iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
5. 12. 2001
19:50 na ČT1

1 2 3 4 5

32 hlasů
54446
zhlédnutí

Příběhy slavných

Já budu chodit po špičkách

Petr Novák

51 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Předčasná úmrtí - Já budu chodit po špičkách

  • 00:00:18 Naposledy jsem ho viděl
    v Lucerna Baru na jeho koncertě.
  • 00:00:24 Na Petrovi byla vidět velká únava,
    špatně chodil.
  • 00:00:31 Po koncertě jsme seděli sami
    v Lucerna Baru,
  • 00:00:36 kde mi říkal, že má potíže,
  • 00:00:39 že prý by nedošel k mikrofonu,
    kdyby neměl zavázanou celou nohu.
  • 00:00:46 Říkal doslova,
    že život nestojí za nic.
  • 00:00:52 Vždy když jsme se potkali,
    tak říkal: "Tak ahoj, čau a zajdi!"
  • 00:00:57 Jednou týdně jsme se pravidelně
    scházeli.
  • 00:01:00 Tehdy mi položil ruce na ramena
    a říká: "Drž se v tý muzice!"
  • 00:01:10 Připadalo mi to divné, ale pak mi
    došlo, že tušil, že se už neuvidíme.
  • 00:01:17 Já na tyto věci věřím,
    takže si to tak vysvětluji.
  • 00:01:25 HRAJE PÍSEŇ
    "JÁ BUDU CHODIT PO ŠPIČKÁCH"
  • 00:01:33 Toto je 76 - Legerova ulice,
    tady to všechno začalo.
  • 00:01:40 ZPĚV
  • 00:01:42 Zavři pusu a jdi spát,
    vždyť už bude brzo den...
  • 00:01:48 Petr Novák i já jsme bydleli
    v 1. patře,
  • 00:01:52 Karel Sluka bydlel ve vedlejším domě,
    v posledním patře, krajní okno.
  • 00:01:57 Petr Novák se přistěhoval
    jako "lepší rodina".
  • 00:02:00 Všichni jsme měli stejně,
    všichni jsme měli stejně na sebe,
  • 00:02:05 stejné věci stejné barvy,
  • 00:02:08 stejné chování, stejné byty,
    stejné výlevky,
  • 00:02:11 někdy i toalety na chodbách.
  • 00:02:15 Do toho Petr vypadal jinak.
  • 00:02:19 Jeho rodiče chodili už v tehdejší
    době jinak oblékaní -
  • 00:02:24 tatínek v šatech s vestou,
    byl právník,
  • 00:02:27 maminka byla elegantní paní,
    babička chodila se psem.
  • 00:02:31 Z nás tehdy nikdo psa ještě neměl.
  • 00:02:35 Petrův pokoj byl na druhou stranu,
    měl okna do dvora.
  • 00:02:39 Byl to tzv. malinký pokojíček,
    říkalo se mu "katovna",
  • 00:02:43 v pozdějších letech -
    "pokoj číslo 26".
  • 00:02:46 ZPĚV
  • 00:02:48 Tam v pokoji číslo 26
    prodávaly holky svoji čest...
  • 00:02:58 Jejich byt byl na naše poměry větší,
    v bytě byl obývák přes 30 m2,
  • 00:03:09 kožená křesla,
    obrovský mramorový krb, křídlo.
  • 00:03:14 ZPĚV
  • 00:03:16 Okno, který skrývá starý dvůr,
    rozvrzaná postel, židle, stůl.
  • 00:03:26 Tady jsme bydleli.
  • 00:03:28 Tady jsem bydlel já s maminkou,
    tady bydlel Petr.
  • 00:03:32 Dělily nás tyto 4 metry.
  • 00:03:39 Klasa v té době se tehdy
    ještě rozlišovala.
  • 00:03:43 Na Petrovi byla vidět, když přišel
    v modrých krátkých kalhotech
  • 00:03:47 a bílých podkolenkách.
    To nikdy nezapomenu.
  • 00:03:50 S Karlem a Tondou jsme ho pozvali,
    abychom mu ukázali náš sklep,
  • 00:03:55 kde jsme ho trošku "proťukli".
  • 00:03:57 Mysleli jsme si,
    že je to rozmazlené dítě.
  • 00:04:01 Babička mu říkala: "Náš Petříček
    chce mléko, či kakaíčko."
  • 00:04:06 "Petříku, tady máš svačinku."
    "Petříku, koukej jít domů!"
  • 00:04:11 "Petříku, nechoď s tímhletím,
    nekamaraď se s támhletím!"
  • 00:04:15 Děti se mu smály.
  • 00:04:17 V Petrovi toto vzbudilo
    potřebu vyniknout, ukázat:
  • 00:04:25 "Já jsem tady ten, já něco dokážu!"
  • 00:04:28 O to se snažil zejména na gymnáziu,
    ale ne příliš vhodným způsobem.
  • 00:04:36 ZPĚV
  • 00:04:38 Já v mládí často
    podobal se vánku...
  • 00:04:46 Ano, Petr Novák byl studentem
    naší školy.
  • 00:04:52 Byl studentem až do roku 1962.
  • 00:04:56 V roce 1962 odešel v 2. ročníku,
    takže k tomu musel být důvod.
  • 00:05:06 (zpěv)
    A říkali mi, že mi rozum chybí.
  • 00:05:13 Kdybyste se podívali na kolonku
    zvanou "prospěch",
  • 00:05:18 zjistili byste,
    že nebyl studijní typ.
  • 00:05:21 Ale pravda je, že nepropadal.
  • 00:05:25 Neřekl bych, že mu studium nešlo.
    Ono ho nebavilo.
  • 00:05:30 Říkalo se o mně, že prý jsem hrubý,
    drzý a hloupý, nic prý mi nevadí.
  • 00:05:45 My jsme byli jediní, kteří kouřili,
    kteří chodili na pivo.
  • 00:05:51 Petr Novák byl věčně zamilovaný.
  • 00:05:54 V pololetí tohoto ročníku
    měl z chování 2
  • 00:05:59 a potom to spělo k tomu, že otec
    oznámil, že žák vystupuje ze školy.
  • 00:06:07 Byl to velký bouřlivák.
  • 00:06:12 Vám lidem,
    vám se to mluví,
  • 00:06:18 já však byl šašek
    a musel jsem se smát.
  • 00:06:26 Byl živel. My jsme byli za normální
    kluky a on byl živel.
  • 00:06:32 Když všichni dostali modré knížky,
    tak jsem měl zařízeno od strýce,
  • 00:06:41 který měl tehdy vysokou hodnost,
    že pokud půjdu na vojnu,
  • 00:06:45 tak zůstanu v Praze,
    abych mohl "bigbítovat".
  • 00:06:49 Ale maminka za strýcem zašla
    a řekla mu,
  • 00:06:52 že v Praze bych jistě dál kamarádil
    s Novákem
  • 00:06:55 a že by to špatně dopadlo,
    to už v tom bylo pivo,
  • 00:07:02 tak mě šoupli do Jičína.
  • 00:07:09 Když mi bylo 17, tak jsem se
    dostal do skupiny Sputnici.
  • 00:07:16 Petr se k nám chodil dívat
    na zkoušky.
  • 00:07:21 Pak jsme si řekli, že když to umí
    Sputnici, tak že to zkusíme také.
  • 00:07:30 Začal jsem jim dávat rady,
    že pokud chtějí zpívat česky,
  • 00:07:36 tak si mají vzít texty
    Jiřího Štaidla a Mareše.
  • 00:07:42 Petr řekl: "My máme lepší písničky."
    A opravdu měli.
  • 00:07:46 STARŠÍ VERZE PÍSNĚ
    "JÁ BUDU CHODIT PO ŠPIČKÁCH"
  • 00:07:48 Zavři pusu a jdi spát,
    vždyť už bude brzo den,
  • 00:07:54 nebo ráno nepoznáš,
    že je tady nový den.
  • 00:08:02 Já jsem texty přinesl nejdříve
    ke Karlovi a ptal se,
  • 00:08:05 co s tím uděláme.
  • 00:08:07 Když jsem poprvé dostal od Iva texty,
    myslel jsem si,
  • 00:08:11 že jsou jednoduché
    a že to udělám.
  • 00:08:14 Po třech týdnech jsem neměl nic
    a přišel jsem na to,
  • 00:08:20 že to není tak jednoduché.
  • 00:08:22 Vzal si to Petr do ruky
    a jeho "jednoduchostí" to udělal.
  • 00:08:27 Jsou věci, které vypadají
    jednoduše jen na pohled,
  • 00:08:31 a možná i jsou jednoduché,
    ale zase je neumí dělat každý.
  • 00:08:36 ZPĚV
  • 00:08:37 Já budu chodit po špičkách,
    snad tě tím nevzbudím...
  • 00:08:42 Především byl široko daleko
    nelepší zpěvák.
  • 00:08:45 Měl velký rozsah, takže on si mohl
    melodie napsat do výšky
  • 00:08:51 a s velkými intervalovými skoky
    a všechno zazpíval.
  • 00:08:57 Jeho melodický talent
    byl naprosto mimořádný.
  • 00:09:01 Když se píseň "Já budu chodit
    po špičkách" ozvala v Houpačce,
  • 00:09:04 tak jsme seděli a poslouchali
    u rádia, až to zazní
  • 00:09:08 a byli jsme s Petrem pyšní,
    že máme písničku v rádiu.
  • 00:09:13 Vlastní ohlasy docházely
    k Černým domů.
  • 00:09:17 Když jsme z kufru dopisy vysypávali,
    tak jsme byli překvapení,
  • 00:09:22 že tam "Já budu chodit po špičkách"
    skutečně je napsané.
  • 00:09:26 Příští týden ke mně Petr vtrhnul
    a řval, že jsme první na Houpačce.
  • 00:09:31 Byl k neudržení, jak je to možné.
    Nevěděl, jak je to možné.
  • 00:09:37 Cítili jsme se jako hvězdy,
    srovnávali jsme se se světem.
  • 00:09:40 Vyhráli jsme Houpačku,
    teď už nic nemůže být.
  • 00:09:44 Nebyl velký muzikant,
    uměl jen pár akordů na kytaru.
  • 00:09:50 Měl ale intuitivní talent
    na písničky.
  • 00:09:54 Bylo zajímavé, že jeho písničky
    nebyly v zásadě špatné.
  • 00:09:58 Dobře vedl melodii a harmonii.
    Bylo to v podstatě dobré.
  • 00:10:03 Prosím vás, třeba vy.
    Zazpívejte mi toto.
  • 00:10:07 HRAJE MELODII
  • 00:10:10 HLASEM ZOPAKOVAL MELODII
    ZAHRANOU NA KLÁVESY
  • 00:10:13 Vyšší hudební vzdělání v této době
    by té věci bylo na škodu,
  • 00:10:20 nevznikla by na první pohled
    tak jednoduchá, obyčejná melodie.
  • 00:10:25 Každý, kdo se něco naučí,
    má tendenci to naučené praktikovat.
  • 00:10:30 A on ty věci napsal instinktivně.
  • 00:10:33 Ty písně už tehdy
    měly šanci zlidovět.
  • 00:10:37 My dnes pod pojmem lidová písnička
    vnímáme kroj, šroubování žárovek.
  • 00:10:45 Ono to ale tak není.
  • 00:10:47 Petr měl dar,
    už tehdy bylo předurčeno,
  • 00:10:51 že se jeho písničky jednou
    budou zpívat s kytarou u táboráku.
  • 00:10:57 ZPĚV
  • 00:10:58 Povídej, jestli tě má hodně rád
    víc než já...
  • 00:11:02 Proč vy děláte tu muziku,
    kterou děláte?
  • 00:11:05 Každý člověk má vnitřní důvod,
    proč něco dělá.
  • 00:11:08 My to děláme z důvodu,
    že chceme, aby v písničkách,
  • 00:11:14 které hrajeme, bylo kousek srdce,
    něčeho, co máme v sobě.
  • 00:11:19 Lidé, kteří na nás chodí,
    musí věřit, že to tak je.
  • 00:11:24 Byl bych rád, kdyby nám věřili.
  • 00:11:27 Vrať mi, Bože, lásku zpátky,
    láska je chléb a já musím jíst,
  • 00:11:35 vem poslední mé dvě zlatky,
    kup mi život, aby se dal sníst.
  • 00:11:44 Žádné velké peníze
    za to tehdy nebyly.
  • 00:11:47 O penězích to nebylo.
  • 00:11:49 Proto šel tehdy Petr hrát
    do Maringotky.
  • 00:11:54 Hrál jako herecký elév.
  • 00:11:57 Vedle zpívání se musely
    vydělávat peníze.
  • 00:12:00 Petr chtěl být herec,
    miloval herce a divadlo.
  • 00:12:09 Trpěl jako újmu, že ho v pozdějších
    letech nepřijali na DAMU.
  • 00:12:14 Připravoval se na zkoušky
    a hodně to chtěl dělat.
  • 00:12:19 Petr Novák vyprávěl o svém
    "angažmá" v Národním divadle.
  • 00:12:26 Říkal, že dělal všechna činoherní
    představení i opery.
  • 00:12:32 Poprvé jsem mu uvěřil a ptal
    jsem se ho, jestli opravdu zpíval.
  • 00:12:36 On řekl: "Ne, já jsem jim
    postavil kulisy."
  • 00:12:40 On na to neměl ten druh dravosti.
  • 00:12:44 Já to také nemám,
    ale on to neměl vůbec.
  • 00:12:47 Na zpívaní je člověk sám.
    Jeden člověk.
  • 00:12:51 Co si tam napíše a udělá,
    s tím před lidi jde,
  • 00:12:55 a buď to je, nebo to není.
  • 00:12:57 V divadle ale děláte jiné texty,
    které jste si nenapsali.
  • 00:13:04 Já jsem mu říkala,
    že má dar od pánaboha,
  • 00:13:09 že může dělat, co chce.
  • 00:13:12 ZPĚV
  • 00:13:14 Když půjdeš po cestě,
    kde růže vadnou...
  • 00:13:18 Měl v sobě něco silně klaunského,
    mimického, měl úctu k publiku.
  • 00:13:29 ZPĚV
  • 00:13:30 Tak dojdeš na místo,
    kde tvý slzy spadnou...
  • 00:13:37 Když začal zpívat Náhrobní kámen,
    tak klasicky zkřížil ruce,
  • 00:13:41 koukal do neznáma
    a lidé mu to věřili.
  • 00:13:47 ZPĚV
  • 00:13:48 Jen starej rozbitej
    náhrobní kámen ...
  • 00:13:54 V Náhrobním kameni padal
    v jednom okamžiku na kolena.
  • 00:13:58 Jednou jsme hráli někde v krásném
    klasickém divadle za Prahou,
  • 00:14:02 s galeriemi, balkóny
    a před jevištěm bylo orchestřiště.
  • 00:14:10 To zakryli červeným sametem,
    nechali tam židle.
  • 00:14:17 Petr zpíval, přicházel ke kraji
    a chtěl si kleknout.
  • 00:14:27 Měl dlouhé nohy, padl na kolena,
    váha kolen ale padla na ten samet
  • 00:14:34 a on přepadl s mikrofonem
    do orchestřiště.
  • 00:14:38 Rachot židlí, Petr se vynořil,
    měl dřevěnou židli kolem krku
  • 00:14:42 a řval: "Tak jsem jí postavil
    náhrobní kámen..."
  • 00:14:47 A publikum řvalo!
  • 00:14:49 Ale nepřestal zpívat,
    furt to jelo dál.
  • 00:14:53 Většinou se trošku napil
    před koncertem a měl veselou náladu,
  • 00:14:58 zpíval v leže, poskakoval po jevišti
    a dělal show.
  • 00:15:06 -Dál cestou necestou...
    -Jen na pár dnů!
  • 00:15:10 Z koncertních show si pamatuji jednu,
    to bylo velmi zajímavé.
  • 00:15:14 Když se něco dělo, nebo byl Petr
    indisponován a nemohl zpívat,
  • 00:15:18 přestal zpívat, ale zpěv předstíral
    a vypadalo to, že mikrofon nejde.
  • 00:15:23 Oblíbený Petrův trik.
  • 00:15:25 Petr jen otvíral pusu a tím doháněl
    k šílenství všechny zvukaře,
  • 00:15:29 kteří hned vyskočili ze židlí
    a začali na pultech vztekle kroutit
  • 00:15:34 knoflíky a dělat.
  • 00:15:37 Načež Petr se mezitím chytil
    a zase to běželo.
  • 00:15:40 Občas to dělal,
    pak se ale na to přišlo.
  • 00:15:46 Poctivá a cílevědomá práce
    přináší dobré výsledky.
  • 00:15:52 Zlatý slavík v roce 1967
    za nejúspěšnější skladbu,
  • 00:15:56 vítězství na II. beatovém festivalu
    a nakonec nabídka
  • 00:16:00 hudebního vydavatelství Panthon
    a exkluzivní smlouva.
  • 00:16:06 S uplatněním Petrových písniček
    v oficiálních institucích
  • 00:16:11 byly obrovské problémy.
  • 00:16:16 Když vyhrál "Náhrobní kámen"
    Zlatého slavíka,
  • 00:16:20 tak ČST tehdy Petra Nováka
    do televizního přenosu nepustila.
  • 00:16:27 Toho Zlatého slavíka mu dávali
    v kavárně U pelikána na záchodě.
  • 00:16:32 Přestože byl slavný člověk
    a chodily na něj plné sály lidí,
  • 00:16:37 tak se v televizi moc neobjevoval.
  • 00:16:40 Všichni znali jeho politické
    názory,
  • 00:16:44 věděli, že při Bratislavské lyře
    vyhlásil minutu ticha za Palacha.
  • 00:16:51 Na Bratislavské lyře 1969
    zpíval písničku,
  • 00:16:57 která končila střelbou z Václavského
    náměstí při okupaci v roce 1968.
  • 00:17:05 Ta píseň se jmenuje "Den štěstí"
    a byla věnována Janu Palachovi.
  • 00:17:14 Ještě jsem řekl, že narozdíl od pana
    Husáka si pana Palacha vážím.
  • 00:17:19 Bylo toho víc, takže to nemohlo
    ani jinak dopadnout.
  • 00:17:23 ZPĚV
  • 00:17:25 Chtěl bych tě mít,
    s tebou ven jít,
  • 00:17:27 den štěstí zas žít,
  • 00:17:30 pár růží, pár růží...
    (zvuk střelby)
  • 00:17:42 Embargo, které na něj vrhli,
    ovlivnilo jeho život
  • 00:17:48 v období 1969 - 1974.
  • 00:17:54 Tehdy jsem dělal s orchestrem
    Mirka Zahradníčka.
  • 00:17:58 Dělali jsme nějaké vokály
    a Petr jezdil s námi.
  • 00:18:03 Bylo to ale někde jinde,
    toto byla estráda, kam on nepatřil.
  • 00:18:08 Byl ve velké krizi, protože
    do té doby byl velkou hvězdou,
  • 00:18:13 a pak najednou nic.
  • 00:18:15 Když jsem s ním potom začal
    dělat, tak dalo velkou práci,
  • 00:18:19 aby odboural všechny překážky.
  • 00:18:23 Petr nebyl přizpůsobivý
    stádní člověk.
  • 00:18:28 Jakmile cítil, že by s ním někdo
    chtěl manipulovat jako s vojáčkem
  • 00:18:34 a představovat ho,
    tak se vzbouřil.
  • 00:18:38 V kterékoliv chvíli byl schopen
    svou kariéru,
  • 00:18:42 která se zase začala pomalu budovat,
    pohřbít.
  • 00:18:47 Jak se trochu napil, tak nesměl
    být poblíž žádný funkcionář,
  • 00:18:52 jinak hrozil znovu krach.
  • 00:18:58 ZPĚV
  • 00:19:00 Zbude jen trocha snů a sedm prázdných
    a sedm prázdných dnů.
  • 00:19:07 Petr ve svém životě prožíval
    daleko víc prázdných dnů.
  • 00:19:11 I když na druhé straně
    by tak prázdné být neměly.
  • 00:19:14 Ale prožíval je z toho hlediska,
    že jak byl "samorost"
  • 00:19:18 a měl kolem sebe
    spoustu kamarádů,
  • 00:19:22 tak se ve svém nitru cítil
    často osamělý.
  • 00:19:25 ZPĚV
    Dlouho jsem bloudil jen tmou...
  • 00:19:30 Nikdy si z té doby nepamatuji,
    že by měl takovou lásku,
  • 00:19:37 do které by se mohl dostat
    a která by byla opětovaná.
  • 00:19:41 Bylo to více méně jedno neštěstí
    za druhým.
  • 00:19:45 Holky ho milovaly,
    na koncertech z něj byly hotové.
  • 00:19:51 On při zpěvu projevoval city
    a to fungovalo.
  • 00:19:59 ZPĚV
  • 00:20:01 Všichni jdou za láskou
    a já se přidávám k nim.
  • 00:20:08 On v té době neměl na konkrétní
    lásku pomyšlení.
  • 00:20:12 On byl tak koncentrovaný,
    aby se rozdal všem,
  • 00:20:18 že se nemohl dostatečně silně
    soustředit na jednoho jedince.
  • 00:20:24 ZPĚV
  • 00:20:25 -Leťte vy ptáci tam k nám.
    -Svou lásku za tvou ti dám.
  • 00:20:31 Povězte, že nejsem sám.
  • 00:20:33 Když se s ním seznámila Eva,
    tak protože měla večer představení
  • 00:20:37 v Činoherním klubu, tak mě poslala
    na výzvědy na koncert do Lucerny.
  • 00:20:41 On byl velmi romantický člověk.
  • 00:20:46 V Lucerně si dal
    pod mikrofon jmelí,
  • 00:20:50 které dostal od Evy
    jako dárek.
  • 00:20:52 Potom už vztah neubýval
    na intenzitě.
  • 00:20:56 ZPĚV
  • 00:20:59 Všichni jdou za láskou,
    jen já už nemusím jít.
  • 00:21:05 Petr byl ideální manžel.
  • 00:21:08 On byl navíc
    "člověk z jiného století".
  • 00:21:15 ZPĚV
  • 00:21:17 Slyšte můj příběh, křesťané,
    jen proto jsem ho složil.
  • 00:21:23 On byl opravdu poslední český rytíř,
    který se uměl dvořit,
  • 00:21:30 uměl políbit dámě ruku.
  • 00:21:34 ZPĚV
  • 00:21:35 Jsem rytíř s hlavou pod paždím,
    chodím, když půlnoc houká.
  • 00:21:40 Společnému kamarádovi
    Jirkovi Vildmanovi jsem říkala,
  • 00:21:45 že bych chtěla narazit na člověka,
  • 00:21:48 který by se ke mně choval
    jako Petr k Evě.
  • 00:21:51 A Mirek říkal: "Holčičko, stanovila
    sis laťku příliš vysoko,
  • 00:21:54 takoví už nejsou."
  • 00:21:56 Petr byl hrozně citlivý člověk,
    mnohem citlivější než my.
  • 00:22:02 Nedával to ale tolik znát.
  • 00:22:06 Zpětně se mi jeví
    jako moc citlivý.
  • 00:22:09 Byl neuvěřitelně tolerantní,
  • 00:22:12 u málokterého člověka
    jsem se s tím setkala.
  • 00:22:15 Eva byla od 15 let v Brně
    na kolejích, odkud byla zvyklá,
  • 00:22:19 že se lidé pohybovai spíš v tlupách
    než po dvojicích.
  • 00:22:26 Když si ji Petr vzal,
    tak byl smířen s tím,
  • 00:22:30 že si s ní zároveň bere celou hordu
    kamarádů a kamarádek.
  • 00:22:34 A všechno to vydržel a ustál.
  • 00:22:38 Kdyby se jednalo o zatlučení
    hřebíku, tak to ne,
  • 00:22:45 to od jistých dob dělají dámy.
  • 00:22:49 Ale na tom svět nestojí.
  • 00:22:53 Než se oženil, Petr byl do 40 let
    se svou maminkou.
  • 00:22:57 Mezi nimi bylo silné pouto,
    i když ona byla rázná žena.
  • 00:23:02 Jeho maminka mi říkala:
    "Pavlíku, hemuj toho Péťu trochu!"
  • 00:23:06 Tím myslela, abych na něj dával
    pozor, aby moc nepil.
  • 00:23:12 Já jsem jí ale říkal: "Mámo,
    to jsi přišla na toho pravého."
  • 00:23:16 ZPĚV
  • 00:23:18 Vracím se z flámu
    a mám ránu,
  • 00:23:23 mluvím z cesty
    a v rukou mám svji bledou tvář.
  • 00:23:31 S alkoholem se pral celý život.
  • 00:23:38 Hlavně jsem se s jeho alkoholismem
    začal prát já.
  • 00:23:43 Dalo velkou práci ho udržet
    v "provozním stavu" na představení.
  • 00:23:49 Já jsem ho zažil, že se napil,
    ale znám lidi, kteří pijí víc.
  • 00:23:55 On nejedl, to bylo ono.
    Jen pil.
  • 00:23:59 My jsme si dali 15 dkg tlačenky,
    ale on si nedal nic.
  • 00:24:04 On nejedl třeba tři dny.
  • 00:24:07 My jsme někde byli týden
    a pořád jsme ho nutili.
  • 00:24:10 Ráno jsme ho budili,
    aby se šel nasnídat.
  • 00:24:13 On nechtěl: "Já nesnídám,
    tady mi stejně neudělají, co chci.
  • 00:24:16 Doma snídám, tam si dám rohlíček,
    kakaíčko. A tady, co mi dají?"
  • 00:24:21 Sedli jsme si, přišel číšník,
    že bychom chtěli posnídat.
  • 00:24:26 Číšník na Petra: "Co si dáte?"
    On na to: "Co máte?"
  • 00:24:30 Číšník odpověděl: "Co si přejete.
  • 00:24:32 Hemenex, kakaíčko, máslíčko,
    medíček, rohlíček."
  • 00:24:36 A zaskočený Petr:
    "Víte co, dejte mi jedno pivo."
  • 00:24:42 ZPĚV
  • 00:24:44 Hlad je jen žízeň v převlecích
    a žízeň bývá zkroucená...
  • 00:24:57 Kdyžtak si dal jeden koblížek
    a pak už nic nejedl.
  • 00:25:01 Pak mluvil, že si dá oběd,
    ale nic si nedal.
  • 00:25:05 Když už si něco objednal, měl snahu,
    ale bylo vidět,
  • 00:25:08 že je mu z jídla na zvracení.
  • 00:25:11 Jeden z mých nepřímých dědečků
    komentoval tuto situaci,
  • 00:25:16 že mu to roste v hubě.
  • 00:25:18 A to jsem viděl u Petra.
  • 00:25:20 Bylo hrozné ho pozorovat
    u jídla.
  • 00:25:24 Snahu měl, ale nešlo mu to.
    To tělo to nepřijímalo.
  • 00:25:27 Já se v tom nevyznám.
  • 00:25:31 To, že člověk nejí,
    že nemá chuť k jídlu,
  • 00:25:35 že mu chátrá organismus,
    jídla má dost a nejí,
  • 00:25:38 to je mentální anorexie.
  • 00:25:42 To je známý pojem.
    U Petra to bylo podobné.
  • 00:25:46 Když byl trochu ve stresu
    nebo nebyl v duševní pohodě,
  • 00:25:51 i to stačilo
    a měl absolutní nechutenství.
  • 00:25:55 Neklid a snadná vzrušivost
    může někdy pomáhat při tvorbě,
  • 00:26:02 ale pro normální život je to chvílemi
    až nesnesitelné.
  • 00:26:06 Já si myslím, že on neterorizoval
    ani tak okolí, i když to taky někdy,
  • 00:26:11 ale především sám sebe.
  • 00:26:14 On si sám sobě byl špatným
    životním partnerem.
  • 00:26:18 On dokázal být i disciplinovaný,
    když se na něj zařvalo.
  • 00:26:22 Měl jsem ho potom jak své dítě.
  • 00:26:25 Láďa Klein do něj hučel,
    co smí a co nesmí.
  • 00:26:28 Pohádali se, ale Petr pak ustoupil.
  • 00:26:31 Moji roli "otce" přijmul,
    i když skřípal zubama.
  • 00:26:36 Byly scény, jako když se rodiče
    hádají s dětmi,
  • 00:26:48 ale přitom se mají rádi.
  • 00:26:52 Jednou za čas šel Petr do nemocnice,
    kde ho dali do pořádku.
  • 00:26:58 Ale frekvence návštěv nemocnice
    se bohužel zkracovala.
  • 00:27:04 Petr kupodivu jedl v nemocnici
    naprosto normálně.
  • 00:27:08 Dokázal sníst porci, co dostal,
    a dokonce si jídlo kupoval sám.
  • 00:27:14 On byl někdy tak hubený,
    že když si sednete
  • 00:27:18 a přepadnou vám kalhoty přes stehno,
    tak jemu přepadla mu kůže přes kost.
  • 00:27:24 Pamatuji si ho z první
    hospitalizace - byl vychrtlý,
  • 00:27:29 jeho organismus byl nedostatkem
    přísunu kalorií zdecimovaný.
  • 00:27:36 Za měsíc pobytu v nemocnici
    přibral 17,5 kg.
  • 00:27:41 V nemocnici ho dali do pořádku,
    rozjedli ho,
  • 00:27:45 dávali mu kapačky a on se zase
    dostal do docela dobrého stavu.
  • 00:27:49 Ale sám si ho nedokázal udržet.
  • 00:27:52 ZPĚV
  • 00:27:53 To si piš, to si piš,
    ty bídná štěnice,
  • 00:27:55 to si piš, to si piš,
    skončíš na klinice.
  • 00:27:59 Potkal jsem ho začátkem 90. let.
  • 00:28:02 Petr chtěl udělat komponovaný
    program s vážnější tématikou,
  • 00:28:11 zvolil si drogy.
  • 00:28:19 Memento je podle knihy Radka Johna
    o mladých drogově závislých lidech.
  • 00:28:25 Dopadne to špatně.
  • 00:28:27 Petr hrál a zpíval hlavní postavu
    feťáka takovým stylem,
  • 00:28:35 že si všichni mysleli,
    že Petr je narkoman.
  • 00:28:39 On to tak odehrál a podal,
    tak se do toho vžil.
  • 00:28:43 ZPĚV
    Tak už mě nemuč a dej mi mou dávku.
  • 00:28:48 Navíc on byl na jevišti výtvarný.
    Byla to ta nalomená tyčka.
  • 00:28:55 On byl vizuálně vděčný objekt.
  • 00:28:59 A přitom byl těžký odpůrce drog,
  • 00:29:02 nevzal by ani marihuanu
    a podobné lehké věci.
  • 00:29:06 Drogy mu byly naprosto cizí.
  • 00:29:09 Byl to člověk, který chtěl něco
    udělat, oslovit lidi.
  • 00:29:16 Byl hrozně hodný člověk.
  • 00:29:19 Strašně si přál, aby si lidé
    při odchodu z koncertu připadali,
  • 00:29:25 že jdou z očistné kůry.
  • 00:29:28 ZPĚV
    Celý svůj život rozdával jsem smích.
  • 00:29:33 Jakmile vyšel Petr na jeviště,
    byl z něj někdo jiný.
  • 00:29:37 Byl to člověk plný síly,
    který by se rozdal.
  • 00:29:42 Ta síla vyzařovala z něj
    a lidé to poznali, že jim nelže.
  • 00:29:46 ZPĚV
  • 00:29:48 Měl jsem rád lidi
    a žil jsem pro potlesk.
  • 00:29:52 Někdy se stávalo,
    že to na mě zapůsobilo,
  • 00:29:56 jako bych seděl v hledišti.
  • 00:29:59 Hraní bylo mechanické,
    ale z něj vycházela síla,
  • 00:30:03 že byl člověk sám dojatý,
    jak to umí.
  • 00:30:09 ZPĚV
    Však nemám nic, mně zbyl jenom stesk.
  • 00:30:16 Míra citu rozlišuje zpěváky.
  • 00:30:22 ZPĚV
  • 00:30:23 Tak běžte všichni pryč,
    já chci umřít sám.
  • 00:30:28 Byl typický případ střetu
    svatého s ďáblem.
  • 00:30:33 Byl dost rozporuplný.
  • 00:30:38 Od velkých vyznání
    až po rezignaci,
  • 00:30:41 od velkých slibů
    až po jejich nesplnění.
  • 00:30:44 Někdy to zavánělo tím:
    "Nic není důležité. Stejně umřeme."
  • 00:30:57 Byl dost inteligentní na to,
    aby věděl, co dělá.
  • 00:31:02 Přesto byl zadumaný.
  • 00:31:12 Pro Petra byl volný čas
    vstupenka do restaurace.
  • 00:31:21 Měl svou oblíbenou restauraci,
    měl tam vysezenou židli.
  • 00:31:26 Petr sem chodil denně,
    byl to jeho denní rituál.
  • 00:31:30 Já jsem otevřela, on se během
    půl hodinky objevil, dal si kávičku.
  • 00:31:36 Spousta lidí mu tam telefonovala,
    tehdy ještě nebyl mobil.
  • 00:31:42 Vyřizoval tam korespondenci,
    nechal si tam posílat noviny.
  • 00:31:47 Takže noviny mu nechodily do Karlovky
    ale k baru U Radnice.
  • 00:31:51 Když měl někde vystoupení, zavolal,
    že přijede ve 2 hodiny ráno,
  • 00:31:57 a ptal se, jestli na něj počkám.
  • 00:31:59 Tak jsme tu kolikrát na něj
    počkali, bylo to ve 2, ve 3.
  • 00:32:02 Říkal, že to je jeho druhý obývák,
    že tak velký obývák doma nemá.
  • 00:32:07 Bydlel nedaleko v Karlově ulici.
  • 00:32:10 Kolikrát se sedělo do rána.
    Bylo to tu pro něj domácí.
  • 00:32:19 Za Petrem přicházela řada
    jeho známých, za které platil.
  • 00:32:26 Měl touhu, aby každý kolem něj
    byl v pohodě.
  • 00:32:33 Byl ochotný rozdávat peníze
    i cizím lidem.
  • 00:32:42 Petr měl základní vztah k penězům
    a já ho mám taky,
  • 00:32:48 že peníze jsou proto,
    aby se utrácely, točily se,
  • 00:32:54 aby šly do světa.
  • 00:32:58 Moje sestra mě požádala,
    abych jí půjčil peníze.
  • 00:33:04 Já jsem je také v té době neměl,
    tak jsem si vzpomněl na Petra.
  • 00:33:08 Petr bez jakéhokoli slova řekl:
  • 00:33:10 "Kolik? Musíš mě ale odvézt
    do spořitelny."
  • 00:33:14 Tam vybral peníze
    a půjčil je mé sestře.
  • 00:33:20 Ta mu to za měsíc vrátila.
    Nechtěl nic napsat.
  • 00:33:24 Kdyby mu to nedala, stejně by mávnul
    rukou a řekl, že je mu to jedno.
  • 00:33:28 Petr byl strašně přístupný
    ke zneužití.
  • 00:33:33 Lidé, kteří se tvářili jako kamarádi,
    ho bezostyšně ždímali.
  • 00:33:38 On byl vlastně celý život chudý.
  • 00:33:42 Vše, co vydělal, rozpůjčoval,
    rozdal a nikdy se mu to nevracelo.
  • 00:33:48 Byl to jeden z nejhodnějších
    a nejdobřejších lidí, co jsem poznal.
  • 00:33:54 Byl to velmi otevřený člověk
    se srdcem na dlani,
  • 00:33:57 byl nesmírný dobrák.
  • 00:33:59 Říká se, kdo je hodný,
    je blbý, ale to tak nebylo.
  • 00:34:03 Petr měl perfektně zařízenou
    chalupu, kde měl starožitnosti.
  • 00:34:08 Ale nejezdil tam,
    netáhlo ho to tam.
  • 00:34:11 Pověřil tedy zprostředkování
    prodeje.
  • 00:34:15 Najednou se ale dozvěděl,
    že ta chalupa je prodaná,
  • 00:34:19 a on z toho nedostal ani korunu.
  • 00:34:21 Jeho známý kamarád tu chalupu
    prodal a zmizel.
  • 00:34:30 Petr udělal něco pro člověka,
    kterému věřil.
  • 00:34:34 Já jsem mu ale nevěřila
    ani nos mezi očima.
  • 00:34:37 Říkala jsem mu, aby to nedělal.
    On to udělal a přišel o chalupu.
  • 00:34:40 Hotovo.
    Toho člověka dnes honí Interpol.
  • 00:34:44 Ptal jsem se ho:
    "Tobě nevadí, žes` přišel o milion?"
  • 00:34:47 On mávl rukou a řekl,
    že v životě už přišel o víc peněz.
  • 00:34:51 Naprosto ho to nezajímalo.
  • 00:34:54 V tomto se choval jako pštros,
    raději strčil hlavu do písku.
  • 00:35:02 Říkal: "Už o tom nechci slyšet,
    to je dávno vyřízené."
  • 00:35:10 Možná to vycházelo trochu
    z jeho pohodlnosti.
  • 00:35:15 Něco dělat, někam jít,
    to představuje chůzi
  • 00:35:23 a tomu se on bránil.
  • 00:35:26 ZPĚV
  • 00:35:28 Horkem spoutaný ležím před vámi
    a jsem tak líný ...
  • 00:35:39 Byl pohodlný, protože kamarádi
    zaskočili a vyřídili.
  • 00:35:43 Zařídit něco na úřadě,
    to u něj neexistovalo.
  • 00:35:47 O tom vždy mluvil, možná tomu
    i věřil, ale nikdy nic neudělal,
  • 00:35:54 to vždycky musel někdo jiný.
    On byl myšlenkami někde jinde.
  • 00:35:58 Jednou říkal, že by si chtěl
    pustit něco doma,
  • 00:36:02 ale že má doma 5 let rozbitý gramofon
    a 10 let magnetofon.
  • 00:36:07 Tak jsem řekl:
    "Pojď, půjdeme koupit věž."
  • 00:36:10 On říkal: "To bys se mnou šel?"
  • 00:36:14 Šli jsme do Máje a koupili jsme věž.
    Přinesl jsem mu ji domů.
  • 00:36:19 Neměl koníčka, neměl zájem o sport.
  • 00:36:23 Jedině pasivně jsem ho dotáhl
    na golf, který jsem hrál.
  • 00:36:32 Šel se mnou po golfovém hřišti.
    Taková procházka se mu líbila.
  • 00:36:38 ZPĚV
  • 00:36:39 Tak jsem zase tretry
    včera ze hřebíku vzal,
  • 00:36:42 zase kilometry, zase boje
    a tak dál, tak dál...
  • 00:36:47 On prakticky vůbec nechodil.
  • 00:36:48 Z Karlovy ulice, kde bydlel,
    to měl 100 metrů do baru U radnice.
  • 00:36:55 To byla jediná jeho chůze.
    100 m tam a 100 m domů.
  • 00:37:00 Když jsme odjížděli na vystoupení,
    tak si vzal taxíka,
  • 00:37:03 který přistavil k baru, přijel
    na odjezd, sedl do mikrobusu a jel.
  • 00:37:07 ZPĚV
  • 00:37:08 Já měl skvělé časy,
    já jsem vyhrál i pár cen,
  • 00:37:12 běžec první klasy,
    rekord byl už ohrožen ten den.
  • 00:37:17 Největší rekord v chůzi udělal,
    když jsme byli u mě na chalupě,
  • 00:37:22 odkud to je do hospody 2 km.
  • 00:37:25 A on to ušel.
    Všichni jsme byli v šoku.
  • 00:37:30 Je to cesta do velkého kopce,
    pak z kopce a zpět.
  • 00:37:34 ZPĚV
  • 00:37:36 Návrat na závodní dráhu
    je prý těžší nežli začátek,
  • 00:37:41 ale mě to nějak příliš
    táhlo nazpátek.
  • 00:37:47 Jednou vyprávěl, a to už jsme si
    neuměli představit vůbec,
  • 00:37:51 jak s Evou Jakoubkovou jeli
    za Ulrychovcema v Beskydech
  • 00:37:55 a jak šel 7 km
    s batohem na zádech.
  • 00:37:58 To mně samotnému připadalo
    a dodnes připadá jako sci-fi.
  • 00:38:03 Nezapomenu, jak Petr přišel pod kopec
    a ptal se ženy:
  • 00:38:08 "Do toho kopce mám jít pěšky,
    miláčku?"
  • 00:38:11 ZPĚV
  • 00:38:12 Šlo to tak dvě léta,
    kvůli zranění jsem stál,
  • 00:38:15 po klidu je veta, zdravý kotník mám
    i sval, ten sval.
  • 00:38:20 Petr měl nohy hodně opotřebované.
  • 00:38:26 Měl známky artrotického postižení
    kolenních kloubů, měl ploché nohy.
  • 00:38:32 Jak byl vysoký,
    zbortila se mu nožní klenba.
  • 00:38:35 Na nohy trpěl dost.
  • 00:38:38 ZPĚV
  • 00:38:40 Jedenkrát na dálnici
    já dostal smyk po krajnici...
  • 00:38:45 V jednom roce měli bouračku,
    čelní náraz,
  • 00:38:50 kde si Petr poranil nohu.
  • 00:38:55 Jel v mikrobusu s manažerem
    Jirsou.
  • 00:39:01 Na nějakém náledí dostali smyk
    a šeredně se vybourali.
  • 00:39:11 Jirsa přišel o nohu
    a Petr Novák měl namále.
  • 00:39:18 Měl tam destičky
    a měl to sešroubované,
  • 00:39:23 dlouho kulhal a chodil o holi.
  • 00:39:26 Druhá věc byla, že spadl ze schodů
    a zlomil si krček u druhé nohy,
  • 00:39:31 takže měl endoprotézu.
  • 00:39:33 Pak už pokulhával.
  • 00:39:36 Nebyl už schopen ani stát, proto
    s námi začal jezdit Karel Kahovec.
  • 00:39:41 Petr zpíval písničky,
    které zpíval někdy ve 20 letech.
  • 00:39:45 Bylo to vysoko, hlas jde dolů,
    takže to pro něj bylo náročné.
  • 00:39:49 V roce 1993 jsem dostal nabídku
    od Petra. Kluci souhlasili.
  • 00:39:55 Nacvičil se můj repertoár
    a začali jsme hrát.
  • 00:39:58 Petr byl rád,
    protože si mohl odpočinout.
  • 00:40:01 Já jsem zahrál 8 - 10 písniček,
    ostatní zpíval Petr.
  • 00:40:06 Klapalo to bezvadně.
  • 00:40:08 ZPĚV
  • 00:40:09 A maska smíchu
    navěky mi spadla...
  • 00:40:14 V Českých Budějovicích měl
    Petr nějaké své splíny.
  • 00:40:20 Karel Kahovec k němu přišel,
    chytl ho kolem pasu, zvedl ho...
  • 00:40:25 A řekl jsem:
    "Péťo, dneska to bylo skvělý!"
  • 00:40:28 V něm prasklo
    a já jsem mu zlomil žebra.
  • 00:40:31 Začal řvát, co blbnu, že jsem mu
    zlámal žebra. Já jsem ho objal.
  • 00:40:35 Petr odzpíval koncert se zlomenými
    žebry a druhý den šel k doktorovi,
  • 00:40:41 kde mu diagnózu potvrdili.
  • 00:40:45 ZPĚV
  • 00:40:46 Dohrála hudba,
    opona spadla,
  • 00:40:49 alespoň dneska chci
    lidskou hrdost mít.
  • 00:40:53 Neměl na sobě žádnou svalovinu.
  • 00:40:57 Tělo si žádá živiny,
    ale on byl slabý,
  • 00:41:02 takže nakonec koncert skoro odseděl.
  • 00:41:06 POTLESK
  • 00:41:10 Sval je jenom otázka pohybu.
  • 00:41:13 Sval, který se nepoužívá,
    se vytratí, ztukovatí
  • 00:41:18 a svalová hmota jako taková
    v něm ubyde.
  • 00:41:22 Petr neměl energetický výdej,
    moc se nepohyboval,
  • 00:41:27 tudíž jeho organismus neměl potřebu
    většího energetického příjmu.
  • 00:41:32 A to byl bludný kruh.
  • 00:41:34 On říkal, že chce mít klid.
  • 00:41:37 Ke klidu mu stačilo to,
    že si sedl a četl noviny.
  • 00:41:41 Potom byl schopen polemizovat
    i o politice.
  • 00:41:45 Hodně se do sebe uzavíral,
    byl málomluvný.
  • 00:41:50 Já jsem dělal s Petrem jedno
    z jeho posledních vystoupení,
  • 00:41:56 bylo to v Šarádě Šípa a Uhlíře.
  • 00:42:01 Měl tam dvě písničky,
    které zpíval živě.
  • 00:42:04 Už to ale nebylo ono.
  • 00:42:07 Měl tam nějaký problém,
    který já nevím.
  • 00:42:11 On pak za mnou přišel a řekl,
    abych to pěkně prostřihal,
  • 00:42:17 že mi věří.
  • 00:42:19 Já jsem věděl, že on mi věří,
    ale že to spíš budu muset vyhodit.
  • 00:42:24 Nakonec jsem udělal kompromis
    a ze 2 písniček jsem tam 1 nechal.
  • 00:42:28 Už to ale nebylo ono,
    nějaký problém tam byl,
  • 00:42:32 ale nevím jaký.
  • 00:42:34 Působil, že už má menší zaujetí,
  • 00:42:38 jako by koukal vedle vás
    a něco si myslel. Byl tichý.
  • 00:42:45 Ke konci už neměl
    žádný elán.
  • 00:42:49 On už ani nechtěl,
    bál se toho.
  • 00:42:51 Poslední desku jsme udělali
    po 6 letech.
  • 00:42:54 6 let jsem ho nutil,
    aby připravil nějaké písničky.
  • 00:42:57 On mi třeba 2 roky říkal,
    že si musí vzít kytaru z auta,
  • 00:43:01 aby něco začal dělat.
  • 00:43:03 Když jsem si poslechl desku,
    kterou Petr vydal,
  • 00:43:07 a bavil jsem se s ním o ní,
    tak si nemyslím,
  • 00:43:10 že to byla šťastná a povedená věc.
  • 00:43:13 To mu leželo na duši,
    jakožto zpěvákovi a autorovi,
  • 00:43:17 víc než cokoliv jiného
    a neměl do toho chuť.
  • 00:43:21 On byl strašně sebekritický.
  • 00:43:27 Censora, kterého by mu měl dělat
    nějaký dobrý kamarád,
  • 00:43:33 často dělal sám sobě, a to s velkým
    nedostatkem sebedůvěry.
  • 00:43:41 Člověku, kterému táhne na 50 let,
    se těžko žije v populární hudbě.
  • 00:43:46 ZPĚV
  • 00:43:47 Život se ztratil jak dým,
    tak málo o něm vím,
  • 00:43:52 to už je stáří, všechno je pryč
    a já už teď jenom sním.
  • 00:43:58 Domníval se, že je ošklivý a starý,
    že to už lidi nezajímá,
  • 00:44:03 domníval se,
    že písničky už psát neumí,
  • 00:44:06 že z něj nic pořádného nevyleze,
    říkal, že vykrádá sám sebe.
  • 00:44:10 ZPĚV
  • 00:44:11 Zbývá mi ještě pár kroků jít,
    snad je to trest, snad to má být.
  • 00:44:22 Jiná je únava,
    se kterou počítáte.
  • 00:44:26 To je takové to -
    dojedu sezónu a vypnu. Dobře.
  • 00:44:31 U něj ale byla větší únava,
    tady se mělo asi vypnout.
  • 00:44:43 ZPĚV
  • 00:44:44 To už je stáří, všechno je pryč
    a já teď budu jen spát.
  • 00:44:50 Já tam spíš vidím ten problém,
    že když nehrál,
  • 00:44:54 tak neměl vyplněný život a trávil čas
    po hospodách s přátelíčkama,
  • 00:45:02 kteří se s ním chtěli jen napít.
  • 00:45:05 On mohl cokoliv, času měl dostatek,
    peněz měl dostatek.
  • 00:45:12 Mohl cestovat, mohl se věnovat
    jakýmkoliv zálibám.
  • 00:45:18 Ale pokud se nenechal náhodně
    k něčemu dokopat,
  • 00:45:22 tak čas trávil dost jednotvárně.
  • 00:45:26 Svůj vnitřní život měl bohatý,
    i když to nedal najevo.
  • 00:45:31 On necitoval Schopenhauera.
  • 00:45:34 Já si myslím, že on nebyl
    spokojený se životem,
  • 00:45:40 který prožil, ani se svou
    momentální životní situací.
  • 00:45:45 Petr nikdy nechtěl děti,
    ale potom ke konci říkal:
  • 00:45:49 "Vždyť já nikoho nemám.
  • 00:45:50 Žena, to není příbuzný. Jednou vám
    někdo řekne dost a jdete od sebe.
  • 00:45:55 Příbuzní jsou jenom rodiče,
    děti a sourozenci."
  • 00:46:00 On už nikoho neměl.
    To ho asi hrozně zasahovalo.
  • 00:46:08 Naposledy jsem ho viděl
    na koncertě.
  • 00:46:12 On přijel, ale my jsme si
    mysleli, že už to neodehraje.
  • 00:46:15 Zvracel, bylo mu špatně,
    byl vyčerpaný, vysílený.
  • 00:46:21 Volali jsme i lékaře.
  • 00:46:24 Říkal, že je dehydrovaný.
    To jsme se smáli. Petr a dehydrovaný?
  • 00:46:31 Dali mu oživovací injekci, nějaké
    živiny, takže koncert odzpíval.
  • 00:46:39 Mysleli jsme si tehdy,
    že je to jeho poslední hodinka.
  • 00:46:43 Bylo to asi měsíc před smrtí.
  • 00:46:47 Dva dny před smrtí vypadal
    lépe než za poslední 3 roky.
  • 00:46:55 Bylo mu čím dál lépe.
    Koupil auto a chtěl jezdit.
  • 00:47:00 Přistavil mi tady vůz
    a chtěl, abych se šla podívat.
  • 00:47:05 Ukazoval mi všechna hejbátka,
    co tam měl.
  • 00:47:08 Měl chuť do života, omezil pití
    alkoholu, snažil se vše srovnat.
  • 00:47:14 Měl takovou radost!
  • 00:47:17 Nikdo nepochopil, jak je možné,
    že se stalo to, co se stalo.
  • 00:47:24 Někdy jsou lidé, když jde život
    do finále, nejlepší.
  • 00:47:29 Najednou člověk jde do velkého
    vzepnutí se, ale pak...
  • 00:47:44 Teď jsme v kostele, kde měl
    Petr Novák poslední koncert
  • 00:47:49 ve své umělecké kariéře,
    13. srpna 1997.
  • 00:47:54 Byl to benefiční koncert
    pro záplavy na Moravě.
  • 00:47:59 Přijel, táhl v tvrdém futrálu kytaru
    na zádech a říkal mi:
  • 00:48:07 "Je mi strašně špatně, nevím,
    jak to večer odehrajeme."
  • 00:48:11 Koncert měl velký úspěch,
    lidé na konci povstali
  • 00:48:15 a Petr řekl krásnou větu:
  • 00:48:17 "Vždyť ty moje písničky jsou
    taky klasika,
  • 00:48:21 jako ten Telemann a Bach,
    co jsi hrál přede mnou."
  • 00:48:25 To bylo 5 dní před smrtí.
  • 00:48:30 Petra jsem viděl naposledy
    ten večer, druhý den zemřel.
  • 00:48:35 Loučili jsme se, já jsem měl
    mimořádnou směnu druhý den,
  • 00:48:38 stál mezi dveřmi, zamával a řekl mi:
    "Tak já zítra přijdu."
  • 00:48:42 Bohužel bylo ošklivé počasí
    jako dneska, byly přeháňky.
  • 00:48:45 ZPĚV
  • 00:48:47 Poprchává v duši nám,
    to se stává, to znám.
  • 00:48:57 Poslední den?
    Ráno jsem šla pro špagety.
  • 00:49:01 Petr říkal, že je mu špatně,
    že nikam nepůjde.
  • 00:49:04 Říkal, že si lehne.
  • 00:49:07 Udělala jsem mu bylinkový čaj,
    vypil čaj a lehl si.
  • 00:49:13 Přišla Eva Jakoubková,
    jeho manželka, a řekla:
  • 00:49:17 "Drž Petrovi stůl, ale ne přes den,
    on přijde navečer, je mu špatně."
  • 00:49:25 Já jsem potom řekla:
    "Petruško, už jsou hotové špagety."
  • 00:49:30 Petr ale nereagoval.
  • 00:49:33 Zvedla jsem víčka a takové ty věci,
  • 00:49:36 co se dělají, když nevíte,
    jestli je člověk živ a zdráv.
  • 00:49:42 Zavolala jsem záchranku
    a ta řekla...
  • 00:49:52 Já budu chodit po špičkách,
  • 00:49:55 já budu chodit po špičkách,
  • 00:49:59 já budu chodit po špičkách...
  • 00:50:02 Smrt měl hezkou.
  • 00:50:04 Já mu ji nezávidím,
    ale měl ji hezkou.
  • 00:50:07 Usnul a už se neprobudil.
  • 00:50:22 ZPĚV
  • 00:50:23 Po celý svůj život
    rozdával jsem smích,
  • 00:50:33 měl jsem rád lidi
    a žil jsem pro potlesk,
  • 00:50:41 a snad jsem taky,
    snad taky trochu zpych,
  • 00:50:49 přesto bych rozdal všechno,
    co jen mám.
  • 00:50:57 Však nemám nic,
    mně zbyl jenom stesk,
  • 00:51:03 tak běžte všichni pryč,
    já chci umřít sám.
  • 00:51:11 Skryté titulky: Marie Hrůzová
    a Věra Šimarová, ČT 2014

Související