iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
28. 9. 2011
21:35 na ČT1

1 2 3 4 5

84 hlasů
108187
zhlédnutí

Příběhy slavných

Ten, který skákal přes kaluže

Vladimír Dlouhý

52 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Příběhy slavných - Vladimír Dlouhý - Ten, který skákal přes kalu

  • 00:00:08 O ženských bych mohl vyprávět.
  • 00:00:09 Přijď se někdy večer podívat
    k rybníku,
  • 00:00:12 schovej se a uvidíš,
    co dokáže kůň udělat s ženskýma.
  • 00:00:21 Kůň, když ho zapřáhají,
    tak mi přijde takový smutný.
  • 00:00:25 Takový utahaný,
    ale když to z něj všechno spadne
  • 00:00:30 a je najednou sám a svobodný,
    to se mi strašně líbí.
  • 00:00:37 Byl křehký, měl křehkou duši,
    a to jak žil, to byla jen obrana.
  • 00:00:45 Hrál si na haura, neotvíral se,
    otvíral se, jen když hrál.
  • 00:00:54 Byl z těch herců,
    kteří jsou políbení bohem,
  • 00:00:58 kteří ani nevědí, jak to dělají,
    oni takoví zkrátka jsou.
  • 00:01:05 Připadalo mi,
  • 00:01:06 že někdy ty nejlepší herce
    je lepší vůbec nerežírovat,
  • 00:01:11 nechat je být.
  • 00:01:13 Když šlo o jakoukoliv práci,
    bylo to vždy na 200 %.
  • 00:01:23 Všechny záznamy, to, co máme,
    bohužel, po něm není vším,
  • 00:01:30 co byl a co byl schopen dát
    večer na jevišti.
  • 00:01:35 On často tvrdil,
    že umře dřív než my.
  • 00:01:40 Brali jsme to jako jeho silácké řeči,
    ale bohužel nás zaskočil.
  • 00:02:04 Teta mi poslala pro Mirka
    k narozeninám peníze,
  • 00:02:09 protože jsme moc neměli,
    manžel studoval.
  • 00:02:14 Já jsem rozhodla,
    že koupíme kameru.
  • 00:02:16 Tak jsme koupili kameru osmičku
    a už se točilo.
  • 00:02:24 Hrála jsem házenou za Spartu
    a za národní tým.
  • 00:02:30 Byly to hezké chvíle,
    ale ještě hezčí byly s Mirkem.
  • 00:02:34 Když jsem si Mirka přivezla
    z porodnice,
  • 00:02:37 tak jsem s ním samozřejmě
    jela na Spartu.
  • 00:02:42 Tam jsme ho přebalovali,
    všichni ho obdivovali.
  • 00:02:44 Tam Mirek odmalička vyrůstal.
  • 00:02:46 Byl malý, menší než mantinel,
    měl sílu,
  • 00:02:50 byl šikovný, tak se vyšvihnul
    na ten mantinel
  • 00:02:53 a vždycky zavolal:
    "Mami, hlídáš mě?"
  • 00:02:56 "Nehlídáš! Já jsem tady!"
  • 00:02:58 Nešli jsme hned domů,
    vždycky jsme šli ještě na 1 pivo,
  • 00:03:02 protože jsme měli žízeň.
  • 00:03:04 Mirka jsem sprchovala
    s holkama ve sprchách,
  • 00:03:07 nepřišlo mi to divné,
    on se nijak neprojevoval.
  • 00:03:13 Když se děvčata byla podívat
    na Mirkovo představení,
  • 00:03:17 tak říkala: "Ty nás nepoznáváš."
  • 00:03:20 A Mirek na to:
  • 00:03:21 "Jak bych Vás měl poznat,
    když Vás znám jen zespoda."
  • 00:03:30 Jezdili jsme na dovolenou
    na Kozák, to je rybník.
  • 00:03:34 Na jedné straně byl stanový
    tréninkový tábor Sparty.
  • 00:03:40 My jsme stanovali
    na druhé straně.
  • 00:03:44 My jsme Mirka přihlásili
    do přípravky na hokej,
  • 00:03:48 jeli jsme s ním jako doprovod
    a tím to začalo.
  • 00:03:54 Pak už jsme tam jezdili
    pravidelně asi 20 let.
  • 00:04:01 Jsme na místě, kde jsme s Mirkem
    trávili dětství a jinošství,
  • 00:04:08 tady se odehrál
    celý náš dětský život.
  • 00:04:10 V tomto žlutém baráku bydlel Mirek
  • 00:04:13 a tam přes ulici
    je Židovský ostrov,
  • 00:04:15 tam jsme hrávali hokej.
  • 00:04:17 Bylo tam i školní fotbalové hřiště.
  • 00:04:20 Když nám spadl balón do řeky,
    tak jsme pro něj museli plavat,
  • 00:04:23 protože tam byly malé ploty.
  • 00:04:25 Toto byl jejich byt,
    tady jsem vždycky zvonil,
  • 00:04:28 Mirek už byl připravený
    a hned jsme utíkali na dvorek,
  • 00:04:32 kde jsme dělali lumpárny.
  • 00:04:34 Tzv. Smradírna je tam,
    kde kouří ta paní.
  • 00:04:39 Pokud nás tam někdo pustí...
  • 00:04:41 Tam chodili velcí kluci čůrat
    a malí kluci jako my kouřit.
  • 00:05:06 Velký svět, velká pohoda
  • 00:05:08 a najednou na nás přišla
    nějaká paní učitelka,
  • 00:05:11 kterou jsem já v životě neviděl,
    a ptala se nás, co tam děláme.
  • 00:05:17 Tak jsme jí řekli,
    že tady prostě jsme,
  • 00:05:19 ptala se nás na jména.
  • 00:05:21 Já jsem se udal sám,
    protože jsem posera.
  • 00:05:23 Míra se už tenkrát projevil
    jako herec,
  • 00:05:26 vytřeštil oči a řekl,
  • 00:05:27 že se jmenuje Jiří Vopršálek,
    bydlí Praha 5, Zborovská 12,
  • 00:05:31 uběhl den, dva, týden, klid.
  • 00:05:35 O velké přestávce se chodilo
  • 00:05:37 na zdravotní procházky
    na školní chodbě.
  • 00:05:40 A zrovna paní učitelka měla službu
    a říkala: "To jsi ty!"
  • 00:05:45 Vzala ho a v tu chvíli
    se Mirek musel přiznat
  • 00:05:49 a vyvrcholením bylo,
    že skončila přestávka,
  • 00:05:53 přišla do třídy a říkala:
  • 00:05:55 "Vážení, máme tady lháře,
    podvodníka a nečestného člověka."
  • 00:06:02 Všichni koukali
    na toho největšího rošťáka.
  • 00:06:06 A ona: "Jmenuje se V. Dlouhý."
    To byl premiant třídy.
  • 00:06:12 Nosil pozvánky od 1. třídy,
    protože to bylo na Smíchově,
  • 00:06:17 tam se vybíralo na filmy nejvíce.
  • 00:06:20 Nosil mi pozvánky na filmování.
  • 00:06:23 Já vždycky říkala:
  • 00:06:24 "Žádné takové, budeš chodit do školy
    a sportovat."
  • 00:06:31 Když byl v 5. třídě,
    tak mi volal do práce,
  • 00:06:36 že zase dostal pozvánku,
    že ho vybrali ve škole.
  • 00:06:40 Řekla jsem mu, aby to vyhodil,
    a on, že by tam chtěl.
  • 00:06:49 Za chvíli volal znova,
    že to jsou Kaluže...,
  • 00:06:55 ta knížka, co mám tak strašně ráda,
    co jsem ji tak sháněla.
  • 00:07:00 To mě trošku zviklalo
  • 00:07:02 a mluvili jsme o tom s děvčaty
    v kanceláři.
  • 00:07:05 Ony říkaly, ať tam s ním jdu,
  • 00:07:07 že tam bude plno dětí
    a nevyberou ho.
  • 00:07:10 Tak jsme tam šli,
    v Národním domě na Smíchově
  • 00:07:17 byl plný sál dětí.
  • 00:07:19 Tak jsem Mirka hledala
    a našla jsem ho opřeného u dveří.
  • 00:07:25 Řekla jsem mu, že půjdeme domů,
    ale on říkal, že to nejde,
  • 00:07:29 protože je tam ten hlavní.
  • 00:07:37 Dostal jsem tenkrát za úkol
    vyzvednout Na Knížecí asi 12 kluků,
  • 00:07:44 kteří byli různě po školách
    vybraní na kamerové zkoušky
  • 00:07:47 na film Už zase skáču přes kaluže.
  • 00:07:49 Byli tam i rodiče,
    s těmi jsem se domluvil,
  • 00:07:53 že děti přivezeme
    v tolik a tolik dolů.
  • 00:07:56 Nastoupili jsme,
    autobus nastartoval, odjel
  • 00:08:00 a kluci, kteří seděli
    na pětce vzadu, říkali:
  • 00:08:04 "Zastavte! Zastavte!
    Ještě jeden běží!"
  • 00:08:08 Tak se zastavilo,
    já jsem vystoupil,
  • 00:08:10 běžel tam prcek,
    já jsem rozhodil ruce,
  • 00:08:13 on rozhodil ruce a to byl Mirek.
  • 00:08:17 Málem prošvihl
    start herecké kariéry, ale stihl to.
  • 00:08:30 Tady stála kamera,
    točilo se tímto směrem.
  • 00:08:34 Karel měl na hlavě tvrďák
    a lonžoval Atleta.
  • 00:08:42 Mladý seděl na tomto místě
    u třetího sloupku.
  • 00:08:54 Asi to bylo nejkrásnější natáčení,
    jaké jsem prožil.
  • 00:08:58 Krásný příběh, výborný režisér.
  • 00:09:02 Malý kluk, který měl talent
    od pánaboha.
  • 00:09:10 Zvládal velmi výrazně
    a přesvědčivě některé situace,
  • 00:09:17 pocity, když se mu něco stalo,
    nebo když ho to bolelo.
  • 00:09:22 On byl neobyčejně obyčejný.
  • 00:09:26 Bílá pleť, pihy kolem nosu,
    rovné vlasy, které mu trčely,
  • 00:09:34 a šedomodré oči,
  • 00:09:36 kterýma již ve 12 letech
    uměl zahrát všechno.
  • 00:09:40 Rozpaky, stud, bolest,
    odvahu, něhu.
  • 00:10:00 "Neboj se mami,
    mě to nebude bolet,
  • 00:10:03 nebudu křičet, uvidíš."
  • 00:10:16 -"Mě to bolí, mami."
    -"Chlapče, chlapče."
  • 00:10:25 "Ještě jednou, pan doktor
    říkal dvakrát."
  • 00:10:28 "Nebo raději třikrát, mami."
  • 00:10:41 Povídali jsme si, byl zvědavý,
  • 00:10:45 já jsem byl tenkrát
    docela hodně zamilovaný,
  • 00:10:49 prožíval jsem si první lásku.
  • 00:10:52 Moje děvče mi koupilo
    pouťový prstýnek za korunu.
  • 00:10:57 Nosil jsem ho.
  • 00:10:59 A on byl pořád zvědavý,
    a pořád se ptal, co to mám.
  • 00:11:03 Věděl, že je od toho děvčete
    a chtěl si ho zkusit.
  • 00:11:07 Tak si zkusil prstýnek,
    zasnil se a říkal:
  • 00:11:13 "Já už se těším,
    až budu mít nějakou ženskou."
  • 00:11:17 "Chudáček malý,
    pořád se usmívá.
  • 00:11:20 -Viď, že jsi můj chlapec?"
    -"Ano."
  • 00:11:30 "Tu bych si dal také líbit."
  • 00:11:33 "Jenže Vás nemiluju.
    Už se ti u nás líbí?"
  • 00:11:39 My jsme mysleli,
    že Kaluže si odtočil,
  • 00:11:42 já jsem mu udělala album,
    aby jednou dětem ukazoval,
  • 00:11:46 jak hrál ve filmu.
  • 00:11:47 Mysleli jsme, že to skončilo,
    jenže pak přišel domů potlučený,
  • 00:11:51 tak jsem se ho ptala, co mu je.
  • 00:11:53 A on, že dělal zkoušky na film.
    To už tam šel sám.
  • 00:12:00 To bylo, myslím,
    na Počkám, až zabiješ.
  • 00:12:04 Potom už jsme věděli,
    že je to ztracené,
  • 00:12:06 šel z jednoho filmu do druhého.
  • 00:12:09 Náhodou nemám co dělat,
    tak jsem si myslel,
  • 00:12:12 že by sis chtěla zajezdit na kole.
  • 00:12:15 -Na kole?
    -Naučím, podepřu, poradím.
  • 00:12:20 Vůbec netoužil po popularitě,
    ale nemohl se jí vyhnout.
  • 00:12:25 Nejezdi jako blázen!
    Koukej před sebe!
  • 00:12:28 Pozor, Blážo!
    Pozor!
  • 00:12:32 Do 14 let byl opravdu dětský,
    poté už byl dospělý.
  • 00:12:39 -Nechceš umýt fáro?
    -Až příště, tak se měj.
  • 00:12:42 -Čau!
    -Ahoj.
  • 00:12:47 Mirek šel do učení na zedníka,
    po tatínkovi,
  • 00:12:51 protože tatínek je stavbař,
    inženýr.
  • 00:12:55 Byla doba, kdy se musely nosit
    krátké vlasy
  • 00:12:58 a byly bezpečnostní předpisy
    na helmu.
  • 00:13:01 Pan mistr mu řekl,
    že vlasy musí dolů.
  • 00:13:07 Mirek mu řekl,
    že se nechá ostříhat,
  • 00:13:11 ale jen pokud mu to zaplatí,
  • 00:13:13 že má roztočený film
    a s vlasy nic dělat nemůže.
  • 00:13:18 Vlasy mu zůstaly.
  • 00:13:20 Neuměl nahazovat strop,
    s tím měl trápení.
  • 00:13:24 V tu dobu ale hodně točil,
    takže se tam zdržoval málo
  • 00:13:28 a také jim tam kazil morálku,
    protože nebyl ve škole.
  • 00:13:34 Po několika měsících
    mě volali na školní radu
  • 00:13:38 a doporučili mi,
  • 00:13:40 abych mu umožnil talentové zkoušky
    na konzervatoř.
  • 00:13:44 Říkali mu učeň-externista,
    protože ho tam viděli asi 10x.
  • 00:14:00 Mirek byl zvláštní chlapec,
    byl to normální dareba, ale i kluk,
  • 00:14:10 který v sobě měl niternou něhu.
  • 00:14:20 Na jednu stranu byl vůdce
  • 00:14:23 a na druhou stranu
    dokázal říct na připomínku:
  • 00:14:26 -"Hraj to jako Pierot."
    -"To je ta zmrzlina?"
  • 00:14:34 Měl u filmu jinou pozici.
  • 00:14:36 My jsme procházeli různými konkurzy,
    dneska se tomu říká casting.
  • 00:14:41 Účastnili jsme se širokých výběrů,
    kde nás bylo 100, pak 50, 20, 10.
  • 00:14:48 Zůstalo 5, ti šli dělat na Barrandov
    kamerové zkoušky
  • 00:14:52 a tam se objevil Mirek Dlouhý
    a většinou to dostal on.
  • 00:14:58 Projevily se pochopitelně zkušenosti.
  • 00:15:01 Proto se nerad dostával
    do striktně vymezených osnov.
  • 00:15:07 Zvládal školu
    spíš jako přidruženou výrobu,
  • 00:15:14 co se týká klasických předmětů,
    ale s herectvím problém neměl.
  • 00:15:21 Byl takové to zlatíčko,
    kterému se vždy všechno omluvilo.
  • 00:15:26 Měl takové motto:
  • 00:15:27 "Když nechceš být nejlepší,
    tak to vůbec nedělej."
  • 00:15:31 To neplatilo jen v herectví,
  • 00:15:33 ale i o nejhezčí holku
    se Mirek vždycky pokusil.
  • 00:15:43 Byl velmi charismatický
  • 00:15:48 a já jako starší jsem ho asi brala
    víc dětsky než byl.
  • 00:15:59 Kosil to okolo sebe.
    Dovedl ženskou dobře ukecat.
  • 00:16:05 Mejdany většinou byly u nás,
    parta přišla k nám
  • 00:16:08 a já, jak jsem byl malý,
    a spal jsem v postýlce,
  • 00:16:12 tak si pamatuju,
    jak mě vždycky ukazoval holkám.
  • 00:16:15 "Pojďte se podívat,
    jak je roztomilý."
  • 00:16:17 Svým způsobem pak zneužil,
  • 00:16:21 že ty holky pak změkly
    a mohlo i něco proběhnout.
  • 00:16:28 -Víš, já jsem nikdy nikoho tak...
    -Já jsem taky nikoho tak...
  • 00:16:44 Když jsme začínali Arabelu,
  • 00:16:46 tak jsem si došel do hereckého
    oddělení,
  • 00:16:48 kde byla dokonalá
    kartotéka herců na Barrandově
  • 00:16:51 a jak jsem listoval,
    tak se koukám a říkám si:
  • 00:16:54 "To je ten kluk,
    co tak báječně hrál Kachyňovi."
  • 00:16:57 Tak jsme mu poslali scénáře
    všech 13 dílů.
  • 00:17:00 Mirek to musel přečíst bleskem,
  • 00:17:03 protože sám zavolal
    a požádal mě o schůzku.
  • 00:17:06 Hned na mě velice nesměle spustil:
  • 00:17:10 "To je hodně do legrace,
    spíš jsem na dramatické role,
  • 00:17:17 v průběhu studia jsem inklinoval
    spíš k tomu.
  • 00:17:22 Nevím, jak bych se měl tvářit,
    kdybych potkal Fantomase."
  • 00:17:26 Říkám:
  • 00:17:28 "Představ si, že jdeš lesem,
    sbíráš houby a najednou
  • 00:17:33 před tebe spadne hejkal.
    Co bys udělal?
  • 00:17:37 Je to neznámá bytost,
    nevíš, jestli ti vyškrábe oči
  • 00:17:40 nebo tě kopne,
    nebo tě jinak obtěžovat,
  • 00:17:43 tak se pokusíš navázat
    normální konverzaci."
  • 00:17:48 "Prosím."
  • 00:17:53 (Moucha mu šeptá):
  • 00:17:55 "Při kmitočtech do 200 až 300 kHZ
    jsou frekvenční charakteristiky..."
  • 00:18:00 "Při kmitočtech..."
  • 00:18:02 On směřoval k divadelní praxi
    a k tomu on inklinoval.
  • 00:18:11 Musel to divadlo mít.
  • 00:18:13 Měl štěstí, hned po něm sáhlo
    Divadlo Na zábradlí
  • 00:18:16 a tam jen tak někoho nebrali.
  • 00:18:21 Bylo to výjimečné,
  • 00:18:22 komunisti si drželi 1 divadlo
    v republice, které mohlo ledacos,
  • 00:18:27 mohl tady režírovat Schorm,
    Grossmann, jinde to nebylo možné.
  • 00:18:37 Mirek byl zkažený svým dětstvím,
    protože byl hned superhvězda.
  • 00:18:44 Když přišel z konzervatoře
    k nám do divadla,
  • 00:18:47 tak prostě machroval.
  • 00:18:51 Postupně jsem byl svědkem
    jeho zpokorňování.
  • 00:18:56 Neřítil se hned do obrovských rolí,
    naopak, hrál malé a střední role.
  • 00:19:01 Byl z toho hrozně nervózní,
  • 00:19:03 byl zvyklý všemu velet
    a musí být ten nejhlavnější.
  • 00:19:13 Hrál přesně a neustále.
    Nenechal vteřinu mrtvou na jevišti.
  • 00:19:21 Partner se na něj mohl
    absolutně spolehnout.
  • 00:19:24 Byl opravdu úžasný.
  • 00:19:28 (Mrkvička)
    Propotil tři košile během chvíle.
  • 00:19:32 Kolikrát dohrával představení
    mokrý jako myš.
  • 00:19:35 Třásl se, nechápu,
    kde bral sílu to překonat.
  • 00:19:41 Tréma byla obrovská.
  • 00:19:51 Ve 23 letech mu operovali
    žaludeční vředy.
  • 00:19:55 Hráli v Ostravě, 2x denně celý týden
  • 00:20:01 a on při bolestech
    odehrál všech 14 představení.
  • 00:20:06 Při posledním představení
    mu žaludeční vřed praskl.
  • 00:20:13 Ten den jsme jeli rovnou do Prahy,
    tak jsme jeli rovnou do Krče,
  • 00:20:16 on mi ležel na klíně.
  • 00:20:19 Kluci s ním pak šli do nemocnice
    a on šel hned na operaci.
  • 00:20:24 Říkali, že byl nejvyšší čas.
  • 00:20:28 Dával svému tělu zabrat.
  • 00:20:32 S životosprávou
    na tom nebyl nejlépe.
  • 00:20:37 Moc nejedl, pil kávu
    a kouřil jako šílený.
  • 00:20:48 Léky na něj moc nezabíraly,
    tak se uchýlil k samoléčbě,
  • 00:20:52 což byl doušek alkoholu,
    to mu skutečně pomáhalo.
  • 00:20:57 On říkal, že s tím může hrát,
    bál jsem se,
  • 00:21:00 že mu to bude myslet jinak,
    ale on věděl, jakou dávku si má dát.
  • 00:21:05 Tímto způsobem byl přesvědčen,
    že je to pro něj lék
  • 00:21:11 nebo prostředek na uklidnění.
  • 00:21:15 Měl bolesti žaludku
    a nikdo jsme mu to nevěřili.
  • 00:21:18 Hrozně kouřil, pil jen desítku pivo,
    pomalu si nedal nic jiného.
  • 00:21:28 Později se mu to bohužel
    stalo návykem a popíjel dost,
  • 00:21:33 ale nikdy jsem neslyšel,
  • 00:21:35 že by při divadelním představení
    nebo při filmování, natáčení
  • 00:21:39 nějakým způsobem zklamal.
  • 00:21:49 Já jsem v r. 1986 v televizi
    točila inscenaci Případ Kolman
  • 00:21:53 a Mirek mě napadl hned,
    protože to byla role přesně pro něj.
  • 00:21:59 Během natáčení se vůbec nic nedělo,
    pracovali jsme,
  • 00:22:07 on si mě asi vyhlédl,
    ale já o tom vůbec nevěděla.
  • 00:22:12 Až poslední den po natáčení
    jsme šli na skleničku
  • 00:22:19 tam mě urážel a zeptal se mě,
    jestli spolu nemůžeme chodit.
  • 00:22:26 Bylo úžasné,
    když se s Pavlínou pohádali,
  • 00:22:29 ale takovým způsobem
    ve společnosti u něj doma,
  • 00:22:33 já jsem tam seděl jako rodinný člen
    a 5 lidí potichu odešlo,
  • 00:22:38 protože to vypadalo,
    že se ti dva zabijí.
  • 00:22:41 Těch pět lidí odešlo
    a oni se začali smát,
  • 00:22:43 jak je dostali ven.
  • 00:22:44 Já jsem tam seděl a divil se,
    jestli to myslí vážně.
  • 00:22:48 Oni se opravdu hádali vážně.
  • 00:22:50 Milovala jsem ho jako toho kluka,
  • 00:22:54 který byl ve filmu
    Už zase skáču přes kaluže.
  • 00:22:58 To byl pro mě Mirek,
    kterého jsem měla ráda.
  • 00:23:02 Milovala jsem toho Jekylla,
    toho Hydea jsem neměla ráda,
  • 00:23:09 ani jsem ho nerespektovala,
    protože všechno,
  • 00:23:12 co na něm bylo hezké,
    tím alkoholem se víceméně zničilo.
  • 00:23:20 Jakmile si dal 2 piva
    po představení, tak začal:
  • 00:23:25 "Tak co, Vy dědkové zastaralí?
    Co Vy víte o divadle?"
  • 00:23:32 "Já vím o divadle víc,
    než Vy všichni dohromady."
  • 00:23:37 To už mnozí začínali pěnit,
    ti co ho znali, ještě čekali,
  • 00:23:42 ale on s těmi provokacemi
    šel neúnavně dále a dále.
  • 00:23:47 Byl provokatér ve společnosti,
  • 00:23:49 když už se dostal do společnosti,
    provokoval kohokoliv.
  • 00:23:52 Provokoval skoro každou větou.
  • 00:23:55 Poté už jsme to přestali vnímat,
    brali jsme to jako přirozenost,
  • 00:23:59 jako jeho normální slang.
  • 00:24:01 Někdy bylo zajímavé, do jaké míry
    si to lidé nechali líbit.
  • 00:24:05 Kdybych byla těmi lidmi,
  • 00:24:07 přetáhla bych ho basebalovou pálkou
    po hlavě,
  • 00:24:11 ale on byl prostě známý
    a šarmantní herec
  • 00:24:15 a spousta těch lidí mu neřekla:
    "Mirku dost, to stačí."
  • 00:24:20 V tom byl ten problém,
    společnost ho kazila tím,
  • 00:24:27 že mu nedala mantinely.
  • 00:24:30 "Ty máš strach, že jsi otráven!
  • 00:24:33 Ne, nazývejme věci pravým jménem!
  • 00:24:35 Bojíš se, abych tě neotrávil!
  • 00:24:39 Ty mě podezříváš!
    Ty mě špehuješ!
  • 00:24:43 Proboha ne, přísahám!
  • 00:24:46 Odpověz mi!
    Vezmi si protijed!
  • 00:24:47 Podsouváš mi úmysl otrávit tě.
  • 00:24:50 Od prvního okamžiku,
    co jsi pojal domněnku,
  • 00:24:52 že tě chci otrávit,
    činíš všechno pro to,
  • 00:24:54 aby ses protivil mé vůli.
  • 00:24:56 A to jsou dva zločiny.
  • 00:24:59 Ty si mezi nimi musíš vybrat.
  • 00:25:02 Buďto jsem tě nechtěl otrávit
    a ty mě podezříváš neprávem,
  • 00:25:06 mne, svého císaře,
  • 00:25:12 nebo jsem to chtěl udělat
    a ty, štěnice jedna,
  • 00:25:17 činíš všechno proto,
    aby ses protivil této mé vůli.
  • 00:25:21 Tak co?
    Co říkáš této mé logice?"
  • 00:25:28 Zajímavé na Mirkovi bylo,
    že on to na mě zkoušel doma.
  • 00:25:33 Přišel a začal mít takové ty zkraty,
    co byly v Caligulovi,
  • 00:25:40 a mi pak došlo,
    že si ty hry zkoušel na lidech,
  • 00:25:47 aby viděl jejich reakce.
  • 00:25:52 Caligula a Raskolnikov,
    to jsou postavy,
  • 00:25:55 které na něj pasovaly úžasně
    a on měl prostředky,
  • 00:25:59 jak to lidem předat.
  • 00:26:03 Ty pocity, které v něm byly,
    které byly jeho a byly autentické.
  • 00:26:20 Lucie!
  • 00:26:32 Vracím ti ženu.
  • 00:26:37 Byl to člověk, který když hrál,
    byl ochoten se rozpárat
  • 00:26:41 a ukázat vnitřnosti.
  • 00:26:43 To byl jeho způsob,
    jak přistupoval k divadlu.
  • 00:26:50 Bylo to až sebezničující.
  • 00:26:55 V divadle zkoušel,
    večer hrál představení,
  • 00:26:59 mezitím točil.
  • 00:27:00 Večer si někoho pozval,
    seděli třeba do 6 do rána.
  • 00:27:03 Pak šel znovu zkoušet.
  • 00:27:05 Říkala jsem, že to nemůže vydržet
    v takovém tempu.
  • 00:27:10 Vždycky říkal: "Ještě pořád žiju."
  • 00:27:13 Přitom měl po operaci vředů
    a nebyl na tom zdravotně dobře.
  • 00:27:22 Bylo mu kolem 30 let.
    Opravdu na zdraví nedbal.
  • 00:27:31 Pro holku bylo těžké s ním žít,
    protože byl komplikovaný.
  • 00:27:39 Oni ho na základě toho
    možná zbožňovali.
  • 00:27:43 Mel obrovské osobní kouzlo,
    ryzí čistotu, kterou razil.
  • 00:27:49 Byla ubíjející i obdivuhodná.
  • 00:27:55 Pak se to začalo lámat
    a já si neuměla představit,
  • 00:27:58 že bych takhle chtěla pořád žít.
  • 00:28:05 A tak jsem se odstěhovala.
  • 00:28:07 On za mnou pak přijel v taxíku,
    měl 50 růží, na sobě smoking,
  • 00:28:16 který jsem mu dala k nějakému výročí
  • 00:28:19 Pak mi léta říkal,
    že ten smoking ještě má.
  • 00:28:23 Pozval mě na Nebozízek,
  • 00:28:27 nechal od Franty Sedláka
    udělat krásný prstýnek,
  • 00:28:32 který mi hodil do vína.
  • 00:28:35 Požádal mě o ruku.
  • 00:28:37 Byl to krásný moment,
    ale přišel už pozdě.
  • 00:28:44 Neuměla jsem si tehdy představit,
    že bychom se vzali.
  • 00:28:49 Pak jsem mu řekla,
    že si ho nemůžu vzít,
  • 00:28:51 protože to by musel přestat pít.
  • 00:28:56 Že si ho vezmu, když přestane.
    Ale když ne, tak si tě vzít nemůžu.
  • 00:29:03 On řekl: "Ty mě chceš kontrolovat."
  • 00:29:06 Řekla jsem, že nechci a nemůžu,
    že to nejde.
  • 00:29:09 Neuměla bych ale žít s alkoholikem,
    neuměla bych to tolerovat.
  • 00:29:15 On řekl, že aspoň jedno pivo.
    Já na to, že ani jedno.
  • 00:29:19 Nechtěla jsem se probudit
    v 50 letech a být vdovou.
  • 00:29:29 Mám jen jeden život
    a druhý už nedostanu.
  • 00:29:32 Já nechci čekat,
    až bude něco lepšího,
  • 00:29:34 až bude to obecné blaho, já žiju
    teď a tady. Nic jiného nebude.
  • 00:29:40 Podívej se na tu hrůzu,
    žádné jindy a jinde, žádné příště.
  • 00:29:46 Já mám jen jeden život.
    Já chci taky.
  • 00:29:52 Proč bych měl být tak hloupý
    a v něco někomu věřit?
  • 00:29:57 Mockrát mi říkal zpětně
    o odchodu z Divadla Na Zábradlí,
  • 00:30:01 že nikdy nemám udělat
    takovou kravinu
  • 00:30:04 a odejít natruc z divadla.
  • 00:30:06 Vždycky se najdou místo tebe lidi,
    je to pomíjivé, jste nahraditelní.
  • 00:30:14 Tím objasnil, že odešel z trucu,
    že nesouhlasil s politikou,
  • 00:30:20 která se tam děla.
  • 00:30:26 Ztratili tak scénu, kterou milovali.
  • 00:30:30 Lidi se nezmění,
    vždycky dají za pravdu tomu,
  • 00:30:33 kdo se odváží.
  • 00:30:34 To znamená, že to vždycky vyhraje
    ten nejnestydatější.
  • 00:30:38 Viktor Bolestný sháněl Raskolnikova,
  • 00:30:42 který se měl dělat
    v Divadle Na okraji.
  • 00:30:43 Já mu řekl,
    jestli nechce Mirka Dlouhého?
  • 00:30:46 On na to, že by byl dobrý.
  • 00:30:50 Chceš mě vyprovokovat,
    abych se prozradil?
  • 00:30:54 Víc už byste
    se ani prozradit nemohl.
  • 00:30:58 Přestaňte vyvádět
    nebo zavolám lidi.
  • 00:31:02 Zase lžeš! Zase lžeš!
    Nikoho nezavoláš!
  • 00:31:07 Nebo víš co? Zavolej.
    Na co čekáš? Jsem připraven.
  • 00:31:13 Přišla jednou jedna dívenka,
    taková hezká, a stavěla tam světla,
  • 00:31:17 kameru apod.
  • 00:31:19 Mirek se zeptal,
  • 00:31:21 jestli si může něco natočit
    z představení,
  • 00:31:24 že o něm točí nějaký dokument.
  • 00:31:29 Bylo to možná poslední představení,
    které přetrvalo změnu
  • 00:31:33 a počáteční období 90. let,
  • 00:31:36 takže jsem se rozhodla
    natočit dokument o představení
  • 00:31:43 a samozřejmě o Mirkovi
    jako o hlavním představiteli.
  • 00:31:47 Stydím se.
    Před lidmi, sám před sebou.
  • 00:31:50 Ale to i před lidmi,
    které znám léta.
  • 00:31:55 -Jak jste to překonával?
    -Chlastem.
  • 00:32:02 Pak se najednou zjistilo,
    že spolu začali chodit.
  • 00:32:07 Pak si ji vzal.
  • 00:32:15 V r. 1989 mi bylo 17. 14letý rozdíl
    mezi námi byl rozdíl generací.
  • 00:32:23 Zatímco pro mě byly změny 90. let
    věcí samozřejmou,
  • 00:32:28 věcí, která se měla stát,
    Mirek to vnímal citlivěji.
  • 00:32:34 V tom, co jsem brala za samozřejmé,
    spatřoval spoustu nástrah.
  • 00:32:41 Že se to vrátí, že to nevyjde,
    že to ukradnou, zničí.
  • 00:32:49 Po revoluci to dával hodně najevo.
  • 00:32:51 Několikrát jsem zažil scénu,
    kde viděl politiky,
  • 00:32:54 kteří vedli tento stát,
    a dodnes na těch místech jsou,
  • 00:32:57 řval na ně.
  • 00:32:58 Bylo jedno,
    jestli tam je ten nebo ten.
  • 00:33:05 Byl člověkem, který uvěřil tomu,
    co ti lidi říkají.
  • 00:33:12 Když měl možnost jim vyčíst,
    že se nezachovali podle toho,
  • 00:33:16 co řekli, a co slíbili,
    že to musí udělat.
  • 00:33:19 Že je jeho povinnost
    jim to říct do očí.
  • 00:33:24 To souvisí s povahou, charakterem.
  • 00:33:28 Potřeba věci pojmenovat,
    říct, že se mi něco nelíbí,
  • 00:33:32 říct, že je někdo
    podle jeho názoru hajzl.
  • 00:33:45 Vždycky říkal, že žid a herec
    patří do kavárny,
  • 00:33:49 ale Kozák byla výjimka.
  • 00:33:51 Byla to jediná příroda,
    kterou vzal na milost.
  • 00:33:56 Možná to byla vzpomínka na dětství,
    která ho k tomu přitahovala.
  • 00:34:03 Že by nějak vyhledával
    pobyt v přírodě, to nemůžu říct.
  • 00:34:09 My jsme se s bráchou během roku
    mockrát nestihli vidět.
  • 00:34:13 Byli jsme v jednom kole
    a intimních chvil bylo málo.
  • 00:34:17 Kozák byl místem, kde jsme 3 dny
    jezdili jen chlapi.
  • 00:34:23 Ve tmě, příšeří, intimitě,
    kde byl brácha rád schovaný,
  • 00:34:29 jsme si mohli říct všechno
    z očí do očí, v klidu,
  • 00:34:36 věděli jsme,
    že nám to nikdo nevezme,
  • 00:34:39 a že to bude čisté.
  • 00:34:43 Mirek to koncipoval tak,
  • 00:34:45 že tam pouštěl jen okruh
    svých blízkých.
  • 00:34:48 Když tam byl někdo pozván,
    koho nechtěl, nedělalo mu to dobře.
  • 00:34:52 Když tam Michal přivezl kamarády,
    trvalo mu dlouho,
  • 00:34:56 než někoho přijal do společenství.
  • 00:35:01 V. Dlouhý: Abych nezapomněl,
    toto všecko, co tady vidíte,
  • 00:35:06 jsem postavil já úplně sám.
  • 00:35:10 Včetně kuchyně,
    už je skoro hotový i oheň.
  • 00:35:14 Až jim umřu, budou se divit.
    Váš Míra.
  • 00:35:25 Mirek byl pořád v abstraktní rovině.
    Že s dítětem to bude krásné.
  • 00:35:31 Že dítě musí někde spát,
    mít třeba kočárek,
  • 00:35:39 to už nebyla stránka,
    kterou by se nutně zabýval.
  • 00:35:45 Myslím, že ho to fascinovalo.
  • 00:35:48 Nevím, jestli s větším úžasem
    pozoroval to dítě nebo sám sebe
  • 00:35:52 ve vztahu k tomu dítěti.
  • 00:35:55 Myslím, že nejednu noc proseděl
    u postýlky nebo v obýváku
  • 00:36:03 a těšil se pocitem,
    přemýšlel, co to znamená.
  • 00:36:12 Když jsme se seznámili,
    tak jsem studovala,
  • 00:36:16 měla jsem spoustu volného času
    a mohla se přizpůsobit jeho rytmu.
  • 00:36:23 Když jsem začala pracovat
    v Kanceláři prezidenta,
  • 00:36:26 součástí mé práce byla i příprava
  • 00:36:28 a účast na zahraničních cestách
    prezidenta.
  • 00:36:31 Začala jsem i jezdit pryč
    a Mirek to neměl rád, nebral to.
  • 00:36:38 Neakceptoval to.
  • 00:36:47 Mirka Dlouhého
    jsem začala registrovat na mejdanu,
  • 00:36:53 ale věděla jsem, že to je herec.
  • 00:36:58 Pracovali jsme spolu
    jen na jedné věci,
  • 00:37:01 na filmu Den, kdy nevyšlo slunce.
  • 00:37:05 Hospodine, pamatuj...
  • 00:37:12 Měla jsem Mirka Dlouhého
    obsazeného jako prvního.
  • 00:37:16 Ten byl jasný.
  • 00:37:17 Hlavní roli dívky jsem hledala.
    Potřebovala jsem nějakou pravdivou.
  • 00:37:24 Šmejdila jsem a našla tanečnici
    z Brna, která byla zajímavá,
  • 00:37:31 nikdy nehrála žádnou velkou roli
    a jmenovala se Petra.
  • 00:37:36 Když přijela, podívaly jsme se
    na sebe a bylo to jasné.
  • 00:37:49 Byla jsem šťastná, že jsem ji našla.
    Bylo to hotové.
  • 00:37:53 Netušila jsem, že to bude hotové
    i dál jinak.
  • 00:37:57 Že se její osud posune,
    a že Mirek bude tím,
  • 00:38:01 kdo jí osud taky posunul.
  • 00:38:07 Nevím, jestli toho lidi
    z mého štábu věděli víc,
  • 00:38:11 protože jsem se soustředila
    na práci, dělala záběry.
  • 00:38:16 Není tady Petra?
  • 00:38:23 Řeknu Vám, co mě nejvíc fascinovalo.
  • 00:38:26 Intelekt, sečtělost, přehled
    a nadhled.
  • 00:38:29 Nevěřila jsem,
    že mu budu v těchto věcech partner.
  • 00:38:36 -Nemusíte mít strach.
    -Nemám.
  • 00:38:42 On byl takový plápolající prapor
    a Petra přišla se zemitostí.
  • 00:38:50 Ona ho najednou usadila.
  • 00:38:53 Najednou měl dvojčata.
  • 00:38:57 Petra přišla a zklidnila ho.
  • 00:39:02 Uměla se odstřelit
    od těch jeho ptákovin, nesmyslů
  • 00:39:05 a demagogie, kterou rád používal.
  • 00:39:08 Péťa se svou krásnou čistotou
    na něj koukala, řekla:
  • 00:39:13 "No, asi máš pravdu."
    A odešla.
  • 00:39:17 On tam zůstal jako opařený,
    protože čekal odezvu, hádku.
  • 00:39:23 Ona si to jen vyslechla.
    To je geniální.
  • 00:39:28 Žil v noci, ale tak, že uvařil,
    uklidil.
  • 00:39:36 Noc, ticho a tma
    ten klid umocňovaly.
  • 00:39:42 Byl rád, že spíme, jsme v bezpečí.
  • 00:39:51 Zvláštní je,
    že se mi nechce pracovat.
  • 00:39:56 Já chci být pořád s nimi doma.
  • 00:39:59 Nechce se mi do práce,
    je to nenahraditelné.
  • 00:40:04 Každá minuta, kterou s nimi nejsem,
    to je špatná ztráta.
  • 00:40:11 Ty, které s nimi jsem,
    to je krásná ztráta.
  • 00:40:14 Bylo to krásné,
    ale mohlo to být ještě lepší.
  • 00:40:22 Udělali jsme si výlet, kde točil
    Už zase skáču před kaluže.
  • 00:40:26 Tam jsem s ním zažila
    úžasnou situaci.
  • 00:40:29 Bylo to pro mě až mystické.
  • 00:40:32 Přijeli jsme k ohradám,
    kde byla x-tá generace koní
  • 00:40:37 a on najednou beze slova
    vstoupil do ohrady.
  • 00:40:43 Koníci se zastavili, rozestoupili,
    on šel mezi ně
  • 00:40:49 a kolem něj se uzavřel kruh
    celého toho stáda.
  • 00:40:56 Já jen něco dopovím o konících,
    jak tam táta mezi nimi byl.
  • 00:41:00 Táta vstoupil do ohrady s koníky,
    kde jich bylo moc,
  • 00:41:05 koníci udělali kruh kolem něj,
    taťku nebylo vidět.
  • 00:41:11 Jen jsem viděla, jak zvedl hlavu
    a ti koníci mu dávali pusinky
  • 00:41:18 na obličej, na hlavu
    a on tam jen stál.
  • 00:41:24 Za nějakou dobu se kruh
    zase rozestoupil
  • 00:41:29 a Míra z ohrady vyšel.
  • 00:41:33 To bylo krásné.
  • 00:41:39 Nebyl alkoholikem,
    co z něj udělala média.
  • 00:41:45 On tak vypadal, což byla nevýhoda.
  • 00:41:48 Vypadal jako troska-alkoholik,
  • 00:41:51 ale bylo to dané
    jeho způsobem života.
  • 00:41:54 On se v noci učil, moc nejedl,
    měl po obličeji skvrny.
  • 00:42:01 Zařazení veřejností díky bulváru
    takové bohužel bylo.
  • 00:42:12 Každý Vám řekne, že to nečte,
    ale čte to každý.
  • 00:42:16 Každý, koho se to týká,
    řekne, že nad tím mávne rukou.
  • 00:42:20 Nikdo z nás nad tím nemávne rukou
    a on taky ne.
  • 00:42:25 Když o nás píší, je tam věk,
    div ne i adresa domu.
  • 00:42:30 Proč tam pod tím článkem
    není jejich jméno? Jejich fotka?
  • 00:42:36 Malinká fotka?
  • 00:42:38 Proč tam je:
    "Jak jedna kolegyně říkala..."
  • 00:42:47 Když Vás někdo pronásleduje,
    fotí Vás a pod to napíše hovadiny,
  • 00:42:51 můžete říct 1x, že to je dobrý,
    podruhé, ale potřetí si řeknete...
  • 00:42:59 Někdy máte chuť jim rozbít huby.
  • 00:43:04 Voják nemá moc příležitostí,
    jak si zachovat čest.
  • 00:43:10 Vlastně jen 2, mladý příteli.
  • 00:43:18 Buď si zapálí cigáro, vypadá to,
    jako že se nic neděje,
  • 00:43:29 nebo se zastřelí.
    Toť vše.
  • 00:43:38 Post bellum jsem psal přímo na něj.
  • 00:43:41 Byl to sarkastický doktor
    na konci života.
  • 00:43:44 Mirkovi byla ta role
    absolutně blízká.
  • 00:43:54 Sarkastického, arogantního chlapa,
    který má co dělat s chlastem
  • 00:43:58 s takovou silou smět vyprávět,
    nevím o nikom, kdo by to dokázal.
  • 00:44:07 Pak je to osud, Pavle,
    protože Vám tentokrát nepomůžu.
  • 00:44:19 On byl sám voják, laskavý, hodný,
    nadšený z rodiny,
  • 00:44:25 ale přitom vůči sobě krutý.
  • 00:44:29 O těch složitých věcech jsem s ním
    radši nikdy nemluvil,
  • 00:44:33 protože jsem viděl, jak odchází
    a říkám si:
  • 00:44:36 Jen mu sundat kostým
    a přibít ho na kříž.
  • 00:44:40 Vnitřní mučednictví v něm bylo.
  • 00:44:45 Jaký je rozdíl,
    jestli jsem nebo nejsem opilý?
  • 00:44:48 Co se tím mění?
  • 00:44:49 Když umírala matka mé 2. ženy,
    měla delirium,
  • 00:44:56 a tak jí doktor dával pít
    velké množství vodky Absolute.
  • 00:45:02 Umřela tak jako tak,
    ale trpěla daleko míň.
  • 00:45:09 V poslední době jsme spolu hráli
    a nazkoušeli nádherné představení,
  • 00:45:13 které se jmenovalo
    Příliš drahá Mathilda.
  • 00:45:16 Samotné zkoušení mělo peripetie.
  • 00:45:19 Vždycky byl někdo z nás nemocný
  • 00:45:21 a on byl ten, kdo pokaždé přišel
    s dobrou náladou,
  • 00:45:24 pokaždé zdravý, neměl problémy,
  • 00:45:28 což z pohledu dnešní situace
    je šílené.
  • 00:45:38 Jsem vychována sportovním tatínkem,
  • 00:45:40 že když něco bolí,
    tak se to musí překonat.
  • 00:45:43 Ještě dřív, když Míra dostal rýmičku
    nebo ho píchlo v zádech,
  • 00:45:49 tak jsem řekla větu,
    kterou mi několikrát připomněl,
  • 00:45:54 i když s úsměvem na rtech:
  • 00:45:57 "Může být aspoň týden,
    aby sis nestěžoval, co tě bolí?"
  • 00:46:03 Nevím, jestli tato věta nezpůsobila,
    že když ho něco začalo trápit,
  • 00:46:11 tak mi to nechtěl přiznat.
  • 00:46:15 Na druhou stranu, si myslím,
    že mi říkal hodně věcí.
  • 00:46:23 Věřil tomu, že to jsou vředy.
  • 00:46:37 Potkali jsme se v divadle v Dlouhé
    a na benefici P. Skoumala.
  • 00:46:47 Náhoda tomu chtěla,
    že nás Ilona Svobodová sezvala
  • 00:46:49 a posadila vedle sebe.
  • 00:46:51 Seděli jsme se ženou,
  • 00:46:52 najednou přicházela Petra
    a za ní Mirek.
  • 00:46:55 Postavili jsme se, aby prošli,
    a došlo k něčemu neuvěřitelnému.
  • 00:47:00 On mě objal a ptal se:
    "Máš ho?"
  • 00:47:05 Já se ptal: "Co?"
    On: "Ten prstýnek."
  • 00:47:09 Sedl si vedle mě,
    prožili jsme krásný večer,
  • 00:47:13 já jsem mu dal pusu na čelo
    a už jsem ho neviděl.
  • 00:47:35 V té své hubenosti ještě zhubl
    a došlo k úplnému vyčerpání.
  • 00:47:40 Točil, bylo mu zle, nejedl
    a tělo to nevydrželo.
  • 00:47:50 Po představení šel na pohotovost
    a už si ho tam nechali,
  • 00:47:54 že to bylo hodně podrážděné.
  • 00:47:57 Dělali testy žaludku,
    jestli tam je rakovina nebo ne.
  • 00:48:06 Až třetí test,
    někdy v půlce ledna 2010,
  • 00:48:12 prokázal, že je pozitivní.
  • 00:48:33 Měl za pasem chemoterapii,
    stěhovala se mu kanyla,
  • 00:48:40 kudy dostával umělou výživu,
    a přesto představení hrál na 200 %.
  • 00:48:48 Někdy bylo složité ho obejmout,
    abych se pak nedozvěděla,
  • 00:48:52 že jsem poškodila nějaké zařízení.
  • 00:48:55 Jinak omezení pro něj neexistovala.
  • 00:49:03 Pak se dostal do rukou Prof. Pafka
    a ten sám, který byl na představení,
  • 00:49:09 řekl, že vůbec nechápe,
    že mohl odehrát představení.
  • 00:49:14 Že to nechápe.
    A ještě takovým způsobem.
  • 00:49:20 Ta síla a vůle byla obrovská.
  • 00:49:24 Mysleli jsme, že to dopadne dobře.
  • 00:49:28 Bohužel, když ho profesor otevřel,
    řekl, že to nešlo.
  • 00:49:33 Že ho zase zavřel,
    že to bylo moc rozjeté.
  • 00:49:38 Jen nám řekl,
    abychom ho dlouho netrápili.
  • 00:49:58 Nikdy jsem nezažila být s někým,
    kdo umírá.
  • 00:50:03 Poprvé jsem to zažívala
    s někým tak moc blízkým.
  • 00:50:08 Obdivovala jsem to, že nelitoval.
  • 00:50:14 Nepřemítal o tom, co mohl udělat,
    co měl udělat jinak.
  • 00:50:19 V něčem byl moc pevný a říkal,
  • 00:50:21 že touží po tom se přiblížit
    k pomyslnému pevnému bodu,
  • 00:50:26 který není,
    ale co nejvíc se mu přiblížit.
  • 00:50:31 Když jsem ho viděla, říkala jsem si,
    že být tak vyrovnaná v tuto chvíli,
  • 00:50:39 to bych si přála.
  • 00:50:48 -Přece se nebojíš? -Bojím.
    -Čeho by ses bál?
  • 00:50:52 Za chviličku usneš a probudíš se
    až ve své posteli.
  • 00:51:10 Skryté titulky: Milada Gajdová,
    Česká televize, 2011

Související