iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
15. 9. 2005
21:00 na ČT1

1 2 3 4 5

11 hlasů
15156
zhlédnutí

Příběhy slavných

Lehkou chůzí

Vladimír Tesařík

51 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Lehkou chůzí

  • 00:00:01 Vláďův odchod z kapely byl velkou
    změnou.
  • 00:00:07 Nastal zvláštní, divný,
    neosobní klid.
  • 00:00:10 Sejdeme se před koncertem - včas,
    tak, jak mají všichni přijít.
  • 00:00:16 Když máme jít na jeviště,
    tak nikdo nechybí s tím,
  • 00:00:21 že musí na záchod...
  • 00:00:24 Nikdo v šatně nekřičí,
    všichni jsou klidní.
  • 00:00:28 Je to zvláštní a musím říct,
    že mi ty rozruchy chybí,
  • 00:00:32 protože jsem je měl rád,
    ty ke kapele patřily.
  • 00:00:40 On jezdil ve Stromovce na kole.
  • 00:00:45 Večer měl hrát v muzikálu
    v divadle Kalich.
  • 00:00:49 Zavolal mi, že za 15 minut
    přijede domů.
  • 00:00:52 Pak mi za 10 minut volal,
    že je na zemi,
  • 00:00:54 že mu teče krev z ucha,
    že má asi zlomenou ruku,
  • 00:00:58 a že mu někdo zavolal sanitku.
  • 00:01:01 Musela jsem rychle zavolat
    Richardovi, aby stihli v divadle
  • 00:01:05 zařídit alternaci.
  • 00:01:10 To bylo naposledy, co jsem ho
    slyšela.
  • 00:01:13 Mám dojem, že to byla
    do jisté míry nepozornost.
  • 00:01:57 Převlékali jsme se a měli
    jsme za 3 minuty hrát na jevišti.
  • 00:02:00 Vláďa nemohl najít boty
    od kostýmu.
  • 00:02:04 Začal křičet: "Kde mám boty?!
  • 00:02:05 Kde je Richard?! Kde mám bráchu?!
    Nevidím bráchu!"
  • 00:02:06 My jsme se mu smáli, co že hledá?
  • 00:02:09 Našel bráchu, uklidnil se,
    a pak řekl, že nemá boty.
  • 00:02:11 Brácha mu poradil, aby se podíval
    pod stůl.
  • 00:02:15 Vláďa se tam podíval a boty tam
    byly.
  • 00:02:18 Když se Richard objevil,
    tak ho to vždy hrozně uklidnilo,
  • 00:02:20 byl najednou v pohodě...
  • 00:02:24 Když jsme někam jeli každý
    po vlastní ose,
  • 00:02:28 tak mi rozčileně volal,
    že to nemůže najít,
  • 00:02:31 a že se na to vykašle.
  • 00:02:34 Vždy to navalil na mne.
  • 00:02:36 Když by tam měl jet sám,
    tak by to našel v pohodě
  • 00:02:39 a nikoho by neprudil.
  • 00:02:41 Celý život to takhle měli.
  • 00:02:43 Richard vždy tvrdil, že když
    na Vláďu čekal před školou,
  • 00:02:46 tak si vždy Vláďa zapomněl cvičky
    a měl přepnutý kabát o knoflík.
  • 00:02:52 Vláďa se tomu smál.
  • 00:02:54 Oni byly jako dvojčata a přitom
    byli každý úplně jiný.
  • 00:03:01 I fyzicky vypadali jinak.
  • 00:03:05 Nebyli věkově tak daleko od sebe,
  • 00:03:08 fungoval tam fenomén, že Richard
    byl starší, takže držel ochrannou
  • 00:03:14 ruku nad svým bratrem, i když
    to později vyústilo v různé
  • 00:03:18 konflikty.
  • 00:03:20 Bylo to také tím, že tatínek
    se brzy odstěhoval
  • 00:03:24 a oni se museli postarat sami
    o sebe, maminka byla nemocná.
  • 00:03:29 UKÁZKA
  • 00:03:47 Oba rodiče byli v lágru.
  • 00:03:57 Když začala okupace, otec utekl
    do Polska,
  • 00:04:02 dostal se do ruského zajetí,
    protože vstoupil do čs. legií.
  • 00:04:08 Matka se narodila v Kyjevě.
  • 00:04:11 Když začala válka, tak hned první
    den jejich celou rodinu zavřeli
  • 00:04:16 do lágru jako cizince.
  • 00:04:19 Tam se seznámili, v roce 1944
    měli svatbu na frontě.
  • 00:04:25 Po válce jsem se narodil já
    a bratr trochu později.
  • 00:04:29 Naši rodiče byli hodně muzikální,
    otcova matka byla operní zpěvačka,
  • 00:04:41 zpívala ve sboru ve Vinohradském
    divadle.
  • 00:04:42 Učili jsme se na piano, ale tomu
    jsme moc nedali,
  • 00:04:45 spíše jsme se prali s klukama
    na ulici...
  • 00:04:47 Byli jsme malí grázlíci.
  • 00:04:49 Moje první vzpomínka na Vláďu,
    kterou si vybavuji,
  • 00:04:52 musela být někdy v mých 14 letech,
    protože Vláďa byl sexuálním idolem
  • 00:05:02 na naší základní škole v Bílé ulici
    v Dejvicích.
  • 00:05:07 Šly o něm legendy, že o panictví
    přišel v neuvěřitelných 11 letech.
  • 00:05:12 Vázaly se k tomu romantické
    historky z bunkrů apod.,
  • 00:05:18 padaly konkrétní jména zmíněných
    slečen.
  • 00:05:22 My jsme mu to v tichosti záviděli.
  • 00:05:27 Byl skandál, když ji její otec
    přistihl s bráchou...
  • 00:05:36 Chodilo nás tam víc, ale bratr byl
    klasicky neopatrný!
  • 00:05:39 Její otec to šel žalovat do školy.
  • 00:05:41 My jsme se tím stali hrdinami
    školy a Eva měla nevalnou pověst,
  • 00:05:46 tak ji přeložili na jinou školu.
  • 00:06:07 S rodiči a bráchou jsme bydleli
    v Zelené ulici, kde bydlím dodnes.
  • 00:06:10 Když byl otec pryč, tak jsme
    přebývali na Moravské Chrastové,
  • 00:06:14 kde jsme trávili prázdniny.
  • 00:06:16 Jinak jsme vyrůstali na Zelené
    ulici, na šíleném dvoře,
  • 00:06:19 prali jsme se s bratry
    Šabachovými apod.
  • 00:06:25 Vláďa byl i velký sportovní idol.
  • 00:06:29 Všichni jsme chodili na stadion
    na Kotlářku do atletického oddílu.
  • 00:06:35 Vláďa vynikal ve všem - ve sprintu,
    ve skoku do výšky...
  • 00:06:39 Nakonec tam se dopracoval až
    do reprezentace.
  • 00:06:43 On byl předpoklad toho pravého
    velkého chlapa.
  • 00:06:49 Když se váš spolužák stane
    dorosteneckým mistrem republiky,
  • 00:06:55 tak to něco znamená!
  • 00:06:57 Přesto se Vláďa choval tak, že se
    ho to moc netýká.
  • 00:07:00 On přišel na dráhu, rozběhl se
    a skočil,
  • 00:07:05 nedělal kolem toho žádné opičky.
  • 00:07:08 Asi do 19 let docházel k nám
    na Rudou hvězdu do Stromovky
  • 00:07:13 trénovat, připravovat se.
  • 00:07:16 V 19 letech narukoval na vojnu
    jako voják sportovec.
  • 00:07:26 Po 3letém tréninku skočil
    209 cm do výšky,
  • 00:07:31 čímž získal titul mistra sportu.
  • 00:07:35 Bohužel jeho vzrůst neměl naději
    na zvyšování jeho výkonnosti.
  • 00:07:48 Pak jsme začali s angličtinou.
  • 00:07:54 V té době ale převládal více sport.
  • 00:07:57 Ve volné chvíli jsme si hráli
    na hudebníky,
  • 00:08:04 já jsem bušil do kýblů...
    Potěšili jsme tím sousedy.
  • 00:08:07 V té době Vláďa končil se sportem
    a se stejnou vervou se vrhnul
  • 00:08:12 na piano.
  • 00:08:14 Chodil na nějaké konzultace,
    poslouchal veškeré hudební proudy
  • 00:08:17 i vážnou muziku...
  • 00:08:20 Hned se učil hrát Měsíční sonátu
    od Bethowena.
  • 00:08:22 To bylo typické pro životní
    postoje obou bratrů.
  • 00:08:30 Oba se vrhají čelem do všeho,
    co přináší život, novou šanci.
  • 00:08:39 Neexistuje pro ně říci ne,
    do toho nejdu, protože to neumím.
  • 00:08:42 On řekne: Dej mi čas, já se to
    naučím, to bude dobrý, jdu do toho!
  • 00:08:57 Na konci 60. let jsme založili
    s bráchou kapelu,
  • 00:09:02 začali jsme hrát u nás doma.
  • 00:09:08 To byla obrovská pohoda, přerůstalo
    to vždy v mejdany.
  • 00:09:13 Mejdany u Tesaříků byly legendární!
  • 00:09:21 Rozhodli jsme se založit vokální
    kvartet, scháněli jsme zpěváky.
  • 00:09:25 Vystřídali jsme spoustu zpěváků.
  • 00:09:30 Měli jsme dokonce dvě holky,
    které zpívaly bezvadně,
  • 00:09:32 ale nedalo se s nimi moc
    spolupracovat.
  • 00:09:35 S holkama se nedá mluvit hrubě,
    to je základní kámen úrazu -
  • 00:09:41 nedá se s nimi mluvit otevřeně,
    chlapsky,
  • 00:09:45 protože se oni hned rozpláčí...
  • 00:09:49 Pak jsme zjistili, že Ondřej Hejma,
    kterého jsme znali od malička,
  • 00:09:52 dobře zpívá, tak jsme mu navrhli,
    aby s námi zpíval.
  • 00:09:55 To byl první krok k vokálnímu
    kvartetu - bez názvu.
  • 00:10:01 Oni byli jediní široko daleko,
    kteří se tomuto věnovali.
  • 00:10:05 Dělali sborový zpěv, černošskou
    muziku...
  • 00:10:08 Roli hrálo pochopitelně i to,
    že jsme se znali z dětství
  • 00:10:11 a bydleli jsme pár ulic od sebe.
  • 00:10:14 Mně se ty vaše písničky opravdu
    líbí!
  • 00:10:16 Jsou pěkně hnusný.
  • 00:10:20 UKÁZKA
  • 00:10:42 Když jsme zkoušeli a Vláďa udělal
    chybu, tak se Richard naštval,
  • 00:10:47 vzal magneťák, nahrál to a pak jsme
    si to přehrávali.
  • 00:10:51 Přesto že ta chybička tam byla,
    tak Vláďa vždy ukázal na Richarda:
  • 00:10:54 "Tak to teda ne, brácho,
    to jsi byl ty!"
  • 00:10:58 Nebyl gigantický technik,
    instrumentalista,
  • 00:11:04 ale na druhou stranu měl hrdlo
    a dovedl písničku dovést do konce,
  • 00:11:08 do své představy.
  • 00:11:10 Mohl být jedině samouk, protože
    když mu někdo něco vykládal,
  • 00:11:12 tak on nedával pozor.
  • 00:11:14 Mám dojem, že byl i dyslektik,
    protože když si něco přečetl,
  • 00:11:18 tak mi říkal věci, které tam
    vůbec nebyly.
  • 00:11:23 On vnímal povrchně, naprosto
    rozostřeně.
  • 00:11:26 V zásadě musel být samouk.
  • 00:11:32 Naštěstí byl tak talentovaný,
    že věci, které uměl, uměl dobře.
  • 00:11:37 U některých lidí víte,
    jak na tu skladbu jdou,
  • 00:11:41 protože dodržují určité
    harmonické zásady.
  • 00:11:44 Vláďa měl tuto harmonii přirozenou,
    písničkovou a vůbec se s tím
  • 00:11:50 nezabýval, takže to občas byly
    zvláštní kousky...
  • 00:11:54 To samozřejmě bylo příčinou těch
    nekonečných střetů s Richardem
  • 00:11:57 a se všemi ostatními, protože měl
    svou cestu, ze které nehodlal
  • 00:12:01 ustoupit ani v nejmenším, nikdo
    mu do toho nemohl mluvit...
  • 00:12:06 V tomto směru byl naprosto
    unikátní.
  • 00:12:09 Jeho hlas i zpěv byl také mimořádný.
  • 00:12:13 Často mu říkali, že má nemocné
    hlasivky.
  • 00:12:17 Nebyla to pravda, kdyby měl nemocné
    hlasivky, tak dávno dozpíval.
  • 00:12:21 Byl to jeho hlasový rejstřík.
  • 00:12:24 UKÁZKA
  • 00:12:39 Hráli jsme v Ostravě, kde nám
    jeden pořadatel s výrazným
  • 00:12:42 ostravským přízvukem řekl:
  • 00:12:44 "To byla hrůza, to jsem ještě
    neslyšel něco tak strašného!"
  • 00:12:46 Brácha se ptal: "Co strašného?"
  • 00:12:48 Ostravák na to: "To byla nějaká
    džungle, nebo co."
  • 00:12:50 Brácha se po něm začal sápat...
  • 00:12:53 Když jsme s Vláďou natáčeli
    Čundrcountry, tak přišel,
  • 00:12:58 protože ho rozčílilo, že některým
    trampským kapelám to neladilo
  • 00:13:03 a nadával jim: "To je něco
    strašnýho!
  • 00:13:06 Jak vůbec můžete hrát? To snad
    nemyslíte vážně? Jděte odtud pryč!"
  • 00:13:10 Za mé přítomnosti jsem mu bránil
    jeho kritickým výstupům,
  • 00:13:16 kdy chtěl vždy někomu něco
    upřímně říct.
  • 00:13:19 Já to nemám rád. Když má někdo
    hrb, tak co s ním nadělá?
  • 00:13:25 To není dobrá upřímnost.
  • 00:13:27 Když se mu něco nelíbilo,
    tak se dovedl zatvářit ostře.
  • 00:13:32 Na někoho to mohlo působit
    nevrlým dojmem,
  • 00:13:37 ale ve skutečnosti takový nebyl.
  • 00:13:56 Mnozí jsme si říkali, že už jen
    stačí, aby ti kluci byli černí
  • 00:14:00 jak bota - v dobrém slova smyslu.
  • 00:14:04 V mnoha případech oni i žili,
    chovali se a muzicírovali
  • 00:14:10 tímto černošským způsobem.
  • 00:14:20 Když se podíváte na grimasy
    tohoto jazzového zpěváka,
  • 00:14:28 tak zjistíte, že se dost podobají
    grimasám Vládi nebo Richarda.
  • 00:14:40 Tady nás těžko někdo mohl naučit,
    jak zpívají černoši.
  • 00:14:44 Z desek se to člověk nenaučí.
  • 00:14:50 Toto je dluh bolševismu, protože
    oni jsem nic nepustili.
  • 00:14:54 Jednou jsem četl článek o tom,
    že tu nebyla skupina Beatles
  • 00:14:56 a nic se nestalo...
  • 00:14:57 Stalo!
  • 00:14:59 Bohužel, nikdo neviděl řadu
    skupin hrát z blízka...
  • 00:15:04 Tady nebyl nikdo, kdo by tento
    styl hraní byl schopen naučit.
  • 00:15:07 Když někdo poslouchá naše
    rock-and-rollové kapely,
  • 00:15:10 tak slyší, že neuměly ani
    pořádně bubnovat...
  • 00:15:18 UKÁZKA
  • 00:15:29 Jejich kapela prorazila na
    Slánských jazzových dnech.
  • 00:15:33 Cit pro rytmus a černou muziku
    je k jazzu logicky přivedl.
  • 00:15:39 Ve Slaném jsme viděli hrát
    Pražský výběr.
  • 00:15:43 Ondřej Hejma dostal nápad -
    že bychom si udělali repertoár
  • 00:15:47 a řekli těmto klukům, aby s námi
    hráli. Oni souhlasili...
  • 00:15:55 To mě těší, že jsem byl už tehdy
    takto konstruktivní.
  • 00:16:00 Je docela možné, že jsem si
    po 4 letech zkoušení u piana řekl,
  • 00:16:03 že bychom mohli začít koncertovat.
  • 00:16:06 Z těchto zdrojů jsme dávali
    dohromady první doprovodné kapely
  • 00:16:11 YOYO Bandu, které se neustále
    měnily.
  • 00:16:14 Prošel tím kde kdo, byly to desítky
    lidí.
  • 00:16:17 Strašně se mi to líbilo, protože
    to bylo odlišné od toho,
  • 00:16:22 čím byl člověk zahlcen z televize
    ČT1 a ČT2.
  • 00:16:30 Nebyly to písně jako "Neposlušné
    tenisky" a podobné kokotiny,
  • 00:16:37 Byla do dobře zazpívaná muzika,
    kterou tady nikdo jiný nedělal.
  • 00:16:42 Byla to nějaká podvědomá touha
    si sáhnout na něco exotického.
  • 00:16:49 Čím méně toho tady bylo,
    tím více jsme po tom toužili,
  • 00:16:52 tím více se nám to líbilo,
    mělo to erotický náboj...
  • 00:16:56 Všichni měli pocit, že hrajeme
    rege muziku, což nebyla pravda.
  • 00:17:03 Bylo to o tom, že jsme hráli
    blues, regé, bigbeat...
  • 00:17:13 UKÁZKA
  • 00:17:29 Vláďa tyto hudební věci vymýšlel.
  • 00:17:33 Richard byl jeho první oponent,
    zároveň manažer,
  • 00:17:40 ministr zahraničních věcí...
  • 00:17:42 Jejich vztah byl ne nepodobné
    určitému manželství.
  • 00:17:49 On měl větší fantazii, byl lepší
    zpěvák, měl trumpetovější hlas...
  • 00:17:57 Richard říkal: Máme s bráchou
    podnik - YOYO Band.
  • 00:18:01 Tvůrčí svoboda byla maximální -
    přitáhni, co máš -
  • 00:18:09 jestli je to dobrý, tak to uděláme.
  • 00:18:44 Jeli jsme a u rozbitého auta
    stopovali kluci.
  • 00:18:50 My jsme měli plné auto aparatury,
    takže by se k nám nevešla
  • 00:18:52 ani moucha.
  • 00:18:53 Vláďa zavelel, abychom zastavili,
    že ty lidi musíme vzít...
  • 00:18:56 Richard rozhodl zastavit, ale
    s tím, že těm lidem musí říct,
  • 00:19:02 aby s námi nepočítali...
  • 00:19:06 Pak se vedly dlouhé dohady o tom,
    jak ti kluci nakonec dopadli,
  • 00:19:12 jestli to auto opravili...
  • 00:19:14 Měl záchvaty upřímnosti, jindy
    zase záchvaty sociální lítosti,
  • 00:19:20 pak zase záchvat, kdy chtěl
    všechny vyhodit...
  • 00:19:25 Byl trochu jako Rudolf II.,
    kterého hrál Jan Werich...
  • 00:19:36 Jednou jsme jeli na koncert,
    kde nám jeden člen kapely - lékař,
  • 00:19:42 řekl myšlenku, jak je úžasný
    a zvláštní, jak se lidský mozek
  • 00:19:49 dokáže přizpůsobit, protože
    v případě, že člověk přijde
  • 00:19:57 o jedno oko, tak přestane vidět
    plasticky, ale po roce se mozek
  • 00:20:00 přizpůsobí tak, že i s tím
    jedním okem vidí plasticky.
  • 00:20:03 Všichni to začali zkoušet...
  • 00:20:07 Vláďa protestoval, že to není
    pravda, že on vidí plasticky
  • 00:20:13 i s jedním okem...
  • 00:20:15 Ten lékař mu řekl, že je to
    nesmysl, tak aby si Vláďa zakryl
  • 00:20:19 jedno oko a řekl mu, který prst
    má blíž.
  • 00:20:24 Vláďa nevěděl, ale pořád tvrdil,
    že vidí plasticky!
  • 00:20:31 Vladimír byl geniální v tom,
    že všechno dotáhl do konce.
  • 00:20:36 Řekl: "Já se zajímám o optiku,
    takže to je podle vzorce B/b..."
  • 00:20:43 To už nevydržel Richard a začal
    řvát: "Co to je velký B
  • 00:20:47 lomeno malý b? Co to tady blábolíš
    za kraviny?!"
  • 00:20:51 Vláďa si stál za svým a vymyslel
    si svou teorii...
  • 00:20:55 Měl momentální nápad, o kterém
    za dvě vteřiny věděl,
  • 00:21:01 že je to hloupost, ale když se
    chtěl hádat, tak se hádal.
  • 00:21:05 Druhý den pak přišel a tvrdil,
    že to říkal...
  • 00:21:10 Je docela fajn.
  • 00:21:11 Vláďa je fajn, ale je takový svůj.
  • 00:21:13 Je ulítlej!
  • 00:21:25 V životě by mě nenapadlo Vláďu
    nutit do nějakého normálního
  • 00:21:28 zaměstnání, prtotože by ho to
    nebavilo, muzika byla pro něj vším.
  • 00:21:36 I když nebyly peníze, protože hráli
    zadarmo, tak jsem věděla,
  • 00:21:42 že ho to baví.
  • 00:21:44 Vláďa je jeden z lidí, který
    nikdy v životě nedělal něco,
  • 00:21:49 co ho nebaví.
  • 00:21:50 V 80. letech se musel živit,
    aby přinesl domů nějaké peníze,
  • 00:21:54 aby měli na nájem, tak pracoval
    v divadle na vrátnici.
  • 00:21:58 Když bráchu potom vyhodili,
    tak měl přes den volno.
  • 00:22:05 Když jsme zrovna neměli holky,
    tak jsme zkoušeli jako profíci
  • 00:22:11 od 11 hodin.
  • 00:22:14 V divadle byla vždy dobrá parta,
    byli tam umělci, kteří dělali
  • 00:22:21 něco jiného, než se oficielně
    dalo dělat.
  • 00:22:24 Tehdy to tak bylo, že jsme se
    něčím museli živit.
  • 00:22:31 Muziku jsme dělali jako koníčka.
  • 00:22:33 Když ho začal živit ten koníček,
    tak to bylo vyřešené.
  • 00:22:38 UKÁZKA
  • 00:23:01 Jednou jsme dostali pozvání
    do brněnské Televize
  • 00:23:07 do české Hitparády.
  • 00:23:09 Byla to písnička "Já jsem srab,
    když se domů vracím,
  • 00:23:11 mám totiž strach,
    že mě žena bací..."
  • 00:23:14 Přijeli jsme tam prohodit
    pár slov s moderátorkou,
  • 00:23:19 která byla výborná.
  • 00:23:22 Před tím, než písničku pustili,
    tak se nás zeptala:
  • 00:23:25 "Pánové, z čeho máte strach?"
  • 00:23:29 Chtěla tak vytvořit návaznost
    na ten klip...
  • 00:23:32 Nám to ale nedošlo, a tak jsme
    seděli s očima sklopenýma.
  • 00:23:38 Jediný Vladimír reagoval
    bezelstně: "Ze smrti."
  • 00:23:44 Moderátorka protočila oči
    a řekla: Děkuji a na shledanou.
  • 00:23:48 My jdeme do hloubky a máme hluboké
    myšlenkové pochody.
  • 00:23:56 Do rozhovoru vstupoval vždy slovy:
    "Hovno, hovno, řekl Švejk..."
  • 00:24:01 Nenápadně se vměšoval do rozhovoru.
  • 00:24:05 Od posledního slova, které slyšel,
    si odvodil téma rozhovoru
  • 00:24:08 a začal mluvit...
  • 00:24:10 Mluvil zcesty, protože jsme se
    bavili o něčem jiném.
  • 00:24:12 Byl trochu mimoň, v tom dobrém
    slova smyslu, byl romantický.
  • 00:24:23 Nemůžu říct, že bych někdy pronikl
    do Vláďova vnitřního světa.
  • 00:24:30 I když jsem s ním strávil pár let
    u piana, takže by se to dalo
  • 00:24:35 očekávat, ale on byl velice
    soukromá osobnost,
  • 00:24:40 chránil si svoji rodinu...
  • 00:24:42 S Ivankou měli vztah, který byl
    jiný než v mnoha muzikantských
  • 00:24:48 životech.
  • 00:24:50 On žil částečně jinde, než jsme
    my všichni.
  • 00:24:55 Když se mi snažil něco vysvětlovat,
    tak se mi zdálo,
  • 00:25:00 že z toho mám strach, protože jsem
    tomu nerozuměla.
  • 00:25:10 Po roce 1989 jsme asi rok hráli
    na benefičních akcích,
  • 00:25:15 takže jsme z toho neměli ani to
    málo peněz, než jsme měli předtím.
  • 00:25:20 Už jsem si myslel, že začnu dělat
    něco jiného,
  • 00:25:22 a že muziku budu dělat jen vedle.
  • 00:25:25 Celý život jsem dělal kulisáka,
    nebo jsem myl okna,
  • 00:25:28 dělal jsem na hřbitově...
  • 00:25:30 Najednou se nám povedlo natočit
    desku.
  • 00:25:40 Prosadily se písně Rybitví a
    Karviná...
  • 00:25:45 Bouchlo to až po půl roce hraní
    v rádiu a televizi,
  • 00:25:50 najednou jsme nevěděli, kde nám
    hlava stojí.
  • 00:25:52 Promítal jsem různě po biografech,
    kluci myli okna...
  • 00:25:57 Tehdy nastal boom, byly kšefty
    a začalo to být super,
  • 00:26:06 nemuseli jsme myslet na další
    věci.
  • 00:26:13 UKÁZKA
  • 00:26:29 Úspěch písně Rybitví přinesl to,
    že na dalších deskách se dával
  • 00:26:34 více prostor pro věci tohoto
    typu.
  • 00:26:37 Vláďa se snažil o to, aby podobnou
    "latinou" napsal píseň,
  • 00:26:43 která bude mít obchodní dopad,
    jako píseň Rybitví.
  • 00:26:47 Kromě jedné takové písně bylo
    na albu 13 jiných písní,
  • 00:26:52 protože by Vláďu nebavilo
    dělat jen jeden styl.
  • 00:26:56 Oceněním české Grammy vše
    vykulminovalo,
  • 00:27:03 získali jsme ocenění za desku,
    za písničku, za kapelu...
  • 00:27:09 Byl to tehdy obrovský úspěch.
  • 00:27:12 Od té doby začala kapela hrát
    a všichni se tím začali živit.
  • 00:27:24 UKÁZKA
  • 00:27:44 Jeli jsme hrát na Moravu.
  • 00:27:47 Měl ruku vystrčenou z okénka
    a vzduch mu na ni narážel.
  • 00:27:54 Jak se tak nudil, tak plácl,
    že by nebylo potřeba,
  • 00:27:58 aby motorkáři nosili brýle,
    protože by prý stačilo,
  • 00:28:03 aby pod helmou měli takový kruh
    kolem očí, aby vzduch,
  • 00:28:08 který naráží, nemohl profouknout
    skrz hlavu,
  • 00:28:12 a tak by nefoukalo do očí...
  • 00:28:15 Richard na to: "Brácha, co to
    zase meleš? To je kravina!"
  • 00:28:22 On na to: "Jaká kravina? Tak si
    to pojď vyzkoušet!"
  • 00:28:26 Oba vystrčili hlavy i ruce
    z okénka...
  • 00:28:30 Richard namítal: "Vidíš, že to
    nefunguje, já mám oči celé
  • 00:28:33 zaslzené!"
  • 00:28:34 Vláďa oponoval: "Funguje!
  • 00:28:36 Teď to nefunguje proto,
    že to není dokonalý,
  • 00:28:39 protože to by chtělo tu rouru..."
  • 00:28:40 Oni se v zásadě hádali pořád,
    to bylo neuvěřitelné.
  • 00:28:44 Vladimír vždycky s něčím přišel,
    co buď už někdo vymyslel,
  • 00:28:51 nebo co byl úplný nesmysl.
  • 00:28:53 Neshody měli každých 5 minut.
  • 00:28:56 Během 5 minut ale bylo všechno
    vyřešeno.
  • 00:29:06 Začali na sebe křičet jako koně
    a bylo jim jedno,
  • 00:29:13 jestli je okolo někdo cizí...
  • 00:29:17 My jsme na to byli zvyklí,
    takže jsme to neřešili.
  • 00:29:22 Pořadatel zesinal, protože měl
    strach, že odpadne vystoupení,
  • 00:29:28 že se rozpadne kapela.
  • 00:29:35 Když nás někdo viděl, že se hádáme,
    tak se musel z toho zbláznit.
  • 00:29:40 O plno kšeftů jsme asi přišli díky
    těmto hádkám a lidé se polekali.
  • 00:29:46 Jednou jsem s nimi jel někam hrát
    a ocitl jsem se s nimi v autě.
  • 00:29:51 Bylo to dost drsný! Já jsem z toho
    byl úplně bledý.
  • 00:29:57 Ostatní kluci říkali, že je to
    v pohodě, protože je to tak pořád.
  • 00:30:03 Byly to strašný nadávky,
    pořád to vypadalo na rvačku.
  • 00:30:08 Ale v momentě, kdy kdokoliv
    z vnějšku se postavil na stranu
  • 00:30:12 Vládi nebo Richarda, tak oni
    se semkli a šli proti němu.
  • 00:30:15 Do nás se nikdo nemohl plést,
    protože jsme hned byli proti němu.
  • 00:30:19 To byly banální hádky, které zná
    každé manželství -
  • 00:30:24 manželé se pohádají do krve o to,
    jestli se má tady zahnout doleva
  • 00:30:30 nebo doprava, žádné světaborné
    záležitosti.
  • 00:30:35 Ale v tu chvíli jde taky
    o všechno.
  • 00:30:38 Neslyšel jsem nikdy, že by se
    oni dva hádali kvůli majetku.
  • 00:30:41 Ty hádky byly vždy kvůli
    kravinkám.
  • 00:30:43 Postupně to narůstalo, čím jsme
    byli starší, tím bylo hádek víc,
  • 00:30:49 a tím byly horší.
  • 00:31:06 Jednou přišel a byl odřený.
    Řekl, že ho porazil autobus.
  • 00:31:10 Vyprávěl historku, že chtěl
    předjet autobus, který chtěl
  • 00:31:16 odbočit doleva. Autobus ho srazil.
  • 00:31:24 Praštil se, ale nebylo to hrozné,
    byl jen odřený.
  • 00:31:26 Nadával na autobus, že ho mohl
    zabít.
  • 00:31:29 Vzápětí na to, začal mít
    "tušení".
  • 00:31:35 Například přišel do zeleniny,
    koukal tam na ty shnilé celery -
  • 00:31:38 to bylo ještě za totality,
    a pořád se mu do hlavy vtíralo,
  • 00:31:44 že žena stojící před ním
    má rakovinu...
  • 00:31:47 Musím říct, že ze začátku jsme
    všichni, i jeho bratr,
  • 00:31:50 byli vůči tomu velice skeptičtí,
    protože on byl v minulosti
  • 00:31:54 nadšený astrofyzik -sestrojil
    si dalekohled na hvězdy.
  • 00:32:03 Za tři měsíce mluvil ale zase
    o něčem jiném se stejným zápalem.
  • 00:32:09 Toto "tušení" jsme brali jako
    další z jeho výstřelků.
  • 00:32:12 Ze začátku vypadal jako blázen.
  • 00:32:15 Potom začal léčit - chodil
    a mával rukama...
  • 00:32:19 Toto ale fungovalo, dokázal
    utlumit bolesti hlavy po telefonu.
  • 00:32:25 Já jsem byl v tomto vždy strašný
    skeptik.
  • 00:32:28 Člověk se tomuto ale otvírá,
    když je mu nejhůř.
  • 00:32:33 Byli jsme na nějaké šnůře
    s kapelou Žlutý pes.
  • 00:32:35 Byl jsem nachlazený, měl jsem
    rýmu, bylo mi mizerně,
  • 00:32:38 nemohl jsem zpívat...
  • 00:32:40 S Vláďou jsme se potkali v hale,
    kde oni také hráli.
  • 00:32:44 Řekl jsem Vláďovi, že mi musí
    pomoct.
  • 00:32:47 On začal ty své "čáry a kouzla"
    a ulevilo se mi!
  • 00:32:55 Rýma ustoupila, já jsem se
    zřetelně cítil lépe,
  • 00:33:01 tak jsem si samou radostí dal
    3 rumy a byl jsem zase zpátky
  • 00:33:07 na začátku té cesty.
  • 00:33:09 Věř a víra tvá tě uzdraví...
  • 00:33:11 Nevím, čím to bylo, ale v tu chvíli
    mi to pomohlo.
  • 00:33:29 Richard je vyloženě vůdčí typ.
  • 00:33:33 Když někam přijde, tak všichni
    cítí, že je určený k tomu,
  • 00:33:38 aby to vedl.
  • 00:33:41 Vláďa se cítil lépe pod ochranou
    Richarda.
  • 00:33:46 Někdo může říct, že to bylo
    Vláďovi na škodu,
  • 00:33:49 protože se nemohl osamostatnit,
    nezkusil sólovou pěveckou kariéru,
  • 00:33:57 ale já si to nedovedu ani
    představit.
  • 00:34:02 Oni inklinovali k vícehlasé muzice.
  • 00:34:09 Nevím, co bylo prvotní, ale bylo
    to tak.
  • 00:34:15 Kdyby byl stejně klidný jako já,
    měl stejné organizační schopnosti,
  • 00:34:18 tak bychom se možná udělali sami
    pro sebe.
  • 00:34:20 Možná měl pocit, že je nesamostatný,
    protože mu pořád něco říkám,
  • 00:34:25 něco vymýšlím...
  • 00:34:28 Vláďu to velice často mrzelo,
    bylo vidět, že to není schopen
  • 00:34:37 překousnout, i když to vypadalo,
    že se z toho vždy otřepe -
  • 00:34:43 jeden i druhý.
  • 00:34:44 Richard někdy zvolil masivní útok
    a Vláďu naprosto rozmetal...
  • 00:34:51 Po jedné zkoušce jsme jeli domů
    tramvají.
  • 00:34:56 Vláďovi to přišlo líto, uronil
    i nějakou slzu.
  • 00:35:03 Říkal, že je to hrozné,
    že se Richard takhle k němu chová
  • 00:35:09 odmalička, že vždy musel mít
    pravdu...
  • 00:35:14 Bylo vidět, že mu to v tu chvíli
    bylo opravdu líto.
  • 00:35:23 UKÁZKA
  • 00:35:39 S bráchou jsme přijali roli
    v muzikálu.
  • 00:35:45 Byli jsme chváleni...
  • 00:35:53 Pořád jsme byli slyšet,
    hráli jsme spoustu koncertů.
  • 00:35:57 Richard s Vláďou říkali, že je
    důležité neodmítat nabídky.
  • 00:36:06 Hráli jsme to, co bylo v našich
    fyzických silách,
  • 00:36:10 nezdražovali jsme naše programy,
    abychom odehráli dvě turné ročně
  • 00:36:16 za hodně peněz a potom jsme
    nehráli.
  • 00:36:18 Vláďa pořád říkal, že rád hraje,
    a i my jsme chtěli hrát.
  • 00:36:26 Tři roky po sobě jsme odehráli
    přes 250 vystoupení ročně.
  • 00:36:29 Byli jsme z toho unavení.
  • 00:36:34 To byly tři roky, kdy si ani
    nepamatuji, co se dělo,
  • 00:36:37 to byl jen hotel, hotel, hotel,
    občas doma a zase hotel, hotel...
  • 00:36:46 Roky 1993 - 1997 byly zběsilé.
  • 00:36:51 Bavil jsem se s Pavlem z Brna,
    který jel jeden den z Brna do Prahy.
  • 00:36:58 Potkal jsem ho a on se mě ptal,
    co je ten YOYO Band za partu?
  • 00:37:05 On prý šel ráno v Brně po Zelném
    trhu, tam hrál YOYO Band.
  • 00:37:11 Přijel do Prahy, YOYO Band hrál
    u Hlavního nádraží,
  • 00:37:13 a večer stihli další dva koncerty!
  • 00:37:20 My jsme si toho svým způsobem
    užívali, užívali jsme si i peněz.
  • 00:37:29 Pro hodně lidí je těžké se vyrovnat
    s tím, když popularita klesá.
  • 00:37:38 Nás ta sláva naštěstí potkala v
    době, kdy jsme nebyli 18letí kluci,
  • 00:37:48 my jsme se s tím nějak vyrovnali.
  • 00:37:55 Najednou jich bylo všude plno,
    což bych jim nezazlíval,
  • 00:38:01 ale myslím si, že jejich muzika
    začala ujíždět do estrádnosti.
  • 00:38:04 Byla to právě estrádnost, která jim
    na počátku kariéry bránila v tom,
  • 00:38:08 aby prorazili - tupá zábavnost,
    lechtivá legrace,
  • 00:38:14 písně typu Rybitví apod...
  • 00:38:19 Hudebně proti nim nic nemám.
  • 00:38:23 Začali se trochu podbízet, jejich
    muzika a písničky hodně zplaněly.
  • 00:38:29 Nemuseli to vůbec dělat, měli
    na to, aby dělali hity!
  • 00:38:38 To, co po nich zůstane, je ale
    pořád spousta výborné muziky.
  • 00:39:18 Strašně rád měl vážnou hudbu,
    to věděl málokdo,
  • 00:39:22 miloval klavírní koncerty.
  • 00:39:27 6-8 hodin denně hrál na piano!
    Třeba i do rána.
  • 00:39:32 Když po 5 letech usoudil, že to
    hraje špatně, tak si předělal
  • 00:39:36 prstoklad a cvičil to celé znovu.
  • 00:39:39 Z hlediska posouzení hráčů klasiky
    to asi dokonalé nebylo,
  • 00:39:44 ale on si v tom našel emoce, které
    ta hudba přináší,
  • 00:39:51 a svým způsobem hrál pro radost.
    Mně se to líbilo.
  • 00:39:58 Jakmile měl možnost, tak si sedal
    k pianu a přehrával si Bacha
  • 00:40:05 nebo Mozarta...
  • 00:40:07 Když hrál před koncertem, tak mě
    tím rozčiloval.
  • 00:40:10 Mně dokonce vadí, když si stavím
    nástroje a je tam cizí zvukař
  • 00:40:15 a pouští úplně odtažitou hudbu,
    než hrajeme my.
  • 00:40:19 To mě vyhazuje z atmosféry.
  • 00:40:20 Když brácha začal hrát Bacha
    nebo Mozarta, tak mě rozčiloval.
  • 00:40:26 Doma mě to bavilo, ale tam mě
    to rozčilovalo a hádali jsme se.
  • 00:40:31 On mi to naopak hrál schválně!
  • 00:40:52 UKÁZKA
  • 00:41:11 V roce 1990 - 1991 jsme s bráchou
    vystupovali sami - u piana.
  • 00:41:21 Náš kamarád otevíral jazzový klub
    a ptal se kluků, co oni?
  • 00:41:27 Richard řekl, že bychom tam něco
    vymysleli - blues...
  • 00:41:36 Tím dal Richard popud k tomu,
    že vznikla kapela Zpocení potkani.
  • 00:41:44 Čirou náhodou si nás na Jazzovém
    večeru poslechla vydavatelka,
  • 00:41:50 která nám nabídla, že nás natočí.
  • 00:41:54 Řekl jsem jí, že to nikomu neprodá!
  • 00:42:01 Prodalo se asi 3000 nosičů,
    což je úžasný číslo,
  • 00:42:05 protože to je malá nekomerční
    série.
  • 00:42:14 Bolkovi se to líbilo, tak to
    pouštěl v autě.
  • 00:42:18 Řekl, že se vrátil z New Yorku,
    a že si koupil bezvadnou desku,
  • 00:42:23 aby si jí kluci poslechli!
  • 00:42:26 Oni řekli - to je marný,
    tak zpívají jen černoši.
  • 00:42:31 On na to řekl, že to jsou kluci
    z Dejvic!
  • 00:42:33 Tím mě potěšil!
  • 00:42:47 UKÁZKA
  • 00:43:08 Já jsem se s Vláďou seznámil
    v roce 1992,
  • 00:43:11 kdy jsem měl komlikovaný úraz
    na kole -
  • 00:43:14 rozdrtil jsem si dva hrudní obratle,
    nalomil krční obratel,
  • 00:43:19 měl jsem krvácení do mozku
    a zhmoždění mozku.
  • 00:43:25 Měl jsem ležet 8 měsíců na prkně,
    protože páteř dostala pecku.
  • 00:43:29 Stalo se to v červnu 1992.
  • 00:43:33 Po 2 a půl měsících jsem šel
    ale do práce!
  • 00:43:36 Vláďa mě začal léčit měsíc
    po úraze,
  • 00:43:38 takže jeho léčba trvala asi
    6 týdnů.
  • 00:43:41 Čas od času mě páteř bolela.
  • 00:43:43 Když jsem šel v říjnu - 3 měsíce
    po úraze, na kontrolní rentgen,
  • 00:43:46 tak mi tam řekli, že je to
    zázračně srostlé.
  • 00:43:49 Dělal to nezištně, jezdil po
    celé republice -
  • 00:43:51 za babičkou do Vrchlabí, vyléčil
    jí nějaké neduhy, dostal za to
  • 00:43:56 králíka - ani nevěděl, jestli
    si ho může vzít nebo ne.
  • 00:44:00 Bylo od něj hezké, že tyto věci
    dělal absolutně nezištně,
  • 00:44:03 s nejlepšími úmysly.
  • 00:44:06 Opravdu se mu to dařilo, protože
    on výsledky ve většině případech
  • 00:44:10 měl...
  • 00:44:13 Museli jsme to začít respektovat,
    zjistili jsme, že to žádný
  • 00:44:17 výstřelek není, že to opravdu
    funguje.
  • 00:44:18 Po úraze jsem poznal 5 léčitelů.
    Všichni ze mne tahali jen prachy.
  • 00:44:27 Když jsem tehdy Vláďu ještě neznal,
    tak jsem se ho ptal,
  • 00:44:34 jak se mu za léčení budu
    revanžovat?
  • 00:44:37 On mi řekl, že lahví vodky.
  • 00:44:43 To se mi strašně líbilo, protože
    za to chtěl pouze lahev...
  • 00:44:47 Začal dělat seance - nejdříve
    pouze pro pár lidí,
  • 00:44:51 později ve větších sálech.
  • 00:44:54 Pak začal jezdit po různých
    městech, kde dělal hromadnou
  • 00:44:59 seanci pro lidi, léčil.
  • 00:45:02 Chodili mu tam i vyhublí blázni,
    kteří mu seance narušovali.
  • 00:45:08 Řekl mi, abych tam přišel, počkal
    u vchodu a tyto "magory" vyhodil.
  • 00:45:22 Když nevíme, co to obnáší,
    tak jen hlupák může říct,
  • 00:45:27 že něco není nebo neexistuje -
    jen proto, že tomu nerozumí.
  • 00:45:31 Já to nedokážu vysvětlit,
    nebudu to ani popírat jen proto,
  • 00:45:35 že současná věda toto neumí
    vysvětlit.
  • 00:45:39 Bolela mě hlava, on na mě sáhl
    a hlava mě bolet přestala.
  • 00:45:43 - Ty jsi to taky na sobě zkusil?
    - Zkusil a teď jsem šedivý.
  • 00:46:02 Ten den byl první sluneční v roce.
  • 00:46:06 Brácha se jel projet na kole.
  • 00:46:13 Najednou volala Ivanka, že si
    brácha asi zlomil klíční kost,
  • 00:46:18 a že je někde dole u Fučíkárny.
  • 00:46:22 Já jsem mu volal, že mu vynadám,
    že si vykloubil rameno.
  • 00:46:26 On mi řekl, že spadl z kola,
    a že má asi zlomenou klíční kost,
  • 00:46:29 protože mu tam chrastí, a že mu
    teče krev z ucha.
  • 00:46:32 Mluvil úplně normálně.
  • 00:46:34 Lekl jsem se té krve, ale říkal
    jsem si, že to snad nic není.
  • 00:46:38 Někdo mu vzal telefon a řekl,
    že mi zavolá později,
  • 00:46:40 to tam už zřejmě přijela záchranka.
  • 00:46:44 Richard to na začátku prezentoval
    tak, že brácha někde spadl z kola,
  • 00:46:50 a že si natloukl a je v nemocnici.
  • 00:46:54 Vůbec nás nenapadlo, že je to
    vážné.
  • 00:47:00 Při prvním vyšetření na počítačovém
    tomografu se ukázalo,
  • 00:47:03 že se jedná o difuzní poranění
    mozku, které nelze operovat,
  • 00:47:09 protože je poškozen celý mozek.
  • 00:47:12 Neurolog navrhl konzervativní
    terapii - klid na lůžku,
  • 00:47:16 sledování krevního tlaku,
    léky pro stabilizaci vnitřního
  • 00:47:21 prostředí mozku.
  • 00:47:23 Richard chodil do nemocnice
    a říkal, že je to nějaké špatné,
  • 00:47:29 ale že ho snad stabilizují...
  • 00:47:34 Pochopili jsme, že to nebylo
    jen odřené koleno,
  • 00:47:42 ale pořád jsme neměli strach.
  • 00:47:43 Ještě pořád jsem si z toho dělal
    legraci, aby se neprobral
  • 00:47:47 a nebyl z něj Mesiáš...
  • 00:47:55 Myslel jsem si, že to bude v pohodě,
    protože Vláďa byl hromotluk,
  • 00:48:00 nikdo nečekal, že upadne a odejde.
  • 00:48:06 Možná mě to mělo napadnout dříve,
    možná by to nebylo nic platné...
  • 00:48:09 Zavolal jsem Bohoušovi Juklovi
    z Poličky, který řekl,
  • 00:48:14 že je to kritické, ale že by se
    snad něco dalo dělat - akumpresura.
  • 00:48:21 Akumpresuru jsem mu dělal jednou
    s tím, že budu pokračovat.
  • 00:48:25 Když jsem se vrátil do střešovické
    nemocnice, tak vrátný vystrčil
  • 00:48:30 ruku z okénka a řekl: Upřímnou
    soustrast.
  • 00:48:34 On myslel, že jsem už dostal
    telegram,
  • 00:48:37 já jsem ale šel do nemocnice s tím,
    co mi poradil léčitel Jukl.
  • 00:48:41 Dostalo to bohužel rychlý spád.
  • 00:49:00 Dlouho jsem si na to nemohl
    zvyknout, bylo to hrozné.
  • 00:49:10 Pro nás se v tu chvíli zastavil
    čas,
  • 00:49:15 říkal jsem si, že se na kole
    přece člověk nemůže zabít?!
  • 00:49:21 Kromě toho základního, velmi
    těžkého poranění, jsme zjistili,
  • 00:49:30 že měl několik dalších závažných
    chronických onemocnění,
  • 00:49:36 které jistě nebyly v souvislosti
    s úrazem.
  • 00:49:41 To je kombinace několika věcí
    dohromady, jejichž spouštěcím
  • 00:49:46 mechanismem byl těžký úraz,
    ale k tomu i další přidružené
  • 00:49:52 choroby, které výrazným způsobem
    oslabily celkovou odolnost
  • 00:49:56 organismu včetně vlastní imunity.
  • 00:49:59 Jinak se vůbec nestává, aby sedmý
    den hospitalizace se pacient
  • 00:50:04 dostal k takovému multiorgánovému
    selhání,
  • 00:50:08 to jsme tady za sedm let viděli
    jen jednou.
  • 00:50:27 Vláďa svůj talent neprodal celý.
  • 00:50:32 V období, kdy jsme byli mladí,
    tak to nešlo.
  • 00:50:42 Byli jsme rádi, že to dopadlo
    vůbec takhle.
  • 00:50:50 Skryté titulky: Marie Marek,
    Česká televize, 2005

Související