iVysílání

Retro

• 00:00:20 PÍSEŇ
• 00:00:22 Pětadvacet kamarádů
  šlape silnici.
• 00:00:30 Pětadvacet kamarádů
  v celé světnici.
• 00:00:38 Povinná vojna neboli základní
  vojenská služba trvala dva roky
• 00:00:42 a pro většinu mladíků
  v Československu byla
• 00:00:45 tím nejabsurdnějším,
  co je kdy v životě potkalo.
• 00:00:48 Dnešní Retro se vrátí do kasáren
  Československé lidové armády.
• 00:00:52 Dobrý den.
• 00:01:01 Samozřejmě to byla
  nesmyslná ztráta času
• 00:01:06 i co se týče třeba
  zaměstnání a tak dále.
• 00:01:10 I když v té době,
  byla to osmdesátá léta,
• 00:01:14 takže ta kariéra zase
  tak závratná nebyla.
• 00:01:19 Většina mých kamarádů,
  kteří měli modrou na hlavu,
• 00:01:22 tak museli strávit
  nějakou dobu v blázinci.
• 00:01:25 Já si zakládám na tom,
  že jsem asi jediný,
• 00:01:28 který v blázinci nebyl.
  A přitom mám modrou na hlavu.
• 00:01:31 Na té vojně je to trošičku jinak.
• 00:01:35 Člověk vyběhne, zafouká vítr,
  hned máte rýmu, tam to nefunguje.
• 00:01:41 Takže já bych si tu vojnu
  klidně odpustil.
• 00:01:43 Ale zase bych přišel o kamarády,
  které jsem tam potkal.
• 00:01:46 To jsou hrozně fajn kluci.
• 00:01:48 Já si myslím,
  že i dnes je vidět,
• 00:01:52 že určité období,
  kdy by mladý člověk
• 00:01:57 měl projít nějakou školou života,
  tak to dokonce chybí.
• 00:02:05 Přiznám se vám,
  že se mi v osmdesátých letech
• 00:02:09 docela líbily filmy a seriály
  z vojenského prostředí,
• 00:02:12 kde se to podobnými mladíky
  záklaďáky jenom hemžilo.
• 00:02:16 Většinou byli čestní,
  odvážní
• 00:02:19 a hlavně v té uniformě
  jim to teda fakt slušelo.
• 00:02:23 Martina ovšem znala vojnu
  pouze z vyprávění svých milých
• 00:02:27 anebo z propagandistických
  televizních pořadů.
• 00:02:35 Mně se nejlépe pracuje tehdy,
  když mi velitel vysvětlí,
• 00:02:39 co po nás chce
  a jak to máme přesně dělat.
• 00:02:42 Já to potom vysvětlím svým vojákům
  a ti to vždy beze zbytku splní.
• 00:02:45 Když by to náhodou nechtěl
  někdo pochopit,
• 00:02:48 tak přijde ke slovu kázeňský řád.
• 00:02:50 UKÁZKA Z FILMU
• 00:03:01 Vzpomínáte si
  na předlistopadové seriály
• 00:03:04 a filmy s vojíny
  základní vojenské služby?
• 00:03:07 Nejdůležitější u nich byla kázeň
  a hlavně spravedlnost,
• 00:03:10 která nakonec vždy zvítězila.
• 00:03:12 S neřády se často rychle zatočilo.
• 00:03:15 -Je to Skymaster.
  -Vždyť to povídám.
• 00:03:19 Měl jsi pravdu.
• 00:03:23 Jsou to filmy, které respektují
  období před rokem 1989.
• 00:03:29 Společnost nějaká byla.
• 00:03:32 Já si nemyslím, že by tak úplně
  byly mimo realitu.
• 00:03:37 Pochopitelně jsou ovlivněny
  i právě tou ideologií.
• 00:03:42 Takže se na ně i dnes rád podíváte,
  když je reprízují v televizi?
• 00:03:46 Já je nevyhledávám,
  že bych musel spěchat domů,
• 00:03:50 abych se na daný film podíval.
• 00:03:53 Ale když ho dávají v televizi,
  tak se na něj podívám.
• 00:03:57 On totiž život je boj
  a vojna není kojná.
• 00:04:02 A tvůj mazák,
  to je takovej tvůj tatínek.
• 00:04:09 A tatínka musíme co?
  Poslouchat.
• 00:04:13 Jinak bys měl těžkej život.
  Moc těžkej život.
• 00:04:18 Strašně těžkej život.
• 00:04:21 S jakými ideály a pocity přicházeli
  na vojnu dnešní pamětníci?
• 00:04:27 Já jsem nastoupil do armády
  v roce 1968
• 00:04:30 jako patnáctiletý hoch,
  protože já jsem měl rád vojáky
• 00:04:33 a byla to vždycky
  taková moje představa.
• 00:04:37 Takže mně se splnil můj sen
  jít do armády
• 00:04:40 a hodně jsem za to bojoval,
  abych se na vojenskou školu
• 00:04:43 Jana Žižky z Trocnova
  v Moravské Třebové dostal.
• 00:04:46 Copak to tady máme?
  Přiznej se, Františku!
• 00:04:50 Ty jsi zase přecenil
  svoje technické schopnosti.
• 00:04:54 Měl jsi štěstí.
  Sehnal jsi opraváře.
• 00:04:58 Když jsem si přečetl název,
  kam rukuji, Karviná,
• 00:05:04 tak mě lehce zamrazilo,
  protože tyhle kraje
• 00:05:08 severní Moravy jsem
  v podstatě vůbec neznal.
• 00:05:11 Říkalo se, že v Karviné
  v té době byla největší zločinnost.
• 00:05:15 Takže lehce mi zatrnulo.
• 00:05:18 Raz! Raz! Raz! Raz!
• 00:05:21 Vejš nohy!
• 00:05:23 Vojín Konta!
  Vy jste vemeno!
• 00:05:27 Počkejte,
  až si vás vezmu do parády.
• 00:05:30 Původně jsem se nechtěl
  té vojně nějak vyhýbat.
• 00:05:36 Bral jsem to, jako že mám smůlu,
  že tam ty dva roky musím být,
• 00:05:42 ale netušil jsem,
  co ta vojna představuje.
• 00:05:47 Když jsem před čtrnácti dny dostal
  povolávací rozkaz,
• 00:05:51 tak to bylo dost těžké loučení
  s kamarády, se snoubenkou,
• 00:05:55 ale bylo mi jasné,
  že jdu ke spojařům,
• 00:05:58 kde jsem měl předchozí výcvik
  ve škole zaměřený na spojařinu.
• 00:06:03 Ve Svazarmu jsem pracoval
  s vysílačkami,
• 00:06:06 se spojovacími zařízeními,
  jako jsou telefony a podobně.
• 00:06:10 Myslím si, že na vojně
  si tyto znalosti rozšířím
• 00:06:14 a poznám zde nový kolektiv
  kamarádů,
• 00:06:17 s kterými se sžiji,
  a doufám,
• 00:06:20 že s nimi bude
  také dobrá spolupráce.
• 00:06:26 Co blbnete? Co je?
  Co má bejt?
• 00:06:29 Zkušenosti s vojnou
  má také herec Daniel Rous.
• 00:06:32 Nejprve si ji odehrál ve filmu
  a teprve pak v reálu.
• 00:06:36 Soudruhu rotmistře!
• 00:06:38 Svobodník Hrubeš se hlásí
  na váš rozkaz.
• 00:06:40 Když na vojnu přijdete,
  tak zjistíte,
• 00:06:45 že to je něco úplně jiného
  než točit nějaký film o vojně.
• 00:06:47 My jsme točili v Benešově
  ve skutečné posádce
• 00:06:51 a z vojáků a z lampasáků jsme si
  dělali strašnou srandu.
• 00:06:54 A oni to špatně snášeli.
  Nicméně na nás nemohli
• 00:06:57 a pak se nám to vrátilo
  se všemi úroky,
• 00:07:00 když jsme tam nastoupili
  opravdu na tu vojnu sami.
• 00:07:03 Nicméně když jste potom
  natočil ten film,
• 00:07:06 tak je docela dobře možné,
  že když jste byl potom na vojně,
• 00:07:09 -tak ten film tam promítali.
  -Film tam bohužel promítali.
• 00:07:12 Já jsem tam nastoupil v roce 1983.
• 00:07:15 Byl jsem tzv. mladý voják
  a byli tam moji mazáci a supráci,
• 00:07:19 kteří byli mladší než já,
  protože já tam šel v 22 letech.
• 00:07:23 A ti se tam dívali v PVS,
  abych řekl, co to je.
• 00:07:26 PVS je politicko-výchovná světnice.
• 00:07:29 Tak ti měli právo
  koukat na televizi.
• 00:07:32 My jako mladí vojáci ne.
• 00:07:35 Já jsem ani nevěděl,
  že ten film dávají.
• 00:07:38 Co je?
• 00:07:39 Že jsi vygumovanej frajer,
  to jsem věděl dávno.
• 00:07:43 Ale že jsi pasák holek,
  to mi ještě nedošlo.
• 00:07:46 Tak tohleto tě přijde draho.
  Pojď sem!
• 00:07:49 A oni mi to pak dali sežrat
  se vším všudy, když to viděli,
• 00:07:52 že já tam hraji mazáka
  ještě v tom filmu,
• 00:07:55 tak mi to opravdu dali sežrat.
• 00:07:58 Třeba tím způsobem,
  že mi vyházeli skříňku desetkrát.
• 00:08:01 Tak já jsem ji musel znovu složit
  do komínku podle délky nože.
• 00:08:04 To muselo přesně lajnovat.
  Když to tak nebylo, tak...
• 00:08:08 Bylo to přesné, ale to nevadilo.
  Ten důvod byl jasný.
• 00:08:11 Ty jsi hrál mazáka ve filmu,
  tak my ti teď dáme poznat,
• 00:08:14 co to je být na vojně
  mladým vojákem,
• 00:08:17 když my jsme ti mazáci
  a supráci.
• 00:08:21 Tak tohle si nebudu zapisovat.
  To si budu pamatovat.
• 00:08:27 Jste zbabělej sprosťák.
• 00:08:35 Ovšem ne každému mladíkovi
  imponovalo strávit dva roky
• 00:08:39 v zeleném mundúru,
  s nakrátko střiženými vlasy,
• 00:08:43 v nesourodém kolektivu,
  daleko od domova, bez děvčete.
• 00:08:47 V následujícím příspěvku
  vám představíme dva odpírače
• 00:08:51 základní vojenské služby.
• 00:08:54 Je jasné, že klukům se
  na vojnu většinou nechtělo.
• 00:08:57 Osmnáctiletí mladíci
  právě dokončili studium,
• 00:09:00 začali chodit se slečnou
  a najednou měli zmizet
• 00:09:03 neznámo kam,
  daleko od domova.
• 00:09:05 Z tisíců jinochů se
  i přes zoufání stali branci,
• 00:09:08 poté odvedenci a povolávací rozkaz
  byl vstupenkou na vojnu.
• 00:09:11 Kdo měl vymodlenou modrou knížku?
  Například ten,
• 00:09:14 kdo měl nějakou těžkou duševní
  nebo fyzickou nemoc či vadu.
• 00:09:17 Anebo ten, komu se podařilo
  nemoc simulovat.
• 00:09:20 Nebylo jich mnoho. Patří mezi ně
  také spisovatel Petr Placák.
• 00:09:28 Na základě dotazu
  ze dne 21. 3. 1985
• 00:09:32 vám sděluji následující údaje
  o branci Placákovi Petru.
• 00:09:35 Narozen bla bla bla.
• 00:09:38 Jmenovaný byl na základě
  předložené lékařské zprávy povolán
• 00:09:42 k přezkumu zdravotního stavu
  a tomu se podrobil dne 5. 3. 1985.
• 00:09:47 Přezkumnou komisí byla jmenovanému
  stanovena zdravotní klasifikace
• 00:09:52 dočasně neschopen a byla mu
  stanovena povinnost podrobit se
• 00:09:56 dalšímu posouzení zdravotního
  stavu v říjnu 1986.
• 00:10:00 O 10 let dříve se vojně snažil
  vyhnout také Jan Chytil.
• 00:10:04 Co vás tam nejvíc štvalo?
• 00:10:11 Vlastně ta absolutní ztráta
  svobody
• 00:10:15 a nutnost podřídit se lidem,
• 00:10:18 kteří z mého hlediska
  na tom nebyli
• 00:10:24 morálně ani mentálně
  zrovna nejlépe.
• 00:10:32 Psychiatr, ke kterému jsem chodil,
  dej mu pánbůh dobré nebe,
• 00:10:38 ten byl skutečný blázen
  a vystačil si sám se sebou.
• 00:10:43 O mně si myslel,
  že jsem totální šílenec.
• 00:10:48 Předepisoval mi hory prášků.
  Já jsem to nikdy nežral.
• 00:10:53 Když jsem šel k odvodu,
  tak jsem si to vzal,
• 00:10:57 kdyby mně brali moč,
  tak aby to nezjistili.
• 00:11:01 Já jsem tam sotva dolezl.
• 00:11:04 Já jsem tam původně chtěl
  vystupovat jako civilně plachý
• 00:11:09 člověk, ale jak jsem byl
  úplně zblblý těmi prášky,
• 00:11:14 tak jsem se tam motal jak hovado.
  Lampasáci na mě koukali zděšeně.
• 00:11:20 Jim i sliny snad tekly z huby.
  Já nevím.
• 00:11:25 Akorát jsem zbystřil na konci,
  když říkali výsledek odvodu.
• 00:11:31 Řekli odveden.
  Teď byla dramatická pauza.
• 00:11:36 Neschopen.
  To byla vždycky takováhle formule.
• 00:11:42 Zatímco Petr Placák
  se na modrou chystal strategicky,
• 00:11:46 Jan Chytil řešil situaci
  operativně.
• 00:11:49 Krátce po narukování.
  Spouštěcí moment?
• 00:11:52 Já jsem na té posádce byl
  taky posílán do stráže
• 00:11:57 a zažil jsem tam okamžik,
  kdy mě mazák chtěl vyděsit
• 00:12:03 a překvapit. Skutečně se mu to
  podařilo. Vynořil se ze tmy.
• 00:12:08 Já jsem se přistihl v okamžiku,
  kdy jsem měl nataženou zbraň.
• 00:12:13 Stavěl jsem ho a měl jsem...
  S tím jsem se nedokázal srovnat,
• 00:12:18 protože nevím,
  jestli bych to dokázal zmáčknout,
• 00:12:23 ale najednou jsem měl v ruce něco,
  co už potřebovalo zlomek vteřiny,
• 00:12:29 a máte na svědomí
  lidský život.
• 00:12:38 Prostě já jsem se začal
  svým způsobem i bát sám sebe,
• 00:12:43 co to ze mě může udělat.
• 00:12:47 Protože jsem už měl
  nějakou praxi,
• 00:12:51 začal jsem se zajímat o medicínu,
  dělal jsem před nástupem
• 00:12:56 v nemocnici,
  tak jsem velmi dobře věděl,
• 00:13:00 že pokud se dostanete doktorům
  do ruky, tak vždycky něco najdou.
• 00:13:05 Nikdo není úplně...
  Na tom jsem to postavil.
• 00:13:09 Tak jsem si řekl,
  že se člověk musí nějak oslabit.
• 00:13:14 Abych to zkrátil,
  prostě čtrnáct dní jsem nejedl.
• 00:13:18 Jenom jsem pil vodu
  a čtrnáct dní jsem si nedal
• 00:13:22 žádnou pevnou stravu.
  Po čtrnácti dnech jsem začal
• 00:13:27 mít horečky a už to šlo
  cestou do nemocnice poměrně rychle.
• 00:13:33 V nemocnici ze začátku
  to vypadalo,
• 00:13:37 že mi budou chtít brát slepák.
  Pak od toho upustili.
• 00:13:41 Nakonec skutečně z výsledků
  všech vyšetření vyšlo najevo,
• 00:13:45 že mám žlučníkový kámen,
  a nabídli mi operaci.
• 00:13:49 Jakmile to ta doktorka řekla,
  tak jsem řekl beru.
• 00:13:53 Bylo jasné, že po operaci
  nemůžu jít zpátky na jednotku.
• 00:13:57 To jsem se ujistil,
  jestli mě pustí.
• 00:14:07 Vpřed vzad,
  vpravo v bok.
• 00:14:11 Držet hubu, držet krok.
• 00:14:15 Voják bojuje s nepřítelem.
• 00:14:20 Střílí puškou, střílí dělem.
• 00:14:24 Z lásky si nic nedělá
  vojna veselá.
• 00:14:32 Myslíte si,
  že to vůbec mělo smysl,
• 00:14:35 že ta naše armáda
  měla takovou úroveň,
• 00:14:37 že mělo smysl, aby ti kluci
  tam trávili dva roky?
• 00:14:41 Ale to vůbec nesouvisí
  jenom s naší armádou.
• 00:14:47 To je věc, která je mnohem širší,
  a my si musíme uvědomit,
• 00:14:51 že vlastně již v roce 1920
  proběhla velká diskuse o tom,
• 00:14:55 jak by vlastně měla vypadat
  armáda nového státu.
• 00:14:59 Ta společnost byla otřesená
  zkušeností první světové války,
• 00:15:04 tím obrovským vyvražďováním atd.
  Takže je jasné,
• 00:15:08 že vznikaly pacifistické tendence.
  A navrhoval se třeba
• 00:15:11 i miliční systém,
  něco po vzoru dnešního Švýcarska.
• 00:15:17 Že by ti hoši procházeli
  jen základním krátkým výcvikem
• 00:15:20 v trvání šesti měsíců
  nebo dokonce ještě kratším
• 00:15:24 a pak by se vraceli domů
  a byli by povoláváni
• 00:15:28 jen na jednotlivá cvičení.
• 00:15:31 Když se ovšem podíváte na mapu
  střední Evropy,
• 00:15:34 na spoustu nevyřešených problémů,
  které jsme měli se svými sousedy,
• 00:15:37 ať už to byli Poláci, Maďaři atd.,
  tak se vlastně prosadila
• 00:15:41 ta normální základní
  vojenská služba,
• 00:15:44 protože pouze ta mohla zabezpečit
  obranyschopnost republiky.
• 00:15:48 Ale stejně -
  ti kluci tam šli na dva roky,
• 00:15:51 něco se tam naučili, a když odešli
  ze základní vojenské služby,
• 00:15:54 tak to zapomínali.
  Takže kdyby náhodou se něco dělo,
• 00:15:57 tak byli povoláni
  a oni už by to nevěděli,
• 00:16:00 jak spustit třeba
  nějaký tank.
• 00:16:03 To jsou zase věci,
  které úplně tak nezapomenete.
• 00:16:06 Také si musíte uvědomit,
  že existoval nadále instrument,
• 00:16:10 jak ty chlapce
  při určité odbornosti přidržet.
• 00:16:14 To znamená, že byli povoláváni
  na pravidelná cvičení.
• 00:16:18 V okamžiku, kdy docházelo
  k přezbrojování armády,
• 00:16:22 tak mohli být povoláváni
  na mimořádné cvičení apod.
• 00:16:26 I když nám dosavadní počasí
  nepřeje a vytváří nám
• 00:16:29 přímo bojové podmínky,
  přesto všechno musím aktivitu
• 00:16:33 a iniciativu našich záložníků
  k plnění úkolů pochválit
• 00:16:36 a jsme s nimi plně spokojeni.
• 00:16:48 Možná že jsem si tu vojnu
  trochu idealizovala,
• 00:16:52 ale na moji obranu,
  těžko jsem mohla vědět,
• 00:16:55 co se děje za zdmi kasáren,
  protože holky na vojnu nechodily.
• 00:16:58 A tak jsem samozřejmě
  nemohla ani tušit,
• 00:17:01 co znamená třeba funglovka,
  sapík, mazák nebo politruk.
• 00:17:04 To následující respondenti
  tenhle slovník dobře ovládají.
• 00:17:08 PÍSEŇ
• 00:17:10 Na kavalec spadl jsem na záda
  se vzpomínkou na civilní zvyky.
• 00:17:16 Co chlapa vlastně všecko napadá,
• 00:17:20 když od holky je
  přes půl republiky.
• 00:17:24 -Umíte zasalutovat?
  -Samozřejmě.
• 00:17:27 Tak prosím.
• 00:17:29 Vpravo v bok.
  Pochodem v chod.
• 00:17:36 Dobré. Bezva.
• 00:17:41 Voják, který po dvou letech
  přišel z armády,
• 00:17:46 byl člověkem skutečně zoceleným.
  Můžeme se na to téma bavit,
• 00:17:50 jak chceme,
  můžeme mít výhrady vůči tomu,
• 00:17:53 jestli to byl ztracený čas
  nebo nebyl ztracený čas,
• 00:17:56 jestli byli šikanováni
  nebo nebyli,
• 00:17:59 což jsou ta negativa,
  ale zcela určitě z hlediska vývoje
• 00:18:02 osobnosti po dvou letech odcházeli
  úplně jiní lidé co civilu.
• 00:18:06 Naučil jsem se zacházet s lidmi.
• 00:18:08 Na vojně jsem dělal
  výkonného praporčíka.
• 00:18:11 To znamená, že jsem měl
  pod sebou skoro stovku lidí.
• 00:18:14 Musel jsem se o ně starat
  materiálně, finančně
• 00:18:17 a v civile jako mechanizátor
  budu také vedoucí pracovník,
• 00:18:20 kde budu pracovat s lidmi,
  tak si myslím, že se mi to hodí.
• 00:18:32 Zhruba dva roky po vojně,
  asi někdy v roce 1988,
• 00:18:36 jsem byl najednou povolaný
  na obvodní vojenskou správu,
• 00:18:41 kde mi nějaký major sdělil,
  že mi gratuluje
• 00:18:46 a že jsem byl přeřazen z funkce
  spojař,
• 00:18:50 kterým jsem byl celé dva roky,
  na funkci sběrač raněných.
• 00:18:55 Takže mě tam cvičili dva roky
  na spojaře,
• 00:18:59 a když jsem to tam decentně
  zmínil, tak mi řekl: Ne, ne.
• 00:19:04 Teď je hodně spojařů
  a málo sběračů raněných.
• 00:19:08 Takže já v záloze...
  Kdyby vypukl nějaký konflikt,
• 00:19:12 tak bych zřejmě někde svážel
  raněné místo toho,
• 00:19:16 abych dělal tu spojařinu,
  kterou jsem tam dva roky dělal,
• 00:19:20 což patří také k absurditám
  této vojny.
• 00:19:24 Kázeň musí být hned od začátku.
  Bez kázně nelze splnit
• 00:19:28 žádné náročné úkoly
  a vycvičit vojáky
• 00:19:31 k dokonalému zvládnutí zbraně,
  k jejich použití,
• 00:19:34 dovést jednotku k nepřetržité
  bojové pohotovosti,
• 00:19:38 to jsou úkoly velmi náročné.
• 00:19:41 Každá armáda je řízena
  autoritativním režimem.
• 00:19:44 Z toho vyplývá i hierarchie
  a postavení těch lidí,
• 00:19:47 kteří jsou formálně postaveni
  do role různých velitelů
• 00:19:50 nebo vedoucích skupin
  a dostávají úkoly k tomu,
• 00:19:54 aby svůj úkol splnili.
  Já si nemyslím,
• 00:19:57 že by to bylo něco
  tak úplně nenormálního.
• 00:20:00 Nicméně problém je to,
  jak jeden druhého respektuje.
• 00:20:04 To si myslím, že nebylo úplně
  v armádě v pořádku před rokem 1989.
• 00:20:08 Někdy se stávalo,
  že skutečným lídrem roty,
• 00:20:12 osádky nebo čety byl někdo jiný
  než velitel,
• 00:20:16 který byl do té role formálně
  postaven,
• 00:20:20 což si myslím,
  že se poměrně změnilo po roce 1989.
• 00:20:35 Ty horší věci, ta buzerace
  a ty nesmysly, co tam byly,
• 00:20:39 na to člověk zapomene.
  Časem spíš vzpomíná
• 00:20:44 na ty veselé příhody.
  Ale taky tam bylo,
• 00:20:48 že jeden, co narukoval
  asi půl roku po nás,
• 00:20:53 tak tam spáchal
  demonstrativní sebevraždu.
• 00:20:58 Přežil to, ale bylo tam okolo toho
  i nějaké vyšetřování a tak.
• 00:21:03 Myslím si, že na vojně by měli
  dělat především vojáci
• 00:21:06 prvního ročníku,
  dostat pořádnou zabíračku.
• 00:21:09 Vojáci druhého ročníku by měli
  mít volnější, takové leháro.
• 00:21:12 Jenže s tímhle názorem
  tady dlouho nevydržel.
• 00:21:15 Hlavně velitel roty ho přesvědčil,
  jak velice se mýlil.
• 00:21:18 Tento názor si přinesl
  i z poddůstojnické školy.
• 00:21:22 Tak jsem ho v praxi přesvědčil,
  že nemá pravdu.
• 00:21:25 Jistě vám sám potvrdí, že v druhém
  roce má práce až nad hlavu.
• 00:21:29 Pravdou je,
  že jsme nikdy nebyli schopni
• 00:21:32 vyřešit problémy šikanování.
  Ten problém byl skutečně v tom,
• 00:21:36 že neexistovala vůbec
  důvěra mezi lidmi.
• 00:21:39 Ve společnosti byla
  úplně jiná kultura.
• 00:21:42 I to, že se násilným způsobem
  vytvářely jednotky a útvary,
• 00:21:46 které sice byly potřeba
  z hlediska funkčního,
• 00:21:50 ale nikdo třeba neřešil problém,
  že se potkávali lidi
• 00:21:54 různých úrovní vzdělání,
  zaměření.
• 00:21:58 Myslím si, že to není jen problém
  té doby před rokem 1989,
• 00:22:03 ale bohužel ani po roce 1989.
  Není to jenom problém
• 00:22:07 československé nebo české armády,
  ale bohužel i jiné.
• 00:22:10 Vzpomenete si,
  jak jste salutoval před rokem 1989?
• 00:22:14 My jsme používali dva pozdravy.
• 00:22:16 Jeden byl ten formální,
  to byl ten klasický,
• 00:22:18 který jsme museli,
  a to byl ten s palcem u dlaně.
• 00:22:21 Pak byl ten druhý,
  který reflektoval
• 00:22:23 i náš přístup
  k celkové filozofii.
• 00:22:25 A to byl ten americký,
  který jsme viděli
• 00:22:28 u amerických vojáků ve filmech.
• 00:22:30 U brány kasáren dnem nocí
  stojí stráž.
• 00:22:38 Pojď se mnou, mámo,
  ať se podíváš.
• 00:22:42 Slouží tam chlapci,
  kluci jako květ.
• 00:22:49 Jsou jako malovaní,
  je jim dvacet let.
• 00:22:57 U našich kasáren
  dnes, mámo, bude stát
• 00:23:02 na stráži jeden z nich,
  co řekl mám tě rád.
• 00:23:07 Tak už pojď, mámo,
  ať to nezmeškáš.
• 00:23:12 Podívej, jak i ten můj
  umí držet stráž.
• 00:23:18 Důvody, proč jsem tohleto udělal,
  byly pro mě dost silné.
• 00:23:24 Ale nejsou to události,
  na které bych rád vzpomínal.
• 00:23:30 To rozhodně ne.
• 00:23:33 V době nějakého
  válečného konfliktu,
• 00:23:37 který je rozsáhlejší,
  každá armáda by pravděpodobně
• 00:23:40 sáhla k možnosti doplňovat
  armádu povoláváním
• 00:23:45 vojáků základní služby
  a po splnění těch úkolů
• 00:23:50 nebo po ukončení války,
  když se dostane znovu společnost
• 00:23:54 do normálního režimu,
  by zase od toho upustila.
• 00:23:58 Já si myslím,
  že dneska už je dobře,
• 00:24:01 že je profesionální armáda.
• 00:24:04 Je to v každém případě blbárna
  a ztratí tím člověk čas.
• 00:24:06 Sny z vojny jsem měl
  ještě hodně dlouhou dobu.
• 00:24:10 A vždycky třeba takový
  drsný sen byl,
• 00:24:13 jako že jsem znova narukoval
  a marně jsem vysvětloval,
• 00:24:16 že jsem už byl na ty dva roky,
  tak ne, půjdete ještě jednou.
• 00:24:21 Takže to byly takovéhle vzpomínky.
• 00:24:26 A teď vzpomínka na konkrétní rok
  ze sledované doby k tématu - 1984.
• 00:24:30 Na území Československa se konalo
  rozsáhlé vojenské cvičení
• 00:24:34 sedmi armád Varšavské smlouvy
  nazvané Štít 84.
• 00:24:38 Do výzbroje americké armády
  byl poprvé zařazen taktický
• 00:24:42 obranný raketový systém se střelami
  dalekého doletu Patriot.
• 00:24:45 Ronald Reagan vyzval
  k mezinárodnímu zákazu
• 00:24:48 používání chemických zbraní.
• 00:24:50 Zemřel Karel Klapálek,
  armádní generál,
• 00:24:53 mj. člen čs. legií v Rusku,
  účastník protinacistického odboje,
• 00:24:57 velitel československých vojsk
  na Blízkém východě a v SSSR.
• 00:25:01 A zemřel také
  Oleg Konstantinovič Antonov,
• 00:25:04 hlavní konstruktér
  v kyjevské letecké továrně.
• 00:25:09 Píše se 1. leden 2005
• 00:25:12 a základní vojenská služba
  je historií.
• 00:25:15 Armáda se profesionalizuje.
• 00:25:17 Poslední záklaďáci odešli
  do civilu před koncem roku 2004.
• 00:25:23 Říkávalo se, že vojna udělá
  z chlapce pořádného chlapa.
• 00:25:27 Není to teda nakonec škoda,
• 00:25:30 že byla vojenská základní
  služba zrušena? Co myslíte?
• 00:25:54 Skryté titulky: Věra Kotlínová
  Česká televize, 2008