iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
15. 9. 2009
20:50 na ČT1

1 2 3 4 5

612 hlasů
244424
zhlédnutí

Všechnopárty

Zdeněk Troška — Luděk Sobota — Zdeněk Izer

42 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Všechnopárty

  • 00:00:24 Dobrý večer. Dobrý večer.
  • 00:00:28 Dobrý večer.
  • 00:00:31 Dobrý večer, zdravím
    naše televizní diváky,
  • 00:00:33 samozřejmě, současně zdravím
    naše diváky, kteří se sešli tady,
  • 00:00:36 v pražském divadélku Semafor.
  • 00:00:38 Přátelé, dnes máme takové,
    na 1. pohled hezoučké téma.
  • 00:00:42 Protože dnes se nám tady sešli
    hosté, kteří mají společné to,
  • 00:00:46 že jejich profesí je humor.
  • 00:00:48 Ono to tak vypadá, že to může bejt
    hezký zaměstnání,
  • 00:00:52 že humor dělat, že to je snadný.
  • 00:00:56 Řeknu vám, a kdo to dělá,
    řekne vám taky,
  • 00:00:58 že to je věc velice komplikovaná.
  • 00:01:00 Dělat legraci není kolikrát
    žádná sranda.
  • 00:01:03 Humor je věc těžko uchopitelná.
  • 00:01:05 Dokonce, to byste se možná divili,
    na všecko jsou definice,
  • 00:01:09 ale neexistuje
    žádná definice humoru.
  • 00:01:11 Já jsem po tom trošičku pátral.
  • 00:01:12 Jen jsem zjistil,
  • 00:01:14 že to samotné slovo "humor"
    má původ v latině,
  • 00:01:17 ale v latině znamená vlhkost.
  • 00:01:19 Nebo tekutinu. Proč latiníci
    dali srandě...
  • 00:01:27 Říkají tomu tekutina!
  • 00:01:30 Jestli se u těch frků počůrávali
    latiníci nebo co?
  • 00:01:33 A ta vlhkost! Nevím, nevím.
    To už jsem se nedopátral.
  • 00:01:36 Musím říct, že humor je i věc
    těžko měřitelná!
  • 00:01:40 Těžko se dá říct
    co je lepší humor, co je horší.
  • 00:01:44 Zjistil jsem, že nedávno se
    o něco takovýho pokusili v Británii
  • 00:01:48 a přes internet
    oslovili snad 300 000 respondentů.
  • 00:01:52 A vyhlásili takovou anketu
    o nejlepší vtip na světě.
  • 00:01:55 Představte si to!
  • 00:01:56 Jestli se dá vůbec
    o nějakém vtipu říct,
  • 00:01:59 že je nejlepší na světě!
  • 00:02:00 Ta anketa už je uzavřená.
  • 00:02:02 Skutečně se 300 000 lidí shodlo
    na 1 vtipu.
  • 00:02:06 Já vám ten vtip řeknu,
  • 00:02:08 jen abyste konečně znali
    nejlepší vtip na světě.
  • 00:02:11 I když já osobně si nejsem jistej,
    to říkám dopředu,
  • 00:02:14 že bych zrovna dal hlas
    tomuto vtipu.
  • 00:02:16 Čili ode dneška budete znát
    podle nějaký ankety britský
  • 00:02:19 nejlepší vtip na světě.
  • 00:02:21 2 kamarádi jsou někde na lovu,
    v nějakejch lesích,
  • 00:02:24 někde v New Jersey,
    to je úplně jedno.
  • 00:02:27 A tak se prodírají tím houštím
  • 00:02:28 a 1 z nich najednou
    zalapá po dechu, padne,
  • 00:02:30 upadne do bezvědomí,
    ztěžka dejchá a má vytřeštěný oči.
  • 00:02:35 Ten samozřejmě propadne panice,
    hned mobil, volá záchranku.
  • 00:02:38 Říká, prosím vás, můj kamarád
    je asi mrtvej! Co mám dělat?
  • 00:02:42 A ta telefonistka mu říká:
    Hlavně buďte v klidu.
  • 00:02:45 Já vám samozřejmě v klidu řeknu,
    co máte dělat.
  • 00:02:48 Napřed se přesvědčte,
  • 00:02:49 jestli je váš kamarád
    skutečně mrtvý.
  • 00:02:51 V telefonu chvilku ticho,
    pak se ozve výstřel,
  • 00:02:54 pak on veme telefon a říká,
    dobře a co mám dělat teď?
  • 00:03:07 Možná i tenhle vtip naznačuje,
    kudy se dnes ten humor ubírá.
  • 00:03:11 Někdy drastickými cestičkami.
  • 00:03:14 Takže, já bych rád přivítal
    1. hosta.
  • 00:03:18 Je to muž, který je podepsán
    jako režisér
  • 00:03:21 pod veleúspěšnými
    filmovými komediemi.
  • 00:03:24 Zdeněk Troška!
  • 00:03:37 Řeknu vám rovnou, Zdeňku,
    co mě překvapilo.
  • 00:03:40 Že vy jste nevystudoval režii
    tady v Praze,
  • 00:03:43 ale že jste režisérský ostruhy
    vystudoval někde ve Francii.
  • 00:03:48 -Proč zrovna ve Francii?
    -Ne, ne, tak to nebylo.
  • 00:03:51 A co vám to píšou
    ve vašem životopise?
  • 00:03:52 Voni kecaj! To nemůžete...
    Co je psáno!
  • 00:03:56 Ne, bylo to jinak.
  • 00:03:57 Já jsem ve Francii vystudoval
    střední školu s maturitou.
  • 00:04:00 od 17 do 20 let
    a pak jsem se vrátil sem
  • 00:04:04 a studoval jsem FAMU.
  • 00:04:06 A jak jste se octnul ve Francii?
  • 00:04:08 -Kolik na to máme?
    -No tak, stručně, stručně.
  • 00:04:11 To byl opravdu zázrak,
    protože to bylo v r. 68,
  • 00:04:14 kdy byl závan demokracie.
  • 00:04:16 Já jsem nastoupil z 9. třídy
    na gymnázium ve Strakonicích,
  • 00:04:20 na humanitní větev, protože
  • 00:04:21 matika, fyzika, chemie, geometrie
    0 bodov u mě.
  • 00:04:24 Ani omylem! U mě dodneška
    7 x 3 je 28 a je mi to úplně jedno.
  • 00:04:30 Ale měli jsme francouzštinu,
    jako 1. jazyk.
  • 00:04:32 A mně se francouzština líbila,
    já už jsem se ji učil od 7. třídy.
  • 00:04:34 To byly takový ty kurzy v televizi.
    Uváděla to paní Drahokoupilová.
  • 00:04:38 Monsieur Le Grand, takovej
    prošedivělej pán.
  • 00:04:41 Já dělal ruštinu u televize, víte!
  • 00:04:45 Dneska je taky třeba!
    Takže já jsem jásal, plesal!
  • 00:04:50 Jednoho krásného dne přišel
    na hospitaci soudruh ředitel,
  • 00:04:53 říkal, támhle Troška
    a ještě 1 dívenka,
  • 00:04:55 vy umíte docela dobře francouzsky,
    nechcete jít studovat do Francie?
  • 00:04:58 Povídám, jasně, jedu! Kdy?
    Ve čtvrtek, v pátek?
  • 00:05:00 Jsem si dělal srandu.
  • 00:05:01 Protože já kluk támhle
    z Boubínského pralesa, div ne,
  • 00:05:03 najednou někam do Paříže!
  • 00:05:05 On to vzal za bernou minci,
    přihlášku, vyplnili jsme.
  • 00:05:09 A měli jsme ject na konkurz
    do Budějovic,
  • 00:05:12 někdy kolem 15. května.
  • 00:05:15 Ten se nekonal.
    Pak jsme zjistili proč.
  • 00:05:17 My jsme byli přihlášený
    za Jihočeskej kraj jen sami 2.
  • 00:05:20 Tak jsme jeli na celostátní konkurz
    do Brna. Mně se to povedlo.
  • 00:05:24 Já jsem odjížděl, babičky plakaly!
    Dítě, ty jedeš na smrt! Na smrt!
  • 00:05:28 Dyť se tam furt válčí!
    Tam tě zastřelí, zabijou!
  • 00:05:31 No odjel jsem. 1 babička chtěla,
    abych šel studovat na učitele.
  • 00:05:36 Říkala, podívej se,
    učitelka Homolková!
  • 00:05:38 V 8 jdete do školy, v 1/2 12
    už lítáte po vsi!
  • 00:05:40 Když je někdo blbej, tak je blbej!
    Dá mu 5 a hotovo 20!
  • 00:05:49 2. babička, protože obě
    jsou z téže vsi, bydlely,
  • 00:05:52 ta chtěla, abych byl
    důstojným pánem.
  • 00:05:55 Představte si mě jako velebníčka!
  • 00:05:57 A já jsem říkal, že půjdu k filmu!
    Že chci dělat film!
  • 00:05:59 Babička, to víš, že jo! Určitě!
    To se opovaž tam jít!
  • 00:06:02 Do toho čubčince!
  • 00:06:03 Tam co provádí spolu v posteli,
    ukazujou to v televizi!
  • 00:06:06 A ty tam mezi ně pudeš!
    Bych ti musela hnáty přerazit!
  • 00:06:09 Tak jsem šel na tu francouzštinu,
    na to gymnázium a takhle to bylo.
  • 00:06:15 Takže režii jste vystudoval
    ne ve Francii,
  • 00:06:17 to když tak vaši životopisci
    musej opravit, ale tady na FAMU.
  • 00:06:21 Od začátku jste chtěl jako režisér
    dělat komedie?
  • 00:06:23 Anebo jste se chvíli rozhodoval
    jakej žánr?
  • 00:06:25 Vůbec! Přátelé, já jsem si říkal,
    až budu tím režisérem,
  • 00:06:29 tak já budu dělat takové filmy
    ušlechtilé,
  • 00:06:31 jako dělá pan režisér Václav Krška,
  • 00:06:33 Stříbrný vítr, Legenda o lásce,
    Měsíc nad řekou,
  • 00:06:36 nebo Petr Weigel, opery,
    balety atd.
  • 00:06:39 Pic ho! Nemoh jsem se nejdřív
    vymotat z kravína a z JZD!
  • 00:06:43 Slunce, sena! Pak jsem zase strašil
    se Strašidlama ve mlejně!
  • 00:06:47 Ten život s váma tak zatočí,
    že ani nevíte jak!
  • 00:06:49 Ale vy si občas odskočíte
    k jinýmu žánru, např.,
  • 00:06:52 já nevím, jestli všichni vědí,
  • 00:06:54 že jste třeba i na Národním
    režíroval Rusalku Dvořákovu.
  • 00:06:57 Na Národním ne. Pozor!
    S tou já nemám nic společnýho!
  • 00:07:01 -Státní opera?
    -Ve Státní opeře. Carmen a tohle.
  • 00:07:05 A když, dejme tomu, děláte
    i takovejhle žánr,
  • 00:07:07 jako je třeba Rusalka,
    zkoušíte to dělat nějak jinak?
  • 00:07:12 Netradičně? Ve světě se to dělá!
    I ta Rusalka!
  • 00:07:15 A taky to stojí za pěkný...
  • 00:07:18 Finální tovar metamorfózy
    poživatin. Abych řek slušně.
  • 00:07:30 Kde jste viděl ve světě Rusalku?
  • 00:07:31 Ježíšmarjá! Ve Francii, v Paříži,
    v Lyonu.
  • 00:07:34 A tam to dělali netradičně,
    ve Francii?
  • 00:07:36 No! Já mít kalašnikov,
    tak je postřílím!
  • 00:07:39 Urážka! Já bych mu dal přes držku,
    tomu režisérovi!
  • 00:07:42 Si nedovedete představit,
    co tam dělali!
  • 00:07:43 Čím to bylo tak jiný?
    Vodník, Rusalka...
  • 00:07:46 Ale Vodník! Prosím vás, v Paříži
    se to odehrávalo v bordelu!
  • 00:07:50 Rusalka byla soudružka děvuška!
  • 00:07:54 Takhle až avantgardně to udělali?
  • 00:07:57 A Princ byl pasák nebo jak?
  • 00:07:59 No a Vodník byl vyhazovač
    a Ježibaba byla bordelmamá!
  • 00:08:03 Zeptejte se Evy Urbanový!
  • 00:08:06 Eva Urbanová, ta v tom hrála?
    V týhletý Rusalce v tom bordelu?
  • 00:08:09 No.
  • 00:08:10 -Co tam dělala?
    -No ležela v posteli.
  • 00:08:20 Ale takhle daleko
    vy jste nikdy nezašel.
  • 00:08:22 Držíte určitý tradice.
  • 00:08:23 Samozřejmě jste se do dějin
    českých filmových komedií zapsal
  • 00:08:27 hlavně tou trilogií, především
    tou trilogií Slunce, seno.
  • 00:08:31 Že jste to situoval
    do svojí rodný vísky.
  • 00:08:33 -Ta se docela proslavila.
    -Bohužel.
  • 00:08:36 -To je snad poutní místo!
    -Tam je lidí jak na Svatej Hoře!
  • 00:08:38 -Já vám řeknu! Možná i víc!
    -A co, tam jezděj zájezdy nějaký?
  • 00:08:40 Zájezdy. Třeba denně
    12 autobusů přijede!
  • 00:08:42 Chodí po vsi, tady se točilo,
    tam se točilo!
  • 00:08:45 Když byla Kelišová ještě naživu,
    ta byla ve svým živlu!
  • 00:08:48 Říkala, tady jsem zlobila
    pana řežižéra,
  • 00:08:50 tady jsem dělala tohle,
    tady todleto, lidi chodili,
  • 00:08:52 viděli živou Kelišku,
    živou Konopnici atd.
  • 00:08:55 A všechny ty ostatní ženský!
  • 00:08:57 Jarouška hospodskýho a všecky,
    tam z těch Hoštic,
  • 00:08:59 tak byli úplně na větvi
    a to trvá do dneška.
  • 00:09:01 Čím je ten film starší,
  • 00:09:02 to už je 26 let,
    co jsme natočili Jahody!
  • 00:09:04 Tak tam těch lidí jezdí víc a víc.
  • 00:09:06 -A jsou teda rádi!
    -No už je to až někdy...
  • 00:09:10 Někdy moc!
  • 00:09:11 Vy jste tam zkombinoval vlastně
    ty místní, čili neherce, s hercema.
  • 00:09:18 Byla to pro vás určitě
    zvláštní práce!
  • 00:09:21 Kór, když jste je všecky znal,
    tak jim vysvětlovat některý...
  • 00:09:24 Měl jste na to nějakou svou metodu,
  • 00:09:26 aby byli přirozený,
    aby nehráli jako "herci"?
  • 00:09:30 Já jsem se musel snažit,
    aby opravdu nehráli.
  • 00:09:33 Aby ztratili trému
    a byli sami sebou.
  • 00:09:36 Potože nemůžu na nich chtít,
    aby hráli jako Růžičková,
  • 00:09:38 Kretschmerová nebo Jirásková!
  • 00:09:40 A zase ty herky, ty herečky,
  • 00:09:44 ty jsem se snažil, aby nehrály,
    aby byly jako doma.
  • 00:09:47 A tím se to tak nějak vyrovnalo.
  • 00:09:49 Ale práce to byla s nima strašná!
    Voni tomu vůbec nerozuměly!
  • 00:09:52 Film se točí konec, prostředek,
    začátek, napřeskáčku atd.
  • 00:09:55 Já říkám, teta,
    pojďte si tady sednout!
  • 00:09:58 Ta scéna, jak sedí Keliška
    proti Růžičkové v tý kuchyni
  • 00:10:01 a říká jí tam,
    že přijela ta inženýrka.
  • 00:10:04 A budete to tady říkat.
    A ona říkala: Komu?
  • 00:10:07 Já povídám, Heleně.
    Ale kde je Helena?
  • 00:10:09 Já povídám, ta tady dneska není.
  • 00:10:12 Jakž já jí to budu říkat,
    když tady dneska není?
  • 00:10:14 Budete to říkat mně!
  • 00:10:16 Což bych to říkala tobě,
    když to mám říkat Heleně?
  • 00:10:18 Já povídám, ne,
    budete to říkat mně!
  • 00:10:20 Ale to ty lidi poznají,
    že to není Helena, že jsi to ty!
  • 00:10:23 Já povídám, já tam nebudu vidět!
    A kdož tam bude vidět?
  • 00:10:25 Když tam nebudeš ty a nikdo!
    Já povídám, nebude tam Helena.
  • 00:10:28 A kde je, když... Povídám, teta,
    nic neříkejte!
  • 00:10:31 Teď vstanete a odcházíte.
    Dyť jsem eště nepřišla!
  • 00:10:36 Přídete až odpoledne! Jéžišmarjá!
  • 00:10:39 Letěla za naší babičkou, řikala,
    holka, ten váš kluk to vůbec neumí!
  • 00:10:43 Bóže, já tam mluvím s Růžičkovou,
    ona tam není!
  • 00:10:46 Vona prý mně bude odpovídat
    ve čtvrtek, to já jsem u doktora!
  • 00:10:48 Já jsem říkala, že jdu k doktorovi!
    No hrůza!
  • 00:11:00 Já si taky vybavuju, že myslím
    v tom 3. díle o tý erotice,
  • 00:11:04 tam jste měl dokonce kompars
    celej nahatej!
  • 00:11:08 Jak se vám to podařilo
    je přesvědčit?
  • 00:11:10 No, bylo to, musím říct, bylo to
    hned po revoluci, v 90. roce
  • 00:11:15 na začátku léta, natočili jsme
    ty slušný scény všechny.
  • 00:11:19 A teď jsem říkal, tak, přátelé,
    teď mám takovou prosbu,
  • 00:11:23 odvážlivce, který by tady
    prošel nahej!
  • 00:11:26 Takovýhle ticho, jako teď!
    Ale všichni dělaj jako...
  • 00:11:34 Kdo projde nahej, dostane 500!
    Tenkrát to byly hrozný peníze!
  • 00:11:37 Dneska 5 000!
    Co si budem povídat!
  • 00:11:42 Naštěstí tam za mnou přijel
    jeden kamarád se svou přítelkyní,
  • 00:11:44 který jeli na vandr po Šumavě.
  • 00:11:46 Říká, já dostanu 500,
    Hanka taky 500?
  • 00:11:48 Samo! Každej! Tak jdem.
  • 00:11:50 Nazkoušeli jsme ten záběr,
  • 00:11:52 jak on vychází ze stanu,
    ona za ním.
  • 00:11:54 A za nima Kelišová, která jde,
  • 00:11:55 schovává se za tu žlutou
    nafukovací matračku.
  • 00:11:59 Nazkoušeli jsme to v plavkách.
    Říkám a pojedeme na ostro!
  • 00:12:01 Sundejte si tam ty plavky! Jedem!
    Kamera! Akce!
  • 00:12:04 Vyšel on, vyšla ona.
  • 00:12:06 Kelišová se divila. Že jo. V pohodě.
    A stop! Já povídám výborně! Ano!
  • 00:12:10 A mrknul jsem na toho našeho
    pokladníka, který přišel,
  • 00:12:12 udělal 100, 200, 300, 400, 500,
    100, 200, 300, 400, 500.
  • 00:12:17 A teď jsem viděl...
  • 00:12:21 A teď vám tam byl takovej
    1 chlap, tam tábořili vedle.
  • 00:12:28 Ten tam furt chodil, ten chlap,
    jako, že,
  • 00:12:31 ukazoval svoji muskulaturu.
  • 00:12:32 To byl takovej ten kulturista,
    tak furt takhle chodil.
  • 00:12:34 A ta jeho manželka mu říkala,
    Fando, jdi, jdi!
  • 00:12:37 Se tam budu ukazovat někde nahej!
    Doma před zrcadlem furt takhle!
  • 00:12:41 Tak to tady můžeš teď zúročit!
    Nahej tady nebudu!
  • 00:12:44 Se tam takhle hádali.
    Já jsem poslouchal.
  • 00:12:46 Ona řekla, ale! A šla, ta paní,
    stoupla si přede mě,
  • 00:12:50 sundala si podprsenku, kalhotky,
    teda plavky,
  • 00:12:52 říkala, dobrý, pane režisére, jo?
  • 00:12:54 Povídám, skvělý!
    Milostivá paní, skvělý!
  • 00:12:57 Pak přišel Fanda, ten sundal taky
    ty trenýrky, protože věděl,
  • 00:12:59 že by dostal doma přes držku potom.
  • 00:13:02 Tak tam prošli a bylo to bezvadný.
  • 00:13:06 A teď, tam u nás v Hošticích
    byl takovej pár, holka s klukem,
  • 00:13:09 takoví byli, jéžíšmarjá,
    2 x nic a tohle!
  • 00:13:13 A ty potřebovali taky
    nějakou korunu,
  • 00:13:15 protože věčně smrděli korunou,
    jak se říká, tak taky přišli.
  • 00:13:17 Já povídám, bóže, tak co?
    Ona se svlíkla, ta holka.
  • 00:13:21 Ty vyděšený 0! Kdybyste to viděli!
  • 00:13:29 To já mám větší!
  • 00:13:33 A pak se svlík on.
  • 00:13:37 A moje asistentka,
    tenkrát Magda Pivoňková, říkala:
  • 00:13:40 Ten ne!
  • 00:13:44 Ten ho má jak knoflík od výtahu!
  • 00:13:54 Když točíte komedie, máte nějakou
    svoji metodu,
  • 00:13:58 jak si na někom ověřujete,
    jestli ten fór vyjde nebo nevyjde?
  • 00:14:02 Třeba promítáte ty denní práce
    někomu?
  • 00:14:04 Máte nějakou takovou
    zpětnou vazbu?
  • 00:14:06 Anebo jste přesvědčenej,
    že to prostě vyjde?
  • 00:14:09 Já koukám na členy štábu.
  • 00:14:12 A když vidím, že členové štábu
    se smějou, tak je to v pořádku.
  • 00:14:16 Tak je to zaručený.
  • 00:14:17 Co točíte teď?
    Zase nějakou komedii?
  • 00:14:20 Jak jinak!
  • 00:14:22 Tak prozraďte co to bude?
  • 00:14:23 Měl jsem točit pohádku,
    ale protože jsem zlobil...
  • 00:14:25 -Jak to?
    -To nevíte?
  • 00:14:28 Nedostal jsem peníze, protože jsem
    vystoupil veřejně proti radaru.
  • 00:14:33 A od koho jste nedostal peníze?
  • 00:14:44 Mně bylo řečeno,
    že jsem konfliktní režisér.
  • 00:14:47 Konfliktní!
  • 00:14:52 No, tak jsem natočil něco jinýho,
  • 00:14:53 přišli pánové,
    který mají nakladatelství xyz,
  • 00:14:56 s tím, jestli bych byl tak hodný
    a nenatočil komedii
  • 00:14:59 podle knížky pana Švandrlíka
    Doktor od jezera hrochů.
  • 00:15:03 Takže jsme natočili
    Doktora od jezera hrochů,
  • 00:15:05 minulou středu jsme skončili,
    českou část.
  • 00:15:09 Teď budu chodit do střižny
    a 7. 10. odjíždíme do Keni,
  • 00:15:14 do Afriky, kde budeme točit
    ty záběry v Africe.
  • 00:15:16 -Co štáb při natáčení? Smáli se?
    -Smáli se.
  • 00:15:19 Premiéra by měla bejt
    25. 2. příštího roku.
  • 00:15:22 Budeme se těšit.
  • 00:15:23 Zdeněk Troška!
  • 00:15:40 To je z tý opery!
  • 00:15:45 Naším dalším hostem
    je komik a imitátor
  • 00:15:49 Zdeněk Izer!
  • 00:16:00 Po tomhle člověku
    já mám bejt vtipnej!
  • 00:16:03 Nemusíte bejt vtipnej.
  • 00:16:04 To už ani nejde
    se na něj dorovnávat.
  • 00:16:07 Ale spíš taky, abychom se o vás
    něco dověděli.
  • 00:16:09 Já např. jsem nevěděl,
  • 00:16:11 že vaší původní profesí
    vy jste automechanik.
  • 00:16:13 Já jsem automechanik.
  • 00:16:14 A to by mě zajímalo,
    jak jste se od automechanika
  • 00:16:16 dostal do tohohle toho showbyznysu?
  • 00:16:19 Co rozhodlo o tom, že jste změnil?
  • 00:16:21 Dělal jste to vůbec?
    Toho automechanika?
  • 00:16:23 Samozřejmě, živil jsem se rukama.
    Dnes bych zvládl ještě 120.
  • 00:16:27 A finišoval jsem na Aviích.
  • 00:16:30 Takže ještě, pokud má někdo Avii
    s utopenejma vložkama
  • 00:16:33 nebo s čímkoliv jiným,
    to si ještě umím poradit.
  • 00:16:36 Mně to vlastně prorokoval
    už kantor na učňáku,
  • 00:16:40 že se s tím stejně živit nebudu,
    že budu kašpárek.
  • 00:16:43 A vyšlo to.
  • 00:16:45 A co bylo to 1.? Kdy jste prvně
    stanul před nějakým publikem?
  • 00:16:49 Chápu, že jste kašpárkoval
    ve škole už.
  • 00:16:52 -Ano, to bylo 1. publikum.
    -Ale já myslím za peníze.
  • 00:16:56 Za peníze, nejdřív to bylo
    za opušťáky, to bylo na vojně.
  • 00:17:02 A za peníze, to bylo ještě
    před revolucí na jaře 89,
  • 00:17:07 bral jsem 100 hrubýho,
    80 Kč čistýho.
  • 00:17:11 Vy jste začal vlastně tím,
  • 00:17:13 že jste imitoval
    veřejně známý lidi.
  • 00:17:15 Jenom jsem imitoval, ano.
  • 00:17:17 17. 11. byla revoluce,
    20. už jsem dělal Husáka s Jakešem.
  • 00:17:24 To se ještě teda nikdo nesmál.
  • 00:17:26 Já jsem si dal víčka od antiperlí
    do očí a dělal jsem Husáka.
  • 00:17:30 A to v tom sále ještě takový,
    ježíš...
  • 00:17:35 Nevěděli jestli se mají smát.
  • 00:17:37 Nevěděli, jestli půjdem
    k matracím všichni
  • 00:17:38 nebo jak to dopadne.
  • 00:17:41 A vlastně postupem času
    se to takhle vystříbřilo.
  • 00:17:45 -Vy neděláte jen ty hlasový.
    -Ne.
  • 00:17:47 Vlastně parodujete ty lidi
    sakumprásk, chůzí a to...
  • 00:17:53 Ozval se někdy někdo,
  • 00:17:54 že by nelíbilo se mu třeba,
    že ho parodujete?
  • 00:17:57 Vysloveně negativně,
    že by někdo, ne!
  • 00:17:59 Musím říct, že ne.
  • 00:18:00 A naopak? Že by někdo přišel
    a říkal, dělej mě taky.
  • 00:18:03 To jo. To jo.
  • 00:18:06 Janek Ledecký říkal,
    já jsem tě viděl mockrát,
  • 00:18:09 vždycky jsem se pobavil
    a proč ty neděláš taky mě?
  • 00:18:12 Tak dočkal se, už ho dělám teďka.
  • 00:18:15 To by mě zajímalo,
    jak ty lidi študujete?
  • 00:18:18 To třeba si někoho vyberete,
  • 00:18:20 asi někoho, kdo má
    charakteristickou mluvu
  • 00:18:22 a pouštíte si ho z videa?
  • 00:18:25 Ne. Já to zkusím
    a buď je to podobný anebo ne.
  • 00:18:27 -Vy to doma v obejváku?
    -Že bych si to nadřel, to ne.
  • 00:18:31 To přeci je zapotřebí nacvičit
    nějaký pohyby rukou,
  • 00:18:34 aby hned byl ten člověk k poznání.
  • 00:18:36 Většinou ty lidi musej tancovat
    tak blbě,
  • 00:18:38 že to zvládnu na 1. dobrou.
  • 00:18:42 Takže třeba Karel Gott
    není problém.
  • 00:18:45 -Tak toho dělá kde kdo.
    -Právě, právě!
  • 00:18:48 Ale i ty taneční kreace, že jo.
  • 00:18:50 -Jo taneční kreace!
    -I ty taneční kreace.
  • 00:18:52 -Vy děláte Karla i jako tanečníka?
    -Už ne. Už jsem ho dělal.
  • 00:18:55 Takže nemůžu dělat Karla pořád.
  • 00:18:57 Já si nevybavuju v čem byl Karel
    jako tanečník zajímavej!
  • 00:19:02 Karel měl třeba takovej fígl,
    že zpíval a udělal takhle!
  • 00:19:08 A bylo!
  • 00:19:15 Někdy si na to
    budu muset dát pozor.
  • 00:19:17 A možná, že když jste to vy začal
    parodovat, že s tím přestal.
  • 00:19:21 To možná může mít takovej efekt!
  • 00:19:23 Že ty lidi řeknou,
    ale to dělám blbě!
  • 00:19:24 -Nebudu hejbat takhle...
    -Je to možný.
  • 00:19:28 Máte nějakej stálej repertoár
    lidí, který děláte?
  • 00:19:31 Já vím, že asi pana prezidenta.
    Pana prezidenta.
  • 00:19:34 Ale to je snadný, ne?
  • 00:19:35 U těch politiků je to dobrý,
    protože oni se od tý revoluce
  • 00:19:38 držej jak klíšťata
    v podstatě všichni.
  • 00:19:41 Takže člověk nemusí drtit
    nový hlasy a je to tam!
  • 00:19:46 Takže ten tam bude asi do konce...
  • 00:19:50 Ale co se týče programu,
  • 00:19:52 tak není to stálej repertoár,
    musí se to měnit.
  • 00:19:54 Trvá to většinou rok a půl,
  • 00:19:55 než se objedou divadla
    a kulturáky po republice
  • 00:19:58 a pak se musí změnit pořad.
  • 00:20:00 Koho tak děláte nejradši?
    Nebo kdo má největší úspěch?
  • 00:20:04 Asi největší úspěch má vždycky,
  • 00:20:07 když dělám někoho,
    kdo zpívá operně.
  • 00:20:09 Protože netušej, že mi to
    z toho repráku vyleze.
  • 00:20:13 Tak to všichni koukaj
    jestli to je playback.
  • 00:20:16 Koho třeba? Dvorskýho?
  • 00:20:17 Já vím, že jste dělal ten duet
    Karla Černocha s Petrem Dvorským.
  • 00:20:22 Láska prý je jako može.
  • 00:20:27 Tam je krásná i ta slovenština.
    Že místo moře zpívá može.
  • 00:20:33 Já jsem teda původně,
    jak jsem slyšel na začátku,
  • 00:20:35 jak jste řešili humor co to je,
  • 00:20:36 já myslím, že ten humor
    je humr slovensky.
  • 00:20:43 Mně se, musím říct, libilo,
  • 00:20:44 že jste jednu dobu
    parodoval i celý pořady.
  • 00:20:48 Já jsem nedávno narazil někde
    na vaši scénku,
  • 00:20:51 kterou jsem z televize neznal,
    na internetu jsem na to narazil,
  • 00:20:54 kdy jste parodoval toho Milionáře,
    kdy jste dělal Vladimíra Čecha
  • 00:21:00 a to jsem teda padal ze židle!
  • 00:21:02 To jste si ho, toho Čecha
    jste si musel naštudovat!
  • 00:21:04 To mi neříkejte, že z voleje
    jste šel dělat!
  • 00:21:06 To zvedání obočí a tyhlety věci!
  • 00:21:08 Byl to pořad,
    kterej jel každej den.
  • 00:21:09 Každej den to šlo.
    To se snadno paroduje.
  • 00:21:12 Člověk se nemusí učit!
    Na to čučí furt!
  • 00:21:15 Takže většinou v tom programu
    musí bejt věc,
  • 00:21:17 kterou zná každej,
    mladej i starej,
  • 00:21:20 musí to bejt tak často,
    aby to bylo známý.
  • 00:21:23 A musí ten člověk buď šišlat
    nebo něco dělat špatně.
  • 00:21:27 No, Čech nešišlal teda.
    Co dělal špatně?
  • 00:21:29 Čech nešišlal,
    on měl ten hlubokej...
  • 00:21:33 Nezapomenutelnej!
  • 00:21:35 A co to bylo tím prstíčkem,
    jak jste tam takhle dělal?
  • 00:21:37 To on vždycky "ták".
  • 00:21:39 -To on dělal tohle?
    -To on dělal.
  • 00:21:42 Tak u něj jsem si to nevšim,
    ale...
  • 00:21:47 A co při tom říkal?
  • 00:21:48 Pojďme se podívat
    na správnou odpověď!
  • 00:21:55 K tomu prej byl regulérní manuál
    zvenku,
  • 00:21:57 protože to byl převzatej pořad,
    jak ty lidi mají se chovat.
  • 00:22:01 -Ty moderátoři!
    -Ty moderátoři!
  • 00:22:02 -Ne ty soutěžící?
    -Ne, ne, ne!
  • 00:22:04 Těm to nikdo nepředepisoval.
  • 00:22:05 Pracujete třeba ještě na nějakým,
    máte něco v hlavě,
  • 00:22:08 co jako chcete dělat parodie
    pořadů nějakejch?
  • 00:22:14 Tak je fakt, že těch blbejch
    teď je docela dost!
  • 00:22:18 A nebo nějakej seriál.
  • 00:22:19 Ale čeká nás to, vymyslet
    novej pořad.
  • 00:22:23 Musíme s ním vyjet na jaře.
  • 00:22:25 Taky bych se chtěl zeptat,
  • 00:22:27 protože tu profesi máme
    poměrně podobnou.
  • 00:22:30 Ta práce ovlivnila nějak
    taky vaše soukromí?
  • 00:22:33 Ani nevím, jestli jste se oženil
    nebo rozved?
  • 00:22:35 -Oženil.
    -Co?
  • 00:22:37 Oženil!
  • 00:22:39 A proč děláte, že vám to
    zkroutilo ruce?
  • 00:22:41 Já takhle ukazuju!
  • 00:22:50 On udělal takhle,
    já jsem si říkal, chudák, je mrzák!
  • 00:22:53 Že dostal obrnu po sňatku! Ne!
  • 00:22:56 Tak ono to za čas zkroutí
    každýmu trochu pazouru!
  • 00:23:00 -Ale musím říct, že to funguje!
    -Jo?
  • 00:23:02 Funguje. Mám malý klíště
    5 a půl roku.
  • 00:23:06 Klíště je dcera.
  • 00:23:08 To máme stejně starý klíšťata!
    To je zajímavý!
  • 00:23:12 To jsem ani nevěděl!
  • 00:23:15 A to by mě zajímalo,
  • 00:23:16 když ještě jste byl humorista
    ještě amatérskej,
  • 00:23:20 měl jste nějakou metodu
    s těma holkama?
  • 00:23:23 Nějakou legrácku?
    Když jste se seznamoval.
  • 00:23:25 Tak s mým ksichtem vždycky!
    Musely to bejt legrácky.
  • 00:23:30 -Přes humor jste to bral?
    -Jasně. Jasně.
  • 00:23:33 A co třeba? Vzpomínáte si nějaký?
    Co zabíralo 100 % na ty holky?
  • 00:23:38 Ježíš, to už fakt nevím.
  • 00:23:40 Oni jsou na ty romantický, zasněný.
    Ty srandysti to vždycky měli těžký!
  • 00:23:45 To bysme si dlouho potom
    u piva mohli vyprávět.
  • 00:23:48 Ale mě zajímá, jestli jste měl
    nějakou svoji metodu?
  • 00:23:51 No tak,
    kolikrát jste už byl ženatej?
  • 00:23:52 -Podruhý jsem.
    -Podruhý! No tak!
  • 00:23:55 -Poprvý to bylo 1, 2.
    -Jak 1, 2?
  • 00:23:57 -Ten rozvod nebo ten sňatek?
    -Všechno!
  • 00:23:58 -Všechno?
    -Všechno!
  • 00:24:00 Na Mikuláše,
    za čtvrt hodiny hotovo!
  • 00:24:03 To bylo takový rychlý, no.
  • 00:24:06 Teď už se rozvádět nebudu,
    to už jsme doma nalinkovali.
  • 00:24:08 To jsem říkal, podruhý už ne.
  • 00:24:10 Já jsem říkal, když bude nejhůř,
    tak tě zabiju,
  • 00:24:13 dostanu 8 let za vraždu v afektu,
    za půlku jdu ven.
  • 00:24:18 Už se nebudu rozvádět.
  • 00:24:21 Ale užíváte si to určitě.
    Ale teď se chci zeptat.
  • 00:24:25 Vím, že nějakou dobu
    jsem vás neviděl v televizi.
  • 00:24:28 Čili, pracuje se na něčem?
    Rýsuje se něco?
  • 00:24:32 Rozhodili jsme sítě, dali jsme
    nějaký nabídky,
  • 00:24:35 ale jak se k tomu postavěj,
    zda čelem nebo zadní částí těla,
  • 00:24:39 to se ještě uvidí.
  • 00:24:41 -Budeme držet palce.
    -Já pěkně děkuji.
  • 00:24:43 Zdeněk Izer!
  • 00:24:56 Naším 3. hostem je,
    a nebojím se to říct,
  • 00:24:58 klasik českého humoru
    Luděk Sobota!
  • 00:25:12 Tak jsem si, Luďku, vybavil,
    že co si tak pamatuju,
  • 00:25:14 jsme se různě potkávali,
    že jsi míval poměrně trému.
  • 00:25:18 -Tou trpíš ještě?
    -No.
  • 00:25:22 I teďka třeba?
  • 00:25:24 Teďka třeba, no, já myslím,
    že to je celoživotní nemoc.
  • 00:25:30 A dělal jsi někdy něco pro to,
    aby ses toho zbavil?
  • 00:25:33 Nebo náš na to nějaký metodičky?
    Jak ta tréma z tebe spadne?
  • 00:25:38 No, kdysi mně pomáhal panák.
  • 00:25:42 Ale pak jsem zjistil,
    že bych to vůbec už nemoh.
  • 00:25:47 Ne? Neuměl jsi to dávkovat asi.
  • 00:25:53 -No, já jsem to předávkoval.
    -Kolikrát až takhle?
  • 00:26:00 Nějakou dobu. A pak jsem se
    z toho předávkování dostal
  • 00:26:04 až na tuhlectu úroveň.
  • 00:26:06 Ano.
  • 00:26:14 Když tě vidím sedět tady
    vedle Zdeňka Izera,
  • 00:26:17 dělal jste taky někdy Luďka?
  • 00:26:18 Jistě!
  • 00:26:28 Já si dokonce vzpomínám,
    že někdy to došlo tak daleko,
  • 00:26:31 že jsi někde něco točil
    a myslím, že režisér Adamec
  • 00:26:34 ti říkal, ať začneš hrát
    po sobotovsku.
  • 00:26:36 Jak to bylo?
  • 00:26:39 Protože jsem chtěl hrát normálně,
    to se snažím celej život.
  • 00:26:49 A na tý zkoušce,
    to bylo na Silvestra,
  • 00:26:55 jsem ten dialog začal takhle hrát
    a ten Adamec říkal:
  • 00:27:01 Prosím tě, co to je? Co to děláš?
    Jsem říkal, normálně hraju.
  • 00:27:10 No, přece, sakra,
    dělej toho Sobotu, ne?!
  • 00:27:17 Já povídám, no, ale já nevím,
    jak se dělá Sobota!
  • 00:27:22 Sakra, doprčic!
    No to to nenatočíme!
  • 00:27:26 Jak se dělá?
    No tak, tady je Faltus!
  • 00:27:29 Ten tě umí!
  • 00:27:39 Tak jsem se na něj šel dívat.
  • 00:27:44 -Podle něj jsi to udělal!
    -Podle něj jsem to udělal.
  • 00:27:46 A pak byl spokojenej!
  • 00:27:50 Luďku, ty jsi samozřejmě
    vystudoval herectví, DAMU, řádně.
  • 00:27:55 Tam jsem hrál Shakespeara,
    všechno možný!
  • 00:27:58 Ibsena jsem hrál! Zeyera!
    A já nevím co všecko!
  • 00:28:02 -Ty jsi hrál Ibsena?
    -Ano, já hrál Ibsena!
  • 00:28:07 Já jsem předtím studoval
    průmyslovou školu dopravní
  • 00:28:12 a měl jsem bejt výpravčí.
  • 00:28:16 Pak jsem se lek,
    že bych srazil vlaky.
  • 00:28:21 Že by to vodsrali spoustu lidí.
  • 00:28:31 Tak jsem hledal ale školu,
  • 00:28:33 protože ve škole
    na mně furt chtěli,
  • 00:28:36 abych, jak jsou ty besídky,
    abych tam vždycky vystoupil.
  • 00:28:42 A to mělo úspěch.
  • 00:28:45 Tak jsem hledal, která škola!
    Jenže taková škola neexistuje!
  • 00:28:49 Pak jsem se dozvěděl,
    že v SSSR, kdysi Majakovský chtěl,
  • 00:28:53 aby existovala vysoká škola smíchu!
  • 00:28:57 Jenže... Taková škola
    nikdy nebyla, ani tady ani v SSSR.
  • 00:29:06 Ale nakonec 1 takovej náš známej
    spisovatel říkal, říkal,
  • 00:29:14 no jedině jít
    na tu divadelní fakultu.
  • 00:29:18 Tak jsem tam šel.
  • 00:29:20 Ale dostal jsem se tam taky stejně
    vlastně, pomocí vlastně smíchu.
  • 00:29:29 Protože ta komise, ty vždycky spěj.
    A já jsem...
  • 00:29:37 Nějakej monolog
    jsi musel mít připravenej.
  • 00:29:39 Cida jsem měl.
  • 00:29:44 A teď já jsem měl meč.
    To jsem si někde v divadle...
  • 00:29:52 A teď jsem měl dlouhej monolog
    a já jsem říkal:
  • 00:30:00 Víc nežli milence,
    jsem vázán otci díkem.
  • 00:30:04 Ať zemřu žalostí!
  • 00:30:06 Ať v boji s protivníkem
    odevzdám čistou krev,
  • 00:30:10 jak jsem ji obdržel.
  • 00:30:13 Mám věru výčitky
    pro tolik nedbalosti.
  • 00:30:17 A jak jsem řek to "nedbalosti",
  • 00:30:20 tak oni všichni spali
    a ten prof. Nedbal,
  • 00:30:34 ho to nějak probralo,
    slyšel to "nedbalosti"
  • 00:30:38 a povídá tím hlubokým hlasem:
  • 00:30:41 To už nám stačí, soudruhu.
  • 00:30:46 Já povídám, doprčic!
  • 00:30:48 Tak ono jim to stačí, soudruhům,
    a já se tam nedostanu na tu...
  • 00:30:53 Jsem šel až na tu rampu
    a před tu holou hlavu toho prof.,
  • 00:30:58 před tou jeho holou hlavou
    jsem vytasil ten meč a zařval jsem:
  • 00:31:03 Vpřed! K pomstě, bez milosti!
  • 00:31:18 Luďku ty ses musel v životě určitě
    milionkrát setkat s takovou otázkou
  • 00:31:24 a komici to většinou dostávají,
    jestli jseš doma, v soukromí,
  • 00:31:28 je s tebou stejná legrace
    jako na jevišti
  • 00:31:32 nebo jako na veřejnosti.
  • 00:31:34 Ona většinou ta otázka vyzněla spíš
    v tom smyslu, jako:
  • 00:31:38 Jste opravdu takovej?
    Nebo to jen tak děláte?
  • 00:31:45 Ale to je takovej úděl.
    Já jsem teď začal hrát vážný role.
  • 00:31:55 Opravdu teď dělám nějakej seriál
    a předtím v nějakým filmu
  • 00:31:58 taky na mně chtěl ten režisér,
  • 00:32:02 začínají ode mě chtít vyloženě,
    abych hrál vážně.
  • 00:32:05 Takže se vracíš
    k tomu Cidovi vlastně.
  • 00:32:07 A najednou zjišťuju,
    že je to pro mě snazší.
  • 00:32:12 Poněvadž, když děláš srandu,
    tak je to velká zodpovědnost,
  • 00:32:16 aby ty lidi se smáli.
  • 00:32:18 Já jsem vždycky měl hrůzu z toho.
  • 00:32:21 A z tý hrůzy jsem kolikrát vymyslel
    ty nejlepší fóry.
  • 00:32:26 Jak si hlídáš,
    když hraješ vážnou roli,
  • 00:32:28 jak si to hlídáš, aby to
    ve výsledku stejně nebyla sranda?
  • 00:32:30 To já už si nehlídám.
    To si hlídá ten režisér.
  • 00:32:40 Čili, otázka zněla,
    jestli jseš ve skutečnosti takovej.
  • 00:32:43 A co jsi řekl?
    Jakej jseš ve skutečnosti?
  • 00:32:45 Víš co? Ono to vyznělo potom,
  • 00:32:51 že já jsem ve skutečnosti
    vlastně trochu blbej.
  • 00:32:57 Což jsem vycejtil z těch dotazů
    z toho publika
  • 00:33:04 a trošku mě to začlo urážet,
    k stáru, teďka.
  • 00:33:09 Tak si říkám, proč já bych měl
    ze sebe dělat furt jen vola?
  • 00:33:14 Tak jsem začal hrát vážně, no.
  • 00:33:16 -Jinak, co se týče jako doma?
    -To soukromí, no.
  • 00:33:20 Doma, to by ti řekla moje žena.
    Já jsem velmi hloubavej člověk.
  • 00:33:24 Já čtu filozofický spisy,
  • 00:33:31 zajímám se o takový věci,
    jako je třeba budhizmus nebo tak,
  • 00:33:35 Taky, když jsme hráli
    s naším divadlem asi před,
  • 00:33:41 už to bude 3 r., v Indii,
  • 00:33:43 tak v tý Indii jsem měl
    intenzivní pocit,
  • 00:33:48 že už jsem tam
    v minulým životě žil.
  • 00:33:51 A taky jsem ze spaní mluvil
    v řeči hindú, kde neumím ani slovo.
  • 00:33:58 Ale skutečně, žena to slyšela.
  • 00:34:00 -Žena umí hindú?
    -Ne, ale...
  • 00:34:05 Ale ona říkala,
    ty jsi mluvil úplně,
  • 00:34:08 poněvadž já normálně mluvím
    dost pomalu,
  • 00:34:11 a ty jsi mluvil velice rychle,
    hbitě, jako nějakej rychlej Ind.
  • 00:34:22 A u snídaně jste se dohodli,
    že to je hinduiština.
  • 00:34:26 My jsme se ptali toho šoféra
    co nás vozil.
  • 00:34:30 A on u vás spí, nebo co,
    že to slyšel taky?
  • 00:34:43 Jak moh vědět co jsi říkal?
  • 00:34:46 Ona si zapamatovala
    jedno jediný slovo,
  • 00:34:50 to bylo slovo ásan.
  • 00:34:52 Jenže ásan, to je z jógy přece,
    jsou ty ásany.
  • 00:34:57 Ale my jsme se ho ptali,
    co to je, to slovo?
  • 00:35:04 A on řek, že to znamená pomoc.
    Já jsem ze spaní řval asi pomóc!
  • 00:35:14 -Dobře, tak, je s tebou veselo?
    -Veselo se mnou moc není.
  • 00:35:22 Ale veselo je se mnou,
    když narážíme,
  • 00:35:27 nebo já narážím,
    jak moucha na sklo,
  • 00:35:31 na tu novodobou techniku.
  • 00:35:34 -Počítač, mobil.
    -No, mobil.
  • 00:35:37 S mobilem se mi stalo,
  • 00:35:39 když jsem něco uváděl
    na Kavčích horách,
  • 00:35:43 nějakou věc,
    co jsme dřív se Šimkem
  • 00:35:48 a ta asistentka mi povídá,
    pane Sobota, máte u sebe mobil?
  • 00:35:54 Říkám, no, mám.
    Tak si ho vypněte, prosím vás.
  • 00:35:56 Tak já jsem...
  • 00:36:01 Teď oni na mně všichni kloukali,
    kameramani.
  • 00:36:07 A já najednou koukám
    a je tam můj obličej!
  • 00:36:11 Já jsem se vyfotografoval!
  • 00:36:23 A pak se mi stalo,
  • 00:36:27 pak se mi stalo, že jsem,
    protože mám rád tu ajurvédu,
  • 00:36:35 jógu a tyhle věci, co se týkaj
    tý Indie,
  • 00:36:39 tak jsem se dozvěděl, že někde
    otevřeli ajurvédskou masáž.
  • 00:36:43 Olejovou.
  • 00:36:47 Tak jsem říkal ženě,
    že bych si tam zajel.
  • 00:36:53 A ona říkala,
    tak si vem radši navigaci.
  • 00:37:04 Já povídám, no, to si vemu,
  • 00:37:06 ale kdybys mi to tam nakódovala,
    tu ulici.
  • 00:37:10 Já ti řeknu tu adresu a to.
  • 00:37:13 Tak ona mi to tam nakódovala.
  • 00:37:16 No a já jsem vyjel,
    zmáčknul jsem to,
  • 00:37:20 teď ten ženskej hlas mně říkal
    jeďte rovně a jeďte tam a tohlecto.
  • 00:37:26 A teď jsem jel
    a už jsem tam přijížděl k tý vile,
  • 00:37:29 kde měla bejt ta masáž,
    jenže tam nebylo,
  • 00:37:33 ona už to hlásila,
    že už se tam blížím,
  • 00:37:38 jenže tam nebylo místo
    na zaparkování.
  • 00:37:48 Tak jsem to přejel o 2 ulice dál
  • 00:37:52 a teď tam se mi podařilo
    zaparkovat, vystupuju z toho auta
  • 00:37:58 a beru si to, samozřejmě,
    aby mi to někdo neukrad
  • 00:38:01 a dal jsem si to do kapsy.
  • 00:38:03 No a teď jsem šel po ulici,
  • 00:38:07 najednou proti mně
    nějakej chlap šel
  • 00:38:11 a z tý kapsy se mi ozvalo,
    jeďte 200 m rovně, zahněte doprava.
  • 00:38:25 Já jsem šel, dostal jsem se
    k tý vile přesně po 200 m,
  • 00:38:33 zazvonil jsem a otevřela mně
    taková hezká holka.
  • 00:38:42 A to jsem ještě nevěděl,
    že to je vlastně ta masérka.
  • 00:38:47 Tak jsem, jako šel jsem dovnitř
  • 00:38:51 a teď najednou se mi z kapsy
    ozvalo: Pozor!
  • 00:39:01 Ona nevěděla. Teď tam byl
    masážní stůl a vedle věšák,
  • 00:39:09 tak jsem si dal bundu
    s tou navigací na ten věšák.
  • 00:39:15 A ona povídá: Pane Sobota,
    chcete gumové kalhotky
  • 00:39:25 nebo budete nahý?
  • 00:39:28 Já jsem říkal, ježíšmarjá,
    nejsem zase tak starej,
  • 00:39:33 abych musel mít gumový kalhotky!
  • 00:39:42 Tak povídám, no tak,
    já budu teda nahej.
  • 00:39:47 Dobře, tak jsem si leh,
    ona mě začla polejvat tím olejem.
  • 00:39:54 A to ležíš, ne jako zády,
    ale jako normálně.
  • 00:40:01 -Normálně ležíš.
    -Břichem vzhůru.
  • 00:40:03 Břichem vzhůru.
  • 00:40:13 Teď ona začla tadyhle někde
    a teď jela dolů,
  • 00:40:20 najednou, když se začla blížit...
  • 00:40:25 -Víš kam?
    -No jasně.
  • 00:40:28 Tak se ozvalo, pozor,
    zahněte doprava.
  • 00:40:41 A já povídám, to nic, to manželka.
    Ona mně...
  • 00:40:50 A teď jsem jí to nechtěl...
  • 00:40:53 Jsem viděl, jak ona už se začla
    trochu klepat.
  • 00:41:02 Tak mě rychle dodělala.
  • 00:41:15 Já jsem se voblík a zaplatil jsem
  • 00:41:19 a když jsem si vzal tu bundu,
    tak se ozvalo:
  • 00:41:22 Otočte se do protisměru
    a jeďte rovně!
  • 00:41:35 Takže se ukázalo nakonec,
  • 00:41:37 že s tebou v soukromí vlastně
    sranda vůbec není!
  • 00:41:40 Luděk Sobota!
  • 00:41:51 Přátelé, to je dnes večer
    od nás všecko,
  • 00:41:54 děkuju vám za vaši pozornost,
    i televizním divákům
  • 00:41:56 a budu se těšit přesně za týden
    opět na shledanou!
  • 00:42:00 Skryté titulky
    Eva Svobodová