iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
14. 6. 2013
20:00 na ČT1

1 2 3 4 5

428 hlasů
5044903
zhlédnutí

Vyprávěj 22/22

(V. řada)

Něco končí, jiné začíná

Oblíbený český retro seriál

51 min | další Seriály »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis
  • Na mistrovství světa v hokeji ve Vídni čs. tým obhájil zlatou medaili

    do playlistu

    Na mistrovství světa v hokeji ve Vídni čs. tým obhájil zlatou medaili

    Na mistrovství světa v ledním hokeji ve Vídni odjížděl československý tým jako obhájce zlatých medailí z minulého ročníku. A tuto roli se mu podařilo splnit. Jednoduché to ovšem nebylo. V základní části si sice poradil s většinou svých soupeřů a například Finsko porazil jasným poměrem 11:3. Ale s Kanadou dokázali českoslovenští hokejisté pouze remizovat a svému největšímu rivalovi – sovětské sborné dokonce ostudně podlehli poměrem 1:6. I proto také v tabulce základní části skončili až na třetím místě za Švédy (které ovšem porazili) a mužstvem SSSR. Ve finálové skupině, kam se započítávaly i utkání ze základní části, však dokázali nakonec vybojovat velmi cenné vítězství nad sovětským mužstvem v poměru 4:3 a o jedinou branku – 2:1 porazili i podruhé Švédsko. V závěrečném utkání sice prohrál československý tým vysoko 2:8 s Kanaďany, jenže Švédsko již podruhé na turnaji porazilo Sovětský svaz, takže v závěrečném součtu i přes dvě porážky v turnaji mělo Československo nejvíce bodů – 15. Jen o jediný bod méně měli Švédové i Sovětský svaz, který nakonec vzhledem k špatné bilanci se Švédskem obsadil až bronzovou příčku, přestože v jeho dresu zářili tehdy takoví borci jako Vladimir Petrov nebo proslulý Helmut Balderis. Obhájení mistrovského titulu určitě zejména mužskou část našich hrdinů určitě nadchlo. Pocit obhájeného zlata si však čeští fanoušci dlouhá léta neužili. Zlatá série (dokonce tříletá) následovala znovu až v letech 1999-2001.Sport, r. 1977; ČST

  • Začala rozsáhlá rekonstrukce pražského Národního divadla

    do playlistu

    Začala rozsáhlá rekonstrukce pražského Národního divadla

    Na historické budově Národního divadla v Praze se za léta nepřetržitého provozu jevily nepochybné známky času a tak bylo rozhodnuto o celkové rekonstrukci cenného objektu. Do fungování celého souboru prestižní divadelní scény ovšem samozřejmě zásahy silně zasáhly, protože musel působit v náhradních prostorách. V dosavadních budově se hrálo naposledy 1. dubna 1977 představení slavné hry Aloise Jiráska Lucerna. Rekonstrukce Národního divadla pod vedením Zdeňka Vávry a dalších jeho spolupracovníků byla skutečně důkladná a zasáhla prakticky všechny prostory. Zároveň v roce 1978 byl schválen úvodní projekt architektů Pavla Kupky, Ivo Loose a kolektivu na stavbu nové budovy v blízkosti té historické. Stavba se ovšem značně vlekla a došlo k určité proměně celé její koncepce, zejména objektu na Národní třídě, kde nakonec podle návrhu architekta Karla Pragra vznikla budova Nové scény Národního divadla. Rekonstrukce historické budovy trvala více než šest let – k znovuotevření došlo až symbolicky k 100. výročí otevření obnoveného Národního divadla 18. listopadu 1983 slavnostním představením opery Libuše od Bedřicha Smetany. O dva dny později proběhlo také první představení na Nové scéně. To už však mimo jiné Honzík Dvořák dospěl. Jako středoškolák musel zkrátka do divadla chodit jinam, než do Národního.Kulturní přehled, r.1977; ČST

  • V televizi běžel seriál Žena za pultem

    do playlistu

    V televizi běžel seriál Žena za pultem

    V druhé polovině sedmdesátých let se na obrazovce střídal jeden televizní seriál za druhým. Popularita jejich hlavních protagonistů rychle stoupala a tak není divu, že o podobné role byl obrovský zájem. Není divu, že o ni velmi stála i tehdejší předsedkyně Svazu dramatických umělců Jiřina Švorcová. V seriálu Jaroslava Dietla označovaném jako socialistická soap-opera ztvárnila prodavačku ve velké samoobsluze Annu Holubovou, která začíná po rozvodu nový život. Příběh vzorové socialistické pracovnice a jednotlivých dalších postav diváky chytnul. Nepochybně se na tom podílely i herecké výkony v dalších rolí – například Hany Maciuchové jako kolegyně Anny Holubové v úseku lahůdek nebo vedoucího celé prodejny, kterého mistrovsky zahrál Ladislav Menšík. Seriál měl celkem dvanáct dílů, každý odpovídající jednomu měsíci. Legendární se stala zejména scéna s vlašským salátem z posledního prosincového dílu. Anna Holubová se v ní snaží přesvědčit učně, že nemají zákazníky obelhávat a tvrdit jim, že starší vlašský salát je úplně čerstvý. Dojde přitom ke střetu se zástupcem ředitele, z něhož však prodavačka Anna vychází jako morální i faktický vítěz. Právě tuto epizodu se snažili Jiřině Švorcové připomenout i někteří disidenti, kteří ji ve fejetonech vyzývali, aby i v reálném životě hájila pravdu s takovým odhodláním jako na televizní obrazovce.Žena za pultem : Anna nastupuje,režie: J.Dietl, r.1977; ČST/Krátký film

  • Byl založen Československý klub fair play

    do playlistu

    Byl založen Československý klub fair play

    Kdy vlastně přesně Československý klub fair play oficiálně vznikl se prameny rozcházejí – některé uvádějí rok 1977, jiné rok 1978. V každém případě však měla tato organizace působící při olympijském výboru starší kořeny. Již v první polovině sedmdesátých let vznikla rozhlasová relace Zlatá na neděli, v níž Karel Malina, František Novák a Milan Rikl udělovali ocenění sportovcům, kteří se chovali v duchu rytířského zápolení. Po oficiálním vzniku klubu, o nějž se zasloužili i další novináři a sportovní představitelé navázala tato instituce styk s Mezinárodním výborem fair play při UNESCO v Paříži, který uděloval různé ceny a diplomy za fair play již od roku 1964. Jedním ze sportovců oceněných Mezinárodním výborem fair play se již v roce 1975 stal slavný český běžel Emil Zátopek. V čele Československého klubu fair play stál od počátků až do roku 1996 člen činohry Národního divadla a dlouholetý činovník v lehké atletice Miroslav Doležal (1919-2009).Vlaštovka, r.1976; ČST

  • Vasilu Biľakovi byl udělen Řád Klementa Gottwalda a čestný titul hrdina socialistické práce

    do playlistu

    Vasilu Biľakovi byl udělen Řád Klementa Gottwalda a čestný titul hrdina socialistické práce

    Vasil Biľak patřil bezpochyby mezi nejméně oblíbené členy vedení KSČ. Rodák z východního Slovenska se vždy profiloval jako představitel krajně dogmatického křídla, které mělo vážné pochybnosti i o ideologické pravověrnosti samotného Gustáva Husáka. Ze svého přesvědčení Vasil Biľak neslevil ani v roce 1968, kdy se stal jedním z nejhorlivějších kolaborantů s okupanty. I když ho to krátkodobě stálo post prvního tajemníka ÚV KSS, v období tzv. normalizace mu jeho názory a chování zajistily kariérní vzestup. Vypracoval se na post člena předsednictva ÚV KSČ, tedy nejužšího mocenského centra, a tajemníka ÚV KSČ zodpovědného za mezinárodní politiku. V této funkci se přitom neustále střetával s představitelem Husákova křídla, ministrem zahraničí Bohuslavem Chňoupkem. Ale Biľak měl velmi vlivné zastánce mimo hranice Československa a tak si svůj post udržel až do konce osmdesátých let. A také se ke svým šedesátinám nemusel spokojit pouze s domácími řády – zároveň totiž obdržel vysoké sovětské vyznamenání – Leninův řád.Československý filmový týdeník 1977/34, r. 1977; Krátký film

Související