iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
9. 5. 2014
22:30 na ČT1

1 2 3 4 5

51 hlasů
96676
zhlédnutí

Všechnopárty

Ivana Andrlová — Zuzana Offenbartl Dovalová — Martin Kodl

41 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Všechnopárty

  • 00:00:33 Dobrý večer. Dobrý večer,
    milí diváci,
  • 00:00:38 přeju vám, doma u obrazovek
  • 00:00:39 a samozřejmě vám tady, v hledišti
    pražského divadla Semafor.
  • 00:00:43 Přátelé, já mám dojem,
    že dokonce už víckrát
  • 00:00:45 jsem z toho místa veřejně přiznal,
  • 00:00:48 že prostě nerozumím
    výtvarnýmu umění.
  • 00:00:51 Nijak se za to nestydím,
    nemůže tomu rozumět každej.
  • 00:00:55 Copak, že neumím kreslit.
  • 00:00:57 Ale já nepoznám, prostě
    jsou 2 obrazy jeden je kýč,
  • 00:00:59 druhej je velký umění,
    já to neumím rozlišit.
  • 00:01:02 Já jsem dokonce stál
    v Sixtinský kapli,
  • 00:01:05 támhle ve Vatikánu
  • 00:01:07 a koukal jsem na ten strop,
    kterej maloval Michelangelo.
  • 00:01:10 Za chvíli jsem měl závratě!
  • 00:01:12 Ne z tý krásy, ale jak furt
    člověk stojí takhle!
  • 00:01:16 Já to neocením prostě!
  • 00:01:18 Kdyby Michelangleo
    namaloval podlahu,
  • 00:01:20 já si to projdu a krásně to ocením!
  • 00:01:23 Jak říkám, veřejně to přiznávám,
    ne každý je znalec umění.
  • 00:01:28 Mně se v týhle souvislosti
    vybavilo, už je to pár let zpátky,
  • 00:01:31 tady mými hosty byli kreslíři,
    tak se bavili v zákulisí,
  • 00:01:35 já jsem tak jako je poslouchal,
    takovou tu debatu,
  • 00:01:39 ten jeden říká tomu druhýmu,
    já je jmenovat nebudu,
  • 00:01:42 říká tomu druhýmu, člověče,
  • 00:01:43 já jsem minulej tejden utrpěl
    nenapravitelnou ztrátu,
  • 00:01:47 protože můj synek
  • 00:01:49 moje nejlepší obrázky
    vyhodil do smetí.
  • 00:01:52 Ten říkal, prosím tě!
    A kolik mu je? 5 let.
  • 00:01:55 No vidíš! Takhle malej
    a už rozumí umění!
  • 00:02:05 Naším dnešním hostem je muž,
    kterej nepochybně umění rozumí,
  • 00:02:09 protože to je přímo jeho povolání,
  • 00:02:12 je to jednak soudní znalec
    v oboru výtvarného umění
  • 00:02:15 a taky galerista, dr. Martin Kodl!
  • 00:02:29 Pane doktore, hypotetická situace!
  • 00:02:34 Já doma někde na půdě najdu obraz,
    starej, zaprášenej,
  • 00:02:38 třeba po dědečkovi, to je jedno.
  • 00:02:40 A vypravím se za váma,
    chci ho prodat.
  • 00:02:44 To je asi radost
    kupovat od laika obraz.
  • 00:02:48 -Poznáte laika hned, že jo?
    -Nepoznám.
  • 00:02:52 Ten 1. krok, že jste se vypravil
    zrovna za mnou,
  • 00:02:56 jste udělal správně.
  • 00:03:00 A teď ten 2. Jak takovej kšeft
    probíhá, mě zajímá.
  • 00:03:03 Tohle je úloha celkem jednoduchá.
  • 00:03:06 Těch lidí, kteří doma něco najdou,
    je spousta,
  • 00:03:09 ale jen málokdo má to velké štěstí,
    že najde ten správný obraz,
  • 00:03:13 když teda ten člověk
    chce udělat kšeft!
  • 00:03:16 A nepřijde se jen zeptat,
    jakou hodnotu ten obraz má.
  • 00:03:19 Dobře, budu konkrétní,
    pane doktore.
  • 00:03:20 Je to originál Zrzavýho.
    Jsem našel zaprášenej doma.
  • 00:03:25 V posledních letech
    je způsob prodeje formou aukce.
  • 00:03:30 Ale vy už mně ťuknete,
    co tak můžu čekat, že jo?
  • 00:03:34 Pane doktore! Šáhnete a vidíte, ne?
  • 00:03:39 Helejte se, takhle se ten obchod
    nedá u nás dělat.
  • 00:03:41 Kdo takhle obchoduje?
    Ne, opravdu.
  • 00:03:46 Tak udělal jsem dobře,
    že jsem šel k vám.
  • 00:03:47 To ano.
  • 00:03:55 -Potřebuju prachy, pane doktore.
    -Vyčkejte chvilku, prachy přijdou.
  • 00:04:01 -Je to Zrzavý.
    -Je to Zrzavý. Perfektní.
  • 00:04:04 Já bych doporučil formou aukce.
  • 00:04:06 Pokud na ty prachy spěcháte,
  • 00:04:07 tak je dobrý si vzít
    nějakou zálohu.
  • 00:04:11 Nicméně zásadní moment je,
    aby se nepospíchalo s tím prodejem.
  • 00:04:15 Čili vy mně řeknete, že to dáte
    do frcu, prostě do aukce.
  • 00:04:18 -Moc ne do frcu, do aukce!
    -To není jedno a to samý?
  • 00:04:22 -No to ne. Do frcu, to zní jako...
    -Co?
  • 00:04:26 Do frcu byste ho dal,
    kdybyste někam přišel
  • 00:04:28 a ty lidi by od vás chtěli
    rychle ten obraz koupit,
  • 00:04:32 to je vždycky trošičku podezřelý.
  • 00:04:34 -To je frc.
    -To je frc asi.
  • 00:04:35 Takhle si to představuju.
  • 00:04:37 Ale rozhodně bych nedoporučoval
    ten obraz prodávat rychle.
  • 00:04:40 Spěchat na peníze.
    To je zásadní omyl.
  • 00:04:42 -A já mužu přijít na tu aukci.
    -Určitě.
  • 00:04:44 Kde se prodává můj obraz.
    Teda dědečkův obraz.
  • 00:04:47 -To je nervák asi, co?
    -Jak se to veme.
  • 00:04:50 A vy mně dopředu řeknete,
  • 00:04:52 vy to odhadujete, jako znalec,
    pane doktore!
  • 00:04:55 Tak mně řeknete,
    že můžu čekat třeba 30000!
  • 00:04:59 No tak to můžete, ale u Zrzavýho
    asi by to bylo víc.
  • 00:05:03 Já vás zkouším. To byste mně řek,
    když bysme uzavírali tu dohodu,
  • 00:05:09 že u Zrzavýho bych měl čekat víc?
  • 00:05:12 Tak určitě. Dohodne se nějaká
    vyvolávací cena,
  • 00:05:14 pod kterou se nejde.
  • 00:05:15 -Se mnou to dohodnete, tu cenu.
    -S váma, určitě.
  • 00:05:18 Ne, že se dohodne někde!
    Rovnou u mě na půdě!
  • 00:05:23 -Tam bych vás pozval!
    -Na půdu asi ne!
  • 00:05:27 Byl bych radši,
    kdybyste přišel k nám.
  • 00:05:28 Jo, s tím obrazem.
  • 00:05:29 Těch lidí, kteří mi telefonujou,
  • 00:05:30 že mají na půdě obraz,
    je strašně moc, já bych se uběhal.
  • 00:05:33 -Nechodíte po půdičkách?
    -Radši už ne moc.
  • 00:05:35 -Protože ten čas...
    -Čas je drahej.
  • 00:05:38 Teďka vy to dáte do tý aukce.
  • 00:05:41 A to vy přímo jste ten,
    kterej tam klepe tím kladívkem?
  • 00:05:43 Ne, ne.
  • 00:05:45 Čili, Šípův Zrzavý, poprvé!
    By tam bylo?
  • 00:05:49 Tam by takhle bylo. Samozřejmě.
  • 00:05:51 Ale ještě, když vy jste
    hrozně rychlej.
  • 00:05:54 Takhle rychle to nejde.
  • 00:05:59 Za a) bychom nemohli říct
    Šípův Zrzavý.
  • 00:06:03 Majitel se nehlásí.
    Krčím se v poslední řadě.
  • 00:06:06 -Můžete i v první.
    -Já bych zalez dozadu.
  • 00:06:10 Vzadu je to místo
    strategicky dobrý.
  • 00:06:13 Pokud jdete kupovat, tak v aukci
    být vzadu je nejlepší.
  • 00:06:16 Zrzavý, Kleopatra třeba.
    Milión poprvé.
  • 00:06:22 -To je ještě pořád málo.
    -To je furt málo?
  • 00:06:26 Nemám já ho na tý půdě nakonec?
    To jsem šel takhle dolů?
  • 00:06:32 My jsme dražili na minulé aukci
    obraz od Jakuba Schikanedera,
  • 00:06:35 který se našel podobně.
  • 00:06:38 Nebyl na půdě, ale byl
    za nějakou skříní schován od války.
  • 00:06:42 Ten obraz jsme vyvolávali,
    já nevím, 3,5 miliónu
  • 00:06:48 a pak dal asi přes 5 miliónů.
  • 00:06:50 Takže najít něco na půdě,
    nebo někde schováno,
  • 00:06:53 opravdu se vyplatí tu věc vzít
    a přijít s ní,
  • 00:06:57 nebo je možnost ji vyfotit
    a poslat ji mailem.
  • 00:07:01 Hlavně, my jsme aukce začaly dělat
    už v r. 89 a ten počátek těch aukcí
  • 00:07:05 byl v takové té podobě
    malé informovanosti veřejnosti.
  • 00:07:08 Čili k nám chodilo spousta obrazů,
    nebo chodila spousta lidí s obrazy,
  • 00:07:13 u kterých absolutně
    nevěděli tu hodnotu.
  • 00:07:15 Někdy se stane,
  • 00:07:16 že se trošičku v té ceně
    úplně neorientujeme i my.
  • 00:07:21 Speciálně českej trh
    je velice pestrý.
  • 00:07:24 Tím, že jsme ve středu Evropy,
    tak zde působilo řada autorů.
  • 00:07:28 Ty dějiny se převalily sem, tam.
  • 00:07:31 Já nevím, třeba 1 příklad za všecky
    mohu uvést.
  • 00:07:34 Je to tak 5, 6, 7 let,
    přišla taková paní s vnukem,
  • 00:07:41 že šla Prahou,
    že měla nějaký obraz,
  • 00:07:44 že jí v Praze řekli 8000 tady,
    10000 támhle, 12000,
  • 00:07:49 že to koupěj hned,
    že to daj do frcu.
  • 00:07:52 Ale že jí někdo poradil,
    ať jde za Kodlem, tak přišla k nám.
  • 00:07:57 Chtěla ode mě těch 12000,
  • 00:07:59 já jsem říkal,
    proč tak na to spěchá,
  • 00:08:01 prostě potřebovala nějak nutně,
    rychle.
  • 00:08:03 Ten obraz byl
    velice kvalitně namalovný.
  • 00:08:05 Nicméně nikdo ani přede mnou,
    ani u nás tu signaturu nevyluštil.
  • 00:08:10 -Jako autora?
    -Ano.
  • 00:08:12 Byla to velice kvalitní práce,
  • 00:08:13 já jsem tu paní přemlouval
    aby to dala do aukce.
  • 00:08:16 -Obraz jsme vyvolávali 15000.
    -Cože jste vyvolávali?
  • 00:08:19 15000.
  • 00:08:21 -A vy jste rozluštil toho autora?
    -Ne. Nikdo ho nerozluštil.
  • 00:08:23 Čili obraz od neznámého autora,
    vyvolávací 15000.
  • 00:08:29 Tam byla podstata toho,
    že to nikdo nevyluštil,
  • 00:08:34 že se jednalo o ruského autora
    Boris Grigorjev...
  • 00:08:40 -Vy nepoznáte azbuku?
    -Azbuku jsme se učili. Nicméně.
  • 00:08:44 Tak jsem si říkali,
    že to je ruská škola,
  • 00:08:48 ale ten obraz byl signován latinkou
    a hlavně se to nedalo přečíst.
  • 00:08:53 Paní jsme přemluvili,
    paní ho dala do aukce, nedůvěřivě.
  • 00:08:56 -Šla na tu aukci? Šla?
    -Bohužel jo.
  • 00:08:59 -Proč bohužel?
    -Já rád tam ty lidi vidím.
  • 00:09:01 Rád těm lidem dělám radost.
    Když jsou překvapený mile.
  • 00:09:03 Nicméně, kolem toho obrazu
    se pohybovali,
  • 00:09:11 protože před tou aukcí
    je aukční výstava,
  • 00:09:13 my tu výstavu děláme
    velice dlouho před aukcí.
  • 00:09:15 To je velice důležitej moment.
  • 00:09:16 Až budete chtít se na aukci
    se přijít podívat,
  • 00:09:18 tak na tu výstavu
    se musíte nejdřív přijít podívat.
  • 00:09:19 S tím vaším Zrzavým
    by to tak taky bylo.
  • 00:09:21 Ta výstava je velice důležitá.
  • 00:09:22 A tam už by byl
    ten můj obraz vystavenej?
  • 00:09:24 -Tam je vystavenej.
    -A co já tam vykoukám?
  • 00:09:26 Když je váš, tak nic.
  • 00:09:29 Ale pro lidi,
    který to chtějí koupit,
  • 00:09:31 je velice důležitý ty obrazy
    si prohlídnout na tý výstavě.
  • 00:09:34 A pak už jdou najisto s částkou,
    kterou za to chtějí dát.
  • 00:09:38 Takhle to myslíte?
  • 00:09:39 Musíte takhle pomalu se mnou,
    pane doktore, víte?
  • 00:09:42 Oni ty lidi kolikrát jdou
    s částkou,
  • 00:09:45 o který si myslej,
    že to můžou koupit,
  • 00:09:46 ale částka je pak
    mnohonásobně vyšší.
  • 00:09:49 Já si myslím,
    že to bylo i v tomto případě.
  • 00:09:52 Na ten obraz se přišli
    několikrát podívat,
  • 00:09:54 dalo by se říct, moji kamarádi,
    2 ruští obchodníci.
  • 00:09:59 Jeden vlastně je z Ukrajiny,
    2. z Ruska.
  • 00:10:01 Což je teď problém.
    Ale jsou pořád kamarádi.
  • 00:10:05 -Nicméně přišli...
    -V uniformách byli?
  • 00:10:13 Samozřejmě, poznali toho autora.
    Nicméně mi to nechtěli říct.
  • 00:10:18 Naštěstí se tam objevili
    ještě další 2 zájemci z Ruska.
  • 00:10:23 Tam je řeba říct důležitou věc.
  • 00:10:26 Ruskej trh teprve začal ekonomicky
    značně stoupat nahoru,
  • 00:10:33 ty ceny šly nahoru
    teprve po r. 2000.
  • 00:10:37 Čili, když někdo měl ruský obraz,
    tak si ho většinou moc nepovažoval.
  • 00:10:40 Nicméně, začla ta dražba,
    15000, 16, 17, 18.
  • 00:10:46 Takhle, po litru
    to šlo nahoru jenom?
  • 00:10:49 -To bylo do noci teda, ne?
    -Nebylo, to je velice rychlý.
  • 00:10:51 Když máte kvalitního licitátora,
    tak to běží. Máme kvalitní.
  • 00:10:57 100000. To už jsem viděl,
    lidi začali tak trošku koukat.
  • 00:11:01 To bylo tak před 7 lety.
    To ještě bylo hodně peněz. 100000.
  • 00:11:05 Dneska už je to taky trošku jinak.
    150000.
  • 00:11:07 To už ta paní začla
    tak jako vrávorat,
  • 00:11:12 koukat kolem sebe,
  • 00:11:13 jestli si děláme srandu,
    nebo neděláme.
  • 00:11:15 Já už přesně nevím,
    za kolik se obraz prodal.
  • 00:11:16 -Nicméně...
    -To musíte vědět!
  • 00:11:19 Asi půl miliónu. Ale ještě,
    když to ten náš licitátor přiklep,
  • 00:11:22 tak bohužel, paní, prásk ho!
  • 00:11:24 -A opravdu omdlela.
    -Seklo s ní?
  • 00:11:26 -Seklo to s ní.
    -Fakt, jo?
  • 00:11:28 -A to ona hned tam dostala penízky?
    -Ne, to ne.
  • 00:11:31 Ta je dlouho nedostala,
    protože, chudáka,
  • 00:11:34 ji opravdu odvezli sanitou.
  • 00:11:36 Pro ty peníze
    pak přišel ten vnuk radši.
  • 00:11:39 Jak ono to je? To se čeká,
    až ten majitel novej to zaplatí?
  • 00:11:43 Až zaplatí novej majitel.
  • 00:11:44 -Čili převodem nějakým?
    -Většinou převodem.
  • 00:11:47 To už pak je administrativa.
  • 00:11:48 Řekněte mi jednu věc.
    Vy poznáte, když to je padělek?
  • 00:11:54 Helejte se, to je zásadní věc.
  • 00:11:59 Zásadní věc je, ty padělky
    absolutně eliminovat.
  • 00:12:02 No dobře. Ale poznáte?
    Takhle, přinesu z půdy padělek.
  • 00:12:06 -Zrzavýho.
    -To poznám.
  • 00:12:09 -Já čekám, co řeknete.
    -Já to nevím, že to je padělek.
  • 00:12:12 Já si myslím, že to je originál.
  • 00:12:13 Ale přinesl jste Zrzavýho.
  • 00:12:14 To je důležitý,
    že řeknete to jméno.
  • 00:12:16 Že nesete Zrzavýho.
  • 00:12:17 Jestli to je Zrzavý, nebo není,
    to si troufnu říct, že poznám.
  • 00:12:19 To poznáte. U těch českejch.
  • 00:12:23 Ale tady je strašně důležitý
  • 00:12:25 mít kolem sebe
    kvalitní kunsthistoriky.
  • 00:12:28 Že to nerozhodujete sám.
  • 00:12:31 To poradenství
    je velice důležiá věc
  • 00:12:33 a takový to znalecký gremium
    je hrozně důležitý moment.
  • 00:12:38 Heleďte se, když si někdo.
    já si tak říkám, jako laik,
  • 00:12:42 když někdo opravdu má,
    a to taky ona to není sranda,
  • 00:12:45 namalovat obraz přesně,
    jako ho namaloval Zrzavý!
  • 00:12:48 Dá to práci! To je vlastně umělec!
    Takovej padělatel!
  • 00:12:51 Není to nespravedlivý,
  • 00:12:52 že takovejhle člověk
    jde do vězení?
  • 00:12:54 On bohužel většinou nejde!
  • 00:12:55 Bylo by velice spravedlivý,
    kdyby šel.
  • 00:12:57 -Kdyby šel?
    -Jo, určitě.
  • 00:12:58 -Měl by čas na malování.
    -Jasně. Ať si maluje.
  • 00:13:02 Oni nejdou? Oni se nedají chytnout
    ti padělatelé?
  • 00:13:07 Já jsem často zván
    k takovým situacím na policii,
  • 00:13:11 kdy musím rozhodovat,
    jestli to je padělek, nebo není.
  • 00:13:15 Takže mohu trošičku posoudit
    práci policie.
  • 00:13:18 Tak musím říct, naštěstí,
    ta práce se velice zkvalitnila,
  • 00:13:20 posledních třeba 10 let, 5 let.
  • 00:13:24 Nicméně, je strašně složitý
    tomu padělateli prokázat,
  • 00:13:28 jestli to udělal...
  • 00:13:30 Tady všichni tvrdí,
    že to udělali v dobrý víře.
  • 00:13:32 Tady se strašně věcí dělá
    v dobrý víře
  • 00:13:34 a na to se vždycky uteče.
  • 00:13:35 To říkaj u soudu?
  • 00:13:37 Já jsem si chtěl zamalovat,
    jako Zrzavý!
  • 00:13:40 -Takhle, jako vy!
    -Někdo mi ho ukrad potom.
  • 00:13:43 Co? A ten soud nic!
  • 00:13:46 -Tak nic...
    -Jako ve většině případů.
  • 00:13:49 Dobrá víra! Ta se tady toleruje.
  • 00:13:53 Máte nějakou, aspoň v hlavě,
    třeba si to nevedete,
  • 00:13:56 takovou nějakou,
    opravdu majstrštyk?
  • 00:13:58 Co byl největší husarskej kousek,
  • 00:14:02 že se vám podařilo
    opravdu třeba vydražit?
  • 00:14:05 Jaká nejvyšší částka byla
    na vaší aukci vydražena? Jaká?
  • 00:14:11 -Nějakejch 20 miliónů.
    -20 miliónů.
  • 00:14:13 Helejte se,
    když vy tak se rozhlídnete,
  • 00:14:15 to vy už tu partičku znáte,
    co tam chodí, ne?
  • 00:14:17 Jakou partičku?
  • 00:14:20 Myslím ty lidi, co choděj tam
    kupovat ty obrazy, na ty aukce!
  • 00:14:23 Neříkejte mi, že se to tam střídá,
    jak v sámošce někde!
  • 00:14:27 -Jsou ty různý cizinci, ne?
    -Ne.
  • 00:14:31 Ale už je podle ksichtu znáte, ne?
    Jé, hele! Boris je zděs!
  • 00:14:39 A to už víte, že ten má!
    Že to je naftař odněkad z Ruska!
  • 00:14:46 Znáte je! Znáte je!
    Svoje lidi takhle!
  • 00:14:48 Určitě trošku. My obchodujem
    hlavně český obrazy.
  • 00:14:52 Na český obrazy
    jsou český klienti hlavně.
  • 00:14:54 To je důležitý si uvědomit.
  • 00:14:55 Tady se pořád říkalo,
    nebo přežíval takovej názor,
  • 00:14:58 že u nás kupujou Němci, Rakušani,
    cizinci, že to vyvážejí ven.
  • 00:15:03 -To dávno není pravda.
    -I Češi?
  • 00:15:04 -Ne, hlavně, hlavně Češi.
    -Hlavně Češi.
  • 00:15:06 Helejte se, jsou to vždycky
    sběratelé umění?
  • 00:15:09 Nebo investujou u nás lidi
    do obrazů, že to je lepší,
  • 00:15:13 než do zlatých cihliček?
  • 00:15:15 Helejte se, to investování
    se stalo takovou módou.
  • 00:15:19 A je řada lidí,
    kteří jako investoři přijdou,
  • 00:15:23 já to s nima nějak
    ze začátku vydržím
  • 00:15:26 a stanou se z nich sběratelé.
  • 00:15:28 Opravdu krásnej moment!
  • 00:15:30 Dr. Martin Kodl!
  • 00:15:41 Naším dalším hostem je herečka
    Ivana Andrlová!
  • 00:15:55 No tak, ve věci umění
    nejsem velkej znalec,
  • 00:15:59 ale pokud jde o herečky,
    specielně o vás,
  • 00:16:05 tak samozřejmě jsem pamětník.
  • 00:16:06 Pamatuju si přesně vaši
    třeba televizní premiéru.
  • 00:16:10 Tam jste hrála takovou
    trošičku protivnou holčičku.
  • 00:16:13 Kolik vám mohlo bejt?
    14 nebo 15?
  • 00:16:16 Ono mně už bylo skoro 16,
    ale vypadala jsem na míň.
  • 00:16:19 Hrála jste takovýho fracka.
  • 00:16:21 Ne, hrála jsem praktickou holčičku,
    která se stará o domácnost.
  • 00:16:25 -Ale taková protivná.
    -Nebyla protivná!
  • 00:16:29 Kdyby byla protivná,
    tak jsem nebyla dneska slavná!
  • 00:16:33 Sláva to byla velikánská!
  • 00:16:35 Ale já jsem měl pocit...
    Nebo si to blbě pamatuju!
  • 00:16:37 -Jak se to jmenovalo?
    -Podnájemníci.
  • 00:16:40 Podnájemníci. To bylo s Hanzlíkem
    a s tou...
  • 00:16:42 Danielou Kolářovou.
    Jarda Hanzlík byl můj bratr.
  • 00:16:45 A při nehodě nám umřeli rodiče
    a tak jsme zůstali sami.
  • 00:16:50 A já jsem v podstatě, přesto,
    že mi, v tý inscenaci bylo 13 asi,
  • 00:16:55 tak jsem byla taková
    velmi praktická
  • 00:16:57 a starala jsem se o tu domácnost
    a tak jsem to tam celý vedla.
  • 00:17:00 Ten vztah jste tam
    trošku gajlovala.
  • 00:17:02 Nebo si to pamatuju blbě?
    Jako těch 2. Že jste jim překážela!
  • 00:17:07 To bylo až...
    Ono to mělo víc dílů.
  • 00:17:09 -Todleto mělo víc dílů?
    -Trošku jsem mezitím dospěla.
  • 00:17:13 Pak už jste mezitím dospěla?
  • 00:17:14 -Ale ona i ta holka v tom...
    -Jo, že se s tím počítalo.
  • 00:17:17 Že nezůstanete na těch 14.
    A nemuseli vás stahovat.
  • 00:17:22 No, to mě nemuseli nikdy!
  • 00:17:31 Tenhle problém já nemám!
  • 00:17:34 Ale jak na vás přišli?
    To byl váš debut?
  • 00:17:38 -To byl můj debut.
    -Kdo to dělal?
  • 00:17:40 -Pan režisér Filip.
    -Kde vás vyhmát?
  • 00:17:44 Já jsem dělala zkoušky
    na konzervatoř, to jaro.
  • 00:17:47 Na dramatické oddělení
  • 00:17:49 a v té době on sháněl
    představitelku Alenky.
  • 00:17:52 A normálně jsme byli na Barrandově
    na konkurzu
  • 00:17:54 a já jsem ten konkurz vyhrála!
  • 00:17:56 Takže tu roli jste dostala.
    No ale, to bylo ze dne na den!
  • 00:18:00 To bylo ze dne na den,
    ale hlavně já jsem...
  • 00:18:02 Ne, já myslím něco jinýho.
    Po odvysílání! Popularita.
  • 00:18:05 To bylo ze dne na den,
  • 00:18:06 protože tenkrát fungovala
    jen 1 televize.
  • 00:18:11 -Všichni, včetně mě na to čuměli!
    -A pozor!
  • 00:18:14 A byl to 1. svátek vánoční,
    takže všichni seděli u televize,
  • 00:18:18 takže když já už jsem po Vánocích,
    po těch pár dnech,
  • 00:18:21 jela vlakem z Chocně do Prahy,
    tak už jsem byla slavná.
  • 00:18:25 -Ve vlaku.
    -Jo?
  • 00:18:27 -A co jste dělala v Chocni?
    -V Chocni jsem bydlela.
  • 00:18:30 -Jo takhle!
    -Já jsem přišla z Chocně!
  • 00:18:33 -Já jsem holka z Chocně!
    -To já nevím.
  • 00:18:35 A říkal jste,
    že to máte naštudovaný!
  • 00:18:42 Že obrazy ne, ale mě jo!
  • 00:18:45 Myslel jsem to tak,
    že tu kariéru.
  • 00:18:49 No tak vidíte! Začátek si pamatuju!
    A víte, co ještě vím? Teda vím!
  • 00:18:53 -Jen aby!
    -Myslím si to!
  • 00:18:56 Já si myslím, že žádná jiná
    česká herečka, jedině vy,
  • 00:19:02 odehrála ve svým životě
    tolik princezen!
  • 00:19:06 Dyť vy jste, Ivano, 10 let
    nehrála nic jinýho, než princezny!
  • 00:19:11 -To je velkej omyl.
    -To už muselo bejt na palici.
  • 00:19:13 To je velkej omyl. Mýtus.
  • 00:19:17 Já jsem vůbec neodehrála
    tolik princezen,
  • 00:19:19 ale měla jsem to štěstí,
  • 00:19:21 že téměř všechny ty pohádky
    se staly kultovními.
  • 00:19:24 Takže se pořád opakujou!
    Ale těch nebylo tolik!
  • 00:19:28 Já myslím, že jste 10 let
    hrála jen princezny!
  • 00:19:31 Jsem si říkal,
    dají se vůbec odlišit ty princezny?
  • 00:19:33 -Herecky odstínit?
    -Těch bylo pár.
  • 00:19:36 Ale všecky jsou slavný.
  • 00:19:38 Tak třeba, taky jste
    v některejch pohádkách zpívala.
  • 00:19:41 Taky jsem zpívala, ano.
  • 00:19:43 Ne, že vás nějaká zpěvačka
    přezpívala.
  • 00:19:45 I to se stalo.
    I taková pohádka existuje.
  • 00:19:49 Ano, že jsem byla obsazená do role
    proto, že zpívám
  • 00:19:51 a pak mě zpíval někdo jinej.
  • 00:19:53 -Tak to jste nesla asi těžce.
    -Nesla.
  • 00:19:55 Protože jsem už podepsala smlouvu,
    když mi to řekli.
  • 00:19:57 -Vy byste do toho jinak nešla?
    -Ne.
  • 00:19:59 -Vy se cejtíte na to zpívání?
    -Ne, ale byl to podvod.
  • 00:20:02 -Podvod? Že vás nenechali zpívat?
    -Na mě.
  • 00:20:05 Že mi to neřekli,
    než jsem podepsala tu smlouvu!
  • 00:20:07 -A kdo vás zpíval?
    -Zpívala mě Iveta Bartošová!
  • 00:20:10 Ale ta za to nemohla!
    To byla tzv. zmožkovina!
  • 00:20:15 A to už jste měla tu pohádku,
    jak tam zpíváte
  • 00:20:19 to Uhlířovo, Svěrákovo Dělání,
    to už jste měla za sebou?
  • 00:20:22 Ano, ano.
  • 00:20:24 Takže všichni věděli,
    že jste schopna!
  • 00:20:26 Neříkám, že jste zpěvačka!
    Že jste schopná zazpívat!
  • 00:20:28 Proto mě do tý pohádky,
    jsem myslela, obsadili!
  • 00:20:31 To Dělání, to po vás
    musej chtít dodneška!
  • 00:20:33 To je nesmrtelná píseň.
  • 00:20:37 Tak já žiju v tom,
    že vaše doména jsou ty princezny!
  • 00:20:40 -A vy jste dělala kolik? 3, 4?
    -Dělala jsem jich víc!
  • 00:20:44 Ale rozhodně to nebylo tak,
    že bych 10 let hrála jen princezny!
  • 00:20:48 Ale pravda je, že jsem hrála
    v Divadle Jiřího Wolkera,
  • 00:20:52 což bylo divadlo pro děti,
  • 00:20:54 takže tam jsem taky
    jich pár si střihla.
  • 00:20:57 Ale nahrála jste se pro děti
    hodně v tom Wolkráči.
  • 00:20:59 Hodně. Já jsem tam byla 15 let.
  • 00:21:01 To já obdivuju,
    když někdo hraje pro děti.
  • 00:21:03 Děti jsou
    takový publikum specifický.
  • 00:21:06 Děti jsou specifický,
    protože se nedaj oblbnout.
  • 00:21:09 Dospělý lidi oblbnete,
    nebo ze slušnosti seděj.
  • 00:21:12 Ty děti, když je to nebaví,
    tak to daj najevo.
  • 00:21:14 A když přijdou, tam chodily školy
    do toho Wolkráče.
  • 00:21:17 A když to je tak na hranici
    tý puberty,
  • 00:21:19 to jste museli zažívat...
  • 00:21:20 Někdy jo. Ale nebylo to
    tak strašný,
  • 00:21:23 jak se o tom někdy povídá
    a jak si z toho lidi dělaj legraci.
  • 00:21:27 Ale myslím si, že poté,
  • 00:21:29 co to divadlo, které mělo
    dlouholetou tradici,
  • 00:21:32 magistrát úspěšně zrušil v r. 96,
  • 00:21:37 sice možná někdo může mít námitky,
    proti tomu,
  • 00:21:40 že děti choděj hromadně do divadla,
  • 00:21:44 že to je z donucení,
    že to není dobrý,
  • 00:21:46 tak teď už ty děti do toho divadla
    nechoděj vůbec.
  • 00:21:50 -Nějakej z magistrátu to zrušil?
    -Magistrát to zrušil.
  • 00:21:53 A přímo starosta, ne starosta.
    Jak se tomu říká? Primátor?
  • 00:21:57 Ne, primátor ne,
    tam byl kulturní odbor na to.
  • 00:22:01 Ty třeba přišli ráno do divadla
    a říkali: Kde jsou všichni?
  • 00:22:04 Z toho odboru někdo?
  • 00:22:06 Přišel ten, co o tom rozhodoval,
    že nás zrušej.
  • 00:22:08 A já jsem říkala, jak všichni?
    No kde jsou všichni?
  • 00:22:11 Já jsem říkala,
    proč by tady byli všichni?
  • 00:22:13 Jsou tady ty, co hrajou ráno.
  • 00:22:15 On říkal, aha, já myslel,
    že ráno všichni přijdou
  • 00:22:17 a pak se dozvěděj, jestli hrajou
    a jdou domů.
  • 00:22:21 No ale musím říct,
  • 00:22:22 to jen tak šmátrám
    ve svý děravý paměti.
  • 00:22:25 Že, a teď nevím,
    jestli to byl záměr z vaší strany,
  • 00:22:28 že jednu dobu jste,
    tak jako bych řek, se vytratila.
  • 00:22:32 Ale vy jste taky začala podnikat.
    Já jsem o tom někde čet.
  • 00:22:35 Říkal jsem si, aha,
    to bylo víc herců!
  • 00:22:37 Pověsili herectví na hřebík
    a začali,
  • 00:22:40 Jarda Hanzlík, myslím, měl hospodu.
  • 00:22:42 Hodně jich mělo hospodu,
    ti většinou zkrachovali.
  • 00:22:45 -A co vy?
    -Já jsem neměla hospodu.
  • 00:22:47 Já jsem měla rehabilitačně
    relaxační salon,
  • 00:22:52 odtučňovací a hubnoucí,
    společně s Marcelou Davidovou,
  • 00:22:59 s Marcelou Skuherskou-Davidovou.
  • 00:23:02 A začaly jsme...
  • 00:23:03 -To je manželka Michala Davida.
    -Manželkou Michala Davida.
  • 00:23:05 -Rozená Skuherská.
    -Rozená Skuherská. Tenistka!
  • 00:23:10 -Spolu jste začaly podnikat!
    -Ano, spolu jsme začaly.
  • 00:23:12 -Ona přestala pinkat
    -Ona přestala pinkat.
  • 00:23:14 My jsme měly v tu dobu,
    jsme obě porodily miminka.
  • 00:23:17 A protože ta doba byla,
    to bylo těsně po revoluci.
  • 00:23:19 Naše děti se narodily
    v červnu 90.
  • 00:23:21 -Vy jste se poznaly v porodnici?
    -Ne, my jsme příbuzný.
  • 00:23:24 Tak jako velmi podivně, vzdáleně.
    Takže jsme se sešly.
  • 00:23:29 Jiný příbuzný nám na to
    půjčili peníze,
  • 00:23:31 abychom si nemusely brát
    od banky peníze,
  • 00:23:33 protože jsem kupovaly
    švýcarské přístroje.
  • 00:23:36 A jely jsme do Švýcarska na školení
    a začaly jsme podnikat.
  • 00:23:40 -Hned po tý revoluci?
    -Hned, hned! 91 jsme otvíraly.
  • 00:23:45 Lidi nechodili do divadla
  • 00:23:46 a vypadalo to, že to umění
    půjde úplně do pryč.
  • 00:23:50 -Ale hubnout chtěli!
    -Hubnout chtěli!
  • 00:23:52 Protože se všechno proměnilo!
  • 00:23:54 Dámy, podnikatelky,
    chtěly bejt hubený do kostýmků.
  • 00:23:58 A byla to velmi výhodná doba,
    protože dneska
  • 00:24:00 bysme za takovou reklamu zaplatily
    srašnejch peněz,
  • 00:24:03 nebo by to nešlo vůbec.
  • 00:24:05 -Jakou reklamu?
    -Za reklamu na ten podnik!
  • 00:24:09 A já jsem udělala 1 rozhovor
    do časopisu,
  • 00:24:16 kterej se týkal mě, jako herečky!
  • 00:24:20 Tam jsem řekla, teď otvíráme
    tam a tam salon!
  • 00:24:25 A baby volaly!
  • 00:24:27 A za 2 dny jsme měly plno
    na půl roku.
  • 00:24:29 -To je krásný!
    -To bylo jednodušší v tý době.
  • 00:24:32 -A co jste tam dělala? Masírovala?
    -Ne, to byly přístroje.
  • 00:24:38 To byly kaučukový zábaly,
    do kterejch se ta dáma zabalila,
  • 00:24:41 nejdřív se musela přeměřit,
    převážit, vykoupat!
  • 00:24:47 Já jsem pintlich člověk!
  • 00:24:50 -Na to vy jste dohlížela osobně?
    -Ano!
  • 00:24:52 -My jsme tam pracovaly s Marcelou!
    -A zkrachovaly jste?
  • 00:24:54 Nezkrachovaly.
  • 00:24:55 Ale my jsme fungovaly 2 roky
    a byly jsme jedny z prvních.
  • 00:24:59 Ten boom byl opravdu velikej,
    takže nám to hrálo hrozně do karet.
  • 00:25:02 No ale za ty 2 roky se to všecko
    začalo zpřísňovat.
  • 00:25:05 Začaly se zpřísňovat
    hygienický pravidla,
  • 00:25:08 začaly se zpřísňovat obsluhy
    těhletěch přístrojů,
  • 00:25:11 protože my jsme samozřejmě byly
    v tom Švýcarsku vyškolený,
  • 00:25:14 měly jsme certifikáty, ale najednou
    začly bejt požadavky,
  • 00:25:16 že to můžou obsluhovat
    jen zdravotní sestřičky.
  • 00:25:19 Takže my jsme po 2 letech
    zaplatily poslední dluh,
  • 00:25:24 řekly jsme na shledanou
    a šly jsme si každá po svý práci.
  • 00:25:28 -Takže žádnej...
    -Žádnej výdělek, ale žádnej krach.
  • 00:25:32 Čili, ten návrat, bylo to snadný?
  • 00:25:34 Režiséři se dověděli,
    Andrlová skončila...
  • 00:25:36 Já jsem se vrátila do divadla,
  • 00:25:39 ale už jsem se vlastně nevrátila
    k točení.
  • 00:25:43 -Já jsem 20 let netočila.
    -Jak si to vysvětlujete?
  • 00:25:46 -Že ta pauza...
    -Ta pauza.
  • 00:25:48 Já jsem měla to mimino,
    potom jsem začala tohleto,
  • 00:25:51 to vlastně trvalo skoro 3 roky.
  • 00:25:53 A hlavně to byly ty revoluční roky,
    kdy se tady všechno přeměnilo.
  • 00:25:57 Nový lidi začali pracovat,
    se kterýma jsem se neznala,
  • 00:26:00 všecko se to vyměnilo
    a asi to na to mělo velkej vliv.
  • 00:26:05 Já jsem se do divadla
    vrátila normálně,
  • 00:26:06 ale už jsem se nikdy
    nevrátila k tomu,
  • 00:26:09 protože do tý doby jsem točila,
    já nevím, 15 let téměř nepřetržitě.
  • 00:26:14 To je setrvalej stav doteďka?
  • 00:26:17 To hodnotíte celou dobu
    po tom podnikání doteďka,
  • 00:26:20 že byste nenatočila, to není možný!
  • 00:26:23 Něco málo jsem natočila,
    asi 2 pohádky
  • 00:26:26 a natočila jsem Sanitku II.
  • 00:26:30 Ale tam tomu já říkám,
    že mě zdědili.
  • 00:26:32 Protože já jsem byla z tý 1. várky.
    A teď už mě pro jistotu zabili.
  • 00:26:37 Kdyby se náhodou točilo
    pokračování,
  • 00:26:41 abych tam asi neprudila už.
  • 00:26:42 -Já jsem to neviděl!
    -No, já jsem zemřela!
  • 00:26:45 Čili, dneska nás slyší
    mnoho mladých režisérů,
  • 00:26:48 říkají, hele Andrlová!
  • 00:26:50 Ona žije!
  • 00:27:01 Tak já to říkám,
    že si ti režiséři myslej,
  • 00:27:04 že jsem mrtvá spolužačka
    Adiny Mandlový!
  • 00:27:09 Dneska se to, svým způsobem,
    může lámat!
  • 00:27:11 Tzn., že vaší doménou
    je mnoho let divadlo!
  • 00:27:16 Já vím, že vy jste
    v takový tý kočovný.
  • 00:27:19 V Hátě! To je kočovná společnost!
    My se za to nestydíme!
  • 00:27:23 -Jmenuje se to Háta!
    -Háta!
  • 00:27:25 Naše paní ředitelka tady taky byla!
  • 00:27:26 -Ano, já si na to pamatuju!
    -Nejmenší ředitelka!
  • 00:27:29 Tam si jako herečka užijete!
  • 00:27:31 Já vím, že vy hrajete
    hodně komedie.
  • 00:27:33 My hrajeme jen komedie.
  • 00:27:34 A nejste jen zájezdový!
    Hrajete i v Praze!
  • 00:27:37 Já teď vám kladu otázku!
  • 00:27:41 Kdo chce vidět Ivanu Andrlovou
    na prknech divadelních,
  • 00:27:46 kde si to může užít?
  • 00:27:48 To můžete říct!
  • 00:27:49 Ano, tak v Praze si to může užít
    v divadle Palace
  • 00:27:51 a v divadle Adrie u Heřmanků
    a jinak po všech čertech ČR.
  • 00:27:57 -Zároveň i v Havířově třeba.
    -Nejenom.
  • 00:28:00 Různě po republice.
  • 00:28:02 Poslední divadelní představení
    v Hátě jsou Vztahy na úrovni.
  • 00:28:07 -Se to jmenuje!
    -Se jmenuje, Vztahy na úrovni!
  • 00:28:09 Já tam hraju manželku,
    tam jsou 2 takový hlavní,
  • 00:28:14 je to jakoby o úřednících,
    nebo o velkých pohlavárech EU,
  • 00:28:18 takže si to dělá trošku legraci
    z toho stavu tady všude kolem...
  • 00:28:22 -Současný?
    -Úplně současný!
  • 00:28:24 -A já tam hraju...
    -Počkejte, nějakej českej autor?
  • 00:28:27 Ne, ne, Francouz!
  • 00:28:29 Francouz napsal
    o evropských úřednících.
  • 00:28:31 Ano, jak se Angličani a Francouzi
    mezi sebou...
  • 00:28:34 A všichni si hrajou na to,
    jak jsou čestný a věrný
  • 00:28:38 a jsou to nečestný prasáci.
  • 00:28:43 Bych řekla tak slušně!
  • 00:28:45 Lepší pozvánku jste na tu hru
    nemohla udělat!
  • 00:28:48 Ivana Andrlová!
  • 00:29:02 Naším dalším, tedy 3. hostem,
    je mladá,
  • 00:29:09 řekl bych, multifunkční umělkyně,
  • 00:29:17 protože těch profesí dělá hodně.
  • 00:29:19 Já to natahuju,
    ona má 3 jména, víte?
  • 00:29:22 A to je na moji hlavu už moc!
    Teďka ji uvedu!
  • 00:29:30 Zuzana OffenbartlDovalilová!
  • 00:29:46 -Jste mi dala zabrat tím jménem!
    -Jsem to slyšela.
  • 00:29:50 -Ale nejste jediný!
    -Ale řek jsem to v pořádku!
  • 00:29:54 -Ne!
    -Co? Offenbartlová?
  • 00:29:59 -Dovalová.
    -Jo, Dovalová!
  • 00:30:05 Hele já jsem se, pardon!
  • 00:30:08 -Já se zasek na tom Offenbach...
    -No, bartl.
  • 00:30:13 Na tom Offenbartl se zaseknu
    a jak mi spad kámen ze srdce,
  • 00:30:17 tak vy jste Dovalová!
  • 00:30:19 -Ano!
    -Já debil, Dovalilová!
  • 00:30:22 Jak vy jste přišla
    k takovýmu jménu?
  • 00:30:24 Teď nemluvím o Dovalilo, Dovalový,
    ale o tom Offenbartl!
  • 00:30:29 -To je umělecké?
    -Ne. Já jsem si vzala Offenbartla.
  • 00:30:32 -A Offenbartl je Čech?
    -No. Z Jihlavy.
  • 00:30:36 Úplně normální Vysočina.
  • 00:30:38 Já jsem řek, že jste taková,
  • 00:30:40 já jsem nenašel jiný slovo,
    multifunkční.
  • 00:30:43 A tím jsem myslel,
    že vy jste, aspoň co já vím,
  • 00:30:45 vy jste zároveň tanečnice,
    je to tak?
  • 00:30:47 -Tancujete?
    -Jo, jo.
  • 00:30:49 -I zpíváte.
    -Ano.
  • 00:30:51 Všecko?
    Nebo nějakej obor specielně?
  • 00:30:53 -Operu?
    -Ne, ne! Operu ne.
  • 00:30:56 -Vy jste i režisérka.
    -Samozvaná trošku, ale jo.
  • 00:31:03 -A ještě choreografka.
    -No, jo.
  • 00:31:09 To budete mně
    na všecko říkat no, jo?
  • 00:31:11 Já se totiž hrozně stydím za to,
    že to takhle jmenujete.
  • 00:31:14 -Přede mnou?
    -Ne před váma! Před lidma.
  • 00:31:16 Protože na to bude koukat
    nějakej choreograf a řekne:
  • 00:31:18 -Jo, ona je choreografka!
    -No a co?
  • 00:31:22 -Učila jste někoho ty kroky?
    -Učila. I jsem je vymyslela.
  • 00:31:27 Tak jste choreografka!
    Nebuďte skromná!
  • 00:31:30 -To mi maminka taky říká!
    -Zuzano Offenbartl-Dovalová.
  • 00:31:34 OffDov je ta zkratka!
    To jsem vám zapomněla říct!
  • 00:31:36 -Cože?
    -Že se to dá zkrátit. OffDov!
  • 00:31:38 Dobře, ale to jsme ještě
    furt neřekli, co všecko,
  • 00:31:40 helejte se, vy nejste eeeee...
  • 00:31:46 Andrlová!
  • 00:31:52 Ivana je z Chocně!
    To tady prozradila.
  • 00:31:54 Čili, ona je taková naplavenina
    v Praze!
  • 00:31:57 -Já taky.
    -K tomu se chci dopracovat.
  • 00:31:59 Vy jste ještě z větší dálky!
    Odkaď to jste?
  • 00:32:02 -Z Frenštátu pod Radhoštěm.
    -Z Frenštátu pod Radhoštěm.
  • 00:32:06 Já myslel, že jste
    tam z tý Čeladný!
  • 00:32:09 Tam jsem se narodila.
    Protože tam byla porodnice.
  • 00:32:12 Z Čeladný je každej v okolí 20 km.
  • 00:32:14 Já jsem taky z Vysokýho Mýta.
  • 00:32:19 Ale jak vy jste... Vy jste tam
    na tý severní Moravě
  • 00:32:23 už odmalička tíhla k tomu umění?
  • 00:32:26 Jo, jako jo.
    Tak tancovala jsem odmalička,
  • 00:32:30 protože jsem byla tlustá
    a maminka...
  • 00:32:32 -A tím jste začala tancovat?
    -Abych nebyla tlustá holčička.
  • 00:32:35 -Rodiče usoudili...
    -Že jsem tlustá.
  • 00:32:38 -A že bych neměla bejt tlustá.
    -Že byste měla tím hopsáním shodit.
  • 00:32:41 A tím jste čichla k umění?
  • 00:32:43 No. A tatínek ještě si myslí,
  • 00:32:45 že piano patří
    k základnímu vzdělání,
  • 00:32:48 tak jsem začala hrát na piano.
  • 00:32:50 Jenže mně se to
    s tím tancováním zvrtlo.
  • 00:32:53 Protože já jsem pak řekla,
    že chci bejt tanečnice,
  • 00:32:55 což se jim nelíbilo,
  • 00:32:56 protože tanečnice
    nevydělávají peníze.
  • 00:32:59 Oni chtěli muzikantka spíš?
    Nebo zpěvačka?
  • 00:33:02 Asi spíš chtěli právníka,
    nebo něco takovýho.
  • 00:33:06 -Čili chtěli chlapečka rovnou!
    -To taky!
  • 00:33:12 Jim už hnulo žlučí,
    že mají holčičku...
  • 00:33:16 -Oni pak měli ještě 2. Chudáci!
    -Holčičky! Furt chtěli právníka!
  • 00:33:23 No ale už jste k tomu umění...
  • 00:33:27 Ale já, abysem netancovala,
    tak mě donutili zpívat.
  • 00:33:31 Že to vydělává víc peněz.
  • 00:33:33 Čili, dospěla jste
    do určitého věku,
  • 00:33:34 teď udělám časovej skok.
  • 00:33:36 A rozhodla jste se,
    že budete atakovat Prahu.
  • 00:33:39 No, ne úplně tak. Já jsem začala
    v Rožnově pod Radhoštěm,
  • 00:33:44 což je vedle, chodit do takovýho
    nahrávacího studia,
  • 00:33:47 oni tam měli kapelu,
    já jsem tam s nima začala zpívat,
  • 00:33:49 natočila jsem si tam
    nějaký 2 písničky, jen tak pro sebe
  • 00:33:53 a oni to nějak, tatínek s někým
    to zpunktovali,
  • 00:33:54 že to poslali na Zlín talent
    a tam mě poslali na Zlín talent.
  • 00:33:59 -Tatínek poslal takový promo?
    -To bylo 1. kolo. Tam pošlete CD.
  • 00:34:03 -A hned jste to vyhrála?
    -No.
  • 00:34:06 -Nebuďte skromná!
    -A tam seděl Michal David.
  • 00:34:10 Tam seděl David Skuherský?
    Fakt, jo?
  • 00:34:13 V porotě!
    A on mě vytáh pak do Prahy.
  • 00:34:15 -Kolik vám bylo v tý době?
    -16.
  • 00:34:17 -16? A hned vás vytáh na...
    -Do Rebelů, do Prahy.
  • 00:34:21 Do Rebelů! Já teď udělám
    zase časovej skok,
  • 00:34:24 protože to bysme uvízli.
  • 00:34:27 Možná někerý diváci už jako tušej
  • 00:34:31 a spojujou si vás s projektem,
    kterej vy jste vymyslela.
  • 00:34:34 Já jsem to teda neviděl!
  • 00:34:36 Ale vy jste celej projekt
    vymyslela,
  • 00:34:39 věnovanej zpěvačce Evě Olmerový!
  • 00:34:41 -Je to tak?
    -Ano.
  • 00:34:42 -Vy jste si ji zahrála.
    -Ano.
  • 00:34:44 -Vy jste to celý vymyslela.
    -Celý úplně ne, samozřejmě.
  • 00:34:48 Ten příběh.
    Napsala jsem ten scénář.
  • 00:34:50 Příběh si prožila Olmerová.
    Divadelní verzi vy jste...
  • 00:34:55 Co vás to napadlo?
    Proč zrovna Olmerová?
  • 00:34:59 To totiž začlo tím,
    že já hrozně ráda zpívám česky.
  • 00:35:03 -Jak jinak?
    -No, že jo?
  • 00:35:05 A ono někdy vám dojde,
    když jste na tý konzervatoři
  • 00:35:09 a furt se učíte na těch písničkách,
    tak vám dojde ten repertoár,
  • 00:35:13 protože ono těch českejch
    dobrejch písniček eeee,
  • 00:35:19 na kterých by se dalo něco naučit,
  • 00:35:21 že třeba budou rozsahově náročné,
    na frázování, tak jsem to myslela,
  • 00:35:25 zas tolik není,
    nebo ne na 6 let studia.
  • 00:35:30 A Evu jsem objevila kvůli tomu,
  • 00:35:32 když jsem se hrabala dozadu
    a dozadu, abych našla...
  • 00:35:36 -V čem jste se hrabala?
    -V muzice!
  • 00:35:37 -Jako desky!
    -No, tak jsem našla Evu.
  • 00:35:40 Zjistila jsem,
    že to je úplně báječný,
  • 00:35:41 pak jsem si o ní koupila knížku,
  • 00:35:43 zjistila jsem, že kromě toho,
    že je báječná zpěvačka,
  • 00:35:46 tak ten příběh je sám o sobě
    úplně neuvěřitelnej.
  • 00:35:50 To je pravda.
  • 00:35:53 A pak jsem se rozhodla,
  • 00:35:55 že si absolventské představení
    na konzervatoři, napíšu sama.
  • 00:35:58 Tak to začlo. Tak jsem to napsala,
    s tím, že s tím budu absolvovat.
  • 00:36:03 -Akorát... No, prostě to nevyšlo.
    -Co nevyšlo?
  • 00:36:08 Nenastudovala jsem to na té škole.
    Místo toho jsem měla jen koncert.
  • 00:36:14 A doma mi ležel scénář na muzikál.
  • 00:36:16 Ale ten příběh, máte pravdu.
  • 00:36:18 Vy jste ji nemohla
    samozřejmě poznat, jako já!
  • 00:36:22 Jsem ji moc neznal,
    ale celej ten její život...
  • 00:36:25 Až do konce jste to zpracovala?
  • 00:36:27 Víte, že ona skončila
    mezi bezdomovcema?
  • 00:36:30 -To zas úplně tak není.
    -Jak to, že ne?
  • 00:36:33 Že s nima žila ve vagónu
    na hlavním nádraží?
  • 00:36:36 Viděla jste film režiséra Vojnára
    o bezdomovcích?
  • 00:36:39 A Olmerová, jak tam...
    Ivanko, že jo?
  • 00:36:41 -Je to velmi pravděpodobný, no.
    -Ona skončila mezi bezdomovcema.
  • 00:36:44 Jak vás slyším,
  • 00:36:46 já jsem vás zpívat neslyšel,
    ale jestli zpíváte její písničky,
  • 00:36:48 tak tu barvu byste musela
    ještě hodně podpořit
  • 00:36:52 hodně hektolitrama byste musela...
  • 00:36:55 -Ono to funguje nárazově!
    -Jak nárazově?
  • 00:36:58 Jako, že si dáte třeba 2 panáky
    před představením
  • 00:37:00 a ono to trochu klesne.
  • 00:37:04 Když si dám 2 panáky,
    ono to klesne, jo?
  • 00:37:08 Já to nezkoušel nikdy.
    Já taky nejsem žádnej zpěvák!
  • 00:37:16 Proč bych... Proč bych to...
    No tak, děvčata!
  • 00:37:21 Proč bych to zkoušel!
  • 00:37:23 Ale dohlížel někdo autentickej
    na to,
  • 00:37:26 aby to o tý Olmerový
    bylo jako ne daleko od pravdy?
  • 00:37:29 To jsem se vás chtěl zeptat.
    To je moje otázka!
  • 00:37:31 -S tou jsem sem jel! Dohlížel?
    -Bratr. Jirka Olmer.
  • 00:37:36 Bratr od Evičky.
  • 00:37:37 Tak to já ani nevím,
    že měla bratra.
  • 00:37:38 My jsme hlavně nehráli Evu.
    My jsme hráli Evin příběh.
  • 00:37:41 To je strašně velkej rozdíl.
  • 00:37:43 Mně se furt všichni ptali,
  • 00:37:44 jestli se nebojím toho,
    že budu srovnávaná s Evou.
  • 00:37:48 Ale já jsem nehrála Evu,
    že bych se oblékla...
  • 00:37:52 -Zpívala jste její písničky.
    -Zpívala jsem její písně.
  • 00:37:54 -Představení se jmenovalo?
    -Nezemřela jsem.
  • 00:37:56 Nezemřela jsem!
  • 00:37:58 Ale každej věděl.
    To se psalo v novinách...
  • 00:38:00 Ono to pokračovalo,
    ze života Evy Olmerový.
  • 00:38:04 Čili, jmenuje se to pořád...
    Hrajete to ještě?
  • 00:38:07 Teď to na chvilku nehrajem
    a budeme to zase hrát.
  • 00:38:11 A končí to její smrtí?
  • 00:38:12 To asi těžko se prozrazuje
    takhle pointa.
  • 00:38:15 Končí to písní. Poslední písní.
  • 00:38:19 Vy jste vyhrála ten konkurz
    už tenkrát v tom Zlíně.
  • 00:38:24 Ale počkejte, to mi řekněte.
  • 00:38:25 Někde jsem něco zahlíd,
  • 00:38:26 že vy někde, ale teď nevím,
    do Číny, nebo co?
  • 00:38:30 Nebo Číňani vás pozvali hrát
    do Číny?
  • 00:38:32 Pozvali, no.
  • 00:38:33 Proč se mi u vás vybavuje Čína
    a žrádlo to není?
  • 00:38:35 Proč? Řekněte mi to!
  • 00:38:39 Protože, když mi bylo 18,
    tak mně vyslali, EU za ČR,
  • 00:38:46 jako vyslance,
    herečka muzikálová do 18 let.
  • 00:38:50 -A kam vás vyslali?
    -Do Pekingu.
  • 00:38:52 -Tak to vidíte! Nebuďte skromná!
    -Ale to není zas tak...
  • 00:38:56 -Co by za to jiná dala!
    -To jo! Ono to tak vypadá!
  • 00:39:00 Ale víte, jak se vrací z tý Ameriky
    a říkaj, že tam natočili desku!
  • 00:39:04 -Vás vyslala EU!
    -Z každý země EU jel 1 zástupce.
  • 00:39:10 Tam jste hrála v něčem?
  • 00:39:12 Tam se dělalo představení,
    14 dní se tam zkoušelo představení,
  • 00:39:16 s tím, že ty děti z EU, nebo děti!
    Nám bylo od 16 do 18.
  • 00:39:20 Jsme se učili tančit a s vějířema.
  • 00:39:23 A ty čínský víceméně se neučili nic
    a dělali to, co uměli.
  • 00:39:28 Tak jste reprezentovala.
    No vidíte to! Musíte se pochlubit!
  • 00:39:32 Kdo to ví,
    že jste reprezentovala nás za EU!
  • 00:39:37 Ivana kouká jako blázen!
  • 00:39:44 Ale protože už jsem řekli,
    že jste tak trošku autorka,
  • 00:39:47 tak v čem vás diváci,
    Zuzano Offenbartl-Dovalová,
  • 00:39:52 můžou vidět, když budou chtít?
  • 00:39:54 Co, kde jste k mání?
    Ne kmání, k vidění!
  • 00:39:59 To je blbý slovo!
  • 00:40:00 Kde jste k vidění a ke slyšení,
    v současný době?
  • 00:40:02 Mě teda v současný době mrzí,
    že nemůžu teď pozvat na Evičku,
  • 00:40:07 ale to snad od podzimu budu moct.
  • 00:40:09 Kromě tý Evy vlastně
    nemáte momentálně?
  • 00:40:12 Mám, mám.
    Ale je to od každýho něco.
  • 00:40:16 Ono teď zrovna všechno skončilo.
    My jsme teď dojeli Popelku na ledě.
  • 00:40:20 Teď chystáme Králové Avalonu,
    což je takovej symfonickej...
  • 00:40:24 -To bude taky na ledě?
    -Ne, to není na ledě.
  • 00:40:27 To bude taky v jednom
    pražském divadle.
  • 00:40:30 -Jakže se to jmenuje?
    -Králové Avalonu.
  • 00:40:33 -To je taková fantazie.
    -To chystáte?
  • 00:40:35 -To chystáme.
    -To bude na podzim?
  • 00:40:37 Ano, na podzim.
    Já mám všechno na podzim!
  • 00:40:39 -Já už mám prázdniny!
    -Aby vás poznali!
  • 00:40:42 Jak se jmenuje figura,
  • 00:40:43 kterou hrajete
    v těch Králích Avalonu?
  • 00:40:45 -Cyrila.
    -Ať se daří!
  • 00:40:47 Zuzana Offenbartl-Dovalová!
  • 00:40:59 Přátelé, já vám děkuju,
    děkuju vám za pozornost!
  • 00:41:05 Děkuju našim hostům!
  • 00:41:07 Už jsme zase o něco chytřejší,
    pokud jde o obrazy,
  • 00:41:11 opět jsme po delší době viděli
    Ivanu Andrlovou
  • 00:41:14 a poznali jsme výbornou
    multifunkční umělkyni!
  • 00:41:18 Mějte se hezky a na shledanou!
  • 00:41:21 Skryté titulky
    Eva Svobodová