28. 7. 2022
Jednou z filmařských met je dostat se na festival do Cannes, Benátek či Berlína. V Benátkách letos mají světovou premiéru dva hrané filmy, které vznikly v koprodukci ČT: Oběť a Běžné selhání.
Napínavé slovensko-česko-německé drama Oběť zachycuje život ukrajinské menšiny v Česku. Celovečerní debut režiséra Michala Blaška už první záběrem z autobusu čekajícího na hranicích pohltí publikum dramatickou situací, v níž se mísí ukrajinština s češtinou. Hlavní hrdinka Irina se potřebuje dostat k synovi Igorovi, kterého zrovna kdesi v Česku operují. Ukrajinského mladíka a nadějného gymnastu prý někdo napadl. Jenže situace je zřejmě mnohem komplikovanější, než se zprvu zdálo.
79. ročník MFF v Benátkách uvede film Oběť v prestižní soutěžní sekci Orizzonti. Vedle benátské hlavní soutěže, kde snímky soupeří o sošku Zlatého lva, jsou Orizzonti druhou nejsledovanější sekcí nejstaršího filmového festivalu na světě. Podobně jako druhá soutěž festivalu v Cannes nazvaná Un Certain Regard se Orizzonti od roku 2004 zaměřují na nadějné nové filmaře a na nejnovější trendy světové kinematografie.
Film natočila slovenská a česká nutprodukce, koproducentem je Česká televize. Premiéra v českých kinech se předpokládá 10. listopadu 2022.
Druhá filmová koprodukce - snímek Běžná selhání – bude mít v Benátkách světovou premiéru v nezávislé sekci Giornate degli Autori. Český film se v této sekci představí poprvé od roku 2008, kdy sem byl vybrán Venkovský učitel Bohdana Slámy.
Film Běžná selhání sleduje příběh tří žen různých generací v průběhu jednoho dne. Každá z nich čelí osobní krizi právě ve chvíli, kdy je město, v němž žijí, zasaženo podivným přírodním úkazem způsobujícím náhodné výbuchy. Rumunsko-maďarská režisérka Cristina Groșan natočila film podle scénáře spisovatelky a scenáristky Kláry Vlasákové. Hlavní role ztvárňují Taťjana Medvecká, Beáta Kaňoková, teenagerka Nora Klimešová, dále hrají Vica Kerekes, Jana Stryková či Rostislav Novák ml.
Producentem Běžných selhání je Xova Film, koproducentem je Česká televize. Premiéra v českých kinech bude 13. října 2022.
19. 1. 2026
Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025.
Velký úspěch zaznamenala i tentokrát Česká televize. Dohromady 75 nominací na České lvy získaly snímky, na kterých se podílela Česká televize. Největší šanci na sošku mají distribuční koprodukční filmy Franz, Sbormistr, Karavan nebo Letní škola, 2001. Do užšího výběru se probojovala také seriálová tvorba ČT, nominace mají Děcko, Ratolesti, OKTOPUS II a Limity. Akademiky zaujal také televizní film Máma.
Slavnostní ceremoniál udílení cen Český lev se uskuteční 14. března poprvé v prostorách Kongresového centra Praha. V přímém přenosu jej tradičně nabídne Česká televize na programu ČT1.
18. 11. 2025
Koprodukční snímky České televize Pohádky po babičce a Franz mají nominace od Evropské filmové akademie. Animovaný rodinný film POHÁDKY PO BABIČCE v kategorii Nejlepší film a Nejlepší animovaný film a představitel Franze Kafky Idan Weiss získal za svou první hlavní filmovou roli prestižní nominaci v kategorii nejlepší herec za film FRANZ režisérky Agnieszky Holland. Všechny tři nominace představují významný úspěch pro českou kinematografii na evropském poli.
3. 11. 2025
Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava ocenil distribučním filmy, na jejichž vzniku se podílela Česká televize. Tři snímky Co s Péťou?, Kaprálová a Má to cenu!? si odnesli celkem čtyři ocenění.
29. 9. 2025
Snímek režisérky Agniezsky Holland FRANZ získal 4 Stříbrné lvy na 50. ročníku Festivalu polských hraných filmů v Gdyni a to za nejlepší film, Idan Weiss cenu za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli, Tomasz Naumiuk cenu za nejlepší kameru a Gabriela Poláková cenu za nejlepší masky.
28. 9. 2025
Hlavní cenu mezinárodního festivalu sportovních filmů SportFilm Liberec získal dokument JEMNÝ RVÁČ, který je inspirativním portrétem olympionika Lukáše Krpálka. Cenu pro Sportovní osobnost získala Dina Štěrbová, hlavní hrdinka filmu ZA OPONOU VELEHOR. dokument režisérky Hany Pinkavové o horolezkyni, která jako první žena na světě v roce 1984 vystoupala na osmitisícovku Čo Oju a následně vybudovala v Pákistánu nemocnici.
29. 7. 2025
Snímek Franz režisérky Agnieszky Holland bojuje v hlavní soutěži 73. ročníku Mezinárodního filmového festivalu ve španělském San Sebastiánu. Vznik česko-německo-polského filmu o jednom z nejvlivnějších spisovatelů dvacátého století, který podpořila také Česká televize, vstoupí do českých kin 25. září 2025.
14. 7. 2025
Koprodukční snímky České televize zaznamenaly na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary několik úspěchů. Hlavní cenu Křišťálový glóbus si odnesl dokument Raději zešílet v divočině. Režisér Miro Remo v něm zachycuje dva neustále se hašteřící bratry-dvojčata žijící podivínským způsobem na zchátralém statku mimo civilizaci. Zvláštní uznání udělila porota Hlavní soutěže Kateřině Falbrové za subtilní herecký výkon ve filmu scenáristy a režiséra Ondřeje Provazníka Sbormistr. Tento film si odnesl i Cenu Europa Cinemas Label, která se uděluje na evropských festivalech.
12. 5. 2025
Loutkový film Život k sežrání režisérky Kristiny Dufkové byl po mnoha úspěších v zahraničí oceněn na tuzemském Mezinárodním festivalu animovaných filmů Anifilm, a to hned dvakrát.
10. 4. 2025
Po více než 30 letech byl vybrán na prestižní světový filmový festival v Cannes český hraný film. Celovečerní debut režisérky a scenáristky Zuzany Kirscherové Karavan, na jehož vzniku se podílela Česká televize, bude mít světovou premiéru v soutěžní sekci Un Certain Regard.
21. 3. 2025
Cenu poroty České soutěže za nejlepší film si z Mezinárodního festivalu o lidských právech Jeden svět odnesl distribuční dokument TA DRUHÁ, který vznikl za podpory České televize. Režisérka Marie-Magdalena Kochová skrze příběh osmnáctileté Johany citlivě přibližuje dlouhodobě opomíjené téma zdravých sourozenců, tzv. skleněných dětí vyrůstajících v rodinách pečujících o děti se speciálními potřebami.