iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
25. 3. 2008
19:00 na ČT2

1 2 3 4 5

25 hlasů
8582
zhlédnutí

Roztroušený Hnát

Bolí to, když je každý okamžik bojem o život. Příběh básníka, který zápasí se svým postižením.

26 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Roztroušený Hnát

  • 00:00:19 Odjakživa se vyhýbám slunci
    a nejedli jsme ryby z moře.
  • 00:00:30 Přesto jsem měl moc rád rybí tuk,
    chutnal mi.
  • 00:00:39 Postupně výsledkem toho všeho bylo,
    že jsem dostal roztroušenou sklerózu.
  • 00:00:56 Roztroušená skleróza mozkomíšní
    je onemocnění,
  • 00:01:01 které je v naší populaci v Evropě,
    na severní polokouli poměrně časté.
  • 00:01:07 Toto onemocnění postihuje
    nervový systém,
  • 00:01:10 konkrétně bílou hmotu mozkovou
    a bílou hmotu míšní.
  • 00:01:15 Vzniká nejčastěji mezi 20 a 40 rokem
    věku.
  • 00:01:20 A velmi často předchází
    vzniku onemocnění nějaká infekce,
  • 00:01:25 která může být zjevná, či nezjevná.
  • 00:01:30 Posléze se navodí určité mechanizmy
    poruchy imunity.
  • 00:01:36 Porušení imunity,
    tzv. autoimunitní proces,
  • 00:01:40 vede k poškození bílé hmoty mozkové.
  • 00:01:44 A to má za následek vznik
    tohoto onemocnění.
  • 00:01:48 Po 3 generacích vystupovatelů
    na Lysou horu jsem první,
  • 00:02:04 kdo na ni neběhá.
  • 00:02:12 Lysá hora je pro mě symbolem
    největšího pokoření vrcholu.
  • 00:02:28 Lysá hora v létě, lysá hora v zimě.
  • 00:02:37 Vůbec nevím, kdo to maloval,
    ale bylo to odjakživa v našem bytě.
  • 00:02:48 Jako jsme děti žili
    pod těmito obrazy.
  • 00:02:57 Odložte si, posaďte se tady.
  • 00:02:59 Většinou prvními příznaky bývá
    porucha zraku, chůze, citlivosti.
  • 00:03:09 Může to být okohybná porucha,
    pacienti přichází
  • 00:03:12 s dvojitým viděním apod.
  • 00:03:15 Byl jsem vždycky pyšný na to,
    že se na ulici nevodím s holkami.
  • 00:03:30 Že nikdo tohle neviděl.
  • 00:03:35 Ale řekla mi to i má sestra,
    že nechtěla chodit se mnou,
  • 00:03:41 protože mi byl každý chodník úzký,
    že jsem do ní narážel.
  • 00:03:49 Vůbec si toho nejsem vědom,
    a to mi bylo asi 14 let.
  • 00:03:53 Každý pacient trpcí touto chorobou
    je určitý imunologický unikát.
  • 00:03:58 A u každého z nich imunitní děje
    probíhají trochu jinak.
  • 00:04:02 Nedá se jedním obecným lékem,
    skupinou léků 100% zajistit
  • 00:04:10 a zaručit, že to vždycky pomůže.
  • 00:04:19 Po dědečkovi jsem zdědil hůl,
    údajně totiž měl podobnou nemoc.
  • 00:04:34 Hůl jsem získal i po tatínkovi,
    který něco takového taky měl,
  • 00:04:42 ale tehdy se o té nemoci
    moc nevědělo.
  • 00:04:46 Možná, že to máme v rodě.
  • 00:04:51 Jedním z mých mnoha klientů
    trpících touto nemocí
  • 00:04:56 je Roztroušený Hnát, pan Daněk.
  • 00:05:01 S ním se znám ve vztahu
    pacient-lékař asi od r. 1996.
  • 00:05:07 Společně jsme si tak prošli
    velkou anabází
  • 00:05:14 od stanovení diagnózy,
    přes rozhodnutí o léčbě.
  • 00:05:17 Byl jedním z těch,
    u nichž byla aplikována léčba
  • 00:05:23 interferony.
  • 00:05:25 Hnát byl jeden z prvních,
    kteří to v ČR dostali.
  • 00:05:30 A na této léčbě se udržel.
  • 00:05:42 A tak se stalo, že jsem začal
    jakýmsi zajímavým způsobem
  • 00:05:51 popisovat to, co jsem viděl.
  • 00:05:57 A prováděl jsem to kreslením,
    nebo psaním.
  • 00:06:13 Mám pocit,
    že jsem kreslil i psal současně.
  • 00:06:18 Protože jsou mé knížky
    přinejmenším hořké,
  • 00:06:28 ve svých vtipech se vždycky
    dost vyblbnu.
  • 00:06:41 Špatné věci tak zůstávají
    už jenom v knížkách.
  • 00:06:51 Musím své knížky i knížky jiných
    přechovávat v těchto skříních.
  • 00:07:06 Takže třeba českou prózu mám tady,
    tady mám "hahaha? knížky,
  • 00:07:19 když je to, nebo má být sranda.
  • 00:07:25 Tady je má obrovská sbírka poezie,
    asi 20 kousků.
  • 00:07:33 Nahoře jsou mé oblíbené pohádky
    a knihy velké.
  • 00:07:38 A tady jsou knížky, které vyšly mně.
  • 00:07:52 K literární tvorbě Hnáta Daňka jsem
    se dostal ve 2. polovině 90. let
  • 00:07:58 a bylo to pro mě zjevení,
    že někdo dokáže napsat
  • 00:08:05 literaturu s takovou razancí
    a zároveň promyšlenou
  • 00:08:11 do nejmenších detailů.
  • 00:08:14 Hnátovy knížky jsou velmi náročné
    čtenářsky.
  • 00:08:18 Bohužel jsem zjistil z dotazníku
    pro ústav české literatury,
  • 00:08:26 že je spousta jeho textů
    nepřístupná.
  • 00:08:30 Jako první vyšla
    Pouť a cesta Hnátova,
  • 00:08:38 krabičku jsem si na to udělal sám.
  • 00:08:42 To mi to ještě s rukama šlo.
  • 00:08:48 Dneska už vůbec nejsem schopen
    to slepit a nastříhat.
  • 00:08:54 UKÁZKA
  • 00:08:58 Špona v 11:50 na terásce 3x vnímal
    runový nápis nad vchodem.
  • 00:09:02 Sám sobě obětován visel 9 nocí
    na stromě,
  • 00:09:05 než pronikl do tajemství.
  • 00:09:07 Otevřel si, zamkl dveře zevnitř
    a svlékl se donaha
  • 00:09:10 a zápalkami jedné krabičky v kleku
    zapálil 59.
  • 00:09:15 Zkontroloval pohledem funkčnost
    přechodové komory.
  • 00:09:19 Na větev stromu přivázal
    vlečné lano,
  • 00:09:22 na jehož druhém konci zrobil
    samostahující se smyčku,
  • 00:09:26 vložil do ní krk,
    přitáhl ji ke krku, poodstoupil
  • 00:09:30 a vyskočil šikmo pod větev,
    aby podal důkaz pochopení a naplnil.
  • 00:09:34 Sám sobě obětován visel 9 nocí
    na stromě,
  • 00:09:37 než pronikl do tajemství.
  • 00:09:39 Nejprve prsty u nohou, pak nárty
    a koleny třískl do podlahy
  • 00:09:43 a v 47stupňovém visu zůstal.
  • 00:09:56 Vyšla dokonce bulharsky,
    což je pro mě zase potvrzení toho,
  • 00:10:02 že Hnát Daněk není lokální,
    osobní záležitost,
  • 00:10:06 ale je to literární fenomén,
    který přesahuje souřadnice
  • 00:10:14 běžné komunikace.
  • 00:10:16 Je velmi výrazný a výjimečný.
  • 00:10:20 První kniha,
    která se mi dostala do rukou,
  • 00:10:25 byl román Až budeme velcí.
  • 00:10:27 O té tvrdím,
    že by ji měl znát každý,
  • 00:10:31 kdo chce alespoň trochu porozumět
    české literatuře 90. let,
  • 00:10:37 tedy české literatuře po r. 1989.
  • 00:10:41 Je to generační román.
  • 00:10:46 Já k tomu přidávám:
    nejtemnější generační román.
  • 00:10:51 První verzi Až budeme velcí
    jsem nabízel jako dokladový materiál
  • 00:10:59 o své literární činnosti,
    když jsem se hlásil na FAMU.
  • 00:11:20 Potom se to všechno nějak krásně
    sešlo.
  • 00:11:23 Během 2 let mi odešli oba rodiče,
    rozvedl jsem se, přestěhoval.
  • 00:11:37 A všechno to začalo tím,
    že jsem na všechno zcela rezignoval,
  • 00:11:51 nic jsem nechtěl.
  • 00:11:59 UKÁZKA
  • 00:12:04 Z černavy třesklo
    a vytřeštění uviděli blesk,
  • 00:12:07 jak vstoupil do vánočního stromu.
  • 00:12:09 Zazářil svítivě z 30 m,
    byl slyšet praskot hořících větví
  • 00:12:14 a cítit smolnou vůni.
  • 00:12:17 Pak nebeská voda oheň zahasila
    a Špona si představil
  • 00:12:20 jejich ztuhlé mrtvoly s žilkováním,
    mramoru podobným povrchem.
  • 00:12:24 To výboj prošel cévami.
    Objevili je brzy.
  • 00:12:27 Zaměstnanci pohřební služby páčidly
    rozkliňují jejich těla
  • 00:12:32 a velkými kleštěmi narovnávají
    ruce a nohy.
  • 00:12:36 U Bázlivčiny rakve slzy, bědování.
  • 00:12:39 Jeho otec se směje do kapesníku,
    matka se štípe do ušního lalůčku,
  • 00:12:44 aby se neřehtala.
  • 00:12:46 Brácha mne rukama
    a chechtá se veřejně.
  • 00:12:49 On sedá v rakvi
    a vráží bráchovi hromskou facku.
  • 00:12:54 S brýlemi v hrsti se Špona rozletěl
    nad svahem.
  • 00:12:58 Šipkou vyskočil do deště.
  • 00:13:00 Dlouho, nekonečně dlouho letěl,
    než se svinul
  • 00:13:03 a kotrmelci pokračoval dolů,
    Bázlivka za ním, přistáli v křoví.
  • 00:13:09 V té době jsem začal zjišťovat,
    že vidím 2 obrázky,
  • 00:13:18 že každé oko se dívá samostatně.
  • 00:13:23 Očima jsem viděl třeba hrnek,
    který jsem chtěl vzít.
  • 00:13:35 Ale nebyl jsem schopen poručit ruce,
    aby to provedla.
  • 00:13:41 Neměl jsem oči a ruce kompatibilní.
  • 00:13:45 Doktorka mě okamžitě poslala
    na neurologii, kde bylo zjištěno,
  • 00:13:54 že mám roztroušenou sklerózu.
  • 00:14:01 Mně to připadalo,
    jako že mám vyhráno.
  • 00:14:09 Konečně jsem totiž poznal nepřítele.
    Zjistil jsem co to je, proč to je.
  • 00:14:17 Udělalo se mi dobře,
    ač to zní paradoxně.
  • 00:14:21 Předpažte ruce před sebe
    a otáčejte dlaněmi nahoru a dolů
  • 00:14:25 a zavřete u toho oči.
  • 00:14:27 To nedokážu.
  • 00:14:32 Setkání s ním na kontrolách
    jsou vždycky velice zajímavé,
  • 00:14:36 protože jako jediný z mých klientů
    mi nosí své stezky vypracované
  • 00:14:43 ve formě jakéhosi fejetonu, povídky.
  • 00:14:47 Vždycky se za těch několik týdnů,
    nebo měsíců, co se nevidíme,
  • 00:14:52 dozvím často humornou formou o tom,
    jak se jeho trable mění.
  • 00:14:57 Byť je nám oběma jasné,
    že se pomalu potíže zhoršují,
  • 00:15:03 snaží se je vnímat tak,
    že jsou minimální, neobtěžují jej,
  • 00:15:09 a je v podstatě zdravý člověk.
  • 00:15:12 Za to ho dost obdivuji,
    protože je k tomu potřeba pevné vůle
  • 00:15:18 a optimismus.
  • 00:15:21 To všechno on určitě má.
  • 00:15:23 To byla první knížka,
    napsal jsem ji na vojně.
  • 00:15:30 Potom vyšlo Až budeme velcí,
    tu tady ale nemám,
  • 00:15:35 protože jsem všechny rozdal.
  • 00:15:40 A pak vyšli Bratři bez trika.
  • 00:15:56 UKÁZKA
  • 00:15:57 Z parku se přesunuli k labužníku
    ve čtvrt na šest, hodinu na to,
  • 00:16:01 co se v křoví uložili ke spánku.
  • 00:16:03 Nedostil je neurčitelný,
    ještě špatnější policista Ruda
  • 00:16:06 s rubínovou bradou.
  • 00:16:08 Ten pronásledoval kdoví koho,
    kdoví kudy.
  • 00:16:10 Nestrádali zimou.
  • 00:16:12 Teplota stojatého vedra ani v noci
    neklesla pod 20 stupňů.
  • 00:16:16 Neprobudily je těžké náklaďáky
    s návěsy a přívěsy,
  • 00:16:20 které projížděly
    centrem okresního města
  • 00:16:23 50 m od jejich nocležiště.
  • 00:16:28 Když jsem začínal přemýšlet
    o knížce Bratři bez trika,
  • 00:16:36 snažil jsem se psát tak,
    aby se dala velice snadno číst.
  • 00:16:44 UKÁZKA
  • 00:16:45 Labužník otevíral v půl šesté
    a nevyspaní postávali před vchodem
  • 00:16:49 se dvěma matriarchálními holčinami
    a třemi zpustlými Romy,
  • 00:16:53 kteří hodnotili uplynulou noc.
  • 00:16:56 Ten se stovkou a 60 cm v pase
    si všiml Mirka.
  • 00:17:19 To byly jen zbytky toho,
    co jsem napsal v době,
  • 00:17:26 kdy jsem byl ještě zdravý,
    nebo spíš nevědomý.
  • 00:17:32 Jakýmsi zajímavým způsobem
    jsem se zablokoval.
  • 00:17:45 Nedokážu pořádně dělat
    ani jednu z rozdělaných próz.
  • 00:17:56 Tady mám připravené prášky
    na týden.
  • 00:18:06 Je to zhruba kolem 15 prášků denně,
    různých.
  • 00:18:11 Některé vícekrát, některé méněkrát.
  • 00:18:15 Zavřete oči.
  • 00:18:18 -Už se bojím.
    -Nebojte se.
  • 00:18:23 Otevřete oči.
    A zavřete oči.
  • 00:18:27 V tom mezidobí jsme se snažili
    chorobu modifikovat, pacifikovat,
  • 00:18:33 jak se jen dalo.
  • 00:18:35 Ale ne úplně se vždycky všechno
    podařilo.
  • 00:18:39 Byť kdyby léčba nebyla nastavená
    a nasazená tak, jak byla,
  • 00:18:44 a stav nebyl dnes takový, jaký je,
    tak jako lékař s tím nejsem
  • 00:18:49 moc spokojený.
  • 00:18:53 A určitě s ním není spokojený
    ani pan Daněk.
  • 00:18:57 Určitě by si přál
    svůj současný stav lepší,
  • 00:19:00 aby mohl psát, kreslit,
    věnovat se tomu, co je mu vlastní.
  • 00:19:08 Když byla výstava soutěže
    výtvarných projevů
  • 00:19:17 roztroušených sklerotiků,
    zúčastnil jsem se
  • 00:19:23 a povedlo se mi zvítězit.
  • 00:19:29 To bylo jediné moje setkání
    s klubem ROZKA.
  • 00:19:38 Přišly se na mě podívat předsedkyně
    a pokladní.
  • 00:19:43 Kromě toho ještě používám
    tento patrafen.
  • 00:19:52 A tady mám pistoli,
  • 00:20:01 pomocí které si musím obden
  • 00:20:11 aplikovat betaferon.
  • 00:20:18 Pro mě je to velice jednoduché.
  • 00:20:21 Když se cítím duševně dobře,
    je mi i fyzicky, pohybově
  • 00:20:32 mnohem lépe.
  • 00:20:38 Jakmile se utápím v chmurách,
    odpovídá tomu i můj zdravotní stav.
  • 00:20:59 UKÁZKA
  • 00:21:00 "Já jsem nic neslíbil.
    Maňa, slíbil, či ni??
  • 00:21:03 Oslovená Maňa hluboce přikývla.
  • 00:21:05 Přes půldruhák metrákoví Romové
    udělali krok
  • 00:21:08 a stáli za Nedomrlcovými zády.
  • 00:21:11 Dohromady to připomínalo chaloupku
    mezi dvěma kopci.
  • 00:21:14 Luboš s Pavlem se na sebe podívali
    a postavili se za Mirka.
  • 00:21:21 Myslím si, že tak knížka je parodií
    na sex.
  • 00:21:30 Nemám nic proti erotice,
    nic proti sexu,
  • 00:21:41 ale protože už jsem starý,
    tak bych k tomu chtěl i lásku.
  • 00:22:11 Každý to má jinak.
  • 00:22:14 Jsou různé druhy
    roztroušené sklerózy.
  • 00:22:26 U někoho se postupně zhoršuje.
  • 00:22:31 Jedním z hlavních příznaků
    je odvápňování kostí,
  • 00:22:41 dalším je svalová atrofie.
  • 00:22:47 Takže já jsem čím dál víc hubenější
    a téměř nic proto nemusím dělat,
  • 00:22:56 protože mi mizí svalstvo.
  • 00:22:59 Bratři bez trika, Hnát Daněk.
  • 00:23:17 UKÁZKA
  • 00:23:19 Luboš, Mirek a Pavel měli před milicí
    kapitalismu náskok 4 saženi.
  • 00:23:24 Copak to nikdo neskončí??
    zoufal si hlasitě Pavel a běžel,
  • 00:23:30 až doběhl do toho záchodu
    u bytových dveří,
  • 00:23:33 ke kterým na háček zavěsil zuřivě
    kostkovaný pléd s 20cm třásněmi.
  • 00:23:46 Nesmrtelné zážitky mám
    z dopravních prostředků.
  • 00:23:51 Už jsem si dokonce zahrál i karty
    v tramvaji,
  • 00:23:58 když jsme se na 2 mrzácká místa
    hnali 3.
  • 00:24:05 Teď každý ukazoval,
    kdo toho má víc.
  • 00:24:08 Ta sedící měla jen tu základní.
    Ten pán měl plnou.
  • 00:24:20 Já jsem měl i průvodce,
    takže jsem vyhrál,
  • 00:24:25 mohl jsem si sednout.
  • 00:24:31 Když jsme na nemoc přišli
    a začali ji stanovovat,
  • 00:24:36 tak se po stránce medicínské
    udělalo to, co se udělat mohlo.
  • 00:24:41 Maximum.
  • 00:24:42 Z toho snad dnes těží,
    ale jeho průběh onemocnění
  • 00:24:47 je jedním z těch méně příznivých.
  • 00:24:51 Existují daleko lepší, příznivější
    průběhy.
  • 00:24:57 Ale jinak jsem to nikdy nespojoval
    s tím,
  • 00:25:02 že bych tak měl něco lepšího.
  • 00:25:15 Opravdu nevím o ničem lepším,
    co by mohlo být.
  • 00:25:21 Myslím na léčení.
  • 00:25:23 Podstatné je, že je to nemoc,
    kterou sice neumíme vyléčit,
  • 00:25:29 ale umíme zpomalovat její průběh.
  • 00:25:32 To je to jediné, to ohromné,
    co se nám daří.
  • 00:25:44 Skryté titulky: Kristina Staškivová,
    Česká televize, 2008

Související