iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
1. 10. 2013
22:20 na ČT art

1 2 3 4 5

9 hlasů
12714
zhlédnutí

Fenomén Miloš Štědroň

Portrétní film sedmdesátníka Miloše Šětdroně, výrazné postavy české kompoziční školy současnosti

51 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Fenomén Miloš Štědroň

  • 00:00:00 .
  • 00:00:00 -Tak tady mám svoji velkou lásku.
    To je Claudio Monteverdi.
  • 00:00:04 Vedle Mozarta to je další láska.
    A vedle Janáčka.
  • 00:00:07 Napsal jsem o něm knížku.
    To samozřejmě později.
  • 00:00:11 Až v r. 1985.
  • 00:00:13 Napsal jsem spoustu skladeb
    inspirovaných Monteverdim.
  • 00:00:18 Nebo jsou parafrázovány.
  • 00:00:20 Tady je skladba Danze,
    cante e lamenti.
  • 00:00:24 Danze to je rachot světa,
    co na nás doléhá.
  • 00:00:27 Cante jsou intimity.
  • 00:00:30 Lamenti jsou nářky,
    že nestíháme termíny,
  • 00:00:35 že nic nevychází,
    jak by mělo vycházet.
  • 00:00:55 Tady ve vestibulu
    Domu umění,
  • 00:00:58 když se sem přestěhoval
    Provázek v r.1968, se hrálo.
  • 00:01:03 To hlavní nebylo tady,
    ale nahoře.
  • 00:01:07 V Procházkově síni Domu umění.
  • 00:01:12 Tady v r. 1968
  • 00:01:15 pro mě začalo působení
    v Divadle Husa na provázku.
  • 00:01:19 Bylo to 30 let skoro,
    téměř 100 inscenací.
  • 00:01:43 Toto je výstavní síň.
    A vždy byla.
  • 00:01:46 Pro nás to byla
    skoro 30 let scéna.
  • 00:01:50 Samozřejmě tu byli i diváci.
    Diváků tu bylo poměrně hodně.
  • 00:01:59 Musely se sem vměstnat
    minimálně 3 stovky.
  • 00:02:03 Byly i případy,
    že tu bylo 500 lidí,
  • 00:02:07 jakkoliv to zní neuvěřitelně.
  • 00:02:09 Hráli jsme všemi směry.
    Inscenace byly variabilní.
  • 00:02:14 Bylo tu pochodové divadlo,
    které vyjadřovalo cestování.
  • 00:02:19 Diváci se otáčeli
    ve směru inscenace.
  • 00:02:23 Točili se o 360
  • 00:02:29 Byla tady Commedia dell'arte,
    která se hrála jediným směrem,
  • 00:02:33 ale pobíhalo se po celém prostoru.
  • 00:02:50 Byla tu Balada pro banditu,
    pro mě kruciální inscenace.
  • 00:02:55 Ta se hrála na kládě.
  • 00:02:59 Kládu museli vypočítat,
    aby to technicky sedělo.
  • 00:03:04 Dostali ji sem jeřábem střechou.
    Po kládě museli herci běhat.
  • 00:03:10 Na kládě probíhalo všechno,
    vyhýbali si,
  • 00:03:14 probíhala tam i láska.
  • 00:03:16 ZPĚV
  • 00:03:18 -Ani tak nevoní
    kořalička sladká
  • 00:03:26 Jako mně vonějí
    mojí milé jabka
  • 00:03:34 Jako mně vonějí
    mojí milé jabka.
  • 00:03:41 -Režisér Pospíšil mi nařídil,
  • 00:03:44 že to musí být western,
    ale nesmí to být western.
  • 00:03:48 Že to musí být lidové,
    ale nesmí to být folklór.
  • 00:03:52 Tak jsem věděl,
    to je western - eastern,
  • 00:03:55 nějaká folková, country hudba.
  • 00:03:59 Tak jsme postavili
    speciální kapelu.
  • 00:04:02 Tak pro mě začala
    největší éra Provázku.
  • 00:04:05 ZPĚV
  • 00:04:07 -Jatelinka drobná
    trávu převyšuje
  • 00:04:12 Ať se u mé milé
    žádný nestavuje
  • 00:04:18 Žádný nestavuje.
  • 00:04:24 -Nikdo z nás nevěděl,
    kdo je autorem textu.
  • 00:04:27 V tom spěchu,
    jak vznikala inscenace,
  • 00:04:31 o tom nikdo nepřemýšlel.
  • 00:04:33 -Poprvé jsem se setkal
    s Milošem Štedroněm pracovně
  • 00:04:38 nad Baladou pro banditu.
    Byla to jednostranná známost.
  • 00:04:43 On nevěděl, že pracuje
    s mými písňovými texty.
  • 00:04:48 Byla to pikantní okolnost.
  • 00:04:52 V době,
    kdy se Balada pro banditu zkoušela,
  • 00:04:55 a hudba byla hotová,
  • 00:04:58 M. Štědroň mě navštívil v našem
    údajně odposlouchávaném domě
  • 00:05:02 a požádal mě o spolupráci.
  • 00:05:05 Říkal, že ví,
    že jsem zakázán,
  • 00:05:08 ale že on je literárně
    do té míry zběhlý,
  • 00:05:11 že může tu libretistickou
    práci vzít na sebe.
  • 00:05:18 Říkal, že strašně
    o spolupráci stojí.
  • 00:05:22 Já jsem měl na jazyku,
    "Pane docente",
  • 00:05:25 my jsme si tehdy vykali,
    bylo to první setkání mezi 4 očima,
  • 00:05:31 chtěl jsem říct,
  • 00:05:33 "Pane docente,
    my už spolupracujeme".
  • 00:05:36 Ale včas jsem to polkl.
  • 00:05:39 Nesměl to vědět nikdo kromě
    pokrývače a autora.
  • 00:05:42 To jsme dodrželi.
  • 00:05:46 HRA NA KLAVÍR
  • 00:05:49 ZPĚV
  • 00:05:51 -Pokusíme se o hudební
    životopis ve zkratce,
  • 00:05:56 tak jste slyšeli,
    jak jsem měl rád divadlo.
  • 00:06:00 Jak jsem se k němu přiblížil.
    A potom přišel Provázek.
  • 00:06:06 Ta strašná sběř,
  • 00:06:09 která mě na 30 let
    mého života tak spoutala.
  • 00:06:15 Teď v modernější podobě,
  • 00:06:18 to byl barokní sračkomet
    středního kalibru.
  • 00:06:22 V době, kdy se baroko vyžívalo,
    a už za moc nestálo.
  • 00:06:25 Zkusme to dodekafonisticky,
    jak říkali Janáčkovi žáci.
  • 00:06:31 Chlup nám vždy chodil nadávat,
    že píšeme dodekafonisticky.
  • 00:06:36 Tak to zkusme takto.
    HRA NA KLAVÍR, ZPĚV
  • 00:06:41 Potom přišla léta na Provázku.
  • 00:06:53 Hrůza.
  • 00:06:59 Hrůza!
  • 00:07:10 Já jsem přišel
    do Divadla na Provázku
  • 00:07:13 jako zakládající člen.
  • 00:07:15 Od té doby jsem pochopil,
    že divadlo je médium,
  • 00:07:19 které mě táhne nejvíc.
  • 00:07:21 Že vidím hudbu
    hodně přes divadlo.
  • 00:07:25 Dobrý den.
  • 00:07:35 Tady je spousta fotografií
    z inscenace Velký vandr.
  • 00:07:39 To napsal Miloš Pospíšil
    na motivy Eskymo Welzla.
  • 00:07:45 My jsme to chápali jako
    hru o svobodě v té době,
  • 00:07:52 i když to bylo zakódováno do toho,
    že to je hra o cestovatelské touze.
  • 00:07:58 Velký vandr se postupně pro mě stal
    polárnickým westernem.
  • 00:08:02 Nevím, jestli to bylo
    způsobeno tím,
  • 00:08:05 že Scherhaufer viděl velký úspěch
    u Balady pro banditu,
  • 00:08:09 a lehce záviděl
    a chtěl mít také svůj western.
  • 00:08:13 To je možné.
    Dokonce to šlo tak daleko,
  • 00:08:16 že těsně před Pospíšilovou
    emigrací Pospíšil navštívil,
  • 00:08:21 nevěděli jsme,
    že plánuje útěk,
  • 00:08:23 navštívil Velký vandr
    a strašně se mu líbil.
  • 00:08:27 Šíleně mně nadal po inscenaci.
  • 00:08:30 Řekl, že písničky z Balady
    zdaleka nejsou takové
  • 00:08:33 jako ty pro Scherhaufera.
    Nebyla to pravda,
  • 00:08:38 protože to byla odrhovačka,
    která náhodou vyšla,
  • 00:08:41 a která ani neměla svůj text.
    Scherhaufer říkal,
  • 00:08:46 že tam chybí western,
  • 00:08:48 tak jsem vzal knížku
    a o přestávce jsem vybral epizodu.
  • 00:08:54 V Greenforku byl jeden Švéda,
    byl to Švéda z Ameriky
  • 00:08:58 a měl tam zlaté pole,
    Švéda
  • 00:09:01 Tuto prózu jsem převedl
    do uzavřeného textového celku.
  • 00:09:08 Je tam ještě příhoda,
    jak se 2 kamarádi pohádali,
  • 00:09:12 jak z toho byl soud,
    jak se tam stříleli.
  • 00:09:15 Všechno okolo se střílelo.
    Tím to končilo.
  • 00:09:19 Scherhaufer pochopil,
    že to je výborná dějová akce,
  • 00:09:23 že se z toho dá udělat song scéna.
    Tak to zapracoval.
  • 00:09:30 ZPĚV
    V Greenforku byl jeden Švéda
  • 00:09:33 byl to Švéda z Amerika.
  • 00:09:37 Měl tam zlatý pole, Švéda.
    Švéda z Ameriky.
  • 00:09:48 A teď všichni.
  • 00:09:50 Byl to Švéda z Ameriky
  • 00:09:54 Měl tam zlatý pole, Švéda.
    V Greenforku byl jeden Švéda,
  • 00:10:03 Švéda z Ameriky.
  • 00:10:13 -Co z představení
    se mi nejvíc vrylo,
  • 00:10:17 byly Příběhy dlouhého nosu.
  • 00:10:20 Bylo to vzácné spojení
    hudby a slova.
  • 00:10:25 Byl to text Edwarda Leara,
    limericků.
  • 00:10:28 Skvělý překlad Antonína Přidala.
  • 00:10:31 Tuto inscenaci jsem považoval
    za kvintesenciální
  • 00:10:35 jisté doby Provázku.
  • 00:10:38 ZPĚV
  • 00:10:40 Když mu řekli, vlak už jel,
    odpověděl...
  • 00:10:45 -Pak samozřejmě přišly
    inscenace s vyšší ambicí.
  • 00:10:49 S nějakou politickou ambicí,
    jako byl Chameleon, Fouche.
  • 00:10:54 Jakýsi obraz doby.
    Nebo pozdější věci.
  • 00:11:00 Ale Příběhy dlouhého nosu
    mi připadaly esenciální
  • 00:11:05 pro Divadlo na Provázku
    konce 80. let.
  • 00:11:10 ZPĚV
  • 00:11:14 ...že zbytek života
    strávím v truhlici.
  • 00:11:22 ZPĚV
  • 00:11:49 -Otevřenost a pohyb
    jsou nejmarkantnější rysy Provázku.
  • 00:11:55 Když vzpomínám na Evu Tálskou,
  • 00:11:57 se kterou jsem dělal
    všechny inscenace,
  • 00:12:01 tak ona šla tak daleko,
    že byla inscenace,
  • 00:12:07 u které chtěla rytmizovaný
    celý inscenační tvar.
  • 00:12:11 Chtěla to dělat
    prakticky po taktech.
  • 00:12:15 Byl to Sir Halewyn od Ghelderoda.
  • 00:12:23 Vše se dělalo na pohyb.
  • 00:12:25 Vše bylo z těla,
    vše bylo ze zpěvu.
  • 00:12:29 Pro mě to bylo nóvum.
    To byl 1 z důvodů,
  • 00:12:32 proč jsem Provázek
    nechtěl nikdy opustit
  • 00:12:35 a proč mě Provázek
    tak strašně držel.
  • 00:12:38 HRA NA KLAVÍR
  • 00:12:52 Tato krásná ruská melodie
    z filmu Ivana Mitty
  • 00:12:56 Gori, gori, moya zvezda.
  • 00:12:59 To byla přímo mýtická záležitost
    v Divadle na Provázku.
  • 00:13:03 Slyším spoustu ženských hlasů,
  • 00:13:06 nejkrásnější z nich
    je Ivy Bittové.
  • 00:13:10 Ivu jsem znal od jejích 16 let,
    kdy přišla do divadla.
  • 00:13:15 Přišel jsem s ní do styku
    v Baladě pro banditu,
  • 00:13:19 v Pohádce máje,
    ale o tom nechci mluvit.
  • 00:13:21 Stále víc Iva brala
    do rukou housle.
  • 00:13:24 Dokonce mě žádala,
  • 00:13:27 abych ji seznámil s někým,
    kdo by ji učil.
  • 00:13:30 To byl prof. Rudolf Šťastný,
    vynikající houslista,
  • 00:13:33 primárius Moravského kvarteta,
    který kromě toho,
  • 00:13:36 že byl výborný dirigent,
    byl vynikající pedagog.
  • 00:13:40 Tak se jí věnoval
  • 00:13:42 a opravdu ji přivedl k tomu,
    čeho dosáhla.
  • 00:13:46 To už bylo jasné kolem r.1980,
    že se Iva vzdaluje od herectví,
  • 00:13:52 přestože byla herečka od pánaboha.
  • 00:13:54 Když s ní někdo dovedl pracovat,
    tak ji povýšil do nebeských výšin.
  • 00:14:02 To dovedla Eva Tálská.
  • 00:14:04 Přesto všechno
    ona mířila někam jinam.
  • 00:14:07 Já jsem pro ni napsal hodně věcí.
  • 00:14:10 Nejen divadelní hudbu,
    ale i komorní věci.
  • 00:14:14 Vždy jsem ji obdivoval,
  • 00:14:17 jak se vše rychle
    naučila a pochopila.
  • 00:14:21 Nebyly žádné problémy s nástupy,
    s čímkoliv, s intonací.
  • 00:14:27 Potom jsem ji poznal
    jako skladatelku.
  • 00:14:32 UKÁZKA IVA BITTOVÁ
    ZPÍVÁ A HRAJE NA HOUSLE
  • 00:14:36 Dáme půlhodinu sóla?
    Jen zpěv a bicí.
  • 00:14:40 -Musím ti opravdu poděkovat,
    protože jsi toto ve mně otevřel.
  • 00:14:44 -Ty fonické věci,
    to byla náhoda.
  • 00:14:47 -Jasně, všechno jsou to
    náhody v životě.
  • 00:15:02 NESROZUMITELNÝ SHLUK SLABIK
  • 00:15:04 -Od té doby jsem to posunula dál.
    -Samozřejmě. Zdokonalila jsi to.
  • 00:15:10 To je Boženy Němcové pohádka,
    která je Jabloňová panna.
  • 00:15:16 Provázek ji hrál
    s velkým úspěchem po Evropě,
  • 00:15:22 protože ta hra měla jedinou
    textovou větu:
  • 00:15:27 Jablíčko, jablíčko,
    po zemi se kutálej,
  • 00:15:30 Jabloňovou pannu mi zavolej.
  • 00:15:33 To se dalo říct ve všech jazycích.
  • 00:15:35 -Jablíčko, jablíčko,
    po zemi se kutálej,
  • 00:15:38 Jabloňovou pannu mi zavolej.
  • 00:15:45 ZPĚV
  • 00:16:04 -Vlastně ty jsi mi jakýmsi
    způsobem nabízel určitou látku,
  • 00:16:10 kterou jsem zpracovala,
    a zjistila jsem postupně,
  • 00:16:14 že to je i moje cesta
    -Tady jsme se setkali.
  • 00:16:18 -Pak si vzpomeň,
    když jsem nevěděla,
  • 00:16:21 nebo potřebovala poradit,
    jako tu skladbu,
  • 00:16:25 kterou jsem dělala
    pro Kronos Quartet,
  • 00:16:27 tak ty jsi mi pomohl,
    nebo jsem si všimla,
  • 00:16:31 jak jsi všechny věci- hudební,
    kompoziční- byl schopný pojmenovat.
  • 00:16:36 -Já jsem nepřidal ani notu.
    -Jistě.
  • 00:16:40 -Ona přišla jako
    hotová skladatelka.
  • 00:16:43 To je ta legrace,
    že každý si myslí,
  • 00:16:46 že je skladatel,
    když má papír z VŠ.
  • 00:16:49 Není to pravda.
    O to se bojuje každý den.
  • 00:16:53 Proto já zuřím,
    když někdo řekne v 1. pádě:
  • 00:16:57 "Já jsem spisovatel."
    Houby! O to se bojuje každý den!
  • 00:17:01 Třeba to je pravda
    nebo už dávno ne!
  • 00:17:04 Ona přišla mladinká,
    bez zkušeností na kompoziční scéně
  • 00:17:09 a přinesla naprosto úžasný kvartet.
  • 00:17:12 Nevěděla,
    jak se má kvartet komponovat,
  • 00:17:21 tak ho zkomponovala tak,
    že to byl šok pro mě!
  • 00:17:24 HRA NA HOUSLE
  • 00:17:30 ZPĚV
  • 00:17:39 Přiznám se,
  • 00:17:48 že jak přicházím do styku
  • 00:17:51 se 1/4tóny a s mikrotonalitou,
    tak už slyším úplně jinak.
  • 00:17:57 Vůbec nejsem schopný říct,
    jestli je ten klavír čistý.
  • 00:18:03 Syn, který se zabývá hudbou,
    mi nadává,
  • 00:18:07 že mám nenaladěný klavír.
  • 00:18:11 Mně to naprosto vyhovuje,
    já moc u klavíru nekomponuju.
  • 00:18:16 U něj komponuju,
    protože má výbornou desku,
  • 00:18:20 kterou používám
    a opírám se o ni.
  • 00:18:22 Nepotřebuji ho,
    protože slyším všechno.
  • 00:18:25 Jedině když píšu klavírní věc,
    kde se jedná o nějaký grif,
  • 00:18:30 tak chci slyšet
    barvu toho grifu,
  • 00:18:33 kde jde střídání témbrových věcí...
    HRAJE NA KLAVÍR
  • 00:18:43 ...kde jsou veliké diference.
    Ne na tu běžnou záležitost.
  • 00:18:48 HRAJE NA KLAVÍR
  • 00:18:52 -Tady vcházíme do fonotéky
    Českého rozhlasu Brno.
  • 00:18:56 Je to místo,
    kde jsou uchované velké poklady.
  • 00:19:02 Kdybych se měla podívat,
    tak na těchto velkých pásech
  • 00:19:07 bychom našli
    mnohokrát Miloše Štědroně.
  • 00:19:10 Jsou to věci,
    kdy on popularizuje vážnou hudbu.
  • 00:19:14 Tady, kdybychom se podívali
    na malé pásy,
  • 00:19:17 tak to jsou skladby
    M. Štědroně nahrané.
  • 00:19:20 Těch bychom tu našli
    ne desítky ale stovky.
  • 00:19:24 Když se posuneme kousek dál,
    dojdeme k pásům,
  • 00:19:29 které jsou hodně zastaralé,
    hodně zažloutlé.
  • 00:19:34 To jsou taková mistrovská díla
    Českého Rozhlasu Brno.
  • 00:19:40 To jsou rozhlasové nahrávky 2 her,
    Balady pro banditu a Chameleona.
  • 00:19:47 Obě nahrávky jsou velmi vzácné
    už jen proto,
  • 00:19:50 protože televize je nezaznamenala
    a Chameleon je inscenace,
  • 00:19:55 jejíž jiný záznam neexistuje,
    než ten rozhlasový.
  • 00:20:01 Je tam původní obsazení.
  • 00:20:03 V hl. roli Fouchého
    slyšíme Jaromíra Dulavu,
  • 00:20:07 jako vypravěče slyšíme
    Miroslava Donutila, Ivu Bittovou.
  • 00:20:12 To vše v původní režii
    Petra Scherhaufera.
  • 00:20:15 UKÁZKA
  • 00:20:18 -Urozený původ tarasí
    měšťanům cestu jak skála.
  • 00:20:22 Ani v armádě to nedotáhnou dál
    než na kaprála.
  • 00:20:30 Špatná a korupční
    je tato říše.
  • 00:20:35 Pro aristokraty
    je to ovšem ráj.
  • 00:20:40 Všichni:
    Ráj!
  • 00:20:45 Ve kterém třetí stav
    je odstrkován.
  • 00:20:49 Tiše!
  • 00:20:52 -Já jsem si vždy uvědomoval,
    že tam je barokní konstrukt,
  • 00:20:56 který je běžně používán v 17.st.
    UKÁZKA
  • 00:21:08 Barokní skladatelé po r.1660
    ho používají zcela běžně.
  • 00:21:14 Já sám jsem třeba na něm postavil
    několik skladeb a to tak,
  • 00:21:21 že jsem to transformoval do mol.
  • 00:21:23 Když jsem chtěl psát
    elegii na Austerlitz,
  • 00:21:27 na Slavkov a na to,
    kolik lidí tam zahynulo,
  • 00:21:32 cosi to přineslo a nějak
    to zmodernizovalo naše nazírání,
  • 00:21:38 ale byly to příšerné ztráty,
    kolik koní.
  • 00:21:42 Můj přítel, sochař Nikos Armutidis
    udělal nádhernou poctu
  • 00:21:46 všem mrtvým koním z Austerlitze,
  • 00:21:49 tak jsem hledal melodii,
    tak mě ne napadla,
  • 00:21:53 ale procházela mi tím nutně,
    osově Marseillaisa,
  • 00:21:57 která se může dostat do mol,
  • 00:21:59 a dostane různé podoby,
    různé recyklace.
  • 00:22:03 Věc, ve které jsem nejvíc
    pracoval s Marseillaisou,
  • 00:22:08 kde ji jsem udělal principiální
    melodickou a harmonickou osou
  • 00:22:13 celé hudebně scénické kompozice,
    to byl Chameleon aneb Josef Fouché,
  • 00:22:21 kterého jsem napsali společně
    na Kunderovo libreto
  • 00:22:25 s Scherhauferem a s Petrem Oslzlým.
  • 00:22:27 Čili je to dílo 4 autorů.
    UKÁZKA
  • 00:22:32 -Teprve teď bude nástup
    operního sboru.
  • 00:22:34 Váš text bude znít:
    Špatná a korupční je tato říše.
  • 00:22:44 Špatná a korupční
    je tato říše
  • 00:22:49 Pro aristokraty
    je to ovšem ráj,
  • 00:22:52 ve kterém třetí stav
    je odstrkován
  • 00:22:56 tiše až kamsi na okraj.
  • 00:23:00 HRA NA KLAVÍR
  • 00:23:20 Kuchyň není moc pro mě.
  • 00:23:22 Jako vegetarián nepotřebuju
    žádná masa nebo pečení a dušení,
  • 00:23:31 ale hlavně dělám hodně kávu.
  • 00:23:34 Jsem na studené stravě
    a prakticky neobědvám.
  • 00:23:38 Jím až odpoledne po 16:00.
  • 00:23:42 Zeleninu, sýry a tak.
    Takže si vystačím.
  • 00:23:46 Když přijedou děti, tak se peče
    a dá se cokoliv připravit.
  • 00:23:51 Moje záležitost, a to často,
    je káva.
  • 00:23:55 Vidíte, že dávám špetku soli,
    jak se má dávat.
  • 00:24:00 Pokud jde o mou brněnštinu,
    to poznamenání,
  • 00:24:04 tak já se snažím
    ve sdělovacích prostředcích
  • 00:24:07 nebo kdekoliv na veřejnosti
    mluvit spisovně.
  • 00:24:13 Velmi mě uráží a
    velmi to zazlívám těm lidem,
  • 00:24:16 kteří používají obecné
    češtiny třeba v rozhlase
  • 00:24:20 a říkají novej, bejvák
    a podobné záležitosti.
  • 00:24:24 Tak to ne.
  • 00:24:28 Pokud mluvíme,
    tak bychom měli mluvit
  • 00:24:32 univerzálním kódem,
  • 00:24:34 který znají všichni,
    a který je jednotný.
  • 00:24:37 Jak do toho začneme
    vnášet dialektismy.
  • 00:24:40 Nemohu se ubránit tomu,
    abych můj vokalismus,
  • 00:24:44 abych to řekl filologicky,
  • 00:24:47 a konsonantismus nebyl poznamenán
    příslušností k Brnu a brněnštině.
  • 00:24:52 Tak to mám všechno posunuté
    a je to poznat, když promluvím,
  • 00:24:57 i když se to samozřejmě
    snažím zahalit,
  • 00:25:00 a někdy se mi to dlouho daří
    a pak se nějak prozradím.
  • 00:25:05 To je známá věc,
    protože nezpíváme,
  • 00:25:09 nebo používáme vokalismu jinak.
    Máme takové úzké "i".
  • 00:25:14 To je můj vztah k brněnštině
    a k hantýrce a všemu,
  • 00:25:22 co se zrodilo z podhoubí
    trojího etnika a dvojjazyčnosti.
  • 00:25:29 -Co se týče jazyka,
    otec, vystudovaný bohemista,
  • 00:25:33 jazykem se zabýval i jazykovědně.
  • 00:25:37 Myslím, že se tím
    zabývá celý život.
  • 00:25:40 Souvisí to jednak
    s jeho zájmem nejen o Janáčka,
  • 00:25:44 ale zkrátka jazyk
    jako živý, měnící se
  • 00:25:50 a rozvíjející se organizmus
    ho fascinuje.
  • 00:25:54 Ať už je to ve volnějších rovinách,
    v dialektu, v dialektologii,
  • 00:26:00 v dialektu brněnštiny,
    to předvádí nejčastěji.
  • 00:26:06 Samozřejmě ho zajímá jazyk
    i na nejvyšší úrovni.
  • 00:26:09 To mě taky fascinovalo od dětství.
    Hodně jsem četl,
  • 00:26:17 Později jsem se věnoval
    jazykovědnému studiu.
  • 00:26:22 Jazyk, jako komunikace mezi lidmi,
    a cizí jazyky mě začaly zajímat.
  • 00:26:28 Studoval jsem také germanistiku,
    dal jsem se na dráhu předkladatele.
  • 00:26:42 -Jako otec jsem se snažil
    je nevychovávat tak,
  • 00:26:47 že bych je nutil k něčemu.
    Měli pravidelné povinnosti.
  • 00:26:52 Chodili do kroužků
    a dělali hudbu. A pořád četli.
  • 00:26:55 Tím byli kultivováni.
  • 00:26:58 Viděli knihovnu moji,
    že pořád něco nosím,
  • 00:27:03 tahám a sháním.
  • 00:27:07 A poslouchali.
  • 00:27:11 U nás se pořád poslouchala CD,
    kazety, nosily se nějaké mastery.
  • 00:27:17 Jak bylo něco natočené,
    tak se muselo...
  • 00:27:20 Byli při tom,
    často se korepetovalo,
  • 00:27:23 chodili herci, písničky
    se zkoušely, chodili režiséři.
  • 00:27:28 Takový příchod režiséra,
    to je záležitost na mnoho let.
  • 00:27:33 Na malé dítě to musí být šok,
    když přijde expresionistický
  • 00:27:38 režisér jako byl Scherhaufer,
  • 00:27:41 tak si myslím,
    že z toho žijí dodnes.
  • 00:27:44 UKÁZKA, HUDBA
  • 00:27:56 -Hurá!
  • 00:27:59 -Hurá!
  • 00:28:01 Hurá!
  • 00:28:04 Hurá!
  • 00:28:10 -Škola šašků bylo bylo
    pro mě velmi silné téma.
  • 00:28:15 Michel de Ghelderode. Je to velice
    drsná hra z prostředí zrůd.
  • 00:28:23 Šašků, kteří působí
    na panovnickém dvoře
  • 00:28:27 a byla pro mě výzva
    to hudebně ztvárnit.
  • 00:28:32 Byla to navíc poslední režie
    Petra Scherhaufera,
  • 00:28:36 tak tím ta inscenace
    byla poznamenaná.
  • 00:28:40 Byl to silný zážitek pro všechny.
  • 00:28:44 -Zpívejte!
  • 00:28:46 ZPĚV
  • 00:29:07 -Já jsem otce vnímal
    jako skladatele,
  • 00:29:10 jako ředitele hudby,
  • 00:29:12 který se pohybuje
    mezi hudební teorií a praxí.
  • 00:29:17 Skladatelsky to na mě vliv nemělo.
  • 00:29:21 Vnímal jsem ho tak,
    jak jeho studenti.
  • 00:29:40 -Trubky!
  • 00:29:52 Tak jo. Tím jsme skončili.
    Jen poslední věta.
  • 00:29:56 Toto je jeden
    z nejkrásnějších důkazů
  • 00:29:59 univerzality italštiny
    jako operního jazyka.
  • 00:30:02 Protože to je 7 slabik.
  • 00:30:04 Figaro mu říká 6 slabik,
  • 00:30:10 čili už se tady nebudeš
    motat, půjdeš k armádě.
  • 00:30:16 MLUVÍ ITALSKY A HRAJE NA KLAVÍR
  • 00:30:25 Žádný jiný jazyk nedovede
    stlačit 6 slabik na 3 tóny.
  • 00:30:29 Mozart, protože italštinu,
    abych to řekl brněnsky, namákl,
  • 00:30:35 když byl 2 roky v Itálii,
  • 00:30:37 tak skvěle uměl napasovat
    text na hudbu.
  • 00:30:46 Takže my jsme se podívali
    na to a tím končíme dnes,
  • 00:30:49 jakým způsobem se dá buffa
    anektodizovat a politizovat.
  • 00:30:54 Tady té politiky moc není,
    protože jsme v Rakousku,
  • 00:30:58 a Mozart to myslel
    s Pontem poctivě.
  • 00:31:02 Ve Francii bylo nejdůležitější
    3. jednání, soud.
  • 00:31:07 Tam se řekla ta věta,
    že já jsem vše udělal svou prací,
  • 00:31:11 svým ingeniem a vy jste blbec,
    vy jste se narodil,
  • 00:31:15 máte titul a vše zajištěno.
  • 00:31:19 Tam začal politický moment,
    tam vstalo obecenstvo,
  • 00:31:23 řvalo a nebylo k utišení.
  • 00:31:27 Příště doděláme Dona Giovanniho
    a přesuneme se do 19. st.
  • 00:31:32 a budeme se blížit
    k vrcholům opery
  • 00:31:34 a v polovině listopadu
    začneme muzikály. Možná dřív.
  • 00:31:43 Ne, rozhodně profesorství
    mě nenabíjí.
  • 00:31:46 To platí univerzálně,
  • 00:31:49 ať přednáším pro studenty
    nebo mluvím pro lidi,
  • 00:31:53 v Blansku pro důchodce,
    tak vždy si kladu za cíl,
  • 00:31:58 abych zaujal.
  • 00:32:02 Abych našel někoho,
    kdo mi rozumí a chce poslouchat.
  • 00:32:07 Člověk má radost, když vidí,
    že to padá na úrodnou půdu,
  • 00:32:13 že to není bez zájmu.
    To je pro mě řídící moment.
  • 00:32:17 Tady je několik obličejů,
    které se na mě dívají příznivě,
  • 00:32:22 a to mě motivuje.
  • 00:32:26 MLUVÍ RUSKY
  • 00:32:46 UKÁZKA ZPĚV
  • 00:32:59 -...bez muziky, bez řečí a slávy,
    jen ne v noci, raději časně zrána.
  • 00:33:05 Za postel mi stačí hrstka trávy,
    ale dej, ať neležím v ní sama.
  • 00:33:12 -Však se ti to stane,
    skončíš jako pohan.
  • 00:33:16 Řekni, řekni, Pane,
    odpusť, že se rouhám.
  • 00:33:23 -Když jsme se s Milanem Uhdem
    dohodli, že budeme dělat
  • 00:33:26 společně v trojici s Leošem Kubou
    muzikál Divá Bára,
  • 00:33:32 tak to vypadalo,
  • 00:33:36 jako by to byla mimočítanková
    školní četba, ale není tomu tak.
  • 00:33:42 To téma je jako všechno
    u B. Němcové velké.
  • 00:33:47 Němcová je moderní spisovatelka.
  • 00:33:52 Tím, čím zůstala ve své epoše,
    tak tam zůstala,
  • 00:33:55 ale mnoha věcmi přesahuje
    do naší epochy.
  • 00:34:01 UKÁZKA
  • 00:34:03 -Mějme se rádi, sousedi.
  • 00:34:07 -Je to příběh o nenávisti,
    o xenofobii, o nesnášenlivosti.
  • 00:34:14 V podstatě je to příběh o vesnici,
    která je rozdělena na různé vrstvy,
  • 00:34:20 které se navzájem hlídají.
  • 00:34:22 Jakmile někdo není v souladu
    s vžitým pořádkem
  • 00:34:27 a jakkoliv se odlišuje,
    tak je je hned podezřelý.
  • 00:34:31 To je případ Báry.
  • 00:34:35 -Za dobrou shodu, za pochopení.
    A odvrať od nás temné mámení.
  • 00:34:49 Nedej nám zhynout jako...
  • 00:34:56 -Spolupráce s M. Štědroněm
    trvá dodnes.
  • 00:34:59 Proč jsem se ho tak úporně chytil?
  • 00:35:03 Pro mě je to, že je to člověk,
    který má hudební nápady,
  • 00:35:07 on slyší
    na sebemenší odstíny textu.
  • 00:35:12 Jemu není potřeba vysvětlovat,
    že tady je to ironie,
  • 00:35:16 ale v další větě
    monolog přeskočí do patosu.
  • 00:35:21 On to okamžitě pozná beze mě
    a někdy tam slyší i věci,
  • 00:35:26 které jako autor jsem přeslechl.
  • 00:35:30 -Ležíš sama na manželský
    posteli, slyšíš,
  • 00:35:35 jak se plíží ven tvůj chlap.
  • 00:35:39 Sladký noci,
    kampak jste se poděly?
  • 00:35:43 Místo srdce cítíš ostrej drát.
  • 00:35:48 Ve všední den jako v neděli,
    ráno všude bláto, kam jen šláp!
  • 00:35:57 Ach, že nevíš,
    i když všichni věděli,
  • 00:36:02 to je osud...
  • 00:36:05 -Dostal jsem krásnou výzvu.
  • 00:36:08 Psal jsem hudbu,
  • 00:36:11 kterou jsem složil
    ze svých hotových skladeb,
  • 00:36:14 protože jsem to považoval
    za nejvýhodnější.
  • 00:36:17 Ne z důvodů časových, ale
    protože jsem našel jednotící tmel.
  • 00:36:21 Tím je tónina G dur.
  • 00:36:23 Je tam použito Marseillaisy jako
    osové písně. To dělám často a rád.
  • 00:36:30 Ale je to Marseillaisa v mol.
  • 00:36:34 -Dovolte, abych Vás jménem
    turistického informačního centra,
  • 00:36:38 které je provozovatelem
    brněnského podzemí,
  • 00:36:41 přivítala v kostnici
    pod kostelem sv. Jakuba,
  • 00:36:45 která vznikla v 17. st.
  • 00:36:48 Během prohlídky Vás bude doprovázet
    hudba od skladatele M. Štědroně.
  • 00:36:56 HUDBA
  • 00:37:38 -Akord G mol a do toho
    je jakési střední baroko.
  • 00:37:42 HRAJE NA KLAVÍR
  • 00:37:48 -Atd. Nebudu to hrát.
  • 00:37:50 Je to asi v současné době skladba,
  • 00:37:52 která se hraje nejčastěji
    z mého díla.
  • 00:37:57 Tady se musíme usmát
    nad označením dílo.
  • 00:38:01 To proto, protože se pouští
    v katakombách tak 5x denně.
  • 00:38:15 To je Janáčkův památník
    pro Kamilu Stösslovou.
  • 00:38:20 Jsou tam jeho poslední
    záznamy pár dní před smrtí.
  • 00:38:24 Tady, už jsem to našel,
    sice to znám zpaměti,
  • 00:38:27 ale chtěl jsem to mít před sebou.
  • 00:38:30 HRAJE NA KLAVÍR
  • 00:38:40 -To je melodie,
    která je zajímavá v tom,
  • 00:38:44 že pozdní Janáček
    se blíží k Dvořákovi,
  • 00:38:48 a je až na pokraji banality,
    ale působí to krásně.
  • 00:38:52 Pochopitelně to obklopí něčím,
    co vůbec banální není.
  • 00:38:57 Moje učitelka klavíru říkala,
    že Janáček to vždy pokazí rytmem.
  • 00:39:04 Samozřejmě to nepokazí,
    ale vymaní to z prostředí 19. st.
  • 00:39:10 a přiblíží to k nám.
  • 00:39:13 HRA NA KLAVÍR
  • 00:39:23 -Chcete nějaké ladění?
    To se dělá takhle. To se udělá...
  • 00:39:28 HRA NA KLAVÍR
  • 00:39:33 -Já dám disonance,
    které zničí každé piano.
  • 00:39:41 Nebo třeba...
  • 00:39:49 Ten klavír zřejmě
    hodně trpěl pod Janáčkem,
  • 00:39:53 jako se říká,
    že pod ním trpěl metronom,
  • 00:39:56 kterým prý mrštil
    k nějakému petentovi,
  • 00:40:01 a od té doby metronom kulhal
  • 00:40:04 a tím se vysvětluje
    podivnost Janáčkových temp.
  • 00:40:09 Je možné, že to je pomluva,
    že to šířili jeho žáci.
  • 00:40:13 Když jsem sem vstupoval,
    tak jsem měl pocit ne úcty,
  • 00:40:18 to zní hrozně otřele
    a všichni to očekávají,
  • 00:40:25 když se sem přichází,
    protože to je jeho pracovna.
  • 00:40:28 Ale spíš mě fascinoval
    Janáček skrze rukopis.
  • 00:40:34 Uvědomoval jsem si postupně
    jako starší člověk
  • 00:40:40 tu proměnu rukopisu,
    kterou málokde najdeme.
  • 00:40:45 Neznám případ skladatela,
    jemuž se naprosto zásadně
  • 00:40:50 změnil rukopis od krásného,
    úhledného rukopisu po rychlopis.
  • 00:40:57 Změnil se jeho způsob
    vnímání a zachycování hudby.
  • 00:41:03 To komponování se stalo rychlou,
    okamžitou, impresivní činností,
  • 00:41:10 že se muselo něco rychle zapsat.
    Buď nápěvek nebo motiv.
  • 00:41:15 To mě fascinovalo nejvíc,
    protože rukopis jsem nazíral
  • 00:41:19 vždy jako grafiku,
    jako nádherný obraz
  • 00:41:23 a ještě jsem si to spojil s hudbou.
  • 00:41:27 HUDBA
  • 00:42:08 -Je deník Scherhauferových
    zápisků, kde říkal,
  • 00:42:12 co musíme na Provázku stihnout.
  • 00:42:15 Pod č.11 je udělat
    představení o Janáčkovi.
  • 00:42:18 S M. Štědroněm o tom mluvili
    celá 70. a 80. léta.
  • 00:42:23 Vždy to tu a tam padlo.
  • 00:42:26 Při jedné schůzce s Milošem
    to bylo vyřčeno nahlas,
  • 00:42:32 byl nejvyšší čas
    ten dávný sen udělat.
  • 00:42:37 Dát Brnu představení o Janáčkovi.
  • 00:42:40 Ne tak, jak se dělá,
    lev s bílou hřívou,
  • 00:42:43 namaškařený pan Munzar chodí
    a hezky mluví
  • 00:42:50 a teskně se dívá do krajiny
    a probíhá liška Bystrouška.
  • 00:42:54 Ale říct pravdu.
  • 00:42:58 UKÁZKA, ZKOUŠKA
  • 00:43:12 -Přitom jsem říkal,
    jaká je tedy pravda, Miloši?
  • 00:43:15 On říkal, že kombinace
    geniality s ryzostí a prokletostí
  • 00:43:20 a jistou neschopností.
  • 00:43:22 Jej potkat, to byl zážitek.
    Já jsem chtěl vědět víc.
  • 00:43:26 Pak jsme se sešli s M. Uhdem,
    Miloš nám o Janáčkovi vyprávěl,
  • 00:43:30 pak M. Uhde dohledával
    všechny věci.
  • 00:43:33 Bůh ví, kde splašil hodně
    tajně sdílené historky.
  • 00:43:41 Pak to rok vznikalo.
  • 00:43:45 HRA NA KLAVÍR
  • 00:44:10 UKÁZKA
  • 00:44:23 -Začínáme.
  • 00:44:25 Dnes 7.8.1928 přijel 74letý mistr
    se svou o 28 mladší přítelkyní
  • 00:44:33 na úpatí štramberského kopce.
    Měli v plánu vystoupit na vrchol.
  • 00:44:39 UKÁZKA, HUDBA
  • 00:44:52 -Počasí se pokazilo,
    začalo to vypadat na bouřku.
  • 00:44:56 Navíc byl mistr na první
    pohled indisponován.
  • 00:45:11 -Janáček to měl taky takové.
  • 00:45:14 Všichni ho měli
    za roztomilého podivína.
  • 00:45:19 Miloš je pozitivnější
    osobnost v tom smyslu,
  • 00:45:23 že je podivín ve svých monolozích,
    kdy už na konci 8. minuty,
  • 00:45:28 když hovoří o francouzském
    surrealismu, tak nevíte
  • 00:45:31 o kom, o čem je řeč,
    ale fascinovaně posloucháte,
  • 00:45:36 protože on je fascinován
    přemýšlením, kontextem,
  • 00:45:40 jak všechno se vším souvisí.
  • 00:45:42 Neustále má potřebu posílat
    informace dál. Stejně tak v hudbě.
  • 00:45:47 Při této inscenaci mi nosil nové
    hudby, které přes noc zkomponoval.
  • 00:45:54 UKÁZKA, ZPĚV
  • 00:46:16 -Klid pánové, dámo.
  • 00:46:19 -Já jsem říkal, že už jich
    máme moc, není je kam dát.
  • 00:46:22 Hoďme to z okna,
    pojďme začít znovu.
  • 00:46:25 On uslyšel,
    co my jsme neuslyšeli
  • 00:46:27 a následkem toho artikuloval to,
    co my jsme nebyli schopni.
  • 00:46:32 -Nikdy ke mně nic necítila.
    Život s ní je smrt.
  • 00:46:40 -Není vám dobře, mistře?
  • 00:46:44 ZPĚV
  • 00:46:49 -Vezměte si mě, Gabrielo.
  • 00:46:58 No, prosím vás.
  • 00:47:02 -Ach, bože!
  • 00:47:06 SMÍCH
  • 00:47:11 -Jakkoliv nejsem hudební oborník,
    představuji si,
  • 00:47:15 že postavit se vedle
    génia Janáčkova
  • 00:47:18 a svoji hudbu přilepit
    k úryvkům z Janáčka,
  • 00:47:22 vyžaduje velkou
    profesionální zběhlost
  • 00:47:27 a talent, ale i odvahu.
    Miloš ji měl.
  • 00:47:32 -Má muzika se ti nelíbí!?
  • 00:47:37 VÝKŘIKY, HRA NA HOUSLE
  • 00:47:46 -V té incenaci
    to tvoří jeden celek.
  • 00:47:49 Je to pro mě doklad toho, že Miloš
    jako skladatel obstál znamenitě.
  • 00:47:56 -Maestro, odchází!
  • 00:48:03 Doprovoďtě jej, ano?
    -Já půjdu, až budu chtít sám!
  • 00:48:13 Zkuste se mě jen dotknout!
  • 00:48:19 Vy pacholci! Ty pacholku!
    Já si budu stěžovat.
  • 00:48:28 Ty pacholku jeden!
    Víš, kde všude si budu stěžovat!?
  • 00:48:35 -Dost!!!
  • 00:48:39 POTLESK
  • 00:48:48 -Nadační fond cen Alfréda Radoka
    uděluje cenu Alfréda Radoka
  • 00:48:53 za hudbu k inscenaci
    M. Uhde, M. Štědroň
  • 00:48:57 -Leoš, aneb tvá nejvěrnější.
  • 00:49:04 UKÁZKA
  • 00:49:06 Jan Grulich při hlasování:
  • 00:49:08 Pro skvělé citace hudby
    samotného Leoše Janáčka,
  • 00:49:12 ale zejména pro vlastní hudbu
    vznikající na motivy Janáčka.
  • 00:49:16 Hudby, která je nedílnou součástí
    děje, nikoliv jen jeho ilustrací.
  • 00:49:23 UKÁZKA, ZKOUŠKA
  • 00:49:31 POTLESK
  • 00:49:51 -Děkuji mnohokrát vám všem,
    děkuji Provázku,
  • 00:49:54 z jehož atmosféry jsem vyrostl,
    a kde končím.
  • 00:49:58 Děkuji herečkám a hercům
    inscenace, spoluautorovi,
  • 00:50:03 jímž je Milan Uhde a hlavně
    Vladimíru Morávkovi děkuji.
  • 00:50:09 POTLESK
  • 00:50:11 -On hudbu píše protože musí.
  • 00:50:14 Je napojen na Janáčka,
    musí artikulovat krásu.
  • 00:50:19 Je to také člověk,
    a to je vzácná vlastnost,
  • 00:50:25 který je schopen dodat sílu
  • 00:50:28 následkem mohutného vyzařování
    pozitivní energie.
  • 00:50:31 Něco podobného jsem zažil
    v kontaktu s V. Havlem.
  • 00:50:35 Naše doba bude vytyčena
    několika jmény.
  • 00:50:38 Až se bude mluvit o Brně,
  • 00:50:41 tak se řekne určitě
    jméno Miloš Štědroň.
  • 00:50:47 HRAJE HUDBA
  • 00:51:30 Skryté titulky M. Vrbská
    Česká televize Brno, 2012
  • 00:51:32 .

Související