iVysílání

Tajemství železnic - Zubačkou do Krkonoš

• 00:00:33 Zdravím vás Đ
  už podeváté a naposledy.
• 00:00:38 Naposledy vyrazíme po kolejích
  za tajemstvími železnic.
• 00:00:42 V předchozích 8 dílech jsme
  navštívili téměř celou republiku,
• 00:00:46 dnes nás čeká výlet
  do severních Čech.
• 00:00:51 Minule jsme navštívili
  Krušnohoří,
• 00:00:53 dnes nás čekají Jizerské hory
  a Krkonoše.
• 00:00:58 Do těchto míst jste se dříve
  dostali jen zubačkou.
• 00:01:15 Než ale dorazíme do cílové stanice,
  zastavíme se na zaniklé
• 00:01:18 úzkokolejné Heřmaničce,
• 00:01:21 projedeme se
  po Zubrnické museální železnici,
• 00:01:24 připomeneme si nechvalně známou
  terezínskou "vlečku do pekla"
• 00:01:29 a vydáme se po stopách tajemného
  litoměřického tunelu.
• 00:01:33 Začneme ale v Tanvaldu,
  odkud vede naše vůbec
• 00:01:35 nejstrmější trať Đ
  kořenovská zubačka,
• 00:01:38 někdy také nazývaná podle stanice
  Dolní Polubný,
• 00:01:41 kterou projíždí,
  "Polubenka".
• 00:01:51 Největší zásluhu na vybudování
  ozubnicové trati z Tanvaldu
• 00:01:54 do Kořenova měl tehdejší sklář
  Josef Riedel.
• 00:01:57 V počátcích si nechal vypracovat
  několik projektů na dovoz uhlí
• 00:02:01 pro své továrny v Desné.
• 00:02:03 1. vypracovaný projekt
  byl projekt tratě,
• 00:02:06 která vedla přes Tesařov, Nový Svět
  a zpět do Tanvaldu.
• 00:02:10 Projekt byl moc nákladný
  a nezbyly mu finance,
• 00:02:13 aby ho mohl vybudovat.
• 00:02:15 Výškový rozdíl, který musela dráha
  překonat, byl značný
• 00:02:18 a aby nepřekročila sklon 25 promile,
  byla navržena v širokých obloucích
• 00:02:22 po úbočích kopců.
• 00:02:25 Nádraží by ale tak byla položena
  vysoko nad továrnami,
• 00:02:28 a Riedel je chtěl co nejblíže.
• 00:02:32 Nejlépe vyšel projekt použití
  dvoupákové Abtovy ozubnice,
• 00:02:38 takže trať byla postavena
  se sklonem až 60 promile
• 00:02:42 v úsecích mezi Tanvaldem
  a Kořenovem.
• 00:02:45 Ozubnicové lokomotivy byly sice
  podstatně dražší
• 00:02:47 než klasické adhezní, ale zase se
  ušetřilo zkrácením délky tratě,
• 00:02:52 takže nakonec byl projekt realizován
  a v roce 1902 se zubačka mohla
• 00:02:56 poprvé zakousnout
  do krkonošských kopců.
• 00:03:00 Na naší trati je použita
  dvoupásová Abtova ozubnice
• 00:03:03 od architekta Romana Abta.
• 00:03:06 Spočívá v systému 2 pásů
  ozubených hřebenů,
• 00:03:09 které jsou proti sobě přesazeny.
• 00:03:11 Vždy proti zubu vychází mezera.
• 00:03:14 To zaručuje plynulý chod vlaku.
• 00:03:16 Na začátku ozubnice je
  odpružený nájezd,
• 00:03:19 kde musí ozubnicová lokomotiva
  zpomalit na 5km rychlost,
• 00:03:23 strojvůdce zpomalí celou jízdu vlaku
  a pak roztočí ozubnicový stroj
• 00:03:29 na stejnou rychlost.
• 00:03:30 Až najede na ozubnicový hřeben,
  může rychlost vlaku zvýšit.
• 00:03:35 Pro stanici Dolní Polubný,
  kde se ozubnicové vlaky křížily,
• 00:03:39 a navíc byly v permanentním stoupání,
• 00:03:42 zkonstruoval inženýr Abt
• 00:03:44 technickou specialitu Đ
  ozubnicové výhybky.
• 00:03:47 Jen si představte,
  jak vše zařídit tak,
• 00:03:50 aby se spolu s kolejnicí posunula
  také ozubnice.
• 00:03:54 Unikátní ozubnicové výhybky byly
  v r. 1989,
• 00:03:59 kdy byla trať prohlášena
  za národní kulturní památku,
• 00:04:02 převezeny do šrotu.
• 00:04:04 Naštěstí nesešrotovali
  celou kulturní památku,
• 00:04:07 a tak můžeme ozubnici najít ještě
  dnes, hned na 3 úsecích 12km tratě.
• 00:04:14 1. ozubnicový úsek leží
  mezi Tanvaldem a Desnou,
• 00:04:18 další mezi Desnou a Dolním Polubným
  a poslední, nejdelší,
• 00:04:23 se stoupáním až 58 promile,
  je z Dolního Polubného do Kořenova.
• 00:04:29 Vlak tady během 1 km nastoupá
  58 výškových metrů,
• 00:04:35 což je pěkná kalamita.
• 00:04:37 V další části tratě mezi Kořenovem
  a Harrachovem se natáčel
• 00:04:40 stejnojmenný film režisérky
  Věry Chytilové,
• 00:04:43 v němž jste mohli kromě skvělého
  Bolka Polívky vidět
• 00:04:46 i socialistickou realitu
  na železnici.
• 00:04:49 Původní trať vedla z Tanvaldu
  do Kořenova.
• 00:04:51 Až po majetkovém vyrovnání
  mezi ČR a Polskem v r. 1959
• 00:04:56 došlo k prodloužení její délky
  o 5 km do současné stanice Harrachov
• 00:05:01 Na nově získaném úseku trati
  z Kořenova do Harrachova
• 00:05:05 jsme získali jizerský viadukt,
  který je 27 m vysoký a 114 m dlouhý.
• 00:05:11 Viadukt spojuje Jizerské hory
  a Krkonoše.
• 00:05:14 Kdysi ale Jizera lidi spíš
  rozdělovala, než sbližovala.
• 00:05:18 Tvořila totiž hranici
  mezi Rakousko-Uherskem a Pruskem
• 00:05:21 a později mezi Československem
  a Polskem.
• 00:05:24 A mohlo by se zdát, že to s tím
  rozdělováním myslela vážně,
• 00:05:27 protože už při stavbě mostu
  v roce 1902 se jedno
• 00:05:31 ze 4 mostových polí viaduktu
  zřítilo do jejího údolí.
• 00:05:37 Nebyla to jediná nehoda
  na této trati,
• 00:05:38 v r. 1945 byl strojvedoucí
  Wilhelm Bienert přinucen
• 00:05:43 sovětských důstojníkem sjet
  do Tanvaldu pro konvoj
• 00:05:47 Rudé armády.
• 00:05:48 V té době ale nebyla provozní
  žádná parní ozubnicová lokomotiva,
• 00:05:52 a tak se na cestu vydal
  s adhezní parní lokomotivou.
• 00:05:56 V prudkém klesání na trati
  mu selhaly brzdy
• 00:05:59 a v úseku nad Dolním Polubným,
  ve 100km rychlosti,
• 00:06:03 vlak vykolejil.
• 00:06:04 Topič se zachránil výskokem
  z kabiny parní lokomotivy,
• 00:06:08 strojvedoucí Wilhelm Bienert
  nehodu nepřežil.
• 00:06:12 Neštěstí u trati připomíná
  stylový pomníček z dřevěného pražce
• 00:06:15 se železnou kolejnicí
  mezi zastávkami Desná-Pustinská
• 00:06:19 a Kořenov-zastávka.
• 00:06:21 A o kousek dál stávala významná
  hraniční stanice Kořenov,
• 00:06:25 a tak tu byli celníci,
  překladové prostory, obchody,
• 00:06:28 restaurace i kino.
• 00:06:30 A dnes je tu
  Muzeum ozubnicové dráhy.
• 00:06:33 Pokud se ocitnete na nádraží v
  Kořenově, navštivte muzeum zubačky.
• 00:06:38 Co jiného byste chtěli
  v Kořenově navštívit, že?
• 00:06:42 Tak mě napadá...
• 00:06:44 Jaké se u nás vyskytují
  prapodivné názvy tratí Đ
• 00:06:48 Zubačka, tady je to logické,
  v minulosti tu jezdily
• 00:06:53 a dnes občas jezdí
  ozubené lokomotivy
• 00:06:56 po ozubených kolejích.
• 00:06:57 Ale proč se zaniklé
  úzkokolejné trati mezi Frýdlantem
• 00:07:02 a Heřmanicemi říkalo "Kudlanka",
  to mi zůstane tajemstvím.
• 00:07:18 10,5 km dlouhá dráha z Frýdlantu
  do Heřmanic se nazývala Heřmanička
• 00:07:24 nebo Kudlanka.
• 00:07:26 Heřmanička, že vedla do Heřmanic,
  Kudlanka, protože každé ráno,
• 00:07:31 když přišli průvodčí k vlaku,
  museli vlakvedoucímu ukázat
• 00:07:35 ostře nabroušený nůž,
  protože fungoval také
• 00:07:38 jako záchranná brzda.
• 00:07:41 S nožem se přeřízl provaz,
  kterým byl vlak vybaven k brzdění.
• 00:07:46 Osud Heřmaničky
• 00:07:47 jako by korespondoval s nelehkými
  životy obyvatel
• 00:07:49 Frýdlantského výběžku.
• 00:07:51 Ani ona neměla návěstidlo vždy
  na volno.
• 00:07:54 Nejprve ji totiž vyprojektovali
  jako "normálně rozchodnou",
• 00:07:58 pak jako úzkorozchodnou,
  potom ještě snížili rozchod
• 00:08:01 jejích kolejí na 750 mm,
  i když v celém c. a k. mocnářství
• 00:08:06 byla norma 760.
• 00:08:08 Důvod byl jednoduchý: Heřmanička se
  měla napojit na systém
• 00:08:11 žitavských úzkokolejek s pro nás
  netradičním rozchodem.
• 00:08:17 Koncese byla Frýdlantským okresním
  drahám vydána v únoru 1899.
• 00:08:23 Stavba začala v dubnu 1899
  a ukončena byla v srpnu 1900.
• 00:08:29 25. srpna byla trať slavnostně
  uvedena do provozu.
• 00:08:34 Vyjíždělo se ze samostatného
  nástupiště úzkorozchodné dráhy,
• 00:08:37 které mělo i vlastní výpravní budovu
  a které, máte-li trochu fantazie,
• 00:08:41 dodnes najdete
  před frýdlantským nádražím.
• 00:08:45 Nejvyšším bodem na trati byl
  Dětřichov -
• 00:08:47 úvraťová stanice, tedy místo,
  kde lokomotiva musela objet vlak
• 00:08:51 na druhý konec,
  aby mohla pokračovat dál.
• 00:08:55 Potom už se 33% klesáním sjíždělo
  do Heřmanic.
• 00:08:59 Heřmanice byly pohraniční
  přechodovou stanicí,
• 00:09:03 jedinou úzkorozchodnou
  v Rakousku-Uhersku,
• 00:09:06 nádraží bylo rozděleno
  na 2 poloviny:
• 00:09:08 jedna polovina byla Frýdlantských
  okresních drah,
• 00:09:11 2. polovina Saska.
• 00:09:13 Byly zde byty úředníků, celnice,
  výpravní kancelář, výtopna Đ
• 00:09:19 v Heřmanicích bylo vše,
  co měla mít železniční stanice.
• 00:09:25 Chátrající nádražní budova
  v Heřmanicích si do dnešních dob
• 00:09:28 nese své smutné tajemství.
• 00:09:30 Při obsazování tratě
  po 2. světové válce byly
• 00:09:33 u německého přednosty stanice
  nalezeny zbraně,
• 00:09:36 a tak byl zastřelen.
• 00:09:38 Dráha sloužila více než 3/4 století
  pro osobní dopravu,
• 00:09:42 ta fungovala až do r. 1976,
  kdy byla doprava na železnici
• 00:09:47 uzavřena pro její zchátralý stav,
  protože se do ní delší dobu
• 00:09:53 neinvestovalo, vlaky vykolejovaly
  a obsazenost vlaků byla tak nízká,
• 00:09:58 že se to i hodilo,
  a železnice se k 13.1.1976 zavřela.
• 00:10:04 K úřednímu zrušení dráhy došlo
  až v roce 1984
• 00:10:08 a k definitivní likvidaci
  v letech 1996-97,
• 00:10:13 kdy byly koleje odvezeny do šrotu.
• 00:10:16 Tajemný osud čekal také
  2 ocelové mosty,
• 00:10:18 které zmizely ze dne na den,
  a dodnes nikdo neví kam...
• 00:10:24 Jak se dívám na stav na stav
  nádražní budovy v Heřmanicích,
• 00:10:27 dávám jí tak rok,
  maximálně dva.
• 00:10:30 Se znovu zprovozněním Heřmaničky
  to taky nevidím růžově.
• 00:10:34 Budoucnost má nejistou.
• 00:10:38 Boj o svou trať svádějí také
  železniční nadšenci v Zubrnicích.
• 00:10:43 Těm se ale daří lépe.
• 00:10:55 Téměř 90letá historie místní dráhy
  z Velkého Března do Verneřic
• 00:10:59 s odbočkou do Úštěku je
  v mnohém obrazem historie
• 00:11:02 většiny našich lokálek.
• 00:11:05 Provoz na ní začal v roce 1890
  a u její kolébky stáli
• 00:11:09 verneřičtí podnikatelé.
• 00:11:12 Zdejší oblast byla vyhlášená
  hlavně pěstováním chmele
• 00:11:16 a ovocnářstvím, ale našla se zde
  i místa, kde se uchytil průmysl,
• 00:11:20 např. u Verneřic a Lovečkovic.
• 00:11:22 Tyto destinace nebyly bohužel
  zasaženy železniční sítí,
• 00:11:26 výstavbu železniční tratě umožnil
  až později lokálkový zákon.
• 00:11:31 Přesněji zákon o místních drahách,
  který snižoval požadavky
• 00:11:35 na konstrukci železnice.
• 00:11:37 A tady takové úlevy bylo potřeba.
• 00:11:41 Na 15km vzdálenosti totiž trať
  překonává neuvěřitelný
• 00:11:44 výškový rozdíl 427 m
  a její sklon dosahuje 43 promile,
• 00:11:51 což je až na samé hranici,
  na níž končí adhezní provoz
• 00:11:55 a nastupují ozubnicové dráhy.
• 00:11:58 Dráha byla vystavěna za necelý rok
  a zakončena byla v r. 1890,
• 00:12:03 kdy byla postavena páteřní větev
  z Velkého Března do Verneřic,
• 00:12:08 odbočka do Úštěka byla zprovozněna
  o měsíc později.
• 00:12:12 Provoz na trati byl zahájen
  v den oslav narozenin
• 00:12:15 císaře Františka Josefa I.
• 00:12:18 Místní Němci svou lokálku přezdívali
  "Tschokl",
• 00:12:21 prý podle zvuku bafající lokomotivy
  šplhající do kopců.
• 00:12:24 A když "Tschokl" uvízl
  ve sněhových závějích,
• 00:12:27 což se mezi Vánocemi a masopustem
  stávalo celkem pravidelně,
• 00:12:30 vydávali se chlapi z Mukařova
  s lopatami odhazovat sníh z kolejí.
• 00:12:35 Proto býval v obci vedle obligátního
  plesu hasičského a veteránského také
• 00:12:39 ples "sněžných lopat".
• 00:12:45 Zpočátku měla dráha největší příjem
  z nákladní dopravy,
• 00:12:48 kdy se převáželo hnědé uhlí, dřevo
  i produkty ze zdejší oblasti.
• 00:12:54 Ze Zubrnic byl odváženo místní ovoce
  do Hamburku
• 00:12:59 a v opačném směru ryby.
• 00:13:02 K prvnímu ohrožení existence
  místní dráhy došlo v důsledku
• 00:13:06 velké hospodářské krize začátkem
  30. let minulého století,
• 00:13:10 kdy se dokonce uvažovalo
  o zastavení dopravy.
• 00:13:13 Po několika letech opětovného
  rozmachu přišla 2. světová válka a...
• 00:13:19 Vše bylo završeno odsunem
  původního obyvatelstva
• 00:13:22 a k nedosídlení zdejšího prostoru.
• 00:13:25 Po 2. svět. válce objemy přeprav
  na trati velmi klesají,
• 00:13:31 ale narůstá objem
  rekreační dopravy.
• 00:13:34 Lokálka nebyla dostatečně pružná,
  takže objem dopravy i cestujících
• 00:13:39 stále klesal.
• 00:13:40 A tak 27. května 1978 vyjela
  poslední lokálka s cestujícími.
• 00:13:47 2 měsíce předtím totiž ÚV KSČ
  trať zrušil.
• 00:13:52 Nikdo už nedoufal,
  že se vlaky na trať vrátí,
• 00:13:57 protože rok po zrušení dráhy byl
  zrušen kolejový svršek
• 00:14:01 mezi Lovečkovicemi a Verneřicemi.
• 00:14:03 Dále postupovala likvidace
  celé železniční tratě.
• 00:14:08 Naštěstí se po roce 1989 sešli lidé,
  kterým osud místní lokálky
• 00:14:13 nebyl lhostejný,
  navíc měli rádi všechno,
• 00:14:16 co voní železnicí.
• 00:14:18 V roce 1993 založili
  občanské sdružení
• 00:14:22 Zubrnická museální železnice
  a vzali si do hlavy,
• 00:14:24 že i přes vytrhané koleje vlak jednou
  do Zubrnic pojede.
• 00:14:29 V r. 2010 se na tuto trať vrátil
  železniční provoz.
• 00:14:33 Cestující, kteří dnes sem přijedou
  vlakem do Zubrnic,
• 00:14:37 mají možnost zhlédnout
  železniční muzeum.
• 00:14:40 Je zde dopravní kancelář,
  historická čekárna pro cestující,
• 00:14:44 originální staniční záchodky
  z r. 1890,
• 00:14:48 garáž na drezíny,
  kde je vidět technický vývoj
• 00:14:52 od motokola po drezínu Tatra,
  expozice zabezpečovacího zařízení
• 00:14:57 a osvětlení na železnici.
• 00:14:59 Dalším lákadlem na zubrnické
• 00:15:01 železniční trati je parní vodárna
  ve Střekově.
• 00:15:05 Jde o technickou památku Đ
  jedinou na území ČR,
• 00:15:08 postavenou v roce 1874 podle projektu
  architekta Karla Schlimpa.
• 00:15:14 Z Labe čerpala do nádrží vodu
  pro parní lokomotivy.
• 00:15:18 A věřte nebo ne:
  dodnes je funkční.
• 00:15:22 Zubrnická železnice se opět
  probouzí k životu.
• 00:15:25 Parní vodárna zase čerpá vodu,
  po kolejích jezdí vlaky
• 00:15:28 a tak to má být.
• 00:15:30 Jsou ale železnice, které už,
  doufejme, nikdy zprovozněny nebudou
• 00:15:35 a jejich pozůstatky zůstanou
  věčným mementem pro příští generace.
• 00:15:39 Na jednu takovou se podíváme Đ
  je to nechvalně proslulá
• 00:15:43 terezínská vlečka do pekla.
• 00:15:55 Terezín byl postaven jako pozdně
  barokní pevnost na sklonku
• 00:15:58 18. století, avšak za 2. sv. války
  Němci využili jeho prostor
• 00:16:04 pro soustředění 3/4 židovského
  obyvatelstva našich zemí.
• 00:16:09 O zdejším ghettu a koncentračním
  táboře se dodnes mluví
• 00:16:12 jako o čekárně na Osvětim.
• 00:16:15 Původně transporty Židů končily
  na nádraží v Bohušovicích nad Ohří.
• 00:16:19 Odtud absolvovali 3km pochod
  do Terezína.
• 00:16:23 To nám dokládá pamětní deska
  na budově bohušovického nádraží.
• 00:16:32 To, že ghetto Terezín bylo tak
  vzdálené od hlavních tratí,
• 00:16:36 s sebou neslo i nedostatky
  z pohledu nacistické správy.
• 00:16:42 Ti se rozhodli vybudovat vlečku,
  protože chtěli zamezit stykům
• 00:16:48 mezi deportovanými osobami
  a civilním obyvatelstvem.
• 00:16:53 A také měli problém se starými
  a nemocnými vězni,
• 00:16:56 pro které často ty 3 km do Terezína
  byly jejich posledními.
• 00:17:01 S 50kg osobním zavazadlem často
  nemohli ani pohnout,
• 00:17:05 natož do ghetta dojít.
• 00:17:07 Výstavba trati začala s příjezdem
  prvních židovských transportů
• 00:17:11 do Terezína v listopadu 1941.
• 00:17:15 Po 5 dnech byla vybrána skupina
  2 inženýrů a 12 statistů,
• 00:17:20 kteří se měli podílet
  na trasování trati,
• 00:17:23 která byla dokončena v červnu 1943.
• 00:17:28 Terezínskou vlečku stavěli
  samotní vězni.
• 00:17:30 A podle dochovaných zpráv
  židovské samosprávy šlo o práci
• 00:17:33 nesmírně namáhavou,
  hraničící s přežitím.
• 00:17:39 Na 2. stranu stavební firma,
  která vyhrála zakázku
• 00:17:42 na stavbu vlečky, si stěžuje
  táborové komandatuře,
• 00:17:46 že pracovní nasazení
  židovských vězňů je malé,
• 00:17:50 v porovnání s árijskými dělníky
  jen desetinové,
• 00:17:55 proto žádala,
  aby se termín dostavby dodržel,
• 00:17:58 o přidělení dělníků z okolí.
• 00:18:02 Existuje také zaznamenaný vtip
  židovského chirurga:
• 00:18:05 I když na vlečce nikdo nepracuje,
  je s podivem, že neustále roste.
• 00:18:11 A ze stejného zdroje lze čerpat
• 00:18:12 i záznamy o smrtelných úrazech
  dělníků.
• 00:18:15 12 dní před oficiálním otevřením
  se stal smrtelný úraz,
• 00:18:19 kdy 1 členu stavebního komanda,
  který posunoval 1 vagon,
• 00:18:26 vagon přejel nohu
  a on na následky zranění zemřel.
• 00:18:29 Vlečka měla původně vést jinudy Đ
  centrem města.
• 00:18:32 Ale z řady důvodů byla nakonec
  vyprojektována
• 00:18:34 podél Hamburských kasáren.
• 00:18:37 Dnes už asi nikdo nezjistí,
  zda to bylo schválně, či ne.
• 00:18:40 Pravdou je, že noví vězni byli
  přiváženi kolem míst,
• 00:18:43 která jako by jim naznačovala,
  co je čeká.
• 00:18:47 Při příjezdu do Terezína míjely
  vlaky objekty,
• 00:18:50 které byly vyhrazeny
  pro mrtvé vězně.
• 00:18:53 Byla to hlavně ústřední márnice,
  umístěná hluboko v kasematech,
• 00:18:58 a dále to byly obřadní místnosti,
  kde se živí loučili s mrtvými.
• 00:19:02 Nakonec bylo kolumbárium,
  kde byly urny zemřelých,
• 00:19:07 spálených v nedalekém krematoriu.
• 00:19:11 A ještě malá ukázka českého
  antisemitizmu
• 00:19:14 nebo chcete-li
  "nevinné kolaborace".
• 00:19:19 O protižidovských náladách
  ve společnosti svědčí i to,
• 00:19:21 že 15.4.1942 zažádal městský úřad
  v Bohušovicích nad Ohří,
• 00:19:27 aby byl název stanice
  Terezín-Bohušovice nad Ohří změněn,
• 00:19:31 jméno "Terezín" z názvu vyškrtnuto,
  protože nemohli připustit,
• 00:19:37 aby jméno města,
  které mělo sloužit Židům,
• 00:19:40 nesla i železniční stanice.
• 00:19:49 Z těchto míst
  a po těchto kolejích odjížděly
• 00:19:52 tisíce vězňů z terezínského ghetta
  na svou poslední cestu.
• 00:19:56 Pravděpodobně mezi nimi byl
  i můj děda,
• 00:19:59 který se odsud na svou poslední cestu
  vydal do Drážďan.
• 00:20:03 Povídali jsme si o něm v 1. díle.
• 00:20:05 Řeknu vám,
  že i po těch desítkách let
• 00:20:08 tu je genius loci tohoto místa
  velmi silný.
• 00:20:11 Můžete se o tom přijet
  přesvědčit sami.
• 00:20:14 My se odsud vydáme také
  na svou poslední cestu Đ
• 00:20:17 naštěstí ne s tak hroznými následky.
• 00:20:20 Asi 5 km tímto směrem jsou
  Litoměřice,
• 00:20:24 které skrývají také
  2 velká železniční tajemství.
• 00:20:34 Město ležící na soutoku Labe s Ohří
  se železničního spojení dočkalo
• 00:20:38 v rámci budování
  Rakouské severozápadní dráhy
• 00:20:41 v 70. letech 19. století.
• 00:20:45 Doprava v úseku Lysá nad Labem Đ Ústí
  nad Labem - Střekov byla
• 00:20:49 zahájena 1. ledna 1874
  a jako na každé správné trati,
• 00:20:55 ani na této, nemohl chybět
  železniční tunel.
• 00:20:59 Je dlouhý 290 m a klikatí se
  pod historickým centrem města.
• 00:21:06 Naskýtá se otázka,
  proč hlavní projektant
• 00:21:09 Rakouské severozápadní dráhy
  ing. Wilhelm Helback vedl
• 00:21:14 trať tímto tunelem,
  a proč nevedl trať kolem Labe,
• 00:21:19 jak vede dnešní dvoukolejná trať.
• 00:21:22 Podle místní tradice tehdejší měšťané
  Litoměřic se bránili
• 00:21:28 takovému řešení, protože tvrdili,
  že by přišli o krásnou promenádu
• 00:21:33 podél Labe.
• 00:21:34 Toto tvrzení se nezakládá na pravdě.
• 00:21:37 Ale pravdou už je, že trať byla
  vyprojektovaná jako ta dnešní Đ
• 00:21:41 tedy podél Labe.
• 00:21:43 A taky je pravdou,
  že Litoměřičtí ji tam nechtěli.
• 00:21:46 Prý, když se rozvodní Labe,
  byla by pod vodou,
• 00:21:49 taky by musela křížit silnici
  z Litoměřic
• 00:21:51 a navíc by hyzdila krásný pohled
  na město od řeky.
• 00:21:55 A tak vznikl tunel, se kterým byly
  od samotného počátku problémy.
• 00:22:00 Tunel je mělce založený,
  prochází těsně pod základy
• 00:22:03 historických staveb nad ním.
• 00:22:05 Bylo potřeba řadu budov zesilovat,
  některé byly ohroženy tak,
• 00:22:11 že městská rada zakázala
  po dobu stavby průjezd povozů,
• 00:22:16 aby otřesy nedošlo k neštěstí.
• 00:22:19 Některé stavby nad tunelem musela
  nakonec dráha vykoupit
• 00:22:24 a některé i zbořit.
• 00:22:29 Stavba železničního tunelu
  v Litoměřicích se prodražovala
• 00:22:32 a pro Severozápadní dráhu se stávala
  nepříjemnou komplikací.
• 00:22:37 ZVONÍ TELEFON
• 00:22:38 Promiňte, pardon.
• 00:22:40 Ahoj, Pavlíku.
• 00:22:42 Cože?
• 00:22:44 Že ti v Praze prorazili Blanku?
• 00:22:46 Konečně.
• 00:22:49 Tady v Litoměřicích u jednoho
  zbytečného tunelu točíme.
• 00:22:52 Pak ti zavolám, ahoj.
• 00:22:54 Kde jsme to skončili?
  Á, předražené tunely.
• 00:22:57 Česká klasika.
• 00:23:02 Litoměřičtí sice souboj
  s dráhou vyhráli,
• 00:23:06 tunel si prosadili,
  ale spokojení nebyli.
• 00:23:10 Vadilo jim,
  že litoměřické nádraží je daleko
• 00:23:14 od města, protože dráha ho
  situovala dál na jih,
• 00:23:18 aby v sousedství Labe mohl
  vzniknout i přístav a překladiště.
• 00:23:23 A tak si Litoměřičtí zase stěžovali,
  až dráha v r. 1884 zřídila
• 00:23:29 u severního ústí litoměřického tunelu
  zastávku.
• 00:23:33 Většina cestujících se během chvíle
  naučila jezdit
• 00:23:35 ze zmiňované zastávky.
• 00:23:37 Proč taky chodit na nádraží
  až k řece!
• 00:23:40 A tak provizorní budova praskala
  ve švech.
• 00:23:46 Dráha byla donucena
  asi po 10 letech, v r. 1895,
• 00:23:51 zřídit velkou výpravní budovu.
• 00:23:54 Šlo o největší budovu zastávky
  na jednokolejné dráze.
• 00:24:00 Měla kryté nástupiště
  i přístavbu pro poštu.
• 00:24:06 Byla tam i nádražní restaurace.
• 00:24:08 Pro pohodlnější přístup cestujících
  od města byla nad kolejemi
• 00:24:13 zřízena železná lávka.
• 00:24:16 A co z dnešního pohledu tak trochu
  zbytečný tunel?
• 00:24:19 Ten sloužil bez problémů
  až do roku 1960,
• 00:24:22 kdy byla trať přeložena
  blíže k Labi.
• 00:24:25 Tak, jak to mělo být
  od samého počátku.
• 00:24:28 A dnes se znovu diskutuje
  o jeho využití.
• 00:24:36 To je pro dnešek vše.
• 00:24:39 A nejen pro dnešek.
• 00:24:41 Na tomto místě náš cyklus končí.
• 00:24:45 Ale myslím si,
  že se za tajemstvími železnic
• 00:24:47 můžete vydat sami.
• 00:24:48 Tipů na výlety po kolejích
  jsme vám dali dost.
• 00:24:51 Mně zbývá jen popřát vám
  šťastnou cestu.
• 00:24:56 A nezapomeňte Đ cílem někdy může
  být i cesta.
• 00:25:03 PÍSKÁ SI MELODII Z FILMU
  "PÁNI KLUCI"
• 00:25:10 Skryté titulky: Milena Nečadová
  Česká televize, 2013