13. 1. 2025
V prvním kole hlasování akademici hodnotili 93 filmů, televizních seriálů a minisérií, které měly premiéru v minulém roce. O symbolické sošky Českého lva se v závěrečném klání v rámci 24 statutárních kategorií utká 29 titulů. V počtu nominací vedou filmy, které vznikly v koprodukci s Českou televizí - Vlny (14 nominací), Amerikánka (13 nominací) a Mord (10 nominací).
Z filmů, jejichž vznik podpořila Česká televize, dosáhlo nejvyššího počtu 14 nominací dobové drama Vlny Jiřího Mádla, které připomíná události roku 1968, kdy Československo začala v rámci „bratrské pomoci“ okupovat vojska Varšavské smlouvy. Za Vlnami se s 13 nominacemi umístil stylizovaný snímek Viktora Tauše Amerikánka inspirovaný skutečným příběhem dívky, která v době normalizace prošla ústavní péčí, a její touze po svobodě. 10 nominací si odnesl celovečerní hraný debut režiséra Adama Martince Mord – tragikomedie o vesnické zabijačce. Se čtyřmi nominacemi se o sošky Českého lva se bude ucházet dokumentární film Ještě nejsem, kým chci být režisérky Kláry Tasovské a hraný film Jiřího Havelky Zahradníkův rok. Tři nominace pak získal animovaný film Kristiny Dufkové Život k sežrání, dvě nominace Manželé Stodolovi režiséra Petra Hátleho a po jedné nominaci mají snímky After Party, Architektura ČSSR 58-89, Ema a smrtihlav, Hranice Evropy, Prezidentka, Sucho, Válečný zpravodaj a loutkový film Velký pán.
Na dnešní tiskové konferenci byly uděleny i nestatutární ceny. I ty patřily filmům České televize. Jan Kadlec a Jan Poukar si odnesli ocenění za nejlepší filmový plakát k Amerikánce a cenu filmových fanoušků získaly Vlny režiséra Jiřího Mádla.
Ceny Český lev budou slavnostně předány 8. března v pražském Rudolfinu v přímém přenosu České televize na ČT1.
32. ČESKÝ LEV – všechny nominace
NEJLEPŠÍ CELOVEČERNÍ HRANÝ FILM
Amerikánka – producent Viktor Tauš
Mord – producent Matěj Paclík
Od marca do mája – producent Tomáš Pertold
Vlny – producentka Monika Kristl
Zahradníkův rok – producent Jiří Tuček
NEJLEPŠÍ DOKUMENTÁRNÍ FILM
Architektura ČSSR 58-89 – režie Jan Zajíček – producenti Karla Stojáková, Pavel Berčík, Vladimír Brož, Maroš Hečko, Peter Veverka
Hranice Evropy – režie Apolena Rychlíková – producenti Tereza Horská, Vít Klusák, Filip Remunda
Ještě nejsem, kým chci být – režie Klára Tasovská – producenti Lukáš Kokeš, Klára Tasovská
Prezidentka – režie Marek Šulík – producentka Barbara Janišová Feglová
Válečný zpravodaj – režie David Čálek, Benjamin Tuček – producent Václav Flegl
NEJLEPŠÍ REŽIE
Amerikánka – Viktor Tauš
Mord – Adam Martinec
Od marca do mája – Martin Pavol Repka
Vlny – Jiří Mádl
Zahradníkův rok – Jiří Havelka
NEJLEPŠÍ HEREČKA V HLAVNÍ ROLI
Amerikánka – Klára Kitto
Manželé Stodolovi – Lucie Žáčková
Rok vdovy – Pavla Beretová
Sucho – Magdaléna Borová
Zápisník alkoholičky – Tereza Ramba
NEJLEPŠÍ HEREČKA V HLAVNÍ ROLI V SERIÁLOVÉM DÍLE
Dcera národa – Antonie Formanová
Dobré ráno, Brno! II – Zuzana Zlatohlávková
Smysl pro tumor – Alžběta Malá
NEJLEPŠÍ HEREC V HLAVNÍ ROLI
Manželé Stodolovi – Jan Hájek
Mord – Karel Martinec
Smetana – Václav Neužil
Vlny – Vojtěch Vodochodský
Zahradníkův rok – Oldřich Kaiser
NEJLEPŠÍ HEREC V HLAVNÍ ROLI V SERIÁLOVÉM DÍLE
Dobré ráno, Brno! II – Jan Kolařík
Metoda Markovič: Hojer – Petr Lněnička
Smysl pro tumor – Filip Březina
NEJLEPŠÍ HEREČKA VE VEDLEJŠÍ ROLI
Amerikánka – Klára Melíšková
Amerikánka – Lucie Žáčková
Mord – Karin Bílíková
Smetana – Denisa Barešová
Vlny – Tatiana Pauhofová
NEJLEPŠÍ HEREČKA VE VEDLEJŠÍ ROLI V SERIÁLOVÉM DÍLE
Dobré ráno, Brno! II – Simona Lewandowska
Metoda Markovič: Hojer – Sarah Haváčová
Náhradníci – Iva Janžurová
NEJLEPŠÍ HEREC VE VEDLEJŠÍ ROLI
After Party – Jan Zadražil
Ema a smrtihlav – Milan Ondrík
Mord – Antonín Budínský
Vlny – Martin Hofmann
Vlny – Stanislav Majer
NEJLEPŠÍ HEREC VE VEDLEJŠÍ ROLI V SERIÁLOVÉM DÍLE
Metoda Markovič: Hojer – Petr Uhlík
Smysl pro tumor – Jiří Bartoška
Smysl pro tumor – Pavel Řezníček
NEJLEPŠÍ SCÉNÁŘ
Amerikánka – David Jařab
Metoda Markovič: Hojer – Jaroslav Hruška
Mord – Adam Martinec
Vlny – Jiří Mádl
Zahradníkův rok – Jiří Havelka
NEJLEPŠÍ KAMERA
Amerikánka – Martin Douba
Metoda Markovič: Hojer – Ondřej Belica
Mord – David Hofmann
Rok vdovy – Dušan Husár
Vlny – Martin Žiaran
NEJLEPŠÍ STŘIH
Amerikánka – Alois Fišárek, Krzysztof Komander
Ještě nejsem, kým chci být – Alexander Kashcheev
Metoda Markovič: Hojer – Tomáš Holocsy
Mord – Matěj Sláma
Vlny – Filip Malásek
NEJLEPŠÍ ZVUK
Amerikánka – Michał Fojcik, Michał Bagiński
Ještě nejsem, kým chci být – Alexander Kashcheev, Michaela Patríková
Mord – Miki Kocáb, Peter Hilčanský
Vlny – Viktor Ekrt
Život k sežrání – David Titěra, Viktor Ekrt
NEJLEPŠÍ HUDBA
Amerikánka – Jan Michael Prokeš
Ještě nejsem, kým chci být – Oliver Torr, Prokop Korb, Adam Matej
Mord – Jonatan Pjoni Pastirčák
Vlny – Simon Goff
Život k sežrání – Michal Novinski
NEJLEPŠÍ SCÉNOGRAFIE
Amerikánka – Jan Kadlec
Dcera národa – Henrich Boráros
Metoda Markovič: Hojer – Milan Býček
Smetana – Jan Vlasák
Vlny – Petr Kunc
NEJLEPŠÍ KOSTÝMY
Amerikánka – Jan Kadlec
Dcera národa – Jarmila Dunděrová
Metoda Markovič: Hojer – Vladimíra Pachl Fomínová
Smetana – Andrea Králová
Vlny – Katarína Štrbová Bieliková
NEJLEPŠÍ MASKY
Amerikánka – Jana Dopitová, René Stejskal
Dcera národa – Lenka Nosková
Metoda Markovič: Hojer – Lukáš Král
Smetana – Martin Valeš, Jana Bílková, Martin Větrovec
Vlny – Adéla Anděla Bursová
NEJLEPŠÍ MINISÉRIE NEBO SERIÁL
Dcera národa – hlavní tvůrci Matěj Chlupáček, Cristina Groșan – hlavní producenti Maja Hamplová,
Matěj Chlupáček, Lada Dobrkovská, Barbora Mudrová
Dobré ráno, Brno! II – hlavní tvůrce Jan Prušinovský – hlavní producent Jan Maxa
Metoda Markovič: Hojer – hlavní tvůrce Jaroslav Hruška – hlavní producenti Lukáš Mráček, Tomáš Hruška
Smysl pro tumor – hlavní tvůrce Tereza Kopáčová – hlavní producent Matěj Stehlík
Vlastně se nic nestalo – hlavní tvůrce Jan Vejnar – hlavní producent Jakub Mahler
NEJLEPŠÍ ANIMOVANÝ FILM
Hurikán – režie Jan Saska – producenti Kamila Dohnalová, Martin Vandas, Alena Vandasová –
výtvarníci Jan Saska, Marek Pokorný
Velký Pán – režie Radek Beran – producent Jakub Červenka – výtvarník František Antonín Skála
Život k sežrání – režie, výtvarník Kristina Dufková – producent Matěj Chlupáček
NEJLEPŠÍ KRÁTKÝ FILM
Ani se nenaděješ a už se jmenuješ – režie, producent Ema Hůlková
Bzukot Země – režie Greta Stocklassa – producenti Jakub Vacík, Marek Dusil
Mezi námi moře – režie Lun Sevnik – producent Rok Biček
CENA MAGNESIA ZA NEJLEPŠÍ STUDENTSKÝ FILM – nestatutární cena
3MWh – režie Marie-Magdalena Kochová
Ani se nenaděješ a už se jmenuješ – režie Ema Hůlková
Bzukot Země – režie Greta Stocklassa
Humanity – režie Tereza Kovandová
Plevel – režie Pola Kazak
PŘEHLED POČTŮ NOMINACÍ
Vlny – 14 nominací
Amerikánka – 13 nominací
Metoda Markovič: Hojer – 10 nominací
Mord – 10 nominací
Dcera národa – 5 nominací
Smetana – 5 nominací
Smysl pro tumor – 5 nominací
Dobré ráno, Brno! II – 4 nominace
Ještě nejsem, kým chci být – 4 nominace
Zahradníkův rok – 4 nominace
Život k sežrání – 3 nominace
Manželé Stodolovi – 2 nominace
Od marca do mája – 2 nominace
Rok vdovy – 2 nominace
After Party – 1 nominace
Ani se nenaděješ a už se jmenuješ – 1 nominace
Architektura ČSSR 58-89 – 1 nominace
Bzukot Země – 1 nominace
Ema a smrtihlav – 1 nominace
Hranice Evropy – 1 nominace
Hurikán – 1 nominace
Mezi námi moře – 1 nominace
Náhradníci – 1 nominace
Prezidentka – 1 nominace
Sucho – 1 nominace
Válečný zpravodaj – 1 nominace
Velký Pán – 1 nominace
Vlastně se nic nestalo – 1 nominace
Zápisník alkoholičky – 1 nominace
29. 7. 2025
Snímek Franz režisérky Agnieszky Holland bojuje v hlavní soutěži 73. ročníku Mezinárodního filmového festivalu ve španělském San Sebastiánu. Vznik česko-německo-polského filmu o jednom z nejvlivnějších spisovatelů dvacátého století, který podpořila také Česká televize, vstoupí do českých kin 25. září 2025.
14. 7. 2025
Koprodukční snímky České televize zaznamenaly na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary několik úspěchů. Hlavní cenu Křišťálový glóbus si odnesl dokument Raději zešílet v divočině. Režisér Miro Remo v něm zachycuje dva neustále se hašteřící bratry-dvojčata žijící podivínským způsobem na zchátralém statku mimo civilizaci. Zvláštní uznání udělila porota Hlavní soutěže Kateřině Falbrové za subtilní herecký výkon ve filmu scenáristy a režiséra Ondřeje Provazníka Sbormistr. Tento film si odnesl i Cenu Europa Cinemas Label, která se uděluje na evropských festivalech.
12. 5. 2025
Loutkový film Život k sežrání režisérky Kristiny Dufkové byl po mnoha úspěších v zahraničí oceněn na tuzemském Mezinárodním festivalu animovaných filmů Anifilm, a to hned dvakrát.
10. 4. 2025
Po více než 30 letech byl vybrán na prestižní světový filmový festival v Cannes český hraný film. Celovečerní debut režisérky a scenáristky Zuzany Kirscherové Karavan, na jehož vzniku se podílela Česká televize, bude mít světovou premiéru v soutěžní sekci Un Certain Regard.
21. 3. 2025
Cenu poroty České soutěže za nejlepší film si z Mezinárodního festivalu o lidských právech Jeden svět odnesl distribuční dokument TA DRUHÁ, který vznikl za podpory České televize. Režisérka Marie-Magdalena Kochová skrze příběh osmnáctileté Johany citlivě přibližuje dlouhodobě opomíjené téma zdravých sourozenců, tzv. skleněných dětí vyrůstajících v rodinách pečujících o děti se speciálními potřebami.
10. 3. 2025
Čtrnáct Českých lvů získaly filmy, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Česká filmová a televizní akademie nejvíce ocenila Vlny režiséra Jiřího Mádla, Amerikánka má na kontě tři sošky. Dvě skleněné trofeje posbíraly dokument Ještě nejsem, kým chci být a animovaný snímek Život k sežrání, jednu pak Zahradníkův rok.
4. 2. 2025
Nejlepším filmem uplynulého roku je podle českých kritiků a kritiček Amerikánka. Snímek režiséra a producenta Viktora Tauše posbíral celkem tři sošky, za nejlepší fil, nejlepší režii a audiovizuální počin. Nejlepším dokumentem roku byl vyhlášen portrét fotografky Libuše Jarcovjákové v režii Kláry Tasovské s názvem Ještě nejsem, kým chci být. Jako nejlepší herec byl oceněn Oldřich Kaiser za roli nemluvného, novým sousedem i úřady zkoušeného protagonisty Zahradníkova roku, jehož režisérem je Jiří Havelka. Všechny tři snímky vznikly za podpora české televize. Celkem bylo oceněno sedm děl v deseti kategoriích.
23. 1. 2025
Audiovizuální ceny Trilobit získalo 5 distribučních koprodukčních snímků České televize. Ocenění si odnesly dva filmy hrané - Amerikánka a Zahradníkův rok a tři dokumenty - Ještě nejsem, kým chci být, Štěstí a dobro všem a Velký finále PSO. Formálně originální dokumentární portrét fotografky Libuše Jarcovjákové získal cenu hlavní. Porota vybírala z celkového počtu 78 snímků.
13. 1. 2025
V prvním kole hlasování akademici hodnotili 93 filmů, televizních seriálů a minisérií, které měly premiéru v minulém roce. O symbolické sošky Českého lva se v závěrečném klání v rámci 24 statutárních kategorií utká 29 titulů. V počtu nominací vedou filmy, které vznikly v koprodukci s Českou televizí - Vlny (14 nominací), Amerikánka (13 nominací) a Mord (10 nominací).
2. 1. 2025
O hlavní cenu pro nejlepší film uplynulého roku se utkají tři snímky. Všechny vznikly v koprodukci s Českou televizí. Amerikánka Viktora Tauše a dokument Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být, oba s celkovými pěti nominacemi napříč kategoriemi, a historické drama Vlny Jiřího Mádla, které získalo od kritiků a kritiček tři nominace.
