iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
11. 10. 2009
21:45 na ČT2

1 2 3 4 5

73 hlasů
32334
zhlédnutí

3 a 1/2 Masaryka

Studium na Masarykově univerzitě pohledem tří generací aneb rodinné setkání na srazu absolventů

18 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

3 a 1/2 Masaryka

  • 00:00:33 Z hlediska Brna
    a univerzity a techniky,
  • 00:00:36 jako to jsou naprosto
    neoddělitelné součásti toho Brna.
  • 00:00:41 Tvoří to prostě image Brna,
    tvoří to prostě celkově ten dojem.
  • 00:00:45 To jsou skutečně velký,
    významný, historický školy,
  • 00:00:49 který tady jsou a působí tady.
  • 00:00:51 Máte doma tričko
    Masarykovy univerzity?
  • 00:00:54 Já teda ne.
  • 00:01:11 Co pro nás má ta
    Masarykova univerzita...?
  • 00:01:15 Já bych řekla,
    že jsme také hrdi na to,
  • 00:01:18 že to je Masarykova univerzita,
    když byla založena roku 1919,
  • 00:01:23 tak ona se taky mohla jmenovat
    prostě jakkoli jinak.
  • 00:01:27 Jak jinak?
  • 00:01:29 Jak jinak,
    mohla to být Palackého, Komenského.
  • 00:01:34 Prostě máme řadu významných lidí.
  • 00:01:38 Mohla se jmenovat jinak,
    ale právě to,
  • 00:01:42 že po Masarykovi,
    který teda vytvořil nás
  • 00:01:46 nebo spoluvytvořil Československo.
  • 00:01:49 Prostě to je tak zavazující jméno.
  • 00:01:52 To je prostě někdo, něco.
  • 00:01:56 I to jméno je pro nás něčím takovým
    významným a posvátným bych řekla.
  • 00:02:03 Už ten název Masarykova univerzita.
  • 00:02:27 Nenapadlo vás nejít na vysokou?
  • 00:02:30 Mě absolutně ne.
  • 00:02:32 Mě taky ne.
  • 00:02:33 Jako když už chodíš třeba na Gympl,
    to je příprava na vysokou školu.
  • 00:02:38 Samozřejmě to neznamená, že musíš,
    ale tak nějak nevím, nenapadlo.
  • 00:02:43 Tak v té době v podstatě
    se hodně mluvilo o tom,
  • 00:02:46 že po Gymnáziu,
    co chceš dělat.
  • 00:02:49 Tak vy jste mohli jít
    třeba rovnou do práce,
  • 00:02:52 taky jste nemuseli...
  • 00:02:54 No taky jsme mohli jít do práce,
    to se nám nechtělo si myslím
  • 00:02:58 až tak zcela úplně.
  • 00:02:59 To je teda pěkná věc,
    že se vám nechtělo.
  • 00:03:02 Někomu se nechtělo na vojnu třeba,
    taky nás bylo takových hodně.
  • 00:03:07 Ježišmariá, to se teda
    dozvídám tady teďka věci.
  • 00:03:11 Ne, ale já mám dojem,
    že to bylo prostě u nás v rodině,
  • 00:03:15 že tak snad jsme ani neuvažovali,
    že byste na tu vysokou nešli.
  • 00:03:23 Maminka vždycky tak nějak
    razila teorii,
  • 00:03:26 čím toho člověk víc umí
    a čím vyšší vzdělání má,
  • 00:03:30 tak tím samozřejmě
    má větší možnosti uplatnění.
  • 00:03:34 Má se spolíhat
    vždycky sám na sebe
  • 00:03:39 i když se jedná
    o ženu neznamená to,
  • 00:03:42 že se má spolehnout jen
    na svého partnera,
  • 00:03:45 který ji může opustit.
  • 00:03:47 Může se stát cokoli prostě,
    jakákoliv situace.
  • 00:03:51 Ta žena by měla být schopna nějak
    si tu svoji existenci zajistit.
  • 00:03:56 Ona to brala jakože každý člověk,
    který na to má nějak,
  • 00:04:02 že by byla škoda,
    kdyby prostě toho
  • 00:04:05 vzdělání nedosáhl.
  • 00:04:07 Tady ústav slavistiky,
    tak to tady nebylo.
  • 00:04:12 To je úplně jinak teda
    než to bylo dřív.
  • 00:04:21 Dobrý den.
  • 00:04:22 Dobrý den.
  • 00:04:23 Já jsem Hradilová.
  • 00:04:25 Ano.
  • 00:04:26 Studovala jsem Ruštinu, Němčinu,
    ale říkám, když jsem se tady dívala
  • 00:04:32 po těch dveřích
    na vizitky a tak,
  • 00:04:35 tam je akorát
    pan profesor Pospíšil.
  • 00:04:38 Máme kolegy ještě
    v jiné části, v druhé budově.
  • 00:04:43 Byli na nás, bych řekla,
    dost přísní,
  • 00:04:46 což se nám samozřejmě
    v tom věku moc nelíbilo.
  • 00:04:50 Teď s odstupem času
    to teda musím hodnotit vysoce.
  • 00:04:54 V podstatě jsem podobná,
    také se snažím být náročná
  • 00:04:59 ke svým studentům.
  • 00:05:01 Trošku soucitu máš s nima,
    když si pamatuješ,
  • 00:05:04 jak si byla student?
  • 00:05:06 No soucitu...
  • 00:05:09 Já to nevím až tak úplně
    jestli soucitu.
  • 00:05:12 Já si myslím,
    že se snažím být v reálu,
  • 00:05:15 co se týká náročnosti.
  • 00:05:17 Vzhledem k tomu,
    že já jsem se snažila třeba hodně,
  • 00:05:23 tak u studentů nesnáším nějakou
    liknavost a obelhávání, podvody.
  • 00:05:29 Takže v tomto jsem celkem taková...
  • 00:05:32 Takže si neopisovala nikdy?
  • 00:05:34 Ale opisovala taky,
    to nemohu říct, že by,
  • 00:05:40 ale zase ne tak často ale...
  • 00:05:44 Takže teď se opisuje častěji,
    teď se podvádí častěji?
  • 00:05:48 Já myslím,
    že nejsou tak poctiví
  • 00:05:50 v přístupu,
    jak bývali kdysi.
  • 00:05:52 Nechci říct,
    že jsou horší,
  • 00:05:54 že jsou méně inteligentní
    teď mladí lidé.
  • 00:05:57 Nějak tím, že mají
    ještě daleko jiné možnosti,
  • 00:06:00 tak se snaží asi
    stihnout všechno
  • 00:06:03 a tím pádem na to učení
    už jim nezbývá tolik času.
  • 00:06:07 Takže prostě se snaží
    si najít cestičku,
  • 00:06:10 jak si to usnadnit no.
  • 00:06:15 Dneska bych řekl,
    že když se ti mladí hlásí
  • 00:06:18 na vysokou školu,
    tak se hlásí třeba
  • 00:06:23 po celé republice.
  • 00:06:24 Jim nevadí jestli se hlásí do Prahy
    nebo se hlásí do Bratislavy.
  • 00:06:29 Slováci se třeba hlásí hodně
    na školy, univerzity,
  • 00:06:33 které jsou v České republice,
    protože mají nějaké jméno,
  • 00:06:37 je to kvalitní škola.
  • 00:06:38 A tys nemohl?
  • 00:06:39 Já už nevím mami,
    já si to nepamatuju.
  • 00:06:42 Mohli jsme se hlásit i někam jinam?
  • 00:06:45 Ne.
  • 00:06:46 Nebo takhle,
    ty Práva byly
  • 00:06:48 v podstatě jenom
    v Brně a v Praze.
  • 00:06:50 Je to tak?
  • 00:06:51 V té době mohli jste se hlásit
    pouze na jednu školu.
  • 00:06:54 Neexistovalo jak dneska je teda...
  • 00:06:56 A určitě já z Brna bych se nehlásil
    asi na Karlovu univerzitu
  • 00:06:59 čili tím to bylo v podstatě daný.
  • 00:07:01 Já jsem si ten obor vybral,
    byla jasná prostě
  • 00:07:04 Masarykova univerzita,
    respektive UJEP tenkrát.
  • 00:07:06 To byla vysoká škola,
    která teda abych se nedotkla
  • 00:07:09 Karlovy univerzity,
    měla skutečně jako druhá
  • 00:07:12 největší renomé.
  • 00:07:15 V té době v Olomuci
    to ještě myslím nebylo
  • 00:07:19 na nějaké úrovni.
  • 00:07:22 Ostrava mám dojem,
    ta ještě neměla nějak
  • 00:07:27 mimo tu Báňskou.
  • 00:07:28 Tím, že ti učitelé tady
    těch našich univerzit
  • 00:07:33 na té naši univerzitě byli,
    tak na úrovni,
  • 00:07:37 takže i ti posluchači samozřejmě
    k nim zaujímali vztah
  • 00:07:44 a svůj respekt.
  • 00:07:45 Hlásí se 18ti letý člověk
    kvůli těm kapacitám,
  • 00:07:49 si myslíš,
    na tu univerzitu?
  • 00:07:51 No nevím jestli teda...
  • 00:07:53 Vnímal si to,
    že budeš studovat
  • 00:07:55 na té vysoké,
    kde jsou teda ty kapacity?
  • 00:07:58 Jestli můžu něco říct za sebe,
    protože máma to vidí určitě
  • 00:08:01 z toho hlediska staršího,
    historickýho.
  • 00:08:04 Tak ono,
    když je ti těch 18 roků,
  • 00:08:06 tak v té době,
    když třeba posuzuješ gymnázia,
  • 00:08:09 tak i ta gymnázia třeba
    v Brně každé mělo svoje jméno.
  • 00:08:13 Lepší, horší, stejně tak ta škola,
    ale když tu školu skončíš
  • 00:08:18 a navazuješ na to dál prací,
    tak taky se vykazuješ tím,
  • 00:08:21 kde jsi studoval.
  • 00:08:22 A mají být současní studenti hrdí
    na ty své učitelé?
  • 00:08:26 Myslíte, že tam pořád jsou
    kapacity?
  • 00:08:29 K tomu já teď už mám dojem,
    že jsme si toho teda víc cenili,
  • 00:08:33 že jsme byli na té vysoké,
    to je jedna věc.
  • 00:08:36 Za druhé mám dojem,
    že celkové to chování
  • 00:08:40 prostě tenkrát těch vysokoškoláků
    bylo opravdu jaksi jiné,
  • 00:08:46 než se to teda mě jeví postupně.
  • 00:08:49 To je otázka doby,
    že celkově ta doba zhrubla.
  • 00:08:53 Tak jak se chovají teďka?
    Jak já se chovám?
  • 00:08:56 No, mám dojem, že máte,
    prosím tě nechci to Evičko
  • 00:09:00 generalizovat že jo,
    ale takhle kdybych to jako řekla,
  • 00:09:03 Mám dojem, že jsme byli
    zodpovědnější a svědomitější.
  • 00:09:07 Martin byl logičtější vždycky
    a věděl, kdy má zabrat,
  • 00:09:12 aby to vyšlo.
  • 00:09:15 Kdežto tvoje maminka
    se učila, učila permanentně.
  • 00:09:19 To zase ne.
    My jsme chodívali i do...
  • 00:09:23 já jsem ji občas vyrušil.
  • 00:09:25 No jo.
  • 00:09:37 Jak dlouho si tady nebyl?
  • 00:09:39 No nebyl jsem tady
    asi už snad 30 let.
  • 00:09:43 Já nevím bych to musel spočítat.
  • 00:09:46 Kdy jsi absolvoval?
  • 00:09:47 82.
  • 00:09:49 Co bylo tady?
  • 00:09:51 Tady byla aula
    ve které se přednášelo.
  • 00:09:55 Mělo to akorát trošičku problém,
    protože tady byla strašně
  • 00:09:59 špatná akustika,
    tak jsme sedávali
  • 00:10:01 tady v zadních lavicích.
  • 00:10:03 Tady se přednášelo.
  • 00:10:05 Tady jak je ta zeď,
    tak ta tam nebyla,
  • 00:10:08 tam byl přednášející.
  • 00:10:09 Tady ty galerie,
    ty byly zadělané.
  • 00:10:12 K čemu ta budova původně...?
  • 00:10:15 Ta budova původně, to byla banka.
  • 00:10:20 Snad právě proto tady
    v tomto sále
  • 00:10:22 byla taková špatná akustika
  • 00:10:24 Taky se nás sem moc nevešlo.
  • 00:10:26 Tady se jednu dobu opravovalo,
    tak potom jsme se učili
  • 00:10:30 nějakou dobu v kině.
  • 00:10:32 Pak jsme se učili
    na Musilce v kulturním středisku.
  • 00:10:35 Všecko hlavní se odehrávalo
    v podstatě v této budově.
  • 00:10:39 Dýchla na mě historie
    po těch letech.
  • 00:10:43 Ty jsi studoval v 70. letech?
  • 00:10:45 No koncem.
  • 00:10:46 Začínal jsem 77.
  • 00:10:49 Mě by zajímalo,
    jak ta doba ovlivnila
  • 00:10:51 to studium tvoje?
  • 00:10:53 V podstatě 90% bylo právo.
  • 00:10:55 Pochopitelně ty předměty
    byly prošpikovaný
  • 00:10:59 politickýma předmětama,
    jako na každé škole.
  • 00:11:02 Měli jsme Marxismus-Leninismus
    každej ročník,
  • 00:11:05 ale dá se říct,
    že z 90ti % to byla odborná výuka,
  • 00:11:09 zaměřená na vyloženě
    právní předměty.
  • 00:11:11 Pochopitelně ty právní předměty
    byly poplatný tehdejší legislativě
  • 00:11:16 a tehdejší výuce.
  • 00:11:18 Třeba dával sis pozor
    i před spolužáky co řekneš
  • 00:11:21 nebo si měl opravdu dobrý lidi?
  • 00:11:21 To si myslím, že ne,
    že takový situace nenastaly
  • 00:11:25 a nebo tě to nenapadlo
    v tom věku prostě
  • 00:11:28 a v prostředí
    ve kterým jsme se pohybovali.
  • 00:11:31 Spíš ty předměty,
    kdy jsme tam naráželi
  • 00:11:35 u některých vyučujících
    na takový dost tvrdě
  • 00:11:39 prosazující názor té doby.
  • 00:11:41 Když jsme to
    nějakým způsobem konzultovali
  • 00:11:45 a nebo jsme vedli tenkrát
    dá se říct docela volnou debatu
  • 00:11:49 o vlastně tady
    těchto záležitostech,
  • 00:11:52 o společnosti a o hospodářství,
    tak nám bylo naznačeno,
  • 00:11:57 že asi naše názory
    nejsou nejsprávnější.
  • 00:12:00 Ovšem u mladýho člověka
    to sama znáš taky,
  • 00:12:04 který si vytvoří jakýsi názor,
    tak ho nezmění jenom díky tomu,
  • 00:12:08 že mu někdo řekne,
    že to je jinak.
  • 00:12:12 Myslím, že v dnešní době
    už je celkem jedno jestli řekneš,
  • 00:12:15 bylo to z jakékoliv univerzity
    nebo bylo to z Karlovy ,
  • 00:12:19 bylo to z Olomouce,
    ale hraje se na ten titul,
  • 00:12:23 nehraje se na to místo.
  • 00:12:25 No, tak to je úplně špatný.
  • 00:12:27 Jako že jsem ráda,
    že tam studuju,
  • 00:12:30 ale tak nějak toho ducha,
    co vy jste tam zažívali,
  • 00:12:35 já tam nezažívám.
  • 00:12:36 Proč teda jsi nešla
    na tu germanistiku,
  • 00:12:39 na tu filmovou vědu do Olomouce,
    kde jsi byla přijata?
  • 00:12:43 Proč si tam teda nešla,
    když ta filmová věda
  • 00:12:46 tě tak hrozně zajímala?
  • 00:12:48 Protože to nebylo Brno.
  • 00:12:50 No jo, tak to nebylo Brno.
  • 00:12:52 Protože asi ještě v té době
    jsem nechtěla chodit od rodičů.
  • 00:12:56 Když se s někým potkám a řekne mě,
    tak starej třeba jak ty
  • 00:13:00 nebo o pár let starší,
    že je absolventem
  • 00:13:03 Karlovy univerzity,
    no tak se cítí prostě opravdu
  • 00:13:07 na výšinách.
  • 00:13:08 Oni jsou na to hrdí určitě.
  • 00:13:10 Toto je zhoz, cos řekla.
  • 00:13:20 Tak tady jsem před 58 lety
    šla velice rozechvělá
  • 00:13:24 k přijímacím zkouškám na medicínu.
  • 00:13:29 To byla Masarykova univerzita.
  • 00:13:33 To až v roce 1960
    se to přejmenovalo
  • 00:13:36 na univerzitu
    Jana Evangelisty Purkyně.
  • 00:13:39 Minulas toho Masaryka?
  • 00:13:41 Masaryka jsem neminula ,
    protože Tomáš Garrigue Masaryk
  • 00:13:45 tady tenkrát nestál.
  • 00:13:48 Když tady nestál Masaryk,
    tak co tady bylo?
  • 00:13:51 Prosím tě kdo by v 51. roce
    stavěl sochu Masaryka.
  • 00:13:55 Tady byl normálně
    veliký kruh květin,
  • 00:13:57 takhle byly ty dlaždičky,
    byly prostě jako hlína udusaná.
  • 00:14:06 Já jsem chtěla jít
    na filosofii původně,
  • 00:14:10 ale byla směrná čísla
    v té době v roce 51.
  • 00:14:14 Můj spolužák,
    tak ten skutečně měl
  • 00:14:17 na tu filosofii,
    to bylo jediný kam mohl jít.
  • 00:14:21 Ruda Závodník.
  • 00:14:23 Přišel za mnou pan třídní profesor
    a požádal mě jestli bych nemohla
  • 00:14:31 tedy uvolnit místo Rudolfovi,
    že mě doporučí jako na medicínu.
  • 00:14:36 No a já jsem prostě proti medicíně
    jako teda nic neměla.
  • 00:14:41 Jako malá jsem dokonce vždycky
    si hrála na zubařku že jo,
  • 00:14:47 tak jsem říkala,
    no tak jo, proč ne.
  • 00:14:50 Jak se jmenuje?
  • 00:14:52 František Hora, profesor.
  • 00:14:56 Tak to byl tvůj?
  • 00:14:57 To byl za mě.
  • 00:14:59 Koho znáš?
  • 00:15:00 Profesor Podlaha znám, Hora.
  • 00:15:03 Tady u toho jsem dělala zkoušku
    z biologie u profesora Herčíka.
  • 00:15:08 Udělala si tu zkoušku?
  • 00:15:09 Tak Ježišmariá, prosím tě.
  • 00:15:11 Co Ježišmariá?
  • 00:15:13 No udělala, to víš že jo.
  • 00:15:14 Profesor Štejfa to byla interna
    s jeho synem jsme chodili do školy.
  • 00:15:20 Vanýsek to byl vynikající,
    významný lékař.
  • 00:15:25 Kdo z nich byl nejpřísnější?
  • 00:15:27 Tady z těchto celkem jako ...
  • 00:15:32 nejpřísnější byl profesor Žlábek.
  • 00:15:36 Co teda ty tvoje přijímačky?
  • 00:15:40 Jaká byla cesta tvoje
    na Lékařskou fakultu?
  • 00:15:44 Na tu Lékařskou fakultu cesta.
  • 00:15:47 Přišlo se, sedlo se,
    byla tam komise,
  • 00:15:53 kterou vedl pan profesor Taguena.
  • 00:15:56 To jsem říkala,
    to byl komunista španělský.
  • 00:16:02 Přišel sem,
    tady okamžitě dostal teda místo.
  • 00:16:07 Ten mi sdělil, že je dobře,
    že můj otec není živý,
  • 00:16:10 protože on byl plukovníkem
    v Československé armádě, letec
  • 00:16:15 a tím pádem bych se
    na tu medicínu nebyla dostala.
  • 00:16:18 Víš a taková byla situace.
  • 00:16:20 Holka 19ti letá,
    co by mu měla teda říct
  • 00:16:24 něco ostrého,
  • 00:16:26 že kdyby nebylo tady takových,
    tak on by tady dneska neseděl.
  • 00:16:31 Tak jsem držela pusu,
    abych se na tu medicínu dostala,
  • 00:16:35 už to bylo zlé.
  • 00:16:42 Já si myslím,
    že to asi taky přijde časem.
  • 00:16:45 To vyzraje jako jo,
    že to bereš teďka
  • 00:16:48 z hlediska obsahu toho,
    co na té škole děláš
  • 00:16:51 a co musíš dělat.
  • 00:16:53 Protože ony to jsou především
    jako nějaký povinnosti
  • 00:16:56 a člověk nevnímá asi to prostředí.
  • 00:16:59 Bereš to tak jako více méně
    samozřejmost ne asi trošku,
  • 00:17:03 že to tak jako běží.
  • 00:17:04 Spíš asi jako takovej ten mus.
  • 00:17:07 Mus no, od zkoušky ke zkoušce.
  • 00:17:09 tak nějak zapadám mi přijde
    i do té naší rodiny líp.
  • 00:17:13 Jako snad necítilas nátlak,
    že by to byla forma nátlaku?
  • 00:17:17 Ne spíš to bylo o tom,
    snad jako nebudeš mít vysokou...
  • 00:17:21 Na půl cesty.
  • 00:17:22 Jako je to tak prostě u nás.
  • 00:17:24 Já jenom bych vám
    chtěla říct na závěr,
  • 00:17:27 že prostě já su teda velice šťastná
    ve svém pokročilém věku,
  • 00:17:31 že všechny moje 3 děti jsou
    absolventi Masarykovy univerzity
  • 00:17:36 a su na to fakt velice hrdá.
  • 00:17:39 Na všechny 3 a předpokládám,
    že neumřu do té doby
  • 00:17:42 než to dokončí ta moje vnučka.
  • 00:17:45 To tedy by mě potěšilo.
  • 00:17:48 Není to proto, že teda jsem tady
    z toho Brna a tak dále,
  • 00:17:52 ale fakt,
    že ta Masarykova univerzita
  • 00:17:54 opravdu cosi je Evo,
    opravdu cosi je.
  • 00:17:59 Skryté titulky: Marie Butula Cichá
  • 00:18:01 .

Související