iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
22. 11. 2006
20:30 na ČT1

1 2 3 4 5

16 hlasů
29077
zhlédnutí

Příběhy slavných

Otisky

Gabriela Wilhelmová

51 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Otisky

  • 00:00:54 Proč by se mělo vzpomínat?
  • 00:00:56 Na někoho se vzpomíná,
    na někoho není proč vzpomínat.
  • 00:01:01 Na Gabrielu nevzpomínám, je někým,
    kdo mi zůstal.
  • 00:01:08 Duchovně blízcí lidé v nás
    zůstávají a nějak v nás rezonují.
  • 00:01:17 Jakoby je nepostrádám.
  • 00:01:25 Když je setkání s člověkem darem,
    ten člověk ve vás zůstává.
  • 00:01:35 Jakoby stále žil.
  • 00:01:45 Když nás Gabriela začala opouštět,
    nedovedli jsme si představit,
  • 00:01:54 že se to stane.
  • 00:01:57 Chcete s tím člověkem být.
  • 00:02:08 Nejde jen o obsazení,
    chcete s tím člověkem být.
  • 00:02:14 To nelze úplně vyslovit.
  • 00:02:23 Myslím si, že by nás Gabriela
    možná až proklela.
  • 00:02:48 Nevím, jak mám popsat člověka.
  • 00:02:51 Kdybych byl básník nebo dramatik,
    tak možná ano.
  • 00:03:03 Je hodně lidí,
    kteří by o ní asi povídat uměli.
  • 00:03:10 Ti už také nežijí.
  • 00:03:12 Nebo žijí hrozně daleko.
  • 00:03:24 Bloudíte labyrintem a snažíte
    se dostat do středu.
  • 00:03:33 Duše je středem člověka.
  • 00:03:36 Snažíte se dopátrat,
    z čeho ten člověk žil, čím žil.
  • 00:03:43 Můžete se k němu jenom přiblížit.
  • 00:04:09 UKÁZKA
  • 00:04:17 Tak to je tedy soud?
  • 00:04:32 To jsou snad andělové?
  • 00:04:45 To byly akce odmalička.
  • 00:04:50 Gabriela se vrtěla před zrcadlem,
    líčila se maminčinými líčidly.
  • 00:05:02 Zkoušela si její boty a šaty.
  • 00:05:06 Pořád něco zkoušela.
  • 00:05:09 Herečka v ní byla odmalička.
  • 00:05:12 Odmalička k tomu inklinovala.
  • 00:05:15 Říkali jsme jí komediant.
  • 00:05:18 UKÁZKA
  • 00:05:20 No teda, já jsem úplný normál.
  • 00:05:29 Haló, haló!
  • 00:05:32 Gabriela je ze 4 sourozenců.
  • 00:05:34 Já jsem byla nejstarší,
    Gabriela o 2 roky mladší.
  • 00:05:38 O 4 roky mladší, pardon!
  • 00:05:40 Bratr Karel o 2 roky
    a Miluška byla poslední.
  • 00:05:45 Ta je ode mne mladší
    o 12 let.
  • 00:05:48 Když jsme si potřebovali něco
    ujasnit nebo vysvětlit,
  • 00:05:53 tak nastoupil dědeček.
  • 00:05:55 Gabriela seděla u jeho nohou
    a měla dotazy:
  • 00:06:05 Co? Jak? Proč?
  • 00:06:10 To bylo neustále.
  • 00:06:14 Vliv dědečka, který na nás měl
    nejvíce času, se projevoval hodně.
  • 00:06:28 Gabriela byla živel, rodinný buřič.
  • 00:06:38 UKÁZKA
  • 00:06:40 Skutek utek, říkával náš tatínek.
  • 00:06:42 Když jsme přinesli ze školy špatné
    známky s tvrzením,
  • 00:06:45 že jsme vše uměli.
  • 00:06:47 Když jsme udělali něco,
    co zasloužilo trest,
  • 00:06:50 klečeli jsme na hrachu.
  • 00:06:55 Každý měl na chodbě svůj pytlík
    s hrachem, na kterém klečel.
  • 00:07:05 Kdo se chtěl z toho vymanit, řekl:
  • 00:07:09 "Tatíčku, prosím tě, odpusť mi to,
    já už to víckrát neudělám."
  • 00:07:16 Všichni jsme to vzdali,
    jen Gabriela klečela na hrachu
  • 00:07:20 tak dlouho, až usnula.
  • 00:07:23 Kdokoliv se jí dotknul,
    začala okamžitě řvát.
  • 00:07:28 Vyžadovala, aby ji otec vzal
    do náruče a uložil
  • 00:07:34 ji do postýlky.
  • 00:07:39 Tato umanutost ji provázela
    celý život.
  • 00:07:44 UKÁZKA
  • 00:07:46 Jací jsme? Takoví jsme?
  • 00:07:49 Za všechno můžou jenom oni.
  • 00:07:52 Bez jejich vůle ani vlas
    z hlavy nespadne.
  • 00:07:58 Tak mě teda suďte,
    nebeskej soude!
  • 00:08:15 Poprvé jsme se potkali
    na Velikonoční pondělí
  • 00:08:18 v roce 1973.
  • 00:08:21 Psal jsem scénář
    a hledal jsem postavy.
  • 00:08:26 Zazvonil telefon,
    abych přišel ke Gabriele.
  • 00:08:32 Bylo tam veliké mejdlo,
    měla ráda slavnosti
  • 00:08:36 a hodně lidí kolem sebe.
  • 00:08:40 Byla zvědavá, co by se mělo točit.
  • 00:08:44 Přišel jsem tam.
  • 00:08:50 Přestala se věnovat všem lidem
    a začali jsme se bavit o hře.
  • 00:09:00 Když jsem ráno odcházel,
    branka byla zamčená.
  • 00:09:11 Lezl jsem přes plot s ostnatým
    drátem.
  • 00:09:18 Roztrhl jsem si prst, krev mi tekla
    a Gabriela mi řekla,
  • 00:09:28 že jsem ji začaroval.
  • 00:09:33 UKÁZKA
  • 00:09:35 Času je dost, krásně hrajou.
  • 00:09:36 Já vím, ale chci,
    abyste pochopila jeho přednosti.
  • 00:09:41 Vy si ho určitě koupíte.
  • 00:09:46 Nebuďte otrokyní domácnosti!
  • 00:09:48 Vy potřebujete robota.
  • 00:09:50 Tento geniální robot bude pracovat
    za vás.
  • 00:10:03 Třeba na sobě pocítíte
    jeho geniální schopnosti.
  • 00:10:13 Stane se vaším důvěrným přítelem,
    se kterým se už nikdy nebudete
  • 00:10:19 chtít rozloučit.
  • 00:10:29 Vzpomínám na období, kdy jsme
    zkoušeli u Gábiny.
  • 00:10:34 Ona si pronajala byt ve vile
    a panu domácímu říkala
  • 00:10:40 pane plukovníku.
  • 00:10:42 Nevím, jestli to byl plukovník
    nebo si dělala legraci.
  • 00:10:45 On často odjížděl, takže vila
    se zahradou byly často prázdné.
  • 00:10:52 Divadlo Na provázku nemělo tehdy
    žádné vlastní prostory.
  • 00:10:59 Pořád se loudily nějaké prostory.
  • 00:11:10 Divadlo bylo rádo, že jsme
    se nahrnuli ke Gábině na zahradu.
  • 00:11:14 Když pršelo, zkoušeli jsme uvnitř,
    když bylo pěkně,
  • 00:11:17 zkoušeli jsme venku na zahradě.
  • 00:11:25 Od 10 do 14 hodin se něco zkoušelo.
  • 00:11:27 Pak Gábina něco uvařila,
    byla to vynikající kuchařka.
  • 00:11:32 Odpoledne začal večírek,
    ten skončil v noci.
  • 00:11:39 Ti, co byli z Brna odjeli
    na chvilku domů k rodině.
  • 00:11:45 My přivandrovalci, Bartoška,
    Heřmánek a já jsme zůstávali spát
  • 00:11:49 ve vile.
  • 00:11:51 Ráno to začalo znovu.
  • 00:11:58 V Hradišti jsem s Gábinou hrál
    první hru, která se jmenovala
  • 00:12:03 Povídky z vídeňského lesa.
  • 00:12:05 Hrál jsem jejího milence.
  • 00:12:09 Tehdy jsem byl nezkušený
    a ona se mi smála.
  • 00:12:12 Učila mě, jak se milenec má chovat.
  • 00:12:16 Bylo to velice pěkné.
  • 00:12:18 Ona se dovedla pěkně smát.
  • 00:12:23 Dokázala se bavit.
  • 00:12:28 UKÁZKA
  • 00:12:31 Věříte, že když mi bylo 17 let,
    chtěla jsem jít do kláštera?
  • 00:12:35 Do mužského?
  • 00:12:41 Měla v pase snad 2 cm,
    dala se obejmout.
  • 00:12:46 K tomu velký dekolt.
  • 00:12:49 Nemohli jsme se vynadívat.
  • 00:12:53 Ve 30 letech byla šarmantní,
    chytrá, vtipná herečka.
  • 00:13:02 Byla jsem hvězda party,
    protože jsem recitovala verše.
  • 00:13:08 Pili a kouřili jsme jako dospělí,
    pak jsme se zamilovávali.
  • 00:13:15 Měli jsme odvahu se k tomu
    přiznávat.
  • 00:13:21 Divadlo milovala, měla k němu
    posvátnou úctu.
  • 00:13:26 Divadlu dávala přednost
    před vším.
  • 00:13:33 Záleželo jí na každém detailu.
  • 00:13:39 Na kostýmech, účesech.
  • 00:13:47 Nechtěla prodávat sebe,
    chtěla vysvětlit tu postavu.
  • 00:13:54 Když dělala svoje divadlo, např.
    Emu Destinovou.
  • 00:13:59 Bylo to napsané i zahrané
    úžasně.
  • 00:14:07 Byla to hra, kde 4 různé postavy
    vypráví o Emě Destinové.
  • 00:14:13 Bylo to herecky vděčné.
  • 00:14:14 Úžasným způsobem to vytvářelo
    obraz o Emě.
  • 00:14:20 UKÁZKA
  • 00:14:21 Toto bude placená společnice,
    která se tváří jako nejlepší
  • 00:14:26 přítelkyně Emy Destinové.
  • 00:14:28 V podstatě ji pořád pomlouvá.
  • 00:14:33 Dělala divadlo jedné herečky
    už v době, kdy to tady vůbec
  • 00:14:37 nebylo zvykem.
  • 00:14:40 To byl výraz její individuality.
  • 00:14:44 Pocit vnitřní svobody, kdy si celé
    představení zařídila sama,
  • 00:14:49 byl pro ni důležitý.
    Byl to projev její duše.
  • 00:14:54 Dospěla k tomu v určitém stádiu.
  • 00:14:57 Byla sólistka jak v životě,
    tak na jevišti.
  • 00:15:01 UKÁZKA ZE HRY O EMĚ DESTINOVÉ
  • 00:15:39 Dlouhé hodiny ležela ve vaně
    se scénářem nebo s textem v ruce.
  • 00:15:49 Chodila po restauracích
    a vinárnách,
  • 00:15:55 pozorovala lidi.
  • 00:15:58 Vymýšlela.
  • 00:16:23 S Gábinou se dalo potkat jen
    na 2 místech, v hospodě nebo v divadle.
  • 00:16:31 Měla ráda společnost,
    byla velmi společenská.
  • 00:16:33 Ráda popíjela.
  • 00:16:36 Uměla objednat i 7 šampaňských.
  • 00:16:43 UKÁZKA
  • 00:16:55 To je jako pro mě?
  • 00:17:04 Můžu?
  • 00:17:08 Gábina nacházela s každou lahví
    více odvahy mluvit do duše
  • 00:17:13 druhému člověku.
  • 00:17:16 Není to vždy příjemné a neměla
    vždy pravdu.
  • 00:17:19 Nenechala se přesvědčit,
    že to tak není.
  • 00:18:00 Svou bezprostředností byla
    hodně parťákem pro kluky.
  • 00:18:04 Měla i řadu přátel mezi
    homosexuály.
  • 00:18:25 Tato společnost jí vyhovovala,
    byla otevřená.
  • 00:18:31 Přitahovala lidi a uměla
    si k nim najít cestu.
  • 00:18:36 Běda tomu, kdo u ní upadl
    v nemilost.
  • 00:18:41 Gábina byla těžko zařaditelná,
    což považuji za plus.
  • 00:18:54 Byla originální.
  • 00:18:56 Nebyla poplatná společnosti.
  • 00:19:03 Ať to byla společnost v hospodě
    nebo v divadle.
  • 00:19:05 Byla absolutně svá.
  • 00:19:08 Proto hrála sama.
  • 00:19:12 Dělala divadlo jednoho herce,
    živila se tím.
  • 00:19:17 Měla velkou svobodu, rozhodovala
    o tom, co bude hrát,
  • 00:19:21 kdo to bude režírovat,
    kam s tím pojedeme na zájezd.
  • 00:19:25 Proto hrála sama.
  • 00:19:35 Tady jsou scénáře.
  • 00:19:44 Komedia finita, Biletářka.
  • 00:19:57 Seděla nad tím,
    pořád si něco připisovala.
  • 00:20:04 Seznámili jsme se v Redutě,
    kde jsem viděl monodrama Biletářka.
  • 00:20:11 Nic zlého netuše jsem se posadil
    na kraj do první řady.
  • 00:20:15 Kdo zná Biletářku, ví,
    že je to kontaktní představení.
  • 00:20:18 Biletářka se tam vyžívá
    ve ztrapňování diváků.
  • 00:20:21 Byl jsem ten první, koho vytáhla
    na jeviště.
  • 00:20:23 Měl jsem s ní předvádět milenecký
    pár.
  • 00:20:26 Měli jsme dělat zpomalený krok
    jako ve filmu.
  • 00:20:30 Ve chvíli, kdy jsem měl nohu nahoře,
    mi řekla, ať si raději sednu.
  • 00:20:35 UKÁZKA
  • 00:20:36 Přijdete příště, podáte mi lístek
    a dostanete takovou klepaturu,
  • 00:20:42 že ani ten lístek neudržíte.
  • 00:20:47 Gábinu bych definoval jako
    empatickou čarodějnici.
  • 00:20:56 Když přišli lidé do společnosti,
    něčím je přitahovala.
  • 00:21:05 Současně se jí také báli.
  • 00:21:10 Pochopili, že vidí za ně.
  • 00:21:13 UKÁZKA
  • 00:21:14 Každý, kdo jde okolo mě,
    se mi podívá do očí.
  • 00:21:19 Já ho přečtu a poznám.
  • 00:21:24 Když vám trhám lístek,
    takto vás beru za ruku.
  • 00:21:28 Za ruku a do očí,
    za ruku a do očí.
  • 00:21:38 Já bych to všechno vyházela.
  • 00:21:40 Ven, vypadni!
  • 00:21:49 Stop, stop!
  • 00:21:54 Zajímalo mě, proč to tak je.
  • 00:21:57 Šel jsme na Ratsajdu do Violy.
  • 00:21:59 Bez nadsázky říkám, že je to
    jeden z mých nejlepších
  • 00:22:06 divadelních zážitků.
  • 00:22:07 UKÁZKA
  • 00:22:08 Slavnej nebeskej soude, ten chlap
    měl ramena jak Karlův most.
  • 00:22:20 Toto divadlo bylo o duši, o něze.
  • 00:22:23 Napsal to Miloš Macourek,
    takže i rozumu.
  • 00:22:27 Na konci jsem brečel.
  • 00:22:30 Brečel jsem, když jsem ji potkal
    na Národní třídě.
  • 00:22:35 Ještě jsem neměl odvahu ji oslovit.
  • 00:22:37 Pak tam bylo 3. monodrama:
    Smraďoch Šindler má jít okamžitě domů.
  • 00:22:44 Byly to rozehrávané povídky.
  • 00:22:50 Bylo to nejniternější monodrama
    z těch, co hrála.
  • 00:22:58 Byly to kamarádky sester.
  • 00:23:08 Měly rády život,
    dokázaly rozdávat.
  • 00:23:16 Možná jim trochu chybělo,
    že nedostávaly tolik zpátky.
  • 00:23:21 Byly velice nekompromisní.
  • 00:23:30 I Gábina taková byla,
    ale i sama k sobě.
  • 00:23:37 Byly to ženy, které uměly
    koncipovat společnost,
  • 00:23:42 ale byly osamělé.
  • 00:23:46 Tak na mě působily obě dvě.
  • 00:23:49 Byly to organizátorky slavností,
    měly mnoho lidí kolem sebe.
  • 00:23:56 Ale nenašly spřízněnou duši.
  • 00:24:39 UKÁZKA
  • 00:24:40 Pane předsedo, oni to přece musej
    pochopit,
  • 00:24:43 oni to přece vynalezli.
  • 00:25:01 Někdy se bojím úplně všeho
    a mám pocit,
  • 00:25:04 že už nic nezvládnu.
  • 00:25:05 Že jsem na všechno sama.
  • 00:25:07 Jak dlouho to musím ještě vydržet?
  • 00:25:11 Neumíte si představit, kolik sil
    mě stojí dostat se do své kůže,
  • 00:25:15 usmívat se.
  • 00:25:17 Bojím se všeho, chodit po ulici,
    dojde to tak daleko,
  • 00:25:21 že se odvážím chodit jen kolem
    své postele.
  • 00:25:26 Skoro po tmě.
  • 00:25:33 Víš, vůně těch dnů dál žije.
  • 00:26:09 Já jsem jezdil s divadlem
    a Gábinou velice rád.
  • 00:26:13 Jakoby se atmosféra toho
    představení pro mě protáhla
  • 00:26:24 na celý den.
  • 00:26:27 Už od rána to byl obřad.
  • 00:26:32 Od rána.
  • 00:26:33 Bylo to neuvěřitelné.
  • 00:26:35 Všechno se to připravovalo,
    kostýmy, milion rekvizit.
  • 00:26:40 Cesta byla vždy tichá,
    před přípravou.
  • 00:26:54 Pak se přijelo do patřičného města,
    kulturního domu, divadla.
  • 00:27:00 Pomalu a spořádaně se vše začalo
    připravovat na jevišti.
  • 00:27:05 Všechno bylo přesně tak,
    jak to má být.
  • 00:27:09 1000x se to kontrolovalo.
  • 00:27:11 Byly zavřené dveře od šatny
    a byl to obřad.
  • 00:27:47 Viola, Hradiště,
    Činohernní klub.
  • 00:27:52 Beroun, Meziříčí, Viola,
    Rumburk.
  • 00:27:55 Bratislava, Domažlice, Liberec,
    Dobruška.
  • 00:28:02 Činoherák, Klášterec.
  • 00:28:06 Viola, Viola, Písek, Žatec.
  • 00:28:32 Žilina, Viola, Viola,
    Litoměřice.
  • 00:28:37 Byla plná života, vařila, řídila,
    měla nápad, co se bude dělat.
  • 00:28:45 Mužům, kteří patřili do jejího
    života, to bylo velice příjemné.
  • 00:28:55 Toužili tam patřit.
  • 00:28:58 Bylo to svým způsobem
    magické a pěkné,
  • 00:29:00 že jste si u ní nebyli
    nikdy moc jistí.
  • 00:29:04 Kamarádství u ní bylo vždy
    na 100%.
  • 00:29:08 Vždy jakoby provokovala.
  • 00:29:12 Jsi schopný jen toho
    a nebo i tohoto?
  • 00:29:16 Nikdo není dokonalý,
    nikdo není bez chyby.
  • 00:29:18 Kam až jsi ochotný zajít?
  • 00:29:22 Ona má ty hranice velice úzké.
  • 00:29:27 Ona byla vždy ta lepší,
    uměla odpouštět.
  • 00:29:34 Těžko se žije s člověkem,
    který je ten lepší.
  • 00:29:41 Totálně si mě připoutala tím,
    že se ptala jak se mám,
  • 00:29:46 co se děje?
  • 00:29:48 Jestli nezlobím, co kluci.
  • 00:29:52 Všechno jsem jí mohla říct,
    protože jsem slyšela 1000
  • 00:29:55 různých odpovědí.
  • 00:29:58 Na všechno měla skvělou odpověď,
    kterou rozebrala do hloubky.
  • 00:30:05 To je v člověku.
  • 00:30:10 Hluboce mě zasáhla,
    pokud jde o pojetí života herce.
  • 00:30:23 Každý den si vzpomenu,
    co by mi asi řekla,
  • 00:30:29 kdyby tady byla.
  • 00:30:34 Ona uměla mít velice ráda.
  • 00:30:36 Její přátelství bylo 100%.
  • 00:30:41 S tím přátelstvím
    vás uzavírala do své náruče.
  • 00:30:46 Když z toho jejího vězení
    chcete ven,
  • 00:30:59 pak ten vztah začne skřípat.
  • 00:31:07 Nevím, jestli to bylo součástí
    Gábiny jako herečky.
  • 00:31:12 Možná proto se tou herečkou stala.
  • 00:31:15 Jednoznačně to k ní patřilo.
  • 00:31:20 Jakoby stále bojovala.
    Myslím v dobrém slova smyslu.
  • 00:31:26 Všechno bylo na doraz a v napětí.
  • 00:31:34 UKÁZKA
  • 00:31:35 Připomínáte mi jednu z těch rázných
    kozaček z Tichého Donnu.
  • 00:31:44 Ona vždy říkala, že se narodila
    ve špatnou dobu.
  • 00:31:49 Šla na volnou nohu v 70. letech.
  • 00:31:55 Vzpomínala, jak v 60. letech
    na Velikonoce se sjeli herci.
  • 00:32:08 Šlo se do divadel, vytvářely
    se kolektivy v divadlech.
  • 00:32:15 Pro ni to najednou nebylo.
  • 00:32:24 Byla pyšná, aby si o něco řekla.
  • 00:32:28 Nevím proč, ale nestala se hvězdou
    první velikosti.
  • 00:32:35 Nevím, přemýšlím o tom.
  • 00:32:37 Mohla být na úrovni nejslavnějších
    hereček naší generace.
  • 00:32:41 Možná je to tím, že byla
    problematická osobnost.
  • 00:32:52 Byla navíc v divadelním herectví
    nevyužitá, nedoceněná herečka.
  • 00:32:57 Její předností bylo, že mohla
    ovládat divadelní jeviště
  • 00:33:06 i postavu, kterou hrála.
  • 00:33:14 Bylo to spíš využívání její
    výlučnosti.
  • 00:33:24 U filmu neměla takový prostor,
    aby si ji diváci zapamatovali.
  • 00:33:49 U filmu jí vadilo, že všechno
    je důležitější.
  • 00:33:56 Úhel záběru, jízda.
  • 00:34:04 Ona v tomto potřebovala svobodu.
  • 00:34:11 Ale toužila hrát ve filmu.
  • 00:34:41 Byla ráda, že lidé jsou kolem
    a že se baví.
  • 00:34:46 Její nejoblíbenější citát
    je ze Tří sester.
  • 00:34:52 Říkala ho, když jí bylo dobře.
  • 00:34:56 Dobře se žije.
  • 00:34:59 Jen kdyby nádraží nebylo tak
    daleko.
  • 00:35:10 Toto bylo její oblíbené místo.
  • 00:35:51 Nemoc.
  • 00:35:56 Nechtěla, aby lidé věděli,
    že je nemocná.
  • 00:36:01 Ona se za tu nemoc styděla.
  • 00:36:07 Nechtěla tu nemoc vnímat
    a připustit si ji.
  • 00:36:21 Věděla, že je nemocná
    a že je nemocná vážně.
  • 00:36:25 Rozhodla se s tím bojovat.
  • 00:36:34 To se může stát každému,
    nevěděl jsem, že byla nemocná.
  • 00:36:53 Toto je 6 let života.
  • 00:37:07 Základ chemoterapie je,
    že se nesmí poddávkovat.
  • 00:37:13 Musí se nasadit přiměřená dávka
    na povrch těla.
  • 00:37:15 Zároveň se musí dodržet přesné
    intervaly.
  • 00:37:19 Existují na to různé režimy.
  • 00:37:27 Tak to bylo naplánované.
  • 00:37:31 Ona je měla třeba naplánované
    na několik měsíců dopředu.
  • 00:37:35 Podle toho, jak hrála.
  • 00:37:37 UKÁZKA
  • 00:37:38 Jednou v noci jsem se probudila,
    protože jsem na levém ňadru
  • 00:37:41 ucítila palčivou bolest.
  • 00:37:43 Jako když někdo píchá.
  • 00:37:46 Rozsvítím a co nevidím.
  • 00:37:52 Růži, jakou měl vytetovanou
    můj vlastní manžel na těle.
  • 00:38:04 Neustále mě kritizovala,
    jak bych se měla oblékat a česat.
  • 00:38:09 Měla bych o sebe dbát.
  • 00:38:12 Jednou jsme spolu mluvily
    dlouho do večera.
  • 00:38:16 Ráno jsem to měla ještě v sobě,
    řekla jsem si,
  • 00:38:20 že se sebou něco udělám.
  • 00:38:22 Zavolala jsem jí a ptala se,
    kdy k ní přijde kadeřník.
  • 00:38:26 Chtěla jsem se připojit.
  • 00:38:28 Ona se smála asi 5 minut
    do telefonu.
  • 00:38:32 Vybuchovala smíchy.
  • 00:38:33 Pak mi řekla:
  • 00:38:35 "Ty jsi zapomněla, že jsem ti včera
    ukazovala holou hlavu pod parukou."
  • 00:38:43 Ona byla šťastná,
    že jsem zapomněla,
  • 00:38:45 že je nemocná.
  • 00:38:48 Je to černý humor,
    ale ona taková byla.
  • 00:38:57 Já to nechápu, ale já jsem jí
    připadal jako zábavný společník.
  • 00:39:03 Ona už kvůli nemoci nemohla pít.
  • 00:39:13 Říkala mi:
  • 00:39:14 "Tady jsem ti připravila džin
    a tonic a pij, já se budu dívat,
  • 00:39:18 jak se budeš opíjet."
  • 00:39:20 "Ty jsi hrozně zábavný společník,
    když se opiješ."
  • 00:39:24 Myslel jsem, že je to nemožné.
  • 00:39:26 Končilo to asi po 2 hodinách.
  • 00:39:30 Byl jsem opilý a ona taky,
    ale ze mne.
  • 00:39:37 Přitom nevypila ani kapku alkoholu.
  • 00:39:39 UKÁZKA
  • 00:39:40 Ukázala byste mi tu vytetovanou
    růži?
  • 00:39:43 Ta už je dávno pryč, to trvalo
    jenom okamžik.
  • 00:39:48 Určitě jsem ji viděla velice
    zřetelně, věříte mi?
  • 00:39:56 Nad námi pořád visela ta nemoc.
  • 00:40:03 Dívali jsme se na Gábinu jako
    na statečnou ženskou,
  • 00:40:09 která dělala všechno proto,
    abychom my nic nepoznali.
  • 00:40:15 Včetně toho, že jsme šli po zkoušce
    do hospody.
  • 00:40:20 Ona si dala šampaňské, byla veselá,
    vtipná.
  • 00:40:26 Říkali jsme si, že je to zažehnáno.
  • 00:40:33 Největší riziko a nebezpečí
    je spojeno s hledáním,
  • 00:40:36 kdo vlastně jsem.
  • 00:40:40 Já se na to po velikých mukách
    znechuceně dívám
  • 00:40:47 a myslím si pravý protiklad.
  • 00:40:52 To, co cítím, není nic důležitého.
  • 00:41:04 Mám s ní spojené krásné barvy
    a materiály.
  • 00:41:12 Nevím, co to bylo za materiál,
    ale bylo to velmi příjemné.
  • 00:41:17 Ona měla krásnou pleť.
  • 00:41:20 Materiály, co nosila,
    násobily tu krásu pleti.
  • 00:41:35 Byla to vůně přes barvy
    a materiály.
  • 00:41:38 Oči. Oči, které vás chytí pohledem.
  • 00:41:44 Máte pocit, že jste pro ni ten
    nejdůležitější partner k hovoru.
  • 00:41:55 Nesu si s sebou její úsměv.
  • 00:42:12 A jak vařila.
  • 00:42:15 Nakrámovala horu nádobí.
  • 00:42:27 Dělala všechno s vervou.
  • 00:42:32 Zůstává ve mně na té zahradě,
    kde jsme zkoušeli.
  • 00:42:34 Rozzářená, rozsvícená ženská,
    která nesla jídlo pro všechny.
  • 00:42:41 Takovou si ji uchovám.
  • 00:42:52 Často si vzpomeneme
    na něco a říkáme si:
  • 00:42:56 Aha, Gábina. A smějeme se.
  • 00:43:04 Ona odnaučila člověka v osobním
    životě patosu.
  • 00:43:09 O čemkoli, co tady o ní řekneme,
    by řekla, že je to patetické.
  • 00:43:20 Řekla by, že jsme trapné,
    že ona je mezi námi pořád.
  • 00:44:05 Smrt patří k životu.
  • 00:44:10 Pro mne i pro Gabrielu snad jiná
    představa ani není možná.
  • 00:44:25 Neuměl jsem si představit,
    že by nebyla doma.
  • 00:44:28 V posledních měsících jsem
    jí byla po boku s Rudolfem.
  • 00:44:45 V posledních chvílích nemoci
    potřebujete pomoct.
  • 00:44:52 Pomocí doktorky Kvapilové z Prahy
    jsem objevil hospic Cesta domů.
  • 00:45:10 Kdykoliv jsme byli připraveni pomoci
    s péčí, s léčbou příznaků,
  • 00:45:19 s léčbou bolesti.
  • 00:45:23 Hlavně bylo třeba podpořit rodinu.
  • 00:45:28 Žili v prostoru naděje,
    moc o tom nemluvili.
  • 00:45:34 Nebyla to trosečnická naděje.
  • 00:45:40 Ještě se může stát zázrak.
  • 00:45:43 Byla to naděje, skrze níž
    se Gabriela dívala za obzor.
  • 00:45:50 V posledních dnech byla obklopena
    blízkými, které u sebe chtěla mít.
  • 00:46:02 Ten okamžik smrti nemusí být nutně
    hrůzný.
  • 00:46:12 Je tajemný, intenzivní, ale může
    v sobě nést určitou radostnost.
  • 00:46:27 Radostnost se završení, odpuštění,
    ukončení, které dává sílu
  • 00:46:33 dál, do dalšího života.
  • 00:46:38 Do poslední chvilky jsme byli s ní.
  • 00:46:41 Ona nikoho nestresovala
    a nedeptala.
  • 00:46:47 Do poslední chvíle nám dávala sílu,
    abychom se vyrovnali s tím,
  • 00:46:53 že ona odchází.
  • 00:46:54 Všichni jsme ji měli rádi.
  • 00:47:16 Smrtí se dá svědčit o významu
    a ceně celého života.
  • 00:47:25 Umírání je také život.
  • 00:47:27 Je to těžký kus života,
    ale je to život.
  • 00:47:31 Dá se z toho mnoho dostat
    a mnoho dát.
  • 00:47:39 Nemá se umírat za plentou.
  • 00:48:04 Pro ni bylo důležité nenechávat
    si zadní vrátka.
  • 00:48:10 Opatrnost, rezervy, to nesnášela.
  • 00:48:17 To je při vzpomínání taková
    užitečná věc.
  • 00:48:24 Smrt nám říká: neodkládejte věci,
    nic se nedá opakovat.
  • 00:48:42 Myslím, že se nám směje,
    jak se to snažíme vyjádřit.
  • 00:48:51 Pro ni byly tyto věci velmi
    jednoduché.
  • 00:49:03 Ve mně po Gábině zůstává
    její vůně.
  • 00:49:13 Je to úžasné.
  • 00:49:16 Pak ten její zvednutý prst.
  • 00:49:25 Ze všech slov s ní spojených
    ve mně zůstává něha.
  • 00:49:40 Nemůžete být něžný, když lžete.
  • 00:49:44 Pro mě je klíčové slovo
    o její duši něha.
  • 00:50:14 Skryté titulky: Tereza Nováková
    Česká televize, 2006

Související