Všechnopárty
- 00:00:27 Dobrý večer, dobrý večer.
- 00:00:35 Dobrý večer, milí televizní diváci!
-
00:00:37
Tady diváky, co se sešli opět
v pražském divadle Semafor, - 00:00:40 už jsem před chvílí pozdravil.
-
00:00:42
Přátelé, vy všichni dohromady,
mám pro vás dobrou zprávu! -
00:00:45
Dnes společně, řekl bych,
navštívíme svět hudby! - 00:00:48 Svět hudby je samozřejmě krásnej!
-
00:00:52
Talent hudební se dá poznat
už v poměrně útlém věku. -
00:00:56
Kdejaký rodiče to zkoušej
už v útlém věku, -
00:00:59
zjistit, jestli jejich dítě není
zakuklenej Mozart, Beethoven, - 00:01:02 nebo aspoň Uhlíř!
-
00:01:06
Já mám doma 7miletýho Honzíčka,
ten už chodí na kytaru! - 00:01:08 Geny tam zafungovaly,
-
00:01:10
já jsem mnoho let hrál
na basovou kytaru, -
00:01:12
takže Honzíček na kytaru,
tam je to jasný, - 00:01:14 že to je dědičná záležitost!
-
00:01:16
Musím říct, že tím, jak ho vodím
do hudebky, jsem zjistil, -
00:01:18
jak ty rodiče, někdy
ty jejich nároky jsou neskutečný! - 00:01:21 Byl jsem svědkem takový debaty,
-
00:01:23
jak nějaká maminka
přivedla svýho chlapečka -
00:01:25
tomu řediteli tý hudebky,
říkala, já bych chtěla, - 00:01:27 aby tady na něco začal hrát.
-
00:01:28
On říkal, tak ho dejte na klavír.
Za 2 r. bude hrát už docela slušně. - 00:01:32 2 r., to je dlouhá doba.
-
00:01:33
Já potřebuju dřív,
aby uměl na něco. -
00:01:35
Tak říkal, mám tady
dobrýho učitele na kytaru, -
00:01:37
dejte ho na kytaru,
za rok bude krásně hrát. -
00:01:39
Rok je dlouhá doba!
Něco nemáte... -
00:01:42
Říkal, ještě třeba
na foukací harmoniku učitele! -
00:01:45
Za 2 měsíce
bude na to krásně hrát! -
00:01:47
2 měsíce je dlouhá doba!
Nemáte... - 00:01:50 A ten ředitel říká,
-
00:01:50
tak ho dejte učit
na basovou kytaru. -
00:01:53
Říká, ale za jak dlouho
na to bude umět? -
00:01:55
Můžete si počkat za dveřma!
Chápete to? -
00:02:10
Přátelé, všichni naši dnešní hosté
jsou hudební virtuosové. -
00:02:14
A já jsem rád, že mohu přivítat
hned toho prvního, -
00:02:17
to je kytarový virtuos
pan Štěpán Rak! - 00:02:26 Vítejte, Štěpáne, posaďte se!
- 00:02:30 Mimochodem, už v tomhle pořadu
-
00:02:32
jsme v minulosti přivítali
vašeho syna! -
00:02:34
Matěje! On hraje úplně odmalička,
od dětskejch let, ne? -
00:02:39
Abych pravdu řek,
Matěj začal v 5 letech. -
00:02:42
-A vy?
-Já až někdy, nevím kdy. -
00:02:45
Ne, to mně řekněte!
Mě zajímá, copak Matěj! -
00:02:47
Když si vzpomenu na sebe!
1. mě do toho zasvětili čundráci! -
00:02:52
Nějaký akordíčky jsem tam pochytal
a vůbec mi to nešlo! -
00:02:57
Tak jsem si říkal,
ty housle jsou lepší, - 00:03:00 tak jsem začal hrát na housličky,
-
00:03:01
chodil jsem do houslí
k panu učiteli Kozovi, -
00:03:05
mj. to byl koncertní mistr
České filharmonie. -
00:03:09
-Ale houslí jste taky nechal.
-Houslí jsem taky nechal. -
00:03:11
Ale s kytarou to začlo
velice vážně poté, -
00:03:14
co přišli Beatles,
co přišel rock and roll. -
00:03:18
Takže vy jste hrál i tenhleten
lehkej... - 00:03:20 Ale no jistě! Já jsem ještě,
-
00:03:21
kdysi dávno jsme s Petrem Jandou
uvažovali o tom, - 00:03:24 že budu hrát s Olympicem!
-
00:03:26
-To možná nikdo neví!
-On vás nevzal, že jste byl lepší! - 00:03:30 Tak to ne!
-
00:03:32
Kytarové začátky nebyly
pranic lehkého! -
00:03:34
Dokonce, pan prof. Keller
mi tenkrát řek, - 00:03:38 Raku, ty máš volšový ruce,
-
00:03:39
ty bys měl dělat snad něco jinýho,
než tu kytaru. -
00:03:42
A mě to tak naštvalo,
že jsem začal strašlivě cvičit! - 00:03:45 Ale hrozně! Zabejčil jsem se!
-
00:03:47
Tenkrát jsem ještě chodil
na výtvarnou školu... -
00:03:51
Štěpáne, to bysme tady byli
hodně dlouho! - 00:03:53 Na tý výtvarný škole,
-
00:03:55
tam byli mí kamarádi,
který měli dixieland! -
00:03:58
A řekli mně, hele, Raku,
ty jsi hrál na housličky, -
00:04:01
tak my ti koupíme basu,
to jsou takový větší housle - 00:04:04 a budeš hrát na basu!
-
00:04:05
-Jako basovou kytaru!
-Ne, basu! -
00:04:06
Kontrabas! Tak mi sehnali basu!
Mě to nebavilo! -
00:04:10
Pak jsem viděl, že kluci
dobývají dívčí srdcata, -
00:04:14
zkrátka tím, že zpívali
takový ty krásný písničky! -
00:04:17
Samozřejmě, Semafor!
Pramínek vlasů! -
00:04:20
A kdo to neuměl, byl 2.
Já to neuměl! -
00:04:23
Tak jsem si říkal,
to je cesta, tohleto! -
00:04:25
Takže jsem začal cvičit
Pramínek vlasů, - 00:04:27 kluci mě učili akordy.
- 00:04:29 Tak to začlo. Jednoduše.
-
00:04:31
Čili, motivace!
Na to jsem se chtěl zeptat. -
00:04:33
Že oslňovat holky jste chtěl?
Proto jste začal hrát na kytaru? -
00:04:37
Neřekněme to úplně takhle,
ale bylo to příjemný! - 00:04:40 Viděl jsem, že to funguje!
-
00:04:42
Jak jste viděl konkrétně,
že to funguje? -
00:04:45
Protože ty dívenky mohly vždycky
nechat ty očička -
00:04:47
na těch mejch kamarádech,
který tam hráli Dajánu a rokenroly. - 00:04:52 To je důležitej okamžik!
- 00:04:53 Vy jste si všimnul,
-
00:04:54
že ti kluci, co hrajou na kytaru,
že ty holky na ně koukaj! -
00:04:57
I když kytarista není 2 x hezký!
Taky jste si to takhle říkal? -
00:05:01
Tak to nevím!
Takhle jsem si to neříkal! -
00:05:02
-Já jo!
-Já jsem se sobě u kytary líbil! - 00:05:07 Tam jsem vypadal u těch druhejch...
- 00:05:09 Pamatuju si, že když jsem přišel
-
00:05:11
k panu prof. Štěpánu Urbanovi,
na 1. hod., - 00:05:14 tak v domnění, že hraju úžasně,
-
00:05:16
tak jsem mu tam vyváděl
neskutečný věci. -
00:05:18
A když jsem skončil, jsem si říkal,
teď pan prof. řekne: -
00:05:22
Raku, ty jsi úžasnej!
Tebe tady chci! -
00:05:24
A on místo toho mě praštil
pěstí do zad a řek: -
00:05:27
Když už umíš starou belu,
tak aspoň seď rovně! - 00:05:31 To byla moje 1. hodina!
-
00:05:40
Někde jsem čet, ale to je asi
nějakej výmysl, nebo pomluva, - 00:05:43 že jste taky snad hrával
-
00:05:45
po nějakejch pražskejch kavárnách
a barech, - 00:05:47 ještě než jste začal bejt virtuos!
- 00:05:50 To je pravda?
-
00:05:51
Já jsem si vydělával trošičku
i na studia konzervatoře. -
00:05:55
-Po kavárnách?
-Ano, ano. -
00:05:56
-Já taky.
-Hrál jsem po nocích, dokonce. -
00:05:58
Já taky! Nehráli my jsme
spolu někdy, Štěpáne? - 00:06:01 V jakým hampejzu jste hrál?
-
00:06:03
-No tak, já jsem hrál v Alcronu.
-V Alcronu?! -
00:06:09
6ti hvězdičkovej hotel!
Tam mě nepustili... - 00:06:12 V dancingu Jalta!
-
00:06:13
Ale musím vám říct,
že ta Jalta třeba, - 00:06:15 to byla pro mě úžasná věc,
-
00:06:17
protože tam mě hodili
do jámy lvový! -
00:06:20
Tam zkrátka pan Pritzel řek,
hele, mladej, sedni a hraj! - 00:06:24 Je to B-dur! A jelo se!
-
00:06:26
A vůbec nikoho nezajímalo,
jestli to umím nebo ne! -
00:06:29
To jsme na tom byli
furt ještě, Štěpáne, stejně! -
00:06:32
Mě teď zajímá,
kdy nastal ten okamžik, -
00:06:35
že vy jste se stal hudební virtuos
a já zůstal hudební hovado! - 00:06:40 Tvrdý slova! Já bych tomu neřek!
- 00:06:42 Kdy ten zlom nastal,
-
00:06:43
že najednou mezi náma
byla propast?! -
00:06:46
-I když jsme se neznali!
-No práce, práce! Že jo? -
00:06:49
Jak říká Komenský,
mravenčí hemžení! - 00:06:51 Jak dlouho jste cvičil?
-
00:06:53
Byly doby, kdy jsem cvičil,
a to skutečně nepřeháním, - 00:06:55 10 ? 12 hod. denně. Fakticky.
-
00:06:57
Ale to už jste chodil
na konzervatoř! -
00:06:59
To jsem chodil na konzervatoř
k panu prof. Urbanovi. -
00:07:01
A musím říct,
že jsem se velice snažil, -
00:07:04
protože opravdu
ty prsty volšový jsem měl! -
00:07:07
A zpočátku mi to šlo
velice těžce! - 00:07:09 Už tím, že jsem hrál trsátkem,
-
00:07:11
tak jsem měl ty prsty přece jen
trošku jinak adaptovaný, - 00:07:14 než na tu techniku prstovou.
-
00:07:17
Čili 12 hod. denně
a virtuozita se dostavila! -
00:07:22
Tak, jestli se dostavila!
Na tý se musí pracovat pořád! - 00:07:25 Nebuďte, Štěpáne, skromnej!
-
00:07:27
Protože vy už dnes koncertujete
po celým světě! - 00:07:31 A to teda musím říct,
-
00:07:32
jsem si přečet
v nějakejch novinách, -
00:07:33
nějakej novozélandskej deník
o vás napsal, -
00:07:35
vy jste byl taky
na Novým Zélandu hrát, napsal, - 00:07:38 4 kategorie jsou kytaristů!
-
00:07:41
Špatný, průměrný, vynikající
a Štěpán Rak! -
00:07:45
Napsali! Je to pravda?
Novozélandský! -
00:07:53
Jak jste se vůbec dostal
takovou dálku na Novej Zéland? -
00:07:56
-Pozvali vás tam na koncert?
-To je velice složitá historie! -
00:08:01
Je dlouhá?
Mě nezajímá složitost! -
00:08:03
-Ona je složitá i dlouhá!
-Jo aha! Tak se zeptám na Finsko! -
00:08:07
-Tam to bude možná jednodušší!
-Dobře. - 00:08:10 Tak Finsko začlo v těch kavárnách!
-
00:08:12
Tam jsem měl jet původně
s kavárenskou kapelou. -
00:08:15
Leč, pak jsem onemocněl
a nemoh jsem. - 00:08:18 Pak jsem měl jet podruhý
-
00:08:19
a zase jsem onemocněl
a zase jsem nemoh! - 00:08:21 A když to bylo potřetí,
-
00:08:22
tak můj kamarád Sváťa Cibulka,
a Vláďa Mikulka, -
00:08:25
kytarista vynikající náš,
tak ve Finsku byl na konzervatoři, -
00:08:28
tam hrál, hrozně se jim to líbilo,
on hrál moje skladby. -
00:08:31
A tenkrát pan ředitel řek,
toho Raka sem musím dostat! -
00:08:35
Ten tady bude učit!
A takhle to vzniklo! -
00:08:38
-Ale byly to boje velikánský!
-Jste setrval dlouho v tom Finsku! - 00:08:41 To stálo za to! 5 let!
- 00:08:43 Já ještě musím zmínit 1 věc!
- 00:08:45 Protože myslím si,
-
00:08:46
že většina diváků
tuhletu věc neví! -
00:08:48
Vy máte poměrně zajímavej
životní příběh, že teprve, - 00:08:51 možná to nevíte, přátelé,
-
00:08:53
Štěpán Rak teprve nedávno zjistil,
že má bratra -
00:08:57
a ten bratr ho našel
prostřednictvím ruské televize, -
00:09:02
v pořadu, něco, jako je u nás
Pošta pro tebe. -
00:09:04
-Ždi menjá.
-Co to je, ždi menjá? -
00:09:07
-Něco jako čekej mě.
-Tak se ten pořad jmenuje? -
00:09:09
-Já jsem původem Rusín.
-A to jste věděl od začátku? - 00:09:12 Postupně jsem se to dozvídal
-
00:09:14
takovejma způsobama,
ne zrovna nejlepšíma. -
00:09:18
Takže vy jste Stěpanovič Rakov,
původně? -
00:09:20
Ne, ne. Já jsem Šťopka Slivka.
A to je velice pohnutá záležitost. -
00:09:28
Já si myslím, že každá taková věc
je pohnutá, -
00:09:32
protože moje matka,
Vasilina Slivková, - 00:09:35 byla ve Svobodově armádě,
-
00:09:37
prošla z Buzuluku do Prahy,
jako zdravotnice. -
00:09:41
A pak už byla v jiným stavu
během dukelskejch operací -
00:09:46
a narodil jsem se jí vlastně
v Praze 8. 8. -
00:09:50
Takže já dodneška,
když slyším letadla nebo střílení, -
00:09:54
tak mám z toho
velice špatné trávení, - 00:09:56 pořád nějakým způsobem.
- 00:09:58 Já věřím v tyhle věci!
-
00:10:00
A ona nějakým způsobem
vás tady nechala? - 00:10:02 Ona mě nenechala nějakým způsobem!
-
00:10:04
Ten způsob byl takový,
že já jsem těžce onemocněl - 00:10:07 a ona potřebovala zabezpečit
-
00:10:09
svou velice strádající rodinu
na Pokarpatské Rusi. -
00:10:15
A pak já jsem onemocněl,
ona nastřádala nějaký penízky... -
00:10:21
Vy jste furt marodil,
jak vás poslouchám! -
00:10:23
No tak v mládí jo.
Opravdu jsem marodil hodně. -
00:10:26
Ona potom teda šla
za těma svejma příbuznejma. - 00:10:31 A tady vy jste zůstal!
-
00:10:32
Mě tady nechala do opatrování
svý kamarádce - 00:10:34 a hlavně v nemocnici, kde jsem byl!
- 00:10:36 A stalo se to, že je přepadli
-
00:10:39
a sebrali jí všecko, peníze,
dokumenty! -
00:10:41
A ona, chudinka,
asi si umíte představit, - 00:10:44 v nějakým roce konce války,
-
00:10:47
jak asi to vypadalo v 45.,
na Ukrajině shánět dokumenty! - 00:10:53 A ona, než to všecko sehnala,
-
00:10:56
Stalin zavřel hranice na západ
a už se pro mě nedostala. - 00:11:00 Já jsem pak byl dán k adopci.
-
00:11:02
Čili vy jste vyrůstal
v náhradní rodině? - 00:11:03 V nádherný rodině! Manželé Rakovi!
-
00:11:06
Čili vy jste Rak
po adoptivních rodičích! - 00:11:09 Josef a Marie Rakovi!
-
00:11:11
Ale ten bratr vás hledal
prostřednictvím tohohle... - 00:11:14 Hledali jsme se vzájemně.
- 00:11:16 A prvně jste si padli,
-
00:11:18
jako tady v tom pořadu,
jak já u toho vždycky brečím? - 00:11:21 To bylo v tom pořadu!
-
00:11:23
Představte si takovejhle
podobnej pořad! - 00:11:25 To byl koncert, já jsem hrál,
- 00:11:26 paní režisérka chtěla,
-
00:11:27
abych na konec zahrál nějakou
ukrajinskou lidovku! -
00:11:30
Tak jsem ji zahrál,
pak přišli gratulanti! -
00:11:33
A najednou poslední,
prošedivělej pán, -
00:11:36
s jedinou kytičkou v ruce,
padli jsme si do náručí - 00:11:39 a on mně říká, ja tvoj brat.
- 00:11:42 Ja tvoj brat!
-
00:11:51
A ta režisérka říkala,
teď pro zajímavost, - 00:11:54 jste v pořadu Ždi menjá,
-
00:11:56
sleduje vás přibližně
100 miliónů lidí! - 00:12:00 To jen jsem chtěl divákům
-
00:12:02
přiblížit ten váš
poměrně složitej životní příběh! -
00:12:07
Ale! Pojďme k vašemu
kytarovýmu mistrovství! -
00:12:10
Támhle máte kytaru.
Já ještě napřed řeknu, seďte! -
00:12:15
Přátelé, to je unikátní nástroj,
on vám ho Štěpán Rak ukáže, -
00:12:19
možná, že na to trošku
i zabrnkáte. -
00:12:21
To je, prosím pěkně, kytara,
jediná svýho druhu na světě, -
00:12:25
protože je celá,
vy nám to nebudete věřit, - 00:12:27 celá vyrobená z kamene!
- 00:12:28 Konkrétně z mramoru! Je to tak?
-
00:12:29
Mramorovou kytaru na světě
nikdo nemá! Jenom Štěpán Rak! -
00:12:33
-Kolik ono to váží?
-6 a 1/2 kg. -
00:12:36
Má to nějaký výhody
ta mramorová kytara, - 00:12:39 oproti dřevěný kytaře?
- 00:12:41 Hraje to líp? Zní to líp?
- 00:12:44 To musíte posoudit!
-
00:12:46
Ono to má naprosto
specifickej zvuk! - 00:12:48 Tak ji vyndejte!
-
00:12:51
A když Honza Řeřicha,
kterej ji vyrobil... - 00:12:55 To už je 12. jméno tady!
-
00:12:59
Ale on si to zaslouží!
Protože to je unikátní! -
00:13:03
Vy si myslíte, že to je dřevo,
jako mramor! - 00:13:05 Ale opravdu to je kámen!
-
00:13:12
Že bysme nechali pro orientaci
nějakýho diváka poklepat? -
00:13:16
-No ne vy! Že to je kámen?
-Ano, je. -
00:13:23
-Mramor! Originál!
-250 miliónů let, mj. -
00:13:27
Já myslel cena!
Já myslel, že říkáte cenu! -
00:13:30
Tak to nevím!
Na to jsem se neptal! -
00:13:32
Ale každopádně
to pamatuje trilobity. -
00:13:35
Jakou to má cenu,
taková mramorová kytara? -
00:13:38
Cenu tý kytary já nevím,
já to vůbec takhle nehodnotím. - 00:13:41 Já si myslím, že spíš hodnotu.
-
00:13:43
A ta je v tom,
že to je unikátní záležitost. - 00:13:46 Dělaná s láskou.
-
00:13:47
Koho to napadlo
udělat kytaru z kamene? -
00:13:51
-Toho Řeřichu?
-Sochaře Honzu Řeřichu. -
00:13:54
Kterej má i housle kamenný,
který udělal Jardovi Svěcenýmu. -
00:13:58
Zkrátka, je to člověk,
kterej věří v to, - 00:14:01 že ten kámen má
-
00:14:03
resonanční schopnosti,
podobný dřevu. -
00:14:05
Já o vás vím,
že jste mistr improvizace! - 00:14:08 A sám jste říkal, že jste začínal
-
00:14:09
tam někde
u těch trampskejch písniček. -
00:14:12
Kdybyste dal nějakou,
třeba, já nevím, Niagaru! - 00:14:16 Možná diváci by se taky mohli!
-
00:14:18
A vy byste nás všecky
tak improvizovaně doprovodil! - 00:14:21 Abychom pak mohli všichni říct,
-
00:14:23
doprovázel nás kytarovej virtuos
Štěpán Rak i u takový blbý Niagary! -
00:14:29
-Není blbá! To Eda Ingriš...
-Ježíš, to už je 15. jméno! -
00:14:35
-Jakej Ingriš zase?
-Autor Niagary! - 00:14:38 Ten napsal Niagaru?
-
00:14:39
Já myslel,
že to je lidová trampská! - 00:14:41 To si myslí mnoho lidí,
-
00:14:42
ale že to napsal tenhleten
úžasnej člověk, to ví už málokdo. -
00:14:47
-On žije?
-Nežije. Už dávno nežije. - 00:14:50 Žije jeho žena Nina a...
- 00:15:08 Teskně hučí Niagara
- 00:15:09 Vy to zdžezujete!
- 00:15:12 teskně hučí do noci,
-
00:15:15
komu vášeň v srdci hárá
tomu není pomoci! -
00:15:26
Komu vášeň v srdci hárá
tomu není pomoci! -
00:15:35
Takhle to hraju taky
a nejsem virtuos žádnej, takhle! -
00:15:40
Takhle to hraju taky!
Já myslel, že tam dáte nějaký... -
00:15:48
Helejte se, Štěpáne, líbilo se to,
dejte ještě virtuos... - 00:16:15 Teď to bylo ono! Štěpán Rak!
-
00:16:28
Přátelé, náš další host
je samozřejmě opět hudební virtuos, -
00:16:31
je to klavírní virtuos
a jmenuje se Lukáš Klánský! -
00:16:46
Přátelé, rovnou vidíte,
že je to opravdu mladý virtuos! -
00:16:49
Já ještě musím říct,
že já věřím na ty geny! -
00:16:52
Váš tatínek je, řekl bych,
taktéž klavírní virtuos. -
00:16:56
-Určitě!
-Ivan Klánský! -
00:16:58
Čili u vás to bylo asi
od začátku daný! -
00:17:00
Rodiče chtěli, abyste byl
taky virtuos, - 00:17:03 tak vás dali učit virtuosem!
- 00:17:05 Já myslím, že úplně ne.
-
00:17:07
Tak, samozřejmě, asi byli rádi,
že jsem začal hrát. -
00:17:10
Ale nikdy mě do toho netlačili,
naopak spíš upozorňovali, -
00:17:14
že je to takovej trošku
pochybnej život občas! - 00:17:17 V kolika jste prvně brnknul?
-
00:17:19
V kolika jsem prvně brnknul
úplně to nevím. - 00:17:21 Ale vím, že odmalička
-
00:17:22
jsem na to zkoušel hrabat
na ten klavír. -
00:17:25
A to už poznali rodiče,
že genius! -
00:17:27
Ne, ne! Na začátku
se právě myslelo, - 00:17:29 že vůbec nemám hudební sluch!
-
00:17:31
Protože já v zásadě neumím
vůbec zpívat! -
00:17:33
U těch dětí se to poznává
hlavně podle toho, - 00:17:37 jestli něco zazpívají.
-
00:17:38
Štěpán taky neumí a kam to dotáh!
Zpívá v televizi! - 00:17:44 Každopádně, když jsem byl malej,
-
00:17:45
tak jsem v těch 3 letech
něco zpíval za písničku -
00:17:48
a v rodině vznikl smutnej dojem,
že žádnej hudební talent nebude. - 00:17:53 A kdy to propuklo?
-
00:17:55
Pak to propuklo, že jsem v televizi
začal poznávat nějaký díla, -
00:17:58
že táta něco cvičil doma
a já jsem říkal, tohle cvičil táta. -
00:18:01
A začlo se zjišťovat, že možná
něco trošku slyším. -
00:18:05
Pak jsem začal na ten klavír
zkoušet hrát. -
00:18:08
Hned vás dali učit k někomu?
Nebo do hudebky? - 00:18:10 Začal jsem chodit do hudební školy.
-
00:18:12
-Takže normální průběh takovej.
-Normální průběh. - 00:18:16 Nijak jsem do toho nebyl tlačenej.
-
00:18:19
Takže přirozeně
jsem se tak vyvíjel, - 00:18:22 bavilo mě to čím dál, tím víc.
-
00:18:23
-Přirozeně jste se vyvíjel?
-No, v tom klavíru. - 00:18:27 Žádnej nátlak tam nebyl,
-
00:18:28
nikdy jsem nebyl
takový to zázračný dítě. -
00:18:31
To jste chodil
na průběžný kontroly, - 00:18:32 jestli se přirozeně vyvíjíte?
-
00:18:35
Ne to zase z nějaký
tý 10tiletý kontroly, - 00:18:37 nebo z 8miletý jsem utek!
-
00:18:40
Nebo kdy to bylo!
To bylo jediný vyvíjení. -
00:18:42
-Ale co se klavíru týče...
-Já mluvím o klavírních kontrolách! -
00:18:45
-Tam to bylo každý týden.
-Vy jste myslel lékařský? -
00:18:47
Jak jste řekl kontrola,
tak jsem si hned vzpomněl. -
00:18:49
Vy jste řek kontrola,
jako 1., víte? -
00:18:52
-Vy jste řek kontrola!
-Vy jste řek kontrola! -
00:18:55
-Já jsem řekl přirozenej vývoj!
-Jo, vy jste řek... - 00:18:59 Já jsem zkoušel vaši paměť!
-
00:19:07
To je pro klavíristu dobře,
že se dobře vyvíjí. -
00:19:12
A kdy jste prvně poznal,
nebo kdy rodiče poznali, -
00:19:14
že už předbíháte svoje vrstevníky,
že teda máte zaděláno na virtuosa? - 00:19:19 Začal jsem jezdit na soutěže.
-
00:19:22
-V kolika jste jel prvně na soutěž?
-V 8. - 00:19:24 V 8 letech!
-
00:19:27
A jelikož jsme to právě bral
vždycky spíš, že mě to baví -
00:19:30
a nebral jsem to
jako nějakej stres, -
00:19:31
tak se začlo dařit,
pár těch soutěží jsem vyhrál. -
00:19:35
A tím bylo jasně určený,
že na tu konzervatoř. - 00:19:39 +, i kdyby to nebylo určený takhle,
-
00:19:41
tak já byl vždycky úplně blbej
na matiku a podobný věci, - 00:19:44 tak mně by nic jinýho nezbylo!
-
00:19:48
Většinou jsou klavíristi
blbý na matiku! -
00:19:51
Pozor! Právě, že třeba táta
je na matiku sběhlej velice -
00:19:56
a třeba virtuos Martin Kasík,
ten taky má matiku rád! - 00:19:59 Já jsem spíš taková černá ovce!
-
00:20:01
-Vy jste propadal z matyky?
-Ano! -
00:20:04
-Vy jste propadal z matiky!
-Přesně tak. -
00:20:07
-Že jste i propad...
-Nepropad jsem nakonec. -
00:20:10
Nějaký ty reparáty
nebo ty komisionální zkoušky... -
00:20:13
-Na ZŠ vám nešlo počítání?
-Nešlo, no. -
00:20:18
Já, jak se tam
objevilo písmenko... -
00:20:20
-Jak, objevilo?
-No v matematice! -
00:20:22
Pro mě písmenka patřej do češtiny
a čísla do matematiky! - 00:20:26 a + b na 2., tak jste byl hotovej!
-
00:20:28
Tak jsem nevěděl,
ve kterým jsem předmětu! -
00:20:38
Matika prostě, tu jste škrtnul!
Doteďka! -
00:20:41
Jo, tak, když mně v hospodě
vracej peníze, to spočítám! - 00:20:44 Ale tam nejsou písmenka!
-
00:20:48
Je tam P třeba
a u toho několik čárek! - 00:20:52 Vy chodíte do hospody?
-
00:20:53
Já myslel,
že 12 hod. denně cvičíte! - 00:20:56 Pozor! Právě, když jsem slyšel,
-
00:20:58
že pan Rak říkal,
že cvičil 12 hod., -
00:21:00
tak jsem si říkal, třeba mě to
ještě někdy potká. - 00:21:03 Třeba začnu.
-
00:21:05
-Že začnete cvičit 12 hodin?
-Možný to je, že se to stane. - 00:21:08 Ale zatím se to nestalo.
- 00:21:10 Asi to nebylo zapotřebí!
-
00:21:19
Někomu to jde samo,
někdo to musí vydřít. - 00:21:22 Kolik hod. denně tak cvičíte?
-
00:21:24
Já jsem čekal,
jestli se na to zeptáte! -
00:21:26
Protože to se ptá vždycky každej!
To je taková tradiční otázka! -
00:21:30
A já vám musím říct,
vy mi nebudete věřit, ale já nevím. -
00:21:33
Protože je to pokaždý jiný.
A udělat z toho nějakej průměr? -
00:21:37
Jsou dny, když se třeba učím
novou skladbu, -
00:21:39
nebo mám nějakej záskok na koncert
a musím cvičit hodně, -
00:21:42
tak u toho klavíru třeba
těch 6, 7 hod. strávím. -
00:21:47
Nebo, když jsem do tý práce
zrovna zabranej příjemně, - 00:21:51 tak to ani nepřijde.
-
00:21:53
A pak jsou dny, kdy jen tak
udržuju tu techniku, -
00:21:57
nebo ty skladby, který hraju
a je to podstatně míň. - 00:22:00 Já se nikdy nesnažím
-
00:22:02
počítat to na čas,
kterej budu cvičit, -
00:22:05
protože to svádí pak k tomu,
cvičit, -
00:22:08
ještě mi zbejvá hodina,
musím nějak hrát! -
00:22:10
Já se radši snažím vždycky si určit
penzum práce, který chci udělat. -
00:22:15
Hrajete třeba na mejdanech někdy
na piano? -
00:22:17
Na mejdanu, když někde jsem,
třeba na nějaký muzikantský party - 00:22:20 a samozřejmě tam klavír je,
-
00:22:21
tak většinou tak,
jak muzikanti mívaj ve zvyku, -
00:22:24
tak pak se k tomu nástroji
všichni přesunou. -
00:22:26
-Nějaký srandičky se hrajou.
-Jaký srandičky se hrajou? -
00:22:30
Třeba slavný skladby,
který jsou v dur, - 00:22:32 tak se hrajou v moll a naopak.
- 00:22:36 A kolem toho je nějaká legrace?
-
00:22:39
Já bych to třeba vůbec nepoznal!
Já bych se tam jedinej nezasmál! -
00:22:44
Na tom mejdanu!
Skladby, který se hrajou... -
00:22:47
-Já si myslím, že byste to poznal!
-Nepoznal! -
00:22:53
Malá noční hudba,
kdyby začla v moll! -
00:22:55
-To je takovej...
-Ona je správně v dur? -
00:22:59
Takovej poměrně známej kousek,
to je! -
00:23:01
-To jo, ale nevím, že je v dur!
-To nevadí! -
00:23:04
Ale na mejdanech, že bych hrál
nějak moc? -
00:23:08
To já spíš, když jdu na mejdan,
tak za účelem jít oslavovat! -
00:23:12
Ale zaujmout opačné pohlaví
je třeba něčím! -
00:23:15
Štěpán kytarou!
Tak mě zajímá, čím vy? -
00:23:18
Mollovou Malou noční hudbou?
Holky vám padaj kolem krku? -
00:23:24
Já za prvé mám stálou přítelkyni,
ta teda hraje na housle. -
00:23:28
Já se neptám na teďka!
Ještě, když jste hledal! -
00:23:32
-Ještě, když jsem hledal?
-Rozhlížel jste se! -
00:23:34
V tomhle ten klavír
má ohromnou výhodu. - 00:23:37 Jakou?
-
00:23:38
Že třeba, když hraju nějakou
komorní hru - 00:23:40 s hráčema na smyčcový nástroje,
-
00:23:43
tak po koncertě tam přijdou lidi
gratulovat. -
00:23:48
A samozřejmě se stávalo,
že tam přišly nějaký pěkný holky. -
00:23:52
-Přímo do šatny za vámi?
-Do šatny. -
00:23:54
A teď oni, chudáci, než zabalili
ty nástroje všechny smyčcový, -
00:23:58
do těch pouzder, tak já jsem tam
ten klavír nechal, ten patří sálu - 00:24:01 a už jsem byl s holkama v hospodě!
-
00:24:11
Štěpán, než ten kámen
zabalí do futrálu, - 00:24:13 vy už byste si ved babu odsaď!
- 00:24:16 Než ho odnesu ještě!
-
00:24:19
A vaše současná přítelkyně,
to je hudebnice? -
00:24:22
-Studuje housle.
-Studuje housle? -
00:24:24
Čili ona hrála ve vašem kvartetu
a tam už ruka byla v rukávě? -
00:24:29
Na mým absolventským koncertě
z konzervatoře jsme se potkali, -
00:24:32
já jsem hrál na klavír,
ona hrála v orchestru na housle. -
00:24:35
Tak právě jsme se poznali
právě v hospodě po koncertě. - 00:24:40 Takže ona taky chlastá?
-
00:24:51
Byli jsme tam na příjemné
skleničce vína, bych řekl. - 00:24:54 Helejte se,
-
00:24:55
talentovanejch klavíristů
po světě běhá strašná spousta. -
00:24:58
Dokonce jsem si přečet,
že hodně Asiati se teď prosazujou! - 00:25:03 Co člověk musí udělat pro to,
-
00:25:04
aby se v tý záplavě
mimořádnejch talentů prosadil? -
00:25:07
Dá se třeba, dejme tomu,
zaujmout i oblečením? -
00:25:11
Mám na mysli, Pavel Šporcl
začal se šátkem - 00:25:14 a už si ho každej pamatuje!
-
00:25:16
Může i klavírista třeba
přijít v turbanu? - 00:25:18 Nebo já nevím!
-
00:25:20
-Zajímavej nápad, ten turban!
-To jsem plácnul tak! -
00:25:25
Ne, já si myslím,
že zaujmout se dá, -
00:25:28
především, vždycky by se mělo
zaujmout tou kvalitou! - 00:25:30 To by mělo bejt na 1. místě!
-
00:25:33
A pak ty ostatní věci,
je to hrozně moc o štěstí. -
00:25:35
Je to o tom,
jaký má člověk charizma. -
00:25:38
Jestli ve správnou chvíli
hraje na správným místě, -
00:25:41
jestli má dobrý zastoupení
v agentuře... -
00:25:44
Tak jsem si říkal, že ten Šporcl
byl 1. kterej to zlomil - 00:25:49 a každej si ho pamatuje!
-
00:25:51
Ti klavíristi jsou asi
víc konzervativní, než houslisti! - 00:25:54 Tak mi to vysvětlete!
-
00:25:55
Je to možný!
Možná jsme konzervativnější. - 00:25:58 Nejste pro tu srandu tak, možná.
-
00:26:00
A to já si zas myslím,
že pro srandu docela jsme. -
00:26:02
Ona se občas ta sranda stane
i neúmyslně! -
00:26:06
-A to je potom nejlepší!
-Při koncertu? -
00:26:08
To jsou potom koncerty,
na který se nezapomíná. - 00:26:11 Vám se stalo něco nečekanýho?
-
00:26:13
Třeba mně přímo se při koncertě
nějak extra nečekanýho nic nestalo. -
00:26:17
Nakonec stejně lidi nejradši
zavzpomínaj na ty koncerty, -
00:26:21
kdy někomu praskne struna,
nebo někomu upadnou, -
00:26:25
když upadne motýlek, to nic není,
když někomu upadnou kalhoty! -
00:26:30
-To se stalo?
-Mně teda ne! Ale stalo se to! -
00:26:33
Nebo, když třeba upadne
v Rudolfinu, -
00:26:35
když třeba se hraje skladba
Ďáblovo našeptávání -
00:26:39
a z balkonu upadne
ten andělíček... -
00:26:45
-To se stalo?
-To se stalo. -
00:26:47
To jsou takový věci,
na který se nezapomene. -
00:26:49
-To jsou ty mimořádný věci.
-Mimořádný hudební zážitky. -
00:26:54
-Vám je kolik let?
-21. -
00:26:56
21! Jste extrémně mladej!
Máte nějakej třeba svůj vzor? - 00:27:00 Nebo nějakej sen! Vizi!
-
00:27:02
Kde byste chtěl hrát!
Na Pražským jaru už jste hrál? -
00:27:05
-Na Pražským jaru budu hrát letos.
-Letos budete. -
00:27:07
Takže to se vám splní.
Ale něco, máte jako klavírista? - 00:27:12 Takhle nějakej, vyloženě konkrétní,
-
00:27:14
že bych si chtěl zahrát
v nějakým sále, -
00:27:16
nebo nějakou skladbu s někým,
ani tak ne. -
00:27:19
Já spíš to vidím nějak
tou kvalitní hudbou se zabejvat, - 00:27:28 do konce života, pokud možno.
-
00:27:30
Turné po Americe?
S tou vaší houslistkou? -
00:27:34
Já si myslím, že spíš než turné,
žít spokojeně, hrát koncerty. -
00:27:41
Ne málo a ne moc,
nepřepracovat se zbytečně. - 00:27:45 Stíhat i něco jinýho, než hudbu,
-
00:27:47
ale samozřejmě
hrát co nejhezčí koncerty -
00:27:50
a dostat se na nějaký
zajímavý místa. -
00:27:52
Ale vyloženě konkrétní sen,
co se týče hudby, - 00:27:56 1 vysněnej sál nemám.
-
00:27:58
No, 1 sen tam byl,
takovej spíš odlehčenej. - 00:28:03 No tak! Sem s ním!
-
00:28:06
Našel jsem na mapě Evropy
několik měst, -
00:28:10
který v češtině
jsou poměrně lechtivý výrazy. -
00:28:14
Bohužel to tady v tomhle pořadu
říct nemůžu, - 00:28:16 protože se vysílá ještě brzo.
-
00:28:18
Nicméně, když se podíváte
na severský přístavní města, -
00:28:22
tak určitě najdete město,
který má takovej název, -
00:28:25
že tam mít koncert,
to musí bejt sen každýho chlapa! - 00:28:29 Počkejte, počkejte!
-
00:28:38
Nevymlouvejte se na pořad
a kolik je hodin. -
00:28:40
Tady jsme všichni dospělí lidi,
tady můžete říct, - 00:28:43 my to v nejhorším vypípnem.
-
00:28:45
Ale to mě nemůžete a diváky,
takhle napínat. - 00:28:47 Tak mi řekněte nějaký město,
-
00:28:49
já potřebuju mít představu,
kde vy toužíte hrát! -
00:28:51
Bez toho se odsaď nehneme,
teďka, Lukáši! -
00:28:56
To už jsem se s váma chtěl loučit,
ale teď jsem se zasek. -
00:29:00
Vy víte severský město,
kde on touží hrát? -
00:29:02
-Myslím, že jo!
-Tak ho řekněte! -
00:29:04
Vy jste starší,
u vás už je to jedno! -
00:29:15
Já myslím, že to nějak
úzce souvisí s gynekologií. -
00:29:19
-Neokecávejte to!
-Ano. - 00:29:21 Jo?
- 00:29:24 Jsme muzikanti.
-
00:29:25
Souvisí to nějak vzdáleně
se slovem piccicato? -
00:29:31
-Spíš českej ekvivalent.
-Českej ekvivalent? -
00:29:33
Tzn., vy chcete hrát
ve sprostě znějících městech? -
00:29:38
Ne, to bylo, když jste chtěl
nějakej ten sen, -
00:29:40
tak to byl takovej vtipnej,
jako na odlehčení. - 00:29:44 Ale ten vtip nemá pointu, víte?
-
00:29:45
Protože teď víme kulový,
kde chcete hrát! -
00:29:49
Tak já si myslím,
že třeba v Čechách, -
00:29:51
v nějakejch Postoloprtech
si zahrát, to je taky pěkný! -
00:29:53
Postoloprty, no dobře!
Tak mi řekněte švédský Postoloprty! -
00:29:57
To byly litevský!
Švédský, tam nevím! -
00:30:00
-Říkal jste švédský, severský!
-Severský! To je taky severský! -
00:30:05
No, tak mi řekněte
nějaký severský pikantní město. -
00:30:08
To už tady bylo řečeno!
To všichni pochopili! - 00:30:13 Chcete říct všichni, kromě mě!
- 00:30:16 Tak řekněte 1 město, kde...
-
00:30:18
A já budu chodit už po světě
s tím, že Lukáš Klánský -
00:30:21
chce hrát ve městě
ve Skandinávii a teď co? - 00:30:25 Jaký?
-
00:30:26
Tak, když chcete slyšet nějaký
ve Skandinávii, - 00:30:28 tak třeba Stockholm!
- 00:30:35 Lukáš Klánský!
-
00:30:48
Přátelé, naším dalším,
tedy 3. hostem je dáma, -
00:30:51
která je právem označována
za virtuosku na, -
00:30:55
řekl bych netradiční,
nebo neobvyklý hudební nástroj. -
00:30:59
A sice na cimbál!
Zuzana Lapčíková! - 00:31:12 Posaďte se u nás.
-
00:31:14
To jsem rád,
že jste dorazila až teď. - 00:31:17 Teď tady nebyla hezká debata.
- 00:31:18 Trošku jsem slyšela v zákulisí.
-
00:31:20
Já jsem si říkala,
jestli mi tu něco nehrozí. -
00:31:21
Řekněte mi, jak se křehké stvoření,
jako jste vy, -
00:31:24
dostane k takovýmu nástroji,
podle mýho ryze chlapskýmu, - 00:31:27 jako je cimbál?
- 00:31:28 No, máte pravdu, je to,
-
00:31:31
lépe řečeno, začala jsem hrát
v ryze chlapském prostředí. -
00:31:36
Na cimbál jsem začala hrát
čistou náhodou, -
00:31:40
že do školy, kde jsem se učila
na piano, -
00:31:42
přišla úžasná paní učitelka,
která byla cimbálistka. -
00:31:45
Já jsem ji uprosila,
aby mě na to začala učit hrát. -
00:31:48
Co vás na tom tak lákalo?
Na cimbálu? -
00:31:51
-To láká skoro každého!
-Každýho láká hrát na cimbál?! -
00:31:55
Když k tomu nástroji přijdete,
vypadá, jako otevřený klavír! -
00:31:59
To vypadá, jako, že vidíte
na ty vnitřnosti. - 00:32:01 Stál jste někdy u cimbálu?
-
00:32:03
-Jo? A lákalo vás na to hrát?
-Jo. -
00:32:06
Musím říct, že když jsem slyšel
Šarközyho, tak jo. -
00:32:10
To už je 20. jméno,
který říkáte! - 00:32:12 21.!
-
00:32:14
Já myslel,
že už jste s tím skončil! -
00:32:17
-Šarközy to je cimbálista?
-Ano. Ernest Šarközy. -
00:32:19
-Velmi slavný slovenský cimbálista.
-Slavnej cimbálista? Jo? Aha. - 00:32:23 Čili, vás to nějak zaujalo?
-
00:32:25
Vy jste musela vědět,
že na to hrajou vesměs chlapi! -
00:32:28
Nejste u nás 1. ženská,
která hraje? - 00:32:30 Naprosto ne. Už o generaci dřív
-
00:32:32
hrály velmi dobře cimbálistky
na tento nástroj. -
00:32:35
Ale skutečně potom,
když jsem se něco naučila, -
00:32:38
tak jsem v 16 letech
začala hrát v kapelách, -
00:32:42
u nás na Slovácku,
na Uherskohradišťsku. -
00:32:44
-Ale chlapskejch kapelách!
-No ano. -
00:32:46
Takže jsem seděla za tím cimbálem
a kolem mě stálo 10 chlapů. - 00:32:51 To si teď stěžujete?
-
00:32:54
Ne, tak abyste si představil
tu situaci. -
00:32:59
A proto jste začala
hrát na cimbál? - 00:33:00 Kvůli tomuhle půlkruhu?
-
00:33:04
Ne, tak oni ze začátku
trošku to chápali, -
00:33:07
to vycítíte, že to je taková,
že jste tam vetřelec. - 00:33:11 Tak se ukaž! To cítíte.
-
00:33:14
Ale, když toto dopadlo celkem
jako, že dobře, -
00:33:18
tak mně potom zasadili
úplně krutou ránu, - 00:33:21 kterou už jste tady taky probírali.
- 00:33:23 Každý si svůj nástroj nosí sám.
-
00:33:26
-Kolik váží cimbál?
-Asi metrák. -
00:33:31
To jsem byla samozřejmě v koncích.
To nedám. - 00:33:34 Čili, když vy jste měla sbaleno,
-
00:33:36
tak houslisti už měli taky sbaleno,
ale holky, myslím. -
00:33:39
Samozřejmě. Tak já jsem vždycky
musela někoho uprosit. - 00:33:42 On se někdo ochotný potom najde.
-
00:33:44
Já si myslím, že takový ty základy,
pro cimbálovou kapelu, - 00:33:47 to asi není těžký se naučit.
- 00:33:49 Pojďme si to říct na rovinu!
-
00:33:51
Podle mě, kam praštíte,
tam to všude ladí! Těma paličkama! -
00:33:55
Není to tak úplně pravda.
Opravdu. -
00:33:59
Nejtěžší na tom je se zorientovat
v té ploše toho lichoběžníku. -
00:34:03
A nesmíte hrát vedle.
To by vás tam už nikdy nevzali. -
00:34:07
A hlavně, oni vám vůbec neřeknou,
co máte hrát! - 00:34:09 Ne vedle toho cimbálu!
-
00:34:11
Ale tam když podle mě
na ty struny praštíte těma, - 00:34:13 jak se tomu říká?
-
00:34:14
-Těma paličkama?
-Paličkama. -
00:34:16
Ne, prostě musíte hrát to,
co tam patří! -
00:34:18
To nemůžete hrát něco,
co je vedle! -
00:34:21
V těch písničkách moravskejch,
se podle mě, opakujou... -
00:34:27
-To máte pravdu.
-Stejný věci. Za týden to máte. -
00:34:31
Za týden ne, ale celkem brzo
do toho proniknete, -
00:34:34
zjistíte, že je to trošičku,
malinko schéma. -
00:34:37
A mě to pak lákalo zase trošku
někam jinam vykročit. -
00:34:41
A začala jsem hrát
právě s jazzmanama. -
00:34:43
Právě! Vy jste začala hrát!
K tomu jsem se chtěl dostat! -
00:34:45
Ale já si myslím, ten základ,
cimbálová kapela, ty písničky! - 00:34:49 Všecko je to ve stejný tónině, ne?
-
00:34:51
-No, není.
-Že to tak vypadá! - 00:34:54 Zvládnete to tak do 4 křížků a 4 b.
- 00:34:57 No ne, já ne. Vy to zvládnete.
-
00:35:02
No ne, já si myslím, že to...
Do všeho, že to pasuje! -
00:35:07
Můžete to,
tedy v některých momentech, - 00:35:09 spíše jako nástroj bicí.
-
00:35:12
Ale přece jen je to
nástroj strunný! -
00:35:14
Takže nějaké
ty výškové rozdíly tam jsou. -
00:35:19
Čili, vy jste, v nějakou chvíli
vás to přestalo už zajímat, - 00:35:23 to standardní hraní.
-
00:35:25
Nepřestalo úplně,
ale začalo mě to... - 00:35:27 Rozšiřovat teritorium jste začala.
-
00:35:29
Vy jste dokonce, myslím, hrála,
to se Lukášovi ještě nepovedlo, - 00:35:32 hrát na Pražským jaru!
-
00:35:34
-Na cimbál!
-No! - 00:35:37 Na cimbál jsem určitě nehrál.
-
00:35:41
Na klavír! A vy jste hrála
s nějakou jazzovou formací! - 00:35:45 Pochlubte se!
-
00:35:46
To byla taková
výjimečná příležitost. -
00:35:49
Protože my jsme natočili v Americe
desku s Georgem Jiřím Mrázem -
00:35:53
a on si tehdy přivezl
úžasnou kapelu do Prahy, -
00:35:59
na Pražské jaro, americkou
a my jsme byli hosty toho koncertu. -
00:36:04
Vy ty písničky,
to mluvím zase o těch moravskejch, - 00:36:06 vy je skládáte!
-
00:36:08
-Čili, ty jazzový, to vy skládáte?
-No ano. - 00:36:11 Některé si vyloženě složím,
-
00:36:13
ale skutečně některé si
jakoby předělám. -
00:36:17
Někdy se tomu dá říct i zkazím.
Prostě tak si s nimi volně pracuju. -
00:36:22
Zapíšete to do not?
-No jistě. -
00:36:24
Liší se noty pro cimbál
od not třeba klavíru? -
00:36:28
Ne, my hrajeme úplně
ze stejného partu, - 00:36:29 jako je klavírní part.
- 00:36:31 My hrajeme skutečně z klavíráku.
-
00:36:33
-Fakt, jo?
-Mhm. -
00:36:34
Čili, myslíte, že byste dokázala
hrát i, když se otevře klavír? - 00:36:38 Ne.
-
00:36:39
Tam je to vevnitř podobný,
jako cimbál. -
00:36:41
Ne, to nedokážete,
protože ten cimbál, který my máme, -
00:36:45
má standardní ostrunění,
má standardní ambitus, -
00:36:49
standardní vzdálenosti
mezi strunama. -
00:36:51
-A vy to máte ve svalové paměti.
-V čem? -
00:36:54
Že když vám zhasnou,
tak ta ruka tam umí jít sama. -
00:36:57
-Na tu strunu.
-Vám tam jde ruka sama! -
00:37:02
-Co tam má zahrát!
-Rozumíme! -
00:37:05
Čili vy na ten cimbál
vůbec nemusíte vidět? -
00:37:07
Tak to je chyba, když byste musel
pořád hledět do strun! -
00:37:09
Nebudete vůbec stíhat ani party,
ani dirigenta, nic! - 00:37:12 Musíte se to takto naučit.
-
00:37:18
Ta motorika! To máte zažitý!
To tělo ví kam praštit! -
00:37:22
-Samozřejmě.
-Podívejme se. -
00:37:24
Jinak byste ten part
vůbec nepotřeboval, - 00:37:26 kdybyste se na něho nemohl dívat.
- 00:37:28 Já jen, abych to uzavřel.
-
00:37:31
Obou vašich předřečníků
jsem se ptal, jakou měli motivaci. -
00:37:34
Štěpán, ten je jasnej,
chtěl oslnit holky! -
00:37:37
Něco podobnýho bylo i u vás?
Že jste chtěla, aby chlapci... -
00:37:43
Vy jste vdaná,
to už můžeme říct, že jo? -
00:37:46
-To už uzavřeno je.
-Ano. -
00:37:48
-Co?
-No jistě. - 00:37:50 Už to neplánuju!
-
00:37:52
No ne, já mám pocit,
že Štěpán dodneška, - 00:37:54 když koncertuje, to jsem si všim,
-
00:37:55
tak hledá nějaké
dívčí oči v hledišti. -
00:37:59
-Že jo?
-Inspirace. - 00:38:00 Hledá inspiraci.
-
00:38:02
U vás, zaujmout opačné pohlaví,
hrálo v tom roli? - 00:38:06 Anebo v tom bylo úplně něco jinýho?
-
00:38:08
Právě já jsem vůbec
to opačné pohlaví nebrala v potaz. -
00:38:11
Mě zajímala fakt ta muzika.
Já jsem se je snažila ignorovat. -
00:38:17
Opačné pohlaví
jste se snažila ignorovat. -
00:38:19
Kolem vás stálo 10 chlapů
v půlkruhu - 00:38:21 a jako, když jste tam byla sama!
-
00:38:22
-Chcete říct!
-Ono bylo nějaké harašení. -
00:38:25
-Ale tak...
-Bylo harašení! -
00:38:29
Stáli frontu
a chtěli vám sbalit cimbál! Jo? - 00:38:33 Tak nějak, no.
-
00:38:34
Kolik vám bylo, když jste hrála
takhle s těma kapelama? -
00:38:37
-Jen, abychom se zorientovali!
-Od 16 let. -
00:38:40
Od 16 let! Váš současnej manžel
je muzikant? -
00:38:44
-Bývalý tanečník.
-Aha! -
00:38:48
A on tančil
na cimbálovou hudbu nějakou? -
00:38:51
-No, také.
-A jak? - 00:38:56 To mě zajímá, tyhlety vazby!
- 00:38:58 On tančil ve SLUKu na Slovensku.
-
00:39:01
-On tančil ve Sluchu?
-Ve SLUKu! - 00:39:03 Ve SLUKu!
- 00:39:05 Slovenský ludový umelecký kolektiv.
-
00:39:07
Já myslel, že je to nějaký
švédský město! - 00:39:08 Ještě, že jste to řekla!
-
00:39:12
Já jsem zapomněl, že je to zkratka!
A vy jste tam hrála? -
00:39:18
-Já jsem tehdy hrála v BROLNu.
-V Brolnu jste hrála? - 00:39:22 To je taky zkratka.
-
00:39:24
-To je taky zkratka?
-Ano, to je Brněnský rozhlasový... -
00:39:28
Já myslel, že to je nějaký kroj!
Brolne! -
00:39:30
Já jsem hrála v BROLNu,
on ve SLUKu, - 00:39:32 teď jsme na sebe koukali!
-
00:39:34
No ne, my jsme se právě tehdy
vůbec nepotkali! - 00:39:36 My jsme se potkali potom později.
- 00:39:38 A až si mě vzal, tak jedenkrát
-
00:39:40
ten cimbál stěhoval
asi po 10. za den a říkal, -
00:39:45
s těma dvěma, tehdy jsem měla 2,
dnes už mám 5, -
00:39:48
cimbálama jsem si tě vzal
a už byl úplně rezignovaný. - 00:39:51 Protože pořád nosil ten cimbál.
-
00:39:53
Tehdy si vystál frontu
a pak nosil už pořád ten cimbál. -
00:39:58
Čili, vy jste si vzala toho,
kdo nejdýl dokázal nosit cimbál! - 00:40:02 Přesně tak!
-
00:40:04
Nejvytrvalejší nosič cimbálu!
To je neuvěřitelný! -
00:40:06
A teprve potom, když si vás vzal,
tak vám řek, - 00:40:08 já jsem tenkrát tancoval...
-
00:40:10
To já jsem věděla!
My jsme se znali, samozřejmě. -
00:40:14
Dobře, tak jako, kde došlo...
Někde úplně mimo muziku? -
00:40:19
-Vás kontaktoval...
-Nestalo se to mimo muziku. -
00:40:22
Stalo se to díky našemu
společnému příteli muzikantovi, -
00:40:26
který hraje výtečně na housle
a žije 12 let v Paříži. -
00:40:29
Máte i vy, ptal jsem se
např. Lukáše, - 00:40:31 máte i nějakou představu,
-
00:40:33
vy jste v tý muzice
dosáhla hodně. -
00:40:35
Já nevím, kolik jste vydala CD,
ale určitě to budou desítky! -
00:40:40
Hrála jsem na více než
40 nahrávkách, - 00:40:42 ale autorských asi 8.
-
00:40:45
Skládáte atd. Máte vy nějakej svůj
muzikantskej sen, -
00:40:48
kterej se vám třeba ještě nesplnil
a byla byste ráda, - 00:40:51 abyste si ho jednou zrealizovala?
-
00:40:54
Mě teď vám začalo velice bavit
tu muziku psát. - 00:40:58 Asi je to přirozený vývoj.
-
00:41:00
Když člověk hraje a má v sobě
nějaký přetlak hudební, - 00:41:05 potom touží taky něco zafixovat.
-
00:41:08
A já jsem se teď pustila na pole
té velké formy - 00:41:13 a zkusila jsem si napsat oratorium.
-
00:41:16
Bylo to hodně práce,
ale byla to neuvěřitelná zkušenost. -
00:41:21
Kromě toho jsem taky psala
hudbu k baletu. -
00:41:23
Takže teď, co mě asi tak
jakoby nejvíce bavilo, -
00:41:27
by byla nějaká velká jevištní
hudební forma. -
00:41:31
Ale to je sen tak na několik
desítek let dopředu. - 00:41:34 Zuzana Lapčíková!
-
00:41:40
Přátelé, naše exkurze
do světa hudby končí! - 00:41:43 Já vám děkuju za pozornost
-
00:41:44
a samozřejmě, těším se
na shledanou opět za týden! - 00:41:46 Mějte se hezky!
-
00:41:47
Skryté titulky
Eva Svobodová