iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
21. 1. 2011
20:35 na ČT1

1 2 3 4 5

150 hlasů
73123
zhlédnutí

Všechnopárty

Štěpán Rak — Lukáš Klánský — Zuzana Lapčíková

42 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Všechnopárty

  • 00:00:27 Dobrý večer, dobrý večer.
  • 00:00:35 Dobrý večer, milí televizní diváci!
  • 00:00:37 Tady diváky, co se sešli opět
    v pražském divadle Semafor,
  • 00:00:40 už jsem před chvílí pozdravil.
  • 00:00:42 Přátelé, vy všichni dohromady,
    mám pro vás dobrou zprávu!
  • 00:00:45 Dnes společně, řekl bych,
    navštívíme svět hudby!
  • 00:00:48 Svět hudby je samozřejmě krásnej!
  • 00:00:52 Talent hudební se dá poznat
    už v poměrně útlém věku.
  • 00:00:56 Kdejaký rodiče to zkoušej
    už v útlém věku,
  • 00:00:59 zjistit, jestli jejich dítě není
    zakuklenej Mozart, Beethoven,
  • 00:01:02 nebo aspoň Uhlíř!
  • 00:01:06 Já mám doma 7miletýho Honzíčka,
    ten už chodí na kytaru!
  • 00:01:08 Geny tam zafungovaly,
  • 00:01:10 já jsem mnoho let hrál
    na basovou kytaru,
  • 00:01:12 takže Honzíček na kytaru,
    tam je to jasný,
  • 00:01:14 že to je dědičná záležitost!
  • 00:01:16 Musím říct, že tím, jak ho vodím
    do hudebky, jsem zjistil,
  • 00:01:18 jak ty rodiče, někdy
    ty jejich nároky jsou neskutečný!
  • 00:01:21 Byl jsem svědkem takový debaty,
  • 00:01:23 jak nějaká maminka
    přivedla svýho chlapečka
  • 00:01:25 tomu řediteli tý hudebky,
    říkala, já bych chtěla,
  • 00:01:27 aby tady na něco začal hrát.
  • 00:01:28 On říkal, tak ho dejte na klavír.
    Za 2 r. bude hrát už docela slušně.
  • 00:01:32 2 r., to je dlouhá doba.
  • 00:01:33 Já potřebuju dřív,
    aby uměl na něco.
  • 00:01:35 Tak říkal, mám tady
    dobrýho učitele na kytaru,
  • 00:01:37 dejte ho na kytaru,
    za rok bude krásně hrát.
  • 00:01:39 Rok je dlouhá doba!
    Něco nemáte...
  • 00:01:42 Říkal, ještě třeba
    na foukací harmoniku učitele!
  • 00:01:45 Za 2 měsíce
    bude na to krásně hrát!
  • 00:01:47 2 měsíce je dlouhá doba!
    Nemáte...
  • 00:01:50 A ten ředitel říká,
  • 00:01:50 tak ho dejte učit
    na basovou kytaru.
  • 00:01:53 Říká, ale za jak dlouho
    na to bude umět?
  • 00:01:55 Můžete si počkat za dveřma!
    Chápete to?
  • 00:02:10 Přátelé, všichni naši dnešní hosté
    jsou hudební virtuosové.
  • 00:02:14 A já jsem rád, že mohu přivítat
    hned toho prvního,
  • 00:02:17 to je kytarový virtuos
    pan Štěpán Rak!
  • 00:02:26 Vítejte, Štěpáne, posaďte se!
  • 00:02:30 Mimochodem, už v tomhle pořadu
  • 00:02:32 jsme v minulosti přivítali
    vašeho syna!
  • 00:02:34 Matěje! On hraje úplně odmalička,
    od dětskejch let, ne?
  • 00:02:39 Abych pravdu řek,
    Matěj začal v 5 letech.
  • 00:02:42 -A vy?
    -Já až někdy, nevím kdy.
  • 00:02:45 Ne, to mně řekněte!
    Mě zajímá, copak Matěj!
  • 00:02:47 Když si vzpomenu na sebe!
    1. mě do toho zasvětili čundráci!
  • 00:02:52 Nějaký akordíčky jsem tam pochytal
    a vůbec mi to nešlo!
  • 00:02:57 Tak jsem si říkal,
    ty housle jsou lepší,
  • 00:03:00 tak jsem začal hrát na housličky,
  • 00:03:01 chodil jsem do houslí
    k panu učiteli Kozovi,
  • 00:03:05 mj. to byl koncertní mistr
    České filharmonie.
  • 00:03:09 -Ale houslí jste taky nechal.
    -Houslí jsem taky nechal.
  • 00:03:11 Ale s kytarou to začlo
    velice vážně poté,
  • 00:03:14 co přišli Beatles,
    co přišel rock and roll.
  • 00:03:18 Takže vy jste hrál i tenhleten
    lehkej...
  • 00:03:20 Ale no jistě! Já jsem ještě,
  • 00:03:21 kdysi dávno jsme s Petrem Jandou
    uvažovali o tom,
  • 00:03:24 že budu hrát s Olympicem!
  • 00:03:26 -To možná nikdo neví!
    -On vás nevzal, že jste byl lepší!
  • 00:03:30 Tak to ne!
  • 00:03:32 Kytarové začátky nebyly
    pranic lehkého!
  • 00:03:34 Dokonce, pan prof. Keller
    mi tenkrát řek,
  • 00:03:38 Raku, ty máš volšový ruce,
  • 00:03:39 ty bys měl dělat snad něco jinýho,
    než tu kytaru.
  • 00:03:42 A mě to tak naštvalo,
    že jsem začal strašlivě cvičit!
  • 00:03:45 Ale hrozně! Zabejčil jsem se!
  • 00:03:47 Tenkrát jsem ještě chodil
    na výtvarnou školu...
  • 00:03:51 Štěpáne, to bysme tady byli
    hodně dlouho!
  • 00:03:53 Na tý výtvarný škole,
  • 00:03:55 tam byli mí kamarádi,
    který měli dixieland!
  • 00:03:58 A řekli mně, hele, Raku,
    ty jsi hrál na housličky,
  • 00:04:01 tak my ti koupíme basu,
    to jsou takový větší housle
  • 00:04:04 a budeš hrát na basu!
  • 00:04:05 -Jako basovou kytaru!
    -Ne, basu!
  • 00:04:06 Kontrabas! Tak mi sehnali basu!
    Mě to nebavilo!
  • 00:04:10 Pak jsem viděl, že kluci
    dobývají dívčí srdcata,
  • 00:04:14 zkrátka tím, že zpívali
    takový ty krásný písničky!
  • 00:04:17 Samozřejmě, Semafor!
    Pramínek vlasů!
  • 00:04:20 A kdo to neuměl, byl 2.
    Já to neuměl!
  • 00:04:23 Tak jsem si říkal,
    to je cesta, tohleto!
  • 00:04:25 Takže jsem začal cvičit
    Pramínek vlasů,
  • 00:04:27 kluci mě učili akordy.
  • 00:04:29 Tak to začlo. Jednoduše.
  • 00:04:31 Čili, motivace!
    Na to jsem se chtěl zeptat.
  • 00:04:33 Že oslňovat holky jste chtěl?
    Proto jste začal hrát na kytaru?
  • 00:04:37 Neřekněme to úplně takhle,
    ale bylo to příjemný!
  • 00:04:40 Viděl jsem, že to funguje!
  • 00:04:42 Jak jste viděl konkrétně,
    že to funguje?
  • 00:04:45 Protože ty dívenky mohly vždycky
    nechat ty očička
  • 00:04:47 na těch mejch kamarádech,
    který tam hráli Dajánu a rokenroly.
  • 00:04:52 To je důležitej okamžik!
  • 00:04:53 Vy jste si všimnul,
  • 00:04:54 že ti kluci, co hrajou na kytaru,
    že ty holky na ně koukaj!
  • 00:04:57 I když kytarista není 2 x hezký!
    Taky jste si to takhle říkal?
  • 00:05:01 Tak to nevím!
    Takhle jsem si to neříkal!
  • 00:05:02 -Já jo!
    -Já jsem se sobě u kytary líbil!
  • 00:05:07 Tam jsem vypadal u těch druhejch...
  • 00:05:09 Pamatuju si, že když jsem přišel
  • 00:05:11 k panu prof. Štěpánu Urbanovi,
    na 1. hod.,
  • 00:05:14 tak v domnění, že hraju úžasně,
  • 00:05:16 tak jsem mu tam vyváděl
    neskutečný věci.
  • 00:05:18 A když jsem skončil, jsem si říkal,
    teď pan prof. řekne:
  • 00:05:22 Raku, ty jsi úžasnej!
    Tebe tady chci!
  • 00:05:24 A on místo toho mě praštil
    pěstí do zad a řek:
  • 00:05:27 Když už umíš starou belu,
    tak aspoň seď rovně!
  • 00:05:31 To byla moje 1. hodina!
  • 00:05:40 Někde jsem čet, ale to je asi
    nějakej výmysl, nebo pomluva,
  • 00:05:43 že jste taky snad hrával
  • 00:05:45 po nějakejch pražskejch kavárnách
    a barech,
  • 00:05:47 ještě než jste začal bejt virtuos!
  • 00:05:50 To je pravda?
  • 00:05:51 Já jsem si vydělával trošičku
    i na studia konzervatoře.
  • 00:05:55 -Po kavárnách?
    -Ano, ano.
  • 00:05:56 -Já taky.
    -Hrál jsem po nocích, dokonce.
  • 00:05:58 Já taky! Nehráli my jsme
    spolu někdy, Štěpáne?
  • 00:06:01 V jakým hampejzu jste hrál?
  • 00:06:03 -No tak, já jsem hrál v Alcronu.
    -V Alcronu?!
  • 00:06:09 6ti hvězdičkovej hotel!
    Tam mě nepustili...
  • 00:06:12 V dancingu Jalta!
  • 00:06:13 Ale musím vám říct,
    že ta Jalta třeba,
  • 00:06:15 to byla pro mě úžasná věc,
  • 00:06:17 protože tam mě hodili
    do jámy lvový!
  • 00:06:20 Tam zkrátka pan Pritzel řek,
    hele, mladej, sedni a hraj!
  • 00:06:24 Je to B-dur! A jelo se!
  • 00:06:26 A vůbec nikoho nezajímalo,
    jestli to umím nebo ne!
  • 00:06:29 To jsme na tom byli
    furt ještě, Štěpáne, stejně!
  • 00:06:32 Mě teď zajímá,
    kdy nastal ten okamžik,
  • 00:06:35 že vy jste se stal hudební virtuos
    a já zůstal hudební hovado!
  • 00:06:40 Tvrdý slova! Já bych tomu neřek!
  • 00:06:42 Kdy ten zlom nastal,
  • 00:06:43 že najednou mezi náma
    byla propast?!
  • 00:06:46 -I když jsme se neznali!
    -No práce, práce! Že jo?
  • 00:06:49 Jak říká Komenský,
    mravenčí hemžení!
  • 00:06:51 Jak dlouho jste cvičil?
  • 00:06:53 Byly doby, kdy jsem cvičil,
    a to skutečně nepřeháním,
  • 00:06:55 10 ? 12 hod. denně. Fakticky.
  • 00:06:57 Ale to už jste chodil
    na konzervatoř!
  • 00:06:59 To jsem chodil na konzervatoř
    k panu prof. Urbanovi.
  • 00:07:01 A musím říct,
    že jsem se velice snažil,
  • 00:07:04 protože opravdu
    ty prsty volšový jsem měl!
  • 00:07:07 A zpočátku mi to šlo
    velice těžce!
  • 00:07:09 Už tím, že jsem hrál trsátkem,
  • 00:07:11 tak jsem měl ty prsty přece jen
    trošku jinak adaptovaný,
  • 00:07:14 než na tu techniku prstovou.
  • 00:07:17 Čili 12 hod. denně
    a virtuozita se dostavila!
  • 00:07:22 Tak, jestli se dostavila!
    Na tý se musí pracovat pořád!
  • 00:07:25 Nebuďte, Štěpáne, skromnej!
  • 00:07:27 Protože vy už dnes koncertujete
    po celým světě!
  • 00:07:31 A to teda musím říct,
  • 00:07:32 jsem si přečet
    v nějakejch novinách,
  • 00:07:33 nějakej novozélandskej deník
    o vás napsal,
  • 00:07:35 vy jste byl taky
    na Novým Zélandu hrát, napsal,
  • 00:07:38 4 kategorie jsou kytaristů!
  • 00:07:41 Špatný, průměrný, vynikající
    a Štěpán Rak!
  • 00:07:45 Napsali! Je to pravda?
    Novozélandský!
  • 00:07:53 Jak jste se vůbec dostal
    takovou dálku na Novej Zéland?
  • 00:07:56 -Pozvali vás tam na koncert?
    -To je velice složitá historie!
  • 00:08:01 Je dlouhá?
    Mě nezajímá složitost!
  • 00:08:03 -Ona je složitá i dlouhá!
    -Jo aha! Tak se zeptám na Finsko!
  • 00:08:07 -Tam to bude možná jednodušší!
    -Dobře.
  • 00:08:10 Tak Finsko začlo v těch kavárnách!
  • 00:08:12 Tam jsem měl jet původně
    s kavárenskou kapelou.
  • 00:08:15 Leč, pak jsem onemocněl
    a nemoh jsem.
  • 00:08:18 Pak jsem měl jet podruhý
  • 00:08:19 a zase jsem onemocněl
    a zase jsem nemoh!
  • 00:08:21 A když to bylo potřetí,
  • 00:08:22 tak můj kamarád Sváťa Cibulka,
    a Vláďa Mikulka,
  • 00:08:25 kytarista vynikající náš,
    tak ve Finsku byl na konzervatoři,
  • 00:08:28 tam hrál, hrozně se jim to líbilo,
    on hrál moje skladby.
  • 00:08:31 A tenkrát pan ředitel řek,
    toho Raka sem musím dostat!
  • 00:08:35 Ten tady bude učit!
    A takhle to vzniklo!
  • 00:08:38 -Ale byly to boje velikánský!
    -Jste setrval dlouho v tom Finsku!
  • 00:08:41 To stálo za to! 5 let!
  • 00:08:43 Já ještě musím zmínit 1 věc!
  • 00:08:45 Protože myslím si,
  • 00:08:46 že většina diváků
    tuhletu věc neví!
  • 00:08:48 Vy máte poměrně zajímavej
    životní příběh, že teprve,
  • 00:08:51 možná to nevíte, přátelé,
  • 00:08:53 Štěpán Rak teprve nedávno zjistil,
    že má bratra
  • 00:08:57 a ten bratr ho našel
    prostřednictvím ruské televize,
  • 00:09:02 v pořadu, něco, jako je u nás
    Pošta pro tebe.
  • 00:09:04 -Ždi menjá.
    -Co to je, ždi menjá?
  • 00:09:07 -Něco jako čekej mě.
    -Tak se ten pořad jmenuje?
  • 00:09:09 -Já jsem původem Rusín.
    -A to jste věděl od začátku?
  • 00:09:12 Postupně jsem se to dozvídal
  • 00:09:14 takovejma způsobama,
    ne zrovna nejlepšíma.
  • 00:09:18 Takže vy jste Stěpanovič Rakov,
    původně?
  • 00:09:20 Ne, ne. Já jsem Šťopka Slivka.
    A to je velice pohnutá záležitost.
  • 00:09:28 Já si myslím, že každá taková věc
    je pohnutá,
  • 00:09:32 protože moje matka,
    Vasilina Slivková,
  • 00:09:35 byla ve Svobodově armádě,
  • 00:09:37 prošla z Buzuluku do Prahy,
    jako zdravotnice.
  • 00:09:41 A pak už byla v jiným stavu
    během dukelskejch operací
  • 00:09:46 a narodil jsem se jí vlastně
    v Praze 8. 8.
  • 00:09:50 Takže já dodneška,
    když slyším letadla nebo střílení,
  • 00:09:54 tak mám z toho
    velice špatné trávení,
  • 00:09:56 pořád nějakým způsobem.
  • 00:09:58 Já věřím v tyhle věci!
  • 00:10:00 A ona nějakým způsobem
    vás tady nechala?
  • 00:10:02 Ona mě nenechala nějakým způsobem!
  • 00:10:04 Ten způsob byl takový,
    že já jsem těžce onemocněl
  • 00:10:07 a ona potřebovala zabezpečit
  • 00:10:09 svou velice strádající rodinu
    na Pokarpatské Rusi.
  • 00:10:15 A pak já jsem onemocněl,
    ona nastřádala nějaký penízky...
  • 00:10:21 Vy jste furt marodil,
    jak vás poslouchám!
  • 00:10:23 No tak v mládí jo.
    Opravdu jsem marodil hodně.
  • 00:10:26 Ona potom teda šla
    za těma svejma příbuznejma.
  • 00:10:31 A tady vy jste zůstal!
  • 00:10:32 Mě tady nechala do opatrování
    svý kamarádce
  • 00:10:34 a hlavně v nemocnici, kde jsem byl!
  • 00:10:36 A stalo se to, že je přepadli
  • 00:10:39 a sebrali jí všecko, peníze,
    dokumenty!
  • 00:10:41 A ona, chudinka,
    asi si umíte představit,
  • 00:10:44 v nějakým roce konce války,
  • 00:10:47 jak asi to vypadalo v 45.,
    na Ukrajině shánět dokumenty!
  • 00:10:53 A ona, než to všecko sehnala,
  • 00:10:56 Stalin zavřel hranice na západ
    a už se pro mě nedostala.
  • 00:11:00 Já jsem pak byl dán k adopci.
  • 00:11:02 Čili vy jste vyrůstal
    v náhradní rodině?
  • 00:11:03 V nádherný rodině! Manželé Rakovi!
  • 00:11:06 Čili vy jste Rak
    po adoptivních rodičích!
  • 00:11:09 Josef a Marie Rakovi!
  • 00:11:11 Ale ten bratr vás hledal
    prostřednictvím tohohle...
  • 00:11:14 Hledali jsme se vzájemně.
  • 00:11:16 A prvně jste si padli,
  • 00:11:18 jako tady v tom pořadu,
    jak já u toho vždycky brečím?
  • 00:11:21 To bylo v tom pořadu!
  • 00:11:23 Představte si takovejhle
    podobnej pořad!
  • 00:11:25 To byl koncert, já jsem hrál,
  • 00:11:26 paní režisérka chtěla,
  • 00:11:27 abych na konec zahrál nějakou
    ukrajinskou lidovku!
  • 00:11:30 Tak jsem ji zahrál,
    pak přišli gratulanti!
  • 00:11:33 A najednou poslední,
    prošedivělej pán,
  • 00:11:36 s jedinou kytičkou v ruce,
    padli jsme si do náručí
  • 00:11:39 a on mně říká, ja tvoj brat.
  • 00:11:42 Ja tvoj brat!
  • 00:11:51 A ta režisérka říkala,
    teď pro zajímavost,
  • 00:11:54 jste v pořadu Ždi menjá,
  • 00:11:56 sleduje vás přibližně
    100 miliónů lidí!
  • 00:12:00 To jen jsem chtěl divákům
  • 00:12:02 přiblížit ten váš
    poměrně složitej životní příběh!
  • 00:12:07 Ale! Pojďme k vašemu
    kytarovýmu mistrovství!
  • 00:12:10 Támhle máte kytaru.
    Já ještě napřed řeknu, seďte!
  • 00:12:15 Přátelé, to je unikátní nástroj,
    on vám ho Štěpán Rak ukáže,
  • 00:12:19 možná, že na to trošku
    i zabrnkáte.
  • 00:12:21 To je, prosím pěkně, kytara,
    jediná svýho druhu na světě,
  • 00:12:25 protože je celá,
    vy nám to nebudete věřit,
  • 00:12:27 celá vyrobená z kamene!
  • 00:12:28 Konkrétně z mramoru! Je to tak?
  • 00:12:29 Mramorovou kytaru na světě
    nikdo nemá! Jenom Štěpán Rak!
  • 00:12:33 -Kolik ono to váží?
    -6 a 1/2 kg.
  • 00:12:36 Má to nějaký výhody
    ta mramorová kytara,
  • 00:12:39 oproti dřevěný kytaře?
  • 00:12:41 Hraje to líp? Zní to líp?
  • 00:12:44 To musíte posoudit!
  • 00:12:46 Ono to má naprosto
    specifickej zvuk!
  • 00:12:48 Tak ji vyndejte!
  • 00:12:51 A když Honza Řeřicha,
    kterej ji vyrobil...
  • 00:12:55 To už je 12. jméno tady!
  • 00:12:59 Ale on si to zaslouží!
    Protože to je unikátní!
  • 00:13:03 Vy si myslíte, že to je dřevo,
    jako mramor!
  • 00:13:05 Ale opravdu to je kámen!
  • 00:13:12 Že bysme nechali pro orientaci
    nějakýho diváka poklepat?
  • 00:13:16 -No ne vy! Že to je kámen?
    -Ano, je.
  • 00:13:23 -Mramor! Originál!
    -250 miliónů let, mj.
  • 00:13:27 Já myslel cena!
    Já myslel, že říkáte cenu!
  • 00:13:30 Tak to nevím!
    Na to jsem se neptal!
  • 00:13:32 Ale každopádně
    to pamatuje trilobity.
  • 00:13:35 Jakou to má cenu,
    taková mramorová kytara?
  • 00:13:38 Cenu tý kytary já nevím,
    já to vůbec takhle nehodnotím.
  • 00:13:41 Já si myslím, že spíš hodnotu.
  • 00:13:43 A ta je v tom,
    že to je unikátní záležitost.
  • 00:13:46 Dělaná s láskou.
  • 00:13:47 Koho to napadlo
    udělat kytaru z kamene?
  • 00:13:51 -Toho Řeřichu?
    -Sochaře Honzu Řeřichu.
  • 00:13:54 Kterej má i housle kamenný,
    který udělal Jardovi Svěcenýmu.
  • 00:13:58 Zkrátka, je to člověk,
    kterej věří v to,
  • 00:14:01 že ten kámen má
  • 00:14:03 resonanční schopnosti,
    podobný dřevu.
  • 00:14:05 Já o vás vím,
    že jste mistr improvizace!
  • 00:14:08 A sám jste říkal, že jste začínal
  • 00:14:09 tam někde
    u těch trampskejch písniček.
  • 00:14:12 Kdybyste dal nějakou,
    třeba, já nevím, Niagaru!
  • 00:14:16 Možná diváci by se taky mohli!
  • 00:14:18 A vy byste nás všecky
    tak improvizovaně doprovodil!
  • 00:14:21 Abychom pak mohli všichni říct,
  • 00:14:23 doprovázel nás kytarovej virtuos
    Štěpán Rak i u takový blbý Niagary!
  • 00:14:29 -Není blbá! To Eda Ingriš...
    -Ježíš, to už je 15. jméno!
  • 00:14:35 -Jakej Ingriš zase?
    -Autor Niagary!
  • 00:14:38 Ten napsal Niagaru?
  • 00:14:39 Já myslel,
    že to je lidová trampská!
  • 00:14:41 To si myslí mnoho lidí,
  • 00:14:42 ale že to napsal tenhleten
    úžasnej člověk, to ví už málokdo.
  • 00:14:47 -On žije?
    -Nežije. Už dávno nežije.
  • 00:14:50 Žije jeho žena Nina a...
  • 00:15:08 Teskně hučí Niagara
  • 00:15:09 Vy to zdžezujete!
  • 00:15:12 teskně hučí do noci,
  • 00:15:15 komu vášeň v srdci hárá
    tomu není pomoci!
  • 00:15:26 Komu vášeň v srdci hárá
    tomu není pomoci!
  • 00:15:35 Takhle to hraju taky
    a nejsem virtuos žádnej, takhle!
  • 00:15:40 Takhle to hraju taky!
    Já myslel, že tam dáte nějaký...
  • 00:15:48 Helejte se, Štěpáne, líbilo se to,
    dejte ještě virtuos...
  • 00:16:15 Teď to bylo ono! Štěpán Rak!
  • 00:16:28 Přátelé, náš další host
    je samozřejmě opět hudební virtuos,
  • 00:16:31 je to klavírní virtuos
    a jmenuje se Lukáš Klánský!
  • 00:16:46 Přátelé, rovnou vidíte,
    že je to opravdu mladý virtuos!
  • 00:16:49 Já ještě musím říct,
    že já věřím na ty geny!
  • 00:16:52 Váš tatínek je, řekl bych,
    taktéž klavírní virtuos.
  • 00:16:56 -Určitě!
    -Ivan Klánský!
  • 00:16:58 Čili u vás to bylo asi
    od začátku daný!
  • 00:17:00 Rodiče chtěli, abyste byl
    taky virtuos,
  • 00:17:03 tak vás dali učit virtuosem!
  • 00:17:05 Já myslím, že úplně ne.
  • 00:17:07 Tak, samozřejmě, asi byli rádi,
    že jsem začal hrát.
  • 00:17:10 Ale nikdy mě do toho netlačili,
    naopak spíš upozorňovali,
  • 00:17:14 že je to takovej trošku
    pochybnej život občas!
  • 00:17:17 V kolika jste prvně brnknul?
  • 00:17:19 V kolika jsem prvně brnknul
    úplně to nevím.
  • 00:17:21 Ale vím, že odmalička
  • 00:17:22 jsem na to zkoušel hrabat
    na ten klavír.
  • 00:17:25 A to už poznali rodiče,
    že genius!
  • 00:17:27 Ne, ne! Na začátku
    se právě myslelo,
  • 00:17:29 že vůbec nemám hudební sluch!
  • 00:17:31 Protože já v zásadě neumím
    vůbec zpívat!
  • 00:17:33 U těch dětí se to poznává
    hlavně podle toho,
  • 00:17:37 jestli něco zazpívají.
  • 00:17:38 Štěpán taky neumí a kam to dotáh!
    Zpívá v televizi!
  • 00:17:44 Každopádně, když jsem byl malej,
  • 00:17:45 tak jsem v těch 3 letech
    něco zpíval za písničku
  • 00:17:48 a v rodině vznikl smutnej dojem,
    že žádnej hudební talent nebude.
  • 00:17:53 A kdy to propuklo?
  • 00:17:55 Pak to propuklo, že jsem v televizi
    začal poznávat nějaký díla,
  • 00:17:58 že táta něco cvičil doma
    a já jsem říkal, tohle cvičil táta.
  • 00:18:01 A začlo se zjišťovat, že možná
    něco trošku slyším.
  • 00:18:05 Pak jsem začal na ten klavír
    zkoušet hrát.
  • 00:18:08 Hned vás dali učit k někomu?
    Nebo do hudebky?
  • 00:18:10 Začal jsem chodit do hudební školy.
  • 00:18:12 -Takže normální průběh takovej.
    -Normální průběh.
  • 00:18:16 Nijak jsem do toho nebyl tlačenej.
  • 00:18:19 Takže přirozeně
    jsem se tak vyvíjel,
  • 00:18:22 bavilo mě to čím dál, tím víc.
  • 00:18:23 -Přirozeně jste se vyvíjel?
    -No, v tom klavíru.
  • 00:18:27 Žádnej nátlak tam nebyl,
  • 00:18:28 nikdy jsem nebyl
    takový to zázračný dítě.
  • 00:18:31 To jste chodil
    na průběžný kontroly,
  • 00:18:32 jestli se přirozeně vyvíjíte?
  • 00:18:35 Ne to zase z nějaký
    tý 10tiletý kontroly,
  • 00:18:37 nebo z 8miletý jsem utek!
  • 00:18:40 Nebo kdy to bylo!
    To bylo jediný vyvíjení.
  • 00:18:42 -Ale co se klavíru týče...
    -Já mluvím o klavírních kontrolách!
  • 00:18:45 -Tam to bylo každý týden.
    -Vy jste myslel lékařský?
  • 00:18:47 Jak jste řekl kontrola,
    tak jsem si hned vzpomněl.
  • 00:18:49 Vy jste řek kontrola,
    jako 1., víte?
  • 00:18:52 -Vy jste řek kontrola!
    -Vy jste řek kontrola!
  • 00:18:55 -Já jsem řekl přirozenej vývoj!
    -Jo, vy jste řek...
  • 00:18:59 Já jsem zkoušel vaši paměť!
  • 00:19:07 To je pro klavíristu dobře,
    že se dobře vyvíjí.
  • 00:19:12 A kdy jste prvně poznal,
    nebo kdy rodiče poznali,
  • 00:19:14 že už předbíháte svoje vrstevníky,
    že teda máte zaděláno na virtuosa?
  • 00:19:19 Začal jsem jezdit na soutěže.
  • 00:19:22 -V kolika jste jel prvně na soutěž?
    -V 8.
  • 00:19:24 V 8 letech!
  • 00:19:27 A jelikož jsme to právě bral
    vždycky spíš, že mě to baví
  • 00:19:30 a nebral jsem to
    jako nějakej stres,
  • 00:19:31 tak se začlo dařit,
    pár těch soutěží jsem vyhrál.
  • 00:19:35 A tím bylo jasně určený,
    že na tu konzervatoř.
  • 00:19:39 +, i kdyby to nebylo určený takhle,
  • 00:19:41 tak já byl vždycky úplně blbej
    na matiku a podobný věci,
  • 00:19:44 tak mně by nic jinýho nezbylo!
  • 00:19:48 Většinou jsou klavíristi
    blbý na matiku!
  • 00:19:51 Pozor! Právě, že třeba táta
    je na matiku sběhlej velice
  • 00:19:56 a třeba virtuos Martin Kasík,
    ten taky má matiku rád!
  • 00:19:59 Já jsem spíš taková černá ovce!
  • 00:20:01 -Vy jste propadal z matyky?
    -Ano!
  • 00:20:04 -Vy jste propadal z matiky!
    -Přesně tak.
  • 00:20:07 -Že jste i propad...
    -Nepropad jsem nakonec.
  • 00:20:10 Nějaký ty reparáty
    nebo ty komisionální zkoušky...
  • 00:20:13 -Na ZŠ vám nešlo počítání?
    -Nešlo, no.
  • 00:20:18 Já, jak se tam
    objevilo písmenko...
  • 00:20:20 -Jak, objevilo?
    -No v matematice!
  • 00:20:22 Pro mě písmenka patřej do češtiny
    a čísla do matematiky!
  • 00:20:26 a + b na 2., tak jste byl hotovej!
  • 00:20:28 Tak jsem nevěděl,
    ve kterým jsem předmětu!
  • 00:20:38 Matika prostě, tu jste škrtnul!
    Doteďka!
  • 00:20:41 Jo, tak, když mně v hospodě
    vracej peníze, to spočítám!
  • 00:20:44 Ale tam nejsou písmenka!
  • 00:20:48 Je tam P třeba
    a u toho několik čárek!
  • 00:20:52 Vy chodíte do hospody?
  • 00:20:53 Já myslel,
    že 12 hod. denně cvičíte!
  • 00:20:56 Pozor! Právě, když jsem slyšel,
  • 00:20:58 že pan Rak říkal,
    že cvičil 12 hod.,
  • 00:21:00 tak jsem si říkal, třeba mě to
    ještě někdy potká.
  • 00:21:03 Třeba začnu.
  • 00:21:05 -Že začnete cvičit 12 hodin?
    -Možný to je, že se to stane.
  • 00:21:08 Ale zatím se to nestalo.
  • 00:21:10 Asi to nebylo zapotřebí!
  • 00:21:19 Někomu to jde samo,
    někdo to musí vydřít.
  • 00:21:22 Kolik hod. denně tak cvičíte?
  • 00:21:24 Já jsem čekal,
    jestli se na to zeptáte!
  • 00:21:26 Protože to se ptá vždycky každej!
    To je taková tradiční otázka!
  • 00:21:30 A já vám musím říct,
    vy mi nebudete věřit, ale já nevím.
  • 00:21:33 Protože je to pokaždý jiný.
    A udělat z toho nějakej průměr?
  • 00:21:37 Jsou dny, když se třeba učím
    novou skladbu,
  • 00:21:39 nebo mám nějakej záskok na koncert
    a musím cvičit hodně,
  • 00:21:42 tak u toho klavíru třeba
    těch 6, 7 hod. strávím.
  • 00:21:47 Nebo, když jsem do tý práce
    zrovna zabranej příjemně,
  • 00:21:51 tak to ani nepřijde.
  • 00:21:53 A pak jsou dny, kdy jen tak
    udržuju tu techniku,
  • 00:21:57 nebo ty skladby, který hraju
    a je to podstatně míň.
  • 00:22:00 Já se nikdy nesnažím
  • 00:22:02 počítat to na čas,
    kterej budu cvičit,
  • 00:22:05 protože to svádí pak k tomu,
    cvičit,
  • 00:22:08 ještě mi zbejvá hodina,
    musím nějak hrát!
  • 00:22:10 Já se radši snažím vždycky si určit
    penzum práce, který chci udělat.
  • 00:22:15 Hrajete třeba na mejdanech někdy
    na piano?
  • 00:22:17 Na mejdanu, když někde jsem,
    třeba na nějaký muzikantský party
  • 00:22:20 a samozřejmě tam klavír je,
  • 00:22:21 tak většinou tak,
    jak muzikanti mívaj ve zvyku,
  • 00:22:24 tak pak se k tomu nástroji
    všichni přesunou.
  • 00:22:26 -Nějaký srandičky se hrajou.
    -Jaký srandičky se hrajou?
  • 00:22:30 Třeba slavný skladby,
    který jsou v dur,
  • 00:22:32 tak se hrajou v moll a naopak.
  • 00:22:36 A kolem toho je nějaká legrace?
  • 00:22:39 Já bych to třeba vůbec nepoznal!
    Já bych se tam jedinej nezasmál!
  • 00:22:44 Na tom mejdanu!
    Skladby, který se hrajou...
  • 00:22:47 -Já si myslím, že byste to poznal!
    -Nepoznal!
  • 00:22:53 Malá noční hudba,
    kdyby začla v moll!
  • 00:22:55 -To je takovej...
    -Ona je správně v dur?
  • 00:22:59 Takovej poměrně známej kousek,
    to je!
  • 00:23:01 -To jo, ale nevím, že je v dur!
    -To nevadí!
  • 00:23:04 Ale na mejdanech, že bych hrál
    nějak moc?
  • 00:23:08 To já spíš, když jdu na mejdan,
    tak za účelem jít oslavovat!
  • 00:23:12 Ale zaujmout opačné pohlaví
    je třeba něčím!
  • 00:23:15 Štěpán kytarou!
    Tak mě zajímá, čím vy?
  • 00:23:18 Mollovou Malou noční hudbou?
    Holky vám padaj kolem krku?
  • 00:23:24 Já za prvé mám stálou přítelkyni,
    ta teda hraje na housle.
  • 00:23:28 Já se neptám na teďka!
    Ještě, když jste hledal!
  • 00:23:32 -Ještě, když jsem hledal?
    -Rozhlížel jste se!
  • 00:23:34 V tomhle ten klavír
    má ohromnou výhodu.
  • 00:23:37 Jakou?
  • 00:23:38 Že třeba, když hraju nějakou
    komorní hru
  • 00:23:40 s hráčema na smyčcový nástroje,
  • 00:23:43 tak po koncertě tam přijdou lidi
    gratulovat.
  • 00:23:48 A samozřejmě se stávalo,
    že tam přišly nějaký pěkný holky.
  • 00:23:52 -Přímo do šatny za vámi?
    -Do šatny.
  • 00:23:54 A teď oni, chudáci, než zabalili
    ty nástroje všechny smyčcový,
  • 00:23:58 do těch pouzder, tak já jsem tam
    ten klavír nechal, ten patří sálu
  • 00:24:01 a už jsem byl s holkama v hospodě!
  • 00:24:11 Štěpán, než ten kámen
    zabalí do futrálu,
  • 00:24:13 vy už byste si ved babu odsaď!
  • 00:24:16 Než ho odnesu ještě!
  • 00:24:19 A vaše současná přítelkyně,
    to je hudebnice?
  • 00:24:22 -Studuje housle.
    -Studuje housle?
  • 00:24:24 Čili ona hrála ve vašem kvartetu
    a tam už ruka byla v rukávě?
  • 00:24:29 Na mým absolventským koncertě
    z konzervatoře jsme se potkali,
  • 00:24:32 já jsem hrál na klavír,
    ona hrála v orchestru na housle.
  • 00:24:35 Tak právě jsme se poznali
    právě v hospodě po koncertě.
  • 00:24:40 Takže ona taky chlastá?
  • 00:24:51 Byli jsme tam na příjemné
    skleničce vína, bych řekl.
  • 00:24:54 Helejte se,
  • 00:24:55 talentovanejch klavíristů
    po světě běhá strašná spousta.
  • 00:24:58 Dokonce jsem si přečet,
    že hodně Asiati se teď prosazujou!
  • 00:25:03 Co člověk musí udělat pro to,
  • 00:25:04 aby se v tý záplavě
    mimořádnejch talentů prosadil?
  • 00:25:07 Dá se třeba, dejme tomu,
    zaujmout i oblečením?
  • 00:25:11 Mám na mysli, Pavel Šporcl
    začal se šátkem
  • 00:25:14 a už si ho každej pamatuje!
  • 00:25:16 Může i klavírista třeba
    přijít v turbanu?
  • 00:25:18 Nebo já nevím!
  • 00:25:20 -Zajímavej nápad, ten turban!
    -To jsem plácnul tak!
  • 00:25:25 Ne, já si myslím,
    že zaujmout se dá,
  • 00:25:28 především, vždycky by se mělo
    zaujmout tou kvalitou!
  • 00:25:30 To by mělo bejt na 1. místě!
  • 00:25:33 A pak ty ostatní věci,
    je to hrozně moc o štěstí.
  • 00:25:35 Je to o tom,
    jaký má člověk charizma.
  • 00:25:38 Jestli ve správnou chvíli
    hraje na správným místě,
  • 00:25:41 jestli má dobrý zastoupení
    v agentuře...
  • 00:25:44 Tak jsem si říkal, že ten Šporcl
    byl 1. kterej to zlomil
  • 00:25:49 a každej si ho pamatuje!
  • 00:25:51 Ti klavíristi jsou asi
    víc konzervativní, než houslisti!
  • 00:25:54 Tak mi to vysvětlete!
  • 00:25:55 Je to možný!
    Možná jsme konzervativnější.
  • 00:25:58 Nejste pro tu srandu tak, možná.
  • 00:26:00 A to já si zas myslím,
    že pro srandu docela jsme.
  • 00:26:02 Ona se občas ta sranda stane
    i neúmyslně!
  • 00:26:06 -A to je potom nejlepší!
    -Při koncertu?
  • 00:26:08 To jsou potom koncerty,
    na který se nezapomíná.
  • 00:26:11 Vám se stalo něco nečekanýho?
  • 00:26:13 Třeba mně přímo se při koncertě
    nějak extra nečekanýho nic nestalo.
  • 00:26:17 Nakonec stejně lidi nejradši
    zavzpomínaj na ty koncerty,
  • 00:26:21 kdy někomu praskne struna,
    nebo někomu upadnou,
  • 00:26:25 když upadne motýlek, to nic není,
    když někomu upadnou kalhoty!
  • 00:26:30 -To se stalo?
    -Mně teda ne! Ale stalo se to!
  • 00:26:33 Nebo, když třeba upadne
    v Rudolfinu,
  • 00:26:35 když třeba se hraje skladba
    Ďáblovo našeptávání
  • 00:26:39 a z balkonu upadne
    ten andělíček...
  • 00:26:45 -To se stalo?
    -To se stalo.
  • 00:26:47 To jsou takový věci,
    na který se nezapomene.
  • 00:26:49 -To jsou ty mimořádný věci.
    -Mimořádný hudební zážitky.
  • 00:26:54 -Vám je kolik let?
    -21.
  • 00:26:56 21! Jste extrémně mladej!
    Máte nějakej třeba svůj vzor?
  • 00:27:00 Nebo nějakej sen! Vizi!
  • 00:27:02 Kde byste chtěl hrát!
    Na Pražským jaru už jste hrál?
  • 00:27:05 -Na Pražským jaru budu hrát letos.
    -Letos budete.
  • 00:27:07 Takže to se vám splní.
    Ale něco, máte jako klavírista?
  • 00:27:12 Takhle nějakej, vyloženě konkrétní,
  • 00:27:14 že bych si chtěl zahrát
    v nějakým sále,
  • 00:27:16 nebo nějakou skladbu s někým,
    ani tak ne.
  • 00:27:19 Já spíš to vidím nějak
    tou kvalitní hudbou se zabejvat,
  • 00:27:28 do konce života, pokud možno.
  • 00:27:30 Turné po Americe?
    S tou vaší houslistkou?
  • 00:27:34 Já si myslím, že spíš než turné,
    žít spokojeně, hrát koncerty.
  • 00:27:41 Ne málo a ne moc,
    nepřepracovat se zbytečně.
  • 00:27:45 Stíhat i něco jinýho, než hudbu,
  • 00:27:47 ale samozřejmě
    hrát co nejhezčí koncerty
  • 00:27:50 a dostat se na nějaký
    zajímavý místa.
  • 00:27:52 Ale vyloženě konkrétní sen,
    co se týče hudby,
  • 00:27:56 1 vysněnej sál nemám.
  • 00:27:58 No, 1 sen tam byl,
    takovej spíš odlehčenej.
  • 00:28:03 No tak! Sem s ním!
  • 00:28:06 Našel jsem na mapě Evropy
    několik měst,
  • 00:28:10 který v češtině
    jsou poměrně lechtivý výrazy.
  • 00:28:14 Bohužel to tady v tomhle pořadu
    říct nemůžu,
  • 00:28:16 protože se vysílá ještě brzo.
  • 00:28:18 Nicméně, když se podíváte
    na severský přístavní města,
  • 00:28:22 tak určitě najdete město,
    který má takovej název,
  • 00:28:25 že tam mít koncert,
    to musí bejt sen každýho chlapa!
  • 00:28:29 Počkejte, počkejte!
  • 00:28:38 Nevymlouvejte se na pořad
    a kolik je hodin.
  • 00:28:40 Tady jsme všichni dospělí lidi,
    tady můžete říct,
  • 00:28:43 my to v nejhorším vypípnem.
  • 00:28:45 Ale to mě nemůžete a diváky,
    takhle napínat.
  • 00:28:47 Tak mi řekněte nějaký město,
  • 00:28:49 já potřebuju mít představu,
    kde vy toužíte hrát!
  • 00:28:51 Bez toho se odsaď nehneme,
    teďka, Lukáši!
  • 00:28:56 To už jsem se s váma chtěl loučit,
    ale teď jsem se zasek.
  • 00:29:00 Vy víte severský město,
    kde on touží hrát?
  • 00:29:02 -Myslím, že jo!
    -Tak ho řekněte!
  • 00:29:04 Vy jste starší,
    u vás už je to jedno!
  • 00:29:15 Já myslím, že to nějak
    úzce souvisí s gynekologií.
  • 00:29:19 -Neokecávejte to!
    -Ano.
  • 00:29:21 Jo?
  • 00:29:24 Jsme muzikanti.
  • 00:29:25 Souvisí to nějak vzdáleně
    se slovem piccicato?
  • 00:29:31 -Spíš českej ekvivalent.
    -Českej ekvivalent?
  • 00:29:33 Tzn., vy chcete hrát
    ve sprostě znějících městech?
  • 00:29:38 Ne, to bylo, když jste chtěl
    nějakej ten sen,
  • 00:29:40 tak to byl takovej vtipnej,
    jako na odlehčení.
  • 00:29:44 Ale ten vtip nemá pointu, víte?
  • 00:29:45 Protože teď víme kulový,
    kde chcete hrát!
  • 00:29:49 Tak já si myslím,
    že třeba v Čechách,
  • 00:29:51 v nějakejch Postoloprtech
    si zahrát, to je taky pěkný!
  • 00:29:53 Postoloprty, no dobře!
    Tak mi řekněte švédský Postoloprty!
  • 00:29:57 To byly litevský!
    Švédský, tam nevím!
  • 00:30:00 -Říkal jste švédský, severský!
    -Severský! To je taky severský!
  • 00:30:05 No, tak mi řekněte
    nějaký severský pikantní město.
  • 00:30:08 To už tady bylo řečeno!
    To všichni pochopili!
  • 00:30:13 Chcete říct všichni, kromě mě!
  • 00:30:16 Tak řekněte 1 město, kde...
  • 00:30:18 A já budu chodit už po světě
    s tím, že Lukáš Klánský
  • 00:30:21 chce hrát ve městě
    ve Skandinávii a teď co?
  • 00:30:25 Jaký?
  • 00:30:26 Tak, když chcete slyšet nějaký
    ve Skandinávii,
  • 00:30:28 tak třeba Stockholm!
  • 00:30:35 Lukáš Klánský!
  • 00:30:48 Přátelé, naším dalším,
    tedy 3. hostem je dáma,
  • 00:30:51 která je právem označována
    za virtuosku na,
  • 00:30:55 řekl bych netradiční,
    nebo neobvyklý hudební nástroj.
  • 00:30:59 A sice na cimbál!
    Zuzana Lapčíková!
  • 00:31:12 Posaďte se u nás.
  • 00:31:14 To jsem rád,
    že jste dorazila až teď.
  • 00:31:17 Teď tady nebyla hezká debata.
  • 00:31:18 Trošku jsem slyšela v zákulisí.
  • 00:31:20 Já jsem si říkala,
    jestli mi tu něco nehrozí.
  • 00:31:21 Řekněte mi, jak se křehké stvoření,
    jako jste vy,
  • 00:31:24 dostane k takovýmu nástroji,
    podle mýho ryze chlapskýmu,
  • 00:31:27 jako je cimbál?
  • 00:31:28 No, máte pravdu, je to,
  • 00:31:31 lépe řečeno, začala jsem hrát
    v ryze chlapském prostředí.
  • 00:31:36 Na cimbál jsem začala hrát
    čistou náhodou,
  • 00:31:40 že do školy, kde jsem se učila
    na piano,
  • 00:31:42 přišla úžasná paní učitelka,
    která byla cimbálistka.
  • 00:31:45 Já jsem ji uprosila,
    aby mě na to začala učit hrát.
  • 00:31:48 Co vás na tom tak lákalo?
    Na cimbálu?
  • 00:31:51 -To láká skoro každého!
    -Každýho láká hrát na cimbál?!
  • 00:31:55 Když k tomu nástroji přijdete,
    vypadá, jako otevřený klavír!
  • 00:31:59 To vypadá, jako, že vidíte
    na ty vnitřnosti.
  • 00:32:01 Stál jste někdy u cimbálu?
  • 00:32:03 -Jo? A lákalo vás na to hrát?
    -Jo.
  • 00:32:06 Musím říct, že když jsem slyšel
    Šarközyho, tak jo.
  • 00:32:10 To už je 20. jméno,
    který říkáte!
  • 00:32:12 21.!
  • 00:32:14 Já myslel,
    že už jste s tím skončil!
  • 00:32:17 -Šarközy to je cimbálista?
    -Ano. Ernest Šarközy.
  • 00:32:19 -Velmi slavný slovenský cimbálista.
    -Slavnej cimbálista? Jo? Aha.
  • 00:32:23 Čili, vás to nějak zaujalo?
  • 00:32:25 Vy jste musela vědět,
    že na to hrajou vesměs chlapi!
  • 00:32:28 Nejste u nás 1. ženská,
    která hraje?
  • 00:32:30 Naprosto ne. Už o generaci dřív
  • 00:32:32 hrály velmi dobře cimbálistky
    na tento nástroj.
  • 00:32:35 Ale skutečně potom,
    když jsem se něco naučila,
  • 00:32:38 tak jsem v 16 letech
    začala hrát v kapelách,
  • 00:32:42 u nás na Slovácku,
    na Uherskohradišťsku.
  • 00:32:44 -Ale chlapskejch kapelách!
    -No ano.
  • 00:32:46 Takže jsem seděla za tím cimbálem
    a kolem mě stálo 10 chlapů.
  • 00:32:51 To si teď stěžujete?
  • 00:32:54 Ne, tak abyste si představil
    tu situaci.
  • 00:32:59 A proto jste začala
    hrát na cimbál?
  • 00:33:00 Kvůli tomuhle půlkruhu?
  • 00:33:04 Ne, tak oni ze začátku
    trošku to chápali,
  • 00:33:07 to vycítíte, že to je taková,
    že jste tam vetřelec.
  • 00:33:11 Tak se ukaž! To cítíte.
  • 00:33:14 Ale, když toto dopadlo celkem
    jako, že dobře,
  • 00:33:18 tak mně potom zasadili
    úplně krutou ránu,
  • 00:33:21 kterou už jste tady taky probírali.
  • 00:33:23 Každý si svůj nástroj nosí sám.
  • 00:33:26 -Kolik váží cimbál?
    -Asi metrák.
  • 00:33:31 To jsem byla samozřejmě v koncích.
    To nedám.
  • 00:33:34 Čili, když vy jste měla sbaleno,
  • 00:33:36 tak houslisti už měli taky sbaleno,
    ale holky, myslím.
  • 00:33:39 Samozřejmě. Tak já jsem vždycky
    musela někoho uprosit.
  • 00:33:42 On se někdo ochotný potom najde.
  • 00:33:44 Já si myslím, že takový ty základy,
    pro cimbálovou kapelu,
  • 00:33:47 to asi není těžký se naučit.
  • 00:33:49 Pojďme si to říct na rovinu!
  • 00:33:51 Podle mě, kam praštíte,
    tam to všude ladí! Těma paličkama!
  • 00:33:55 Není to tak úplně pravda.
    Opravdu.
  • 00:33:59 Nejtěžší na tom je se zorientovat
    v té ploše toho lichoběžníku.
  • 00:34:03 A nesmíte hrát vedle.
    To by vás tam už nikdy nevzali.
  • 00:34:07 A hlavně, oni vám vůbec neřeknou,
    co máte hrát!
  • 00:34:09 Ne vedle toho cimbálu!
  • 00:34:11 Ale tam když podle mě
    na ty struny praštíte těma,
  • 00:34:13 jak se tomu říká?
  • 00:34:14 -Těma paličkama?
    -Paličkama.
  • 00:34:16 Ne, prostě musíte hrát to,
    co tam patří!
  • 00:34:18 To nemůžete hrát něco,
    co je vedle!
  • 00:34:21 V těch písničkách moravskejch,
    se podle mě, opakujou...
  • 00:34:27 -To máte pravdu.
    -Stejný věci. Za týden to máte.
  • 00:34:31 Za týden ne, ale celkem brzo
    do toho proniknete,
  • 00:34:34 zjistíte, že je to trošičku,
    malinko schéma.
  • 00:34:37 A mě to pak lákalo zase trošku
    někam jinam vykročit.
  • 00:34:41 A začala jsem hrát
    právě s jazzmanama.
  • 00:34:43 Právě! Vy jste začala hrát!
    K tomu jsem se chtěl dostat!
  • 00:34:45 Ale já si myslím, ten základ,
    cimbálová kapela, ty písničky!
  • 00:34:49 Všecko je to ve stejný tónině, ne?
  • 00:34:51 -No, není.
    -Že to tak vypadá!
  • 00:34:54 Zvládnete to tak do 4 křížků a 4 b.
  • 00:34:57 No ne, já ne. Vy to zvládnete.
  • 00:35:02 No ne, já si myslím, že to...
    Do všeho, že to pasuje!
  • 00:35:07 Můžete to,
    tedy v některých momentech,
  • 00:35:09 spíše jako nástroj bicí.
  • 00:35:12 Ale přece jen je to
    nástroj strunný!
  • 00:35:14 Takže nějaké
    ty výškové rozdíly tam jsou.
  • 00:35:19 Čili, vy jste, v nějakou chvíli
    vás to přestalo už zajímat,
  • 00:35:23 to standardní hraní.
  • 00:35:25 Nepřestalo úplně,
    ale začalo mě to...
  • 00:35:27 Rozšiřovat teritorium jste začala.
  • 00:35:29 Vy jste dokonce, myslím, hrála,
    to se Lukášovi ještě nepovedlo,
  • 00:35:32 hrát na Pražským jaru!
  • 00:35:34 -Na cimbál!
    -No!
  • 00:35:37 Na cimbál jsem určitě nehrál.
  • 00:35:41 Na klavír! A vy jste hrála
    s nějakou jazzovou formací!
  • 00:35:45 Pochlubte se!
  • 00:35:46 To byla taková
    výjimečná příležitost.
  • 00:35:49 Protože my jsme natočili v Americe
    desku s Georgem Jiřím Mrázem
  • 00:35:53 a on si tehdy přivezl
    úžasnou kapelu do Prahy,
  • 00:35:59 na Pražské jaro, americkou
    a my jsme byli hosty toho koncertu.
  • 00:36:04 Vy ty písničky,
    to mluvím zase o těch moravskejch,
  • 00:36:06 vy je skládáte!
  • 00:36:08 -Čili, ty jazzový, to vy skládáte?
    -No ano.
  • 00:36:11 Některé si vyloženě složím,
  • 00:36:13 ale skutečně některé si
    jakoby předělám.
  • 00:36:17 Někdy se tomu dá říct i zkazím.
    Prostě tak si s nimi volně pracuju.
  • 00:36:22 Zapíšete to do not?
    -No jistě.
  • 00:36:24 Liší se noty pro cimbál
    od not třeba klavíru?
  • 00:36:28 Ne, my hrajeme úplně
    ze stejného partu,
  • 00:36:29 jako je klavírní part.
  • 00:36:31 My hrajeme skutečně z klavíráku.
  • 00:36:33 -Fakt, jo?
    -Mhm.
  • 00:36:34 Čili, myslíte, že byste dokázala
    hrát i, když se otevře klavír?
  • 00:36:38 Ne.
  • 00:36:39 Tam je to vevnitř podobný,
    jako cimbál.
  • 00:36:41 Ne, to nedokážete,
    protože ten cimbál, který my máme,
  • 00:36:45 má standardní ostrunění,
    má standardní ambitus,
  • 00:36:49 standardní vzdálenosti
    mezi strunama.
  • 00:36:51 -A vy to máte ve svalové paměti.
    -V čem?
  • 00:36:54 Že když vám zhasnou,
    tak ta ruka tam umí jít sama.
  • 00:36:57 -Na tu strunu.
    -Vám tam jde ruka sama!
  • 00:37:02 -Co tam má zahrát!
    -Rozumíme!
  • 00:37:05 Čili vy na ten cimbál
    vůbec nemusíte vidět?
  • 00:37:07 Tak to je chyba, když byste musel
    pořád hledět do strun!
  • 00:37:09 Nebudete vůbec stíhat ani party,
    ani dirigenta, nic!
  • 00:37:12 Musíte se to takto naučit.
  • 00:37:18 Ta motorika! To máte zažitý!
    To tělo ví kam praštit!
  • 00:37:22 -Samozřejmě.
    -Podívejme se.
  • 00:37:24 Jinak byste ten part
    vůbec nepotřeboval,
  • 00:37:26 kdybyste se na něho nemohl dívat.
  • 00:37:28 Já jen, abych to uzavřel.
  • 00:37:31 Obou vašich předřečníků
    jsem se ptal, jakou měli motivaci.
  • 00:37:34 Štěpán, ten je jasnej,
    chtěl oslnit holky!
  • 00:37:37 Něco podobnýho bylo i u vás?
    Že jste chtěla, aby chlapci...
  • 00:37:43 Vy jste vdaná,
    to už můžeme říct, že jo?
  • 00:37:46 -To už uzavřeno je.
    -Ano.
  • 00:37:48 -Co?
    -No jistě.
  • 00:37:50 Už to neplánuju!
  • 00:37:52 No ne, já mám pocit,
    že Štěpán dodneška,
  • 00:37:54 když koncertuje, to jsem si všim,
  • 00:37:55 tak hledá nějaké
    dívčí oči v hledišti.
  • 00:37:59 -Že jo?
    -Inspirace.
  • 00:38:00 Hledá inspiraci.
  • 00:38:02 U vás, zaujmout opačné pohlaví,
    hrálo v tom roli?
  • 00:38:06 Anebo v tom bylo úplně něco jinýho?
  • 00:38:08 Právě já jsem vůbec
    to opačné pohlaví nebrala v potaz.
  • 00:38:11 Mě zajímala fakt ta muzika.
    Já jsem se je snažila ignorovat.
  • 00:38:17 Opačné pohlaví
    jste se snažila ignorovat.
  • 00:38:19 Kolem vás stálo 10 chlapů
    v půlkruhu
  • 00:38:21 a jako, když jste tam byla sama!
  • 00:38:22 -Chcete říct!
    -Ono bylo nějaké harašení.
  • 00:38:25 -Ale tak...
    -Bylo harašení!
  • 00:38:29 Stáli frontu
    a chtěli vám sbalit cimbál! Jo?
  • 00:38:33 Tak nějak, no.
  • 00:38:34 Kolik vám bylo, když jste hrála
    takhle s těma kapelama?
  • 00:38:37 -Jen, abychom se zorientovali!
    -Od 16 let.
  • 00:38:40 Od 16 let! Váš současnej manžel
    je muzikant?
  • 00:38:44 -Bývalý tanečník.
    -Aha!
  • 00:38:48 A on tančil
    na cimbálovou hudbu nějakou?
  • 00:38:51 -No, také.
    -A jak?
  • 00:38:56 To mě zajímá, tyhlety vazby!
  • 00:38:58 On tančil ve SLUKu na Slovensku.
  • 00:39:01 -On tančil ve Sluchu?
    -Ve SLUKu!
  • 00:39:03 Ve SLUKu!
  • 00:39:05 Slovenský ludový umelecký kolektiv.
  • 00:39:07 Já myslel, že je to nějaký
    švédský město!
  • 00:39:08 Ještě, že jste to řekla!
  • 00:39:12 Já jsem zapomněl, že je to zkratka!
    A vy jste tam hrála?
  • 00:39:18 -Já jsem tehdy hrála v BROLNu.
    -V Brolnu jste hrála?
  • 00:39:22 To je taky zkratka.
  • 00:39:24 -To je taky zkratka?
    -Ano, to je Brněnský rozhlasový...
  • 00:39:28 Já myslel, že to je nějaký kroj!
    Brolne!
  • 00:39:30 Já jsem hrála v BROLNu,
    on ve SLUKu,
  • 00:39:32 teď jsme na sebe koukali!
  • 00:39:34 No ne, my jsme se právě tehdy
    vůbec nepotkali!
  • 00:39:36 My jsme se potkali potom později.
  • 00:39:38 A až si mě vzal, tak jedenkrát
  • 00:39:40 ten cimbál stěhoval
    asi po 10. za den a říkal,
  • 00:39:45 s těma dvěma, tehdy jsem měla 2,
    dnes už mám 5,
  • 00:39:48 cimbálama jsem si tě vzal
    a už byl úplně rezignovaný.
  • 00:39:51 Protože pořád nosil ten cimbál.
  • 00:39:53 Tehdy si vystál frontu
    a pak nosil už pořád ten cimbál.
  • 00:39:58 Čili, vy jste si vzala toho,
    kdo nejdýl dokázal nosit cimbál!
  • 00:40:02 Přesně tak!
  • 00:40:04 Nejvytrvalejší nosič cimbálu!
    To je neuvěřitelný!
  • 00:40:06 A teprve potom, když si vás vzal,
    tak vám řek,
  • 00:40:08 já jsem tenkrát tancoval...
  • 00:40:10 To já jsem věděla!
    My jsme se znali, samozřejmě.
  • 00:40:14 Dobře, tak jako, kde došlo...
    Někde úplně mimo muziku?
  • 00:40:19 -Vás kontaktoval...
    -Nestalo se to mimo muziku.
  • 00:40:22 Stalo se to díky našemu
    společnému příteli muzikantovi,
  • 00:40:26 který hraje výtečně na housle
    a žije 12 let v Paříži.
  • 00:40:29 Máte i vy, ptal jsem se
    např. Lukáše,
  • 00:40:31 máte i nějakou představu,
  • 00:40:33 vy jste v tý muzice
    dosáhla hodně.
  • 00:40:35 Já nevím, kolik jste vydala CD,
    ale určitě to budou desítky!
  • 00:40:40 Hrála jsem na více než
    40 nahrávkách,
  • 00:40:42 ale autorských asi 8.
  • 00:40:45 Skládáte atd. Máte vy nějakej svůj
    muzikantskej sen,
  • 00:40:48 kterej se vám třeba ještě nesplnil
    a byla byste ráda,
  • 00:40:51 abyste si ho jednou zrealizovala?
  • 00:40:54 Mě teď vám začalo velice bavit
    tu muziku psát.
  • 00:40:58 Asi je to přirozený vývoj.
  • 00:41:00 Když člověk hraje a má v sobě
    nějaký přetlak hudební,
  • 00:41:05 potom touží taky něco zafixovat.
  • 00:41:08 A já jsem se teď pustila na pole
    té velké formy
  • 00:41:13 a zkusila jsem si napsat oratorium.
  • 00:41:16 Bylo to hodně práce,
    ale byla to neuvěřitelná zkušenost.
  • 00:41:21 Kromě toho jsem taky psala
    hudbu k baletu.
  • 00:41:23 Takže teď, co mě asi tak
    jakoby nejvíce bavilo,
  • 00:41:27 by byla nějaká velká jevištní
    hudební forma.
  • 00:41:31 Ale to je sen tak na několik
    desítek let dopředu.
  • 00:41:34 Zuzana Lapčíková!
  • 00:41:40 Přátelé, naše exkurze
    do světa hudby končí!
  • 00:41:43 Já vám děkuju za pozornost
  • 00:41:44 a samozřejmě, těším se
    na shledanou opět za týden!
  • 00:41:46 Mějte se hezky!
  • 00:41:47 Skryté titulky
    Eva Svobodová

Související