Příběhy slavných - Zdeněk Dítě - Solidní kluk
- 00:00:06 Jak vypadá? Jaký je?
-
00:00:09
Vždyť Vám říkám,
ten je tak hezkej! - 00:00:14 Úplnej princ z pohádky.
- 00:00:17 Mlčte!
-
00:00:21
Slyšte, slyšte tuhle píseň,
slyšte naši písničku. -
00:00:27
Najdete v ní poučení,
kdo má bystrou hlavičku. - 00:00:33 Radost, smích a pohoda.
-
00:00:37
Nikdy jsem Zdeňka nezažila,
aby byl zlý nebo naštvaný - 00:00:41 nebo nepříjemný.
-
00:00:44
Zdeněk byl ohromně veselý člověk,
velmi citlivý, - 00:00:49 který se dovedl shodit sám.
-
00:00:54
Vždycky když vešel do místnosti,
tak zazářil, - 00:00:58 protože měl ohromné charisma.
-
00:01:03
Dobrá nálada,
protože tu kolem sebe šířil. -
00:01:06
Musel mít problémy,
ale nedával to najevo. -
00:01:23
Zdeněk byl solidní kluk,
jemu se dalo věřit. -
00:01:29
To byl hoch, se kterým jsem mohla
jít dlouhým lesem a nebát se. -
00:01:37
Ničemo!
Slyšel jsem vše. -
00:01:39
Tady máte, co Vám patří,
ale chudé děvče okrást nedovolím. - 00:01:44 Kvůli mně jste ztratil místo.
- 00:01:48 Ale našel jsem Vás.
-
00:01:51
Zdeněk Dítě se narodil 19. 11. 1920
v domě u Otakara II. na Malé Straně -
00:02:01
v části,
která je už součástí Smíchova. -
00:02:05
Narodil se téměř 400 m od divadla,
kde později po 38 letech nastoupil. - 00:02:14 Zdeněk vzpomínal,
-
00:02:18
když máma jako domovnice
drhla dřevěné schody, -
00:02:21
tahala ho v košíku,
aby ho měla stále při ruce. -
00:02:27
Památka na 7. měsíc stáří.
Fotografováno v r. 1921. - 00:02:35 Myslím, že měl idylické dětství.
- 00:02:37 Na jedné straně Vltava,
-
00:02:40
která se tehdy dala využívat
ke koupání, -
00:02:44
a kousek od baráku byl Petřín,
kde mohl sáňkovat. - 00:03:03 Já to budu číst, jak to říkal.
-
00:03:05
Já bydlel na Malé Straně
a matka byla nadšená foto-fanynka. -
00:03:09
Vodila mě už jako 5letého
do let.kina na Střeleckém ostrově. -
00:03:16
Pouštěly se filmy,
za které by se teď platilo zlatem. -
00:03:21
Od Xylandera po Fairbankse,
Pata Patachona, - 00:03:24 viděl jsem je zároveň s matkou.
-
00:03:28
Matka mi nadávala,
když jsme přišli domů, -
00:03:31
protože když byl dobrodružný film,
pokopal jsem pána, - 00:03:35 který seděl přede mnou.
-
00:03:51
Později se přestěhovali do Dejvic
do Kafkovy ulice č. 10 do 4. patra. - 00:03:57 Támhle v tom domě bydleli Dítětovi.
-
00:04:01
Moje tetička v rohovém baráku
měla velký salon - 00:04:06 a paní Dítětová si tam nechávala šít.
-
00:04:12
Stalo se, že někdo šel na zkoušku,
zazvonil a přišel chlapec. -
00:04:20
Ptal se, jestli tam je maminka,
že zapomněl klíče. -
00:04:25
Tak jsme se seznámili.
Bylo mi 17, jemu taky. -
00:04:29
Bláznili jsme.
Spíš jsme se pohlavkovali. -
00:04:35
Ale byli jsme jako bratr se sestrou
nebo sestřenice s bratrancem. - 00:04:44 10. 5. 1945 někdo střílel z domu,
-
00:04:50
do domu pak vnikly Rudé gardy,
které začaly dům prohledávat. -
00:04:54
Ve 4. patře slyšeli podezřelý zvuk,
a tak prostříleli dveře. - 00:04:59 Pak odešli.
-
00:05:01
Za dveřmi stál náš děda,
otec Zdeňka Dítěte. -
00:05:20
Toto napsal a podepsal
Váš Zdeněk. - 00:05:23 Hezké, že?
- 00:05:25 Zdeněk byl velmi chytrý kluk.
-
00:05:28
Vládla tam dost maminka,
nevím, jak to tam bylo. -
00:05:32
Maminka ho věčně týrala,
aby se hodně učil. -
00:05:37
Nebýt toho salonu,
moc ráda mě neměla. -
00:05:43
Věděla, že mezi námi nic není,
ale že jsem ho tahala ven. - 00:05:51 Proč jsi odjel bez mého vědomí?
-
00:05:55
Kdybych ti byl řekl, že jedu sem,
nebyla bys mi to dovolila. - 00:05:59 Proč jsi jel zrovna sem?
-
00:06:02
Snad právě proto,
žes mi to vždycky zakazovala. - 00:06:06 On měl svůj dětský sen o povolání.
-
00:06:09
Ve 4 letech chtěl být dráteníkem,
pak ho povýšil na řidiče tramvaje. - 00:06:15 Pak chtěl být astronomem,
-
00:06:19
ale v těch málo rozhovorech
vždy zdůrazňoval, -
00:06:22
že neměl jinošskou touhu
stát se hercem, -
00:06:25
že spíš měl představu,
že bude fotografem, -
00:06:28
že se bude ubírat tímhle směrem
nebo že bude uměleckým maskérem. - 00:06:36 Maminka si vždy stěžovala,
-
00:06:38
že jí bere rtěnku a to,
co měla na obočí. -
00:06:42
Že se zamkne
a maluje se v koupelně. -
00:06:50
S kamarádem si řekli,
že udělají sérii fotografií, - 00:06:53 kde se nalíčili a oblékli do kostýmů
- 00:06:56 Při té příležitosti zjistili,
- 00:06:59 co by se stalo, kdyby ty postavy,
-
00:07:03
které dělal na fotografii
i vytvořit herecky. -
00:07:08
Když se pak přece jen rozhodl,
že se bude věnovat herectví, -
00:07:12
soukromě se učil u herečky
Loly Skrbkové, -
00:07:15
a to bylo pro něj velmi šťastné,
protože se jí tehdy zeptali, -
00:07:19
když zakládali Divadlo Větrník,
které se stalo brzy známým v Praze, -
00:07:25
jestli neví o talentovaném chlapci,
ona doporučila jeho. -
00:07:33
Divadlo Větrník tehdy sídlilo
na Národní třídě u Topičů, - 00:07:36 kde přes den byla Výstavní síň.
-
00:07:39
Večer je střídalo Divadlo Větrník
Josefa Šmídy -
00:07:43
s Honzlovými inscenacemi
Divadélka pro 99. - 00:07:46 Bylo to divadlo,
-
00:07:48
kde byl poměrně malý scénický
prostor. -
00:07:52
Honzl ho dotvářel diaprojekcí,
světly a něco podobného dělalo - 00:07:57 i Divadlo Větrník,
- 00:07:58 což se projevilo později
-
00:08:00
i při inscenaci Brdečkovy hry
Limonádový Joe. -
00:08:05
Když střílí Limonádový Joe,
není třeba volat lékaře. - 00:08:09 Hahaha.
- 00:08:11 STŘELBA A KŘIK
- 00:08:16 Neračte prosím dbáti
-
00:08:18
značnému počtu mrtvol
vyskytujících se na scéně. -
00:08:21
Ujišťuji Vás,
že vzhledem k dalšímu ději -
00:08:23
jde o nebožtíky
naprosto bezvýznamné. - 00:08:26 Zdeněk Dítě hrál v té hře
- 00:08:28 pana Ponrepa na začátku
-
00:08:30
jakožto zakladatele pražského kina
U Modré lišky v Karlově ulici. - 00:08:38 Nalíčil se podle něj.
-
00:08:41
Měl jednu zvláštnost,
a sice že neměl kníry nalepené, -
00:08:46
ale jen zastrčené do nosu
a sepjaté svorkou, -
00:08:49
aby se mohl rychle převléknout
a hrát ještě další roli - 00:08:53 pistolníka Grimpa.
- 00:08:58 Cizinče, ta vejce jsou čerstvá.
- 00:09:01 Ta vejce jsou docela zkažená!
-
00:09:03
Rád bych věděl, co vlastně míníte
tou otázkou vajec. - 00:09:08 Míním tím tohle:
-
00:09:09
Majetnice tohoto restaurantu
jakožto dáma nemůže hájit -
00:09:13
pověst své stravy vůči cizincům
předsudky ovládaným, -
00:09:16
a proto to za ni dělám já,
když jsem tady. - 00:09:19 Proto když já řeknu,
-
00:09:20
že ta vejce jsou znamenitá k jídlu,
je tomu tak. -
00:09:24
Tady říká: "Přes den jsem dělal
speditéra, večer hrál -
00:09:28
a v noci zkoušel.
Kdy jsem spal, to si už nepamatuju. -
00:09:32
Tenkrát jsme před představením
museli stavět kulisy, pak se hrálo -
00:09:36
a po představení jsme zase museli
jeviště uklidit, -
00:09:39
protože sál, v němž jsme hráli,
sloužil hlavně jako výstava obrazů. -
00:09:43
Pak, když už bylo uklizeno,
začala se zkoušet nová komedie. - 00:09:47 Domů jsme chodili až k ránu,
-
00:09:49
trochu jsme se umyli
a šlo se do práce. - 00:09:52 Byl to krutá, ale fantastická doba."
- 00:09:54 Role Grimpa v r. 1944 způsobila,
-
00:09:58
že byl Zdeněk Dítě angažován
do Městských divadel pražských, -
00:10:03
což bylo tehdy Vinohradské divadlo,
s býv. komorním divadlem v Karlíně. -
00:10:09
V tomto divadle působil do r. 1945,
kdy přešel do Divadla E. F. Buriana. - 00:10:20 Dostal jsem pak jako komparzista
-
00:10:22
do filmu Otakara Vávry
Rozina sebranec. -
00:10:25
Točil se ale delší dobu,
takže byl uveden až po osvobození. -
00:10:29
Dříve byl uveden film
s 1. filmovou rolí Zdeňka Dítěte, -
00:10:36
a to je Prstýnek,
kde hraje knížete, -
00:10:40
který se zamiluje
do nevlastní sestry, - 00:10:43 aniž si je toho vědom.
-
00:10:47
Prstýnek.
Kdeže loňské sněhy jsou? - 00:10:51 Ve scénáři bylo napsáno,
-
00:10:53
že mladý Robert je milovník
divokých jízd na koni, - 00:10:57 a tak mě vysadili nahoru a já říkám:
-
00:11:00
"Produkce! Kde je produkce?
Tady musí být 3 řady lidí, -
00:11:05
které se budou držet za ruce
a nepustí koně do té brány." -
00:11:13
Já jsem udělal první dva kroky,
lid se rozestoupil, brána otevřela -
00:11:18
a kůň se mnou běžel oranicí,
polem, lesem, alejí... - 00:11:26 Přeletěl les a dospěl k potoku,
-
00:11:30
kde jsem měl 1. setkání
se svou jmenovkyní Janou Dítětovou. -
00:11:37
Když to viděli v kině,
ptali se, jak to jezdím. -
00:11:40
Přirozeně jsem udělal první 2 kroky
a pak jel profesionální žokej. - 00:11:47 Já se svou vrozenou skromností.
-
00:11:50
Viděli jste to?
Kdo umí, umí. - 00:11:58 Já jsem tě polekal, viď?
-
00:12:01
Ba ne, já jsem se lekla sama,
jasnosti. -
00:12:05
Prostou dívku hrála Jana Dítětová,
tak se okamžitě vyrojily spekulace, -
00:12:10
že jsou to buď mladí manželé
nebo dokonce sourozenci. -
00:12:14
Je pozoruhodné, že se takhle sešli
2 jmenovci. - 00:12:17 Ne, jasnosti!
- 00:12:20 Kariéra filmového herce Z. Dítěte
-
00:12:22
se rozběhla zásluhou režiséra
Martina Friče, - 00:12:26 který mu pak dával velké role.
-
00:12:28
Dokonce ve filmu Polibek stadionu
hraje hlavní roli. -
00:12:33
Opět je tady jeho partnerkou
Jana Dítětová. -
00:12:41
U Friče dostal
další pozoruhodnou roli -
00:12:45
v parodickém filmu,
který se jmenuje Pytlákova schovanka - 00:12:49 tady je třeba zdůraznit,
-
00:12:51
že Zdeněk Dítě zde uplatnil
maskérskou dovednost. -
00:12:58
Na to přišel Frič. Pořád zkoumal
a pak dal rozkaz: "Oholit obočí!" -
00:13:04
Tak mi vyholili obočí
a ty oči dostaly tak pitomý výraz! -
00:13:12
Přišel jsem na něco geniálního,
což jsem si přinesl z divadla. -
00:13:16
Sroluje se kousek papírové vaty,
ta přilne zevnitř rtů, - 00:13:23 takže dostanete tohle.
- 00:13:27 Můžete mluvit, zpívat.
-
00:13:31
Vzal jsem housle
a v bílých rukavičkách jsem hrál. -
00:13:46
Po r. 1946 přechází zpátky
do Vinohradského divadla, - 00:13:51 kde už měl kredit z válečné doby.
- 00:13:55 Tam je ale angažován v r. 1948
-
00:14:00
a v tomto divadle ho angažoval
tehdejší šéf činohry Jiří Frejka, -
00:14:06
který byl také příslušníkem
české divadelní avantgardy. -
00:14:10
Divadlo prošlo divadelní změnou,
stalo se divadlem ČSLA. -
00:14:16
Hrály se hry z vojenského prostředí,
měl pro to všechny dispozice. -
00:14:21
Ať jako hrdina-voják, poručík,
generál, kapitán... -
00:14:27
Vždy byl pěkný, krásně mluvil,
slušelo mu to v uniformě, -
00:14:31
ale bohužel většina z postav
nebyla nijak hluboká, -
00:14:36
které by vyžadovaly hlubší
hereckou tvůrčí účast. - 00:14:40 Běžely po povrchu, po textu.
-
00:14:43
Prchnul z Vinohradského divadla,
protože to bylo vojenské divadlo. - 00:14:49 To nebylo vůbec možné.
-
00:14:52
Zdeněk byl komediant,
s tím divadlem neměl nic společného. - 00:14:58 Proto utekl.
- 00:15:00 Bylo to divadlo,
-
00:15:01
kterému by v té době spíš vyhovoval
plakát než psychologická stránka. - 00:15:07 Přestože tam působil,
-
00:15:08
vedl to divadlo v té době Jan Škoda,
zakladatel Realistického divadla. -
00:15:14
To on ho pravděpodobně doporučil
svému nástupci -
00:15:17
v Realistickém divadle
K. Baloušovi. -
00:15:21
Tam nastoupil Zdeněk Dítě
v plné síle a slávě. - 00:15:25 Hrál tam pak celou řadu rolí,
-
00:15:27
k jakým by se na Vinohradech
nikdy nedostal. - 00:15:31 Jsem snad něco dlužen?
- 00:15:35 Kolik to dělá?
- 00:15:38 Mluvte.
-
00:15:42
Můj bože, totiž... Nic.
Jak jsem jenom mohl? -
00:15:49
-Nechtěl bych Vás, šenkýři, ošidit.
-Já se ošidit nedám, -
00:15:53
ale nerad bych vznešeného pána
placením obtěžoval. - 00:15:58 Poprvé jsem se se Zdeňkem setkal
-
00:16:00
v r. 1951 při natáčení filmu
Divotvorný klobouk režiséra Radoka. -
00:16:08
Vždyť práce, vždyť práce...
(ZPĚVNĚ) - 00:16:16 Tam jsem setkal se Zdeňkem.
-
00:16:18
Obdivoval jsem ho,
viděl jsem ho pokaždé se učit. -
00:16:21
Proč se učil, to jsem zjistil
po mnoha letech, -
00:16:25
když jsme se setkali
v Realistickém divadle. -
00:16:28
Zdeňkovi trošku déle trvalo,
než se něco naučil. -
00:16:33
Zato mu to zůstalo v hlavě
mnoho let. -
00:16:40
1. hru, kterou jsem se Zdeňkem
zkoušel, -
00:16:45
a to bylo hned po našem příchodu
do divadla, -
00:16:48
byl Shakespearův
Sen noci svatojánské. - 00:16:53 Zdeněk v tom hrál Thesea.
-
00:16:55
Zajímavé na tom je,
že Zdeněk měl zvláštní paměť. -
00:16:59
Když jste mu řekli po 20 letech,
jaký byl text Thesea, -
00:17:06
dokonale řekl všechny verše,
které jsme tenkrát zkoušeli. - 00:17:14 Neuvěřitelné.
-
00:17:16
Bohužel ale nedovedl vymazat
z paměti starý text, - 00:17:20 což byla chyba.
-
00:17:22
Stále se mu hromadil text v hlavě.
Nový se mu tam těžko dostával. - 00:17:38 Teď už bude dobře, viď?
-
00:17:40
Byl velmi elegantní, příjemný,
šarmantní. Klasický milovník. - 00:17:46 Jeho slavná éra konce Protektorátu
-
00:17:49
a začátku poválečného období
byla skvělá. - 00:17:53 Rolí natočil řadu a hrál je skvěle.
- 00:17:58 Pak přišlo období,
-
00:18:00
kdy se měnila dramaturgie,
režiséři, generace na Barrandově - 00:18:04 a tam těch příležitostí dostával míň
-
00:18:09
Ve filmech, které se točily,
už svým hereckým stylem nepatřil. - 00:18:17 -Šťastný to muž! -Kdo?
-
00:18:19
Ten, co s ním budete pít
ten badačon. -
00:18:22
-Ten je pro tatínka.
-To Vám mám věřit? -
00:18:25
Sedmička badačonu je vždy pro dva.
Tatínkovi se kupuje becherovka, co? -
00:18:29
-Když mně nevěříte...
-Věřím Vám. -
00:18:34
Pak už byl zařazen
do určitého typu, šarže, -
00:18:39
představitele vyšších úředníků,
ředitelů. -
00:18:46
Velmi často nosil uniformu,
která mu slušela. -
00:18:49
Objevuje se i ve filmech pro děti
pro svůj dobrosrdečný vzhled, -
00:18:55
což bylo vítanou příležitostí
obsazovat ho do kladných rolí. -
00:19:02
-Co tu slídíš, zahradníku?
-Dávám na tebe pozor. -
00:19:05
Když jsi byla malá,
nikdy jsi neuměla lézt po stromech. -
00:19:08
-Ale teď už jsem velká!
-A stejně nešikovná. -
00:19:14
Já jsem byla tehdy kandrdas,
(mladá herečka) -
00:19:17
když Zdeněk přišel do divadla,
ale po letech mě pořád překvapuje, -
00:19:21
že on byl hvězda z filmů,
ale nesmírně skromně se choval. -
00:19:29
Nikdy nedával najevo převahu,
byl nesmírně přátelský. -
00:19:34
Já jsem celkem byla
bodem jeho zájmu, - 00:19:39 ale spíš jen z legrace.
- 00:19:43 Když šel kolem, říkal:
-
00:19:46
"Ty jsi pro muže bonboniéra,
ty bys měla být převázána sametkou." - 00:19:50 Takové blbosti.
- 00:19:53 Už přišlo to zelí?
-
00:19:55
Milostivá paní, to je novinka,
to včera nebylo. -
00:20:00
Nádherný skarabeus,
nádherná zelená očka. -
00:20:05
Ne, milostivá paní,
zelíčko ještě nedošlo. -
00:20:08
Přišel k nám jednou do šatny,
kde jsme byly se Zdeničkou Černou - 00:20:11 a zase naznačoval.
-
00:20:13
Zdenička zavřela šatnu,
dala klíč do kapsy a řekla: - 00:20:16 "Zdeňku, teď hned!"
-
00:20:19
On se vrhl ke dveřím, bouchal
a volal: "Pomoc!" - 00:20:22 Kšandičky ne! Kšandičky ne!
- 00:20:27 To byl konec jednoho svůdníka.
- 00:20:29 Myslím, že to s těmi ženami...
-
00:20:31
Vždyť on měl svoji Zdeničku
velice rád a nevím, -
00:20:35
že by se někdy proslýchalo,
že by měl "techtle mechtle". -
00:20:42
-Dobrý večer.
-Dobrý večer. - 00:20:45 Snad Vám tady nebudu vadit,
-
00:20:46
já už jsem od toho baru
celej ustátej. - 00:20:49 Mně to neva, mě nerušíte.
- 00:20:52 To zní nadějně.
-
00:20:56
Bylo až neuvěřitelné
vzhledem k jeho povaze, -
00:20:59
jak byl veselý a uvolněný,
čím si musel projít ve svém životě. -
00:21:07
Mj. poměrně brzy přišel o otce,
což zanechalo stopy na jeho mamince. -
00:21:16
Přestože chodil s dívkou,
Zdenou Grosssovou přes 15 let, -
00:21:25
nemohl si ji vzít,
protože maminka mu vyhrožovala, -
00:21:29
že pokud si ji vezme,
tak skočí z okna. - 00:21:32 ZVONÍ ZVONY
-
00:21:36
Zdeněk se přestěhoval
se svojí mámou -
00:21:39
do domu č. 10 na Nám. 14. října
poblíž kostela. - 00:21:46 Otec nebyl.
-
00:21:50
Taková příhoda je,
že tam jednou přišel se Zdeničkou, -
00:21:55
a maminka bydlela
v oddělené místnosti -
00:21:58
se zvláštním vchodem
a vlastní koupelnou. -
00:22:01
Když tam vešel se Zdeničkou,
maminka otevřela dveře -
00:22:05
a vykřikla na celý kvartýr:
"Kurvy si tu podávaj dveře!" - 00:22:09 A zase zabouchla.
-
00:22:11
Zdenička všechno tohle
musela vydržet. -
00:22:16
Museli čekat na chvilku,
kdy se budou moci vzít. -
00:22:19
Chodili spolu 17 let,
než maminka Zdeňka zemřela. -
00:22:23
Teprve potom jen za účasti svědků
a za účasti nejbližších kamarádů - 00:22:28 uzavřeli manželství.
- 00:22:30 Zdenička ho opravdu měla moc ráda.
-
00:22:33
Byla ochotná pro něj udělat všecko,
což vím bezpečně z doby, -
00:22:43
kdy jsme jednou výletovali
po Evropě společně. -
00:22:47
Zdenička tam mluvila
o své závislosti na Zdeňkovi. -
00:22:54
Že kdyby se Zdeňkovi něco stalo,
musela by umřít. -
00:23:02
Manželství se Zdeničkou
mělo na Zdeňka úžasný vliv. -
00:23:07
Byl najednou zklidněný,
běžel domů, těšil se. - 00:23:16 Bylo vidět, že je šťastný.
-
00:23:22
Byli bohužel bezdětní,
protože oba onemocněli tuberkulózou -
00:23:26
Lékaři přímo nedoporučovali,
aby spolu děti měli. -
00:23:30
Já a moje 2 sestry
jsme jim rodinu nahrazovali. - 00:23:37 Měl i velké štěstí v úžasné tchyni.
-
00:23:39
Byl to mimořádný vztah,
oba velmi dobře vařili, - 00:23:43 měli se opravdu nesmírně rádi.
- 00:23:45 Slavili jsme spolu všechny svátky.
-
00:23:49
Byly pro nás důležité,
přijížděl na Vánoce, -
00:23:52
společně se strojil stromeček,
velmi rád vařil rybí polévku -
00:23:57
a dráždil babičku tím,
že do polévky přidával kapří oči, -
00:24:02
což babičku nesmírně děsilo
a neměla to ráda. -
00:24:07
Nevím, čím to bylo, ale mám pocit,
že si soukromí držel v tajnosti. -
00:24:13
O spoustě lidí jsem toho věděla víc
než o Zdeňkovi. -
00:24:16
Jen vím, že jednou nepřišel
na představení, nesehnali ho, -
00:24:21
ale on se pak přiznal,
že měl v příbuzenstvu svatbu. -
00:24:25
Zvali je na trachtaci a Zdeněk řekl,
že nemůže, vymluvil se. -
00:24:32
On v tom hororu na to představení
zapomněl a seděl doma. -
00:24:36
Volal mu inspicient,
nakonec tam jel, mlátil na dveře -
00:24:42
a Zdeněk seděl doma
a dělal na Zdeničku: "Psst." -
00:24:46
-Odkud jste to, prosím Vás, přišli?
-Z Akvitánie. -
00:24:51
-To je krásné.
-Co je krásné? - 00:24:54 Akvitánie.
-
00:24:57
Co je na tom krásného?
Vedro, prach a vévoda z Berry. - 00:25:03 To slovo je krásné.
-
00:25:05
Po představeních mě bral s sebou
do divadelního klubu na kávičku -
00:25:09
a byla jsem docela překvapená,
že se s nikým nekamarádil. -
00:25:13
Seděl se mnou sám,
zvlášť u stolečku. -
00:25:15
Až po letech jsem pochopila,
že byl velký introvert. -
00:25:19
Teď není čas, musíš sem dostat
královského hejtmana. - 00:25:23 Já jsem s nima žila.
-
00:25:26
Teď není čas, Besko,
nebo se ještě dozví, - 00:25:29 že jsi tátu zabila ty.
- 00:25:30 Potřebujeme královského hejtmana.
- 00:25:34 Nikdy tam v klubu s námi neseděl.
- 00:25:36 My jsme se pořád družili,
-
00:25:38
u skleničky jsme se vylévali,
co s dětmi, manželem... On ne. - 00:25:44 Přesto byl velice přátelský.
-
00:25:47
Ale měl nějakou oponičku,
kterou zatáhl. -
00:25:54
Co vím, se svým miniautem jezdil
kamsi do Štěchovic do maringotky, -
00:25:59
kde pěstoval jahody
a zjevně jich bylo tolik, - 00:26:03 že je občas prodával.
-
00:26:06
Také nějaké kilo
jsem si od něj zakoupil. - 00:26:17 Tady jsou pozůstatky Zdeňkovy chaty
-
00:26:20
Nečekala jsem,
že tady ještě něco zůstane. -
00:26:23
Zůstala tu původní maringotka
a veranda, -
00:26:26
kde jsme trávili
veškerý svůj volný čas. -
00:26:30
Do téhle malé chaloupky
se nás vešlo 6-8, -
00:26:34
což bylo naprosto neuvěřitelné,
ale nebyla tu elektřina, voda, -
00:26:38
takže jsme si při plynových lampách
povídali dlouho do noci. -
00:26:43
Většinou vůdčí osobností byl Zdeněk
s mou babičkou Helenkou. - 00:26:49 Byly to moc krásné chvilky.
-
00:26:51
Strejda nás učil praktickému životu
a začínalo to ukázkou, -
00:26:55
jak chladit pivo v suchém ledu
v kbelíku, -
00:26:58
snažil se, abychom kromě práce
na natírání chaty měli i zábavu. -
00:27:03
Koupil nám vzduchovku,
stříleli jsme do terčů. -
00:27:06
Jiné odpoledne přivezl luk a šípy,
tak se střílelo z nich. -
00:27:11
Usoudil,
že když jsme blízko přehrady, -
00:27:13
bez nafukovacího kajaku
se v žádném případě neobejdeme. -
00:27:17
Na přehradu jsme jezdili
s nafukovacím kajakem - 00:27:21 a tam mě strejda učil plavat.
-
00:27:23
-Boty taky?
-Boty taky. -
00:27:26
-Kdyby aspoň bylo jaro.
-No jéje. -
00:27:29
-Já jsem hrát kostky nechtěl.
-Když to je málo. -
00:27:34
Víc nedám, druhý dá Zajíc,
jenže teď nemá čas. -
00:27:39
Zdeněk byl tak trochu na peníze,
ale když byla příležitost, -
00:27:45
na cestách s divadlem ve Francii
nebo ve Španělsku, - 00:27:50 dovedl být Kristián.
-
00:27:52
Před svou Zdeničkou dovedl
pustit peníz, -
00:28:00
i když během sezony měl v divadle
všechno přesně spočítané, - 00:28:07 kolik může utratit atd.
-
00:28:10
Říkal, že hodně jí
vařené prasečí uši -
00:28:14
a jeho snem že jsou držky
z umělé hmoty. -
00:28:25
Jeho šetrnost se týkala
hlavně jeho samotného. - 00:28:29 Vůči svému okolí byl velice štědrý.
-
00:28:32
Zažil jsem to sám,
když jsem byl zrovna na vojně, -
00:28:36
přišel jsem na dovolenku
se podívat do divadla. -
00:28:39
Zdeněček seděl v klubu,
a když mě viděl v uniformě, - 00:28:42 měl málem slzy v očích.
-
00:28:44
Řekl, ať mi dají salát s řízkem
a 2 deci vína, cigarety... -
00:28:54
V životě by si sám tohle nedopřál,
ale pro kolegu-vojáka, -
00:28:59
který přišel...
Takový Zdeněk byl. -
00:29:05
Když jel na zájezd
a měli jsme 5,50 Kč diet, -
00:29:09
říkal, že se z toho dá ušetřit.
"To já ještě ušetřím." -
00:29:13
Skutečně ještě 2 Kč nebo 1,50 Kč
z toho ušetřil, to je fakt, -
00:29:18
ale když odjel na dovolenou,
tak utrácel peníze, - 00:29:24 které za celý rok ušetřil.
-
00:29:26
Za ty tajně nakoupil devizy,
dával dýška, -
00:29:33
chodil do nóbl restaurací
a na sobě nešetřil. -
00:29:39
Já jezdím k moři hrozně nerad,
z vln mám věčné potíže, -
00:29:43
co mám ovšem při tom dělat,
jen ať každý vidí, že... -
00:29:47
My na to máme,
my na to máme... -
00:29:51
Každé prázdniny jezdil do ciziny,
našetřil si, naspořil - 00:29:56 a měl úžasné zážitky.
-
00:29:59
Uměl výborně francouzsky,
takže se domluvil všude, - 00:30:04 měl šarm, takže ho tam brali.
- 00:30:09 Byl v cizině jako doma.
- 00:30:11 Umím si představit,
-
00:30:13
jak se baví
s francouzským prezidentem. -
00:30:17
Zdeněk se Zdeničkou projeli
velkou část Evropy. -
00:30:21
Byli několikrát v Jugoslávii,
Francii -
00:30:24
a s námi byl 3x i se Zdeničkou
na zájezdech, -
00:30:29
které byly rozsáhlé
co do počtu dnů. - 00:30:35 Trvaly většinou 30 dnů.
- 00:30:37 Byli jsme 2x ve Španělsku,
-
00:30:39
ale vždycky se tam jelo
přes velký kus Francie. -
00:30:43
Zdeněček všude točil,
ale točil hlavně Zdeničku. -
00:30:50
Potom nám z cest promítal
celé filmy perfektně jím nastříhané - 00:30:57 a byla to jeho veliká vášeň.
-
00:31:02
Dovedl točit také dokumenty,
když bourali Anděl, natočil to. -
00:31:16
Zdeněček také jezdil
za svým bratrem do Terezína, - 00:31:21 kde byl důstojníkem.
-
00:31:23
Jednou jsem tam s ním jel
také jeho vozem - 00:31:26 a dělali jsme tam program.
-
00:31:29
Tenkrát se tomu říkalo brigáda,
protože za to nebyla žádná odměna. -
00:31:34
Zdeněk k nám jezdil do Terezína
na plesy do sokolovny, -
00:31:37
které pořádal můj otec,
který byl důstojníkem v Terezíně. -
00:31:43
Často si brával s sebou
i některé ze svých kamarádů. -
00:31:47
Byl tam Pepík Zíma, Dalimil Klapka,
jeho přítel a kamarád z divadla. -
00:31:54
Byl úžasný zájem
se na ty plesy dostat. -
00:31:59
Chodilo se tam tančit
na dvoje lístky, červený a modrý. -
00:32:05
Bylo nabito, všichni by se nevešli
na sál. - 00:32:09 Byly to nejkrásnější bály.
-
00:32:12
I to je jedna z krásných vzpomínek
na Zdeňka, - 00:32:15 který na bráchu velice trpěl.
-
00:32:18
Oba byli veselí chlapi,
úžasní baviči, -
00:32:23
měli rádi ženské,
byla spousta legrace. -
00:32:28
Všichni kolem stolu
jsme brečeli smíchy. - 00:32:31 To je strašné, to je neuvěřitelné!
-
00:32:34
Tatínku,
proč jsi vlastně tak neklidný? -
00:32:36
Já že jsem neklidný?
Já jsem naopak velmi klidný! -
00:32:39
Lezou ti oči z důlků,
raní tě mrtvice, uvidíš. -
00:32:42
-Ty dostaneš pár facek!
-René, prosím tě... -
00:32:44
Tatínku, ty úplně ztrácíš kontrolu
sám nad sebou. -
00:32:47
Dobře vychovaný muž nefackuje ženu,
aspoň ne před lidmi. -
00:32:50
Pořádně napráskat zadnici,
to bys potřebovala, ty ženo! - 00:32:53 V mém věku?
-
00:32:54
K padesátinám dostal krásnou roli
ve francouzské komedii Někdo zvoní. - 00:33:01 Byla to role životní.
-
00:33:03
Neslezl z jeviště,
byl tam do začátku do konce. -
00:33:07
Veškerý svůj šarm,
který kdysi míval v Prstýnku -
00:33:11
a ve všech těch filmech,
kde byl krásný a mladý, - 00:33:15 tady zúročil.
- 00:33:18 Drahé děti.
-
00:33:21
Ochutnávajíce tuto starou
tatínkovu whisku, -
00:33:24
si všechno pěkně v klidu
vysvětlíme, že? - 00:33:27 Je to tu velmi příjemné.
-
00:33:28
Bude to tu ještě příjemnější,
až si z toho zařídíme noclehárnu. - 00:33:32 Tati!
- 00:33:33 Vždyť je to jednoduché.
-
00:33:35
Sem dáme přepážku,
umístíme tady skládací sprchu - 00:33:38 a WC s kytičkama...
-
00:33:39
Jednou po zkoušce Někdo zvoní
jsem zůstala v šatně -
00:33:43
a měl za mnou přijít
manžel se synem. - 00:33:46 Synovi byly asi 4 roky.
-
00:33:48
Protože malý Lukáš nevěděl,
vešel ke Zdeňkovi Dítěti. -
00:33:53
Zdeněk říkal hlubokým hlasem:
"Chlapečku, co tady děláš?" -
00:33:58
On na to: "Já hledám maminku."
"Jakou maminku?" - 00:34:02 Mmmaminku moji.
-
00:34:04
A on říkal: "Takovýho kluka,
toho mám nejradši na pepři a grilu - 00:34:10 a já tě sežeru!
-
00:34:13
Pojď, jdeme za maminkou
a pak si tě vezmu!" -
00:34:17
Ten kluk přišel ke mně do šatny
a já říkám: "Zdendo, cos mu řekl?" -
00:34:22
"Nic, já jsem mu povídal
hezký věci, viď, Lukášku?" - 00:34:26 Ten byl bílý, modré rty.
- 00:34:29 Řekla jsem: "Já tě zabiju!"
-
00:34:32
Zdeněk měl velký problém
ve svém chování k dětem. -
00:34:35
Se starší sestrou jsme asi byly
jediné 2 děti, -
00:34:38
které měl doopravdy rád,
choval se k nám nesmírně hezky. -
00:34:43
Byly jsme jeho kamarády odmalička,
ale je pravda, - 00:34:47 že nás v ničem nešetřil.
-
00:34:49
Když bylo potřeba udělat
nějaké domácí práce, -
00:34:53
natíralo se na chatě, rozdal štětky,
barvu a natíraly jsme. -
00:34:57
Tohle jsou fotografie ze svatby
mé starší sestry. -
00:35:01
Strejda jako slavný herec
musel dát životní rady ženichovi. - 00:35:06 Před radnicí sehrál několik scének.
-
00:35:10
I z té svatby je dokumentární foto,
ze které jasně vyplývá, -
00:35:15
jak s malými, cizími dětmi,
které neznal, zacházel. - 00:35:19 Ve všech dětech vyvolával děs.
-
00:35:22
On říkal, že Herodes byl král,
který dětem nejlépe rozuměl. -
00:35:29
Teď se podívejte na mé dílo.
Pepo, kočárek! -
00:35:34
Bylo to jednoho hezkého dopoledne
v neděli asi před 23 lety. -
00:35:40
Můj přítel mi svěřil
své vlastní dítě. -
00:35:46
Malý český Edison
objevil něco strašného. -
00:35:50
Návod na sestavení
a rozložení kočárku. -
00:35:57
Asi v polovině 70. let
Zdeněk onemocněl. - 00:36:01 Bylo podezření, že má spálu.
-
00:36:06
Tzn., že musel jít do karantény
do nemocnice v Krči. -
00:36:13
Představte si, že paní doktorka
mi říká: -
00:36:18
"Paní Klapková, my pozorujeme
pana Dítěte, jak tu žije. -
00:36:25
On má hned v sousedství pokoje
děti. -
00:36:31
Představte si, že když tam není
žádná ze sester, -
00:36:36
on tam chodí a na ty děti se dívá
a komunikuje s nimi přes sklo." - 00:36:45 Vypovídalo to o Zdeňkovi hodně.
-
00:36:53
Zdeněk byl nesmírně citlivý člověk,
to, že se ženil pozdě, neměl rodinu, - 00:37:03 to byla, myslím, jeho 13. komnata.
-
00:37:10
Díky mé neschopnosti, pánové,
se to dítko naučilo perfektně chodit -
00:37:22
Strejda měl pocit, že mě a sestru
musí uvést do velkého světa. -
00:37:27
1. taneční zábavu jsem s ním zažila
v Mánesu, -
00:37:31
protože ten považoval
za správný start do života. - 00:37:36 Snad nejkrásnější chvíle,
-
00:37:39
na které dodnes s velkou láskou
vzpomínám, - 00:37:42 byly procházky po městě.
-
00:37:44
On byl nejen rodilý Pražák,
ale velmi vzdělaný Pražák. - 00:37:49 Ve Starém Městě věděl,
-
00:37:51
kdo jaký dům v jakém slohu
kdy stavěl a k čemu sloužil. -
00:37:57
Moc rád vzpomínal
na své taneční začátky, -
00:38:00
kdy s panem Brodským tančili
jako mladí hoši, - 00:38:03 ale nikdy na to nezapomněl.
-
00:38:05
Nastávaly naprosto komické situace,
když už byl trošku obézní, -
00:38:09
měl kulaté bříško a v bytě,
kde bydleli, bylo velké teplo, -
00:38:14
na usnutí nám v trenýrkách tančil
Labutí jezero. - 00:38:18 U toho se usnout nikdy nedalo,
-
00:38:20
protože jsme se válely smíchy
opravdu hodně dlouho. - 00:38:24 Byly to neuvěřitelné zážitky.
-
00:38:30
Posaďte se.
Co se Vám to stalo, paní kolegyně? - 00:38:35 Opakujeme hlodavce a najednou...
- 00:38:37 Názorná pomůcka, výborně.
- 00:38:40 Dovolíte?
-
00:38:42
Později, když už trošku zestárl
a stal se objemnějším, - 00:38:47 naopak ubylo na objemu rolí.
- 00:38:51 Není ale možné říct,
-
00:38:55
že by se Zdeněk Dítě
nějak rozpouštěl nebo rozplynul -
00:38:59
ve filmech, ve kterých hrál
ještě několik desetiletí. - 00:39:05 Jeho nelze přehlédnout.
-
00:39:08
-Pane kolego, vyveďte ji.
-Dělej! - 00:39:10 Co si to dovoluješ, Rousku?
-
00:39:12
Popohánět pana učitele
a ještě mu tykat? -
00:39:15
Krucifix, dělej,
už z nich dávno měli bejt králíci. - 00:39:18 Cože? Z nás? Králíci?
- 00:39:22 Dexempo multo šumpoplex.
-
00:39:27
Vzhledem ke kabaretním začátkům
v Divadle Větrník -
00:39:32
dokázal i na malé ploše
několika replik, výstupů, -
00:39:35
udělat výraznou figurku
a dát nahlédnout do jejího soukromí. - 00:39:42 Vy jste mě udeřila sekáčkem?
-
00:39:44
Ale pane řediteli,
to bych si nikdy nedovolila! -
00:39:47
Mlčte! Chtěla jste mě udělat
na smetaně s brusinkama! -
00:39:53
Zdeněk ve svých posledních letech,
kdy dostával jen epizodní role, - 00:40:00 nebyl schopen přednést větu.
- 00:40:07 Zřejmě měl obavu z publika.
-
00:40:11
Byl schopen udělat legraci,
ale mimicky. -
00:40:17
Zažila jsem jeho poslední hru,
kde měl monolog,ne moc dlouhý. - 00:40:25 Měl něco říct.
- 00:40:28 Přišly generálky
-
00:40:32
a režisér mu do té doby říkal:
"Už to budeš umět, Zdeňku?" - 00:40:35 "Jo, já to umím, samozřejmě."
-
00:40:37
Já za ním přišla do šatny
a ptala jsem se, -
00:40:40
jestli si to nechce vyzkoušet.
Že budu napovídat. -
00:40:43
On řekl: "Vezmi si text
a schválně mě vyzkoušej." - 00:40:48 On to perfektně řekl.
- 00:40:50 Když se blížil výstup,
-
00:40:52
nastoupil, začal 2 věty
a nevzpomněl si dál. -
00:40:58
Šlo to do generálky
a tam to přeobsadili. -
00:41:03
Nějaký kolega se to naučil
do druhého dne. -
00:41:07
Osobně jsem za něho převzal
asi 3x roli, kdy šel za režisérem, - 00:41:11 aby to hrál někdo jiný.
- 00:41:16 V jednom případě,
-
00:41:18
to byla hra s názvem
Výstup na Fujiamu, -
00:41:22
a měl v tom hrát krásnou roli,
kterou jsem po něm převzal. -
00:41:28
Řekl, že přijde na zkoušku,
že to celé zahraje. - 00:41:32 Že si můžu malovat aranžmá.
-
00:41:37
Že by mi to zahrál,
abych věděl, o co jde. -
00:41:43
Režisér Laurin to režíroval,
dohodli jsme se - 00:41:47 a od 12. h. jsem zkoušel já.
-
00:41:51
Kdepak, chlast se u nás nepije!
Teda neměl by se... -
00:41:56
Když to ovšem mezinárodní vztahy
vyžadujou, tak se musíme obětovat. - 00:42:02 Rémy Martel!
-
00:42:04
Jemu vůbec nevadil rozhlas, film,
televize, -
00:42:09
protože chápal ten moment,
že když něco zkazí, nic se nestane. - 00:42:14 Mohl to natočit znova.
-
00:42:20
Dostával se na jevišti do křeče,
protože věděl, že nemůže nic opravit -
00:42:28
Když něco vypustí z pusy,
bylo to tam. -
00:42:32
Na půli cesty mezi Paříží
a Saint Denis setkali se Karel V., -
00:42:36
moudrý, z boží milosti
král francouzský, a Karel IV., -
00:42:41
říše římské císař
a český král. -
00:42:45
Miloval roli plukovníka Pickeringa
v Pygmalionu, -
00:42:49
protože zjistil, že může mít v ruce
vždycky noviny a roli si přečíst. - 00:42:56 Účinkoval i v televizi.
-
00:42:58
Měl celou dekoraci popsanou textem
a měl to napsáno tak, -
00:43:05
aby věděl, kudy tam jde,
aby přečetl další kus textu, -
00:43:10
takže to nikdo nepoznal,
ani režisér to nevěděl. -
00:43:15
-Co říkal?
-Já nevím. -
00:43:19
Zdeněk Dítě v r. 1981 skončil
v Realistickém divadle, -
00:43:23
odešel do důchodu,
příležitostně hrál do r. 1989. -
00:43:31
V r. 1987 měl malou roli
ve Smrti krásných srnců, -
00:43:38
což byl asi jeho poslední
filmový záběr. -
00:43:43
-Však jak jste chtěl šít...
-Jak? Že se tak hloupě ptáš? -
00:43:47
-Jehlou a nití.
-Neřekl jste, že mám prostřihnout. -
00:43:51
To jsi celý ty!
Jenom koukáš, kde bys co střih! -
00:43:55
Kde bys to opentlil,
ale mi nic nestřihneš, neopentlíš. -
00:43:59
Řekl jsem, abys ty šaty prostřihl!
Ne, abys je rozstříhal na cucky. - 00:44:03 Lžeš!
-
00:44:05
Tady je objednávka,
tady je to černé na bílém. -
00:44:09
Před Vánoci v prosinci 1989
zemřela Zdeňkovi manželka, - 00:44:16 na které velice lpěl.
- 00:44:18 Měli spolu hezký vztah.
-
00:44:20
Myslím, že to byla chvíle,
kdy se mu zhroutil svět, -
00:44:25
kdy začal jeho těžší a horší konec,
kdy rezignoval na život. -
00:44:35
Bohužel začal ztrácet
na své osobnosti. -
00:44:46
Pak jsem tam začal chodit
asi 5 roků před koncem života -
00:44:52
a nabízel jsem mu i pomoc,
ale nic nechtěl, všechno odmítal. -
00:45:00
V bytě chtěl být sám
a neměl o nic zájem. -
00:45:06
Za Zdeňkem jsem já i Dalimil Klapka
byli několikrát v jeho bytě. - 00:45:14 Nebylo to příjemné.
-
00:45:17
I když se člověk ptal,
jestli něco nepotřebuje, - 00:45:22 bylo na něm vidět, že pustne.
-
00:45:30
Naposledy byl Zdeněk ve společnosti
v roce 1993, -
00:45:36
kdy dostal celoživotní
herecké ocenění. - 00:45:40 To bylo naposledy, pak se jen šoural
-
00:45:45
několik roků sám s nákupním vozíkem
na nákupy. -
00:45:56
To poslední období
už přestal vycházet z domova. -
00:46:01
Někdy koncem 90. let
jsem viděl v televizi reportáž, -
00:46:05
kde seděl Zdeněk Dítě v pyžamu
na posteli a stěžoval si na to, - 00:46:13 že se na něj všichni lidi vykašlali.
- 00:46:18 Byl velice smutný.
- 00:46:20 Koho máš na paškále?
-
00:46:24
Mám v rozhlase pořad,
který se natáčí před publikem, -
00:46:27
tak jsem napsal na jeho adresu dopis
a pozval jsem ho do toho pořadu. -
00:46:34
Že bychom si zavzpomínali
na ty filmy, Pytlákovu schovanku... -
00:46:39
Abych mu to zjednodušil,
přiložil jsem do dopisu pohlednici - 00:46:45 se známkou a svojí adresou.
-
00:46:49
Pohlednice se mi do týdne vrátila,
ale byla popsaná jinou rukou. - 00:46:58 Bylo mi oznámeno,
-
00:46:59
že pan Zdeněk Dítě
se natáčení zúčastnit nemůže - 00:47:04 ze zdravotních důvodů.
-
00:47:07
Já jsem ho tam chodil v tom konci
navštěvovat. -
00:47:11
Jednou jsem přišel,
dveře byly zavřené -
00:47:14
a na dveřích cedulka:
Zvoňte na sousedy. -
00:47:20
Od této chvíle byl Zdeněk v bytě
zamčený, klíče nevlastnil -
00:47:26
a muselo se k němu jít
přes sousedy, - 00:47:30 na které se muselo zazvonit.
-
00:47:33
Oni návštěvu vpustili dovnitř,
po odchodu ho opět uzamkli. - 00:47:47 Vo co de?
-
00:47:50
Najednou jsme se zprostředkovaně
dozvěděli, - 00:47:53 že ho hospitalizovali v Motole.
-
00:47:56
Navštívili jsme ho tam,
a že přijdeme na další návštěvu. - 00:48:02 Přijdeme tam a Zdeněk Dítě nikde.
-
00:48:06
Sestry nám nechtělynic říct,
že o všem rozhodují sousedi, -
00:48:12
kteří mají podepsanou generální
plnou moc. -
00:48:19
Následně jsme se dozvěděli,
že byl přemístěn do LDN v Kralupech. -
00:48:33
Navštěvovali jsme ho
čas od času i s kolegou Klapkou. -
00:48:41
V léčebně si pamatoval to,
co hrál před 40 lety. -
00:48:48
Byl schopen říct kus role,
ale když jsem se ho zeptal, - 00:48:54 kdo tam byl včera,
-
00:49:00
jeho zrak pohasl
a kroutil jen hlavou. - 00:49:06 Příští stanice: Kralupy nad Vltavou
-
00:49:11
Když jsme se v LDN chtěli zeptat
na zdravotní stav Zdeňka, -
00:49:17
ošetřující lékaři vč. ředitele
nemocnice mi odmítli cokoliv dát, -
00:49:24
že mají od sousedů zakázáno
komukoli sdělovat jakékoli informace -
00:49:30
Že pan Zdeněk Dítě
nemá žádné příbuzné. - 00:49:35 Strejda upozornil maminku na to,
-
00:49:37
že vedení nemocnice předal
telefonní číslo, adresu a jméno, -
00:49:43
aby byla osobou,
která dostane zprávu o tom, -
00:49:46
že se něco děje,
a že je třeba cokoliv zařídit. -
00:49:50
Bohužel se tohle všechno nenaplnilo
a o tom, že zemřel, - 00:49:54 a byl okamžitě zpopelněn,
-
00:49:56
jsme se dozvěděli
až ze sdělovacích prostředků. -
00:50:00
13. prosince, to byl čtvrtek,
byl odvezen do krematoria v Mělníku -
00:50:06
a tam byl bez obřadu spálen,
bez možnosti, -
00:50:11
aby se kdokoliv z příbuzných,
známých a přátel - 00:50:15 mohli zúčastnit pohřbu.
-
00:50:21
Požádal jsem nadaci Život umělce
o uložení urny Zdeňka -
00:50:28
do nadačního hrobu na Vyšehradě,
což se stalo 6. 4. ve 14:30. -
00:50:44
Vzpomínám si,
že tam bylo kolem stovky lidí - 00:50:48 a dokonce padal sníh.
- 00:50:52 Počasí nebylo moc dobré.
-
00:51:00
Skryté titulky: Milada Gajdová
Česká televize, 2011