iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
8. 9. 2010
22:00 na ČT1

1 2 3 4 5

55 hlasů
101069
zhlédnutí

Příběhy slavných

Dobrovolný dárce hlasu

Miroslav Moravec

52 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Příběhy slavných - Miroslav Moravec - Dobrovolný dárce hlasu

  • 00:00:12 To nebyla smrt z rozběhu.
  • 00:00:18 Odevzdal, co mohl,
    vzali jsme si od něj, co se dalo,
  • 00:00:23 a zůstal člověk, kterému
    už ty síly prostě odešly.
  • 00:00:28 Ale před tím byl strašně dlouho
    odkázaný na to, že si vlastně
  • 00:00:33 sám se sebou nedokázal poradit.
  • 00:00:36 Byl nesmírně fyzicky silný.
    I když umíral, tak nemohl umřít.
  • 00:00:41 To bylo strašný,
    jak nemohl umřít.
  • 00:00:44 Když se někdo narodí,
    je to nádherný.
  • 00:00:47 A když někdo odejde,
    je to logicky strašně smutný.
  • 00:00:52 Ale ten Mireček je tady.
    Pořád tady.
  • 00:00:58 Člověk.
    Odešel člověk.
  • 00:01:16 Fantomas!
  • 00:01:20 HLAS MIROSLAVA MORAVCE
    S Fantomasem si zahrávat nebudeš.
  • 00:01:27 Tak, a to je expozice. Znamená to,
    že začíná překvapovacím efektem,
  • 00:01:32 a Mireček nám tady začne hrát.
    Začne si usazovat hlas.
  • 00:01:37 Ha! Ho! Hu!
  • 00:01:41 A posluchač bude na větvi, co vlastně
    slyší z toho rádia.
  • 00:01:43 A pak začíná ta běžná denní rutina,
    která není ničím zvláštní.
  • 00:01:50 HLAS MIROSLAVA MORAVCE
    Ha! Ho! Hu!
  • 00:01:59 Mmmmmm ...
  • 00:02:02 Prosím do studia.
  • 00:02:06 Mám všecko, co potřebuju k životu?
    Hlas, text, talent, tužku.
  • 00:02:11 -Maruško, chybí mi kafe!
    -Ve studiu se nesmí kouřit!
  • 00:02:14 -Ale no tak, jsem tu snad poprvé?
    -Vy byste tu moh klidně i spát.
  • 00:02:18 Aspoň bych ušetřil za taxi.
    Stihnu si ještě brnknout?
  • 00:02:22 -Radši ne, za chvilku bude červená.
    -Tak jdeme na to, vážení!
  • 00:02:26 -Vlky plky, vlky, plky...
    -Červená!
  • 00:02:30 ZNĚLKA ROZHLAS. POŘADU
    HAJAJA
  • 00:02:37 HLAS MIROSLAVA MORAVCE
    Milé děti!
  • 00:02:40 Tři muži stvořili pannu.
  • 00:02:42 Designer jí dal vzrostlé
    útlé tělo,
  • 00:02:46 módní návrhář jí dal
    vznešený nádherný šat
  • 00:02:50 a speaker jí dal
    bohatý zvučný hlas
  • 00:02:55 a naučil ji mluvit.
  • 00:03:02 Maminka i tatínek byli oba
    z Olomouce, z Moravy.
  • 00:03:05 Přestěhovali se sem jako mladí,
    když se vzali.
  • 00:03:08 Maminka byla původně
    vyučená švadlena
  • 00:03:11 a pak dělala v obchodním domě
    pokladní, a tatínek byl zaměstnán
  • 00:03:17 v obchodním domě v Perle v Domě módy
    jako vyšší ekonomický pracovník.
  • 00:03:24 Když se narodil,
    tak byl krásné hýčkané dítě.
  • 00:03:28 Údajně byl strašně hodný,
    což nám maminka tvrdila.
  • 00:03:32 Když jsme něco se sestrou provedly,
    jako třeba rozbily skleněné dveře,
  • 00:03:36 když maminka nebyla doma,
    tak to Mirek bral na sebe.
  • 00:03:41 Tvrdil, že to udělal on,
    protože on nebýval trestán.
  • 00:03:45 Byl dobrý student, měl velice rád
    literaturu, ty knihy sbíral
  • 00:03:50 v obrovském množství.
    Četl a ten jazyk kultivoval,
  • 00:03:55 protože měl ze začátku neznělé D
    a T, takže na sobě tvrdě pracoval.
  • 00:04:04 I když celý život kouřil,
    tak ten hlas se mu nezměnil.
  • 00:04:12 Ten hlas byl krásný.
  • 00:04:16 Stop, stop!
    Co to bylo?!
  • 00:04:20 Co to je?
  • 00:04:22 To se ptám já!
    Jak to mluvíte, člověče?
  • 00:04:24 -Já? Já tady pracuju!
    -Tak to jste neudělal vy?
  • 00:04:28 Pardon, já jsem profesionál.
  • 00:04:30 Na mě a na můj hlas
    se můžete spolehnout.
  • 00:04:33 REŽISÉR
    Dobře, vezmem to znova.
  • 00:04:36 Proč znova? Můžem to navázat!
    Mám ještě dneska jednu frekvenci!
  • 00:04:43 Jo? Mně se to zdá suverénnější
    než domlouvat se s ním.
  • 00:04:48 Mám ještě dneska jednu frekvenci,
    to herci neříkají.
  • 00:04:51 -Už jsem měl bejt dávno jinde.
    -Tak to řekni!
  • 00:04:56 -Jo.
    -Už jsem měl bejt dávno jinde.
  • 00:04:59 Už jako mladý hrál v žižkovském
    ochotnickém divadle.
  • 00:05:04 Tím divadlem byl velice zasažen.
  • 00:05:07 Po gymnáziu dělal Mirek
    úřednickou práci
  • 00:05:13 a už se pokoušel u těch divadel
    a dostal se tam jako elév,
  • 00:05:18 zároveň dělal školu.
  • 00:05:20 Já jsem dělal zkoušky
    na školu třikrát.
  • 00:05:24 A poprvé mě vyhodili ze zkoušek,
    že nemám hlas.
  • 00:05:28 -No, neblbni!
    -Čestný slovo.
  • 00:05:29 Podruhý mě vyhodili,
    že nemám talent.
  • 00:05:32 Tak jsem šel na vojnu, a potřetí,
    po vojně, mi řekli, že mám takový
  • 00:05:37 talent, že je mě škoda na školu,
    abych šel rovnou k divadlu.
  • 00:05:41 Takže to jsem udělal,
    ale moh jsem na tu školu jezdit.
  • 00:05:44 A jezdil jsem k profesoru Nedbalovi,
    který mě 2x ze zkoušek vyhodil.
  • 00:05:51 Vím, že na vojně se zdokonalil
    v angličtině a ruštině,
  • 00:05:56 protože byl v nějaké radiolokační
    jednotce, takže uměl výborně anglicky
  • 00:06:02 a měl spoustu kamarádů v zahraničí.
  • 00:06:05 Vozil desky, které tady nebyly
    k dostání, a ty se pak přehrávaly.
  • 00:06:13 A tadyhle, jak ukazuju,
    tak tam pojedeme příště.
  • 00:06:18 Příště! Rozumíš tomu? Kapiš to?
  • 00:06:24 -Capito. Capito. Capito.
    -Řekni příště.
  • 00:06:33 Pržyště.
  • 00:06:36 I have to go.
  • 00:06:40 -Auf wiedersehn.
    -Auf wiedersehn.
  • 00:06:42 Spasibo za vsjo.
    Capito.
  • 00:06:47 Mirek mluvil dobře anglicky, mluvil
    hůř francouzsky, ale mluvil.
  • 00:06:51 Jeden rok dělal anglicko-španělského
    korespondenta, uměl španělsky.
  • 00:06:55 Nevím, do jaké míry si tu
    živou španělštinu udržel.
  • 00:06:58 A byl to sečtělý, chytrý,
    složitý člověk.
  • 00:07:06 Když z Mostu dojížděl
    do Prahy na fakultu,
  • 00:07:08 tak odjeli celá parta z Mostu dělat
    divadlo do Chebu,
  • 00:07:14 že to bude jako perfektní,
    že udělají krásné divadlo.
  • 00:07:18 Mirek tam zůstal asi tři sezóny
  • 00:07:21 a pak se dostal do divadla
    v Gottwaldově.
  • 00:07:24 To už byl vyzrálý herec,
    bylo to v letech 1966-67.
  • 00:07:41 On tím divadlem naprosto žil,
    to byl jeho domov, jeho doména.
  • 00:07:46 Dabing miloval, uměl ho velice dobře,
    ale to divadlo pro něj bylo
  • 00:07:54 to nejstěžejnější, úplně to první.
  • 00:07:59 Když jdu po ulici nebo vejdu
    do krámu a promluvím,
  • 00:08:03 tak se samozřejmě ozve:
    Jé, Moulin.
  • 00:08:06 A když se otočí, tak říkají:
    Jé, Fantomas.
  • 00:08:09 Ten je jediný, komu jsem podobný.
  • 00:08:15 My jsme se poznali ve Zlíně,
  • 00:08:18 a to tak, že on byl zkušenější herec
    z Chebu.
  • 00:08:27 Pamatuji si přesně na den,
    kdy jsme se viděli poprvé.
  • 00:08:31 To jsme šli my dva spolu do zkoušky
    a najednou se za námi ozval
  • 00:08:35 sytý, mužný baryton:
    Nazdar.
  • 00:08:40 Já jsem se otočil
    a to byl Moravec.
  • 00:08:44 Jak říkala jedna naše kolegyně:
    On je prostě Američan.
  • 00:08:49 Ten Mirek byl takový uragán
    v tom divadle.
  • 00:08:53 Byl hrozně aktivní
    a hrozně kamarádský.
  • 00:08:58 A dohromady jsme tvořili partu,
    která chtěla převrátit divadlo.
  • 00:09:05 Chtěli jsme udělat něco světového,
    něco, co pohne...
  • 00:09:12 ...vesmírem.
    SMÍCH
  • 00:09:14 Vesmírem, ano. Když se ovíralo
    nové zlínské divadlo,
  • 00:09:18 tak on v podstatě zahajoval
    Jánošíkem.
  • 00:09:21 No, a Loupežníkem.
  • 00:09:23 To se otvíralo dvěmi komediemi
    a v obou hrál hlavní roli.
  • 00:09:28 Dokonce se říkalo, že by se to mělo
    jmenovat Divadlo Mirolava Moravce.
  • 00:09:40 Do Zlína přijel pan Höger s paní
    Procházkovou a díval se na ferman,
  • 00:09:44 protože šéf Pokorný vždycky
    vyvěsil na celý rok obsazení,
  • 00:09:48 abychom věděli, co nás čeká.
  • 00:09:51 Koukal a říká: Moravec, Moravec,
    Moravec.
  • 00:09:56 On tady hraje samé hlavní role.
  • 00:10:00 Ten Moravec, to je ten,
    co byl v Chebu?
  • 00:10:03 My jsme říkali:
    Ano, Mistře.
  • 00:10:08 Hm, ten se bude muset vracet.
  • 00:10:10 My jsme si říkal, jaké vracet.
  • 00:10:13 Přece tím, jak hraje velké role,
    tak nabude zkušeností, otrká se.
  • 00:10:21 Nerozuměli jsme tomu.
  • 00:10:23 Po čase to bylo pravda.
  • 00:10:25 Při každém střídání angažmá si musel
    znovu a znovu dobývat svou pozici.
  • 00:10:32 Vím, že jako každý herec
    toužil po pražském angažmá.
  • 00:10:37 Každý herec, který je venku,
    by se rád dostal do Prahy.
  • 00:10:43 Měl všelijaké nabídky
    do Ostravy, do Olomouce, do Brna.
  • 00:10:50 Jenomže on...
    Prostě si počkal.
  • 00:10:58 Já jsem přišel do Prahy ke Krejčovi
    a hrál jsem první inscenaci,
  • 00:11:01 Zeleného papouška. Po premiéře
    přišel Krejča za Macháčkem
  • 00:11:05 a říká mu: -Co ten Moravec?
    -Moravec? Co to je Moravec?
  • 00:11:11 Vždyť tam hrál hravní roli.
  • 00:11:14 Jo, aha. To je ten, co když promluví
    do hrnce s vařící vodou,
  • 00:11:19 tak je z toho hovězí bujón.
  • 00:11:24 Myslím, že jeho největší role,
    a role velmi dobře hraná,
  • 00:11:28 byl doktor Lvov,
    myslím, že doktor Ivanov.
  • 00:11:37 Mirek na scéně Divadla za branou
    prakticky nehrál.
  • 00:11:41 Byla to pro něj velikánská škola,
    o které sám mluvil jako o utrpení.
  • 00:11:49 Říkal: Krejča mě zabil,
    Krejča mě utrápil.
  • 00:11:53 On to dovedl říct s vervou, že to
    byly nejstrašnější roky života.
  • 00:11:59 A zároveň bylo znát,
    že toho Krejču miluje.
  • 00:12:04 A že si ho hluboce váží,
    že ví, co mu vzal.
  • 00:12:12 On mu něco dal,
    ale taky vzal.
  • 00:12:15 Mirek byl vždycky krok před námi.
    My jsme přišli do Prahy
  • 00:12:22 a Mirek už byl v Divadle za branou
    u Krejči.
  • 00:12:28 My jsme přišli do dabingu
    a Mirek už byl zavedený dabér,
  • 00:12:34 vyhledávaný, chtěli ho všichni.
    Měl vždycky před námi náskok.
  • 00:12:43 A ten náskok měl i v těch večírcích
    a těch setkáních.
  • 00:12:50 Krejča byl náš jediný režisér,
    o kterém vím,
  • 00:12:53 že používal anglický způsob,
    používal funkce understudy.
  • 00:13:00 Anglický understudy roli
    komletně nastuduje
  • 00:13:04 a na scénu se dostane jen v případě,
    že hvězda je indisponována.
  • 00:13:09 Mirek Moravec dělal léta
    understudy Honzovi Třískovi.
  • 00:13:16 A když si představíte ctižádostivého
    muže, který opravdu chce hrát
  • 00:13:23 a který každé představení
    je jenom přítomen,
  • 00:13:27 jestli Honza Tříska
    třeba náhle nezemře.
  • 00:13:31 Ano, to jsou ty jedny z velkých
    a silných proudů,
  • 00:13:37 které Mirek v sobě měl.
  • 00:13:42 Možná, že můl plášť vypadá odraně
  • 00:13:45 a klobouk můj v salónech
    že neobstojí,
  • 00:13:49 ale když náš kapitán zavelí:
    Do zbraně!
  • 00:13:53 -A la guerre!
    -A la guerre!
  • 00:13:56 Já a můj kord
    nikdy nechybíme v boji.
  • 00:14:01 V Divadle SK Neumanna opět dosáhl
    obrovské příležitosti.
  • 00:14:05 To bylo po zrušení
    Krejčova Divadla za branou.
  • 00:14:10 Tam už jsme to zažívaly se sestrou
    hodně zblízka, že jsme chodily
  • 00:14:17 i na zkoušky, a vždycky
    po představení se Mirek ptal:
  • 00:14:24 Tak, co? A my říkaly,
    že dobrý.
  • 00:14:27 On poznal, když se nám něco nelíbilo,
    a my jsme mu to hned vyzvonily.
  • 00:14:32 To už bylo zblízka.
    Libeň byla taky dlouho a byla krásná.
  • 00:14:37 Mordyjé, to né!
  • 00:14:40 Kampak pospícháte, páni gardisté,
    to máte tak naspěch?
  • 00:14:45 Ó, pardón!
  • 00:14:47 Pozdravujte pana kardinála,
    pane Bertachu!
  • 00:14:51 FANTOMASŮV SMÍCH
  • 00:14:56 HLAS MIROSLAVA MORAVCE
    S Fantomasem si zahrávat nebudeš.
  • 00:15:02 Vzpomínám si, jak můj tatínek ...
    Když přebíráte seriál v půlce,
  • 00:15:07 tak ho přebíráte i s obsazením
    průběžných rolí.
  • 00:15:11 Tatínek byl tehdy velmi nerad,
    že Moravec hraje Fantomase.
  • 00:15:18 A vzpomínám si na tu debatu,
    kterou jsme o tom měli,
  • 00:15:22 protože říkal:
    To je strašně tvárný člověk.
  • 00:15:25 To je herec, který chce hrát.
    Ten zahraje všechno, má citovost
  • 00:15:30 a má v sobě všechen náboj. Já bych ho
    dal do toho živého protivníka.
  • 00:15:37 To by byl on.
    Ale Fantomas je maska.
  • 00:15:41 Fantomas je cosi stylizovaného,
    co má vypadat neživě, strojově.
  • 00:15:51 Co má působit roboticky.
  • 00:15:53 Jak ti lidi jsou nesmírně hloupí,
    jak ho mohli takhle obsadit?
  • 00:15:58 Že vnímají jenom to, že ten hlas je
    mimořádný, a udělají z něj robota.
  • 00:16:03 Že vyjmou ten hlas
    z toho hereckého potencionálu.
  • 00:16:06 Byli jsme u nás v divadle v klubu,
    ale to už je dávno,
  • 00:16:11 mému synovi byly čtyři roky.
  • 00:16:13 Tehdy, jak se říká, sjížděl
    Fantomase v televizi, a miloval ho.
  • 00:16:18 Sedíme a obědváme po zkoušce,
    vedle Mirek Moravec a vyprávěl
  • 00:16:24 moc hezky a záživně. A ten můj kluk
    se na něj začal intenzivně dívat.
  • 00:16:34 Koukal, koukal, a najednou to
    čtyřleté dítě vyrazilo
  • 00:16:41 a ručička mu začala rolovat
    bradu a kůži a křičelo:
  • 00:16:45 Sundej masku, Fantomasi!
  • 00:16:48 To ho provázelo až do smrti, to
    nepřekonal, tu kletbu svého hlasu.
  • 00:16:54 FANTOMASŮV SMÍCH
  • 00:16:58 To, jak byl v rozhlase využitelný
    pro své naprosté ovládání hlasu,
  • 00:17:08 že byl technicky dokonale vybaven,
    aby dělal to rádio.
  • 00:17:15 On mohl dělat všechno.
    On se vám měnil v kozly,
  • 00:17:20 a stejně a s chutí vám zahrál
    ve dvacetiminutové inscenaci
  • 00:17:28 pro mateřské školky
    "Prcek leze na vrbu? toho Prcka.
  • 00:17:33 Pardon, já jsem profesionál, na mě
    a na můj hlas se můžete spolehnout!
  • 00:17:36 Jen jestli po tom všem dabování
    dokážete mluvit sám za sebe.
  • 00:17:40 Co potřebuju, to si řeknu,
    rejžo, bez obav.
  • 00:17:43 Tak dobře, vezmem to znova.
  • 00:17:44 Proč znova? Můžem to navázat, ne?
    Už jsem měl bejt dávno někde jinde!
  • 00:17:51 Mirek Moravec byl jediný herec,
    kterému jsem dedikoval hru
  • 00:17:58 a napsal jsem roli v rozhlasové hře
    Dabér, která byla myšlena pro něj,
  • 00:18:07 byla udělána z toho, jak jsem ho
    jako herce a kolegu
  • 00:18:12 a jednou jako podřízeného
    měl možnost poznat
  • 00:18:16 a jak jsem ho vnímal.
  • 00:18:19 To nebyl žádný devótní pokus
    to tomu Mirkovi dedikovat.
  • 00:18:24 To byl výraz přesvědčení, že nikdo
    jiný to nemůže tak dobře zahrát,
  • 00:18:28 protože nikdo jiný tomu nerozumí
    a nemá k tomu ty dispozice.
  • 00:18:34 -Maruško, můžete mi zavolat dročku?
    -Double taxi, jako vždycky?
  • 00:18:38 No, jako vždycky, fajn.
  • 00:18:40 Mirečku, prosím tě, pozor, zapadá ti
    tam malinko ten taxík,
  • 00:18:44 který nám tam hraje velkou roli.
  • 00:18:47 Věruško, co je, co takhle
    zavolat mi taxíka?
  • 00:18:51 -Double taxi jako vždycky?
    -Jako vždycky.
  • 00:18:56 Asi vydělával slušný peníze,
    tak nás vždycky pozval,
  • 00:19:02 pak nás rozvezl taxíkem,
    když byl v Praze,
  • 00:19:07 protože byl král taxikářů.
  • 00:19:11 On byl taxikoman.
    Ne toxikoman, ale taxikoman.
  • 00:19:16 Jezdil šíleně rád taxíkem,
    všichni taxikáři ho znali.
  • 00:19:19 On se dopravoval
    snad jenom taxíkem.
  • 00:19:26 Složil bych vám k nohám
    všecko, co mám.
  • 00:19:29 Ne ne ne. Počkejte, počkejte.
    Dneska se chci dvořit já vám.
  • 00:19:34 -Zpíval jsem příšerně.
    -Ne, byl jste skvělej.
  • 00:19:38 Já jsem docela zapomněla,
    že nejsem v opeře.
  • 00:19:41 Poslouchala jsem vás jako kdysi.
  • 00:19:45 Můj hlas už není jako kdysi.
  • 00:19:48 Máte pravdu, není.
    Je zralejší a vřelejší.
  • 00:19:54 Vždyť já jsem ani nedejchala.
  • 00:19:57 Já jsem měl velmi rád jeho hlavu.
  • 00:20:00 Říkal jsem mu: "Vy máte bizoní hlavu,
    nádhernou sochařskou hlavu.?
  • 00:20:05 Měl vlasy a dělal si
    velice důmyslnou přehazovačku.
  • 00:20:11 Ty půlmetrové vlasy si vždycky umyl,
    pak si je natočil kolem hlavy.
  • 00:20:16 To nikdo nepoznal,
    že ty vlasy nerostou z hlavy.
  • 00:20:18 Když je měl natočené, tak je
    takhle zvláštně nafackoval,
  • 00:20:22 pak vzal lak a foukl
    na ty vlasy z dálky lak
  • 00:20:27 a ona se mu tam vytvořila
    taková poklička.
  • 00:20:32 A pak tu pokličku takhle nadzvedl
  • 00:20:34 a tady si mázl mastix,
    to je lepidlo na vousy.
  • 00:20:37 A tam si to zmáčkl.
  • 00:20:39 Míra Moravec!
  • 00:20:41 Míro, otoč se,
    to je krásnej culík.
  • 00:20:47 Nedělá si z tebe někdo srandu?
  • 00:20:50 -Tady měl premiéru, ne?
    -Jo, tady v Kufru.
  • 00:20:53 No co, discoculík...
  • 00:20:56 -Počkej, jak tomu říkáš?
    -Discoculík.
  • 00:21:00 Moji kamarádi, kteří mě znají léta,
    tak ti mi to schvalují.
  • 00:21:06 Já už jsem léta připlešlý
    a nosil jsem přehazovačku.
  • 00:21:10 A oni z vlastní zkušeností ví, co to
    udělalo, když jsem šel po ulici
  • 00:21:14 a okolo mě jel tirák.
  • 00:21:25 Říkala jsem mu, že by to měl
    ustřihnout, a on to hájil.
  • 00:21:30 A takhle se to opakovalo
    dva měsíce. Já jsem nepolevila.
  • 00:21:36 Každé ráno jsem mu říkala:
    "Ještě máš ten copánek?
  • 00:21:41 Prokristapána, to vypadá blbě."
  • 00:21:44 Přišla premiéra a on přišel do šatny
    s obrovkou kyticí,
  • 00:21:51 což se mezi kolegy nedává.
  • 00:21:56 Rohrnula jsem ji a tam byl pěkně
    aranžovaný ten copánek a povídá:
  • 00:22:08 "Celou tu dobu jsem věděl,
    že si ho dám dolů.
  • 00:22:14 Ale čekal jsem, až ti ho dám
    k premiéře."
  • 00:22:18 To je krásný.
  • 00:22:19 Když se řekne Mirek Moravec,
    každý vzpomíná na jeho hlas.
  • 00:22:24 Já na jeho copánek.
  • 00:22:27 On se jakoby inscenoval.
  • 00:22:29 Měl nějakou představu, jak by
    jako herecký bard měl žít.
  • 00:22:36 Když se na něj takhle koukám,
    on byl nóbl.
  • 00:22:43 A takových lidí už je teď málo.
  • 00:22:46 Vysedával v těch nejdražších
    lokálech, kde dostal to samé,
  • 00:22:50 co by dostal 10x levněji
    o dvě ulice vedle.
  • 00:22:54 A takhle se sebeinscenoval.
  • 00:23:00 Takovou si dělal radost,
    takhle se sám odměňoval.
  • 00:23:05 Jedl strašlivě pomalu a žvanil.
  • 00:23:10 Furt mluvil a jedl co sousto,
    to obřad.
  • 00:23:15 Často ty restaurace, do kterých mě
    zval, bývaly reprezentační.
  • 00:23:24 Ale na druhé straně jsem ho
    taky potkával v putykách.
  • 00:23:30 Taková ta jeho elegance.
    On dbal na to, aby dobře vypadal,
  • 00:23:33 aby byl vždycky příjemný.
    On na to opravdu dbal,
  • 00:23:39 ale ne extrémně, že by z něho vanuly
    nějaké voňavky, to ne.
  • 00:23:43 A jeho hobby bylo poznávání lidí
    a humor,
  • 00:23:50 protože on šel do jakékoliv
    společnosti.
  • 00:23:53 My jsme s Mirkem pak jezdili stopem
    a byli jsme navštívit jednu sestru,
  • 00:23:57 která byla na dovolené v Bulharsku.
  • 00:23:59 Stopem jsme s Mirkem za ní jeli
    do Bulharska, kde jsme se vykoupali,
  • 00:24:02 pozdravili jsme ji
    a jeli jsme zpátky.
  • 00:24:04 Jeli jsme spolu do Paříže, kde jsem
    se seznámil s hezkou holkou,
  • 00:24:10 zamiloval jsem se a ta mě
    vždycky nechala.
  • 00:24:13 Pak jsem ležel Mirkovi na rameni,
  • 00:24:15 on mě léčil a dával mi obklady
    na čelo.
  • 00:24:18 To se opakovalo několikrát.
  • 00:24:20 Pamatuji se, že jsme seděli v křesle
    a já měl hlavu na něm.
  • 00:24:24 On vždycky zakročil rozumně.
  • 00:24:29 On se nejel někam dívat na památky,
    ale na ty lidi.
  • 00:24:36 Ale já mám pocit, že on nejezdil
    po světě sám.
  • 00:24:42 Kdybyste měl nějaké hobby, tak on,
    aby tomu přišel na kloub,
  • 00:24:47 by to s vámi sdílel.
  • 00:24:52 A když jel do nového města,
  • 00:24:56 tak měl v očích jiskřičky,
    co tam asi bude za srandu.
  • 00:25:01 Když přišel ke mně, viděla jsem
    člověka, který je dychtivý pracovat
  • 00:25:07 a má citový potenciál.
    To jsem nekopírovala po svém otci.
  • 00:25:11 To z něj stříkalo pro ty,
    kteří nejsou slepí.
  • 00:25:16 Á, dobrý den, pane Poupě,
    přesný na vteřinu.
  • 00:25:18 -Prosím, přijměte místo.
    -Ano, děkuji vám.
  • 00:25:20 Jsem cele k vašim službám.
  • 00:25:22 Zároveň jsem viděla
    člověka s problémem,
  • 00:25:24 který není smířený sám se sebou,
    který se nelíbí sám sobě,
  • 00:25:28 který se za něco schovává.
  • 00:25:31 Jak bych vám to řekl. Podívejte se,
    upřímně řečeno, já také nemám rád
  • 00:25:36 zástupce firmy Kolík, on mi s tím
    kafem leze do mýho rajónu.
  • 00:25:40 Kdepak, obchod je obchod.
    Tam láska nemá místo.
  • 00:25:44 Rádi. Já bych řekl, že oni se neměli
    ani rádi ani neradi.
  • 00:25:48 Teda oni si asi oba mysleli,
  • 00:25:50 že by v té ulici měl být každý sám.
    To byl omyl!
  • 00:25:53 Pane rado, co já jsem se do nich,
    s prominutím, nahučel,
  • 00:25:57 aby šli s dobou. Pane Heřman,
    pane Dusil, hergot, odvážou se!
  • 00:26:07 On byl hurónský, sytý, takový jako
    tlustý v projevu,
  • 00:26:12 ale zároveň nekonečně jemný.
  • 00:26:15 A to už máte disparátnost,
    která je vábivá.
  • 00:26:19 Nebo ? on byl velmi otevřený, ale
    vzápětí okamžitě velmi zavinutý.
  • 00:26:28 Ty dvojpolohy jeho bytosti
    byly velmi vábivé.
  • 00:26:36 Kde to jsem?
  • 00:26:39 Má snad Korint zaniknout?
    Kdo mne to pronásleduje?
  • 00:26:48 Creuso, kde jsi?
    Kde mám tě hledat?
  • 00:26:54 Mirek byl člověk masek, který se
    celý život sám se sebou nesrovnal.
  • 00:27:02 Možná, že se nějak srovnal
    na konci života, ale v době,
  • 00:27:09 kdy jsem ho znala, kdy to byl
    třicátník, který přišel z venkova
  • 00:27:14 s tím, že dobyde Prahu,
    že uznají, že je herec
  • 00:27:20 a bude zacházet s rolemi.
  • 00:27:23 Tak byl sám sobě
    svým největším protivníkem.
  • 00:27:28 Mirek se nesvěřoval.
    To, na čem jsme se bezpečně sešli,
  • 00:27:33 byly nerealistické ctižádostivé
    umělecké plány.
  • 00:27:39 Víš, co bych chtěl od tebe vědět?
    Jestli ten tvůj ministr opravdu
  • 00:27:44 -přijede na Puntilu k zásnubám.
    -Určitě mi to slíbil.
  • 00:27:50 Uměl poradit, uměl vždycky něco říct
    a byl hlavně noblesní.
  • 00:27:55 A nikdy nedal najevo tolik,
    že ho věci trápí.
  • 00:28:04 My jsme dělali Bratra Žaka
    s Láďou Mrkvou, hráli jsme bráchy.
  • 00:28:09 Měli jsme tam vystoupení.
    On se rozběhl, skočil mi sem,
  • 00:28:16 já jsem ho držel za nohy a hodil jsem
    ho saltem dozadu. Prostě šel na zem.
  • 00:28:25 Stůj!
  • 00:28:27 Stalo se to, že jsme se
    nějak nesetkali.
  • 00:28:31 Já jsem ho hodil a Láďa letěl
    po hlavě dolů,
  • 00:28:34 vypadalo to hrozně.
  • 00:28:36 Naštěstí tam na poslední chvíli
    strčil ruce,
  • 00:28:38 takže vstal a oklepal se.
  • 00:28:40 Všichni šokovaní, všichni zařvali.
  • 00:28:43 Když to viděl režisér Karel Pokorný,
    tak zařval: "Hap!"
  • 00:28:47 A my, jak blázni,
    jsme byli na to "HAP? zvyklí,
  • 00:28:50 tak Láďa se znova rozběhl, naskočil
    na mě, já hodil a bylo to.
  • 00:28:56 Povedlo se to geniáně.
    Moje životní zkušenost je,
  • 00:29:00 že když něco takhle zvorám nebo něco
    mi nejde, tak so v duchu řeknu HAP,
  • 00:29:06 a jde to.
  • 00:29:11 Někdy šel jakoby po krách,
    jakoby neměl pevnou půdu.
  • 00:29:18 Ale já jsem to neměl definované
    ani jsem se po tom nepídil,
  • 00:29:23 jenom jsem spíš na to chtěl "dýchat?
    nebo ctít to.
  • 00:29:29 Mirek byl velmi rovný poctivý člověk,
    který v životě mnoho lhal
  • 00:29:34 nebo nosil mnohé masky, ale ze svých
    naprosto soukromých důvodů.
  • 00:29:39 Ale jinak byl poctivý, rovný,
    slušný člověk.
  • 00:29:45 To je to, co myslí řežisér Weinlich,
    když říká,
  • 00:29:48 že se v politickém ohledu
    s ním dalo mluvit.
  • 00:29:51 Nedovedu si představit, že by někoho
    udal nebo něco takového.
  • 00:29:57 To si vůbec nedovedu představit.
  • 00:30:00 Mirek nebyl členem Strany,
    byl v odborech.
  • 00:30:03 Nevím, co podepsal a co ne, v těch
    letech jsem se s ním nestýkala.
  • 00:30:08 ...a už je skoro noc.
  • 00:30:12 Učil se poměrně pomalu.
  • 00:30:16 Tehdy jsme ještě mohli kazit
    a dokonce i hledat, o čem role je,
  • 00:30:23 co zdůrazníme, po čem se svezeme.
  • 00:30:27 Jednou jsem tady na Kavkách šel
    kolem dabingového studia, a já,
  • 00:30:33 který dabing nedělávám, jsem najednou
    ze studia zaslechl:
  • 00:30:37 "Tak po šestadvacáté."
    To mě zaujalo, tak jsem tam vlezl,
  • 00:30:43 tam seděla paní režisérka
    Olga Walló. Ptám se, co se děje.
  • 00:30:48 Prý pojďte se podívat. Tam jsi seděl
    za tím sklem studia a měl jsi říct:
  • 00:30:56 "Odneste ten revolver
    do laboratoře."
  • 00:31:00 O Moravcovi všichni říkali, že to je
    ten nádherný hlas, ale jenom hlas.
  • 00:31:06 Že to prostě zní,
    ale jinak že to nic není.
  • 00:31:09 Vymysleli jsme si tehdy,
    když jsme si říkali, co s tím:
  • 00:31:14 "Mirku, musíš být tak,
    aby tě nikdo nepoznal.
  • 00:31:18 Musíš ten hlas zabít,
    musíš jít proti němu.
  • 00:31:21 Musíš se prosadit jako němý."
  • 00:31:24 První z těch rolí byl Hrbáč.
  • 00:31:28 Herci si neradi na delší role dělají
    uzly z hlasivek, to je nezdravé.
  • 00:31:36 A odehrál to tak, že ten hlas zkroutí
    právě proto, že byl takový znělý
  • 00:31:43 a šel proti té znělosti.
  • 00:31:46 A potom jsem začala dělat
    seriál Komisař Moulin,
  • 00:31:50 a ten se stal Mirkovou
    nepopulárnější rolí.
  • 00:31:56 Můj první detektiv. Obrovský succes.
    On sám přijel na festival.
  • 00:32:01 Fotil jsem se s ním, spolu.
  • 00:32:05 Noviny psaly,
    že se o mně vyjádřil s uznáním.
  • 00:32:08 Byl jsem konečně, konečně NĚKDO.
  • 00:32:13 On vlastně filmů moc nenatočil,
    neměl nějaké veliké role.
  • 00:32:19 Dělal v nějakém seriálu, ale byl
    opravdu nezapomenutelný dabér.
  • 00:32:22 NA druhou stranu žádný dabér nemá
    takovou popularitu, jakou měl on.
  • 00:32:27 Pro něj si chodili lidi
    v hospodách pro podpisy.
  • 00:32:30 Ten hlas byl známý.
  • 00:32:35 Vešel někde do hospody
    a promluvil ...
  • 00:32:37 Někdo poznává lidi po obličeji
    a chce podpisy.
  • 00:32:40 Ten jeho hlas zaduněl
    a roztřásl hrníčky na stěnách.
  • 00:32:44 Pokud se jedná o dabing,
    poravdu patříme mezi špičky.
  • 00:32:48 Jezdili se sem učit Američani, Němci
    a všichni opravdu žasli, kde se vzal
  • 00:32:51 ten zárak, že to u nás děláme
    na tak obrovské úrovni.
  • 00:32:55 Ve světě dělají dabing druhořadí
    herci, které na divadle nevidíte,
  • 00:33:00 ale prostě se živí dabingem
    a on také podle toho vypadá.
  • 00:33:06 U nás ne, u nás se stal dabing
    vlastně uměleckou disciplínou.
  • 00:33:17 Po 89. roce do toho ti herci šli
    se vší naivitou a nepřipraveností,
  • 00:33:23 s pocitem, že teď to přijde.
  • 00:33:30 Že teď navážou na šedesátá léta
    a začnou dělat.
  • 00:33:36 Ale co se stalo.
  • 00:33:37 Ten přerod byl strašně těžký a Mirek
    ho těžce nesl jako jiní herci.
  • 00:33:42 Já jsem trpěl za ně a viděl jsem,
    jak se trápí a jak trápí i mě.
  • 00:33:49 Najednou začali ztrácet sebedůvěru.
  • 00:33:52 A to je to jediné, co herce drží
    na tom place, že to může dělat.
  • 00:34:00 -Pane Martensi!
    -Nesahejte na nic!
  • 00:34:05 Jediná pracovní příežitost, která se
    tehdy otevřela v obrovském měřítku,
  • 00:34:11 byl vstup videoprůmyslu do naší země.
  • 00:34:18 Najednou tu byl fundus videopůjčoven,
    pro které bylo třeba rychle dabovat.
  • 00:34:26 Vznikly desítky společností,
    které se tím zabývaly.
  • 00:34:29 A někteří ti herci na to skočili.
  • 00:34:32 Mirek taky, díky božímu daru,
    který měl v hrdle.
  • 00:34:35 Najednou to byla náplň.
    Ale zjistili, že se to dělá jinak,
  • 00:34:38 na hranici a často pod hranicemi
    profesionality.
  • 00:34:42 A co kazety?
  • 00:34:44 To je kšeft, to nemá s kumštem
    už vůbec nic společného.
  • 00:34:48 To je nesmysl.
  • 00:34:50 O čem to celé je? Aby na tom ty dámy
    a pánové vydělali co nejvíc peněz.
  • 00:34:55 Tam se to rychle namydlí
    a divákovi to musí stačit.
  • 00:35:00 Tam jsou hlavní peníze.
  • 00:35:02 S kumštem to nemá nic společného
    a také to nikdo nechce.
  • 00:35:07 Trpěli tím trápili se tím. Jak řekl
    ředitel jedné komerční televize,
  • 00:35:14 sami se styděli za to, co dělají.
  • 00:35:19 Jen ten hlas.
    Cizí city, cizí myšlenky,
  • 00:35:26 cizí vtipy, cizí vyznání.
  • 00:35:34 Jsem profesionál,
    dokážu říct všechno.
  • 00:35:38 Vzpomínám si na rozhovor,
    kdy si mě jako ředitele,
  • 00:35:42 se kterým byl nespokojen,
    pozval na královský oběd,
  • 00:35:46 který bych si nedopřál, hostil mě,
    ukázal se a říkal:
  • 00:35:51 "Proboha, proč si nás herců
    nevážíte?"
  • 00:35:55 A já jsem říkal:
    "Vždyť já vás miluju."
  • 00:35:58 Takhle jsme se častovali
    a on najednou pocítil,
  • 00:36:03 že se z umělce stává jen bavičem
    a kašparem.
  • 00:36:10 A tak stačí, když se teď
    pateticky zeptám:
  • 00:36:13 "Dámy a pánové, co by byl Kojak nebo
    Moulin bez Miroslava Moravce?"
  • 00:36:27 Mirku, to bylo entree,
    tam snad bylo všechno.
  • 00:36:30 Ne, ne, ne, všechno ne.
  • 00:36:32 Ja teď doufám, že mám i jiné kvality.
    SMÍCH
  • 00:36:41 Co to bylo?
    No mám.
  • 00:36:45 Mirek se stával rychlým
    a levným hercem.
  • 00:36:49 Vlastně byl lepší než dříve,
    ale na mnohem nižší úrovni.
  • 00:36:54 Jestli k tomu něco nepotřeboval,
    tak někoho, kdo mu to říká.
  • 00:37:02 Ale určitě měl pocit, že jsem to
    poslední, co by potřeboval
  • 00:37:07 v jisté fázi svého života.
  • 00:37:11 Dobrý večer, Kačenko.
  • 00:37:13 Ahoj, Mirku,
    neviděl jsi někde Moulina?
  • 00:37:16 SMÍCH
  • 00:37:18 Kačenko, už mě všichni s tím Moulinem
    přestaňte zlobit.
  • 00:37:25 Mirek nebyl, jak by se dneska řeklo,
    rautový typ.
  • 00:37:29 Pozvánky na různé akce,
    jako ceny Týtý nebo Thálie,
  • 00:37:36 to Mirek nevyhledával. On chtěl
    dabovat, chtěl dělat divadlo.
  • 00:37:42 Odmítal věci. Když jsme s ním měli
    točit Třináctou komnatu,
  • 00:37:48 tak to pak odvolal,
    že to točit nechce.
  • 00:37:50 Jako se spousta kolegů snaží
    zviditelnit jakýmkoliv způsobem,
  • 00:37:56 tak Mirek byl pravý opak.
    Ono mu to přicházelo samo.
  • 00:38:06 Já vám přeju tisíce podobných
    krásných filmů,
  • 00:38:09 které jste už natočil.
  • 00:38:11 Děkuju moc.
  • 00:38:16 Nicméně chci poděkovat všem divákům,
    kteří mi zachovali přízeň už potřetí,
  • 00:38:23 a já tiše doufám, že příští rok
    mě někdo vystřídá. Hezký večer.
  • 00:38:30 Dostal několik cen Týtý a bylo mu to
    jedno, to měl doma naskládané.
  • 00:38:36 TýTý sem, TýTý tam.
  • 00:38:39 Ale že miloval poezii,
    tak uchovával ty knihy.
  • 00:38:44 Knížky jeho oblíbeného Fulghuma
  • 00:38:47 měl v několika dílech
    a měl to jako poklad.
  • 00:38:53 To, co ho v posledních letech
    velice bavilo, byla škola.
  • 00:38:59 Měl pocit, že to herectví,
    co v sobě má, může předat dál.
  • 00:39:04 Že to nebud tajemství, ale že nám to
    dá a my to v budoucnu použijeme.
  • 00:39:14 Bohužel už potom kvůli určitým
    událostem neměl tolik možností
  • 00:39:19 se na to jeviště dostat,
    tak aspoň začal dělat tohle,
  • 00:39:22 aby od té činnosti neupustil,
    aby mu to zůstalo.
  • 00:39:27 Jako bych se za život
    už nenamlel dost pantem.
  • 00:39:32 Bál jsem se pomalu na záchodě
    spláchnout,
  • 00:39:35 aby se z mísy neozval můj hlas.
  • 00:39:39 Hrál ty potvornosti, do kterých ho
    často film v 90.letech obsazoval.
  • 00:39:44 Ten vůbec nevyužil jeho možnosti.
  • 00:39:49 A z toho se potom rodila
    i nějaká míra určité zatrpklosti.
  • 00:39:56 Jednou se Ondra rozesmál, tak on, co
    se děje, jetli se směje jeho práci.
  • 00:40:02 A on řekl: "Seš mrtvej, náměstku!"
    Sbalil se a beze slova odešel.
  • 00:40:08 -Šel ven na cigáro.
    -Šel to vydýchat.
  • 00:40:11 A to nás potom moc mrzelo, uvědomili
    jsme si, že ho to naštvalo.
  • 00:40:16 I když jsme netušili,
    že ho to tak vezme.
  • 00:40:20 To byl další zápas Mirka Moravce.
  • 00:40:22 On byl při své vnitřní nadměrnosti
    člověk, jenž patřil na velké jeviště.
  • 00:40:33 Dlouho byl v Libni, pak šel
    do Městských divadel pražských.
  • 00:40:37 Věděl jsem, že touží dostat se
    do činohry Národního divadla
  • 00:40:42 nedo do Divadla Na Vinohradech.
    Víc toužil po Vinohradech.
  • 00:40:46 Když se dostal do Městských divadel,
    tak to pro něj nebylo dobré,
  • 00:40:50 protože ten plytký bulvární
    repertoár, který se tam tehdy hrál,
  • 00:40:56 mu nikdy neposkytl příležitost
    ke skutečně zajímavé roli.
  • 00:41:01 Tady ty roky uplývaly
    a on se rozdroboval na drobné.
  • 00:41:07 Velmi doufal, že se ve vinohradském
    divadle zachrání,
  • 00:41:11 mj. pro zdánlivě směšnou věc,
  • 00:41:15 že to bylo to velké ctihodné
    měšťanské počestné divadlo.
  • 00:41:20 Divadlo bílých ubrousků
    a stříbrných vidliček.
  • 00:41:27 Myslím si, že v tu chvíli byl
    v Divadle Na Vinohradech šťastný.
  • 00:41:32 -Co tady chceš?
    -Nic. Jdu domů.
  • 00:41:39 -Přišla jsem si pro klíče.
    -Dobrou noc, dámy.
  • 00:41:46 -Promiňte.-Dobrou noc.
    -Dobrou noc.
  • 00:41:53 Dobrou.
  • 00:41:58 Můj poslední kontak s Mirkem byl,
    když nehaprovalo srdíčko
  • 00:42:04 a nebylo patrné, že to je
    vážná srdeční choroba,
  • 00:42:08 když na něj najela taxikářka,
    která ho velmi těžce zranila.
  • 00:42:13 Když jel od sestry a vezl si
    nějaké prádlo a jídlo,
  • 00:42:20 tehdy už špatně chodil,
    a vystoupil na Smíchově.
  • 00:42:22 Obcházel taxík zezadu a taxikářka
    zacouvala a srazila ho.
  • 00:42:29 Je fakt, že Mirek do poslední chvíle
    byl nesmírně statečný a bojoval.
  • 00:42:36 Nemyslím si, že to byl úplný začátek,
    on zemřel na rakovinu.
  • 00:42:41 Ale pokud se říká, že tu rakovinu
    vždycky něco nastartuje,
  • 00:42:48 tak si myslím, že to nebyla
    ta taxikářka.
  • 00:42:59 Když byl šéfem uměleckého souboru
    Stropnickým penzionován,
  • 00:43:07 zatímco starší kolegyně
    a kolegové penzionováni nebyli,
  • 00:43:13 tak to nesl velmi úkorně.
  • 00:43:24 Vezmete mu ten metr čtvereční šatny,
  • 00:43:29 a v těchto letech jsou na to herci
    nekonečně hákliví. On tudy jde domů.
  • 00:43:37 A v tom bolestiplném věku už samo
    o sobě ten Moravec dostal mordu.
  • 00:43:45 Já myslím,
    že tady mu bylo ublíženo.
  • 00:43:50 Samozřejmě odchod z divadla
    byl pro něj hodně bolestný.
  • 00:43:53 Myslím, že tam se to všechno rozjelo
    a byl z toho hodně sebrán.
  • 00:43:59 KAŠLE A SÍPE
    Můj hlas... Kam se poděl?
  • 00:44:05 Jakoby mi někdo vyčistil hlasivky
    smirkovým papírem.
  • 00:44:10 La la la la la...
    Fuj. To je konec.
  • 00:44:15 Budu muset zrušit
    všecky frekvence.
  • 00:44:19 Kdykoliv jsem při obsazování mé
    autorské práce v rozhlase navrhoval,
  • 00:44:27 aby na nějakou roli vzali Mirka,
    tak ti kolegové režiséři mi řekli,
  • 00:44:34 že radši ne, že museli rušit
    frekvence, protože se nedostavil.
  • 00:44:43 A to je strašný.
  • 00:44:46 Ty konce už byly vlastně hrdinské,
    protože měl velké potíže se sluchem.
  • 00:44:52 Bylo to zajímavé.
  • 00:44:54 Myslím, že to bylo neurologického
    rázu, ale nejsem doktor.
  • 00:44:59 Prostě někdy slyšel velmi dobře
    a někdy prakticky vůbec.
  • 00:45:04 Byla to další věc v životě,
    s kterou strašně statečně bojoval
  • 00:45:09 a kterou tajil.
    Někdy to utajit šlo a někdy ne.
  • 00:45:14 Ale nikdy v životě neudělal
    "Pardon, neslyším,"
  • 00:45:17 což by bylo rozumné.
  • 00:45:19 Ale my jsme si hodně rozumněli,
    takže jsem mu dala ruku na záda
  • 00:45:23 a on viděl, ale neslyšel.
  • 00:45:28 A představte si, hluchý dabér,
    to je vám sranda.
  • 00:45:31 Mně teďka ještě pořád trne po těle,
    když si na to vzpomenu.
  • 00:45:36 Vedla jsem ho rukama a on mně věřil
    a všechno jsme to dobře udělali.
  • 00:45:44 Nikdo nás za to nekritizoval.
  • 00:45:47 Po odchodu z divadla se na něj
    začaly sypat věci,
  • 00:45:54 za které si on ani moc sám nemohl.
  • 00:45:58 Právě mě zarazilo to, co proběhlo
    bulvárním tiskem,
  • 00:46:03 protože jsem bydlel v té garsonce.
  • 00:46:06 Když jsem viděl ty fotky, jak je
    ten byt zaneřáděný, říkal jsem:
  • 00:46:13 "Prokristapána, to není možné,
    vždyť já jsem tam bydlel."
  • 00:46:17 Tam byla jenom taková bedýnka,
    kde se vešla pánvička, čtyři talíře,
  • 00:46:23 pět hrnků a to bylo všecko.
  • 00:46:27 A najednou vana
    a všude hrnce a hrnce.
  • 00:46:30 To musel donášet ty hrnce,
    nedovedu si to představit.
  • 00:46:35 Mirek byl noblesní voňavý člověk,
    a kdyby žil v takovém svinčíku,
  • 00:46:39 tak by to muselo být na něm znát.
  • 00:46:43 Nemohl by mít čisté košile,
    vyžehlené obleky z čistírny.
  • 00:46:47 Nehledě k tomu, že jsem do toho bytu
    chodil a tam bylo vždycky uklizeno.
  • 00:46:51 Když ho média oslovila, jestli se
    chce k tomu vyjádřit,
  • 00:46:56 tak to vstřebal v sobě
    a nechtěl o tom mluvit.
  • 00:47:04 HLAS MIROSLAVA MORAVCE
    CML. Hovoří CML.
  • 00:47:08 Centrální mozek lidstva. Nebezpečí.
  • 00:47:12 V hvězdném prostoru AL36 propočten
    neznámý objekt směřující k Zemi.
  • 00:47:17 Kontrola nutná.
  • 00:47:20 Vyřadit běžné programy.
    Všechny údaje pro CML.
  • 00:47:24 Drahnou část svého uměleckého života
    byl nesmírně zodpovědný.
  • 00:47:29 O to víc bylo překvapivé to pozvolné
    selhávání až k úplnému vytracení.
  • 00:47:39 Mnohokrát jsem na své cestě
    vzhůru zabloudil
  • 00:47:42 a na pokání je už pozdě.
    A tak žiju setrvačností,
  • 00:47:48 přizpůsoben tomuto cizímu světu,
    který mi nahání hrůzu.
  • 00:47:53 A už nemám sílu se ho vzdát.
    Tak je to.
  • 00:47:57 To bylo nějak kolem konfliktů
    s boleslavským divadlem,
  • 00:48:03 když přerušil práci
    a my jsme nevěděli proč.
  • 00:48:06 Tam byla jedna poloha, kdy nám dal
    najevo, že za ním jít nemáme.
  • 00:48:13 Chvilkami to bylo pro vzájemnou
    blízkost odporné.
  • 00:48:18 Mě to bolelo chvilkami a uráželo.
    O sice pak napsal oponující SMS,
  • 00:48:26 lakonickou, to už bylo
    nedaleko od smrti.
  • 00:48:30 Ale to mizení, zachoulení,
    ten odchod a druhý život,
  • 00:48:36 to byla 68. komnata
    Mirka Moravce.
  • 00:48:51 Naposledy jsme se potkali
    na jeho 70. narozeninách
  • 00:48:56 a za týden na to ho odvezli
    do nemocnice.
  • 00:49:00 On byl statečný až do konce.
    Moc jsme nevěděli, co mu je.
  • 00:49:04 Mě samotného hodně dostala sms,
    že nemůže chodit
  • 00:49:09 a bude potřebovat pomoci z auta.
  • 00:49:12 Nakonec jsme ho ještě
    ten den odvezli do nemocnice
  • 00:49:17 a už se z ní nevrátil.
  • 00:49:19 Fascinovalo mě, že jeden den je
    úchvatný na jevišti,
  • 00:49:23 udělali jsme bezvadné představení,
    pak jsme si byli sednout
  • 00:49:27 povídali jsme si.
  • 00:49:29 A další den odvezete člověka
    do nemocnice
  • 00:49:32 a už ho nedostanete zpátky.
  • 00:49:37 Ten průběh tří měsíců měl sinusoidy,
    kdy to někdy bylo velice zlé
  • 00:49:44 a najednou jsme zase
    všichni strašně doufali.
  • 00:49:47 Život ho odnášel,
    byl pro něj příiš těžký.
  • 00:49:51 On žil s takovým velkým výdajem
    vnitřní energie,
  • 00:49:56 že později už nebyl schopen
    ji vydávat.
  • 00:50:02 To už bylo o tom, že jsem za ním
    přišel a musel jsem zas hned odejít,
  • 00:50:06 protože to pro mě nebyl vůbec
    hezký pohled a nebylo to příjemné.
  • 00:50:11 Ale pak jsem se vrátil, snažil jsem
    se na něj mluvit.
  • 00:50:15 Říkal jsem mu, jak to probíhá
    ve škole a co je tam nového.
  • 00:50:18 On už ani moc neodpovídal,
    jenom mi vzal ruku
  • 00:50:25 a řekl, že má strach.
  • 00:50:30 Říkal: "Neboj, já už jsem fit,"
    protože se mu vrátil hlas.
  • 00:50:35 Ze začátku to bylo velice smutné,
  • 00:50:37 protože jeho nádherný hlas
    prostě nebyl.
  • 00:50:42 Teď nesmíte plakat.
  • 00:50:45 -Statečnost.
    -Statečnost. Neumím to jinak nazvat.
  • 00:50:48 Tak jsme si dali pusu a ještě na mě
    mrkl těma svýma šibalskýma očima
  • 00:50:54 a ukázal mi nohu.
    "Přijď, už se na tebe těším."
  • 00:51:00 HLAS MIROSLAVA MORAVCE
  • 00:51:02 Teď už ale honem šupky na diskotéku,
    do baru nebo do kérovacího salonu.
  • 00:51:09 Dobrou noc, sprejeři.
    Dobrou noc, pankáči a skinové.
  • 00:51:15 Dobrou noc, feťáci a somráci.
    Zkrátka ? naše milé děti.
  • 00:51:23 Dobrou noc.
  • 00:51:26 ZNĚLKA ROZHLASOVÉHO VEČERNÍČKU
    "HAJAJA"
  • 00:51:32 Skryté titulky: Leona Kminiaková
    Česká televize 2010

Související