iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
8. 2. 2019
20:25 na ČT1

1 2 3 4 5

41 hlasů
159181
zhlédnutí

Všechnopárty

Debbi — Lukáš Krpálek — Vladimír Škultéty

51 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Všechnopárty

  • 00:00:32 Děkuju, dobrý večer.
  • 00:00:33 Dobrý večer, vážení diváci tady,
    v hledišti divadla Semafor,
  • 00:00:36 samozřejmě zdravím i vás,
    milí diváci televizní.
  • 00:00:40 Jedno české rčení praví:
  • 00:00:43 Kolik řečí umíš,
    tolikrát jsi člověkem.
  • 00:00:45 Míněno kolik jazyků umíš,
    tolikrát jsi člověkem.
  • 00:00:49 Podle tohoto rčení jsem
    jednou člověk a 2 x poločlověk.
  • 00:00:55 Protože kromě mateřštiny částečně
    umím německy, částečně umím rusky.
  • 00:01:01 Protože pozor, ono to nebylo
    vždycky tak úplně jasný,
  • 00:01:05 kam se ta naše země
    bude orientovat.
  • 00:01:08 Jestli na západ, nebo na východ.
  • 00:01:10 Takže koncem těch 60. let
    jsem piloval němčinu,
  • 00:01:14 dneska už zase piluju ruštinu.
  • 00:01:18 Víte, ta němčina,
    já říkám částečně,
  • 00:01:20 ale tak si vybavuju,
  • 00:01:22 že např. nám posloužila,
    jsme byli parta kamarádů,
  • 00:01:26 jako, že jako k zábavě.
  • 00:01:28 Víte, co nás strašně bavilo?
  • 00:01:30 Některý český výrazy
    prostě překládat do tý němčiny
  • 00:01:33 tak jako doslovně.
  • 00:01:35 A my jsme se kolem toho
    strašně bavili.
  • 00:01:37 Některý ty výrazy
    si doteďka pamatuju, třeba:
  • 00:01:41 Dršťková polívka jsme přeložili
    jako Gesichtsuppe,
  • 00:01:46 pak takový hezký milostný vyznání
    tvoje oči září, jsme přeložili
  • 00:01:50 Deine Augen September.
  • 00:01:54 A ještě si vybavuju,
    známá pražská ulice Myslíkova,
  • 00:01:58 tu jsme přeložili
    jako Spekulieren Strasse.
  • 00:02:03 Takový srandičky.
  • 00:02:04 Já samozřejmě nevím,
    jestli to funguje i opačně.
  • 00:02:07 Jestli třeba Němci si takhle hrajou
    s nějakým cizím jazykem,
  • 00:02:13 třeba s češtinou,
  • 00:02:14 to pochopitelně nevím,
    jestli jsou až Němci takhle hraví,
  • 00:02:18 ale možná právě o tomhletom
  • 00:02:19 něco bude vědět náš dnešní
    první host,
  • 00:02:22 tím hostem je mladá zpěvačka
  • 00:02:25 a tato zpěvačka má totiž
    německé kořeny.
  • 00:02:28 Říká si Debbi.
  • 00:02:40 Není to nic tajnýho, že jste mix.
    Že jste polo Němka.
  • 00:02:45 Nebo polo Češka, jak se to řekne?
  • 00:02:47 -Tajemství to není.
    -Že ne?
  • 00:02:49 -Taky kříženec.
    -Směska.
  • 00:02:53 -Směska.
    -Německy samozřejmě umíte.
  • 00:02:59 Myslíte si, jak já jsem říkal,
    taková ta hravost,
  • 00:03:02 dělaj Němci si taky
    nějaký srandičky z češtiny,
  • 00:03:04 nebo z nějakýho jazyka?
  • 00:03:05 Já si pamatuju,
  • 00:03:06 že jsme s kamarádama rozebírali
    nějakou písničku, z angličtiny,
  • 00:03:10 slovo po slovu a samozřejmě
    to nedává moc smysl.
  • 00:03:13 Debbi, řekněte mně, já si pamatuju,
    my jsme se už potkali.
  • 00:03:17 Je to 6 let nějakejch,
  • 00:03:19 za 6 let se v životě zpěvačky
    toho stane hodně.
  • 00:03:23 Já si pamatuju, že tenkrát jsem,
  • 00:03:24 a to já tady jsem
    leckterý zpěvačce,
  • 00:03:26 který zpívaj třeba jen anglicky,
    tak domlouvám!
  • 00:03:30 Naposled Lenny jsem tady domlouval,
  • 00:03:31 že by měla začít zpívat
    trošku česky.
  • 00:03:34 -Co vám na to řekla?
    -Cože?
  • 00:03:35 -Co vám na to řekla?
    -Že si to nechá projít hlavou.
  • 00:03:37 -Dobře.
    -A že se poradí s maminkou.
  • 00:03:39 Dobře.
  • 00:03:41 A co vy?
    Česky jste ještě nezpívala.
  • 00:03:45 -Jo, zpívala.
    -Co jste nazpívala česky?
  • 00:03:47 My jsme zpívali dokonce
    takovou písničku hromadnou,
  • 00:03:50 že nás tam zpívalo víc v češtině
  • 00:03:52 a tak jsem se stala součástí
    normální český písničky.
  • 00:03:55 Jo? Ale sólově česky
    jste zatím nic...
  • 00:03:57 Jo, jo. Úplně na začátku.
  • 00:03:59 Dokonce první písnička
    byla v češtině.
  • 00:04:02 -To mně uteklo.
    -Moc to nefungovalo.
  • 00:04:05 Proč? Vy se bojíte zpívat česky,
    že si myslíte, že ten akcent?
  • 00:04:08 Takhle když mluvíte,
    já na to mám ucho,
  • 00:04:11 žádnej akcent německej
    ve vaší řeči neslyším.
  • 00:04:15 Zpěv je na to trošku citlivější,
    bych tipovala.
  • 00:04:17 Ten zpěv, tím že tam člověk
    se musí jako rozzářit víc,
  • 00:04:23 než v té mluvy...
  • 00:04:25 -Než v té mluvě.
    -A jsme doma! Už víme proč.
  • 00:04:31 To jenom, jste trošku nervózní.
    Vy byste to dala.
  • 00:04:36 Občas právě mám takový perličky
    a v tom zpěvu je to výrazně horší.
  • 00:04:39 Jo? Vy si myslíte, že by tam byl
    ten akcent. Jo?
  • 00:04:43 Ani tak ne ten akcent, než to,
    že já v momentě, kdy zpívám česky,
  • 00:04:46 tak se zatím, zatím nejsem schopna
    až tak uvolnit,
  • 00:04:50 protože se na to
    strašně soustředím.
  • 00:04:52 -Tak se uvolněte!
    -Pak to nevyzní ale dobře!
  • 00:04:55 Ten strach odbouráme.
  • 00:04:58 Já si to nechám projít hlavou
    a poradím se s mamkou.
  • 00:05:05 Ale víte co,
    možná se bojíte zbytečně.
  • 00:05:08 Já mám ucho na ty akcenty
    a tohleto.
  • 00:05:10 Umíte nějakou českou
    národní písničku?
  • 00:05:12 -Českou hymnu.
    -Českou hymnu!
  • 00:05:17 -To asi i německou, že jo?
    -Ne.
  • 00:05:20 A českou národní neumíte?
    Umíte třeba, takhle.
  • 00:05:24 Pojďme konkrétně.
    Mě se nemusíte bát.
  • 00:05:27 -Skákal pes ještě bych zvládla.
    -Skákal pes, nebo Kočka leze dírou.
  • 00:05:31 Taky.
  • 00:05:32 Tak schválně, dejte nám tady
    tak a cappella Kočka leze dírou.
  • 00:05:35 Já vám řeknu,
    jestli to je v pořádku nebo ne.
  • 00:05:36 Já umím podle mě jen první 4 fráze.
  • 00:05:39 -Já to taky dál neumím.
    -Já umím jen to:
  • 00:05:42 Kočka leze dírou, pes oknem,
    pes oknem a konec.
  • 00:05:48 Nebude-li pršet, nezmoknem.
    Podle mě to je úplně čistý.
  • 00:05:56 Nebojte se toho! Možná tak jako,
    víte co. Možná by nebylo od věci,
  • 00:06:01 kdyby, vy to máte jako jméno,
    Debbi.
  • 00:06:05 Vy se tak původně asi jmenujete.
  • 00:06:07 Jsem Deborah,
    takže Debbi je opravdu...
  • 00:06:09 Já nevím, víte co.
    Debbi, to je jméno,
  • 00:06:13 kde už je krůček jenom
    k nepěkný nadávce.
  • 00:06:16 Ale opravdu jenom krůček!
  • 00:06:18 Jenom krůček a podle mě na základce
    ho našli několikrát.
  • 00:06:23 Že to je takový trošku,
    nevím, jestli to je,
  • 00:06:25 kdybyste měla třeba český jméno
    na těch plakátech,
  • 00:06:28 vy se jmenujete příjmením jak,
    tím německým?
  • 00:06:30 -Kahl.
    -Kál. Já umím trošku německy.
  • 00:06:34 Kdybyste to přeložila,
    já nevím, co je kahl.
  • 00:06:36 Lysý, plešatý.
    Nebudem to překládat.
  • 00:06:40 -Kahl je plešatý?
    -Kahl Kopf je plešatá hlava.
  • 00:06:44 Kahl Baum je lysý strom.
  • 00:06:47 Zkouším si představit na plakátech
    Debbi Plešatá.
  • 00:06:53 To by nebylo dobrý umělecký jméno.
  • 00:06:58 A nějaký český křestní,
    kdybyste k tomu dala? Třeba Andula.
  • 00:07:01 -Andula Plešatá.
    -Andula Plešatá!
  • 00:07:04 To už by byly ty sály narvaný.
    Andula Plešatá.
  • 00:07:08 Ne, vy zůstanete u toho...
  • 00:07:10 U toho svýho jména,
    který mi rodiče dali.
  • 00:07:12 To asi nezměním už.
  • 00:07:14 Víte, ono jde taky o to,
  • 00:07:15 když už jste se rozhodla
    zapustit tady kořínek,
  • 00:07:19 mít ten kontakt, mít s kým mluvit!
  • 00:07:25 Nějakýho člověka,
  • 00:07:26 s kterým jste v denním kontaktu
    i nočním.
  • 00:07:30 Ano. Poslouchám dál.
  • 00:07:33 -Máte někoho na tuhle konverzaci?
    -Ano, ano.
  • 00:07:36 A o to jde. Protože jestli tady
    chcete jednou založit rodinu?
  • 00:07:41 Stát se může všechno.
  • 00:07:43 -A to s Čechem, nebo s Němcem?
    -S Čechem.
  • 00:07:46 -S Čechem. A už...
    -Ježíš, né! Času dost! Času dost!
  • 00:07:53 -Já jsem se ještě nezeptal.
    -Ne, ale cítila jsem tu otázku.
  • 00:07:57 Že jsem ještě u toho vašeho původu.
    Mě tyhlety věci zajímaj.
  • 00:08:00 -Vy máte, maminka je Češka?
    -Maminka je Češka.
  • 00:08:03 -Maminka je Češka, tatínek je...
    -Němec.
  • 00:08:04 -Plešatý.
    -Ano.
  • 00:08:08 V němčině to možná není
    tak veselý jméno.
  • 00:08:10 Já si myslím,
    že to je celkem častý.
  • 00:08:12 Ne úplně, jako Novák, Novotný.
  • 00:08:15 Takový ty úplně nejčastější
    příjmení německý,
  • 00:08:17 ale není to tam nic specifickýho.
  • 00:08:20 Vy jste byla v Německu
    do nějaký doby, jo?
  • 00:08:23 -Asi do 9 let.
    -Do 9 let.
  • 00:08:25 A pak jste přešupačili sem.
  • 00:08:27 Já jsem se narodila v Německu,
    pak jsme do 9 let tam žili,
  • 00:08:30 mý ségře bude 11
    a pak jsme se přestěhovali.
  • 00:08:32 V kterým městě,
    jestli se můžu zeptat?
  • 00:08:34 -U Dortmundu.
    -Dortmund!
  • 00:08:38 -Tam se hraje fussball!
    -Přesně tak.
  • 00:08:41 -Pak jste přešupačili nějak sem.
    -Ano. Přesně tak.
  • 00:08:44 Z jakýho důvodu?
    Maminka chtěla domů, ne? Zpátky.
  • 00:08:48 Já si myslím, že tam byly ty důvody
    pracovní spíše.
  • 00:08:52 -Pracovní?
    -Já mám za to, že ano!
  • 00:08:53 Mně bylo 9!
    Já si to moc nepamatuju.
  • 00:08:56 Ale bylo to za prací.
  • 00:08:57 Zní to divně, z Německa do Česka
    za prací, že?
  • 00:09:04 To je pravda. Ale možný je všecko!
  • 00:09:07 Původně to nemělo být navždycky,
    nám tedy bylo namlouváno,
  • 00:09:11 protože nám se samozřejmě nechtělo
    od babičky, od kamarádů,
  • 00:09:14 že jenom na 2 roky!
  • 00:09:16 Nebo na rok, na 2, na 3.
  • 00:09:19 -Za nějakým byznysem tady.
    -Přesně tak.
  • 00:09:21 -A tak jsme tu 15 let.
    -Včetně tatínka.
  • 00:09:25 -Ano. Taky.
    -Tatínek už se naučil česky, ne?
  • 00:09:28 Je to zvláštní jazyk,
    mezi němčinou a češtinou.
  • 00:09:32 Cože?
  • 00:09:33 Že je to zvláštní jazyk,
    mezi němčinou a češtinou.
  • 00:09:36 -Jak on mluví?
    -No. Já mu rozumím.
  • 00:09:38 On, když mluví pomalu,
    tak mu rozumí každý Čech.
  • 00:09:42 On neumí skloňovat, samozřejmě.
    Neslyší...
  • 00:09:45 -Je hluchej?
    -Možná už pomalu.
  • 00:09:51 Né! Ještě snad ne, proboha.
  • 00:09:53 Co neslyší? On neslyší sebe?
    Nebo co?
  • 00:09:56 On neslyší tu gramatiku!
  • 00:09:57 Neslyší ty věci,
    který slyšíte vy!
  • 00:10:00 Jak mluví, když neumí skloňovat?
  • 00:10:02 Já si to teď z voleje
    neumím představit.
  • 00:10:04 Já to taky neumím z voleje říct.
    Bych potřebovala mít tátu.
  • 00:10:07 Můžu zavolat!
  • 00:10:10 Jestli by nám řek
    pár vět v češtině.
  • 00:10:12 Neumím si představit,
    jak vypadá věta bez skloňování.
  • 00:10:17 Já taky vlastně radši ne.
  • 00:10:20 -Každej mu rozumí.
    -V zásadě.
  • 00:10:25 -A jezdíte do toho Německa?
    -Jezdíme za prarodičema.
  • 00:10:28 Já myslel za prací!
    Že se to otočilo!
  • 00:10:33 Za prarodičema, protože
    i máminy rodiče žijou v Německu.
  • 00:10:36 -Ale maminka je Češka.
    -Češka.
  • 00:10:38 Ale emigrovali, když moje máma
    byla ještě puberťák.
  • 00:10:44 -Čili to bylo v nějakým tom, kdy?
    -V 80.
  • 00:10:46 -V 80. roce.
    -V 80. oni vlastně utekli.
  • 00:10:49 A maminka se vrátila jako jediná
    z celé rodiny.
  • 00:10:53 Teď to tady máte komplet,
    jste říkala.
  • 00:10:56 -Maminka zůstala v Německu? Ne.
    -Maminka je tady...
  • 00:11:00 -Počkejte. Na mě musíte pomalu.
    -Tak dobře. Maminka je tady.
  • 00:11:03 -A skloňujte.
    -Budu se snažit.
  • 00:11:06 -Maminka je zde.
    -Maminka je zde.
  • 00:11:08 Je dokonce zde.
  • 00:11:12 -In hier ist Mutter? Ja?
    -Hier.
  • 00:11:16 In Theater? Wo ist Mutter?
    Kde?
  • 00:11:22 Hlásí se máma. Velmi opatrně.
    Velmi opatrně.
  • 00:11:27 Guten Abend. Guten Aabend.
    Maminka je Češka vlastně!
  • 00:11:30 Já jsem blbej!
  • 00:11:38 -Omlouvám se.
    -Máma umí plynule německy.
  • 00:11:44 Já jsem myslel, že zdravím,
    úplně obráceně.
  • 00:11:46 Tatínek je německýho toho
    a maminka je Češka.
  • 00:11:50 Už teďka to máme, ale víte
    co mě teď napadá?
  • 00:11:54 Když jste takhle,
    vy nejste čistokrevná Němka.
  • 00:12:01 Já jsem napůl Čech.
  • 00:12:03 A zkusila jste zpívat v Německu?
    To je otázka! Víte co!
  • 00:12:05 Našlápnout si tam kariéru,
    německy zívat umíte.
  • 00:12:12 Vám řeknu, že bych 1000 x radši
    uměla zpívat česky,
  • 00:12:15 než zpívat německy.
  • 00:12:16 Proč?
  • 00:12:17 Němčina není vůbec znělý jazyk
    pro hudbu.
  • 00:12:19 -Ne? Já znám německejch písniček.
    -Tak nám něco zazpívejte.
  • 00:12:34 Já nevím, jestli se to hodí.
  • 00:12:35 Deutschland, Deutschland,
    über alles!
  • 00:12:39 Nic jinýhom neumím!
    Ještě jenom text! Vidíte to!
  • 00:12:43 Ale ta němčina je taková tvrdá
    na zpívání.
  • 00:12:47 A tam všichni zpívaj,
    i německý zpěváci zpívaj anglicky.
  • 00:12:50 Asi vědí proč.
  • 00:12:52 Víte co, někde psali,
    že snad máte nějakou fobii.
  • 00:12:58 Už jste se zbavila toho?
  • 00:13:00 -Ne, já mám panickou poruchu.
    -Cože máte?
  • 00:13:02 -Panickou poruchu.
    -Panickou poruchu?
  • 00:13:05 A to je strach z paniců?
    Nebo co to je?
  • 00:13:08 -Panická porucha!
    -Já nevím, co je panická porucha!
  • 00:13:12 Je to prostě
    dost nevysvětlitelný stav,
  • 00:13:17 kdy já dostanu panické záchvaty,
    panické záchvaty.
  • 00:13:20 -A jak se to projevuje?
    -Panika.
  • 00:13:22 -Že zpanikaříte? Jo takhle to je.
    -Jako, že se mi udělá zle.
  • 00:13:26 -Cítím úzkost.
    -A to furt, ještě se...
  • 00:13:30 Je to určitě lepší, je to lepší.
    Já jsem s tím začala nějak...
  • 00:13:35 Co se bojíte slovo lepší?
    To říkáte krásně.
  • 00:13:39 -Je to lepší, jako besser.
    -Besser, no.
  • 00:13:43 A doktoři do toho vstoupili nějak?
  • 00:13:45 -Jo, jo.
    -Není to vaše citlivý téma?
  • 00:13:47 Ne, tak jako stane se,
  • 00:13:50 nejsem jediný člověk,
    který tím trpí.
  • 00:13:51 Že dostanete někde záchvat?
    Třeba mezi lidma?
  • 00:13:54 První záchvat jsem dostala v metru.
    A vadil mi uzavřenej prostor.
  • 00:13:58 -Tak to je klaustrofobie.
    -Není.
  • 00:14:01 Protože já pak ten stav dostanu,
  • 00:14:02 může být
    na otevřeným prostranství,
  • 00:14:05 to je celkem jedno.
  • 00:14:07 To jsem jen tak jako,
    už jste z nejhoršího venku, ne?
  • 00:14:10 Já doufám, že ano.
  • 00:14:13 -Něco na to zobete, ne?
    -Ne.
  • 00:14:15 Ne? To vám doktoři
    nic nedali na to?
  • 00:14:17 -Já jsem nechtěla.
    -Vy jste nic nechtěla!
  • 00:14:19 Mám jen prášek na uklidnění,
    takovej, kterej mám v peněžence.
  • 00:14:22 Jen v případě, že bych se cítila
    být nějak ohrožená,
  • 00:14:29 bůh ví od čeho a z čeho,
    tak mám v peněžence,
  • 00:14:33 ale beru si ho tak jednou ročně,
    když letím letadlem.
  • 00:14:35 -Protože to nemám ráda.
    -Co? Lítání letadlem?
  • 00:14:38 Jo. Lítání letadlem.
  • 00:14:39 -Už vás to někdy čaplo v letadle?
    -Ne. Protože si dám ten prášek.
  • 00:14:45 Já teda musím vám říct,
    v letadle, teď se možná dovídám,
  • 00:14:47 že mám panickou poruchu!
  • 00:14:50 Protože jsem polomrtvej vždycky,
    když letím.
  • 00:14:53 To může svítit sluníčko!
    Bojím se lítat prostě.
  • 00:14:57 Vy taky teda?
  • 00:14:58 Já se nebojím tolik toho lítání
    ve vzduchu, než to,
  • 00:15:02 že jsem zavřená v prostoru,
    ze kterýho nemůžu ven.
  • 00:15:05 -Z letadla moc nemůžete ven.
    -Právě.
  • 00:15:08 Samozřejmě nemůžu říct letušce,
  • 00:15:10 prosím vás, pustíte mě na 10 minut
    na čerstvej vzduch?
  • 00:15:13 To moc nefunguje.
  • 00:15:16 Já znám zpaměti
  • 00:15:19 všecky katastrofický filmy
    o leteckých katastrofách,
  • 00:15:22 čili já vím co dělat
    v každý situaci.
  • 00:15:25 Když to padne do lesa,
    vím co dělat.
  • 00:15:28 -Super.
    -Čekat, až uhořím, to je jasný.
  • 00:15:39 Chtěl jsem teď mít pocit,
    že jsem s váma na jedný lodi.
  • 00:15:42 Já se prostě v letdle bojím.
    Tak jsme dva.
  • 00:15:44 Nejsme sami.
  • 00:15:45 To je nejlepší vzít za ruku
    někoho, kdo sedí vedle vás.
  • 00:15:49 Tuhle jedna baba čuměla!
    Já jsem opravdu vzal...
  • 00:15:54 -Ale znám to.
    -Sblížili jsme se.
  • 00:15:58 Tak jednou za rok lítám,
  • 00:15:59 někam k moříčku
    člověk musí odletět.
  • 00:16:01 Už v únoru z toho mám hrůzu.
    To vám můžu říct.
  • 00:16:04 Já to mám taky tak.
  • 00:16:07 Určitě máte nějaký projekty
    připravený, nějakou desku.
  • 00:16:11 Musím říct, jen jak mluvíte,
    ten hlas, co by za to jiná dala,
  • 00:16:15 takovou barvu, jak my říkáme, Češi,
  • 00:16:17 že ho máte tak správně
    vychlastanej.
  • 00:16:20 Vy to máte určitě
    od přírody, myslím!
  • 00:16:22 Nedomykavost hlasivek
    se tomu říká.
  • 00:16:24 Přesně tak.
  • 00:16:25 Ne, proboha,
    že byste to přikrmovala.
  • 00:16:26 Ne, nikdy!
  • 00:16:27 -Je tady maminka, tak taky...
    -Ne, nikdy! Nikdy!
  • 00:16:33 Chystáte něco?
  • 00:16:35 My vlastně teď připravujeme
    nový singl, už od prosince,
  • 00:16:38 nějak nám to trvá.
  • 00:16:40 Šišláte najednou?
    Řekla jste od profince.
  • 00:16:43 -Od profince? Neřekla!
    -Jo vy jste... Tak bohužel!
  • 00:16:49 -Já jsem vám to říkala.
    -Bylo to to ostrý s německý.
  • 00:16:54 -Od prosince.
    -Ne, řekla jste od profince.
  • 00:16:59 Že řekla od profince? Že jo?
    Ne?
  • 00:17:05 -Děkuju, dámy, děkuju.
    -Vy jste hluchá, jak její tatínek!
  • 00:17:16 Já jsem vám říkal, že já mám
    ostrej sluch na tohleto.
  • 00:17:19 -Takže od prosince...
    -Už skoro 2 měsíce na tom makáte.
  • 00:17:23 -Ano.
    -A bude to samý anglický.
  • 00:17:27 Ano. Pro vaše, jenom pro vás.
  • 00:17:31 -Já neumím anglicky.
    -Ne?
  • 00:17:34 -No tak něco jo.
    -To vám bude stačit.
  • 00:17:39 Až takhle jednoduchý texty to jsou?
  • 00:17:41 To funguje nejlépe.
    Jednoduché texty fungují nejlépe.
  • 00:17:45 Jak se to jmenuje?
    Udělejte si tady trošičku...
  • 00:17:48 Dokud není píseň hotová,
    tak se název většinou...
  • 00:17:52 To bude CD, ne?
  • 00:17:53 Zatím připravujeme singl,
    jeden,
  • 00:17:56 abychom mohli něco vypustit
    do éteru a samozřejmě
  • 00:17:59 děláme na písničkách,
  • 00:18:01 který bychom pak rádi
    vydali na albu.
  • 00:18:04 A když zpíváte, koncertujete?
  • 00:18:06 Až do léta koncertujeme
    nějaký takový ...
  • 00:18:09 Vy mluvíte v množným čísle.
    Tzn. s kým?
  • 00:18:11 -S kapelou.
    -To jste neřekla doteďka.
  • 00:18:13 Ježíš, pardon!
  • 00:18:15 -Českou kapelou. Co?
    -Ano.
  • 00:18:18 A nějakej muzikant je asi blíž
    vašemu srdéčku, ne? To tak bejvá.
  • 00:18:25 -Ne. Ne! Všechno kamarádi.
    -Říkala jste, že zapustíte kořínek.
  • 00:18:33 Ano, ale můj partner
    není muzikant.
  • 00:18:36 To jsem chtěl vědět. Oklikou.
  • 00:18:40 -Ne, můj partner je kuchař.
    -Kuchař? To je krásný!
  • 00:18:48 Je to skvělý.
  • 00:18:49 Takže furt máte doma
    etwas zu essen?
  • 00:18:53 To je na tom ta horší stránka
    vlastně.
  • 00:18:55 To jste dobře, čekej kuchař!
    To je světová značka!
  • 00:18:58 Je.
  • 00:19:00 -Nežijete s Pohlreichem nakonec?
    -Ne!
  • 00:19:08 Taková ještě jeho mladší verze.
  • 00:19:12 To jenom tak jsem chtěl uzavřít
    ten váš příběh.
  • 00:19:15 A jsem rád, že jste řekla, ano,
    jsem tady už teď natrvalo.
  • 00:19:20 Můžu říct za všecky,
  • 00:19:21 teď už se všichni budeme těšit
    na vaše písničky.
  • 00:19:24 Já osobně doufám, že tam konečně
    bude jedna česká!
  • 00:19:27 -Dobře, dobře.
    -Debbi!
  • 00:19:38 Naším dalším dnešním hostem
    je herec Vladimír Škultéty!
  • 00:19:51 Vladimíre, já bych řek,
  • 00:19:52 že pravidelní sledovatelé
    seriálu Most už teď do sebe strkaj
  • 00:19:56 a říkaj, hele, Čočkin je tady!
  • 00:20:00 To už možná reagujou běžně
    na ulici, v metru.
  • 00:20:05 Sestřenice dneska přišla
    na návštěvu...
  • 00:20:07 -Kdo?
    -Sestřenice moje.
  • 00:20:09 A když jsem jí házel
    z balkonu klíč,
  • 00:20:12 aby se dostala do baráku,
  • 00:20:13 tak už tam hulákala
    Čočkin, Čočkin!
  • 00:20:16 To je přezdívka, myslím,
    vy se jmenujete jinak.
  • 00:20:19 Ivan Čočka se jmenuje ta postava.
  • 00:20:21 Čočka a říkají mu tam Čočkin.
  • 00:20:24 Já si myslím,
    až se seriál odvysílá,
  • 00:20:26 že budete mít víc takových ohlasů.
  • 00:20:28 To jste asi rád, ne?
    Když herce poznaj.
  • 00:20:31 Ztotožněj si ho s nějakou figurou.
  • 00:20:33 No tak, já samozřejmě
    jsem za to vděčnej,
  • 00:20:38 patří to asi k naší práci,
  • 00:20:40 ale zrovna že bych chtěl bejt
    úplně identifikovanej
  • 00:20:43 přímo s touhletou postavou?
  • 00:20:47 Jako já tu postavu mám rád,
    samozřejmě,
  • 00:20:50 ale úplně, že bych si vyměnil
    tu identitu s ním, to zase ne.
  • 00:20:56 Ty štamgasti vůbec, to jste tam
    dobrá parta. Že jo? V tý Severce!
  • 00:21:01 To prej je autentická
    mostecká restaurace.
  • 00:21:03 Ano, to je opravdu hospoda Severka,
    moc se tam toho neměnilo.
  • 00:21:08 Vždycky, když se chystá
    to natáčení,
  • 00:21:13 tak tam přijdou architekti
    se svejma asistentama
  • 00:21:18 a režisér říká, co by chtěl změnit
    a upravit atd.
  • 00:21:23 Existuje termín, tzv. "béúčko"
    a to znamená bez úprav.
  • 00:21:28 Tak Severka je téměř BÚ.
  • 00:21:32 Řekněte mně, zeptám se rovnou
    takhle zpříma a vím proč to dělám.
  • 00:21:35 -Vy jste vystudoval JAMU?
    -Ne! Já jsem vystudoval FAMU!
  • 00:21:40 Aha.
  • 00:21:41 -To je trochu rozdíl.
    -Je to velký rozdíl.
  • 00:21:43 -Tak FAMU je v Praze.
    -Za prvý v Praze.
  • 00:21:48 To je docela rozdíl.
  • 00:21:50 A za druhý je to filmová
    a televizní fakulta.
  • 00:21:53 Já vím, co je FAMU.
  • 00:21:54 Já jen, že za poslední,
    nevím jak dlouhou dobu,
  • 00:21:56 když se tak náhodou zeptám,
    kde dotyčnej herec, nebo herečka,
  • 00:22:01 všichni tady říkali JAMU.
  • 00:22:04 Tak já se automaticky rovnou ptám.
    Tak JAMU nemáte.
  • 00:22:07 -Ne, JAMU nemám.
    -Vy máte FAMU.
  • 00:22:08 -A to není herecká škola.
    -Ne, to není.
  • 00:22:10 Čili vy jste herectví
    vůbec nevystudoval?
  • 00:22:12 Nikdy v životě.
  • 00:22:14 Ale těch filmů, co jste natočil!
    A jak jste k tomu teda přišel?
  • 00:22:17 K tý FAMU se možná dostaneme.
  • 00:22:18 Ale jak jste přišel k tomu,
    že teda hrajete?
  • 00:22:21 Podle mě jste hrál ve více filmech,
    než jste natočil, jako režisér.
  • 00:22:25 -No to určitě.
    -Že jo?
  • 00:22:26 -No jo, no.
    -Jak jste k tomu přišel?
  • 00:22:29 Přišel jsem k tomu v dětství,
    já jsem dětskej herec byl.
  • 00:22:35 To vím, že už nejste.
    Ale když jste byl dítě...
  • 00:22:39 Nějak mi to zůstalo.
    Nebo já nevím.
  • 00:22:41 Jak to?
  • 00:22:42 Prostě já jsem, ve 13 letech
    jsem vyhrál konkurz,
  • 00:22:48 hrál jsem v dětským
    televizním seriálu, bavilo mě to.
  • 00:22:51 -Co to bylo za seriál?
    -Byl to seriál Kde padají hvězdy.
  • 00:22:54 Bylo to úplně skvělý,
  • 00:22:56 my jsme asi 1/2 roku
    jezdili na Moravu,
  • 00:22:58 odehrávalo se to v dětský léčebně.
  • 00:23:01 Já jsem hrál kluka,
    kterej chce bejt žokej,
  • 00:23:03 ale zjistí se, že má alergii
    na koně, takže to moc nejde.
  • 00:23:08 Pak tam byla holka,
    která chtěla bejt gymnastka,
  • 00:23:11 ale zlomila si tak nešťastně nohu,
    že to taky nešlo,
  • 00:23:14 pak tam byla další holka,
    která byla místní,
  • 00:23:17 ta zase žádný alergie neměla,
    byla úplně v pohodě,
  • 00:23:20 byla taková venkovská prostě
    a my jsme se tam skamarádili
  • 00:23:24 a bylo to takový hezký.
  • 00:23:26 Čili asi maminka vás přivedla
    na nějakej konkurz.
  • 00:23:29 Tak to tak s těma dětma bejvá.
  • 00:23:31 Já jsem totiž z 5. třídy
    ze základky,
  • 00:23:33 já jsem z Jižního města
  • 00:23:35 a z tý 5. třídy jsem odešel
    najednou
  • 00:23:37 na arcibiskupský gymnázium.
  • 00:23:39 To začaly takový ty
    8miletý gymnázia.
  • 00:23:42 Slyším prvně,
    že něco takovýho existuje.
  • 00:23:44 To ještě existuje!
  • 00:23:45 A to tehdy byla
    jedna z nejlepších škol.
  • 00:23:48 A co jako, člověk, který absolvuje
    tohleto gymnázium,
  • 00:23:52 co je po vyjití toho gymnázia?
  • 00:23:55 Laika by napadlo, že arcibiskup.
  • 00:23:58 Potom jsem potkal
    ty bejvalý spolužáky na tom sídláku
  • 00:24:01 a ty vždycky říkali,
    to budeš jako papež, nebo co?
  • 00:24:05 Tak ne, je to normální
    arcibiskupský gymnázium.
  • 00:24:08 Dostanete maturitu a nazdar!
    Vykopnou vás.
  • 00:24:12 -To už je na vás, co z vás bude.
    -Nějakej směr to musí mít.
  • 00:24:15 -Bylo tam, náboženství jsme měli.
    -Tak to vidíte!
  • 00:24:18 Nás tam učili o bibli atd.
    A měli jsme latinu.
  • 00:24:22 -A bylo vám to v životě k něčemu?
    -Vůbec.
  • 00:24:25 Ale musím vám říct,
    my jsme měli super profesorku,
  • 00:24:29 pani prof. Kuškovou,
    ta byla výborná.
  • 00:24:32 My jsme se jí strašně báli.
  • 00:24:33 To byla paní ještě menší,
    než jsme my 2,
  • 00:24:36 opravdu malilinkatá.
  • 00:24:37 -Jako než jsme my dva, jo?
    -No, no. Vy nejste úplně vysokej.
  • 00:24:43 Já se omlouvám.
    Já pro to mám pochopení.
  • 00:24:50 Taková hodně malilinkatá byla,
    ale když přišla do tý třídy,
  • 00:24:54 tak my jsme se úplně rozklepali.
  • 00:24:55 Protože ona měla
    neuvěřitelnou autoritu.
  • 00:24:58 A ona totiž nesnášela děti.
    Ona nám to potom řekla.
  • 00:25:02 Ona byla taková prvorepubliková
    prof. spíš jako vysokoškolská.
  • 00:25:06 Jste udělal 1 chybu, stupeň dolů,
    uděláte 4 chyby, za 5 a propadáte.
  • 00:25:11 -Ta vás učila co?
    -No tu latinu.
  • 00:25:13 Takže opravdu já,
  • 00:25:15 když jsem z toho Jižního města
    jel na to nám. Míru
  • 00:25:20 na to gymnázium, tak celou cestu
    v tom metru
  • 00:25:22 jsem akorát držel ten slovníček
    a strašně jsem se drtil ty slovíčka
  • 00:25:26 a fakt jsem uměl ty slovíčka.
  • 00:25:28 Měl jsem blbý známky,
    ale slovíčka jsem uměl.
  • 00:25:31 Z latiny jste měl blbý známky?
  • 00:25:32 Ona ta gramatika,
    to není žádná legrace.
  • 00:25:35 Aspoň to produkuje nějaký faráře?
    Nebo něco takovýho?
  • 00:25:38 Ale né!
    Tak samozřejmě, některý z nich,
  • 00:25:41 logicky tam choděj děti
    z nějakejch věřících rodin,
  • 00:25:47 některý z nich se stanou farářema.
  • 00:25:49 Většina z nich jsou třeba politici,
    nebo úředníci, nebo...
  • 00:25:53 -I politici?
    -No, hodně jich je, no, no.
  • 00:25:56 -Ale víte co já vím?
    -Nevím.
  • 00:25:58 Jednoho ale, on teda se cpe
    do tý politiky a tváří se,
  • 00:26:01 že je taky politik.
  • 00:26:02 Ale my jsme tam měli spolužáka,
    Jiřího Ovčáčka.
  • 00:26:15 Ale to já vám musím říct historku.
    Jestli můžu.
  • 00:26:18 To se ukáže až na konci,
    jestli můžete.
  • 00:26:23 My jsme tam měli spolužáka,
    kterej si obarvil vlasy nazeleno.
  • 00:26:30 A měli jsme takovýho agilního
    zástupce ředitele,
  • 00:26:35 kterej to velmi těžce nes
    a chtěl ho vyhodit.
  • 00:26:40 Mimochodem, z toho zástupce
    ředitele se pak stal ředitel
  • 00:26:43 a dneska je to už i kněz.
  • 00:26:44 Takže vlastně máte pravdu.
    Ono to produkuje ty kněze.
  • 00:26:48 A když se ostatní spolužáci
    dozvěděli, že toho kluka chudáka
  • 00:26:53 chtějí vyhodit za to,
    že si obarvil vlasy nazeleno,
  • 00:26:55 tak se začala psát petice.
  • 00:26:57 A já jsem zrovna byl nemocný
    a nemoh jsem tu petici podepsat,
  • 00:26:59 ale přišel jsem do školy
    a ve školním rozhlase bylo,
  • 00:27:03 že je setkání o velký přestávce
    dole v aule,
  • 00:27:06 že se tam budou řešit velký věci
  • 00:27:08 vohledně toho
    s těma zelenejma vlasama.
  • 00:27:10 Tak já jsem tam šel,
  • 00:27:11 že teda taky se postavím
    za toho kluka!
  • 00:27:13 Co by si nemoh obarvit vlasy
    nazeleno!
  • 00:27:17 A bohužel mě odtamtaď vyhodili,
    protože se zjistilo,
  • 00:27:20 že tam nejsem podepsaný,
    že to bylo jen pro ty signatáře
  • 00:27:23 celý týhletý petice,
    kluka vyhodili,
  • 00:27:27 údajně, že prej se domluvili
    na vlastní žádost
  • 00:27:29 a to byl ten Jiří Ovčáček.
  • 00:27:32 -On měl zelený vlasy?
    -Zelený vlasy! Představte si to!
  • 00:27:35 Celá škola za něj podepisovala
    nějakou petici,
  • 00:27:37 aby ho v tý škole nechali!
  • 00:27:40 Představte si to!
  • 00:27:41 -To jsme hezky probrali!
    -Furt jsme se nedostali k tý...
  • 00:27:45 Já jsem vám furt neodpověděl
    na tu otázku.
  • 00:27:47 -Už nevím jaká byla.
    -Jak jsem se dostal k tomu seriálu.
  • 00:27:50 Čili co, ten seriál. Tam jste hrál
    nějakýho mrzáka.
  • 00:27:54 Tak alergii jsem měl!
    Vy nemáte alergii?
  • 00:27:57 Já nemám alergii!
  • 00:27:59 -Ale v letadle se bojíte.
    -To není alergie.
  • 00:28:02 To je fobie. Se bojíme s Debbi.
    Se bojíme v letadle.
  • 00:28:08 Počkejte!
  • 00:28:12 Máte myšlenku.
  • 00:28:15 A teďka mně to cinklo!
    Já bych na to pak zapomněl.
  • 00:28:18 Když jsem hledal to vaše jméno,
    což bylo poměrně pracný,
  • 00:28:23 tak jsem narazil na to, že vy jste,
  • 00:28:25 teď si to spojuju
    s tím arcibiskupským gymnáziem,
  • 00:28:29 dedukuju z toho,
    že vás má pán Bůh zřejmě rád,
  • 00:28:33 protože vy jste byl účasten nějaký
    letecký katastrofy
  • 00:28:37 se šťastným koncem.
  • 00:28:38 To vůbec nebyla katastrofa,
    naštěstí.
  • 00:28:40 No ne, říkám, se šťastným koncem.
    Co to bylo?
  • 00:28:44 Udělejte vsuvku takovou.
  • 00:28:46 Nezapomeňte, že jsme o tom seriálu
    to ještě nedokončili.
  • 00:28:49 Vy jste byl v letadle,
    který hořelo?
  • 00:28:53 -Ne, nehořelo.
    -A co se stalo?
  • 00:28:55 My jsme letěli z Ameriky
    do Varšavy,
  • 00:28:59 nasedali jsme o půlnoci v Americe,
  • 00:29:03 dolítávali jsme, takže jsme byli
    dost unavený ten druhej den,
  • 00:29:07 už jsme měli přistávat u tý Varšavy
  • 00:29:10 a furt to letadlo
    nějak nepřistávalo.
  • 00:29:13 Furt jsme kroužili
    okolo tý Varšavy.
  • 00:29:16 Člověk byl unavenej,
    už jste zpitomělý,
  • 00:29:18 vůbec nepřemýšlíte moc a najednou
    nám začali říkat,
  • 00:29:21 že se máme připravit
    na nouzové přistání.
  • 00:29:27 To už bych byl mrtvej
    v tuhle chvíli!
  • 00:29:29 Já jsem se samozřejmě vyděsil,
    já to mám podobně,
  • 00:29:31 jako jste říkal vy,
    s těma katastrofickýma filmama.
  • 00:29:35 Máte to načtený. Že jo?
  • 00:29:36 No, tak jsem si vybavoval,
    jak to tak zhruba může dopadnout.
  • 00:29:39 -Blbě! Že jo!
    -Musíte takhle tu hlavu sklonit.
  • 00:29:42 To vám určitě pomůže.
  • 00:29:53 Byla to polská letecká společnost,
    takže místo toho,
  • 00:29:59 jsem čekal, že začne bejt ryk
    a všichni začnou vyvádět,
  • 00:30:02 místo toho tam bylo ticho,
  • 00:30:04 já si myslím,
    že se všichni modlili.
  • 00:30:05 Což já pro to mám pochopení.
    Z toho arcibiskupskýho gymnázia.
  • 00:30:09 Akorát ty letušky,
    ty byly úplně šílený.
  • 00:30:12 -Jak to?
    -Protože ty vědí, co to znamená.
  • 00:30:15 -Nouzový přistání.
    -Nouzový přistání.
  • 00:30:16 To jako, když potom jsem si čet
    nějaký články,
  • 00:30:18 to není moc procent,
    který dopadnou dobře.
  • 00:30:22 Nouzový přistání.
  • 00:30:23 Tzn., že to mělo jít na vodu?
  • 00:30:24 Oni právě moc nám nechtěli říct,
    co se děje, říkali, že nějaký něco
  • 00:30:30 a pak z nich vylezlo...
  • 00:30:31 -To vám řekli polsky?
    -No, oni, dobře že to říkáte.
  • 00:30:36 Oni, jak jsme letěli
    z Ameriky a vůbec,
  • 00:30:38 že to je letecká společnost,
    tak měli mluvit anglicky.
  • 00:30:41 Ale v momentě, kdy se tohle řeklo,
    oni začali bláznit, ty letušky,
  • 00:30:44 tak úplně přecvakli a začali mluvit
    jen polsky.
  • 00:30:47 Tak my, Češi, tý polštině rozumíme!
    Awaryjne ladowanie.
  • 00:30:55 Je nám jasný o co jde.
  • 00:31:01 Ale chudáci, bylo tam samozřejmě
    pár Američanů,
  • 00:31:04 který chudáci, letěli taky
    a ty teda nevěděli vůbec nic.
  • 00:31:08 Tak jako doráželi, ptali se,
  • 00:31:09 tak jsme se dozvěděli,
    že nejde vysunout podvozek.
  • 00:31:14 Teď jsem se koukal z toho okýnka,
    říkal jsem si,
  • 00:31:18 tady lítáme kolem tý Varšavy,
    tady jsou všude ty pole,
  • 00:31:21 oni nás asi pošlou do toho pole.
  • 00:31:23 Tak jsem si říkal, pole lepší,
    než les, že jo.
  • 00:31:29 Pak nám řekli,
    že přichystali letiště,
  • 00:31:31 že to letiště je uzavřený
    jen pro nás.
  • 00:31:34 Že letíme na to letiště
  • 00:31:36 a tam, že se to všechno stane
    a provede.
  • 00:31:41 A říkali, přesně, jak jste říkal,
    že si máte chytit
  • 00:31:47 to sedadlo před sebou,
    takhle se sklonit.
  • 00:31:50 Ale v tý ekonomický třídě!
    To nemůžete!
  • 00:31:55 -Mezi ty kolena nedostanete!
    -Opřít čelo!
  • 00:32:02 Těch pár centimetrů.
  • 00:32:04 A ještě říkali, že si musíme
    sundat boty a že hlavně,
  • 00:32:10 až přistaneme a zazní povel
    ewakuacja, ať běžíme do toho,
  • 00:32:18 co nám ukázali,
    do těch nouzovejch východů.
  • 00:32:20 ať si hlavně s sebou nebereme
    žádný kufry.
  • 00:32:23 -Ani ty boty.
    -Ani ty boty.
  • 00:32:26 Protože tam jde o to,
  • 00:32:27 že oni vám nafouknou tu klouzačku
    z těch dveří...
  • 00:32:30 Počkejte, ještě jste nepřistáli.
  • 00:32:34 Prostě vám vysvětlujou,
    co všechno máte udělat,
  • 00:32:36 ta šílená letuška na vás křičí,
    boty sundat,
  • 00:32:39 ne, vy máte dobrý boty!
  • 00:32:43 To vám prostě moc nepřidá.
  • 00:32:45 To jste byli ve vzduchu.
    Ale už jste šli dolů.
  • 00:32:47 Ne, to furt ještě kroužilo.
  • 00:32:50 Oni čekali,
    až se připraví to letiště.
  • 00:32:54 Přítelkyně vedle mě seděla,
    ta byla unavená,
  • 00:32:56 považovala to jen za nějakou
    nepříjemnou komplikaci,
  • 00:32:59 se tak podívala, viděla, že já
    trošku brunátním,
  • 00:33:04 tak se mě zeptala:
    Ty se bojíš? Nééé.
  • 00:33:11 A pak řekli, že už letíme,
    už se uklidnily i ty letušky,
  • 00:33:18 takhle si tam někde sedly,
    takhle se tam zapásaly,
  • 00:33:20 držely se tam za ruce
    a letěli jsme,
  • 00:33:24 takhle malinko klesalo to letadlo
  • 00:33:27 a najednou udělalo
    takovouhle šílenou věc.
  • 00:33:31 To už asi padáme, nepadáme,
    letíme nahoru!
  • 00:33:36 To jsem se později dozvěděl,
    on totiž ten pilot,
  • 00:33:39 ten se jmenoval Tadeusz Wrona,
    je to velkej hrdina.
  • 00:33:43 Mýho života, zachránil nám život.
    Udělal to proto,
  • 00:33:49 že jak nemoh otevřít ten podvozek,
    vysunout ten podvozek,
  • 00:33:53 on to prej věděl už od tý půlnoci,
    co vzletěl.
  • 00:33:55 Hned mu, jen co vzletěl,
  • 00:33:58 už mu to začalo hlásit,
    že něco je špatně.
  • 00:33:59 On za celou tu cestu,
    přes celej ten Atlantik
  • 00:34:02 vyzkoušel x různých způsobů,
    jak to vyřešit.
  • 00:34:07 Furt telefonoval, furt to řešil.
  • 00:34:10 -Vám nic neřek.
    -Nám nic neřek.
  • 00:34:12 Naštěstí ani těm letuškám
    nic neřek.
  • 00:34:15 To by byl hroznej let,
    kdyby jim to řek.
  • 00:34:17 A teď, že to bylo poslední,
    on moh otevřít ty dveře dole,
  • 00:34:22 ale nevyjel ten podvozek.
  • 00:34:25 -Na ty kolečka.
    -Na ty kolečka.
  • 00:34:26 Takže zkoušel, když by takhle
    se spustil střemhlav dolů
  • 00:34:29 a takhle to prudce otočil,
    třeba to vyjede samo.
  • 00:34:33 Nevyjelo. Nevyjelo, takže prostě
    se nám ten žaludek zvednul
  • 00:34:38 a pak už jsme letěli, my jsme měli
    velký štěstí, bylo dobrý počasí,
  • 00:34:42 dobrá viditelnost,
    oni tu přistávací dráhu
  • 00:34:47 tam nacákali nějakou tu pěnu
    proti tomu ohni,
  • 00:34:50 takže jsem tak jako dosedli
  • 00:34:52 a to bylo fakt nejhladší přistání
    v životě, co jsem kdy zažil.
  • 00:34:56 -Do tý pěny vlastně!
    -Do tý pěny, to bylo fajn!
  • 00:34:59 To se člověk tak jako uvolní,
  • 00:35:00 říká si, ještě jsme neumřeli,
    nic nehoří a to.
  • 00:35:03 A my jsme seděli takhle
    u toho křídla,
  • 00:35:05 takhle byla ta turbina vedle nás
    a jak se tak zvednete,
  • 00:35:11 máte mít tu hlavu
    mezi těma kolenama, nemůžete,
  • 00:35:13 se zvednete, podíváte se,
    jen jsem tak viděl,
  • 00:35:15 že z toho jde kouř,
  • 00:35:17 takže máte pravdu,
    trochu hořelo to letadlo.
  • 00:35:20 Už jsme cejtili ten kouř,
  • 00:35:23 s přítelkyní jsme takoví
    slušně vychovaný.
  • 00:35:25 Takže když nám řekli čekejte
    na povel ewakuacja,
  • 00:35:27 my jsem čekali na ten povel
    ewakuacja a on furt nepřicházel!
  • 00:35:30 Protože ty letušky
    byly úplně šílený!
  • 00:35:33 Teď už jsme viděli, jak ty sousedi
    se zvedaj, běžej a tak,
  • 00:35:37 tak jsme si říkali,
    už asi běžíme teda taky, ne?
  • 00:35:39 Jsme se zvedli, běželi jsme,
    tam byla ta klouzačka.
  • 00:35:43 To sklouznutí je super, mimochodem.
  • 00:35:46 To je hodně vysoký, to jede,
    to fakt sviští
  • 00:35:50 a když dopadnete na tu zem
    a běžíte po tý trávě a ohlídnete se
  • 00:35:55 a to letadlo nevybouchlo
  • 00:35:56 a už na něj cákaj zase
    nějakou další pěnu a vy jste živí,
  • 00:35:59 jste zdraví, tak to je perfektní.
  • 00:36:01 Tak to máte zážitek.
    To vám závidím trošku.
  • 00:36:04 Viďte?
  • 00:36:13 Ale furt jsme si neřekli
    ten seriál.
  • 00:36:16 Já jsem říkal, že to je taková
    vsuvka, odbočka.
  • 00:36:19 Tak jste hrál takovýho alergickýho
    chlapečka.
  • 00:36:22 Alergickýho kluka.
  • 00:36:24 -A pak už to šlo jak na drátkách?
    -Ne, ne, nešlo. Moc ne.
  • 00:36:27 Tu a tam se ozvali,
    tu a tam se něco...
  • 00:36:30 -Jako dítěti!
    -Jako dítěti a v tý pubertě.
  • 00:36:33 Něco jsem zahrál v nějakejch
    televizních inscenacích,
  • 00:36:36 to bylo fajn, ono taky,
    když člověk bydlí u těch rodičů,
  • 00:36:41 je v tý pubertě, tak ten příjem
    za to, že někde zahrajete,
  • 00:36:46 dostanete ty peníze,
  • 00:36:47 který dostávaj normálně
    lidi, který se tím živěj,
  • 00:36:49 vy ses tím neživíte,
    vy jste ještě student,
  • 00:36:52 dostanete ty peníze,
  • 00:36:53 tak jsem si třeba moh koupit
    elektrickou kytaru!
  • 00:36:56 Za svý prostě! Nebo kolo!
  • 00:36:59 Na elektrickou kytaru jsem se nikdy
    nenaučil hrát,
  • 00:37:01 ale koupil jsem si ji!
  • 00:37:04 Nebo doma jsem na ni hrál!
    Nestálo to za nic!
  • 00:37:07 Ségra vždycky říkala, nehraj!
  • 00:37:10 Ale dneska už jste dospělej...
  • 00:37:13 Na tom seriálu jsem viděl
    Jana Hřebejka, jak to režíruje.
  • 00:37:18 On totiž měl scénář
    od Markéty Zinnerový
  • 00:37:20 a chtěl ho hodně předělávat.
  • 00:37:22 On je totiž scénárista taky,
    jako vystudovanej,
  • 00:37:25 scénárista, dramaturg.
  • 00:37:26 A třeba si přizval nás,
    jako ty dětský herce a říkal:
  • 00:37:29 Tady je to napsaný takhle,
  • 00:37:30 já si myslím, že to jde vymyslet
    nějak líp.
  • 00:37:32 Co byste udělali vy?
  • 00:37:34 A teď my jsme začali vymýšlet
  • 00:37:35 a on opravdu pár těch nápadů našich
    použil, já jsem ho pak viděl,
  • 00:37:39 jak sedí v tý židličce,
    před sebou má tu televizi,
  • 00:37:42 říká co všechno jakoby bude.
  • 00:37:44 Jeho všichni poslechli!
  • 00:37:46 A všichni dělali opravdu to,
    co on chtěl!
  • 00:37:48 -To se vám zalíbilo.
    -Jsem si říkal, tohle budu dělat.
  • 00:37:52 Já nebudu nějakej herec,
    kterej se musí naučit ty texty!
  • 00:37:56 Já budu dělat tohleto!
  • 00:37:57 Takže jste šel na FAMU.
    Teď jsme u toho.
  • 00:37:59 -A tak jsem šel na tu FAMU a no!
    -Vy jste vystudovanej režisér?
  • 00:38:04 Ne. Já jsem vystudovanej
    scénárista a dramaturg.
  • 00:38:06 -Scénárista a dramaturg.
    -Scénáristika a dramaturgie.
  • 00:38:09 -Ale nějaký filmy taky točíte, ne?
    -No, točil jsem nějaký.
  • 00:38:14 Nějakej satirickej pořad,
    točil jsem třeba pro asistujeme.cz,
  • 00:38:18 to je neziskový, to snad můžu
    tady zmínit.
  • 00:38:21 -Asistujeme.cz.
    -Co to je?
  • 00:38:23 To je, Asistence je společnost,
    která dodává
  • 00:38:27 mentálně a fyzicky postiženejm
    lidem jejich asistenty.
  • 00:38:30 Aby mohli žít
    co nejnormálnější život.
  • 00:38:33 A vy jste o nich natočil dokument.
  • 00:38:35 Takový reklamní spoty. Aby právě,
    oni potřebujou ty lidi.
  • 00:38:39 Oni je zaučej, oni tam mají dost
    těch lidí, který je potřebujou,
  • 00:38:44 ale chyběj jim ty lidi.
  • 00:38:46 Takže je fajn, kdyby se někdo třeba
    chtěl přihlásit,
  • 00:38:48 že by chtěl dělat asistenta.
  • 00:38:51 Nicméně asi točíte dál,
    nabídky asi máte, já si myslím,
  • 00:38:54 že po tomhle seriálu, Čočkin,
    další nabídky,
  • 00:38:58 to děláte opravdu výborně.
  • 00:39:00 Já nejsem profesionální chválič,
  • 00:39:02 ale vy jste tak autentickej,
    že už jsem fakt skoro věřil tomu,
  • 00:39:04 že na tom smetišti fakt jste.
  • 00:39:07 Já jsem kluk z Jižáku, no.
  • 00:39:09 Vy jste tam takoví víceméně
    neokoukaný herci.
  • 00:39:14 To byl záměr režiséra.
  • 00:39:16 Mě tím neurazíte,
  • 00:39:17 ale třeba Martina Hofmanna
    byste tím asi urazil.
  • 00:39:19 Martin Hofmann, ten tady seděl,
    jako sedíte vy.
  • 00:39:21 -Já vím.
    -To je herec jako...
  • 00:39:25 -Ale autentickej!
    -Autentickej je velmi.
  • 00:39:30 Máte nabídky určitě
    a po skončení seriálu tutově budou!
  • 00:39:33 To mi neříkejte, že...
  • 00:39:35 Chystá se něco? Každýho herce
    se tady ptám.
  • 00:39:37 Já vím, no.
  • 00:39:38 Kdy vás diváci uviděj
    v něčem jiným,
  • 00:39:40 u vás v jiným,
    než je seriál Most.
  • 00:39:43 To je prostě, ty nabídky,
    to se tak říká, že choděj nabídky.
  • 00:39:47 Ony ty nabídky nechoděj.
  • 00:39:50 Musíte chodit na nějaký konkurzy,
    nebo něco takovýho.
  • 00:39:52 -Castingy.
    -Castingy, ano.
  • 00:39:55 Ono to vůbec není
    tak úplně, já doufám,
  • 00:39:57 že se něco vyvrbí, ale musím říct,
    že zatím nic takovýho není.
  • 00:40:01 Já se radši soustředím na to,
    že bych udělal ten film.
  • 00:40:05 Tak ať se vám to co nejdřív povede!
  • 00:40:07 Děkuju.
  • 00:40:08 Vladimír Škultéty!
  • 00:40:22 Přátelé, naším dalším,
    tedy 3. dnešním hostem
  • 00:40:25 je jiná váhová kategorie,
    než je Vladimír, judista
  • 00:40:31 Lukáš Krpálek!
  • 00:40:46 Vy jdete rovnou z žíněnky, ne?
    V tom chodíte v civilu?
  • 00:40:52 V tom chodím v civilu samozřejmě,
    na žíněnce jsme bosi.
  • 00:40:57 Lítat by se v tom vyplatilo.
    Měkká podrážka.
  • 00:41:01 -Ty bych moh mít?
    -Já v lakýrkách bych těžko!
  • 00:41:06 Lukáši, taky jsme se nějakou dobu
    neviděli.
  • 00:41:09 Potkáváme se, já nevím po kolika,
    5, 6 letech.
  • 00:41:13 Když jsme spolu naposled mluvili,
    to ještě zdaleka jste nevěděl,
  • 00:41:16 jestli bude nějaká
    olympijská medaile.
  • 00:41:18 Nakonec byla zlatá. Dodatečně,
    jak už je to vlastně dlouho?
  • 00:41:23 -Už je to 2 a půl roku.
    -Ale neviděli jsme se.
  • 00:41:26 Dodatečně vám gratuluju
    k tomu zlatu.
  • 00:41:30 Já tak jako ty sporty sleduju,
    takže např. u vás vím,
  • 00:41:33 že jste přešupačil do jiný
    váhový kategorie.
  • 00:41:36 Když jste tady seděl původně,
    tak jste byl do 100 kg.
  • 00:41:39 Je to tak, no.
  • 00:41:40 To jste si stěžoval,
    jak musíte furt hubnout
  • 00:41:42 před těma závodama,
    abyste se vešel.
  • 00:41:45 Samozřejmě to bylo náročný
    hubnout do tý váhový kategorie.
  • 00:41:50 Byl to vlastně jeden z důvodů,
  • 00:41:52 proč jsem přešel do vyšší
    váhový kategorie.
  • 00:41:55 Můj poslední závod
    byl na olympiádě.
  • 00:41:59 Myslím si, že líp jsem se
    rozloučit nemoh
  • 00:42:02 s tou váhovou kategorií.
  • 00:42:04 Neříkám, že se tam,
    pravděpodobně už se asi nevrátím.
  • 00:42:10 -Pod tu 100.
    -Většinou po 30 jdou ty kg nahoru.
  • 00:42:15 Teď můžete jíst, jak chcete.
  • 00:42:18 Přes těch 100,
    tam není horní hranice?
  • 00:42:21 Tam můžete vážit 150
    a nikdo to neřeší.
  • 00:42:24 Dokonce tam jsou 180 kg soupeři.
  • 00:42:29 Nejvíc, co tam byl Guamanec
    a ten měl nějakých 205 kg.
  • 00:42:35 A s tím vy se potkáte?
    Dyť toho nemůžete ani uzvednout.
  • 00:42:39 Za ten flígr, jak ho chytnete.
  • 00:42:41 Samozřejmě ze začátku je to těžký
    takovýhle kilogramy přehodit,
  • 00:42:45 ale když tam s nima
    chvilku casnujete,
  • 00:42:49 tak oni po minutě nemůžou.
  • 00:42:52 Oni si potom lehnou sami.
  • 00:42:55 Lehčí nejsou, furt to musíte...
    Protože judo, to je házení samý.
  • 00:43:00 -Tam jde o to, hodit.
    -Ještě se dá pracovat na zemi.
  • 00:43:04 Když toho soupeře dostaneme na zem,
  • 00:43:05 potom můžeme nasadit škrcení,
    páčení, držet ho na lopatkách.
  • 00:43:09 Ono je víc způsobů,
    jak toho soupeře porazit.
  • 00:43:12 Samozřejmě nějak se na tu zem
    musíme dostat.
  • 00:43:15 Když k sobě přijdeme,
    tak to není jednoduchý,
  • 00:43:19 když ten 170 kg je docela obratnej,
    tak ty zápasy jsou těžký,
  • 00:43:26 ale jak jsem říkal,
    on ten začátek je těžkej,
  • 00:43:30 ale potom po tý minutě, 2 minutách
    oni odcházej, už se sotva zvedaj
  • 00:43:38 a to zase nastupujeme my, lehčí.
  • 00:43:40 Ale kdybych viděl ty 2 q tam,
    ani krk nemůžete najít
  • 00:43:43 u takovýho člověka,
    abyste ho přiškrtil!
  • 00:43:47 Samozřejmě, to škrcení
    se tam nasazuje hůř.
  • 00:43:51 Obejmout ten krk a tu hlavu
    je taky těžký.
  • 00:43:55 Najít vůbec!To místo,
    kam tu ruku strčit!
  • 00:44:00 -Je to tak, ale...
    -Jde to.
  • 00:44:03 Jde to, ale samozřejmě,
    je to těžší.
  • 00:44:06 Vy si teď držíte jakou váhu?
    Jako co?
  • 00:44:10 Teď jsem někde kolem 110 kg.
  • 00:44:12 Ta váha už byla i vejš,
    měl jsem ji na 119 a...
  • 00:44:16 Po Vánocích.
  • 00:44:18 Právě, že musím říct,
  • 00:44:19 že letošní Vánoce nebyly
    tak úplně dobrý,
  • 00:44:23 protože jsem měl střevní virózy,
    dokonce jsem se dostal na 107 kg,
  • 00:44:27 což bylo míň, než jsem míval
    ve váze do 100 kg.
  • 00:44:31 To jsem hubnul z nějakejch
    108, 109 kg
  • 00:44:35 a teď jsem se dostal na 107.
  • 00:44:37 Střevní virózu, to jste asi
    nezápasil se střevní virózou.
  • 00:44:41 Bohužel jsem právě odlítal
    na Masters,
  • 00:44:47 to je vlastně turnaj mistrů
  • 00:44:48 pro prvních 16 lidí
    ze světovýho žebříčku.
  • 00:44:50 Tam jsem právě s tou
    střevní virózou odlítal.
  • 00:44:53 To bych se bál!
  • 00:44:56 Jste se nebál,
    že s váma někdo praští a...
  • 00:45:01 Zavolají uklízečku!
  • 00:45:08 Popravdě, toho jsem se taky bál.
  • 00:45:11 Ale víte, co se vás chci zeptat?
    Ono to tak prošumělo,
  • 00:45:14 ale mě trety věci zajímají.
  • 00:45:17 Vy jste jednou, někdy nedávno
    prohrál nespravedlivě.
  • 00:45:20 Že jste to sám řek.
    S nějakým Mongolem. Že jo?
  • 00:45:24 -Byl to Mongol, no.
    -Co se stalo? Jak nespravedlivě?
  • 00:45:30 Voříz vás rozhodčí?
    To byl taky Mongol?
  • 00:45:33 Ne, já samozřejmě na takový věci
    se snažím rychle zapomenout.
  • 00:45:37 Pojďme do toho!
    Ono to z vás spadne!
  • 00:45:41 Protože vím, že ve sportu
    se to prostě děje,
  • 00:45:44 ať už jsou jakýkoliv novinky,
    ať už jsou kamery,
  • 00:45:49 že to je snímaný kamerama,
    seděj tam lidi,
  • 00:45:52 můžou si to překontrolovat,
    přesto se to prostě děje.
  • 00:45:56 Jestli si dobře pamatuju,
  • 00:45:57 tam šlo o to, že proti vám
    uznal wasabi.
  • 00:46:02 Wazari. Wasabi, to je něco jinýho.
  • 00:46:10 Nejsem tak honěnej!
    Je to podobný wasabi! Wasabi!
  • 00:46:15 Wazari se to jmenuje! Jsem blbej.
  • 00:46:20 Byla tam sporná situace,
    on nastoupil do chvatu,
  • 00:46:24 já jsem se to snažil přebrat,
    chtěl jsem ho vlastně okontrovat.
  • 00:46:28 Co je to okontrovat?
  • 00:46:30 Převzít tu techniku
    a pokračovat v tom
  • 00:46:33 a hodit ho, že ho hodím já.
  • 00:46:36 Nicméně, jsem spadl na zadek
    jakoby u toho,
  • 00:46:39 ale šel jsem svým hodem,
  • 00:46:41 oni to uznali,
    že to je wazari pro něj
  • 00:46:45 a díky tomu jsem prohrál.
  • 00:46:46 Taky byly takový řeči, že to mělo
    nějakej politickej podtext.
  • 00:46:49 Ale já nechápu jakej.
  • 00:46:50 My máme s Mongolskem nějaký
    špatný vztahy, nebo co?
  • 00:46:53 To ne, já bych nerad
    do toho zacházel.
  • 00:46:56 Pojďte, když tak to vystřihnem.
  • 00:46:59 Bylo to to, že tam přijel
    mongolskej prezident,
  • 00:47:03 na tom závodě byl, tak asi chtěli
    tu medaili pro něj za každou cenu.
  • 00:47:11 Ale říkám, pro mě je to prohra,
  • 00:47:15 měl jsem dostatek času,
    abych ten zápas vyhrál
  • 00:47:19 a bohužel v tý časový době
    se mi to nepovedlo.
  • 00:47:22 Jsem prostě prohrál. Beru to
    jako jeden z dalších turnajů,
  • 00:47:26 jeden z dalších kroků
    směrem k olympiádě.
  • 00:47:29 To je ale nespravedlivost taková.
  • 00:47:31 Oni, že tam byl
    mongolskej prezident!
  • 00:47:33 To nešlo narychlo pozvat
    našeho prezidenta?
  • 00:47:38 Přes zelenou hlavu to zařídit
    a bylo by to fifty fifty.
  • 00:47:44 Já bych to řešil takhle!
  • 00:47:46 Jak vy to máte v tom,
    vy se potkáváte na tý,
  • 00:47:50 jak tomu říkáte, tatami?
  • 00:47:52 -Tý žíněnce! Říká se to?
    -Jo, jo.
  • 00:47:55 Tatami!
  • 00:47:59 Mě napadá, že mladý
    moravský judista by možná řek,
  • 00:48:02 tata mi koupil tatami.
  • 00:48:13 To jsou blbosti teda, opravdu.
  • 00:48:16 Já se omlouvám, že mě napadaj
    takový hovadiny.
  • 00:48:20 Řeknu tatami! A co jsme to?
    Si ještě vzpomínáte, nebo můžu dál?
  • 00:48:26 Můžeme dál, no.
  • 00:48:30 Vybavuju si, že když jsme tady
    seděli před těmi 6 lety,
  • 00:48:34 to jste byl snad ještě svobodnej,
    ale každopádně bezdětnej.
  • 00:48:37 To já už vím, že už jste teď
    dětnej. Že jo?
  • 00:48:40 -To jsem. To jsme.
    -To to letí. Máte, myslím kluka?
  • 00:48:45 -Kluka a holku.
    -Kluka a holku.
  • 00:48:47 A co tak jako?
    Nenápadně vodíte je na tatami?
  • 00:48:53 Tak Toníka, ten má 2 a půl roku,
  • 00:48:56 ale už párkrát se mnou
    na žíněnce byl
  • 00:48:59 a hrozně ho to baví, dokonce
    má pomalu víc kimon, než já.
  • 00:49:04 Protože on vlastně,
    když se narodil,
  • 00:49:06 dostal 3 kimona k narození,
  • 00:49:08 to dostal, když jsme přijeli,
    já jsem se vrátil z olympiády,
  • 00:49:12 když jsem přijel do Jihlavy,
    měl jsem tam uvítání na náměstí,
  • 00:49:16 tak tam jsem od města dostal
    jedno kimono, pak na další akci,
  • 00:49:22 kde jsem přišel, pak jedno,
    nevím kde,
  • 00:49:26 takže měl 3 kimona k narození.
  • 00:49:28 -Ty velký vaše kimona?
    -Ne, malý!
  • 00:49:31 Samozřejmě na sebe! Pro miminka!
  • 00:49:35 Vaše kimono,
    to už pak je přebalovák!
  • 00:49:41 Teď vlastně k Vánocům dostal
    myslím 3 kimona.
  • 00:49:44 A dokonce musím říct,
    že když se rozbalovaly dárky,
  • 00:49:50 z tohohle dárku
    měl největší radost,
  • 00:49:52 že si ho chtěl hned oblíct.
  • 00:49:54 Lítal po obýváku
    a hrozně ho to bavilo,
  • 00:49:57 chtěl, abych si vzal i já kimono.
  • 00:50:02 My to tak občas, když nevíme,
    co roupama dělat,
  • 00:50:05 tak si vezmem kimona
    a v obýváku se pereme.
  • 00:50:08 A hrozně ho to baví.
  • 00:50:09 Od tý doby, co nám ve školce
    začli říkat, že se tam pere,
  • 00:50:14 že tam napadá,
    tak jsme se přestali takhle prát.
  • 00:50:19 Fakt tam prásknul s těma dětma?
  • 00:50:22 Ono vlastně kolovalo na internetu
    jedno video,
  • 00:50:25 kdy on si hrál v takový kuchyňce,
    tam přišel chlapeček za ním,
  • 00:50:31 chtěl ho vystrčit, on se naštval,
    chytil ho za krkem a hodil ho.
  • 00:50:42 Ještě podotknu, že ten chlapeček
    měl 4 nebo 5 let.
  • 00:50:49 Od tý doby se snažíme mu říkat,
    že se může prát,
  • 00:50:54 jen když přijde na tu žíněnku,
    když má to kimono,
  • 00:50:57 že spolu můžeme takhle zápasit,
    jinak ať to nedělá.
  • 00:51:01 Jde o to, jak dlouho to vydrží,
    až zase bude kolovat video,
  • 00:51:04 jak švihnul ve školce s učitelkou,
    to se budete divit.
  • 00:51:08 Ale ty geny tam jsou!
    Lukáši, to je jasný!
  • 00:51:11 Máte následovníka!
  • 00:51:13 Já už teď držím palce i jemu
    i vám na tý olympiádě!
  • 00:51:17 Lukáš Krpálek!
  • 00:51:28 Přátelé, pro dnešek je to
    samozřejmě všechno,
  • 00:51:31 já vám děkuju všem za pozornost
  • 00:51:33 a tradičně na závěr poděkuju
    dnešním hostům, kterými byli:
  • 00:51:37 Debbi, Vladimír Škultéty,
    Lukáš Krpálek!
  • 00:51:50 Děkujeme a na shledanou.
  • 00:51:51 Skryté titulky
    Eva Svobodová