iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
8. 6. 2009
23:10 na ČT2

1 2 3 4 5

33 hlasů
18256
zhlédnutí

Q

Venkov

26 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Q

  • 00:00:28 Když město dech ti zdusit doufá,
    když romantik ti v duši zoufá,
  • 00:00:34 hned vyraž v cestu, zdolej lán,
    vydej se na ves, dojdi k nám.
  • 00:00:40 Já, venkov, na tebe už čekám,
    náručí vzkvetlou obejmu tě hned.
  • 00:00:46 Své dary, poklady ti předám.
    Nalezneš strdí tu i med.
  • 00:00:52 A to je venkov, městečka,
    vesnice, rybníčky, seníky,
  • 00:00:58 stodoly, světnice,
    to všechno čeká tě.
  • 00:01:02 Tajemství, prozření,
    radosti kvítek a snad i kytice.
  • 00:01:11 Skutečný venkov poznáš,
    když se ti lůžkem třeba stane
  • 00:01:17 kousek cesty, na návsi drn
    či hřiště za lesem.
  • 00:01:32 Docela rád bych zde někoho potkal.
  • 00:01:44 Na konci malebné vesničky,
    které lidé neřeknou jinak
  • 00:01:49 než Malá Skála,
    se krčí útulná cukrárna.
  • 00:01:53 Pamlsky tu nacházejí děti
    i dospělí z širokého okolí.
  • 00:01:58 V cukrárně točí zmrzlinu
    i zdobí sladké poháry
  • 00:02:03 dva roztomilí cukráři
    Jindra a Martin.
  • 00:02:07 Co tě vlastně drží
    nebo proč jsi na vesnici?
  • 00:02:12 Já jsem tady doma.
    Já jsem přitom městský kluk.
  • 00:02:17 Já jsem původně Pardubičák,
    pak jsem studoval v Praze.
  • 00:02:21 Nějaký čas jsem pracoval
    na Barrandově.
  • 00:02:24 Po vojně slovo dalo slovo,
    situace byla taková,
  • 00:02:29 že jsme s kamarádem neměli kde být,
    zde ve Vysokém byl prázdný domeček,
  • 00:02:34 tak jsme se sem odstěhovali s tím,
    že pak se půjde někam studovat,
  • 00:02:38 něco se stane. Stalo se,
    že už jsem tady zůstal.
  • 00:02:42 Už jsem na venkově od svých 24 let.
    Asi bych to neměnil.
  • 00:02:47 Já jsem v tom vyrůstal.
    Měl jsem na vesnici babičku.
  • 00:02:51 Já jsem byl i v malém městečku
    odjakživa.
  • 00:02:54 Samozřejmě zahradu,
    práci kolem baráku jsem měl rád.
  • 00:02:58 Žil jsem v tom odmalička.
  • 00:03:01 Do města se jedu rád podívat,
    ale žít bych tam nemusel.
  • 00:03:05 Připadá mi to,
    že v Praze se nikdo s nikým nezná.
  • 00:03:09 Tady znáš lidi okolo,
    k nám jezdí plno lidí z Prahy.
  • 00:03:13 Ono se jim tam líbí,
    jdou třeba tam,
  • 00:03:16 ale po pár letech ti kluci
    chtějí vypadnout.
  • 00:03:19 Zase třeba my jsme na vesnicích,
    ale jsou to takové vesnice,
  • 00:03:23 kde ten frmol lidí
    nebo živo je velké,
  • 00:03:26 takže jsi na vesnici
    nebo ve svém malém podniku,
  • 00:03:29 ale pořád tam to město máš,
    byť v něm nejsi.
  • 00:03:34 -Kam to jdeme?
    -Škrábeme se na vyhlídku.
  • 00:03:38 Je fakt, že s Jindrou jsme to
    vylezli možná jednou.
  • 00:03:43 To bylo tak všecko.
  • 00:03:45 Když mluvím o Jindrovi,
    tak my jsme jezdili k tátovi
  • 00:03:50 na návštěvu,
    jezdili jsme tam často,
  • 00:03:53 ale že bychom si museli sednout
    a říci:
  • 00:03:57 Maminko, tatínku,
    já jsem takový a makový,
  • 00:04:01 tak to u nás ani u jednoho nebylo.
  • 00:04:04 Víš co? Máma to pozná,
    máma tě odhalí.
  • 00:04:08 My jsme se nemuseli vzít za ruku
    a jít se představit jeden druhému.
  • 00:04:11 My jsme jezdili k jedněm rodičům,
    k druhým a všechno bylo v pohodě.
  • 00:04:16 Tam jde o to,
    že si ti lidé musí rozumět.
  • 00:04:20 Pokud já přijedu domů k tátovi,
    tak než zajedu s autem na dvůr,
  • 00:04:24 tak táta s Jindrou už běhají
    po zahrádce a zkoumají,
  • 00:04:28 co mu kde vyrostlo, co kde zasadil,
    mě k tomu vůbec nepotřebují.
  • 00:04:33 Tak nějak by to asi mělo být.
    Tam by mohl být kdokoliv jiný.
  • 00:04:37 Kdyby si nerozuměli,
    tak by to nefungovalo.
  • 00:04:40 Když je tam tento člověk,
    s kterým si rozumí,
  • 00:04:44 tak to funguje a nemusíme si
    nic jiného vysvětlovat.
  • 00:04:53 Jsme dva,
    máme těch aktivit docela dost.
  • 00:04:57 Není čas na nic. Uvažujeme o tom,
    že rozšíříme rodinku,
  • 00:05:02 že budeme tři, což si myslím,
    že tyto věci máme spolu vyřešené
  • 00:05:07 tak, že se na to těšíme.
    Myslíme si, že to bude co nejdřív.
  • 00:05:12 Budeme fungovat tak, jak fungujeme,
    akorát že místo dvou budeme tři.
  • 00:05:17 Není to jenom o sexu.
    Když já jsem šel k Martinovi,
  • 00:05:21 tak se dá říci,
    že jsme byli velká rodina,
  • 00:05:25 protože jsme měli tři děti,
    které u nás byly dost často.
  • 00:05:29 Fungovalo to, bylo to v pohodě.
    Máme rádi lidi kolem sebe.
  • 00:05:34 Samozřejmě pracujeme,
    práce je.
  • 00:05:36 Pro třetího človíčka
    se práce taky najde.
  • 00:05:41 Aktivit je mnoho,
    mluvili jsme o autech.
  • 00:05:45 Aby ten třetí si mohl jít hrát
    s autem a dva zvládli krám,
  • 00:05:49 aby to mohlo fungovat.
    Samozřejmě člověk bude mít
  • 00:05:53 i trošku svého volna. Dá se říci,
    že budou pořád dva spolu.
  • 00:05:58 Chci říci,
    že v tomto už nejsme první.
  • 00:06:02 Známe lidi,
    kteří už spolu žijí tři,
  • 00:06:06 možná rok, taky na vesnici,
    na velice malé vesnici
  • 00:06:10 někde u německých hranic.
    Zatím to funguje. Uvidíme.
  • 00:06:25 Vůbec není pravda, že by měl
    někdo z venkova odcházet do města,
  • 00:06:29 protože se bojí,
    že by ho tady ukamenovali.
  • 00:06:32 To tak není. Ti lidé jsou
    všude fajn, bezvadní.
  • 00:06:37 Mezi nimi je i pár hlupáků,
    to je všude stejné.
  • 00:06:39 Je fakt, že ve městě se ztratíš,
    kdežto tady jsi vidět
  • 00:06:43 a ti hlupáci jsou vidět
    o to víc.
  • 00:06:46 Myslím si, že v Praze,
    jak se lidé neznají
  • 00:06:50 a nejsi tam tolik na očích
    jako na vesnici,
  • 00:06:53 tak v tom to mají
    mnohem jednodušší.
  • 00:06:57 My jsme tamhle.
  • 00:07:05 Je fakt, že když se něco šustí
    a něco tě bere,
  • 00:07:10 že bys nejradši se vším praštil,
    jsou takové chvíle,
  • 00:07:16 ale když jedeš z Vysokého dolů
    do údolí nebo naopak
  • 00:07:22 a vidíš pod sebou mlhu,
    z které lezou kopce,
  • 00:07:27 nahoře nad horami vychází sluníčko,
    tak to z tebe všechno spadne
  • 00:07:33 a říkáš si: Tohle je to,
    proč já tady jsem.
  • 00:07:39 Ztracený v polích.
    Ach, jak to bolí.
  • 00:07:44 Ta samota, to opuštění.
    Ani radost, ani vůně potěšení.
  • 00:07:52 Však rozhlédni se, nemař čas,
    vždyť přítel je ti tady každý klas.
  • 00:08:09 Uprostřed karlovarských hor
    leží Merklín.
  • 00:08:12 19 let nazpět se tu narodil
    Jakub Krejčů.
  • 00:08:15 Když vyrostl, rozhodl se
    stát se spisovatelem.
  • 00:08:18 I usedl a sepsal knihu o elfech.
    A jak se to událo?
  • 00:08:22 Inu, poslouchejte.
  • 00:08:24 Žít na malém městě má své půvaby,
    má to také svoje minusy.
  • 00:08:29 Já jsem si mohl vyzkoušet
    žít i ve větších městech,
  • 00:08:33 protože jsem část svého studia
    strávil v Berlíně,
  • 00:08:35 taky jsem byl v Praze,
    kde mám příbuzné.
  • 00:08:39 Za vesnici bych to nevyměnil.
    Nepříjemné je samozřejmě to,
  • 00:08:43 že jakmile se něco stane,
    tak okamžitě to všichni ví.
  • 00:08:48 Když se projdu se svým klukem
    po Merklíně za ruku,
  • 00:08:53 tak okamžitě celá vesnice to ví
    a všichni to řeší.
  • 00:08:57 Ale nikdo to neřekne nahlas.
    Dospělí v této vesnici mají
  • 00:09:02 dostatek rozumu na to,
    aby pochopili,
  • 00:09:06 co je kdo za člověka a že je
    takový, jaký je, ale děti ne.
  • 00:09:09 Už se mi několikrát stalo,
    že mi bylo nadáváno,
  • 00:09:12 že jsem byl, když to řeknu
    natvrdo, diskriminovaný.
  • 00:09:17 Nebylo to jen na vesnici,
    bylo to i ve větších městech.
  • 00:09:21 Já si říkám,
    že lidé na vesnicích se učí.
  • 00:09:24 Jsou to všechno inteligentní lidé.
    Ať jsou to lidé ve městech
  • 00:09:28 nebo ve vesnicích, jsou to lidi
    a lidi se učí.
  • 00:09:32 Vždycky tady musí být někdo,
    kdo je to naučí.
  • 00:09:35 Já si říkám,
    že pokud je to nenaučím já,
  • 00:09:38 aby tolerovali ostatní,
    tak kdo jiný?
  • 00:09:45 Erik se k Tindomemu blížil
    stále víc a více šeptal.
  • 00:09:49 Nesnáším tu tvou podezřívavost
    a to, že všechno svádíš na mě.
  • 00:09:54 Erik se přiblížil tak,
    že ucítil vůni jeho vlasů.
  • 00:09:58 Najednou ztichl.
    Jeho kouzlo povolilo.
  • 00:10:01 Nemohl odtrhnout své oči
    od těch jeho.
  • 00:10:05 Tindome stál dál, dál nehnutě.
  • 00:10:07 Fascinovaně pozoroval jeho rty
    zrudlé nahromaděnou krví.
  • 00:10:10 Ucítil jeho dech na svém krku.
    Erik zvedl ruku
  • 00:10:14 a opatrně, jako by byla hedvábím,
    přejel po jeho pleti.
  • 00:10:17 Tindome zavřel oči,
    v tu chvíli se zastavil čas.
  • 00:10:21 V tu chvíli se zastavila
    jejich srdce, v tu chvíli,
  • 00:10:25 kdy se poprvé políbili
    a jejich rty splynuly v jedny.
  • 00:10:30 Jestli to já budu rozšiřovat,
    nad tím jsem vůbec nepřemýšlel,
  • 00:10:34 protože dřív, než jsem nad tím
    vůbec začal přemýšlet,
  • 00:10:38 tuhle otázku za mě vyřešilo okolí,
    že se to začalo šířit samo,
  • 00:10:42 protože to je věc,
    která se nedá ututlat.
  • 00:10:45 Lidé, kteří mě znají, vědí,
    že mám na sobě skořápku.
  • 00:10:49 Já jsem po babičce,
    já se schovávám za humor.
  • 00:10:53 Já jsem to nijak neřešil,
    to byl fakt.
  • 00:10:57 V podstatě vevnitř to bolelo,
    mrzelo mě,
  • 00:11:00 že moji bývalí kamarádi
    to nepochopili.
  • 00:11:03 Našel jsem si jiné,
    ale byl to tlak na moji osobu.
  • 00:11:06 Zvenku jsem se snažil působit
    sebevědomě, dobře,
  • 00:11:09 ale zevnitř mě to žralo,
    já jsem to nechtěl řešit tak,
  • 00:11:13 že bych si o tom s někým promluvil,
    já jsem to řešil tak,
  • 00:11:17 že jsem začal psát. Většinou jsem
    byl zvyklý psát ve stresu po nocích
  • 00:11:21 a potom z toho taky vzniklo něco,
    co o mně hodně vypovídá.
  • 00:11:25 Ta kniha je hodně autobiografická
    a je to takové moje volání,
  • 00:11:30 takový jsem opravdu, nevím,
    proč to ti lidé nevidí.
  • 00:11:38 Tindomeho ruce zajely
    pod jeho hábit.
  • 00:11:43 Jejich ústa se ne a ne odtrhnout.
  • 00:11:46 Jemné, nesmělé polibky
    se prohlubovaly.
  • 00:11:49 Sesunuli se k zemi.
  • 00:11:51 Tindome na sobě ucítil
    celé Erikovo tělo.
  • 00:11:55 Sjel svou rukou po jeho zádech.
    Náhle se zastavili.
  • 00:12:00 Já... Chtěl jsem ti něco říci,
    zašeptal Tindome.
  • 00:12:05 Miluji tě, zašeptal,
    červenaje se.
  • 00:12:09 Já tebe taky, usmál se Erik
    a odkryl mu havraní vlasy z čela,
  • 00:12:14 aby ho na něj mohl políbit.
  • 00:12:18 Je to fantazie,
    já mám fantazii hrozně divokou,
  • 00:12:22 za což mě lidé občas trestají,
    protože já si šíleně vymýšlím.
  • 00:12:26 I v té knížce jsem si toho
    hodně navymýšlel.
  • 00:12:29 Nechtěl jsem,
    aby to bylo moc navážno.
  • 00:12:32 Kdybych byl vevnitř vážný
    a ještě k tomu psal vážnou,
  • 00:12:36 nudnou knihu, tak by to
    pro mě nemělo žádný efekt,
  • 00:12:40 takže jsem se snažil,
    aby to bylo aspoň trochu vtipné
  • 00:12:44 a postavy mi byly nějak blízké,
    hlavní postava je autobiografická,
  • 00:12:48 vedlejší postava, krásný princ,
    kterého jsem si vždy vysníval,
  • 00:12:53 a ta třetí postava,
    která tam je hlavní,
  • 00:12:56 je v podstatě autobiografická
    postava mojí nejlepší kamarádky.
  • 00:12:59 Na vyvýšeném trůně pak seděla ona.
    Jedno se jí muselo nechat.
  • 00:13:03 Přízvisko božská
    ji dokonale vystihovalo.
  • 00:13:06 Byla oděna do lehounkého
    rudého hedvábí.
  • 00:13:09 Její výstřih odhaloval jen část
    dokonalých ňader
  • 00:13:12 a její plné rty by dokázaly
    rozpálit i kus ledu.
  • 00:13:16 Vlasy s mahagonovým odleskem
    byly naprosto rovné
  • 00:13:19 a splývaly jí po zádech.
  • 00:13:22 Její pleť byla krásně opálená
    a zuby měla bílé jako perly.
  • 00:13:26 Je to klasické klišé,
    má to aspoň trošku pointu,
  • 00:13:30 ale v podstatě je to
    taková moje blbůstka.
  • 00:13:33 Zkusil jsem to poslat
    na největší česká nakladatelství.
  • 00:13:37 Neměli místo v plánu,
    a tak jsem si řekl,
  • 00:13:40 že ta kniha musí ven,
    já to musím někomu ukázat.
  • 00:13:44 Začali jsme shánět peníze,
    sháněli jsme po firmách sponzory
  • 00:13:49 i po obci, a když se nahromadil
    větší obnos peněz,
  • 00:13:53 kniha mohla vyjít.
    Byla spousta reakcí.
  • 00:13:57 Já jsem to původně myslel tak,
    že to bude třeba od 15 let,
  • 00:14:01 že ti mladší to číst nebudou.
    Potom jsem šel po našem gymplu,
  • 00:14:04 chodili za mnou malí primáni,
    ze šesté a sedmé třídy, a ptali se:
  • 00:14:09 Jak to bude dál?
    Já jsem to ještě nedočetla.
  • 00:14:13 Četly to převážně holky,
    ale pak to začali číst i kluci.
  • 00:14:16 Od nich většinou byly reakce
    pozitivní na příběh
  • 00:14:19 a od těch mých známých byly
    pozitivní reakce na tu věc,
  • 00:14:24 která je tam hlouběji, protože
    si myslím, že oni to prokoukli.
  • 00:14:28 Oni ví, proč ta knížka vznikla.
  • 00:14:31 Byly tam reakce jiné.
    Oni přišli a začali si povídat.
  • 00:14:35 To je hrozně důležité,
    aby si lidé povídali.
  • 00:14:38 Olivie si nabídla princovo rámě
    a táhla ho pryč z místnosti.
  • 00:14:43 Už jsi slyšel, že jsem nechala
    přestavit magickou knihovnu
  • 00:14:47 na bazén, řekla zrovna,
    když procházela kolem Erika.
  • 00:14:51 Kde to jsme?
  • 00:14:53 V plastovém domečku panenky Barbie,
    zaklela Miriam šeptem.
  • 00:14:57 Já sám osobně to nepovažuji
    za moc velký mezník,
  • 00:15:02 protože se říká: Nehleďte
    na minulost, žijte přítomností.
  • 00:15:07 Já to beru teď jako jo,
    napsal jsem knihu, super. Co dál?
  • 00:15:11 Teď jsem napsal druhou a nevím,
    jestli to zase proběhne stejně,
  • 00:15:16 jestli zase budu hledat sponzory.
    Uvidím, co bude dál.
  • 00:15:20 Zmary špíny, hluku spoušť,
    kvílu řezy, vize tupé.
  • 00:15:26 Zas snem stíhán
    stát se místním jsem.
  • 00:15:30 In nomine patris,
    buď při mně, upřímně.
  • 00:15:35 Koryta hojná, roje hříchu,
    lůžka vlahá, pýcha města.
  • 00:15:40 Zas snem stíhán
    stát se místním jsem.
  • 00:15:45 Phillie, slibuj mě, smiluj mě.
  • 00:15:50 Klamů rej, duše plná vizí,
    poznání, venkova děje.
  • 00:15:55 Šest minut šest korun.
  • 00:16:01 -Mám dva dvanáct.
    -Nevadí. Přijď zas.
  • 00:16:08 -Na shledanou.
    -Bez poznání.
  • 00:16:11 Jen vznes jeden se otazník.
    Proč vydal v dál, navez jsem se.
  • 00:16:16 Spiritus sancti, prostup mě,
    postupně.
  • 00:16:23 Před mnohými lety
    se v kinematografu proslavil
  • 00:16:26 jakýsi Hruška Jiří,
    prý vyobcovaný to kněz.
  • 00:16:29 Úlohu měl slavnou,
    teplého kočího hrál.
  • 00:16:32 I nalezli jsme ho v Chříči
    u Křivoklátu koně pást.
  • 00:16:36 Kůň, ten tě kopne,
    když mu nějak ublížíš,
  • 00:16:41 tak ten tě možná kopne,
    ale ty, Honzo...
  • 00:16:46 Nech toho!
    Říkal jsem ti, že na to nejsem.
  • 00:16:50 Jsi namyšlený spratek.
  • 00:16:53 Když někdo říká, že jsou
    lidé orientováni homosexuálně
  • 00:16:57 a říkají, že jsou napadeni,
    tak to musím v některých případech
  • 00:17:01 vyloučit, protože já vycházím
    s lidmi velice dobře.
  • 00:17:05 -To tak vypadá.
    -Záleží na pochopení lidí.
  • 00:17:09 Člověk si musí vytvořit
    prestiž, postavení
  • 00:17:13 a podle toho s lidmi jednat.
    Pokud ty hodnoty nemáte vytvořeny
  • 00:17:17 a budou na vás poukazovat -
    ty jsi homosexuál,
  • 00:17:20 tak tě společnost vždycky utopí.
  • 00:17:25 To dělám pro lidi,
    kteří ještě chtějí,
  • 00:17:29 protože kněží katolické církve
    je málo a mají toho moc.
  • 00:17:34 Já mám svoji církev,
    udělám půlnoční,
  • 00:17:38 věřící tam přijdou
    a jsou za to spokojeni.
  • 00:17:43 Není to rouhání?
  • 00:17:45 Je to proti církvi,
    ale já mám církev svoji.
  • 00:17:50 Církev se buď podřídí,
    nebo mě napadne.
  • 00:17:54 -Co to je?
    -Se vdávám.
  • 00:17:57 -V Plzni v klubu Míša.
    -Ježíš. No jo.
  • 00:18:00 Počkej!
  • 00:18:02 To nám neprošlo,
    protože to bylo falešné.
  • 00:18:06 To by nám stát neuznal.
    Žádný úřad s tím nechtěl nic mít.
  • 00:18:10 To bylo ještě před schválením
    registrovaného partnerství v Česku?
  • 00:18:14 Právě nebylo.
    To bylo předtím.
  • 00:18:17 Proto to neprošlo. Udělali jsme to
    sami, tak je to neplatné.
  • 00:18:21 Myslel jsem,
    že tahle čepička je biskupská.
  • 00:18:24 Není, to je solidio.
  • 00:18:26 To nosí pouze monsignoři,
    biskupové a arcibiskupové.
  • 00:18:30 Tys byl vysvěcený kněz?
  • 00:18:33 Ne, já jsem byl stále u církve
    a pak jsem šel ke koním,
  • 00:18:37 když jsem byl suspendován,
    zbaven úřadu.
  • 00:18:40 -Kvůli čemu?
    -O tom já nebudu hovořit.
  • 00:18:45 Takové věci se neříkají.
    Pak jsem šel za svým cílem.
  • 00:18:50 Tím jsou koně a práce v lese,
    která je tvrdá, není lehká.
  • 00:18:55 Proč sem? Přičichl jsi k filmu,
    mohl ses stát hvězdou showbyznysu.
  • 00:19:01 Hvězdou už jsem byl,
    když jsem za komunistů
  • 00:19:06 byl na vysokém místě,
    slávu už jsem prožil,
  • 00:19:10 všecko jsem zažil, tak musím také
    poznat to, co je dole.
  • 00:19:14 Tito koně by měli dostat medaili,
    protože je mám od čtyř let.
  • 00:19:21 Vychoval jsem si je pro práci
    v lese.
  • 00:19:26 Udělali tolik úžasných pracovních
    věcí pro lesní hospodářství.
  • 00:19:31 Nakonec i slávy, jezdili historické
    bitvy na hradě Rybštejně a Krašově.
  • 00:19:36 Pro lidi jezdím staročeské máje
    v Západočeském kraji.
  • 00:19:46 Tamhle vidíte ryzáka se světlejší
    hřívou. Jmenuje se Kaštan.
  • 00:19:50 Tamhle vidíte bělouše,
    koně Šohaje.
  • 00:19:53 To jsou ti zasloužilí koně,
    kteří hráli nejen v českém filmu
  • 00:19:58 Tomáše Vorla, ale oni hráli
    ještě v německých filmech.
  • 00:20:02 Mají za sebou asi 13 filmů.
  • 00:20:05 -Fakt? Třináct filmů?
    -No.
  • 00:20:07 Ivánku, co ti to udělali?
    Vždyť ty jsi celej krvavej.
  • 00:20:12 Pan s vámi na věky.
  • 00:20:16 -Copak, Ivánku?
    -Kůň.
  • 00:20:18 Ty vidíš! Je to kůň.
    To bude dobrý.
  • 00:20:22 Tak pojď, koloušku.
    A jsi můj.
  • 00:20:37 Je drzé se zeptat,
    jestli to je tvoje rodina?
  • 00:20:40 Jo, to je víc jak rodina.
  • 00:20:42 -On ti nic neudělá. Neboj se.
    -Martinko, seď!
  • 00:20:47 Ten kůň je zvědavý.
    On ti nic neudělá.
  • 00:20:51 To jsou strašně hodní koně.
    Prrr, tam ne! Pojď!
  • 00:20:59 Pojď domů!
  • 00:21:02 Já to zamknu.
    Podíváme se dolů.
  • 00:21:06 Tam prožívám volné chvíle,
    když mám volno.
  • 00:21:10 Jinak jsem býval v hospodě denně.
  • 00:21:13 Pracovně jsem tak vytížený,
    že jsem tam tak dvakrát do měsíce.
  • 00:21:18 Tady je správná cedulka.
  • 00:21:27 To je pracovní bryčka z roku 1888.
  • 00:21:31 Dám ji dohromady, sedačku,
    tu měl rakovnický sedlář.
  • 00:21:36 To bude v červené barvě.
    Mám tam ozdobné závěšky, když jedu.
  • 00:21:41 -To máš do důchodu co dělat.
    -Tohle mám za měsíc hotové.
  • 00:21:46 Když tam nebudu mít
    nějakého kluka a budu kouřit...
  • 00:21:51 -Míváš občas?
    -Občas přijde. Dvacetiletý.
  • 00:21:54 -Nějaký z vesnice?
    -Ano.
  • 00:21:57 Když se potkáme ve vesnici,
    nesmíme to dát najevo.
  • 00:22:01 -To je jasné.
    -Každý ví hovno.
  • 00:22:04 -Přitom se denně potkáváme.
    -Jasně. To je docela zajímavé.
  • 00:22:08 Nemůžeš shodit kamaráda.
  • 00:22:11 Když je někdo propálený,
    tak není problém to říci.
  • 00:22:15 Jasně. Jak to dělají
    mladí kluci na vesnici?
  • 00:22:18 -Je mu sedmnáct, osmnáct.
    -To jsou tajné věci.
  • 00:22:22 -To se nesmí říkat.
    -Nějak se musí vyoutovat.
  • 00:22:25 Proč by to dával najevo?
    On není tak jako my.
  • 00:22:29 Nemusí to vyřvávat,
    ale někde si musí...
  • 00:22:32 Proto je každému do toho hovno.
  • 00:22:34 -Chodí sem?
    -Ne sem.
  • 00:22:36 -Může chodit k jinému kamarádovi.
    -Kam?
  • 00:22:39 Třeba k jinému kamarádovi
    homoušovi.
  • 00:22:42 -Na vesnici? Jak se poznají?
    -Ty to nepoznáš?
  • 00:22:45 -Já to poznám hned.
    -Fakt?
  • 00:22:47 -Jo. Mám zvláštní talent od boha.
    -Jasně.
  • 00:22:50 -Co ti, co to nemají?
    -Mají to všichni.
  • 00:22:54 Jen ti to neřeknou.
    Nechají si to tady v sobě.
  • 00:23:34 Škodovky chytají hned.
  • 00:23:39 Rozjedeme to, jo?
  • 00:23:58 Co je?
  • 00:24:00 To nemá brzdy, člověče.
    Tamhleto vypadá na heteráka.
  • 00:24:14 Nebo ještě není tak zkurvenej?
  • 00:24:18 Zachovejte si čistotu, chlapci.
    To si zachovejte.
  • 00:24:23 Všecko do účtů se svým ocasem.
  • 00:24:26 Rozbalovat jenom v případě,
    když to rozbalí ten druhý,
  • 00:24:30 tak ty taky. To víš, venkov
    je venkov. Kam se sere město?
  • 00:24:35 In nomine patris.
  • 00:24:44 Je vždycky zajímavé, když
    poslouchám ten homosexuální pořad,
  • 00:24:49 že někdo je utiskovaný,
    to je blbost.
  • 00:24:52 Jakou si uděláš prestiž,
    jakou si uděláš image, tak to je.
  • 00:24:57 Pojď sem k nám.
    Neseď tam jako píča u fary.
  • 00:25:35 Na vsi se nediv. Tady je to jiné.
    I čas tu jinam plyne.
  • 00:25:39 Raději odsud pryč už prchej,
    ať neztratíš i zbytek toho,
  • 00:25:43 co sis z města přivezl.
    Zas brzy však se vrátit musíš
  • 00:25:47 a příště snad i pochopíš,
    co jsi to na vsi objevil,
  • 00:25:51 co vlastně jsi to nalezl v místech,
    kde lišky dávají dobrou noc.
  • 00:25:56 Skryté titulky: Věra Kotlínová
    Česká televize, 2009

Související