iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
21. 10. 2007
20:00 na ČT2

1 2 3 4 5

2 hlasy
8818
zhlédnutí

Češi na pólech

Archivy i výpovědi vědců působících v Arktidě i Antarktidě zpracoval ve svém dokumentárním filmu J. Soukup

56 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Češi na pólech

  • 00:00:04 Objevování a poznávání
    polárních krajů trvá přes 400 let.
  • 00:00:09 Ačkoliv jsme malá země
    uprostřed Evropy,
  • 00:00:12 4 000 km vzdálená od severního pólu
    a téměř 16 000 km od pólu jižního,
  • 00:00:18 od prvního vstupu Čecha
    do polárních krajů -
  • 00:00:21 misionáře Daniela Vetra na Island
    v roce 1613 -
  • 00:00:25 se účastnilo a účastní polárních
    výzkumů stovky našich vědců,
  • 00:00:29 a to jak v oblasti arktické,
    tak antarktické.
  • 00:00:58 Píše se rok 1959
    a do Antarktidy se dostává
  • 00:01:02 se sovětskou expedicí
    novinář Stanislav Bártl.
  • 00:01:06 Na ledoborci Ob urazil trasu
    dlouhou 44 000 kilometrů.
  • 00:01:11 Tohle je jeden
    z našich prvních ledovců.
  • 00:01:16 Pak jsme jich během toho čtvrt roku
    potkali asi 5 a půl tisíce
  • 00:01:19 nejrůznějších tvarů a velikostí.
    A tenhle je mořskej led,
  • 00:01:22 kterej, jak jsme se blížili
    k pobřeží Antarktidy,
  • 00:01:25 tak byl čím dál hustší.
    Tím hůř se skrz to proráželo.
  • 00:01:28 Kapitán Dubinin,
    starej mořskej vlk.
  • 00:01:32 Toto je cesta Davisovým mořem.
  • 00:01:35 Vpravo už je vidět
    první plovoucí ledovce,
  • 00:01:39 který byly potom
    čím dál víc u sebe,
  • 00:01:42 takže se těžko nacházel průchod.
  • 00:01:45 A někdy ten průchod
    byl dost těsnej.
  • 00:01:47 Alexandr Dralkin -
    náčelník expedice.
  • 00:01:51 Tohle už jsme u pobřeží,
    u stanice Mirnyj.
  • 00:01:53 Vyloďuje se nová mašina,
    takzvaný sněhochod charkovčanka.
  • 00:01:59 To byly velmi výkonný
    a celkem komfortní stroje,
  • 00:02:03 který potom dojely v druhý sezóně
  • 00:02:05 až na jižní pól
    k Američanům převážně.
  • 00:02:09 Led mezi pevninou a ostrovy
    byl i v létě prostě pevnej,
  • 00:02:15 nerozmrzlo to, takže jsme suchou
    nohou mohli přejít na ostrovy,
  • 00:02:21 kde měli svoji kolonii
    tihle malí tučňáci.
  • 00:02:24 Většina už jich má zahnízděno.
    Oni si staví hnízda z kamínků,
  • 00:02:29 takový jako misky,
    aby ty vejce se nějak se udržely,
  • 00:02:32 nezakutálely se.
    Tady už krmí mládě.
  • 00:02:36 No a tenhle chlapík
    pořád ještě buduje to svoje hnízdo.
  • 00:02:41 Zase nese další kamínek.
  • 00:02:45 Všimněte si toho rituálu,
    jak se to opakuje.
  • 00:02:49 Jak to pomaloučku položí.
  • 00:02:52 Tady už jsme 3000 kilometrů
    východně od těchto míst
  • 00:02:56 a začíná druhá fáze expedice,
    která měla vyvrcholit stavbou
  • 00:03:03 nové stanice výzkumné
    na Pobřeží princezny Astrid.
  • 00:03:06 To byla oblast Antarktidy,
    kam předtím nevkročila noha člověka
  • 00:03:09 nikdy v historii.
  • 00:03:12 Tohle je první kotva, zaseknutá
    do ledu na pobřeží Astrid.
  • 00:03:17 Tam je Ob, expediční loď.
    Vidíte, jak už je lehká.
  • 00:03:21 Hlavní náklad
    byl vyloženej v Mirnyj.
  • 00:03:23 To je první výzkumná skupina,
    která jede na šelfovej ledovec
  • 00:03:27 najít místo. Antonín Mrkov,
    druhý Čech v Antarktidě.
  • 00:03:32 Nastupuje do vrtulníku,
    kterej potom poletí do hor
  • 00:03:36 s geologickou skupinou.
  • 00:03:38 A teď začíná něco nejhoršího,
    co nás tam potkalo.
  • 00:03:41 Takovej sněhovej uragán.
  • 00:03:43 Ono to vypadá trochu jako mlha
    jenom, ale začalo pěkně fičet
  • 00:03:47 a ten zdánlivě nehybnej
    mořskej led,
  • 00:03:50 kterej byl u pobřeží
    dva metry tlustej,
  • 00:03:53 na kterej se vyloďoval
    ten materiál všechen pro stanici,
  • 00:03:56 tak začal praskat. Takže jsem
    se odebral urychleně zpátky na loď.
  • 00:04:01 A tohle je pohled z tý středový
    nástavby můstku na příď.
  • 00:04:05 Jak je vidět, tak není nic vidět.
    Prostě to bylo něco hroznýho.
  • 00:04:10 Nicméně se po osmačtyřiceti
    hodinách zase trochu vyčasilo
  • 00:04:14 a stavební četa
    se znova vydala na pobřeží,
  • 00:04:19 tam na ten šelfovej ledovec
    postavit teda tu stanici.
  • 00:04:23 To byl hlavní úkol.
  • 00:04:28 Antarktidu dvakrát navštívil
    i nestor československé geologie
  • 00:04:32 docent Josef Sekyra
    z Geologického ústavu Akademie věd.
  • 00:04:36 Účastník
    mnoha horolozeckých expedicí.
  • 00:04:40 Jako první Čechoslovák zdolal
    v roce 1961
  • 00:04:43 v Pamíru sedmitisícovku.
  • 00:04:46 A jako první náš občan
    stál v roce 1969 na jižním pólu.
  • 00:04:50 Na jižní pól jsem se dostal
    po 23.geologickém sjezdu
  • 00:04:56 mezinárodním, který byl v Praze
    na Malostranském náměstí tehdá.
  • 00:05:00 A byli tady
    experti přes Antarktidu.
  • 00:05:05 Hlavně Američani a Belgičani.
  • 00:05:08 A ti mě pozvali
    na expedici Big Freeze.
  • 00:05:13 A ta expedice měla za úkol mapovat
    kus transantarktického pohoří,
  • 00:05:20 kudy šel poprvé k jižnímu pólu
    Shackleton, Scott
  • 00:05:26 a kousek dál Amundsen.
  • 00:05:28 A tady právě - v téhle oblasti -
    byla naděje,
  • 00:05:31 že se i objeví takzvaný
    bikonský a frémonský formace,
  • 00:05:36 u kterých by se mohla objevit
    ta flóra a fauna,
  • 00:05:41 která by potvrdila Wegenerovu
    teorii o driftujících kontinentech.
  • 00:05:46 To znamená, že kdysi
    Jižní Amerika, jižní Afrika,
  • 00:05:51 Madagaskar, subkontinent Indický
    a i Antarktida a Austrálie
  • 00:05:56 kdysi souvisely.
    A měli jsme zájem především
  • 00:06:01 nalézt něco živýho, to znamená
    kosti po nějakých živáčkách,
  • 00:06:07 a to se nám podařilo.
    Po čtrnácti dnech jsme nalezli
  • 00:06:11 kosti této potvory,
    toho lystrosaura.
  • 00:06:14 Takže to byl nejpádnější důkaz
    pro existenci tý Wegenerovy teorie.
  • 00:06:20 Tato vlajka je pro mě takovou ctí,
    že byla na jižním pólu
  • 00:06:25 hlavně z toho důvodu,
    že tu vlajku ušili chlapi
  • 00:06:30 na jižním pólu na stanici,
    když věděli,
  • 00:06:33 že se tam dostane
    první Čechoslovák.
  • 00:06:36 No a já jsem přibil na ten stožár,
    kterej je tam.
  • 00:06:42 To je symbolický stožár
    s takzvaným glóbem křišťálovým.
  • 00:06:49 Tady je stanice.
    Je vidět pól a směr Praha.
  • 00:06:56 A je to 15 560 kilometrů.
  • 00:07:01 Takže ta tam zůstala, ta směrovka.
  • 00:07:05 Já jsem většinou pracoval sám
  • 00:07:08 a byl jsem jištěnej teda
    vždycky přes vysílačku,
  • 00:07:13 ať už z helikoptéry,
    nebo z tý Anduly AN6.
  • 00:07:18 A stalo se taky, že jsem
    se potom musel sám ubytovat,
  • 00:07:23 v uvozovkách ubytovat, ve stanu
    a přečkat třeba dva, tři dny,
  • 00:07:28 než se umoudřilo počasí,
    a tím pádem potom
  • 00:07:31 zase helikoptéra
    pro mě mohla přilítnout.
  • 00:07:37 Odběr vzorku
    je vždycky dost problematický,
  • 00:07:41 ale hlavně
    z tý nejdrsnější přírody.
  • 00:07:44 To je vidět
    třeba na týhle fotografii.
  • 00:07:48 Tady vidíte tu přízemní metelici
    a tady v těhle oblastech
  • 00:07:54 jsou nejjižnější výchozy
    vůbec na zeměkouli.
  • 00:07:58 A takhle vypadá dolerit,
    původně šedá čedičová hornina,
  • 00:08:03 která je větrem opracovaná
  • 00:08:07 a na povrchu má
    rezavě hnědou patinu.
  • 00:08:12 Ta bagáž, co jsem táhnul
    vždycky k helikoptéře, k saním
  • 00:08:16 nebo k AN6, tak to bylo vždycky
    okolo 30 až 40 kilo.
  • 00:08:22 Podobně jako když jsem to vláčel
    z tý sedmitisícovky z Pamíru.
  • 00:08:28 Tak to je podobný.
  • 00:08:30 Tam prostě taky člověk leze
    ne kvůli tomu, aby někam vylezl
  • 00:08:34 a mohl si odfajfkovat nějakou horu,
    ale hlavně aby ten materiál
  • 00:08:37 z tý nejdrsnější přírody
    naší planety měl k dispozici
  • 00:08:41 potom k tom bádání
    v kanceláři nebo v laboratoři.
  • 00:08:47 Tuny materiálu, které Josef Sekyra
    za svůj život shromáždil,
  • 00:08:50 dnes leží v depozitáři. Na jejich
    vystavení se hledají prostředky.
  • 00:09:05 Vědecká veřejnost
    si dávno uvědomuje,
  • 00:09:08 že vzdálené polární oblasti měly
    a mají zásadní význam
  • 00:09:12 pro celkové zemské klima
    a že mají vliv
  • 00:09:14 na celé ekosystémy, prostředí,
    a tudíž i lidskou společnost.
  • 00:09:18 Proto mezinárodní rada pro vědu
    a Světová meteorologická společnost
  • 00:09:23 vyhlásila již počtvrté v historii
    rok 2007 a 2008
  • 00:09:28 Mezinárodním polárním rokem.
  • 00:09:31 Odezva po jeho vyhlášení
    byla ohromná.
  • 00:09:33 Shromáždilo se
    přes 600 projektů z 35 zemí.
  • 00:09:37 Česká republika se může pyšnit
    hned dvěma programy.
  • 00:09:41 Jeden se týká výzkumu
    na Špicberkách pod vedením
  • 00:09:44 botanika Josefa Elstera
    z Botanického ústavu Akademie věd
  • 00:09:47 v Třeboni.
    A druhý výzkumu v Antarktidě,
  • 00:09:50 kde právě letos byla otevřena
    česká výzkumná stanice
  • 00:09:54 pod vedením
    klimatologa Pavla Proška,
  • 00:09:56 profesora
    Masarykovy univerzity v Brně.
  • 00:09:59 Arktida i Antarktida
    jsou takovými evolučními pecemi.
  • 00:10:05 Protože jsou tam velice extrémní
    podmínky a všechny organizmy,
  • 00:10:08 které tam žijí, musí odolávat
    širokému spektru stresů.
  • 00:10:11 To znamená,
    že ty stresy modelují ty organizmy.
  • 00:10:14 Ty dvě oblasti se, myslím,
    pro veřejnost někdy spojují,
  • 00:10:17 ale jsou zcela rozdílné.
  • 00:10:20 Spojuje je hlavně ten faktor,
    že část roku, polovinu roku zhruba
  • 00:10:24 tam nedopadá žádné záření. Že tam
    je arktická nebo antarktická noc.
  • 00:10:29 Což pochopitelně celý ten systém
    ovlivňuje v Arktidě i v Antarktidě.
  • 00:10:32 Ale rozdíl hlavní je v tom,
    že Arktida nemá žádný kontinent.
  • 00:10:38 Tam ta nejvyšší část,
    nejchladnější část je oceán.
  • 00:10:42 A pochopitelně v oceánu voda teče,
  • 00:10:45 to znamená, že tam dochází
    k výměně teplé vody mírného pásma
  • 00:10:48 a té arktické oblasti.
  • 00:10:50 To znamená,
    že Arktida je daleko otevřenější
  • 00:10:53 pro transport energie
    mezi mírnou částí a Arktidou.
  • 00:10:58 Ale taky transport genomů.
    To znamená, že rostliny,
  • 00:11:01 živočichové a mikroorganismy
    se daleko snadněji transportují
  • 00:11:06 z mírného pásma do Arktidy.
  • 00:11:08 Na druhé straně
    Antarktida je zaledněný kontinent,
  • 00:11:12 který je pokrytý v současné době
    téměř tříkilometrovou vrstvou ledu.
  • 00:11:17 A je izolován mořem
    od okolních kontinentů -
  • 00:11:21 Austrálie, Jižní Ameriky
    a tak dále.
  • 00:11:23 To znamená, že Antarktida
    je daleko chladnější,
  • 00:11:26 ale především daleko izolovanější
    naž Arktida.
  • 00:11:35 K myšlence založit
    českou antarktickou stanici
  • 00:11:40 jsme se dostali někdy
    v druhé polovině devadesátých let,
  • 00:11:43 když jsme se už předtím
  • 00:11:45 o Antarktidu
    dvakrát nebo třikrát otřeli.
  • 00:11:48 Vyzkoušeli jsme si ji po stránce
    vědeckých a odborných schopností.
  • 00:11:52 A pak už byla
    poměrně krátká myšlenka k tomu
  • 00:11:55 začít uvažovat
    o stavbě vlastní stanice.
  • 00:11:58 První transport materiálu
    začal v roce 2004
  • 00:12:02 na podzim přes Hamburk
    do jižního Chile do Punta Arenas.
  • 00:12:08 Tam se to překládalo
    na chilský ledoborec
  • 00:12:11 a pokračovalo se dál do Antarktidy.
  • 00:12:14 Pokud se uvažovalo
    o koncepci stanice,
  • 00:12:17 tak se v podstatě přijala myšlenka,
  • 00:12:19 že ta stanice nemůže být nějak
    architektonicky extravagatní,
  • 00:12:24 příliš sofistikovaná technicky,
  • 00:12:27 ale že musí poskytovat
    dostatečný komfort pro život
  • 00:12:31 a pro práci 15 až 20 členů
    expedičních skupin.
  • 00:12:36 Ta stanice je tvořena
    jednou hlavní budovou obytnou.
  • 00:12:39 Ta má zhruba 22 x 11 metrů.
  • 00:12:43 A vlastně technické zázemí
    té stanice tvoří
  • 00:12:46 devět standardních kontejnerů,
  • 00:12:49 které už v Česku byly vybaveny
    určitými technickými celky.
  • 00:12:53 Hrubá stavba celá trvala tři týdny.
  • 00:12:59 Česká polární stanice
    stojí na severním pobřeží
  • 00:13:02 ostrova Jamese Rosse. Tento ostrov,
  • 00:13:04 jehož rozloha je přibližně
    2500 kilometrů čtverečních,
  • 00:13:08 se skrývá asi z osmedesáti procent
    pod ledovcem.
  • 00:13:11 A právě jeho severní část
    zůstává nezaledněna.
  • 00:13:16 Oficiálně zahájila stanice
    svoji činnost 22.února 2007
  • 00:13:21 a nese jméno po slavném českém
    vědci Johannu Gregoru Mendelovi.
  • 00:13:27 My jsme vědecký program postavili
    na širokospektrálním studiu
  • 00:13:32 mladého odledněného území
    okrajové Antarktidy.
  • 00:13:36 Tam se uživí geologové,
    tam se uživí klimatologové,
  • 00:13:39 geomorfologové,
    také pedologové nebo geochemici,
  • 00:13:43 pokud jde
    o tu anorganickou část prostředí,
  • 00:13:46 ale uživí se tam
    velmi dobře taky biologové.
  • 00:13:49 My můžeme říct,
    že antarktické léto trvá
  • 00:13:53 někde od druhé poloviny listopadu
    do druhé poloviny března
  • 00:13:59 a my v podstatě v závislosti
    na režimu těch činností
  • 00:14:03 Chile nebo Argentiny
    tam přijíždíme v prosinci
  • 00:14:07 a mizíme z prostoru
    někdy začátkem března.
  • 00:14:11 To, že jsme postavili
    v Antarktidě stanici,
  • 00:14:14 a že jsme byli víceméně vyzváni,
    abychom tu stanici postavili,
  • 00:14:17 tak to byl zájem ze zahraničí,
    kdy nás poznali kolegové,
  • 00:14:21 jaké spektrum vědeckého
    pozorování a bádání děláme,
  • 00:14:25 a víceméně nám navrhli,
    že by ten náš tým
  • 00:14:29 byl schopen provádět dlouhodobý
    výzkum Arktidy a Antarktidy
  • 00:14:32 a že by bylo dobře, kdyby Česká
    republika měla nějaký tým lidí,
  • 00:14:35 kteří by se tímto výzkumem
    dlouhodobě zabývali.
  • 00:14:44 My jsme tam zahájili práce
    ještě v době,
  • 00:14:47 kdy tam stanice nebyla. V té době
    jsme tam kempovali ve stanech.
  • 00:14:52 Taky se takhle dá ten výzkum dělat,
    ale samozřejmě je to drsný
  • 00:14:57 a člověk neudělá té práce tolik,
    jako když má zázemí stanice.
  • 00:15:03 Letos byla první sezóna,
    kdy ta stanice naplno jela
  • 00:15:06 pro vědecké pracovníky,
    a tam jsme ocenili to,
  • 00:15:10 že když bylo hezky,
    mohli jsme pracovat v terénu,
  • 00:15:13 a když byly vichřice,
    tak jsme si zpracovávali materiály,
  • 00:15:16 které jsme nasbírali v terénu,
    do notebooků,
  • 00:15:20 kreslili jsme si mapy,
    psali jsme si dokumentace.
  • 00:15:23 Pro nás geology
    je výjimečná za prvé v tom,
  • 00:15:26 že je málo prozkoumaná
    a je tam stále mnohé co objevovat.
  • 00:15:30 A za druhé v tom, že v Antarktidě,
    díky k tomu,
  • 00:15:34 že tam neexistuje vegetace,
    že to je kontinent studený,
  • 00:15:38 nejsou tam
    zvětrávací procesy skoro,
  • 00:15:40 tak geologie je tam úžasně vidět,
  • 00:15:43 všechno je tam dokonale zachovalé,
    a tudíž se to dá výborně studovat.
  • 00:15:47 To je asi jedno z posledních míst
    na zeměkouli,
  • 00:15:50 kde přijdete na lokalitu
    a všude leží nějaké fosilie.
  • 00:15:56 Nikdo to nevysbíral zatím
    a vy máte možnost
  • 00:15:59 tam nacházet metrové kmeny
    zkamenělých stromů
  • 00:16:04 výborně zachovalé a skutečně
    ve stovkách až tisících kusech.
  • 00:16:09 Je to naprosto unikátní
    a kupříkladu jeden nautilus,
  • 00:16:14 kterého jsme objevili,
    jak vyčnívá ze stěny na pláži,
  • 00:16:19 měl v průměru, odhaduji,
    tak 80 až 100 centimetrů,
  • 00:16:23 váha tak 200 kilogramů.
  • 00:16:26 Ten by všude jinde ve světě už byl
    dávno ve sbírkách nějakého muzea.
  • 00:16:30 Ale tam, protože je to těžký 200
    kilogramů a člověk ho neodnese,
  • 00:16:34 tak tam leží a můžete si ho tam
    vyfotit, sáhnout si na něj
  • 00:16:37 a pak zas jdete dál.
  • 00:16:45 Co se týče
    konkrétního z našeho studia,
  • 00:16:48 tak já vám například ukážu,
    tady mám kousek schránky škeble.
  • 00:16:53 Díky speciální metodě
    izotopového datování
  • 00:16:59 na izotopech stroncia,
    my jsme schopni v laboratoři
  • 00:17:03 celkem přesně stanovit
    stáří této škeble.
  • 00:17:07 3,5 milionu let,
    3,7 milionu let, 6,5 milionu let.
  • 00:17:11 To prostě se dá přesně popsat.
  • 00:17:14 A když najdeme tuto schránku
    v sedimentu vytvořeném ledovcem,
  • 00:17:20 tak díky stáří té schránky
    se dozvíme,
  • 00:17:24 jak je starý ten vlastní sediment.
    To znamená, kdy tam byl ledovec.
  • 00:17:29 To je jenom taková ukázka,
    jak vlastně postupujeme v terénu.
  • 00:17:32 Náš projekt
    měl několik vědeckých cílů
  • 00:17:38 a budoucí uvažovaný projekt,
    protože letos nám jeden skončil
  • 00:17:42 a další se snažíme získat,
  • 00:17:45 je vždy rozdělen
    na několik vědeckých cílů.
  • 00:17:49 Jedním z nich
    je tvorba základní geologické mapy.
  • 00:17:52 Tady vám ukážu
    první hrubou pracovní verzi.
  • 00:17:57 Takhle vzniká geologická mapa.
  • 00:18:01 V tom území sice pracovala
    řada odborníků z jiných zemí,
  • 00:18:05 Briti, Argentinci,
    Američani, Švédi,
  • 00:18:08 ale to jsou
    většinou paleontologové,
  • 00:18:12 kteří se zabývají zkamenělinami,
  • 00:18:14 ale nikdo tam nedělal
    systematické geologické mapování,
  • 00:18:18 které je ale předpokladem pro
    jakýkoli další geologický výzkum.
  • 00:18:22 Mapovat území, kde neexistuje
    žádná podrobná geologická mapa,
  • 00:18:29 kde pracujete
    na téměř neznámé ploše, je zážitek.
  • 00:18:34 Málokde už dneska na zeměkouli
    se to podaří
  • 00:18:38 a pro geologa je to veliká výzva.
  • 00:18:41 Geologická mapa v tomto měřítku
    se tam bude používat 20, 30 let.
  • 00:18:46 Určitě tam
    nikdo nebude dělat novou.
  • 00:18:49 A je to mapa, na které
    je podepsaná Česká republika.
  • 00:18:53 Je tam Česká geologická služba
    a jsou tam ti autoři.
  • 00:18:58 A je to dílo, které bude používáno
    geologickou veřejností
  • 00:19:01 pracující v Antarktidě
    skutečně desítky let,
  • 00:19:04 takže pro nás je to reklama veliká.
  • 00:19:06 Takže to je jedna část,
    základní geologická mapa.
  • 00:19:09 Potom další velmi důležitou částí
    je studium globálních změn,
  • 00:19:14 které jsou zobrazeny
    v té geologické minulosti Země.
  • 00:19:18 Období oteplování, ochlazování,
    změny kyslíkových rezervoárů
  • 00:19:22 a tak dále. To je fenomén,
    který právě v Antarktidě
  • 00:19:26 se dá výborně studovat, protože
    na rozšíření ledovcových sedimentů,
  • 00:19:31 na rozšíření morénových sedimentů
    tak, jak ty ledovce postupovaly,
  • 00:19:35 ustupovaly, my jsme schopni
    datováním těchto procesů zjišťovat,
  • 00:19:41 kdy bylo ochlazení,
    kdy bylo oteplení,
  • 00:19:43 a v ideálním případě
    i jak rychle to probíhalo,
  • 00:19:46 což v souvislosti
    s dnešními globálními změnami
  • 00:19:48 je aktuální téma.
  • 00:19:59 Řasy, které rostou
    ve zdejších potocích,
  • 00:20:02 pěstujeme na takovýchto síťkách.
  • 00:20:05 Pochopitelně ty síťky
    mají definovaný povrch,
  • 00:20:07 což je velice důležité, protože my
    zjišťujeme současně množství řas,
  • 00:20:11 které rostou na konkrétním povrchu
    za konkrétní čas.
  • 00:20:14 Takže tohle je sklizeň,
    by se dalo říct, zhruba za 9 dní,
  • 00:20:19 za které zde narostly.
    Kromě těchto terénních metod
  • 00:20:24 také jsme vyčlenili
    část těch vzorků na analýzy,
  • 00:20:29 které budou prováděny
    u nás v laboratoři,
  • 00:20:32 kdy budeme analyzovat DNA
    jednotlivých typů organizmů,
  • 00:20:37 které se v tom
    patřičném potoku nacházejí.
  • 00:20:40 Antarktický projekt a jeho
    participace botanického ústavu,
  • 00:20:43 a tedy botaniků, odborníků
    na rostliny, spočívá ve výzkumu
  • 00:20:47 především
    mikroskopických sinic a řas.
  • 00:20:51 To jsou
    evolučně nejstarší rostliny,
  • 00:20:54 takže kolegové z botanického ústavu
    a z Jihočeské univerzity
  • 00:20:57 zabývající se řasami a sinicemi,
  • 00:20:59 jsou zodpovědní za řešení
    problematiky primárních producentů,
  • 00:21:03 to znamená rostlin v Antarktidě.
    Takže ten tým,
  • 00:21:06 který tam pracuje,
    se zabývá studiem ekologie
  • 00:21:10 a ekofyziologie sinic a řas,
    které jsou nejběžnějšími producenty
  • 00:21:15 organické hmoty v Antarktidě.
  • 00:21:19 Součástí naší základny
    je meteorologická stanice,
  • 00:21:22 víceméně standardní, která
    je navíc ještě doplněna o něco,
  • 00:21:27 čemu říkáme radiační program,
    jinými slovy, lidsky řečeno,
  • 00:21:30 věnujeme se intenzitě slunečního
    záření a jeho částím,
  • 00:21:34 mezi jinými třeba záření,
    které je fotosynteticky aktivní
  • 00:21:38 z hlediska rostlin, a záření UV,
  • 00:21:41 které je dneska velmi aktuální
    pro prostor Antarktidy.
  • 00:21:47 Právě se nacházíme
    na mesetě Berry Hill,
  • 00:21:52 kde u komory s otevřeným vrcholem
    je instalováno záznamové zařízení
  • 00:21:56 miniloger, který snímá
    mikroklimatické parametry mesety
  • 00:22:03 a vlastního open topu.
    Jedná se převážně o teploty.
  • 00:22:09 A právě jsem propojil
    komunikačním kabelem
  • 00:22:13 vlastní měřící ústřednu záznamovou
  • 00:22:17 a za chviličku začnu stáčet
    klimatická data do notebooku.
  • 00:22:23 Přesto tady byly momenty,
    které nás překvapily.
  • 00:22:27 Tím prvním momentem
    byly třeba první výsledky,
  • 00:22:31 které jsme získali při měření
    teploty vlastního povrchu zemského.
  • 00:22:35 Tam jsme byli šokováni,
    že teplota suchého povrchu
  • 00:22:39 nějaké morény,
    obnažené bez sněhu, bez ledu,
  • 00:22:43 může skákat za slunného počasí
    až na +35 stupňů,
  • 00:22:46 což je neuvěřitelně vysoká hodnota.
  • 00:22:49 Je jasné, že v deseti, dvaceti
    centimetrech z těch 35 stupňů
  • 00:22:53 se stanou +2, +3.
  • 00:22:56 Ale vlastně tam nám došlo, proč
    jsou rostliny nízké v Antarktidě.
  • 00:22:59 Ony využívají
    toho teplotního optima,
  • 00:23:02 které je v blízkosti povrchu,
    který se dovede takhle přehřát.
  • 00:23:06 Další věc,
    která náš trošku šokovala,
  • 00:23:09 ale to už ne odborně,
    v tom našem prostoru,
  • 00:23:12 je velice frekventovaný vítr,
    který dosahuje často
  • 00:23:15 velmi vysokých rychlostí,
    takže byly tam situace,
  • 00:23:18 kdy jsme tři, čtyři dny
    nemohli vystrčit nos z chalupy,
  • 00:23:21 tak říkajíc,
    protože to prostě nešlo.
  • 00:23:48 Pracovní směna je dvanáct hodin
    a když se vracíte z terénu,
  • 00:23:55 tak v batohu táhnete
    tak 15 - 20 kilo kamení
  • 00:23:58 a člověk toho skutečně má dost.
  • 00:24:00 Přijdete z terénu, vaříte večeři,
    spát jdete o půlnoci,
  • 00:24:03 v jednu zhruba. Pořád je světlo.
  • 00:24:07 A ráno v sedm, v půl osmé budíček
    a všechno se opakuje,
  • 00:24:12 takže když končíme kemp
    po těch čtyřech, pěti dnech,
  • 00:24:15 tak toho člověk skutečné má dost.
  • 00:24:17 Pokud je dobré počasí, tak
    do terénu utíká pracovat všecko,
  • 00:24:21 co má ruce a nohy, a tím je také
    ovlivněn režim dne na stanici.
  • 00:24:27 Byly vyčleněny dvoučlenné služby,
    které garantovaly pro ten den
  • 00:24:31 přípravu tří jídel.
    Snídani v 8 hodin,
  • 00:24:34 asi ve 2 hodiny byl oběd a večer
    kolem 8.hodiny bylo to třetí jídlo.
  • 00:24:39 A ta večeře se akcentovala.
  • 00:24:42 Přes oběd většina lidí
    byla rozptýlená někde po terénu,
  • 00:24:45 takže domluvili jsme se na tom,
    že večeře bude opulentní,
  • 00:24:51 že to bude opravdu mocný pokrm.
  • 00:24:54 A tato tradice se tam velmi vžila,
    velmi se osvědčila.
  • 00:24:58 Vždycky se vědělo, že když
    bude mít službu Holub, Mlčoch,
  • 00:25:02 tak večeře bude naprosto dokonalá.
  • 00:25:06 Třeba bude svíčková na smetaně
    a takové pitoresknosti.
  • 00:25:10 Mně se podařilo
    přesolit bramborovou kaši
  • 00:25:16 letos na expedici,
    když se nám předtím podařilo
  • 00:25:20 uvařit dobré řízky, ale protože
    jsem cítil velké vítězství,
  • 00:25:28 že se nám podařilo ty řízky
    připravit s Ondřejem Komárkem,
  • 00:25:32 tak jsem potom už nevěnoval
    dostatečnou pozornost
  • 00:25:35 přípravě té bramborové kaše
    a přesolil jsem ji.
  • 00:25:38 A tím jsem si velké vítězství
    vlastně odebral,
  • 00:25:41 protože všichni protáhli obličeje
    a řekli:
  • 00:25:45 Tak ty nám dáváš takovou šlichtu!
  • 00:25:58 Antarktida zapůsobí na člověka
    ohromujícím dojmem.
  • 00:26:05 Na mě osobně působilo několik věcí.
  • 00:26:10 Jednak je to
    absolutní čistota přírody.
  • 00:26:14 To si člověk
    skoro ani nedovede představit.
  • 00:26:17 Tam každý potok, každá kaluž,
    všechno je absolutně čisté.
  • 00:26:21 Můžete si kdekoliv vzít vodu
    na vaření, kdekoliv se napít.
  • 00:26:25 Čicháte vzduch,
    který je úplně neznečištěný.
  • 00:26:29 Jak říkám, to si člověk
    v Evropě už neuvědomuje.
  • 00:26:34 Když se vrátíte
    po třech měsících z Antarktidy,
  • 00:26:37 tak vás praští přes nos,
    kolik tady je znečištění.
  • 00:26:41 Jak si člověk zvykne
    na to průzračné prostředí.
  • 00:26:45 To je jedna věc.
  • 00:26:48 A druhá věc
    je ta monumentální příroda
  • 00:26:51 tvořená jenom ledem a skálou,
  • 00:26:55 která by se mohla zdát,
    že je drsná a nevlídná,
  • 00:26:59 ale působí monumentálně.
    Je to krása.
  • 00:27:07 Já bych řekl, že člověk
    se vůči antarktickému prostředí
  • 00:27:10 chová velice senzitivně.
    Tam máte pořád ještě přírodu,
  • 00:27:13 která je čistá.
  • 00:27:15 Navíc, řekl bych,
    teď to možná trošku přeženu,
  • 00:27:21 je anorganická. Tam v podstatě
    bioty je velmi málo.
  • 00:27:26 Takže každý lišejník, každý mech,
  • 00:27:30 každý pták, kterého tam uvidíte,
    je pro vás strašným osvěžením
  • 00:27:34 v té mrtvé krajině.
    V létě ledovce tají,
  • 00:27:37 sněhová pokrývka taje,
    vytéká z ní spousta vody,
  • 00:27:40 ta voda modeluje ten terén,
    který je nezaledněný.
  • 00:27:43 Takže tam
    se vlastně setkáte se situací,
  • 00:27:47 kdy se vlastně v rámci několika
    dnů, já to nechci přehnat,
  • 00:27:51 několika hodin,
    terén dost významně změní.
  • 00:27:55 Tam, kde jste šel včera,
    už nemůžete přejít dneska.
  • 00:27:57 To, jak se vám
    mění krajina před očima,
  • 00:28:01 to je další taková záležitost,
    která člověka bere za srdce.
  • 00:28:06 Jste tam bez stresu.
  • 00:28:08 Prostě pracuju, jak chci,
    a když mám kondici a když mám chuť,
  • 00:28:12 tak pracuju 24 hodin denně.
  • 00:28:19 Co jsme ocenili
    v letošní sezóně poprvé, je fakt,
  • 00:28:23 že stanice je vybavena
    dvěma gumovými čluny Zodiac,
  • 00:28:26 které uvezou 600 kilo nákladu
    a 6 osob.
  • 00:28:30 Protože v těch prvních sezónách
    už jsme udělali geologickou mapu
  • 00:28:34 okolí stanice a museli
    jsme se přesunout do oblastí
  • 00:28:38 vzdálených třeba 15 kilometrů,
    tak jedete do terénu člunem
  • 00:28:42 podél pobřeží, uděláte si tam kemp,
    jste tam čtyři dny,
  • 00:28:46 nataháte 100 kilo vzorků
    a potom během dvou hodin
  • 00:28:49 se vrátíte zpátky na tu stanici.
    To je jinak akce,
  • 00:28:52 kterou, kdybychom neměli člun,
    nám zabere dva dny navíc.
  • 00:28:56 A nemluvím o té fyzické námaze.
  • 00:29:10 My jsme odděleni od antarktického
    poloostrova průlivem,
  • 00:29:14 který má asi
    15 - 18 kilometrů šířky.
  • 00:29:17 Jmenuje se Průliv prince Gustava.
  • 00:29:20 Do tohoto průlivu
    zaplouvají občas velryby
  • 00:29:24 a my jsme vlastně letos měli
    s nimi první intimnější kontakt.
  • 00:29:28 Z loňska jsme věděli, že tam jsou,
    protože výdechy velryb
  • 00:29:32 kupodivu slyšíte
    na strašně velkou vzdálenost.
  • 00:29:36 Potkat velrybu na moři
    je hluboký zážitek.
  • 00:29:40 Jeli jsme k nim
    několikrát se podívat blíž.
  • 00:29:43 Když vidíte ten šedý hřbet
    široký dva metry,
  • 00:29:47 jak se vynoří nad hladinu,
    teď z toho stéká ta voda
  • 00:29:52 a ta velrybu vystrčí hlavu
    a takhle na vás koukne jedním okem,
  • 00:29:56 tak je to skutečně zážitek.
  • 00:30:11 Pokud používáte
    dopravní prostředek po moři,
  • 00:30:14 pokud používáte Zodiac,
    tak tam je určitý riziko,
  • 00:30:18 že se vám rychle změní
    pokrytí moře ledem.
  • 00:30:22 To může být velice rychlé.
    Při změně směru větru
  • 00:30:25 se vám najednou natlačí
    poměrně hustá ledová masa,
  • 00:30:29 z které pak musíte kličkovat ven.
  • 00:30:32 Často jsme se na to
    s úžasem dívali,
  • 00:30:35 že při snídani jsme viděli záliv
    plný ker a přemýšleli jsme o tom,
  • 00:30:40 kde budeme pracovat
    v okolí stanice,
  • 00:30:43 protože nebylo reálné,
    abychom sedli na člun a vyjeli,
  • 00:30:46 a za dvacet minut se otočil vítr,
    zafoukal od jihu
  • 00:30:49 a moře bylo vyčištěný.
    Takže stejně tak,
  • 00:30:52 jako počasí se mění rychle,
    to znamená, že může přijít vítr,
  • 00:30:56 může přijít vánice
    během čtvrt hodiny,
  • 00:30:59 tak stejně tak se mění situace
    na moři s těmi krami.
  • 00:31:06 Situace v Antarktidě je taková,
    že vám nikdo nepovolí postavit si
  • 00:31:09 stanici blízko nějaké rozsáhlejší
    kolonie zvířat nebo ptáků.
  • 00:31:14 Kromě permanentních tuleňů
    na pláži pod stanicí,
  • 00:31:18 což jsou
    velice mírumilovná zvířata,
  • 00:31:22 kromě kolonie rybáků,
  • 00:31:24 která je asi
    tři čtvrtě kilometru od stanice,
  • 00:31:27 a kromě občasných přeletů některých
    mořských ptáků, třeba buřňáků atd.,
  • 00:31:32 občas přijde tučňák na návštěvu,
    tam nemáme nic,
  • 00:31:36 co bychom mohli rušit, nebo co by
    nás mohlo iritovat nebo ohrozit,
  • 00:31:41 ale v podstatě v Antarktidě
    není pták ani zvíře,
  • 00:31:44 které by bylo
    nebezpečné pro člověka.
  • 00:31:55 Já jsem se zabýval
    tady na Třeboňsku studiem řas
  • 00:31:58 v extrémním prostředí,
    způsobeném zemědělskou činností,
  • 00:32:03 to znamená
    v znečištěných biotopech.
  • 00:32:07 A v tom období, kdy jsem
    byl doktorandem, studentem,
  • 00:32:12 tak mě můj školitel
    profesor Komárek přizval,
  • 00:32:17 abych byl členem arktické expedice
    na Svalbard v roce 1988.
  • 00:32:22 A to byl takový start
    té celé mé činnosti -
  • 00:32:27 výzkumu řas v polárních oblastech.
  • 00:32:30 Po revoluci jsem měl možnost
    se setkat s kanadským profesorem
  • 00:32:34 českého původu -
    profesorem Svobodou -
  • 00:32:37 který v 1968 emigroval do Kanady
  • 00:32:40 a stal se profesorem
    kanadské arktické ekologie.
  • 00:32:43 Protože to je člověk,
    který stále má republiku rád
  • 00:32:47 a v tom období
    hledal mladé pracovníky,
  • 00:32:50 kteří by s ním spolupracovali
    na projektu
  • 00:32:54 primární sukcese po ústupu ledovce,
    takže mě nějakým způsobem oslovil
  • 00:33:00 a já jsem potom následně tři roky
    pracoval v jeho laboratoři,
  • 00:33:04 a tím jsem se částečně vyučil
    polárním algologem,
  • 00:33:08 polárním botanikem.
  • 00:33:11 Přijel s malým batohem
    do toho místa, kde jsme bydleli.
  • 00:33:19 Zavolal ráno v osm hodin,
    že už je teda na místě.
  • 00:33:22 Já říkám: Kdy jsi přijel?
    On: Včera v jedenáct hodin v noci.
  • 00:33:25 Já: Kde jsi byl? On: Ležel jsem
    na lavičce, čekal jsem,
  • 00:33:28 až se probudíte,
    abych nebudil v noci.
  • 00:33:32 Tak tady čekal na mě na lavičce.
    A já říkám: Co si vezeš s sebou?
  • 00:33:36 A on říká: Tady ten batoh,
    to mi bude stačit, ne?
  • 00:33:39 Já jsem říkal: No já pochybuju,
    ale tak tedy pojď.
  • 00:33:42 A on přijel k nám, ten batoh
    rozbalil a vybalil z toho
  • 00:33:45 velikou vázu jako dar.
  • 00:33:48 Takže i v tom batohu většina
    toho obsahu byla ta váza,
  • 00:33:53 kterou stále máme.
  • 00:33:55 Nacházíme se v kanadské Arktidě,
    na ostrově Lesner Island,
  • 00:34:03 zhruba na osmdesátém stupni
    severní šířky
  • 00:34:05 ve Severdroopově průsmyku.
  • 00:34:07 V tomto průsmyku torontská
    univerzita zřídila polní stanici.
  • 00:34:12 Dostal jsem pozvání strávit
    a studovat v tomto průsmyku
  • 00:34:16 sladkovodní řasovou flóru
    ledovcových potůčků.
  • 00:34:21 My se nacházíme v současné době
    ve středu tohoto průsmyku.
  • 00:34:25 Ta vědecká práce je taková titěrná.
  • 00:34:30 Prostě člověk začíná
    s malými otázkami.
  • 00:34:35 Dejme tomu, jaké živiny
    potřebuje ta a ta rostlina
  • 00:34:41 nebo ten a ten druh, proč ten a ten
    druh se nachází v suchém biotopu
  • 00:34:45 a jiný zase ve vlhkém atd.,
  • 00:34:48 kolik toho přirůstá,
    kolik semen se produkuje,
  • 00:34:53 jaký je ten cyklus té rostliny,
  • 00:34:55 to jsou takové ekologické otázky,
    velmi zajímavé samy o sobě,
  • 00:35:00 ale někdo by řekl:
    No tak, komu na tom záleží?
  • 00:35:03 Ale ono na tom záleží,
    protože se na tom člověk učí
  • 00:35:06 tu celou situaci vidět.
    Vždyť to je zázrak,
  • 00:35:09 že v zemi, kde je deset měsíců mráz
    a dva měsíce zima,
  • 00:35:13 že ty rostlinky dokážou se probudit
    z toho spánku zimního
  • 00:35:18 a vyprodukovat květ,
    uzrát semeno, shodit to semeno
  • 00:35:23 a ještě ho třeba vyklíčit
    za čtyřicet dnů.
  • 00:35:25 Tak to je něco,
    co je opravdu samo o sobě zajímavé.
  • 00:35:29 Každá z těch rostlin
    má jinou strategii, jak to dělat.
  • 00:35:33 Já jsem převážně
    teda rostlinný ekolog.
  • 00:35:36 Ale pak přišly otázky větší.
    Změna klimatu.
  • 00:35:39 Jaký to bude mít vliv
    právě na tuhle tu "oázu",
  • 00:35:44 ve které jsme se nacházeli?
    Oáza v úvozovkách.
  • 00:35:48 Termální oáza, protože
    tam bylo tepleji než všude jinde,
  • 00:35:51 ale o půl stupně
    třeba jenom tepleji.
  • 00:35:53 Jaký to bude mít význam,
  • 00:35:55 když se celá ta oblast
    zahřeje o půl stupně průměrně?
  • 00:36:05 Začali jsme si všímat detailů,
    které dříve jsem neviděl,
  • 00:36:09 i když jsem po té tundře chodil.
    My jsme chodili po společenstvech,
  • 00:36:13 které byly úplně mrtvé,
    a nevěděli jsme proč.
  • 00:36:16 Později se nám to vyjasnilo,
    že tam byl
  • 00:36:20 ještě před osmdesáti lety ledovec,
    který už ustoupil mezitím
  • 00:36:24 a roztál
    po celé té ploše toho ostrova,
  • 00:36:28 ale ty rostliny po něm zbyly.
    Ale to nebyly rostliny,
  • 00:36:32 které by nějakým způsobem
    byly vyprodukovány tím ledovcem,
  • 00:36:35 ale které pod tím ledovcem byly
    ukryty z té předcházející doby,
  • 00:36:39 kdy ještě tam
    ten ledovec zase nebyl.
  • 00:36:43 A tak jsme vlastně zjišťovali
    podle různých datovacích technik,
  • 00:36:48 že ty rostliny byly 800 let staré.
  • 00:36:51 Mrtvé byly 800 let, to znamená,
    že před 800 lety tam nebyl led
  • 00:36:57 a ten led to celé přikryl
    v době takzvané malé doby ledové
  • 00:37:02 od roku 1350 do 1850 nebo tak.
  • 00:37:05 A teď od 1850 zase roztával
    a v té oblasti roztál
  • 00:37:10 jenom před těmi 80 až 100 lety.
    Takže jsme vlastně poznávali
  • 00:37:15 tu historii té celé oblasti,
    což bylo nesmírné překvapení,
  • 00:37:20 protože v té vysoké Arktidě
    většina těch rostlin
  • 00:37:25 je úplně recentního původu,
    to znamená nějakých 50 - 70 let,
  • 00:37:30 což teda se nevědělo.
    A my jsme to dokázali.
  • 00:37:36 Vlivem oteplování klimatu
    dochází k odtávání ledovců.
  • 00:37:44 Na tomto ledovci,
    pod kterým stojíme,
  • 00:37:48 můžeme tento jev
    velmi dobře pozorovat.
  • 00:37:51 Podíváme-li se doleva
    na černou část hory,
  • 00:37:56 která je zarostlá lišejníky,
    najdeme rozhraní světlé části.
  • 00:38:01 Tato světlá část je bez lišejníků
  • 00:38:04 a nachází se zhruba 120 metrů
    od ledovce.
  • 00:38:09 Těchto 120 metrů
    odtálo během posledních 80 let.
  • 00:38:15 Z toho je patrné, jak velká plocha
    ledovce odtála za poslední léta.
  • 00:38:21 Jedním z takových
    nejvýznamnějších elementů,
  • 00:38:24 které tam byly v sedmdesátých
    letech, byl radioaktivní spad.
  • 00:38:30 Radioaktivní spad v důsledku
    těch povrchových výbuchů
  • 00:38:36 a zkoušek atomových bomb.
  • 00:38:41 Ty byly třeba v Tichomoří
    nebo na nějakých atolech,
  • 00:38:45 ale pokud to byly
    teda výbuchy atmosférické,
  • 00:38:49 to znamená nad povrchem, tak se do
    toho ovzduší doslova "injectovalo",
  • 00:38:55 to znamená, vstříklo,
    všechny ty plodiny,
  • 00:38:59 které se při tom výbuchu uvolnily.
  • 00:39:02 Cisium, stroncium a jiné a jiné.
  • 00:39:04 A ty potom kroužily v tom povětří
    celé měsíce i roky
  • 00:39:11 a pomalu se usazovaly.
  • 00:39:13 A to bylo zajímavé už proto,
    že za těmi radioaktivními produkty
  • 00:39:18 přicházejí další škodliviny,
    všelijaké kyseliny,
  • 00:39:22 všelijaké kovy,
    měď a jiné zplodiny,
  • 00:39:25 které škodí nejen té přírodě,
    ale bioakumulují se tím,
  • 00:39:31 že dejme tomu
    zvíře požírá tu rostlinu
  • 00:39:35 a samo v sobě to bioakumuluje.
  • 00:39:37 A teď lidé jedí ta zvířata
    a v nich se to bioakumuluje.
  • 00:39:40 Takže některé ty jedovaté zplodiny
    se objevují v nejvyšší míře
  • 00:39:45 potom v mateřském mléce
    těch eskymaček.
  • 00:39:49 To bylo samozřejmě znepokojující
    a dnes je to věcí vyjednávání
  • 00:39:53 zase restituce mezi domorodým
    obyvatelstvem a vládou,
  • 00:39:59 která za to taky nemůže,
    protože to přichází úplně odjinud.
  • 00:40:05 Změny v Arktidě probíhají
    daleko rychleji než v Antarktidě.
  • 00:40:09 A proto pochopitelně reakce,
  • 00:40:15 která k nám přichází
    do střední Evropy,
  • 00:40:18 je daleko citlivější z Arktidy
    než z Antarktidy.
  • 00:40:21 Takže první velký význam Arktidy
    je tedy,
  • 00:40:24 že pokud ji studujeme a rozumíme,
    tak nám docela dobře říká,
  • 00:40:28 jak se mění
    globální klima naší planety,
  • 00:40:31 ale můžeme tam nacházet i prvky,
  • 00:40:34 kdy se člověk v minulosti
    dopustil nějakého hříchu
  • 00:40:37 vzhledem k naší planetě,
    například Černobyl.
  • 00:40:42 A zase ta Arktida zapůsobila
    v tomto případě jako indikátor,
  • 00:40:46 že se někde na světě
    něco špatného stalo.
  • 00:40:50 Arktida.
  • 00:40:52 Území o rozloze větší než
    26 milionů kilometrů čtverečních
  • 00:40:55 a zahrnující Severní ledový oceán,
    severní pobřeží Asie a Evropy,
  • 00:41:01 Severní Ameriky,
    Grónsko a Špicberky -
  • 00:41:04 je dalším místem zájmu českých
    polárních vědců,
  • 00:41:08 kteří se už v minulosti zúčastnili
    řady mezinárodních výzkumů.
  • 00:41:12 A jak se zdá,
    vedle antarktické Mendelovy stanice
  • 00:41:16 i zde česká věda
    získá stálou základnu.
  • 00:41:19 V rámci Mezinárodního polárního
    roku, který právě probíhá,
  • 00:41:24 byla Česká republika
    pozvána Norskem k spolupráci
  • 00:41:27 na výzkumu Arktidy.
    A bylo nám nabídnuto,
  • 00:41:31 abychom založili malou stanici
    v centrální části Svalbardu,
  • 00:41:37 což je norské arktické souostroví,
  • 00:41:40 a tam se podíleli
    na velkém mezinárodním projektu,
  • 00:41:43 který zkoumá reakci organizmů
  • 00:41:47 na současně probíhající
    klimatické změny.
  • 00:41:50 A právě v tomto období ministerstvo
    školství podpořilo český projekt,
  • 00:41:54 který právě navazuje
    na velký mezinárodní projekt,
  • 00:41:57 aby se čeští odborníci
    podíleli na výzkumu biodiverzity
  • 00:42:01 a klimatických změn
    v centrální části Svalbardu.
  • 00:42:08 Svalbard neboli Špicberky, kde více
    než 20 let zkoumá arktické ledovce
  • 00:42:13 glaciospeleolog Josef Řehák.
  • 00:42:15 Se svými syny zde postupně
    vybudoval malou polární stanici.
  • 00:42:22 Poprvé jsem byl přizván
    jako jeskyňář
  • 00:42:29 polskou univerzitou v Sosnovci
  • 00:42:32 k takové rekognoskaci ledovců
    a pokusu,
  • 00:42:36 jak bychom naše metody jeskyňářské
    mohli uplatnit na ledovcích.
  • 00:42:42 To bylo v roce 1986,
  • 00:42:46 kdy ještě jsme neměli představy,
  • 00:42:50 jak dalece bychom mohli využít
    našich znalostí české speleologie
  • 00:42:55 v oblasti Arktidy.
  • 00:42:59 Dneska už mám za sebou 14 výprav.
  • 00:43:04 Ta první výprava
    byla společná, polská
  • 00:43:07 a těch dalších 13 výprav
    už bylo vlastně českých,
  • 00:43:12 kdy jsme si postavili
    týmy z Čechů.
  • 00:43:15 Samozřejmě spolupracujeme dále
    s polskou stranou,
  • 00:43:19 která nás do toho uvedla.
  • 00:43:22 Takže dneska pracujeme
    v takovém mezinárodním týmu
  • 00:43:25 a máme program do roku 2010.
  • 00:43:30 Hlavním cílem naším
    je průzkum nitra ledovců,
  • 00:43:36 to znamená
    všechny jejich hydrologické cesty,
  • 00:43:40 odvádění vod skrz ledovce,
  • 00:43:42 což souvisí vlastně
    s tím vytvářením vnitřních dutin,
  • 00:43:48 kanálů, chodeb,
    které dosud byly neznámé.
  • 00:43:52 My pracujeme na ledovcích
    v oblasti jihozápadních Špicberků.
  • 00:43:57 To je, když budu konkrétní,
    v oblasti fjordu Horsundu,
  • 00:44:01 čili jsme hluboko
    za polárním kruhem,
  • 00:44:05 kde samozřejmě
    máme ty výhody arktiky -
  • 00:44:08 polární den, polární noc -
  • 00:44:11 a tam vlastně zkoumáme ledovce,
    jako by to byl kras.
  • 00:44:17 To znamená, jako by to byly
    jeskyně ve vápencích,
  • 00:44:20 nebo v tom, co známe u nás.
  • 00:44:23 Tento příměr právě vyslovil
    profesor Pulina někdy v 80.letech.
  • 00:44:29 Nejdřív jsme se mu smáli,
    ale dneska mu dáváme za pravdu,
  • 00:44:33 že vlastně
    v ledovci existuje systém,
  • 00:44:36 který se každý rok obnovuje,
    zůstává přes zimu,
  • 00:44:40 a to je systém těch studní,
    to znamená těch jam z povrchu,
  • 00:44:46 potom systém horizontální, který
    přechází pod celým ledovcem
  • 00:44:51 a vyúsťuje ve formách
    velkých ledových bran,
  • 00:44:55 vývěrů řek
    nebo tryskajících gejzírů,
  • 00:45:00 kde je to pod tlakem.
  • 00:45:05 Spouštíme se do hloubek
    většinou kolem 100 metrů,
  • 00:45:10 je to 100, 120, 130 metrů.
  • 00:45:14 Některé studny, které jsou mělčí
    při okrajích ledovců,
  • 00:45:19 tak to bývá kolem 70, 60 metrů.
  • 00:45:24 Pobyt pod takovým ledovcem
    záleží od záměru, jaký máte.
  • 00:45:30 Když to je jenom rekognoskace,
    tak je to jednodenní záležitost,
  • 00:45:35 když to není složitý systém,
    ale když to jsou složité systémy
  • 00:45:39 a máte provést mapování,
    fotodokumentaci,
  • 00:45:42 filmovou dokumentaci,
    odběry vzorků,
  • 00:45:45 tak to bývá
    několikadenní záležitost.
  • 00:45:49 Maximálně jsme byli
    pod tím ledovcem až 14 dní.
  • 00:45:53 Potvrdili jsme,
    že tam život existuje.
  • 00:45:57 To právě potvrdila
    ta naše skupina biologů,
  • 00:46:01 kdy nejenom že jsme brali vzorky
    starých půd a těch horizontů.
  • 00:46:06 Naopak se dodala pod ledovec
    sterilizovaná zemina,
  • 00:46:13 kterou jsme tam nechali
    jednu sezónu,
  • 00:46:17 a v další sezóně,
    kdy se to vyhodnotilo,
  • 00:46:20 tam už jsme tam našli od bakterií
    počínaje, přes řasy, sinice...
  • 00:46:24 Jsou to ty nejnižší formy života,
    ale jsou tam.
  • 00:46:37 Podzemní systém má svoji logiku
    a svůj řád,
  • 00:46:41 proto my děláme výzkum
    na několika ledovcích
  • 00:46:45 a porovnáváme to, takže my můžeme
    přenášet jednotlivé měření
  • 00:46:51 a zákonitosti
    z jednoho ledovce na druhý
  • 00:46:55 a porovnávat.
    A skutečně toto existuje,
  • 00:46:58 čili ta logika
    u každého ledovce je stejná.
  • 00:47:03 Ten systém tam musí být.
    Jinak by ten ledovec neexistoval.
  • 00:47:08 Celý ten podzemní hydrologický úsek
    potřebuje k tomu,
  • 00:47:13 aby mohl sjíždět. To je jakási
    jeho poduška, skluzavka.
  • 00:47:18 Nebo nazvěme to
    hydrostatický vztlak.
  • 00:47:21 On není tak velký,
    ale umožňuje tomu ledovci
  • 00:47:25 popojíždět po tom skalním podloží
    dolů do údolí.
  • 00:47:30 Nejhorší jsem měl rok 1993,
    kdy jsem byl s nejstarším synem
  • 00:47:37 a jeden čas jsme pracovali ve dvou,
  • 00:47:41 a to znamená,
    to je taková krajní mez dvou lidí.
  • 00:47:46 A bylo třeba sestupovat do podzemí,
    do těch studní.
  • 00:47:51 Tak nejhorší momenty vždycky byly,
    když já jsem jistil povrch
  • 00:47:57 a syn sjel dolů
    a teď třeba trvalo hodinu,
  • 00:48:02 dvě hodiny a on se nevracel.
  • 00:48:07 Pokud jste v té studni
    nebo v tom ledovci uvnitř,
  • 00:48:11 tak máte plnou hlavu starostí
    s technikou, vybavením,
  • 00:48:17 s tím svým úkolem, abyste
    ho zvládli nějakým způsobem
  • 00:48:20 pod tím ledovcem.
    Vlastně jste zaměstnaní,
  • 00:48:23 takže vás to netrápí
  • 00:48:25 a ten čas tam utíká
    neuvěřitelně rychle.
  • 00:48:28 Pohyb v ledovci jako takový
    je dost specifický.
  • 00:48:32 Je potřeba vlastně nějakým způsobem
    se to trošku naučit.
  • 00:48:35 Základ je tam
    udržet si nějakou tu teplotu,
  • 00:48:39 takže co se týče oblečení,
    používáme několik vrstev oblečení
  • 00:48:43 a používáme takové ty
    rybářské broďáky, jak se říká.
  • 00:48:47 Kalhoty až po prsa,
    nějaké nepromokavé vršky.
  • 00:48:51 Třeba to, co používají kajakáři.
  • 00:48:53 Ale stejně se nevyhnete.
    Při tom pohybu v tom ledovci,
  • 00:48:57 se většinou namočíte,
    někde vám ta voda zateče,
  • 00:49:01 anebo při té činnosti
    vlastně se většinou zpotíte,
  • 00:49:05 takže ve výsledku
    jste stejně mokří.
  • 00:49:08 Vychází to z toho, že tu vodu,
    kterou dostanete na to tělo,
  • 00:49:12 tak si musíte nějak ohřát
    a pak svojí vlastní činností
  • 00:49:16 si ji udržet
    v nějaké přijatelné teplotě.
  • 00:49:19 Naše působení na Špicberkách,
    konkrétně v oblasti Horsundu,
  • 00:49:23 kterou už studujeme přibližně
    těch 21 let víceméně průběžně,
  • 00:49:28 tak ta síla těch informací,
    která nabývá na vážnosti,
  • 00:49:32 je hlavně v tom,
    že se vracíme do stejných systémů.
  • 00:49:35 A vlastně mi je pokaždé znovu
    zdokumentujeme,
  • 00:49:38 přineseme znova zmapování,
    to znamená,
  • 00:49:41 že máme co porovnávat z těch dat.
    V tom je ohromná síla.
  • 00:49:45 Ale přitom vám vyvstávají
    další nové otázky,
  • 00:49:49 návaznosti jednotlivých systémů,
    začínáte trošku víc chápat
  • 00:49:53 celý ten vnitřní systém
    toho odvodňování
  • 00:49:56 a snažíte se na ty nové otázky
    odpovědět, takže hledáte
  • 00:49:59 další kontakty, další studny.
    Takže ten základ je v tom,
  • 00:50:04 dělat pravidelnou činnost, vracet
    se a porovnávat ta stará zjištění
  • 00:50:08 a k tomu se vlastně nabírají nové
    objevy, někdy i třeba náhodné.
  • 00:50:13 Výpravy na Špicberky,
    pokud bychom brali ty první,
  • 00:50:18 tak to byly v podstatě celoroční
    přípravy, někdy i déle.
  • 00:50:21 Získání kontaktů, povolení,
  • 00:50:23 protože se pohybujeme v poměrně
    přísných přírodních rezervacích,
  • 00:50:27 takže to je dlouhodobá záležitost.
  • 00:50:29 V současné době tím,
    že ty výzkumy už děláme 20 let,
  • 00:50:33 tak už máme určitou pozici,
    víme, co, kde, jak, s kým dojednat
  • 00:50:39 a máme i nějakou materiální
    základnu, která nám zůstává nahoře,
  • 00:50:43 takže pak je to otázka
    intenzivní přípravy
  • 00:50:46 dvou až tří měsíců
    před výpravou, před výjezdem.
  • 00:50:49 Materiál, který bereme s sebou na
    výpravu, nám se nejvíce osvědčily
  • 00:50:53 sudy od dělostřeleckého prachu,
    které jak svojí velikostí,
  • 00:50:57 tak především svojí odolností,
    protože jsou kovové,
  • 00:51:01 odolávají náporu medvědů.
  • 00:51:04 Musíte si uvědomit,
    že ten materiál,
  • 00:51:07 kterého bývá od 600 kilogramů
    zhruba do jedné tuny,
  • 00:51:11 kde je vybavení, ale i potraviny,
  • 00:51:14 tak my ho nějakým způsobem
    dostaneme na to pobřeží
  • 00:51:17 a většinou na tom pobřeží
    pak zůstává a na tu naši základu,
  • 00:51:20 která je vzdálená
    zhruba 5 kilometrů od pobřeží,
  • 00:51:23 se pak nosí postupně
    ten materiál tak, jak je potřeba,
  • 00:51:26 protože není v našich silách
    přetransportovat všechno najednou.
  • 00:51:30 Co je potřeba tam brát v úvahu,
    je počasí.
  • 00:51:34 To je jedna věc,
    které se mění poměrně rychle
  • 00:51:38 a je nutné s ním počítat.
  • 00:51:41 Další věc, která tam je,
    tak jsou medvědi.
  • 00:51:44 Zas to je otázka přístupu.
  • 00:51:46 Lední medvěd
    na těch Špicberkách je doma.
  • 00:51:49 On je tam vlastně pánem
    a my jsme hosté,
  • 00:51:52 kteří se pouze snaží
    využít nějak to teritorium.
  • 00:51:55 Takže naši zásadou je těm ledním
    medvědům jít pokud možno z cesty.
  • 00:52:01 Já jsem měl medvěda na vzdálenost
    kolem 20 až 30 metrů,
  • 00:52:05 kdy teda medvěd se posadil,
    koukal na mě celkem jako...
  • 00:52:10 Zdálo se mu to zvíře,
    který potkal, nějaký divný.
  • 00:52:13 Já jsem z toho byl
    taky takovej trošku zaraženej,
  • 00:52:16 protože jsem to nečekal
    v tu danou chvíli,
  • 00:52:18 ale my jsme se obešli,
    uctivě jsme se vyhnuli
  • 00:52:21 a to setkání proběhlo
    celkem přátelsky.
  • 00:52:24 Můžu říct, že teda bráchu
    měl to setkání dramatičtější,
  • 00:52:27 kdy vyšel ze dveří
    jedné traperské chalupy
  • 00:52:30 a vlastně na medvěda narazil
    přímo na rohu té chalupy.
  • 00:52:33 Jediné, co ho zachránilo,
    byla jeho duchapřítomnost.
  • 00:52:36 Okamžitě se otočil
    a rychle zaběhl zpátky do chalupy
  • 00:52:40 a zabouchl za sebou dveře.
  • 00:52:42 Ten medvěd okamžitě stál před těma
    dveřma a jeho zase udivilo,
  • 00:52:45 že najednou
    má před sebou dřevěnou stěnu.
  • 00:52:47 Ne, že by ho zachránila, ale
    spíš psychologicky ho zastavila.
  • 00:52:54 Největší obavy mám pokaždé,
    a to je, když jsme na moři.
  • 00:53:00 Moře, to je největší pán tam.
  • 00:53:03 Je krutý.
    Musíte prostě s ním vycházet.
  • 00:53:07 Ctít takový věci,
    že když se vám zvedá vítr atd.,
  • 00:53:13 tak okamžitě
    se dostávat někam do ústraní
  • 00:53:16 a vyjíždět z toho ven,
    protože to je nemilosrdný.
  • 00:53:20 Tam když vypadnete
    a zůstanete v tom moři,
  • 00:53:23 tak říká se, že to je 20 minut
    a pak už konec.
  • 00:53:27 To je pán, který tam vládne.
  • 00:53:35 Česká věda si v posledních
    desetiletích ověřila,
  • 00:53:38 že je schopna přinášet z polárních
    oblastí seriózní vědecké výsledky.
  • 00:53:42 O tom svědčí
    řada mezinárodních programů,
  • 00:53:45 do kterých byli
    čeští vědci přizváni.
  • 00:53:48 Česká republika tak posiluje
    svoji pozici na poli vědeckém
  • 00:53:52 i mezinárodním a její prestiž
    tak viditelně stoupá.
  • 00:53:56 A co je důležité - účast na
    polárních programech světu ukazuje,
  • 00:54:00 že nám budoucnost naší planety
    není lhostejná.
  • 00:54:04 My vědci pracujeme formou projektů.
  • 00:54:08 Ty projekty dáváme do soutěží
    vypisovaných ministerstvy
  • 00:54:15 a pokud ten projekt uspěje
    a získá financování,
  • 00:54:19 tak budeme pracovat v Antarktidě.
  • 00:54:20 Pokud neuspějeme v soutěži
    a nezískáme peníze,
  • 00:54:24 tak prostě v ní pracovat nebudeme.
  • 00:54:26 Přerušení nebo ukončení té práce
    by pro nás samozřejmě byla
  • 00:54:30 veliká škoda, protože řadu věcí
    máme rozpracovanou,
  • 00:54:34 máme navázány kontakty
    s Argentinci, s Brity, s Chilany
  • 00:54:40 a samozřejmě vypadnout z toho
    nastartovaného pracovního procesu
  • 00:54:45 by byla veliká škoda.
    Svět by se nezbořil,
  • 00:54:48 ale přineslo by nám to
    značné ztráty.
  • 00:54:51 Konečným cílem
    našich vědeckých činností
  • 00:54:55 bude poznat co nejdokonaleji
    funkci odledněného území.
  • 00:55:00 Pánbůh zaplať,
    udělalo se letos dost práce,
  • 00:55:03 ten start se podařil.
    Dovezlo se hodně naměřených dat.
  • 00:55:07 My třeba klimatická data
    právě teď zpracováváme
  • 00:55:11 a nemáme důvod
    být s nimi nespokojení.
  • 00:55:14 Vím, že na podobné činnosti si
    brousí zuby geologové a botanici,
  • 00:55:19 ale prostě odjížděli jsme
    z Antarktidy s tím,
  • 00:55:23 že se nám v příští sezóně,
    dá-li pánbůh,
  • 00:55:26 bude dobře pokračovat.
    Půjde na co navázat.
  • 00:56:40 Skryté titulky: Jaroslav Švagr
    Česká televize 2007

Související