00:31:22 Nic si nenamlouváme,
    ale pokud tady může být s náma,
  • 00:31:25 tak jsme rádi.
  • 00:31:27 -Teď už mi to nepřijde,
    že se něco stalo.
  • 00:31:30 Když ho vidím každý den,
    jak nám tam cvičí
  • 00:31:32 a honí tam ženský po patře...
    Je skoro takový, jako býval.
  • 00:31:38 Dlouhé týdny na lůžku
    a dalších devět měsíců rehabilitace
  • 00:31:42 pomohly Ivanovi z nejhoršího.
    Návrat do normálního provozu
  • 00:31:45 je ale neustálým
    a velmi únavným bojem.
  • 00:31:51 Před zraněním jsem byl zvyklý
    cvičit na hrazdě,
  • 00:31:53 dělal jsem sklapovačky,
    dělal jsem klasické kliky,
  • 00:31:56 teď to prostě neudělám.
  • 00:31:58 Hlava je v tom stádiu,
    že to není problém,
  • 00:32:01 ale tělo nemůže.
    Tělo nefunguje.
  • 00:32:11 Pavel Růžička oblékal uniformu
    víc než 20 roků.
  • 00:32:14 Pracoval jako vojenský
    požární specialista.
  • 00:32:17 V minulých letech opakovaně sloužil
    na misích v Kosovu a v Iráku.
  • 00:32:21 Dobrovolně. Jak sám říká,
    měl chuť poznávat
  • 00:32:24 nové situace a profesně růst.
    Návraty ale bývaly těžké.
  • 00:32:31 Když jde člověk do mise,
    tak tam jde plný ideálů,
  • 00:32:33 je hrdý na to, že ho vybrali
    a že se dostal na to místo,
  • 00:32:37 protože v té době,
    to bylo v roce 2005 a 2006,
  • 00:32:43 kdy jsem byl já venku,
    tak to skutečně bylo umění
  • 00:32:48 dostat se ven.
    A pak se člověk vrátil k útvaru
  • 00:32:52 a najednou zjistil, že se lidi
    na něj koukají přes prsty
  • 00:32:55 a že vám závidí,
    sice nevím co.
  • 00:33:00 V Kosovu jsem měl za úkol
    postavit
  • 00:33:03 první vojenskou hasičskou jednotku,
    které jsem měl velet.
  • 00:33:07 A bohužel můj pan ředitel
    mně to zakázal.
  • 00:33:11 Asi po dvou Irácích usoudil,
    že jsem si vydělal dost,
  • 00:33:16 tak že nikam nepojedu,
  • 00:33:18 což mě z profesního hlediska
    hrozně mrzelo.
  • 00:33:21 Nakonec se Pavel rozhodl
    z armády odejít
  • 00:33:23 a převzít rodinný podnik.
  • 00:33:26 Takže teď jste ve sběrných
    surovinách,
  • 00:33:28 ve veteránský trafice.
  • 00:33:32 24 let u armády a ta armádní
    profese se v civilu nedá uplatnit,
  • 00:33:37 takže stejně bych všude jinde
    začínal od nuly.
  • 00:33:40 Podle vlastních slov odešel
    unavený a bez energie.
  • 00:33:43 Do mise nesměl
    a na vyšetřování požárů,
  • 00:33:46 kterému se měl věnovat,
    nebylo dost peněz.
  • 00:33:49 Odchod do civilu ale není
    jednoduchý pro žádného vojáka.
  • 00:33:53 Mně nikdo žádnou rekvalifikaci
    nenabídl.
  • 00:33:55 A v té době,
    když já jsem odcházel,
  • 00:33:57 tak jsem měl problém
    vůbec dostat volno
  • 00:34:01 na hledání si zaměstnání.
  • 00:34:06 Chtěli po mně,
    abych písemně dokládal,
  • 00:34:07 kde jsem se byl ptát na práci,
    kolik jsem tam strávil času
  • 00:34:10 a jestli jsem skutečně
    ty tři dny v měsíci využil.
  • 00:34:16 Byli zvyklí fungovat.
    Ráno vstali na minutu přesně.
  • 00:34:19 A oholeni pochodovali,
    dokud se jim neřeklo dost.
  • 00:34:21 Takže jejich případ není
    chtít být nezaměstnán.
  • 00:34:24 Není! Určitě ne.
  • 00:34:26 Já nechci, aby to vypadalo
    jako nějaký fňukání slečinek.
  • 00:34:30 Ne, to nejsme.
    Postaral se o sebe sám.
  • 00:34:32 A velmi dobře
    se o sebe postaral.
  • 00:34:35 Teď má svoji živnost
    a funguje mu výborně.
  • 00:34:38 Mnozí to štěstí nemají.
  • 00:34:41 Státe, pomož jim
    uplatnit se na trhu práce.
  • 00:34:44 Chtěli jste mít 20 let střelce
    z kulometů.
  • 00:34:47 Už ho nechcete? Tak mu pomožte,
    dejte mu rekvalifikaci
  • 00:34:52 a pak ho nechejte rok,
    ať se projeví.
  • 00:34:56 To Ivan Vorel šanci dostal.
  • 00:34:57 Armáda ho ani po těžkém zranění
    neodepsala.
  • 00:35:00 Směl zůstat
    na mateřské letecké základně.
  • 00:35:03 Armáda pro mě udělala,
    co mohla.
  • 00:35:05 Armáda mi nabídla
    místo občanského zaměstnance
  • 00:35:08 a mám tady pozici
    lektor-instruktor.
  • 00:35:11 Nevím,
    kdo má s tím jaké zkušenosti,
  • 00:35:14 ale obecně já za sebe subjektivním
    způsobem můžu říci,
  • 00:35:18 že na mě se armáda
    nevykašlala.
  • 00:35:20 A myslím,
    že ani na nikoho ostatního.
  • 00:35:23 Kdyby to udělala,
    byl by to z lidského hlediska
  • 00:35:26 morální poklesek
    Armády České republiky.
  • 00:35:33 Nejsem si úplně jistý,
    jestli toto je povinnost armády,
  • 00:35:35 protože by to mohl být systém,
    který by byl
  • 00:35:37 mezi více ministerstvy.
  • 00:35:40 Muselo by minimálně existovat
    vládní usnesení, které říká -
  • 00:35:42 co jednotlivá ministerstva mají
    dělat.
  • 00:35:45 Na nějaké bázi dobrovolnosti
    to nefunguje.
  • 00:35:49 To se nám nestalo.
    Měli jsme řadu jednání,
  • 00:35:52 měli jsme jednání
    s předsedy vlády,
  • 00:35:55 měli jsme jednání s ministry
    práce a sociálních věci
  • 00:35:59 a dneska musím konstatovat,
    že jediný státní orgán,
  • 00:36:04 který něco dělá pro válečné
    veterány je ministerstvo obrany.
  • 00:36:09 Vůbec první výzkum
    mapující potíže našich veteránů
  • 00:36:12 po návratu do civilu
  • 00:36:14 provedla
    Československá obec legionářská.
  • 00:36:19 Naším projektem prošlo
    tisíc novodobých veteránů.
  • 00:36:21 Výsledky, které jsme zjistili
    u našeho projektu,
  • 00:36:24 tak byly pro nás,
    i pro mě jako pro lékaře,
  • 00:36:27 trošku překvapivé,
    protože se ukázalo,
  • 00:36:30 že největší skupina s obtížemi
    jsou z psychické oblasti.
  • 00:36:36 -Z misí si přivezl hodně stresů,
    které se asi nahromadily.
  • 00:36:43 V noci se strašně budil,
    že ho někdo honí,
  • 00:36:48 že slyšel různý střílení,
    tak z toho byl...
  • 00:36:55 Tak potom navštívil psychologa.
  • 00:37:01 Nemám brát věci až tak vážně,
    nemám být takový pedant.
  • 00:37:05 Prostě se mám nad některými věcmi
    povznést a užívat si života!
  • 00:37:12 Ivan Vorel
    si přivezl taky smutek.
  • 00:37:14 Smrt kamaráda bude mít před očima
    do konce života.
  • 00:37:20 Bylo to asi v jiných rukách,
    než v našich.
  • 00:37:22 Mrzí mě to,
    myslím na to každý den,
  • 00:37:25 ale zpátky se to vrátit nedá.
    31.5., můžu říct,
  • 00:37:34 kdyby někdo řekl:
    "Budeš slavit druhé narozeniny,"
  • 00:37:38 tak to v žádným případě nebude.
    31.5. budu vždycky vzpomínat
  • 00:37:44 a bude to vzpomínkový den
    na mýho kamaráda.
  • 00:37:49 Mise dávají mnoho armádě,
    společnosti
  • 00:37:52 i jednotlivým účastníkům,
    ale taky jim hodně berou.
  • 00:37:55 Možná je tedy na místě otázka,
    zda zkušenosti
  • 00:37:58 nabyté ve vzdálených zemích
    našim vojákům skutečně pomůžou
  • 00:38:02 v jejich hlavním úkolu.
    Tedy případné obraně rodné země.
  • 00:38:10 Na jednu stranu je to samozřejmě
    zatěžující pro ty vojáky,
  • 00:38:12 na druhou stranu je to věc,
    která je v jejich velký prospěch,
  • 00:38:15 protože jsou mnohem zkušenější,
    než někteří jejich kolegové
  • 00:38:19 z jiných armád,
    které si mohou dovolit
  • 00:38:22 rotovat ty vojáky
    s větší periodou.
  • 00:38:25 A některé státy mají nováčky
    v celé jednotce.
  • 00:38:30 Takže určitě voják,
    který už je v Afghánistánu
  • 00:38:33 potřetí, počtvrté -
    má mnohem větší šanci na přežití,
  • 00:38:37 než voják,
    který prošel základním výcvikem.
  • 00:38:40 V dnešní době můžeme s klidným
    svědomím
  • 00:38:43 poslat nejenom kteroukoliv
    jednotku,
  • 00:38:46 ale kteroukoliv skupinu vojáků
    do kteréhokoliv štábu
  • 00:38:50 a já budu klidně spát,
    protože vím,
  • 00:38:53 že nám tam rozhodně neudělají
    ostudu. Naopak.
  • 00:38:56 Budou od prvního okamžiku
    přínosem.
  • 00:39:02 A na závěr mi dovolte,
    abych se s vámi podělila
  • 00:39:04 o jednu osobní zkušenost.
  • 00:39:06 V roce 98 jsem jako novinářka
    měla možnost
  • 00:39:10 týden pobývat u našich vojáků,
  • 00:39:12 působících na území
    bývalé Jugoslávie.
  • 00:39:15 Navštívila jsem Mostar, Srebrenicu,
    Bosanskou Krupu,
  • 00:39:18 Prijedor a další
    válkou poznamenaná místa.
  • 00:39:21 Viděla jsem zničená města,
    hromadné hroby
  • 00:39:25 a potkala uprchlíky,
    kteří se vraceli domů.
  • 00:39:28 Tedy tam,
    kde dřív spokojeně žili,
  • 00:39:30 ale kde jim za války
    zabili jejich nejbližší.
  • 00:39:34 Nikdy nezapomenu na odpověď
    asi tak osmiletého
  • 00:39:36 muslimského chlapce z Mostaru,
    kterému zbyl jenom táta,
  • 00:39:39 na mou otázku,
    co by si nejvíc přál?
  • 00:39:43 Prý, aby byl na světě mír.
    Fráze?
  • 00:39:46 Nikoliv, pro něj to bylo
    opravdu zbožné přání.
  • 00:39:50 A takových zážitků,
    které nikdy nevymažete z paměti,
  • 00:39:53 mají naši muži a ženy v uniformách
    podstatně víc.
  • 00:39:58 Na viděnou, přátelé.
  • 00:40:31 Skryté titulky: Alena Fenclová
    Česká televize 2013

Související